Klic zvany synchronicita by Nakladatelství Beta

D AV I D W I L C O C K

KLÍČ ZVANÝ SYNCHRONICITA

David Wilcock

KLÍČ ZVANÝ SYNCHRONICITA

Jak nám pomáhá skrytá inteligence

Tato kniha je věnována vám, jedinečným a neomezeným stvořitelům – tvůrcům vědomí, energie, hmoty, biologie, prostoru a velkých cyklů času – kteří právě teď čtete tato slova ve své pomíjivé lidské podobě.

Copyright © 2013 by David Wilcock This edition published by arrangement with Dutton, a member of Penguin Group (USA) LLC, a Penguin Random House Company. Original English title: THE SYNCHRONICITY KEY Translation © Jana Žlábková, 2014 Copyright © for Czech edition Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2014 All rights reserved. (Všechna práva vyhrazena.) ISBN 978-80-7306-584-3

P Ř E D M L U VA

Synchronicita není pouhá šťastná náhoda

ynchronicita není pouhá šťastná náhoda. Je to důsledek propojenosti celého vesmíru. Je to důkaz, že vše je součástí jednotného, navzájem propojeného celku. Je to afirmace života. O Davidu Wilcockovi jsem se poprvé doslechl v roce 2008, když mi zavolala moje teta, úžasná duchovní bytost Kate Fosterová, která mě seznámila s mnoha významnými mysliteli, například se Sethem, Eckhartem Tollem a učením společenství Abraham-Hicks, a řekla mi, že se mám podívat na Divine.Cosmos.com. Kate prohlásila, že tu webovou stránku stvořila výjimečná mysl, a protože jsem věděl, že mě v minulosti vždy nasměrovala na skvělé učitele, věnoval jsem tomu pozornost. Věci, které jsem spatřil na DivineCosmos.com, mi otevřely cestu ke skrytému světu, jenž začíná být odhalován až v posledních letech. Je to svět vědomí. Davidova práce je výjimečná nejen svým zásadním vhledem říkajícím, že vesmír je jedno velké vědomí, ale hlavně tím, že David věří, že vesmír je živý a my všichni jsme navzájem propojené živoucí jevy. A to je nádherná idea. V dnešním světě máme k dispozici spoustu informací – a kdo hledá, určitě je najde. Jako vydavatel knih se snažím poznávat lidi, kteří vnímají v podstatě nekonečný přísun dat a dokážou je smysluplně využívat. A pak vyzvu čtenáře, ať do zažitých názorů vnášejí nové pohledy. Když moje teta v roce 2013 zemřela, zanechala mi jako dědictví schopnost tříbit vyšší vědomí a výrazně mi pomohla vyjadřovat tyto ideje v knihách. První Davidova kniha, kterou jsem vydal, má název Zkoumání zdrojového pole (The Source Field Investigations) a stala se bestsellerem New York Times – prodává se na celém světě. Je to úžasná kniha obsahující téměř encyklopedické poznatky o pozici lidstva

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

v našem vesmíru. Ve své oblasti se okamžitě stala klasickým dílem a já osobně cítím, že i začátkem nového hnutí. Davidova nová kniha Klíč zvaný synchronicita je další evoluční fází tohoto hnutí. Vychází ze stejně důkladného výzkumu a bystrých postřehů, jaké jsou charakteristické pro Zkoumání zdrojového pole, ale klade důraz na otázku, jak vás ona skrytá věda přímo ovlivňuje. Kniha, kterou právě držíte v rukou, má schopnost zcela zásadně změnit váš život. David je božský blázen – zčásti šaman, zčásti vypravěč, zčásti luštitel kódů – ale při hledání odpovědí na náročné životní otázky má vždy naprosto jasný pohled. Pátrá a nachází a má úžasnou schopnost vysvětlit zdánlivě nevysvětlitelné věci. A navíc je vždy neuvěřitelně pozitivní a optimistický. Jeho slova a výzkumy předávají poselství naděje a lásky. Není náhoda, že mě Kate nasměrovala na Davidovu webovou stránku. Není náhoda, že jsme spolu začali pracovat na této knize. Není náhoda, že právě teď čtete tuto knihu. Vše je navzájem propojeno. Vždy a všude. Brian Tart Ředitel nakladatelství Dutton a vydavatel knih The Source Field Investigations a The Synchronicity Key

PRVNÍ ČÁST

PUTOVÁNÍ DUŠE ŽIVÝM VESMÍREM

1 . K A PI T O L A

Cesta za poznáním

uto knihu, stejně jako mnohé jí podobné, které jste v průběhu let přečetli, jste si nejspíš vybrali ve snaze objevit nový pohled na složitý svět, v němž žijeme. Jsou-li slova dostatečně pravdivá, mají schopnost povznést vás do ráje mysli a srdce, kde se osvobodíte od problémů každodenního života. Krásná inspirativní slova se na vás snášejí jako vodopád lásky a v takových okamžicích – přestože jsou pomíjivé – máte pocit, že všechno je v naprostém pořádku. Nepochybně máte nějaké úžasné vzpomínky na chvíle, kdy jste jako malí rozbalovali dárky, dosahovali zdánlivě nedosažitelných úspěchů, kochali se krásami přírody, prožívali úchvatný pocit zamilovanosti nebo obdivovali neuvěřitelný zázrak, když se vám narodilo dítě. V takových chvílích je život nádherný, vesmír je skvělé místo k žití a vy jste optimističtí a máte spoustu inspirace do budoucnosti. Možná vás to dohání až k slzám. Cítíte, že jste milováni, a věříte, že život má cenu a smysl. Víte, že jste hodný člověk a že si zasloužíte laskavost, kterou vám druzí projevují. Třeba máte dokonce pocit, že takové zážitky změnily váš život – poskytly vám nový pohled, naučily vás jinak myslet a umožnily vám vyvarovat se úskalí, jež se dříve zdála být nevyhnutelná. Máte pocit, že jste opravdu šťastní. A co přijde pak? Dříve či později se dostaví nějaká tragédie. Někdo vás poníží. Ztratíte práci. Nabouráte auto. Nejste schopni zaplatit účty. Máte strach, že přijdete o svůj domov. Prožíváte závažnou zdravotní krizi. Vaše dítě pláče a zřejmě je těžce nemocné. Vaše patnáctiletá dcera vás upřímně a zaníceně nenávidí. Nebo jste dokonce ve smrtelném ohrožení. Všechno je náhle velmi temné. Cítíte se zahanbeni, zesměšněni a říkáte si, že se vám ostatní vysmívají. Lidé, které jste nade vše

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

milovali a důvěřovali jim, jsou proti vám a vy máte pocit, že vás krutě zradili, a najednou jste úplně sami. Předtím jste prožívali lásku, vděk, úctu a klid a teď prožíváte bolest, utrpení, zármutek, deprese a obavy. Ze všech sil se snažíte nějak to rozdýchat a pochopit, co se stalo, ale pořád máte pocit, jako by vás za trest vyloučili ze hry. Tak příšerně ještě nikdy nikdo netrpěl. Vaše bolest je tak silná a nepředstavitelná, že kdyby ji musel prožívat někdo jiný, určitě by ho zničila. V takovou chvíli se musíte rozhodnout. Pořád věříte v pozitivní budoucnost? Pořád věříte v lásku a v potřebu pomáhat druhým? Propadnete zoufalství a zármutku, nebo budete hledat možnosti, jak své problémy vyřešit a změnit svět k lepšímu? Věříte, že pokud s ostatními jednáte láskyplně a dokážete odpouštět a přijímat – a zároveň dodržujete hranice odpovědnosti a nedovolíte, aby vás druzí ovládali – mohou se tím zahojit všechna osobní a globální zranění? Máte pocit, že je-li vaše srdce plné lásky, projeví se láska ve vašem životě? Jste dost silní, abyste uměli odpouštět a zapomínat – a zbavit se bolesti ve svém nitru – a opravdu víte, že život je nádherný a vy jste jedineční a nemusíte cítit zlost, smutek a být v depresi, když se dostaví krize a druzí si vás neváží? Řekněme, že láska a odpouštění by měly být první volbou, když reagujete na životní zvraty. V duchovní literatuře, o níž bude řeč v následující kapitole, se tento přístup nazývá „pozitivní cesta“ nebo „cesta služby druhým“. Je to cesta, na níž se díky tomto postoji naučíme probouzet lásku ve svém nitru. Celý proces má léčivé, obnovující a oživující účinky na všechny oblasti našeho života. Druhým rozhodnutím, jež byste měli učinit, je přijetí názoru, že všechny tragické události jsou ty poslední v dlouhém neporušeném řetězu strašlivých věcí, které se udály v „reálném světě“. Stává se vám, že v bolestných chvílích přehlížíte všechna pozitiva života a s cynickým sarkasmem dospějete k závěru, že život je děsný, nikomu se nedá věřit, láska je mýtus umožňující lidem dostat, co chtějí, a že naprosto jisté je jen to, že jednou zemřete, a jste přesvědčeni, že lidstvo jako takové je v podstatě k ničemu a jako rakovina ničí tuto zemi? Máte pocit, že jste silní a moudří, protože už víte, jak svět skutečně funguje, zatímco ostatní lidé jsou slabí, nevědomí a pošetile věří patetickým lžím o lásce a odpouštění? Máte radost, když vidíte, jak někdo trpí? Baví vás zesměšňovat lidi, kteří věří v lásku a v duchovní realitu? Rozdělujete

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

svět na kategorie „my“ a „oni“ a říkáte si, že všichni ve vaší skupině jsou dobří, zatímco ti ostatní jsou téměř nelidsky zlí a špatní? Snažíte se zjistit, jak byste mohli manipulovat s druhými – a lžete jim, když se vám to hodí a máte z toho prospěch – abyste nemuseli trpět jejich zaslepeností a krutostí? Jste přesvědčeni, že je správné vést je tak, aby byli víc jako vy a vaše skupina, a chcete změnit jejich slabost v sílu? Jak brzy uvidíte, říká se tomu „služba vlastnímu já“, „negativní cesta“ nebo „cesta ovládání“. Nicméně je to další způsob hledání energie a vitality v běžném životě. Na této cestě se zaměřujeme hlavně na získávání energie z ostatních lidí. Nebo zaujímáte třetí postoj a vyhýbáte se oběma cestám a odmítáte je? Když je vám nejhůř, zoufale toužíte po dětinském přesvědčení, že všechno je v pořádku, a jakmile si vybavíte něco pozitivního, připadá vám to spíš jako patetická pohádka? Máte pocit, že nemůžete přijímat svět s jeho utrpením a neštěstím, a bojíte se mlhavých obav, nesnesitelného zahanbení a zdánlivě nevyhnutelného faktu, že se vám vždycky budou stávat jen špatné věci? Máte uzavřenou mysl? Snažíte se nevidět realitu? Jste zoufalí? Chybí vám odvaha? Snažíte se pošetilým a občas až absurdním způsobem přesvědčit sami sebe, že určitá traumatizující událost není reálná, a hledáte někoho, kdo by vám to potvrdil, protože ji sami nezvládáte? Hledáte zoufale nějaký únik, životní cestu, provaz, který by někdo spustil do jámy utrpení, abyste konečně mohli být zase šťastní? Ignorujete realitu, jež vám hledí přímo do tváře? Snažíte se dostat se ven z pekla tím, že se učíte žít s velmi silným konfliktem – je tu váš vysněný život versus takový život, jaký skutečně je? Nedokážete přijmout fakt, že milující Stvořitel by mohl dovolit, aby se děly tak strašivé věci? Snažíte se vzchopit, zahnat bolest a jednat tak, abyste se alespoň na chvíli cítili dobře – i kdyby vám to mělo po čase uškodit? Určitou dobu máte pocit, že je všechno v pořádku, ale stává se vám, že se pak znovu vynoří na povrch pravdy, které se snažíte skrýt a nechcete si je přiznat? O lidech, kteří nepřijímají nový pohled na svět a nevolí si ani cestu lásky, ani cestu ovládání druhých, se často říká, že „nečinně žijí ve stojatých vodách“1 a nacházejí se ve stavu „zoufalé bezmoci“2. Přesně tak se o nich mluví v duchovní literatuře známé jako série knih o zákonu jednoty, o níž bude řeč v následující kapitole.

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

Tyto volby se projeví pokaždé, když projdeme nějakým cyklem – obdobími radosti a bolesti, naděje a zoufalství, lásky a strachu, vzestupu a pádu, štěstí a neštěstí, odpouštění a odsuzování, důvěry a zrady, síly a slabosti, „dobrých“ a „špatných“ věcí. Jak brzy uvidíte, takové cykly se objevují ve všech filmech, televizních seriálech, v každém slavném příběhu po celé věky mytologií – a dokonce i v plynutí historických událostí. Je to kniha života. Je to úžasný příběh, který všichni prožíváme. Instinktivně ho rozpoznáváme – a uvědomujeme si, že v jeho rámci můžeme činit různá rozhodnutí. Tento příběh ovlivňuje jak ateisty a agnostiky, tak zanícené věřící. Naše obranné mechanismy nefungují naplno, stejně jako když v divadle ztlumí světlo, a je-li onen příběh vyprávěn vhodným způsobem, necháme se jím unášet a žasneme jako malé děti. Z tohoto hlediska je každý fi lm, hra, televizní seriál a mýtus duchovním obřadem evokujícím vzpomínky, které jsou hluboko skryty v té části našeho bytí, jež zná pravdu, aniž by o ní musela přemýšlet. Nicméně novodobé převyprávění onoho úžasného příběhu téměř nikdy neodhalí hlubší pravdy, které jsou v něm ukryty. Dokud neobjevíme překrásný diamant nadčasové moudrosti a nepoznáme jeho hodnotu, budeme dál trpět a procházet nekonečnými cykly radosti a zoufalství. Na našem příběhu je nejúžasnější to, že nemusíme trpět. Jakmile pochopíte skryté uspořádání vesmíru, začnete ovládat své prožitky a okamžitě zlepšíte kvalitu svého života. A možná dokonce zjistíte, že i tato informace – o nadčasové moudrosti – je živá. Leží jako semínko a neprojevuje se mnoho staletí, ne-li tisíciletí. Ale vy teď můžete tento cyklus – takzvané kolo karmy – pochopit a uvědomit si, jaký skutečně je a proč probíhá určitým způsobem. Jakmile uvedete nauky o nadčasové moudrosti do praxe, dosáhnete vrcholu cyklu – jeho nejvyššího, nejlepšího, nejšťastnějšího bodu – a už nikdy se neponoříte do temných hlubin zoufalství. Můžete opustit místo plné slabosti, bolesti, zármutku, ponížení, zrady, zlosti a strachu a vstoupit do světa štěstí, hojnosti, radosti, prosperity, klidu a spokojenosti – a setrvat tam. Někteří lidé věří, že city dokážou zahojit rány a přinést trvalý klid. Cesta za pocitem pohody, štěstí a inspirace se zdá být přijatelným řešením všech problémů. Nicméně city je možno ranit – a chcete-li mít pořád jen příjemný pocit štěstí, budete prožívat jedno zklamání

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

za druhým. Pokud vytrvale vyhledáváme jen požitky, mohou se do života vplížit různé formy návyků a závislostí – a ty nás postupně stále víc ochromují a poškozují. Touha cítit se dobře může vést k vytrvalému odmítání reality, které se snažíme za každou cenu vyhnout – je to stav, v němž nejsme schopni nebo ochotni volit mezi cestou lásky a přijetí a cestou ovládání druhých. Jiní lidé jsou přesvědčeni, že myšlenky dokážou vyřešit každé tajemství. Život je velká záhada, a pokud přemýšlíte o svých problémech dost dlouho a dost hluboce, vždy objevíte nějaké řešení. Nicméně pořád žijete ve světě, který funguje určitým způsobem. Jeho principy pronikají velmi hluboko a velmi snadno se k nim navracíme, což platí i o lidech, kteří došli na duchovní cestě hodně daleko. V království zvířat může být život ve skupině doslova otázkou života a smrti. Pokud se z ní vyčleníte a odmítnete přijmout pravidla smečky, nejspíš dlouho nepřežijete. Behavioristé už dávno dospěli k poznání, že lidé mají se zvířaty mnoho společného, a také vědí, že věčná touha náležet k nějaké skupině patří mezi nejhlubší vzorce chování. Jsme hrdí na své vědomosti a ve škole i v práci se učíme, že pokud přemýšlíme nesprávným způsobem, nebudeme úspěšní, a dokonce tím můžeme ohrozit svůj život. Celá naše identita se dá vybudovat na myšlenkách a vědomostech, které nosíme s sebou a považujeme je za pravdivé. Jakmile je někdo zpochybní nebo se ukáže, že nejsou pravdivé, stydíme se a prožíváme téměř nesnesitelné pocity zahanbení. A ty se pak mohou velmi rychle proměnit ve zlost. Jdeme-li dostatečně hluboko do svého nitra, možná zjistíme, že jsme silně ovlivněni pocity ublíženosti, jaké jsme prožívali v minulosti, hlavně v době, kdy jsme ještě nebyli dospělí jedinci. Tyto zážitky mohou působit obrovskou bolest, která negativně působí na naše myšlenky, pocity a činy. Víme, co chceme – toužíme po lásce a přijetí. Nicméně čím víc se bráníme realitě a snažíme se změnit lež v pravdu, tím větší jsou naše problémy. Čím víc se snažíme přimět lidi ze svého okolí, aby se k nám chovali laskavě, nebo nejsme dost otevření, protože máme strach, že nám druzí mohou nějakým způsobem ublížit, tím víc trpíme. V této knize budeme zkoumat duchovní nauky, jež nám pomohou ukázat, jak je možné účinně skoncovat s bolestí a utrpením.

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

Dějinné cykly Kniha Zkoumání zdrojového pole vyšla v srpnu 2011, měla skvělé recenze a na seznamu bestsellerů New York Times se udržela tři týdny – a dostala se až na úžasné šestnácté místo. Její vydání v pevné vazbě mělo přes pět set stran, přestože jsem se tehdy rozhodl ubrat z původního rukopisu více než sto stran, aby kniha nebyla příliš objemná. Vyřazené kapitoly obsahovaly spoustu nesmírně zajímavého materiálu, s jehož pomocí jsem dokazoval, že nejvýznamnější události v dějinách lidstva nebyly náhodné a ve skutečnosti se stále dokola opakují ve velmi přesných časových cyklech. Události, jež se dějí v těchto cyklech, jsou vyprávěním příběhu – je to naše celosvětová „kniha života“. Je to příběh ukazující klasické vzestupy a poklesy kola karmy a cesty hrdiny – záhady, kterou detailně prozkoumáme v dalších částech knihy. Jedním z těchto cyklů je klasický zodiakální věk trvající 2160 let. Jak brzy uvidíme, nejvýznamnější události v dějinách starověkého Říma měly ve věku Berana velmi podobný průběh jako ty, které se staly ve věku Ryb – o 2160 let později – v Americe. Francouzští badatelé Michèl Helmer a François Masson odhalili počátky této úžasné skryté pravdy v roce 1958 a já jsem se s jejich prací seznámil prostřednictvím čiré synchronicity.3 Ruský vědec Nikolaj A. Morozov nezávisle na nich objevil v dějinách další opakující se vzorce – například shody v korespondenci hebrejských králů ze Starého zákona a římských vládců, kteří žili o více než tisíc let později – a v roce 1907 vydal knihu Zjevení uprostřed vřavy a bouře.4 Shrnul v ní výsledky výzkumů, které do té doby provedl. Od roku 1926 do roku 1932 pak postupně publikoval sedmisvazkovou sérii svých jedinečných objevů pod názvem Dějiny lidské společnosti z hlediska přírodních věd. V 70. letech minulého století využil Mozorovův model dr. Anatolij Fomenko, který jeho bádání výrazně rozšířil a zároveň posunul na pokročilou matematickou úroveň. Fomenko zjistil, že v průběhu písemně zaznamenaných dějin se stále opakují určité vzorce – už od dob dávných Sumerů, kteří žili 4000 let př. n. l. Byly to ohromující a záhadné důkazy a Morozov i Fomenko dospěli k přesvědčení, že převážná část písemně zaznamenaných dějin jsou ve skutečnosti podvrhy stvořené historiky, kteří použili týž sled událostí na různé éry. Podle Morozova a Fomenka historici opakovaně použili nejdůležitější detaily příběhu a změnili jen jména vůdců, měst

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

a zemí. Tyto cykly byly natolik záhadné, že jsem dospěl k závěru, že musím napsat další knihu, v níž je objasním. Nebyl jsem si úplně jistý, co zapříčiňuje průběh těchto cyklů, ale měl jsem určitou představu. V této knize předkládám kompletní soubor důkazů a zároveň vás seznámím s funkčním modelem, který ukazuje, jak a proč tyto cykly vlastně probíhají. Je to bezpochyby jedna z největších záhad života na této zemi – což sami uvidíte, až si prostudujete důkazy – a na první pohled se zdá být nepochopitelná. Lidé jsou většinou tak navyklí na „běžnou realitu“, že si nedokážou představit, že by mohl existovat cyklický čas a že se podobné události opakují v pravidelných cyklech. Každý, kdo by přišel s takovou ideou, by byl nejspíš odbyt nějakým sarkastickým vtipem nebo by se mu ostatní vysmáli. My se ale nebudeme této záhady bát jen proto, že vypadá neuvěřitelně. Důvody jsou velmi pádné, ale chceme-li je pochopit, musíme pomocí nových instrukcí úplně změnit pohled na vesmír. Mnohé důkazy jsou přehlíženy nebo podceňovány, ale jakmile se seznámíme s novými informacemi, radikálně se změní celý náš pohled na svět. Přestože o tom převážná část veřejnosti dosud neví, existuje rozsáhlý vědecký důkaz potvrzující, že samotný vesmír je živý. Je to rozsáhlé, samostatné živoucí bytí – a my jsme s ním propojeni mnohem víc, než si myslíme. Celý vesmír tvoří jednotné vědomé energetické pole a ona skrytá energie by se dala příhodně nazvat zdrojové pole. Galaxie, hvězdy a planety jsou určitými formami života v takovém měřítku, že si to ani nedokážeme představit. Základní zákony kvantové fyziky vytvářejí DNA a biologický život z atomů a molekul, jež bychom běžně považovali za neživé.

DNA začíná jako kvantová vlna Molekula DNA je zjevným základem jakéhokoli vědeckého chápání života a jeho utváření. Jeden jediný řetězec DNA v buňce obsahuje tolik informací, že by se z něj dal naklonovat celý organismus. Nová věda říká, že počátkem DNA není molekula, ale vlna. Tato vlna existuje jako určitý vzorec v prostoru a čase, jenž je zapsán v celém vesmíru. Podle tohoto nového modelu jsme neustále obklopeni pulzujícími vlnami neviditelných genetických informací – podobně jako při fungování sa-

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

telitní televize, radiových vln, mobilu a rozsáhlých signálů internetu. Každá z těchto drobných vln formujících DNA vytváří v mikroskopickém měřítku gravitační síly, jež ze svého okolí přitahují atomy a molekuly, aby mohl vzniknout určitý řetězec DNA. Kdybychom sestavili tak dokonalý přístroj, kterým bychom je mohli vidět, pak by každá vlna vypadala jako energetická replika toho, co posléze vytvoří molekuly DNA. Atomy jsou vtahovány do vlny a přirozeně „dopadají“ na správné místo – stejně jako když horský potok strhne kameny, které pak klesnou na dno. Jakmile vzniknou jednotlivé molekuly DNA, začnou působit tytéž mikrogravitační síly a spojují je dohromady, aby se mohla začít vytvářet vyšší forma života. Dr. Sergej Lejkin patří mezi vědce, kteří pozorovali tyto mikrogravitační síly v akci. V roce 2008 dal různé typy DNA do obyčejné slané vody a každý z nich označil jinou fluorescentní barvou. Různobarevné molekuly DNA byly roztroušeny ve vodě jako konfety. K Lejkinovu údivu k sobě shodné molekuly DNA putovaly z hlediska jejich maličkého vesmíru tisíce mil, aby se našly. A po chvíli spatřil, že se vytvářejí celé shluky molekul DNA. Každý shluk tvořily molekuly DNA mající stejnou fluorescentní barvu.5 Co je mohlo k sobě přitahovat na tak velkou vzdálenost? Lejkin se domnívá, že tento jev je nejspíš způsobený elektrickým nábojem. Nicméně další pokusy jasně ukazují, že nejde o elektromagnetické síly. Nejpravděpodobnější odpovědí v rámci existujícího energetického pole, jež je známo současné vědě, je gravitace. Nositel Nobelovy ceny dr. Luc Montagnier v roce 2011 názorně předvedl, že se DNA může spontánně vytvářet z molekul vodíku a kyslíku – víc není třeba. Montagnier nejprve vzal hermeticky uzavřenou zkumavku plnou čiré sterilizované vody. Pak vedle ní položil další uzavřenou testovací zkumavku – a v té byla voda, v níž se nacházelo malé množství DNA. Poté obě zkumavky vystavil účinkům elektromagnetického pole o síle 7 hertzů a čekal. O osmnáct hodin později se v první zkumavce vytvořily malé kousky DNA – z pouhé sterilizované vody.6 Připomeňme si, že voda je H2O, tedy vodík a kyslík. Jak mohla z těchto prostých prvků vzniknout DNA, kterou běžně tvoří mnohem složitější molekuly? Je to jeden z nejvýznamnějších objevů v dějinách vědy – a učinil ho biolog, laureát Nobelovy ceny – a přesto se mu v médiích nedostalo příliš velké publicity a téměř vůbec se o něm nemluví.

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

Tato nová věda říká, že vesmír se neustále všemi možnými způsoby snaží vytvářet biologický život – a to i na zcela nehostinných místech. V každé oblasti vesmíru shromažďují skryté mikrogravitační síly atomy a molekuly, aby vznikla DNA. Je to prostředí, v němž se přirozeně daří všem formám života, od jednobuněčných organismů po organismy mnohem složitější. Britští astronomové sir Fred Hoyle a dr. Nalin Chandra Wickramasingheová učinili ohromující objev – zjistili, že 99,9 procent prachu plujícího naší galaxií tvoří sublimačně sušené bakterie.7 Sir Fred Hoyle objasnil význam nových objevů při přednášce, která se konala 15. dubna 1980 – celých třiatřicet let před napsáním této knihy – a přesto se jeho převratné poznatky dosud nedostaly do povědomí hlavního vědeckého proudu. Dalo by se říct, že mikrobiologie má své začátky ve 40. letech minulého století. V té době se začal odhalovat zcela nový a neuvěřitelně složitý svět. Je zvláštní, že si mikrobiologové už tehdy neuvědomili, že svět, do něhož pronikli, se nutně musí řídit zákony vesmíru. Podle mého názoru budou následující generace přistupovat k vesmírné podstatě mikrobiologie se stejnou samozřejmostí, s jakou současná generace vnímá fakt, že Slunce je centrem naší sluneční soustavy.8 Dnes už víme, že galaktický prach se zvedá z povrchu takových hvězd, jako je Slunce, působením toho, co nazýváme „solární vítr“. Jsou-li částice galaktického prachu z 99,9 procent sublimačně sušené bakterie, jak zjistili Hoyle a Wickramasingheová, pak je každá hvězda továrnou na život. Žhavý povrch hvězd doslova vře živými bakteriemi, jimž se daří v extrémně vysokých teplotách. Jakmile žhavá částice z povrchu hvězdy odlétne do chladného prostoru, bakterie se okamžitě vysuší, a tím se dál uchovává. Pluje prostorem, až se dostane k nějaké planetě, kde se hydratuje a zahřeje, čímž opět vznikne životaschopný organismus. Vědci dokonce pozorovali bakterie rostoucí uvnitř hermeticky uzavřených jaderných reaktorů a zjistili, že se živí radiací.9 Jak se tam dostaly? Dnes už máme dostatek vědeckých důkazů potvrzujících, že se tyto bakterie spontánně vytvářejí uvnitř reaktoru a jsou

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

uzpůsobeny k tomu, aby se živily radiací a měnily ji v látku, jež je pro ostatní formy života méně škodlivá. Ať se podíváme po naší Zemi kamkoli, dokonce 2,8 kilometru pod její povrch, všude najdeme živé bakterie.10 Současné vědecké hledisko, které je založeno na Darwinových teoriích, tvrdí, že všechny bakterie vznikly na Zemi „náhodně“ – a že všechny pocházejí z jedné původní buňky. Z nového vědeckého hlediska je vesmír sám živým organismem a základní fyzikální zákony fungují tak, aby mohly vznikat různé formy života, včetně mikroorganismů, rostlin, hmyzu, ryb, plazů, ptáků a savců. Někteří vědci zachytili DNA ve chvíli, kdy přitahuje fotony, což jsou malé chomáčky energie vytvářející ve vesmíru viditelné světlo. Nová věda jasně ukazuje, že fotony jsou velmi důležité pro základní existenci a funkce DNA a že se zjevně využívají k vysílání a přijímání informací v těle. Dr. Fritz-Albert Popp zjistil, že v každé molekule DNA je uložen až jeden tisíc fotonů v podobě jakéhosi tenoučkého skleněného vlákna.11 Fotony se uvnitř molekuly pohybují sem a tam rychlostí světla do chvíle, kdy je třeba je využít. Vědci tento proces pozorovali při mnoha zásadních pokusech – v dalších částech knihy se seznámíte s některými zjištěnými fakty a údaji. V roce 1984 zjistil ruský vědec dr. Pjotr Garjajev, že když se molekula DNA umístí do malé nádobky z křemene, je schopna přirozeně absorbovat všechny fotony nacházející se v místnosti.12 Je to stejné, jako kdyby člověk stál na velkém stadionu a „ohýbal“ všechny fotony a vstřebával je, což by mělo za následek, že by z něj vyzařovalo světlo, zatímco prostor kolem něj by se ponořil do naprosté tmy. V rámci běžné vědy je gravitace jedinou silou schopnou ohýbat světlo, jak je vidět například u černé díry. Je tedy zjevné, že DNA má mikrogravitační účinek a přitahuje a pohlcuje světlo. Lejkin, který experimentoval s barevnými molekulami, jež se navzájem přitahovaly, se domnívá, že příčinou tohoto jevu by mohl být elektrický náboj. Ten ale není schopný při pohybu prostorem ohýbat světlo. Jediným místem, v němž byly dosud pozorovány tyto energetické účinky způsobující ohýbání světla, je prostor kolem černé díry. Skutečná záhada se však dostavila až v chvíli, kdy Garjajev vyndal molekulu DNA z malé nádoby. Myslel si, že pokus skončil a je načase sbalit věci a jít domů. Ale když se naposledy podíval do mikroskopu,

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

s úžasem spatřil, že fotony se pohybují ve spirále přesně na tom místě, kde byla původně DNA. Čím to bylo způsobeno? Když už fotony nedržela na místě molekula DNA, měly okamžitě zmizet – ale to se nestalo. Zůstaly dál tam, kde byly. Jakési silové pole – zjevně gravitační vliv – je drželo na místě, kde se předtím nacházela molekula DNA. Garjajev tento jev zkoumal se svými kolegy a společně ho nazvali „fantomový efekt DNA“. Podle mě je to jeden z nejúžasnějších objevů v dějinách vědy. Jeho důsledky jsou nedozírné a přimějí nás přepsat mnohé vědecké „zákony“. DNA vytváří energetickou sílu, jež absorbuje fotony a vtahuje je do molekuly, ale samotná DNA k tomu není zapotřebí. Existuje jakási neviditelná síla – určitá vlna – která zjevně přitahuje a drží světlo. Když odstraníme DNA, vlna zůstává a drží nashromážděné fotony. Garjajev zjistil, že když působí na „fantoma“ tekutým dusíkem, fotony ze silového pole zmizí. Ale do pěti až osmi minut jsou přitaženy nové fotony a znovu se objeví celý fantom. Garjajev tento postup mnohokrát opakoval, ale fantomové se pořád objevovali – a tak to šlo celých třicet dní.13 Tento efekt se nedá vysvětlit žádnou formou elektromagnetického pole. Není to statická energie, není to rádiová vlna, není to plazma. Gravitace je jediné pole, o němž víme, že něco takového dokáže. A navíc by to znamenalo, že naše současné chápání gravitace je velmi primitivní. Známe gravitační zrychlení objektu při pádu, což je v průměru deset metrů za sekundu na druhou. Víme, že ve vzduchoprázdnu padá pírko stejně rychle jako kámen. Teď musíme brát v úvahu, že gravitace může mít určitou strukturu – na kvantové úrovni – a tato struktura může setrvat přinejmenším třicet dní na jednom místě, aniž by tam byla nějaká fyzická hmota. Naznačuje to, že gravitace ke své existenci nepotřebuje přítomnost fyzické hmoty. Gravitace je síla pronikající celým vesmírem. Jsou-li v ní skryty vlny utvářející DNA, která je podmínkou inteligentního života, pak to znamená, že samotná gravitace je živá a inteligentní. Proto o ní mluvím jako o zdrojovém poli. Známe způsoby, jak se dá na kvantové úrovni postřehnout aktivita zdrojového pole, a teď jsem vám některé z nich ukázal. Přestože je objev fantomu DNA přes třicet let starý a jeho důsledky jsou téměř ohromující, nebyl dosud řádně publikován. Jakmile bude tento poznatek přijat v širším měřítku, může zásadně změnit naši společnost. A zároveň razí cestu naprosto nové oblasti účinné léčeb-

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

né technologie známé jako energetická medicína. V knize Zkoumání zdrojového pole, která vyšla 23. srpna 2011, uvádím přes tisíc akademických odkazů na tento subjekt. Ještě ten den jsme měli na serveru The Huffington Post prezentaci, jež se objevila na předních místech sekcí „Knihy“ a „Zvláštní novinky“.14 Měl jsem rozpočet na pouhých třináct slajdů – každý obsahoval 150 slov – abych se pokusil shrnout encyklopedii „posvátné vědy“, kterou jsem sestavil – má 534 stran. Význačný badatel Graham Hancock prohlásil, že je „vynikající“. Na serveru najdete přepis úvodu a prvních pěti částí článku s drobnými úpravami, jež celou věc do značné míry objasňují. Brzy sami zjistíte, že do existující struktury DNA je možné vložit nové instrukce a úplně změnit její strukturu. Mikrogravitační síly vlny popadnou atomy nacházející se uvnitř DNA a přesunují je tak dlouho, až vytvoří nové seskupení. Je to zcela nový způsob objasnění evoluce druhů a v laboratorním prostředí už bylo dokázáno, že opravdu funguje.

Zkoumání zdrojového pole Všechny oblasti vědy se snaží pochopit a objasnit jev zvaný UFO a největší záhady dávných civilizací, které jsou uvedeny v knize Zkoumání zdrojového pole. Proroci starověku předpovídali příchod Zlatého věku v naší blízké budoucnosti – a americká vláda zakódovala jejich předpovědi do různých tajemných symbolů. Antigravitace, teleportace, putování časem, energetická evoluce DNA a transformace vědomí, to vše je schopno stvořit svět, jaký si málokdo dokáže představit. Prostor, čas, hmota, energie a biologický život jsou možné výsledky funkce zdrojového pole, jež je svým jedinečným způsobem vědomé a živé takovým způsobem, jaký mysl není schopna pochopit. Potvrzují to tisíce různých výroků pocházejících hlavně od vědců náležících k hlavnímu vědeckému proudu.

Co je vědomí? Dr. William Braud patří mezi vědce, kteří provedli přísně kontrolované laboratorní pokusy, aby dokázali, že komunikace pomocí mysli je zcela reálná a dá se opakovaně provádět ve vědecké laboratoři.15 Účastníci

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

experimentu v jedné místnosti byli schopni působit na pokožku lidí nacházejících se v jiné oddělené a hodně vzdálené místnosti. Na kůži se projevily náhlé změny, jako by na ni působila určitá dávka elektřiny. K podobným změnám elektrické aktivity běžně dochází, když jsme vzrušeni, ale v tomto případě osoba, která tyto reakce měla, vůbec netušila, že se něco děje.16 Mnohé experimenty se prováděly v místnostech chráněných před elektromagnetickými signály, což dokazuje, že se tento jev nedá vysvětlit žádnou známou formou energetických vln z běžně používaného spektra. Od roku 1929 bylo zdokumentováno přes 148 různých případů, kdy různí vědci ve stejnou dobu učinili zásadní objevy, které přinesly významné poznatky v matematice, evoluční teorii a umožnily vznik barevných fotografií, termometrů, teleskopů, psacích strojů a parních lodí.17 Vypadá to, že naše myšlenky nejsou tak soukromou záležitostí, jak si myslíme. Když řešíme nějaký problém, zjevně máme přístup k univerzální databance poznatků. V naší mysli se objeví informace a my se domníváme, že je to náš jedinečný nápad. Nicméně nezapomínejme, že oněch 148 případů jsou příklady, kdy se vynálezci snažili patentovat stejnou věc ve stejný čas. Je to úžasný a zcela jasný důkaz potvrzující, že mimosmyslové vnímání je přirozeným darem, který mají všichni lidé, ale těmto zásadním studiím se stále nedostává potřebné publicity. Je možné, že základní energie vesmíru je vědomá úplně stejným způsobem?

Je DNA energií vytvářející život? Laureát Nobelovy ceny Luc Montagnier v roce 2011 názorně předvedl „teleportaci DNA“, což je jev, při němž se běžné molekuly vody v uzavřené zkumavce skupí v DNA. Zkumavka obsahující sterilizovanou vodu byla umístěna vedle další zkumavky obsahující vodu se stopovým množstvím DNA. Obě zkumavky byly vystaveny působení slabého proudu o síle sedmi hertzů. Některé molekuly vodíku a kyslíku ve zkumavce s čirou sterilizovanou vodou se změnily v DNA – což je proces, jaký západní věda do té doby neznala.18 Sir Fred Hoyle a dr. Chandra Wickramasinghová si všimli, že 99,9 procent galaktického prachu má zvláštní optické schopnosti. Jediným

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

materiálem, jenž mohl být použit k prokázání těchto účinků v laboratorním prostředí, byly sublimačně sušené bakterie.19 Sir Hoyle v roce 1980 řekl: „Podle mého názoru budou budoucí generace přistupovat k vesmírné podstatě mikrobiologie se stejnou samozřejmostí, s jakou současná generace vnímá fakt, že Slunce je centrem naší sluneční soustavy.“20

Může se DNA energeticky změnit z DNA jednoho živočišného druhu na DNA jiného druhu? Výzkumníci ze zemědělského oddělení korporace Ciba-Geigy (nyní Syngenta) zjistili, že semínka existujících rostlin se dají změnit v semínka vyhynulých rostlin pouhým působením slabého elektrického proudu.21 Při tomto procesu vzniká odolnější a rychleji rostoucí obilí, vyhynulé druhy kapradin a tulipány s trny.22 Italský vědec Pier Luigi Ighina tímto způsobem změnil rostoucí meruňku v jabloň, přičemž plody na větvích se změnily z meruněk na jablka za pouhých šestnáct dní. Ighina při dalším pokusu předal kryse informační vzorec DNA kočky a za čtyři dny kryse narostl kočičí ocas.23 Korejský vědec dr. Dzang Kangeng získal patent (NI828665) na přístroj používající mikrovlny k přenosu informačního vzorce DNA, s jehož pomocí změnil kachnu v kvočnu.24 Přibližně z 80 procent vajec se vyklubaly hybridy, které byly napůl kachně a napůl kuře. Dr. Pjotr Garjajev vystavil vajíčka mloka nízkému laserovému záření a pak přesměroval paprsek na vajíčka žáby. Ta prošla dokonalou transformací a z embryí se stali zdraví dospělí mloci. Už nikdy se oni sami – a dokonce ani jejich potomci – nezměnili v žáby.25

Existuje v naší galaxii inteligentní lidský život? Díky těmto a dalším vědeckým objevům je možné předložit názor, že lidský život má galaktickou, nebo dokonce univerzální formu a vzhledem ke kvantovým vlastnostem DNA se potenciálně může objevovat na všech obyvatelných planetách galaxie, na nichž je voda. Většina dávných kultur na celém světě mluví o interakci s „bohy“ a „anděly“ vypadajícími jako lidé, kteří jim nesmírně pomohli ve sférách zemědělství, chovu zvířat, mluveného a psaného projevu, konstrukčních

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

technik, matematiky a dalších vědních oborů a zároveň i v oblasti duchovních nauk o morálce, etice a pozitivním vývoji osobnosti. Převážná část starobylých kultur nás neustále učí, že dějiny se odvíjejí v dlouhých časových cyklech, ať jde o mayský kalendář, hinduistické jugy nebo zodiakální věky. Na různých místech světa, například v jihoafrickém Boskopu, byly nalezeny lebky velmi neobvyklých tvarů s téměř dvojnásobnou mozkovou kapacitou oproti lidským. Jsou to velké hlavy s malým, téměř dětským obličejem, a jak uvedl v roce 2009 časopis Discover, v Jižní Africe se nacházely na velmi čestných pohřebištích.26 Podobné bizarně protáhlé lebky se našly v Peru, Bolívii, Rusku a na dalších místech. Některé jsou vystaveny v muzeích – výrazně připomínají hlavy starodávných egyptských faraonů.

Žulová busta Meritaten, dcery Achnatona a Nefertiti

Je evoluce poháněna energetickými vlnami z galaxie? Dr. David Raup a dr. James Sepkoski objevili evoluční cyklus života na Zemi, který trvá 26 milionů let, a zároveň sestavili dosud nejrozsáhlejší katalog fosilií. 27 Nacházejí se v něm údaje ukazující, že se vždy po 26 milionech let objeví obrovský počet nových druhů, přičemž v průběhu předchozích milionů let se téměř nic nezmě-

K LÍČ Z VA N Ý S Y N C H R O N IC ITA

nilo. Vědce uvedl tento fakt do rozpaků, a tak se usilovně snažili prokázat neplatnost tohoto vzorce, ale čím víc ho zkoumali, tím byl zjevnější. Nedávno tito vědci objevili ještě delší cyklus trvající 62 milionů let se shodnými daty, který sahá až k samým počátkům života na Zemi prokázaného fosiliemi. 28 Podnětem těchto cyklických událostí by mohly být galaktické energetické vlny, jež dokážou přeprogramovat DNA. 29 CYKLUS TRVAJÍCÍ 62 MILIONŮ LET POČET NOVÝCH DRUHŮ

CYKLUS TRVAJÍCÍ 26 MILIONŮ LET

100

150

PŘED 200 250 300 MILIONY LET

400

450

500

542

Spojení evolučních cyklů trvajících 26 a 62 milionů let

Dr. William Tifft objevil koncentrické shluky mikrovlnné energie, které se nacházejí v galaxiích a pomalu expandují ze svých center.30 Jedinečné fyzikální rovnice dr. Harolda Aspdena naznačují, že každá z těchto mikrovlnných oblastí má na kvantové úrovni různé schopnosti.31 Tím získáváme změřitelný energetický model, jenž by mohl objasňovat dlouhodobé evoluční cykly probíhající na zemi. Každá zóna obsahuje informaci, jež přepisuje DNA podle rozsáhlého inteligentního vzorce v samotné galaxii. Život se tak jeví jako přírodní zákon – „vznikající fenomén“ v rámci kvantové mechaniky. A sám vesmír je živá bytost a život se v něm objevuje kdekoli a jakýmkoli způsobem. Veškerý život periodicky přeprogramovávají energetické síly, jaké se dají vytvořit v laboratorním prostředí a způsobují neustálý posun evoluce druhů ve vesmíru.

C E S TA Z A PO Z N Á N ÍM

Vědomý vesmír Já osobně jsem přesvědčen, že vesmír je nejen živý, ale zároveň je vědomý a vnímá sám sebe. Život na zemi funguje podle určitého plánu a účelu, jen je mnohem rozsáhlejší, než si dokážeme představit – a určitě tu nejsme sami. A není nám dán jenom jeden život. Existují nepopiratelné vědecké důkazy jednoznačně potvrzující, že se stále znovu a znovu reinkarnujeme. Pořád procházíme historickými lekcemi, které se opakují podle neuvěřitelně přesných vzorců. Nicméně války a různá zvěrstva nemusejí pokračovat – budou trvat, jen když je budeme dál vytvářet, a pramení z neznalosti větší reality, jež nás obklopuje. K nalezení pravdy nepotřebujeme žádné náboženství a možná zjistíme, že dávné duchovní tradice obsahují víc moudrosti, než si kdy novodobí vědci dokázali představit. Synchronicita nás vyzývá ke zkoumání rozsáhlejší reality. Je klíčem odemykajícím bránu k tajemstvím vesmíru. Synchronicita se projevuje v určitelných a zaznamenatelných dějinných cyklech a události se s velkou přesností opakují v časových úsecích trvajících celá tisíciletí. Tento jev jsem začal pozorněji vnímat v roce 1996, když jsem se pustil do studia jedinečného textu zvaného „zákon jednoty“ obsahujícího neuvěřitelné množství informací.