Znovuobjevení těla, vzkříšení duše

JEDEN PRŮLOM ZA DRUHÝM

Každému z nás, vám i mně, působí tělo problémy, které se budou jen zhoršovat. Jako děti jsme měli svá těla rádi a jen málokdy jsme o nich přemýšleli. Když však stárneme, brzy nás ta dětská láska přejde, a to z dobrých důvodů. Miliardy* dolarů se utrácejí na vyléčení těla z jeho četných bolestí a strádání.

Další miliardy se vyhazují na kosmetiku, jejímž účelem je oklamat nás, abychom si mysleli, že vypadáme lépe, než jací jsme.

Máme-li to říci otevřeně, lidské tělo je nedokonalé a dlouho takové bylo. Nedá se mu důvěřovat, jelikož nemoc často na tělo udeří bez varování. To časem chátrá a nakonec umírá. Postavme se k tomuto problému seriózně. Místo abychom vystačili s fyzickou formou, jež nám byla dána při narození, proč nehledat průlom, zcela nový způsob, jak přistupovat k tělu?

K průlomu dojde, když začnete uvažovat o problému jinak, nově. Největší průlom nastává, když začnete uvažovat bez ja*

Autor používá pochopitelně americké názvy vysokých číslovek, zde je v originále billion; evropský název, použitý v překladu, zní miliarda. (Pozn. překl.)

17

kýchkoli předsudků. Odhlédněte od toho, co vidíte v zrcadle.

Kdybyste přišli z Marsu a nikdy neviděli, jak v průběhu času tělo stárne a slábne, mohli byste se domnívat, že by fungovalo právě v opačném smyslu. Z biologického hlediska neexistuje žádný důvod, proč by tělo mělo být vadné. Začněme tedy u toho. Jakmile jste ze svého vědomí vymazali každý zastaralý předpoklad, můžete nyní volně přijmout určité průlomové představy, které zcela mění tuto situaci: Vaše tělo je neomezené. Přenáší energii, tvořivost a inteligenci celého vesmíru.

V tomto okamžiku naslouchá vesmír vašima ušima, vidí vašima očima a vnímá vaším mozkem. Účelem vaší vezdejší existence je umožnit vesmíru, aby se vyvíjel.

Nic z toho není bizarní. Lidské tělo je nejpokročilejším z laboratorních pokusů vesmíru. Vy i já jsme na špici života. Naší nejlepší šancí na přežití je přijmout tuto skutečnost. Rychlá evoluce, rychlejší než evoluce jakékoli jiné formy života na planetě, nám poskytla náš nynější stav neustále se zlepšujícího zdraví, delšího životního rozpětí, výbušné tvořivosti a vize možností, které věda rozvíjí stále rychleji a rychleji. Naše fyzická evoluce se zastavila asi před 200 000 lety. Nemáte jiná játra, plíce, srdce nebo ledviny, než jaké měli jeskynní lidé. Ve skutečnosti sdílíte 60 procent genů s banánem, 90 procent s myší a více než 99 procent se šimpanzem. Jinými slovy, všechno ostatní, co z nás udělalo lidi, záviselo na evoluci, která je mnohem více nefyzická než fyzická. Vynalezli jsme sami sebe, a když jsme to dělali, vzali jsme si na tuto cestu s sebou svá těla.

18

Jak jste se objevili Ode dne, kdy jste se narodili, objevovali jste svá těla. Důvodem, proč to tak nevidíte, je, že tento proces probíhá naprosto přirozeně. Problémem je, že je snadné pokládat to za něco samozřejmého. Nedostatky, které dnes shledáváte na svém těle, nejsou neodmyslitelné. To nejsou nějaké špatné zprávy doručované geny nebo chyby způsobené přírodou. Každá z vašich voleb sehrála úlohu v těle, které jste si vytvářeli, a] již vědomě či nevědomky.

Zde je seznam fyzických změn, kterými jste prošli a kterými ještě projdete. Je to velice elementární seznam, lékařsky naprosto opodstatněný, a přesto z něho není téměř vyloučena žádná tělesná partie.

Každá dovednost, kterou ovládnete, vám vytvoří v mozku novou nervovou sí].

Každá nová myšlenka vyvolává jedinečný model mozkové aktivity.

Každá změna nálady se „kurýrními molekulami“ dostane do všech částí těla a mění základní chemickou aktivitu každé buňky.

Pokaždé, když cvičíte, měníte kostru a svaly.

Každé sousto potravy, které sníte, mění každodenní metabolismus, elektrolytickou rovnováhu a proporce tuku ve svalech.

Sexuální aktivita a rozhodnutí se rozmnožovat působí na hormonální rovnováhu. Úroveň stresu, jemuž jste vystaveni, zvyšuje a snižuje imunitní systém.

19

Každá hodina naprosté nečinnosti způsobuje svalovou atrofii.

Geny se vylaVují na myšlenky a emoce a tajuplnými způsoby se zapínají a vypínají podle vašich přání.

Imunitní systém se zesiluje a zeslabuje v reakci na to, zda prožíváte láskyplný nebo chladný vztah.

Krize nebo zármutek, ztráta a osamění zvyšují riziko nemoci a zkrácení délky života.

Užívání rozumu udržuje mozek mladý; není-li mozek užíván, vede to k jeho úpadku.

Když tyto nástroje používáte, objevujete své tělo a můžete je objevit znovu, kdykoli chcete. Evidentní otázka zní: „Proč jsme tedy už své tělo znovu neobjevili?“Jisté je, že jsme tyto problémy měli na očích dost dlouho. OdpověV zní, že řešit malé kousky rébusu bylo mnohem jednodušší než řešit jej celý. Lékařství je praktikováno po oborech. Když se zamilujete, endokrinolog může podat zprávu o poklesu stresových hormonů ve vašem endokrinním systému (systému žláz s vnitřním vyměšováním).

Psychiatr může zaznamenat vaši zlepšenou náladu, kterou může neurolog potvrdit pozorováním vašeho mozku. Dietetika může znepokojit, že ztrácíte chu] k jídlu; ale na druhé straně to, co sníte, je lépe stráveno. A tak to pokračuje. Nikdo vám nedokáže poskytnout celkový obraz.

Jelikož tělo je tak proměnlivé a tak úžasně víceúčelové, věci se ještě více komplikují a je obtížné si představit, že je možný nějaký jediný krok, který by vedl k proměně. Právě teV může být člověk zamilovaný, žena těhotná, můžete běžet po venkovské cestě, držet novou dietou, ztrácet spánek nebo jej získávat, může se vám v práci dařit lépe nebo hůř.

20

Vaše tělo není ničím jiným než vesmírem v pohybu.

Znovu objevit tělo znamená změnit celý vesmír.

Snažit se sdrátovat tělo dílčími opravami znamená nevidět kvůli stromům les. Jedna osoba se zaměří na hmotnost, jiná trénuje na maraton a ještě další začne provozovat veganskou dietu, zatímco její přítelkyně zápasí s menopauzou. Thomas Edison se nepáral se stavbou lepší petrolejové lampy, přestal používat oheň – jediný zdroj světla, který lidé vytvořili od prehistorických dob – a učinil velký objev nového zdroje. Byl to kvantový přeskok v tvořivosti. Jste-li tvůrci svého těla, jaký kvantový skok vás očekává?

VraBme se ke zdroji Užijeme-li Edisona jako náš vzor, pak poslední velké znovuobjevení těla postupovalo podle určitých zásad: Tělo je objekt.

Je sestaveno jako složitý stroj.

Stroje se časem polámou.

Mechanismy těla jsou neustále napadány bacily a dalšími mikroby, které jsou v molekulárním měřítku také maličkými stroji.

Ale to všechno jsou zastaralé představy. Kdyby některé z těchto předpokladů byly pravdivé, pak by nemohlo nastat následující: nedávno se objevil nový syndrom zvaný elektro-senzitivita.

Lidé trpící tímto syndromem si stěžují, že když jsou prostě blízko elektřiny, působí jim to neklid a bolesti. Elektrosenzitivita je přijímána natolik seriózně, že ve Švédsku dokonce pro21

plácejí osobám, které jsou diagnostikované jako elektrosenzitivní, zastínění domu od elektromagnetického pole.

Velmi rozšířená obava, že mobilní telefony mohou škodit tělu, nebyla definitivně rozřešena, ale zdá se, že je daleko snazší zjistit, zda existuje něco jako elektrosenzitivita. Při jednom pokusu byli lidé umístěni do elektromagnetického pole (jsme jím obklopeni každý den v podobě mikrovln, rádiových a televizních signálů, přenosu signálů mobilních telefonů a elektrických vedení), a když bylo zapínáno nebo vypínáno, měli říct, jak se cítí. Ukázalo se, že nikdo neodpovídal jinak než náhodně. Lidé, kteří se sami pokládali za elektrosenzitivní, neposkytovali jiné odpovědi než kdokoli jiný, což znamená, že frekvence jejich odhadů byla náhodná.

Tím se však záležitost nevyřešila. V následném experimentu dostali lidé mobilní telefon a měli říct, zda poci]ují bolest nebo nepohodu, když si telefon přiloží k hlavě. Elektrosenzitivní osoby popsaly celou paletu nepohody včetně ostrých bolestí a bolení hlavy, a vyšetření jejich mozků pomocí magnetické rezonance ukázalo, že mluví pravdu. Centra bolesti v jejich mozcích byla aktivována. Chyták byl v tom, že mobily byly atrapy a vůbec žádné elektrické signály nevysílaly. Tudíž pouhé očekávání, že budou poci]ovat bolest, stačilo, aby někteří lidé tuto bolest cítili, a příště, až použili skutečný mobil, by tímto syndromem trpěli.

Dříve než odmítnete možnost, že jde o psychosomatický účinek, zastavte se a přemýšlejte. Jestliže někdo říká, že je elektrosenzitivní, a jeho mozek se chová, jako by byl elektrosenzitivní, je tento stav skutečný – přinejmenším pro něho. Psychosomatické stavy jsou pro ty, kdo je zakoušejí, skutečné. Ale stejně pravdivé je říci, že tento stav vytvořili oni sami. Ve skutečnosti zde působí 22

mnohem rozsáhlejší jev – odliv a příliv nových nemocí, které by mohly být novými výtvory. Jiným příkladem je anorexie a s ní spojené dietetické poruchy jako bulimie. O jednu generaci dříve byly takové poruchy vzácné, a nyní se zdá, že jsou endemické, zejména u dospívajících dívek. Premenstruační syndrom neboli PMS zažil svůj rozkvět dříve, ale dnes se zdá, že slábne. Pořezávání se, forma sebemrzačení, při kterém si pacient, obvykle mladá žena, tajně dělá povrchní rány do kůže břitvou nebo nožem, se zdá být na vzestupu po období, kdy se téměř nevyskytovalo.

Pokaždé když se objeví takové nové poruchy, první reakcí je, že si oběti vytvořily nemoc, která je v podstatě imaginární nebo psychotická. Když se však porucha rozšiřuje a lékaři zjistí, že pacienti nejsou s to přerušit spínač, který nemoc způsobuje, je možný pouze jediný závěr: Vlastnoručně vytvořené symptomy jsou reálné.

Stroje nemohou tvořit nové poruchy. Potom však byl celý model těla jako stroje od začátku nesprávný. Jestliže budete jezdit autem dostatečně dlouho, jeho pohyblivé součástky se třením obrousí. Ale jestliže užíváte sval, zesiluje se. Nepoužívání, které pomáhá udržovat stroj v původním stavu, vede u našich těl k atrofii. Vetché, artritické klouby se zdají být dokonalým příkladem pohyblivých součástek, které se opotřebovaly, ale artróza je ve skutečnosti způsobována hromadou komplexních poruch, a nikoli pouhým třením.

Během vašeho života se tento zastaralý model těla nezměnil, ale byl pouze všelijak flikován. Co tedy tělo potom je, není-li strojem? Celé vaše tělo je holistický, dynamický proces na podporu toho, abyste žili. Vy jste za tento proces zodpovědní, jenže vám nikdo neposkytl znalosti, jak byste měli tuto práci vykoná23

vat. Možná proto je tento podnik tak nesmírný: týká se všeho a nikdy se nezastavuje.

Životní proces V tomto okamžiku je vaše tělo řekou, která nikdy nezůstává stejná, nepřetržitým proudem míchajícím stovky tisíc chemických změn na buněčné úrovni. Tyto změny nejsou náhodné; neustále slouží k tomu, aby posunovaly život vpřed a přitom zachovaly to nejlepší z minulosti. Vaše DNA je jako encyklopedie, která akumuluje veškeré dějiny evoluce. Než jste se narodili, prolistovala vaše DNA stránky, aby se ujistila, že každý kousek znalostí je na svém místě. V děloze vzniká embryo jako jediná buňka, nejjednodušší forma života. Změní se ve volně shromážděnou kapku buněk. Potom, krok za krokem, prochází embryo evolučními stupni ryb, obojživelníků a nižších savců. Objeví se primitivní žábry a pak zmizí, aby uvolnily cestu plícím.

V době, kdy dítě přijde na svět, evoluce přestřelí svůj cíl. Váš mozek novorozence byl příliš složitý, s miliony zabudovaných nepotřebných nervových spojení, jako telefonický systém s příliš mnoha dráty.* Prvních pár let života trávíte osekáváním oněch milionů nadbytečných spojů, vyřazujete ty, které nepotřebujete, a ponecháváte si ty, které způsobily, že jste se stali přesně tím, kdo jste. Avšak v této chvíli dosáhla fyzická evoluce neznámého území. Musí se začít dělat rozhodnutí, která nejsou automaticky vestavěna ve vašich genech. *

Francouzská spisovatelka Simone de Beauvoir napsala ve svých pamětech, že dokud se dítě nenaučí mluvit, je vševědoucí. (Pozn. překl.)

24

Dě]átko stane na hranici neznámého a jeho genům už v encyklopedii nezbývají žádné staré stránky. Následující stránku musíte napsat sami. Jakmile to uděláte, počínajíce proces vytváření naprosto jedinečného života, vaše tělo s ním udržuje krok: vaše geny se přizpůsobují tomu, jak uvažujete, cítíte a jednáte.

Pravděpodobně nevíte, že identická dvojčata, zrozená s naprosto totožnou DNA, vypadají geneticky velice rozdílně, když dospějí: určité geny byly spuštěny, jiné vypnuty. Kolem sedmdesátky už obrazy chromozomů dvojčat nejsou zdaleka stejné.

Geny se přizpůsobují tomu, jak se životy odlišují.

Vezměme nějakou prostou dovednost, jako je chůze. S každým nemotorným krokem začíná batole měnit svůj mozek. Nervová centra odpovídající za rovnováhu, známá jako vestibulární systém, se začínají probouzet a vykazovat aktivitu; je to jedna z oblastí mozku, která se nemůže vyvíjet v děloze. Jakmile batole zvládne chůzi, vestibulární systém dokončil tuto fázi své funkce.

Avšak později, poté, co jste vyrostli, byste se mohli chtít naučit řídit auto, jezdit na motocyklu nebo chodit po kladině.

Mozek, přestože by mohl být dospělý, se ani u toho nezastaví.

Právě naopak: chcete-li se naučit novou dovednost, váš mozek se adaptuje podle vašeho přání: Základní funkce, jako je rovnováha, může být jemně dolaVována a cvičena daleko nad základní úroveň. To je zázrak spojení mezi rozumem a tělem.

Nejste napevno zapojeni. Váš mozek je proměnlivý a pružný, schopný vytvářet do velmi vysokého věku nová spojení. Mozek, zdaleka nechátrající, je motorem evoluce. Tam, kde se zdá, že se fyzická evoluce zastavuje, ponechává ve skutečnosti otevřenou bránu.

Chci vás provést touto branou, protože za ní se nachází 25

mnohem více, než jste si kdy vůbec představovali. Byli jste sestrojeni, abyste odhalili utajené možnosti, které by bez vás zůstaly ukryté. Člověku přichází na mysl pravděpodobně nejslavnější výkon rovnováhy, jaký kdy lidská bytost předvedla.

Možná jste viděli jeho fotografické snímky. Dne 7. srpna 1974 narušil francouzský akrobat Philippe Petit bezpečnostní opatření ve Světovém obchodním centru. Vyšplhal se na střechu a s pomocí svých společníků napnul mezi oběma věžemi 200 kg těžké lano. Když Petit vyšel na lano, dlouhé 43 metrů, udržoval rovnováhu osm metrů dlouhým bidlem. Obě věže se kymácely, vítr byl silný, výškový rozdíl pod jeho nohama byl 104 poschodí čili 400 metrů. Petit byl profesionální artista, provazochodec na vysokém laně (jak se sám označoval). Pozdvihl základní dovednost lidského těla, rovnováhu, na novou úroveň.

To, co by obyčejného člověka vyděsilo, se pro tohoto jedince stalo normálním. V podstatě byl Petit na špičce evoluce. Provedl na laně, jež mělo v průměru pouhý palec, neboli 2,54 cm, osm přechodů. V jednom momentě se Petit na lano posadil, a dokonce si na ně lehl. Uvědomil si, že to byl více než fyzický výkon.

Kvůli neochvějné koncentraci, jakou to vyžadovalo, Petit věnoval mystickou pozornost tomu, co dělal. Jeho pozornost se musela soustředit, aniž by mu by] jen na sekundu dovolila strach nebo rozptýlení. Normálně je mozek zcela neschopen takové neúnavné pozornosti; rozptýlení se libovolně potlouká rozumem; strach reaguje automaticky na první náznak nebezpečí.

Avšak zřejmý úmysl jednoho muže byl dostatečný: mozek a tělo se přizpůsobily; evoluce pokročila vpřed do neznáma.

26

Už žádné poruchy, ale průlomy Právě v této minutě stojíte na špičce evoluce. Následující věc, na kterou pomyslíte, následující akce, kterou podniknete, vám buV vytvoří nové možnosti, nebo bude opakovat minulost.

Oblasti možného růstu jsou obrovské, a přesto většinou přehlížené. Stojí za to, napsat si seznam, abychom viděli, jak která sféra před námi vypadá. Vzal jsem si list papíru a napsal co možná nejrychleji všechny aspekty svého života, které potřebují vyrůst.

Nijak jsem se neomezoval. Všechno, co bych chtěl vyzkoušet, všechny překážky, které mě zdržovaly, každý ideál, který bych chtěl splnit, se objevily v tomto seznamu. Zde je to, co mi vyšlo:

láska smrt proměna posmrtný život nevinnost milost obnova ztráta nejistota strach intuice krize energie důvěra odpor

vina naděje potřeba víra úmysl vize sobectví inspirace moc vedení kapitulace odpuštění odmítnutí hravost ocenění

27

věčnost nadčasovost akce přání motivace karma volba zranitelnost iluze svoboda přítomnost nesympatie pozornost ticho bytí

Chcete-li vědět, kam podle vesmíru máte dál jít, pak vám tento seznam nabízí dost možností na výběr. Vaší duší proudí energie a informace, které mohou být využity v každé z těchto oblastí. Vezměme například lásku. Dnes jste buV zamilovaný, nebo bez lásky, zajímáte se o lásku, snažíte se získat více lásky, šíříte svou lásku anebo truchlíte nad ztrátou lásky. Všechny tyto mentální aktivity, jak vědomé, tak nevědomé, mají důsledky pro tělo. Fyziologie vdovy, truchlící nad manželem, který zemřel na srdeční mrtvici, je velice odlišná od fyziologie mladé dívky, která se právě zamilovala. Tyto rozdíly můžeme hrubě změřit tak, že oběma ženám odebereme vzorek krve a zjistíme úroveň hormonů, imunitní reakci a úroveň různých molekulárních kurýrů, které používá mozek, aby posílal informace tělu. Můžeme být přesnější a použít magnetickou rezonanci, abychom nalezli, v kterých oblastech se mozek rozsvěcuje, když poci]ují konkrétní emoce. Je však zřejmé, že zármutek a láska jsou různé světy a každá buňka vašeho těla to ví.

Jakmile si uvědomíte, kolik průlomů byste rádi udělali, je nejtěžší zvolit, kde začít. To je důvod, proč se lidstvo tak silně opíralo o velké duchovní vůdce, kteří by nám naznačili orientaci.

Představte si, že přijdete k novému lékaři, a ukáže se, že je to Ježíš nebo Buddha. Přijdete-li s bolestmi žaludku, Ježíš by vám mohl říci: „Je to jenom chřipka. Skutečným problém je, že jste v sobě nenalezl království boží.“ Poté, co Buddha provede vyšetření srdce, mohl by vám říci: „Máte menší ucpání koronární tepny, ale to, co skutečně chcete udělat, je překonat iluzi, že jste nezávislým jedincem.“ V opravdovém životě se nic podobného neděje. Lékaři jsou vyškoleni k tomu, že jednají jako technici.

Nepřemýšlejí o duši, a tím méně dělají něco, aby ji uzdravili.

28

Návštěva u lékaře je rituál, který se příliš neliší od toho, že přivezete auto k mechanikovi a ptáte se ho, proč správně nefunguje.

Ježíš ani Buddha neopomíjeli žádný aspekt života. Diagnostikovali celé ego – fyzické, mentální, emocionální i sociální – se zázračnou přesností. Vaše duše může převzít funkci ideálního lékaře, protože stojí na křižovatce mezi vámi a vesmírem. Možná můžete jít tam, odkud přišli Ježíš a Buddha. Tajemstvím je otevřít sám sebe. Nikdy nevíte, kdy přijde následující průlom.

Dveře se otevřou a od té chvíle se váš život promění.

Kvíz: Jste připraveni na změnu?

Přestože jsme všichni žili se zastaralými představami o těle, impulz změny sílil. Starý model ukazuje četné známky svého úpadku. Byli jste součástí této proměny? Následující kvíz zkoumá, jak náchylní jste k cestě osobní proměny. Všichni se můžeme stát otevřenějšími, ale je dobré mít nějaký výchozí bod, než cesta začne.

Odpovězte na následující otázky: Ano Ne Věřím, že rozum ovlivňuje tělo.

Ano Ne Věřím, že někteří lidé se podivuhodně uzdravili z nemoci, přičemž to jejich lékaři neumějí vysvětlit.

Ano Ne Když se objeví fyzické symptomy, hledám alternativní léčbu.

Ano Ne Vyléčení vkládáním rukou je reálný jev.

Ano Ne Lidé mohou onemocnět bez fyzické příčiny.

Ano Ne Nemusím vidět uzdravení, abych uvěřil, že k němu dochází.

29

Ano Ne Tradiční medicína zná skutečnosti, které vědecká medicína dosud neobjevila.

Ano Ne Mohu změnit geny tím, jak myslím.

Ano Ne Délka lidského života není určována geny.

Ano Ne Vědci neobjeví určitý jednotlivý gen stárnutí – tento proces je daleko komplexnější.

Ano Ne Když budu používat mozek, budu jej bránit proti stárnutí.

Ano Ne Mám schopnost ovlivnit, zda onemocním rakovinou.

Ano Ne Mé tělo reaguje na emoce, když se mění, a naopak.

Ano Ne Stárnutí obsahuje důležitou mentální složku.

Váš rozum může určit, zda budete stárnout rychleji nebo pomaleji.

Ano Ne Jsem všeobecně se svým tělem spokojený.

Ano Ne Nemám pocit, že mě tělo zradí.

Ano Ne Věnuji pozornost hygieně, ale bacily pro mne nejsou důležitý problém.

Ano Ne Uzdravil jsem se sám přinejmenším jedenkrát.

Ano Ne Mám přinejmenším jednu zkušenost s východní medicínou (akupunktura, čchi kung, ajuravéda, reiku atd.)

Ano Ne Užíval jsem bylinné léky, které byly účinné.

Ano Ne Užíval jsem meditaci nebo jinou techniku omezování stresu.

Ano Ne Modlitba má schopnost uzdravovat.

Ano Ne Zázračná uzdravení jsou možná a potvrzená.

Ano Ne Mé tělo má naději být za deset let stejně zdravé jako dnes.

30

Ano Ne Přestože průměrný starší člověk bere sedm léků na předpis, očekávám, že se dožiji sedmdesátky zcela bez léků.

Celkem Ano

Zhodnocení dosaženého výsledku: 0–10 odpovědí ano. Přijímáte konvenční představu, že tělo je v zásadě pevně naprogramováno, a] již geny nebo mechanickými procesy chátrání a stárnutí. Očekáváte, že se unavíte během času, jak budete stárnout. Váš optimismus, co se týče alternativní medicíny, je zřetelně omezený, a možná zcela zastíněný skepticismem. Nespolehli byste se nikdy na léčitele a takzvané zázračné léčení považujete buV za podvod, nebo autosugesci. Na jedné straně důvěřujte lékařské vědě a očekáváte, že lékaři se o vás postarají, ale na druhé straně nevěnujete příliš pozornosti tělu a přistupujete fatalisticky k věcem, které v něm nefungují dobře.

Pokud jde o možnosti podstatného průlomu, jste opatrný na to, abyste činil nějakou velkou změnu ve svém životě.

11–20 odpovědí ano. Vaše zkušenosti způsobily, že jste se vzdálili konvenčnímu vědomí o těle. Jste přístupní změně a rozšířili jste své představy o léčení. BuV vy sami, nebo vaši přátelé jste vyzkoušeli úspěšně určité formy alternativního léčení a již nevěříte, že oficiální medicína je jedinou možností léčby. Přesto tvrzení o schopnostech léčení vkládáním rukou přijímáte skepticky. Všeobecně vzato jste nenašli způsob, jak porozumět tělu, který by byl uspokojivější než západní vědecký model, i když si uvědomujete, že nekonvenční přístupy mohou být oprávněné.

31

Přitahuje vás možnost učinit ve svém životě podstatnou změnu, avšak nerozhodli jste se, která z cest je pro vás správná.

21–25 odpovědí ano. Vyvinuli jste vědomé úsilí, abyste opustili staré paradigma. Rázně přijímáte alternativní terapie. Vyhledáváte konvenční léčbu pouze poté, co jste vyzkoušeli holistickou medicínu, a i tehdy jste opatrní, pokud jde o léky a chirurgii.

Pohlížíte na tělo s tím, že je patrně spojeno s duchovní sférou, kterou přijímáte docela seriózně. Identifikujete se s dalšími hledači vyššího vědomí. Věříte neochvějně v uzdravení pomocí vkládání rukou. Pochybujete, zda nějaká forma materialismu může skutečně změřit hlubší tajemství života.

Přijali jste osobní proměnu jako důležitý cíl svého života a chcete se změnit co možná nejrychleji.

32

Průlom č. 1 Vaše fyzické tělo je fikce

Průlomy jsou založeny na odvážných myšlenkách, a tak začněme tou vůbec nejodvážnější. Vaše fyzické tělo, o němž jste vždy usuzovali, že je reálné, je ve skutečnosti fikcí. Jestliže si dokážete pomyslet, že vaše fyzické tělo je pouze představa, které se vaše mysl tvrdohlavě drží, nastane obrovský průlom. Nebudete již déle uvězněni v kusu hmoty. A nejlepší je, že budete moci svobodně přijmout mnohem lepší představu o svém těle.

Jistě, zdá se, že všech pět smyslů potvrzuje vaši fyzickou existenci. Mohlo by být zneklidňující uvědomit si, že dotyk teplé měkké pokožky je pouhá představa, ale je to tak. Jiné kultury nabízejí velice odlišné představy. Pro rané křes]any bylo tělo duchem, který byl proměněn v maso, přičemž ona masitá část byla iluzí. Dotknout se teplé pokožky znamenalo dotknout se pokušení. Pro indiány Hopi je celý vesmír prouděním energie a ducha, a tudíž tělo je pomíjivý jev v tomto proudění. Dotknout se teplé pokožky bylo jako pocítit závan větru. Buddhisté kombinují pojmy pomíjivosti a iluze. Pro ně je tělo jako duchovní řeka, a být k ní připoután je zdrojem veškerého utrpení.

Dotknout se teplé pokožky znamená ponořit se hlouběji do iluze.

33

Tyto představy jsou zrovna tak oprávněné, jako je představa, kterou o svém těle máte vy – věc, objekt – a míří k jedinému prostému faktu: že bylo vždy cosi podezřelého na skutečnosti, že lidské bytosti zapadají tak úhledně do hmotného světa. Kameny jsou hmotné, ale nemají city. Stromy jsou hmotné, ale nemají vůli. Každá buňka je složena z hmoty, ale buňky nekomponují hudbu ani neprovozují umění. Vesmír dovedl lidskou evoluci mnohem dále než fyzickou. Uvažte, jak podivné by bylo, kdybyste zacházeli s knihou jen jako s fyzickým předmětem.

Mohli byste ji užít jako palivo nebo jako zarážku dveří. Mohli byste zmačkat stránky, hrát s nimi basketbal a házet je do odpadkového koše. Kdyby kniha byl dost veliká, mohli byste ji po někom hodit jako zbraň. Přesto by nebylo dosaženo smyslu knihy, skutečného důvodu její existence. Co je kniha jiného než pramen informací, inspirace, potěšení a krásy? Stejným omylem je přistupovat k tělu jako fyzickému předmětu, přestože také spaluje palivo, hraje hry a mění se ve zbraň, když vypukne pěstní souboj nebo válka.

Vaše tělo již ví, že jeho účel v životě není fyzický. Když se podíváte mikroskopem a pozorujete bacila, obklíčeného a ničeného bílými krvinkami nazývanými makrofág (doslova: „velký žrout“), nic by se nezdálo být více fyzickým. Avšak oči vás klamou. To, co opravdu vidíte, je fungující inteligence. Makrofág musel nejprve vetřelce identifikovat. Musel rozhodnout, zda vetřelec je přítel, nebo nepřítel. Když makrofág toto rozhodnutí učiní, musí se přiblížit k vetřelci, aby mohl zaútočit a použít svůj toxický chemický arzenál k likvidaci nepřítele. Čistě fyzické objekty nečiní rozhodnutí, určitě nikoli tak delikátní a přitom osudná. Když udělají bílé krvinky chybu, 34

makrofág může začít požírat vlastní buňky těla a vyvolat autoimunní chorobu, jako je revmatoidní artróza nebo lupus, jež obě jsou způsobeny zásadně špatným rozhodnutím. Nicméně inteligence bílých krvinek je natolik důmyslná, že zorganizují vlastní smrt, když už nejsou zapotřebí. Jakmile zkonzumují pronikajícího mikroba, makrofágy umírají jako obě] vlastních chemických zbraní. Jejich sebevražda je dobrovolná a altruistická. Jediná bílá krvinka ví, že dobro mnoha má přednost před dobrem jednotlivce – a tak krvinka přinese konečnou obě], aby potvrdila toto porozumění.

Je-li představa fyzické existence zastaralý model přístupu k tělu, je přechod k novému modelu naléhavý, protože to, jak žijeme, je založeno na naší fundamentální víře.

Aidenův příběh Někteří lidé již začali objevovat nové tělo, které není založeno na starém fyzickém modelu. Aiden je muž, který již překročil padesátku. Je dostatečně vzdělaný, aby mohl projít úspěšnou kariérou v oboru, jaký by si vybral. Místo toho se vydal na cestu duchovního hledání, která započala téměř náhodně před třiceti lety.

Vzpomíná si: „Celá ta věc začala docela normálně, bez známek, že by se mělo stát něco divného. Byl jsem typický mladík ze střední vrstvy. Přišel jsem do koleje krátce poté, co skončila válka ve Vietnamu, ale nebyl jsem žádný idealista nebo rebel.

Avšak brzy po dvacítce se mi začaly přiházet věci, nad nimiž jsem neměl kontrolu. V noci ve spánku jsem měl pocit, že jsem vzhůru. Nacházel jsem se v jakési bublině, která mohla cestovat kamkoli. Když jsem byl v bublině, bylo to, jako bych opouštěl 35

tělo. Měl jsem vize míst, která jsem nepoznával, včetně fantastických měst a krajin. Viděl jsem lidi, které jsem znal, a měl jsem pocit, že mám rentgenovou představu jejich skrytých povah.

Tyto zážitky byly neuvěřitelně živé. Nemohl jsem je prostě pustit z hlavy jako sny, protože jsem měl někdy podobné zážitky sedě v křesle, jenže místo toho, abych byl v bublině, jsem měl pocit, že vystupuji ze svého těla. Jednou jsem se zvětšil až za stěny pokoje. Mohl jsem vidět ven z domu a sledovat, jak lidé a automobily procházejí a projíždějí okolo.“ Neurologové by pravděpodobně klasifikovali takové zážitky jako výplody mozku, jistý druh smyslových deformací vyvolávaných halucinogeny, epilepsií a některými duševními chorobami. A] už je to správné nebo ne, zdá se, že fyzická omezení těla mohou náhle a neočekávaně zmizet. Aiden pokračoval: „Dnes vím, že tento druh zážitků není tak mimořádný, jak by se mohlo zdát. Lidé mívají mimotělní epizody neustále. Mají vize andělů, intuitivně předvídají události dříve, než k nim dojde. Kdo si nepřipomenul přítele, který mu o minutu později zavolal telefonem? Lidé však brzy tyto zážitky zapomínají nebo je neberou v úvahu, považují je za triky rozumu. Dal jsem se jinou cestou. Vzal jsem své zážitky vážně. Opustil jsem obvyklý způsob uvažování.“ Hovořili jsme spolu v meditačním středisku v centru Manhattanu, kde jsme se často potkávali. Poznal jsem dost lidí s podobnými příběhy. Většinou jsou okouzleni výhledem dosažení vyšších stavů vědomí. Aiden rovněž. „Domníváme se, že víme, co je skutečné, a co nikoli, ale tato hranice je mnohem mlhavější, než si lidé myslí,“ řekl. „Viděl jsem televizní pořad o jednom knězi z Brooklynu, který léčí 36