Emocni rovnice

CHIP CONLEY

EMOČNÍ ROVNICE

CHIP CONLEY

EMOČNÍ ROVNICE JEDNODUCHÉ PRAVDY K VY T VOŘENÍ ŠTĚSTÍ + ÚSPĚCHU

ČÁST I.

EMOČNÍ ROVNICE

Copyright © 2012 by Chip Conley Translation © Jana Mikuláštíková, 2013 Original English title: EMOTIONAL EQUATIONS Copyright © for Czech edition Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2013 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.)

ISBN 978-80-7306-531-7

1.

EMOCE = ŽIVOT

D

ne 19. srpna 2008 se mi zastavilo srdce. Pár minut poté, co jsem skončil prezentaci, jsem se na pódiu zhroutil. Srdce přestalo bít. Mé vzpomínky na tento den jsou zahalené temnotou, stále však vidím obraz, který mi vířil hlavou, když jsem v nemocnici přišel k sobě: hustý, sladký, silný vonný olej pomalu stékající po tmavých dřevěných schodech. To byla má verze „spatření světla“, to bylo mé poslední varování. Lékaři nedokázali vysvětlit, proč mi selhalo srdce.

Během několika minulých let už přišlo pár varování, která vyvrcholila selháním srdce. Varování mne zasáhla jako emocionální tsunami a donutila mne uvědomit si, kým vlastně jsem: podnik, který jsem vybudoval, byl na pokraji zhroucení, člen rodiny byl omylem odsouzen za zločin a poslán do státní věznice San Quentin, dlouholetý vztah bolestně skončil, několik mých přátel a kolegů spáchalo sebevraždu.

Vím, že nejsem jediný, koho postihly takové tragédie a prohry.

Spousta lidí se ocitá v situaci, kdy mají pocit, že se jim věci vymkly  9 

EMOČNÍ ROVNICE

z rukou, nebo nevědí, jak dál, jsou citově vyhaslí. Někdy jsou naše emoce průzračné, víme, co cítíme a jak máme reagovat. Jindy potřebujeme pomoc a radu. Moje selhání srdce nebylo jen krizí zdravotní, ale krizí emocionální. Měl jsem pocit, že chodím po vodě, lapám po dechu, moje emoce se z intuitivních spojenců změnily v nepřátele.

Snažil jsem se, jak jsem mohl, abych si stále zachovával masku přívětivosti, protože my ředitelé se rádi prezentujeme jako silné a stálé osobnosti, navíc na mně byla závislá spousta dalších osob. Moje firma se ostatně jmenuje Joie de Vivre (z francouzštiny „Radost ze života“), takže zasmušilost se k naší image příliš nehodila. Společnost jsem založil v roce 1987 a rozrostla se tak, že jsem měl přes tři tisíce zaměstnanců. Byla to největší nezávislá skupina designových hotelů ve státě Kalifornie a já byl odborník na vytváření zdravé psychohygieny ve společnosti.

Napsal jsem také knihu Vrchol: Jak velké společnosti získávají své mojo od Maslowa, která se zabývala zaváděním motivační teorie vytvořené psychologem Abrahamem Maslowem na pracovišti.

V období nedávné první vlny ekonomické krize mi spojení psychologie a obchodu pomohlo udržet Joie de Vivre na výši a téměř ztrojnásobit její růst. Taky jsem začal jezdit po světě a přednášet o tom, jak se udržovat na špici – jak dosáhnout všeho, čeho jsme v práci schopni dosáhnout.

Když však v roce 2008 udeřila druhá vlna ekonomické krize, stáhl jsem se domů – z mého domova se stalo místo plné krásných věcí a ošklivých myšlenek. Doma jsem odkládal svou masku přívětivosti a utápěl se v černých myšlenkách a negativních emocích. Částečně jsem cítil a uvědomoval si, co se uvnitř mne děje, ale nevěděl jsem, co to znamená, nedokázal jsem najít smysl toho všeho.

Cítil jsem se jako ochromený, zahalený tmavým duševním oparem. Čekal jsem, až se mi vyjeví nějaké objasnění, když si jeden  10 

EMOCE = ŽIVOT

z mých nejlepších přátel, Chip Hankins, vzal život. Byl to můj nejbližší Chip na světě a víc než deset let můj pojišťovací agent – silná osobnost, kterou jsem hluboce obdivoval a někdy napodoboval. Měli jsme společného mnohem víc než jen křestní jména: oba jsme byli na veřejnosti extroverty, ale měli jsme zároveň svou introvertní, melancholickou stránku. Oba jsme žili dlouhou dobu bez alkoholu, ačkoli jsme oba vlastnili bary. A oba jsme se obraceli k duchovnímu životu a zároveň s nadšením organizovali večírky. Měli jsme v plánu jednoho dne zorganizovat večírek pro Chipy, na který bychom pozvali Chipy z celého světa a povídali si o tom, jaký je „Svět podle Chipa“.

Místo toho jsem byl na Chipově pohřbu, kde jsem poslouchal, jak různí lidé, jeden po druhém, vyprávěli „Chipovy historky“. Bylo to bizarní. Pravda je, že do této chvíle jsem párkrát sklouzl k představám své vlastní smrti – představoval jsem si autonehodu nebo rakovinu nebo něco dramatického, co by mi pomohlo uniknout z toho emocionálního zmatku, do kterého se dostal můj život. Bylo jasné, že jsem potřeboval očistit a znovu nastartovat svou mysl a svůj život a provést v něm zásadní změny. Hrůza a zoufalství, které jsem pociťoval nad touto hlubokou ztrátou, postupně ustoupily a ve mně se probudil nový pocit, že můžu své prožitky tady na Zemi přeměnit, a rostoucí vděčnost, že mám tuhle příležitost, kterou jiní již nemají.

V té době, kdy i další čtyři z mých přátel dali přednost smrti před životem, jsem se věnoval zjišťování podrobností o povaze emocionálních depresí a sebevražd. V Americe se ročně téměř milion lidí pokusí spáchat sebevraždu, asi 5 % z nich úspěšně. U mužů je čtyřikrát větší pravděpodobnost sebevraždy než u žen a v období ekonomické krize spáchá sebevraždu nejvíc lidí ve středním věku (všech pět mých přátel byli muži po čtyřicítce).  11 

EMOČNÍ ROVNICE

Tato střízlivá fakta mne donutila zaujmout zdravý přístup k objasnění svých emocí.

HLEDÁNÍ EMOCIONÁLNÍ ODPOVĚDI Byl jsem nucen znovu otevřít knihu, kterou jsem četl už před lety. Knihu od psychologa Viktora Frankla Vůle ke smyslu. Ukázalo se, že to je moje duchovní záchrana. Uvědomil jsem si, že jestliže tento člověk dokázal přežít nacistický koncentrační tábor, měl bych já být schopen vyrovnat se s nástrahami svého života. Došlo mi, že je nutné vyřešit potíže s mou společností, ale soustředil jsem se víc na změnu ve svém vlastním životě.

Když dokážu vyřešit svůj život, možná se i chod společnosti obrátí k lepšímu.

Vyprávěl jsem obsah Franklovy knihy svým přátelům a známým, většina z nich však nechápala, proč jsem tou knihou tak unešený. Nevšímal jsem si jejich nechápavých pohledů, četl jsem dál a pomalu jsem z knihy shrnul veškerou moudrost do jednoduché rovnice:

Zoufalství = utrpení – smysl

Jinými slovy, zoufalství je výsledkem utrpení, které nemá žádný smysl. V období recese (nebo, ve Franklově případě, ve vězení) je utrpení nepřetržité, proto je nejlepší soustředit pozornost na zvyšování pocitu smysluplnosti, čímž se sníží pocit zoufalství.

Tato duchovní mantra se stala mým záchranným majákem.

Ve chvílích, kdy jsem se cítil obzvlášť na dně, jsem si pro sebe tiše  12 

EMOCE = ŽIVOT

opakoval tuto rovnici, abych si připomněl, že se nemám utápět v utrpení, ale místo toho se mám zaměřit na to, jaké poučení mi moje situace přináší. Protože krize zasáhla odvětví hotelů a pohostinství na celém světě velmi silně, vedoucí osoby společnosti Joie de Vivre (JdV) prožívaly „tiché zoufalství“, které u některých nebylo až tak tiché. Jednoho dne jsem svolal skupinu svých výkonných ředitelů, o nichž jsem věděl, že trpí, a rozhodl jsem se s nimi podělit o své obavy a pocity zranitelnosti a seznámit je se svou rovnicí „Smysluplnosti“. Všichni rovnici přijali hned za svou a začali ji okamžitě posílat svým podřízeným. A zanedlouho mne požádali, abych uspořádal přednášku o Emočních rovnicích. Do dnešního dne učím zaměstnance JdV, jak využít Emoční rovnice a dosáhnout jejich pomocí většího nadhledu, perspektivy, štěstí a úspěchu. Tady je několik nejoblíbenějších rovnic:

Zklamání = očekávání – realita

Workoholismus =

od čeho utíkáte? pro co žijete?

Autentičnost = sebeuvědomění x odvaha

Radost = láska – strach

 13 

EMOČNÍ ROVNICE

Ačkoli dnes není většina lidí zavřena v koncentračních táborech ani nepracují jako výkonní ředitelé v neustálém stresu, mnoho osob je uvězněno svou vlastní myslí. V této knize se vás tedy budu ptát: „Co je vaším vězením?“ a nabídnu vám několik klíčů, kterými lze vězeňskou celu otevřít. Franklova Rovnice smysluplnosti mi poskytla pocit svobody, díky kterému jsem se osvobodil ze svého navyklého stylu myšlení plného obav a strachu. Strach je jako svěrací kazajka. Zcela vám znemožní pohyb, ode všeho vás izoluje. Kořeny slova „strach“ (fear) mají v angličtině základy ve slově „jízdné“ (fare). Cestující musejí zaplatit jízdné, aby se dostali z jednoho místa na druhé, a tak nás možná naše jízdenka převeze přes bouřlivé vody ekonomické krize do nového života.

Jak říkal za 2. světové války Winston Churchill: „Když procházíte peklem, jděte stále dál.“ I dnes si musíme všichni uvědomit, že naše temná období můžeme využít jako prostředek k nalezení naší skryté síly – síly, o které jsme netušili, že ji máme.

Bezpochyby se dnes nacházíte v obtížné situaci, která vyžaduje, abyste byli silnější než kdykoli předtím. V takových obtížných chvílích je nezbytné, abyste si uvědomili své emoce. Jak říká básník Chalíl Džibrán: „Vaše bolest je praskáním skořápky, ve které je ukryto vaše pochopení.“ Když jsem proplouval svým těžkým obdobím, Rovnice smysluplnosti mě nutila pokládat si stále stejnou otázku: „Co se v mém životě láme a praská, aby se to přeměnilo a přineslo mně a těm, kteří mne obklopují, něco nového?“

PARALELY MEZI MATEMATIKOU A ŽIVOTEM Většina Emočních rovnic v této knize je založena na základních matematických operacích – sčítání, odčítání, násobení a dělení, které nám pomohou pochopit, jak emoce navzájem fungují a jak  14 

EMOCE = ŽIVOT

s nimi můžeme pracovat. Rád bych zde poznamenal, že matematický počet je označován jako matematika změny. Po vynalezení matematického počtu vytvořil Sir Isaac Newton matematické vyjádření zákonů pohybu, z nichž nejznámější je rovnice Síla = hmota x gravitace (abychom byli přesnější, gravitace je forma zrychlení).

Gravitace je univerzální síla, která působí na fyzický svět, ale možná jste si neuvědomili, jak zároveň ovlivňuje lidský život – a to nejen tím, že nás drží na zemi. Gravitace tvaruje naše fyzická těla – jak stárneme, naše tělo se zmenšuje, přibližuje se zemi. Gravitace také formuje naše emocionální já. Emocionální zátěž je také příkladem gravitace; čím jsme starší, tím je naše emocionální zátěž větší, a tím víc nás táhne k zemi. S čím větší emocionální gravitací musíme zápasit, tím víc sil potřebujeme k pohybu. A síla, se kterou se pohybujeme proti odporu gravitace, vytváří silné tření.

Na druhé straně, žít život bez tření je jako veslovat po hladké vodě – veslovat v kruzích, tomu se říká „pohupování“. Abraham Maslow tomu říká „sebeaktualizace“ a Mihaly Csikszentmihalyi to nazývá „plynutí“. Tak lze definovat gravitaci.

Když jsem prožíval nejtěžší období svého života, necítil jsem, že můj život „plyne“. Na jisté úrovni jsem měl pocit, jako by se proti mně spikly záhadné přírodní síly – jako gravitace. Jeden můj přítel mi tehdy řekl: „Tvá vnitřní matematika je vyšinutá.“ Když nejste v souladu se světem, cítíte se lapeni, uvězněni, plni protikladů a chaosu.

Chaos je matematickou teorií, ale toto slovo také popisuje to, jak se cítíme, když prožíváme těžká období. Jako člověk, který tráví život tancem mezi levou a pravou mozkovou hemisférou, jsem vždy hledal to, co dnes nazývám Emoční rovnicí, abych po 15 

EMOČNÍ ROVNICE

chopil, co se děje v mém osobním i pracovním životě, abych našel nějaké základní životní pravdy. Emoční rovnice jsou novým, vizuálním lexikonem, který nám pomůže zvládnout dnešní věk nejistoty.

V mládí jsem se trápil s matematikou, s jejími konstantami a proměnnými, a vždy jsem nakonec došel ke špatnému výsledku.

Dnes má mnoho z nás pocit, že dochází ke špatnému výsledku ve svém životě, a tak se obracíme k modlitbám, mantrám a afirmacím, které představují matematiku dospělosti. Modlitba k dosažení klidu („Bože, dodej mi klid, abych dokázal přijmout věci, které nemohu změnit, odvahu, abych změnil věci, které změnit mohu, a moudrost, abych je rozlišil.“) je příkladem jakési rovnice klidu, která definuje konstanty a proměnné v našem životě.

Když jsem prožíval své nejtěžší chvíle, díky Rovnici smysluplnosti jsem došel k přesvědčení, že pokud se v průběhu těchto bolestivých událostí zaměřím víc na hledání smyslu než na utrpení, velmi pravděpodobně nebudu pociťovat v životě takové zoufalství. V nejtěžších dnech a týdnech se tato rovnice stala návodem, jak zneškodnit mé emocionální rozbušky. Na to, abych si uvědomil emocionální pravdu Rovnice smysluplnosti, jsem nemusel být skvělý matematik. Stačilo, abych rovnici používal jako svou každodenní mantru a mapu, která mi ukázala cestu ven z hluboké studně, do které jsem se zřítil. Přes svůj odpor k matematice jsem vnitřní chaos vyřešil tak, že jsem se stal emocionálním matematikem.

Samozřejmě že neexistuje žádný dokonalý vzorec ani návod, jak vyřešit všechny životní nástrahy. Ale svět a naše emoce jsou naplněny vztahy, a o tom je tato kniha: o vztazích mezi vašimi emocemi a o tom, jak vám emoce pomohou lépe rozumět sobě samým, vašemu směřování a vašim vztahům s ostatními.  16 

EMOCE = ŽIVOT

V NESNÁZÍCH SE POZNÁ VELIKOST ČLOVĚKA V tomto důležitém vztahu by většina z nás potřebovala pomoci – je to vztah mezi myslí a peněženkou. Obě jsou nerozlučně spojené. Není náhodou, že slovo deprese označuje nejen krizi ekonomickou, ale i krizi duševní. Ekonomická krize odlehčuje vaší peněžence a zároveň sráží k zemi vašeho ducha. Pět z nejvíce stresujících životních událostí je spojeno s tím, zda máte zaměstnání a zda jsou vaše pracovní zkušenosti dobré. Vaše práce nejen výrazně ovlivňuje vaši sebeúctu, ale také dává řád vašemu dni, spojuje vás s ostatními lidmi, přináší vám pocit smysluplnosti.

Od doby Velké ekonomické krize jsme nikdy neprožívali tak silně pokroucený vztah mezi prací a psychikou jako dnes. Jsme zvyklí na menší ekonomické propady, které přicházejí a pomíjejí jako krátká zimní bouře a které zvládáme díky tomu, že víme, že nebudou trvat příliš dlouho. Ale co když současná ekonomická krize, ve které se nacházíme, bude trvat déle než jakákoli krize předchozí? Jak najdeme vnitřní zdroje, abychom se s tak špatnou zprávou vypořádali?

Povzbudit nás může fakt, že některá z největších děl americké literatury, jako například Hrozny hněvu a O myších a lidech, vznikla v období ekonomické krize. Ve stejné dekádě napsal Napoleon Hill svůj bestseller Myšlením k bohatství (1937), ve kterém nabádal čtenáře, aby zaujali pozitivní duševní postoj a směřovali sílu své mysli ke zlepšení svého života. A teolog Reinhold Niebuhr stvořil Modlitbu k dosažení klidu, kterou používala za 2. světové války organizace USO nebo například organizace Anonymní alkoholici a další.

Proč neštěstí někoho zcela otráví, ale jiného motivuje k větším výkonům? Proč si v těžkých dobách osvojíte důležité schopnosti vyrovnávat se se situací, které byste v poklidném období  17 

EMOČNÍ ROVNICE

svého života vůbec nezískali? Existuje způsob, jak vycvičit mysl tak, abyste zbytečně neplýtvali časem a energií na zvládání emocí a napětí, které vám nejsou k ničemu dobré?

Tyto otázky jsou pro mne velmi osobní. Jsou částečně důvodem, proč jsem vytvořil svou první Emocionální rovnici týkající se smysluplnosti, následně další rovnice pro lidi, se kterými jsem pracoval, a teď tuto knihu pro vás a další. Při hledání těchto rovnic jsem se obracel na psychology a matematiky, kteří mne většinou srdečně přijímali (a dokonce mi udělili čestný doktorát z psychologie). A jeden velmi známý akademik mi řekl, že jsem byl emocemi jasně přitahován už v době, kdy jsem svou společnost pojmenoval francouzským výrazem označujícím „radost“.

V mém přesvědčení mne utvrdilo i to, že jsem zjistil, že komunita psychologů již užívá rovnice k definování štěstí, pozitivního přístupu, či dokonce k určení pravděpodobné stálosti manželství.

V následujících kapitolách vám mé vyprávění založené na matematice a vědě, ze kterých Emoční rovnice vycházejí, poskytne návod, jak kontrolovat a ovládat emoce a získat nad nimi nadhled, a to v dobách dobrých i zlých. Emoční rovnice si můžete také představit jako prstové barvy pro dospělé. Když smícháte dvě základní barvy, řekněme červenou a modrou, získáte druhotnou barvu, v tomto případě fialovou. Psychologové se domnívají, že naše primární emoce se spojují a vytvářejí emoce sekundární, či dokonce terciární emoce s jemnými odlišnostmi.

Emoční rovnice je jako obrázková karta, kterou máte před očima, aby vám připomněla, že emoce jsou vzájemně propojené a že si vy sami můžete namíchat dokonalý emocionální lektvar.

Některé Emoční rovnice vám budou dávat větší smysl než někomu jinému, některá část knihy se může k vaší současné životní situaci vztahovat víc než část jiná. Tato kniha je jakousi encyklope 18 

EMOCE = ŽIVOT

dií emocí, není nutné číst ji celou popořadě. Doporučuji vám však, abyste vždy přečetli jen jednu kapitolu, nějakou dobu o ní přemýšleli, aby se vám dostala do podvědomí. Nebo si vyberte jednu rovnici, na kterou se v průběhu týdne zaměříte a zapojíte ji do svého života.

V poslední kapitole najdete praktický návod, jak kriticky zhodnotit své emoce a vytvořit Emoční rovnice, které budou mít osobní význam právě pro vás. Také vás zvu, abyste se připojili k rostoucímu počtu lidí, kteří navštěvují webové stránky Emočních rovnic, www.emotionalequations.com, kde se lidé svěřují, jaké rovnice fungují v jejich případě.

SPRÁVCE VAŠICH EMOCÍ Všichni si přejeme mít zdravě fungující srdce a mysl. Totéž bychom si však mohli přát i pro své emoce. Nejsem terapeut, ale mohu vás provést změtí vašich emocí. V těch nejnáročnějších obdobích mi mé Emoční rovnice pomohly zvýšit mé vedoucí schopnosti a zvýšit výkonnost mého podniku. V roce 2010 byla společnosti Joie de Vivre udělena prestižní americká cena za poskytování služeb v horní kategorii hotelů a předstihla tak hotelové společnosti Marriott, Hilton, Hyatt, Westin, Kimpton a Peninsula. Mám za to, že výkonní ředitelé jsou především „řediteli emocí“, neboť dobré společnosti jsou založené na dobré kultuře a srdcem dobré kultury jsou zdravé emoce. Možná se nepovažujete za vůdce, ale každý den řídíte sebe – a možná i další kolem sebe.

Tento názor je zcela odlišný od názoru, který jsem měl po ukončení obchodní školy. Tehdy jsem si myslel, že úspěšný výkonný ředitel musí být především nadčlověk. Ale po více než dvaceti letech na místě výkonného ředitele jsem zjistil, že ti nejlepší vůdci nejsou nadlidé, jsou to jen skvělí lidé.  19 

EMOČNÍ ROVNICE

Považujte mne tedy jen za vašeho emocionálního vůdce, za správce vašich emocí. Nebo za „domácího psychologa“, který vám pomůže vyznat se ve vašich emocích. Doufám, že Emoční rovnice vám pomohou zlepšit a rozšířit životní zkušenosti vaše i osob kolem vás. Jakmile se naučíte používat Emoční rovnice, zjistíte, že emoce představují to nejlepší, co ve vás je.

Toto je můj provozní manuál, jak být skvělým člověkem.

Doufám, že vám bude dobře sloužit.

2.

EMOCE: MANUÁL VLASTNÍKA

Z

a víc než dvacet let na pozici výkonného ředitele své společnosti jsem se naučil vyznat se v účetních bilancích, účinně rozvíjet a propagovat úspěšnou síť hotelů a dostat je do širšího povědomí lidí. Ale to nejdůležitější, co jsem se za ta léta naučil, je pravděpodobně „index úsměvu“.

Jakmile jsem vstoupil do některého z našich téměř čtyřiceti hotelů nebo do některého z hotelů konkurenčních, dokázal jsem velmi rychle odhalit pravou atmosféru místa pouhým pozorováním množství a kvality úsměvů všech zaměstnanců. Mé citlivé senzory poznaly, zda jsou úsměvy pravé, nebo je to jen maska. Stejně tak u pohovorů se zájemci o práci jsem intuitivně odhalil emocionální stav člověka během deseti minut, a tak jsem byl schopen poznat, jestli se na nabízeném místě bude cítit dobře, nebo ne.

Nejúspěšnější obchodní ředitelé jsou velmi často odborníky na emoce. Psycholog Daniel Goleman dokázal, že emoční inteligence (EQ) tvoří dvě třetiny úspěchu obchodních ředitelů opro 21 

EMOČNÍ ROVNICE

ti inteligenčnímu kvocientu (IQ), který společně s pracovními zkušenostmi tvoří pouhou jednu třetinu. Další vědci dokázali, že rozhodujeme-li se reaktivně pod vlivem emocí, klesá dočasně naše IQ o deset až patnáct bodů. Avšak používáme-li emoce vědomě (jak nás učí Emoční rovnice), naše myšlení snižuje intenzitu emocí a dovoluje rozumové části mozku – přední kortex – převzít vládu nad jeho reaktivní částí.

Velký výzkum ukazuje, že emoce jsou nakažlivé, především v úzkém kruhu rodiny nebo pracovní společnosti. Temperament pracovní skupiny ovlivňuje z padesáti až sedmdesáti procent emocionální stav jejího vůdce. Obchodní ředitel se tedy může považovat téměř za „emoční termostat“ své pracovní skupiny. To platí i v rodině nebo jakékoli jiné blízce svázané skupině lidí, kteří se pravidelně scházejí.

Emoce jsou společným lidským platidlem, spojují nás i tehdy, máme-li toho společného jen málo. Ať mluvíte perštinou nebo islandštinou, ať jste muž nebo žena, ať je vám osm nebo osmdesát, emoce jsou nám všem společné. Když budete někomu říkat, jak se cítíte, pravděpodobně při popisování svého emocionálního stavu budete odkazovat na jednotlivé části těla, například budete říkat: „Mám zlomené srdce,“ „Mám v krku knedlík“ nebo „Mám z toho divný pocit v břiše.“ Moje babička mi jednou řekla: „Je jedno, kde na světě budeš, ale vždycky se s někým spojíš tak, že upřímně vyjádříš své emoce, ať se budeš cítit smutný, veselý, šílený nebo nešťastný.“ Emoční plynulost je schopnost pociťovat, pochopit a efektivně využít sílu emocí zdravým a produktivním způsobem. Většina z nás se však spíš učí používat auto nebo počítač, a ne emoce – ať už v osobním životě, nebo v práci. Vítejte v autoškole emocí. Připoutejte se, prosím.  22 

EMOCE: MANUÁL VLASTNÍKA

ODKUD EMOCE PŘICHÁZEJÍ Před nedávnem napsal můj přítel Tony Hsieh, výkonný ředitel společnosti Zappos (síť obchodů s oblečením a obuví), úžasnou knihu Štěstí doručeno: Firma vytvářející štěstí a až pak peníze.

Někdy si přeji vstoupit na webové stránky jeho společnosti a objednat si kromě obuvi taky štěstí a radost – nebo aspoň trochu vnitřního slunce. Emoční rovnice vám nabízejí způsob, jak pracovat se svými emocemi tak, abyste je dokázali rozpoznat, změnit a ovlivnit rychleji, než byste odeslali e-mailovou objednávku.

Naše emoce dokonce předčily i naši schopnost vyjádřit je slovy.

Emoční centrum lidského mozku, uložené v prodloužené míše, se zrodilo dřív než šedá kůra mozková (neokortex), která je centrem myšlení. Vědci od Charlese Darwina a Paula Ekmana po Franse de Waala a Jane Goodallovou odhalili, že všichni živočichové, včetně lidských bytostí, mají společné emoce. Výzkumy vědců Antonia Damasia, Candace Pertové, Josepha LeDouxe a dalších ukázaly, že naše myšlenky a pocity jsou součástí složitého ekosystému těla a mysli. Ať se jedná o hluboce zakořeněný instinkt přežití „bojuj, nebo uteč“, či o lásku, kterou cítíme ke svému partnerovi, emoce jsou prostředkem k ochraně a zachování života.

V 19. století se stal William James pravděpodobně prvním psychologem, který vytvořil emocionální rovnici, když řekl, že sebeúcta se rovná úspěchu vydělenému domýšlivostí.

Sebeúcta =

úspěch domýšlivost

Samozřejmě že výsledek dost záleží na tom, jak definujeme úspěch a domýšlivost. James to myslel tak, že pokud naše vnímá 23 

EMOČNÍ ROVNICE

ní současného stavu – čeho jsme dosáhli (úspěch) – předčí náš potencionál – čeho jsme mysleli, že bychom mohli dosáhnout (domýšlivost) – velmi pravděpodobně se budeme cítit sami se sebou spokojeni.

V roce 1884 vydal James průlomové dílo nazvané jednoduše Co je emoce?, které vyvolalo dodnes neutuchající debatu. Od té doby se psychologové přou o otázku typu „vejce, či slepice“, tedy zda emoce předcházejí před fyzickými vlivy či naopak. Je podnět příčinou toho, že pocítíte zlost, rozšíří se vám nosní dírky a tělo ztuhne, nebo jsou to vnitřní fyziologické reakce, které vedou k projevu emocionálnímu, jak tvrdil James? Odborníci se shodují v tom, že jelikož jsou emocionální reakce většiny z nás spíše nevědomé, hrozí nám nebezpečí, že nás emoce ovládnou.

Základní životní pravdou je, že čím víc ignorujeme emoce, tím spíš nás mohou postupně velmi silně ovládnout.

Co to vše pro vás znamená? Latinský kořen slova „emoce“ znamená „hýbat se“. Neboli Emoce = energie + pohyb. Emoce jsou prostředky, které proměňují nebo posouvají náš život. Nejsou to trvalé nebo nehybné stavy. Emoce můžeme přirovnat k počasí: sluneční svit nebo bouře, nic není nehybné. Vše přichází a odchází. Každé počasí je souhrnem nejrůznější přísad – barometrického tlaku, vlhkosti, teploty a výšky, které společně utvářejí konkrétní počasí, jež se v každém okamžiku mění.

To platí i pro emoce. Zklamání může být kombinací překvapení a smutku. Radost může mít hořkosladkou příchuť.

Pokud v nás emoce neproudí, ale stagnují, ocitáme se ve stavu deprese, která je často definována jako stav nevyjádřeného hněvu. Potlačování emocí může vést k výbuchu. To nejlepší, co můžete tedy udělat pro zdraví své i pro zdraví ostatních, je naučit se nechat emoce proudit svým tělem.  24 

EMOCE: MANUÁL VLASTNÍKA

Zamyslete se: Slouží vám vnější povětrnostní podmínky jako záminka k odpoutání se od svých vnitřních povětrnostních podmínek? Když jsem se v období propadů a vzletů naučil předpovídat své vnitřní počasí, pochopil jsem, co ve mně vře. Velmi uklidňující bylo vědomí, že strašnou bouři emocí, kterou v jedné chvíli pociťuji, může v další chvíli vystřídat slunce.

KOLIK EMOCÍ EXISTUJE? Tato otázka by mohla posloužit jako společenská hra. Po tisíce let se na ni snaží odpovědět filozofové a psychologové od Aristotela po Alfreda Adlera. Většina vědců se shoduje, že existují základní lidské emoce, jejich počet se však pohybuje od čtyř do deseti. Nejčastěji uváděné emoce jsou strach, zlost, smutek, odpor, překvapení a radost. Já však patřím k těm, kteří považují lásku za nejuniverzálnější emoci.

Viděl jsem seznamy, které obsahovaly od 558 do více než 800 emocí. Fascinující je, že téměř v každé studii mají málem dvě třetiny z celkového počtu slov negativní význam. Takže na každé slovo označující radost připadají dvě slova označující smutek a chamtivost.

Jelikož existuje tolik neidentifikovatelných emocí, může být velmi obtížné identifikovat vlastní emoce. Pokud pociťujete nějaký vnitřní konflikt, skutečně můžete cítit „smíšené pocity“. V posledních desetiletích však psychologové odhalili hlavní kombinace základních emocí a způsob, jak mohou vést ke vzniku dalších složitějších neboli druhotných emocí.

Psycholog Robert Plutchik vytvořil přesvědčivou teorii o působení emocí. Podle kola základních barev sestavil kolo základních emocí a vytvořil tak kruh emocí. Mezi osm primárních emocí patří radost, očekávání, hněv, odpor, smutek, překvapení,  25 

EMOČNÍ ROVNICE

strach a přijetí. Od těchto osmi základních emocí je následně odvozeno mnoho dalších variant.

PLUTCHIKŮV KRUH EMOCÍ

optimismus

láska klid

zájem agresivita

přijetí

radost

očekávání

důvěra

podřízení se

vytržení bdělost rozzlobenost

zlost

obdiv

zuřivost

zděšení

odpor opovržení

znechucení smutek

strach

obava

úžas zármutek

nuda

překvapení

údiv

rozptýlení

zamyšlenost výčitky

nesouhlas

Strach a smutek jsou primárními emocemi, stejně jako jsou zelená a modrá základními barvami. Radost a smutek jsou protichůdné emoce, stejně jako jsou žlutá a fialová opačné barvy. Mezi všemi primárními emocemi a kolem nich jsou jejich další odstíny.

Když požádáte dospělého člověka, aby na fotkách obličejů popsal, jaké emoce vyjadřují, vždy správně přiřadí jednot 26 

EMOCE: MANUÁL VLASTNÍKA

livé fotky k primárním emocím. Stejně tak jsou lidé schopni rozlišit základní barvy. Ale bůh pomáhej barvoslepým (včetně mne, i když já se považuji za „barvohloupého“), když mají rozlišit mezi různými odstíny barevného spektra. Ve skutečnosti to však nejsou jen barvoslepí, kteří mají potíže rozlišit různé barevné odstíny. Mnoho lidí, kteří s barvami nepracují, nevidí velký rozdíl mezi odstínem barvínku a levandule. Stejné potíže můžeme mít, když stojíme tváří v tvář člověku, který projevuje smíšené emoce (pokud nejde o dítě, neboť děti projevují spíše čisté emoce, ať jde o smutek, překvapení, hněv, nebo radost).

Máte-li potíže rozšifrovat sdělení, které se vám druhá osoba snaží svými emocemi sdělit, můžete se cítit trochu jako „emočně slepí“ nebo „emočně hloupí“. Emoční rovnice vám však poskytnou něco jako kontaktní čočky, díky kterým emoce lépe „uvidíte“ v „barvách“.

UDÁLOST + REAKCE = VÝSLEDEK Mnoho lidí nerozlišuje mezi tím, co se jim děje, a mezi jejich reakcí na událost. Samotná událost nebo situace však není nositelem emočního náboje, naši reakci vyvolávají naše přesvědčení. A pokud vytvoříte stejnou reakci opakovaně – plácnete dítě, budete cítit úzkost při jednání se šéfem nebo klientem, rozčílíte se, když vás někdo na silnici předjede – vytváříte v sobě automatickou reakci, zvykovou reakci. Jinými slovy: Událost + reakce = výsledek.

Popis takové bezmyšlenkovité reakce je důležitý, abyste si uvědomili, že nad svými emocemi přece jen máte jistý stupeň kontroly. Jak napsal Viktor Frankl: „Mezi podnětem a reakcí je prostor. V tomto prostoru máme moc zvolit, jaká bude naše reak 27 

EMOČNÍ ROVNICE

ce. V naší reakci spočívá růst a svoboda.“ Máte moc zvolit si, jak budete reagovat. Jste výsledkem svých rozhodnutí, ne okolních podmínek.

Abyste prolomili své zvykové reakce, musíte nejprve rozpoznat, co vám vaše emoce říkají. Berte své emoce jako zprávy, které vám přinášejí svobodu, nikoli povinnost reagovat. Strach ochraňuje. Lítost učí. Smutek uvolňuje. Radost povznáší. Empatie spojuje.

Emoce se vám jen tak nedějí, nejste jejich obětí. Emoce jsou jako keramická hlína, můžete z nich vytvořit umělecké dílo – svůj život. Máte schopnost překročit své malicherné pocity křivdy a emocionální rozhořčení. Pravdou je, že biologický život jedné emoce trvá přibližně devadesát vteřin. My smrtelníci však emoci stále oživujeme a utápíme se v jejím posmrtném životě.

PŘETVOŘENÍ VZTAHU K EMOCÍM Nechat emoci proudit je zdravé. Nechat ji, aby vás ovládla, zdravé není. Nechat emoce proudit vyžaduje „pozorování“ nebo sledování. Pro mne, v mé práci, to například může znamenat umět zaregistrovat pocit, že „přichází zase ten strach“, když se naše společnost – která má předpokladatelné sezonní vrcholy a pády – dostane do slabší zimní sezony s nižšími příjmy. Abych zabránil napjatému rozpočtu, který by se transformoval do mých ztuhlých zad a napjatého chování, potřebuji si být vědom prvních známek emoce, jakmile se projeví na mém těle, a také toho, který odstín „kruhu barev“ tuto emoci doprovází.

Je to moment, ve kterém se Emoční rovnice staly mými spojenci. Vždy, když jsem byl během posledních pěti let naprosto přemožen hromadící se řadou svých emocí a pocitů,  28 

EMOCE: MANUÁL VLASTNÍKA

vyhledal jsem tiché místo, několikrát jsem se zhluboka nadechl a začal zapisovat všechny fyzické pocity a emocionální výrazy, které mnou právě v té chvíli proudily. Pak jsem se na vytvořený seznam podíval a začal jsem hledat nějaký smysl v tom, jak spolu všechny ty různé emoce a pocity souvisí. Nakonec jsem zjistil, že je to jako řešit matematickou rovnici.

Trocha z jedné emoce plus něco z jiné mi pomohlo lépe porozumět celé té sumě emocí, kterými jsem překypoval. Jejich rozbor, vyjádření a to, že jsem je dokázal uspořádat, mě ochránily před zhroucením.

Emoční rovnice se staly mou psychologickou GPSkou, která mi umožnila orientovat se v obtížném a neznámém terénu. Pomáhaly mi detekovat a pochopit, ovládnout a nasměrovat emoce produktivně, aby byly spíše racionální a smysluplné než rozházené a chaotické. Vztek se tak mohl stát zdrojem odvahy a závist živinou houževnatosti.

Nastal tedy čas osvěžit si znalosti z matematiky, které vám pomohou lépe pochopit klíčové Emoční rovnice v této knize.

MATEMATIKA: VŠECHNO JE TO O VZTAZÍCH Rovnice je jen jiné vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více entitami – nebo dvěma a více silami. Emoční rovnice pomáhají osvětlit vztah – vztah mezi jednou a druhou emocí a také to, jak směs dvou emocí může vést ke třetí.

S výjimkou dvou kapitol (13 a 19) zůstávají všechny Emoční rovnice v této knize v základní úrovni, vystačíme tedy se základními operacemi, jako je sčítání, odčítání, násobení a dělení. Začneme se základními matematickými funkcemi, sčítáním a odčítáním, pak přejdeme k násobení a dělení.  29 