Průvodce přírodou na výlety by knihykazda

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (str. 158) Všechny části rostliny jsou jedovaté. Příznaky: dotyk za slunečního svitu způsobuje kožní záněty a puchýře.

Ať už vyrazíte do lesa za městem, kocháte se rozmanitostí přírody uprostřed luhů a hájů, sluníte se u jihočeského rybníka nebo třeba sjíždíte divokou Salzu, šplháte po tatranských štítech či vycestujete až k mořskému pobřeží, ﬂ óra a fauna střední Evropy vás uchvátí svojí pestrostí. Díky tomuto průvodci se v přírodě dokážete jednoduše zorientovat a při svých toulkách možná poznáte i živočichy a rostliny, o nichž jste neměli ani zdání. Tu pestrost stojí za to objevovat. • popisy 550 nejvýznamnějších a nejznámějších živočichů, rostlin a hub

KÝCHAVICE BÍLÁ Všechny části rostliny jsou prudce jedovaté. Příznaky: horečka, svědění, zvracení, průjem, poruchy srdečního rytmu. Potenciálně smrtelně jedovatá.

KONVALINKA VONNÁ (str. 32) Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, průjem, poruchy srdečního rytmu, závratě. Potenciálně smrtelně jedovatá.

• více než 800 fotograﬁ í se zřetelně viditelnými typickými znaky

• dodatek „ŽIVOČICHŮM NA STOPĚ“: přítomnost živočichů vám prozradí jejich stopy, známky okusu, trus, nory či hnízda

ISBN 978-80-7670-052-9

váš p rů

www.knihykazda.cz

na toulkác

pomocí barevného značení

na výlety

Symboly organismů V rámci jednotlivých biotopů jsou rostliny a živočichové uváděni vždy v témže pořadí: od rostlin k živočichům a od „malých“ po „velké“, tedy od bezobratlých až po velké obratlovce.

HOUBY Nejběžnější a nejkrásnější houby našich lesů, jako jsou hřiby, muchomůrky a lišky. KAPRAĎOROSTY Kromě kapradin se sem řadí také přesličky a plavuně. Netvoří květy, ale rozmnožují se pomocí spor. ŘASY Nejhojnější a nejnápadnější řasy nejbližších moří. KVĚTINY Kvetoucí plané rostliny, od trav přes sedmikrásku po hořec. STROMY A KEŘE To jsou rostliny, které alespoň zčásti dřevnatí. BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ Sem řadíme veškerý hmyz žijící na souši i ve vodě: vážky, motýly, červy, mlže a plže. RYBY Najdete mezi nimi naše nejběžnější sladkovodní druhy, jako je úhoř, štika nebo kapr.

Snadné určování živočichů, rostlin a hub podle

biotopů

dou

pruvodce_prirodou_obalka.indd 1-5

OCÚN JESENNÍ (str. 114) Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: po 2–6 hodinách nevolnost, malátnost, kolika, poruchy srdečního rytmu. Potenciálně smrtelně jedovatý.

íro

ÁRÓN (str. 30) Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, zvracení, žaludeční a střevní obtíže, křeče.

př

Jednoznačné určování usnadní barevné značení

Průvodce přírodou na výlety

HECKEROVI

BOLEHLAV PLAMATÝ Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: zvracení, průjem. Potenciálně smrtelně jedovatý.

Jezevec se cítí nejlépe v lese, kdežto ježek se rád zdržuje v blízkosti lidských sídel. Kdo tohle zná, dokáže všude v přírodě snadno objevit a pozorovat nejrůznější zvířata a rychle je poznat podle typických znaků či stop, které za sebou zanechávají. Pokud si chcete na procházce také na něčem pochutnat, v tomto průvodci máte možnost seznámit se s běžnými jedlými rostlinami našich lesů a luk a naučíte se spolehlivě rozpoznat ty jedovaté a zdaleka se jim vyhnout.

FRANK A KATRIN

Poznávejte přírodu

Průvodce přírodou

Jedovaté rostliny

FRANK A KATRIN HECKEROVI

OBOJŽIVELNÍCI A PLAZI K obojživelníkům patří skokani, ropuchy, čolci a mloci. Žijí převážně v blízkosti sladkovodních ploch. K plazům se řadí ještěři, hadi i hadům podobní slepýši. PTÁCI Od pěvců, jako je maličký střízlík a dobře známý kos, přes holuby, kachny, racky, datly až po majestátní orly. SAVCI Od drobných rejsků přes ježky, kuny a lišky po jeleny.

01.10.21 8:13

Obsah 6

BIOTOP LES

Šťavnatá zeleň listů, veselé cvrlikání ptactva a uklidňující šumění ve vrcholcích stromů: les jako místo klidu a odpočinku je pro člověka nenahraditelný. Lesy představují velmi významný biotop pro celou řadu živočichů a rostlin, s nimiž se potkáváme na vycházkách. Není ovšem les jako les. Podle toho, zda se procházíme po jehličnatých lesích, vlhkých lužních lesích, suchých a písčitých borovicových lesích nebo druhově bohatých smíšených listnatých lesích, nalézáme zcela odlišné rostliny a živočichy v prostředí, které se vyznačuje zcela individuálním rázem. 86

BIOTOP LOUK A A POLE

Na polích a loukách se kopretiny, chrpy a rudý vlčí mák předhánějí v zářivosti svých barev, včely a čmeláci si pobzukují vedle poletujících motýlů a kobylek, zatímco kukačka neomaleně vyvolává své jméno do kraje. Je to místo, kde lišky dávají dobrou noc a čápi se promenádují na svých vysokých červených nohou. Všechny naše současné louky kromě luk horských stvořila lidská ruka, což samozřejmě tím spíše platí o polích. Vznikl tak nový biotop pro řadu rostlin a živočichů.

154

BIOTOP LIDSK Á SÍDL A

Příroda je často nejpoutavější právě tam, kde ji zažíváme v bezprostřední blízkosti a každý den: ve svém okolí. Je pozoruhodné, kolik planých rostlin a divokých živočichů upřednostnilo život v těsném sousedství s lidmi. Sedmikráskám se tak nejlépe daří na našich trávnících, plchové přezimují v kůlnách, vlaštovky využívají domovní zdivo jako náhradu za skály a čápi místo na stromech hnízdí na komínech. Patří sem samozřejmě i méně oblíbení nájemníci, jako jsou mouchy nebo obávané vosy. Platí přitom, že čím více toho o rostlinách a živočiších a jejich přirozeném způsobu chování víme, tím lepší může být naše soužití s nimi, popř. se před nimi dovedeme chránit.

210

BIOTOP HORY A VELEHORY

Ať již se jedná o hořec, tetřeva či kozorožce, v horách potkáváme naprosto jedinečné rostliny a živočichy, kteří v mnoha případech dokážou žít skutečně pouze zde. S každým výškovým stupněm přitom nacházíme zcela odlišné biotopy: stupeň pahorkatin a vrchovin se zvedá nad nížinami asi do výšky 800 m n. m. a obvykle jej tvoří kulturní krajina. V horském stupni do výšky cca 1700 m n. m. rostou lesy složené z buků, dubů, smrků a modřínů. Následný subalpínský stupeň sahá do výšky kolem 2400 m n. m., lesy postupně přecházejí v zakrslé stromy a nakonec již jen zakrslé keře. Zde se nachází hranice lesa. V alpínském stupni, který sahá až k samotných vrcholkům nejvyšších evropských pohoří, jsou dřeviny stále nižší, daří se tady již jen pěnišníkům a drobným vrbičkám, bylinám a nakonec pouze poduškovitým rostlinám a lišejníkům.

pruvodce_prirodou_obalka.indd 6-10

PĚNIŠNÍK (str. 168) Všechny části, zejména listy, jsou jedovaté až prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, průjem, omámenost, bolesti hlavy a končetin.

POSED Všechny části jsou prudce jedovaté. Příznaky: zevní: zarudnutí pokožky, puchýře; vnitřní: nevolnost, zvracení, koliky. Potenciálně smrtelně jedovatý.

DURMANOVEC Všechny části jsou prudce jedovaté. Příznaky: bušení srdce, rozšířené zornice, poruchy zraku, halucinace.

BRSLEN EVROPSKÝ (str. 120) Všechny části, zejména plody, jsou prudce jedovaté. Příznaky: často až po 12–18 hodinách nevolnost, křeče, horečka, ochrnutí, kolaps krevního oběhu. Poten ciálně smrtelně jedovatý.

ŠTĚDŘENEC ODVISLÝ (str. 170) Všechny části, zejména fazolovité lusky a semena, jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: pálení v ústech a hrdle, nevolnost, zvracení, závratě. Potenciálně smrtelně jedovatý.

NÁPRSTNÍK ČERVENÝ (str. 28) Všechny části, zejména listy, jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, zvracení, průjem, poruchy srdečního rytmu. Může přivodit smrt zástavou srdce.

OMĚJ HORSKÝ (str. 264) Všechny části jsou velmi prudce jedovaté. Jed může vniknout i pokožkou. Příznaky: nevolnost, zvracení, poruchy srdečního rytmu. Potenciálně smrtelně jedovatý.

LÝKOVEC JEDOVATÝ (str. 52) Všechny části, zejména červené bobule této chráněné rostliny, jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, horečka, křeče, ochrnutí, kolaps krevního oběhu. Potenciálně smrtelně jedovatý.

RULÍK ZLOMOCNÝ (str. 28) Všechny části, zejména chutné plody, jsou velmi prudce jedovaté. Smrtelně jedovaté jsou 3–4 bobule pro děti, 10–12 pro dospělé. Příznaky: halucinace, nevolnost, poruchy zraku. Smrt zástavou dechu.

LUPINA Všechny části, zejména semena, jsou jedovaté. Příznaky: slinění, zvracení, poruchy srdečního rytmu. V těžkých případech potenciálně smrtelně jedovatá.

STRAČKA Semena planých i zahradních druhů jsou velmi silně jedovatá. Příznaky: nevolnost, zvracení, dýchavičnost, kolaps. Potenciálně smrtelně jedovatá.

BIOTOP VODA

Idylické rybníky, divoké řeky a zurčivé potůčky – všude mají domov zcela specifické rostliny a živočichové. Některé druhy žijí na vodní hladině, to jsou například lekníny a dlouhonohé bruslařky, jiné, jako věčně číhající lovčíci nebo štěbetaví rákosníci, přebývají na březích, nad vodou loví lesklé vážky. Četní a nanejvýš zajímaví živočichové žijí ukryti před našimi zraky v samotné vodě. S trochou trpělivosti a pomocí obyčejného kuchyňského sítka a prázdného kelímku od jogurtu můžete pozorovat a důkladně poznávat i je! 262

BOBKOVIŠEŇ LÉKAŘSKÁ (str. 168) Všechny části, zejména pak semena lahodně vyhlížejících plodů a listy, jsou jedovaté. Příznaky: nevolnost, škrábání v krku, bolesti hlavy, závratě, poruchy zraku.

01.10.21 8:13

BIOTOP POBŘEŽÍ o středoevropského regionu spadají také pobřežní oblasti. Tam, kde příliv a odliv dvakrát denně nechává jako mávnutím kouzelného proutku zmizet a opět se vynořit Severní moře, se nachází jeden z celosvětově nejvýznamnějších ekosystémů: atty neboli pobřežní mělčiny Severního moře. Svým dočasně odhaleným mořským dnem, bohatě kvetoucími slanisky, dunami a skalnatými mělčinami přitahuje bezpočet zcela mimořádných rostlin a živočichů. S mnoha z nich se samozřejmě setkáváme na procházkách různými pobřežními biotopy.

ŽIVOČICH M NA STOPĚ V lesích, na polích, v parcích, zahradách a na loukách žije mnoho živočichů, které máme možnost spatřit jen zřídka. To platí zejména o savcích, kteří jsou aktivní většinou za soumraku a v noci a ještě k tomu jsou značně plaší. Klasickou indicií je stopa, kterou pohybující se zvíře zanechává v měkké půdě. ohou to však být i další skutečnosti: odřený kmen stromu, rozválená půda v lese nebo kupa zeminy na louce, ohryzané jedlové šišky, hnízdo v křoví spletené ze stébel, peří, trus nebo vývržky a mnoho dalšího. ystrému pozorovateli mohou známky zvířecí přítomnosti vypovědět mnohé o jejich výskytu a chování.

JE OVATÉ ROSTLINY ada rostlin obsahuje jedovaté látky, které mohou mít za jistých okolností i smrtící účinky. Na zadní klopě najdete přehled obzvláště jedovatých druhů, které byste měli znát, abyste sebe a své děti ochránili před otravou. Ve výběru je kladen důraz na druhy, které najdeme vysázené všude v zahradách, parcích a na hřbitovech. Tento seznam si ovšem nikterak nečiní nároky na úplnost, mnohé další rostliny jsou rovněž jedovaté. ěli bychom se držet zásady, že nikdy nejíme rostliny, plody nebo houby, které s naprostou jistotou nedokážeme určit.

uvodce_prirodou.indb 1

30.09.21 11:0

Headline 2 Les: kapraďorosty

Pteridium aquilinum

› největší domácí kapradina › listy jako orlí křídla › při nadměrné konzumaci může být jedovatá a potenciálně rakovinotvorná

POPIS Až 2 m vysoká. Listy trojitě až čtyřnásobně zpeřené, vyrážejí jednotlivě ze silně rozvětveného, pod zemí se plazícího oddenku. Často tvoří husté porosty. VÝSKYT Nenáročná kapradina, hojně ve všech typech lesů. ZAJÍMAVOSTI asivka orličí se často v masovém měřítku šíří po požárech a mýcení lesa. Její listy stíní a brání v růstu mladým stromkům. Spleť kořenů dosahuje délky přes 0 m a mohou být staré přes 1000 let. Obsahuje různé jedovaté látky. Dryopteris filix-mas

› nálevkovitý tvar › zavinuté listy tvoří tzv. biskupské berly › prostředek proti tasemnicím

POPIS Tmavě zelené, nálevkovitě uspořádané, přibližně 1 m dlouhé listy, které jsou na rozdíl od větší hasivky orličí zpeřené jen dvojitě. Listy jsou zprvu šnekovitě zavinuté „biskupské berly“ . VÝSKYT Téměř ve všech lesích na hlinitých, živných půdách. ZAJÍMAVOSTI Od nepaměti se jeho oddenek podává jako účinný prostředek proti tasemnicím. Kvůli opakovanému výskytu otrav se však dnes používá již jen výjimečně a v obzvláště vleklých případech. Equisetum sylvaticum

› racilní › jedovatý druh › jako malá jedlička

POPIS 1 – 0 cm vysoká. Článkovaná, dutá lodyha, zpočátku bledá a nerozvětvená, později zelenající a ve více patrech přeslenovitě členitá. Postranní větve jsou přeslenovitě členité a obloukovitě převislé. Klásky se sporami se nacházejí na konci výhonu a po dozrání odpadají. VÝSKYT ozšířená a hojně se vyskytující ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, méně často v čistě jehličnatých lesích. ZAJÍMAVOSTI Lodyha přesličky se dělí na články, mezi nimiž se nacházejí kolénka, a dá se snadno roztáhnout. Lycopodium clavatum

› vlčí chvost › pouze v nenarušených lokalitách › zákonem chráněný druh

POPIS Přes 1 m dlouhá, plazivá lodyha s malými, jehlicovitými listy, které jsou ukončeny světlou vláskovitou osinkou. V červnu a červenci se objevují žlutavé výtrusnicové klasy, většinou po dvou až třech na svisle vzhůru rostoucích, 10– 0 cm dlouhých stoncích. VÝSKYT V jehličnatých lesích na chudých, nevápenných půdách. ZAJÍMAVOSTI Výtrusný prach nachází uplatnění při ohňostrojích – snadno se vznítí, vytváří blýskavé e ekty. Ve armacii se využívá jako zásyp na rány.

uvodce_prirodou.indb 14

30.09.21 11:0

uvodce_prirodou.indb 15

30.09.21 11:0

Les: savci

Liška obecná

Vulpes vulpes

› chytrá › červená srst a hu atý ocas › hlavní potrava: myši

POPIS Jako středně velký, krátkonohý „pes“. íky červené srsti a mohutnému, huňatému ocasu nezaměnitelná. VÝSKYT Původně obyvatelka lesa, dnes již téměř ve všech biotopech od mořského pobřeží až po velehory. ZP SOB ŽIVOTA Aktivní za soumraku a v noci, požírá hlavně myši. ladé přivádí na svět v norách. ZAJÍMAVOSTI Příslovečně „mazaná liška“ unikla všem našim pokusům o likvidaci. Na rozdíl od medvěda, vlka a rysa, šelem dříve u nás rovněž rozšířených, následně vyhubených a dnes se opět navracejících, není liška až tak vzácnou podívanou. Je nadmíru opatrná a přizpůsobivá, využívá nejrůznější biotopy a zdroje potravy včetně popelnic uprostřed velkoměst viz str. 0 . Meles meles

› bílá hlava s černými pruhy › hrad v lese › liška v podnájmu

POPIS Jako středně velký, zavalitý a těžkopádný pes. ílá hlava s dvěma černými pruhy. VÝSKYT V lesích, říčních nivách a horách. ZP SOB ŽIVOTA Jezevci se ve dne a několik měsíců v zimě zdržují ve svých náležitě prostorných podzemních stavbách, kterým se říká „jezevčí hrady“. Jedná se o rozvětvené, vícepatrové systémy chodeb měřící až 0 m, s různými vchody a východy a rozměrnými norami, které jezevci nepřestávají budovat dál. Jezevci jsou všežravci, nepohrdnou ničím od žížal přes plže, hmyz a ptačí mlá ata až po plody a mršiny. ZAJÍMAVOSTI Jezevčí hrady se dědí z generace na generaci a často je obývá více jedinců. Jsou tak prostorné, že si v nich podnájem mnohdy zřídí i liška viz str. 4 .

Martes martes

› loví v noci › skáče ze stromu na strom › žlutá náprsenka

POPIS Velká jako kočka domácí, ale kratší nohy, dlouhý a huňatý ocas. Zbarvení kaštanově hnědé s typickou žlutou skvrnou na hrdle. VÝSKYT V lesích, kde je mnoho dutin, v parcích a horách. ZP SOB ŽIVOTA Samotářka. Pohybuje se nejraději za soumraku a v noci, většinou po zemi, ale leze i na stromy a skáče ze stromu na strom až 4 m daleko. Obývá několik dutin ve stromech nebo více opuš těných hnízd. Živí se veverkami, hlodavci, ptáky, vejci, ovocem a větším hmyzem. Obzvláště v noci uplatní svůj výtečný sluch a citlivý čich. ZAJÍMAVOSTI Kuna lesní má ještě sestřičku, kunu skalní, která má místo žluté náprsenky bílou. Není tolik plachá a žije v bezprostřední blízkosti člověka viz str. 208 .

uvodce_prirodou.indb 82

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 83

30.09.21 11:1

Louka a pole: květiny

istorta o fi i alis

› kořeny hadovité › ostrůvkovité, husté porosty › květy v růžových klasech

POPIS Rdesnovité (Polygonaceae . Až 1,2 m vysoký, často v hustých, ostrůvkovitých porostech. Květy v –8 cm dlouhém, růžovém klasu, listy až 20 cm dlouhé, často se zprohýbaným okrajem. Kvete v květnu až srpnu. VÝSKYT ojně na vlhkých loukách a březích. Neroste na severu. ZAJÍMAVOSTI Jak některé z českých názvů rdesno hadí kořen, hadovec , tak název latinský bistorta dvakrát zatočený se vztahují k hadovitě stočeným oddenkům. Z něj vyrůstají daleko sahající podzemní výhony. V oddenku obsažené třísloviny jsou v lidové tradici prostředkem proti vnitřnímu krvácení. › nevoní › vábí denní motýly a čmeláky › často na vlhkých loukách

ile e ioi a

POPIS vozdíkovité Caryophyllaceae). 0–70 cm vysoká. Nevonné květy růžové až nachové, o průměru 1, –2, cm, v řídkých květenstvích. Pět okvětních lístků hluboce dvou klaných. Listy přízemní v růžici, lodyžní protistojné. Lodyha přímá, hustě chlupatá. Kvete od dubna do září. VÝSKYT Často na vlhkých loukách, mýtinách, na křovinatých mezích. ZAJÍMAVOSTI Silenka dvoudomá je důležitou nektarodárnou rostlinou pro denní motýly a čmeláky, s oblibou ji spásají srnci. Tento druh na noc zavírá květy, na rozdíl od jiných hvozdíkovitých, které je mají otevřené i v noci a lákají tak k opylování různé noční motýly. Podobně vypadá koukol polní Agrostemma githago , dříve typická polní rostlina, dnes již kvůli používání pesticidů vzácná. Jeho květy nejsou rozeklané, listy má čárkovité až kopinaté. y

is os-

› kvete, když se ozývají kukačky › ukazatel vysoké hladiny spodní vody › rozeklané květy

POPIS vozdíkovité Caryophyllaceae). 0–70 cm vysoký, se svítivě růžovými, 1, – cm velkými květy s pěti hluboce rozeklanými korunními lístky. Listy úzké, 1, –4 cm dlouhé. Kvete od dubna do června. VÝSKYT Na zamokřených hlinitých půdách bohatých na živiny, často na vlhkých loukách. ZAJÍMAVOSTI Latinský název se vícero způsoby vztahuje ke kukačkám flos cuculi kukaččí květ : jednak kvete v době, kdy se k nám kukačky s hlasitým voláním vracejí ze svého zimoviště, jednak se na jeho lodyze objevují, jak se lidově říká, „kukaččí sliny“ viz str. 0 , jev, ke kterému dochází také u řeřišnice luční, kvetoucí ve stejnou dobu.

102

uvodce_prirodou.indb 102

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 103

30.09.21 11:1

Louka a pole: květiny

Convolvulus arvensis

› silně rozvětvený oddenek › květy kvetou jeden den › pravotočivý

POPIS Svlačcovité Convolvulaceae). 20–80 cm dlouhý, poléhavý nebo ovíjivý. Květy bílé nebo růžové, vně načervenale pruhované, o průměru asi cm. Listy střelovité či kopinaté. aleko se plazící oddenek. Kvete od května do října. VÝSKYT Často na polích, loukách, rumištích, vinicích, plotech a v zahradách. ZAJÍMAVOSTI Svlačec má poléhavou lodyhu, která se nedokáže sama o sobě napřímit. Pokud však narazí na jiný porost – často například na obilí na poli – nebo vzpřímené konstrukce, vine se po nich ve směru hodinových ručiček stále výše za světlem. Květy svlačce se otevírají časně ráno a večer jsou již odkvetlé. Pro rolníky a zahradníky to je plevel, kterého se kvůli silně rozvětvenému oddenku nedokážou nikdy trvale zbavit.

Verbascum nigrum

› klasy žlutých květů › kvete jen jednou › důležitý zdroj potravy pro noční motýly

POPIS Krtičníkovité Scrophulaceae . 0, –1 m vysoká, s četnými, žlutými květy klasovitě uspořádanými na vrcholu lodyhy. Květy 1, –2, cm velké, s fialově chlupatými tyčinkami. Většina listů přízemních, 1 –40 cm dlouhých, na rubu plstnatě chlupatých, s vroubkovaným okrajem. Kvete od června do září. VÝSKYT V hospodářsky nevyužívané krajině, na okrajích cest, lesních pasekách a rumištích. ZAJÍMAVOSTI ivizny se řadí k takzvaným dvouletým rostlinám, což znamená, že v prvním roce se ze semene vytvoří pouze listová růžice a teprve v příštím roce rostlina rozkvete. Jakmile se na ní nakonec utvoří semena, odumírá. Tam, kde se jí daří, se pomocí semen opět rozmnoží. Její listy s oblibou požírá celá řada housenek nočních motýlů, jako jsou například přástevník medvědí a kukléřka diviznová.

Veronica chamaedrys

› lidový název bouřka › květy snadno opadají › květy s navi ací

POPIS Krtičníkovité Scrophulaceae). 10– 0 cm vysoký. 10– 0 květů v hroznovitém květenství. Květy modré s bílou korunní trubkou, o průměru asi 1 cm. Listy vejčité, vroubkované, ve spodní části lodyhy krátce řapíkaté, nahoře přisedlé. Lodyha se dvěma zřetelnými, protistojnými řadami chlupů. louhé podzemní výhony. Kvete od května do srpna. VÝSKYT Velmi často na loukách bohatých na živiny, okrajích cest a v křovinách. ZAJÍMAVOSTI Na blankytně modrých korunních lístcích má tenké, tmavě modré, podélné proužky. Ty spolu s bílou korunní trubkou ungují pro hmyz pátrající po květech jako navigace ke středu květu, kde na ně čeká nektar.

104

uvodce_prirodou.indb 104

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 105

2b 2

30.09.21 11:1

Lidská sídla: květiny

Sedmikráska obecná

Plantago major

› hojně u cest › široké, kožovité listy › štíhlé klasy květů

POPIS Jitrocelovité (Plantaginaceae). 10–40 cm vysoký. Listy široce vejčité uspořádané v přízemní růžici. Květy malé a nenápadné, červenozelené, ve štíhlém, 2–10 cm dlouhém klasu. Kvete od června do října. VÝSKYT Velmi často na zhutněných, sešlapávaných půdách, na cestách, loukách, rumištích, v hospodářsky nevyužívané krajině. ZAJÍMAVOSTI Jitrocel často nalezneme na velmi rekventovaných cestách. Jeho kožovité, široké listy jsou odolné vůči poranění a kořeny sahají hluboko do ztvrdlé půdy. Stanovišti je ideálně přizpůsobena i jeho rozmnožovací strategie: za vlhkého počasí semena nabobtnají v lepivou hmotu a dobře pak ulpívají na nohou a podrážkách lidí a živočichů. Bellis perennis

› kvete i v zimě › často na trávnících › léčivá rostlina

POPIS vězdnicovité Asteraceae). 3–15 cm vysoká. Známé květenství se žlutými květy uvnitř a bílými po obvodu. Listy vejčité, v přízemní růžici. Kvete od února do prosince. VÝSKYT Často na trávnících, pastvinách a okrajích cest. ZAJÍMAVOSTI Sedmikráska, zvaná také chudobka, je krásná a skromná rostlina, která kvete už tehdy, když se ostatní kvetoucí rostliny ještě stále ukrývají v pupenech. nes si již trávník bez ní nedovedeme představit, k jejímu rozšíření ovšem došlo teprve s m dou sekání travnatých ploch nakrátko – jenom tak má totiž dostatek světla k růstu. V lidovém léčitelství se používá proti kašli, bronchitidě, při potížích s játry a žlučníkem. araxa

m o fi i ale

› také smetánka › kracovité listy › známá chmýrnatá rostlina

POPIS vězdnicovité Asteraceae). 5–50 cm vysoká. Typické kopinaté, kracovité listy a svítivě žluté úbory květů, ze kterých se během několika dní utváří u dětí tolik oblíbený chmýr. Kvete od dubna do října. VÝSKYT Všude hojně, na trávnících, loukách a pastvinách. ZAJÍMAVOSTI Starší název pampelišky je smetánka. říve se její květy používaly k barvení másla, aby bylo žlutější. Z utržených stvolů vytéká mléko, které by však děti neměly olizovat, neboť je mírné jedovaté! Listy se naopak ke konzumaci velmi dobře hodí, lze si z nich spolu s listy bršlice a květy sedmikrásky připravit salát plný vitaminů. Kvůli svým hlubokým vřetenovitým kořenům se pampeliška řadí mezi „plevele“, kterých se v zahradě jen obtížně zbavuje.

160

uvodce_prirodou.indb 160

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 161

3b 3

30.09.21 11:1

Headline 2 bezobratlí živočichové Lidská sídla:

Aglais urticae

› přezimuje v budovách › vyžaduje kopřivy › na podzim hojně v zahradách

POPIS Asi cm velký, pestrý motýl. Křídla oranžovo hnědá s černými skvrnami a řadou modrých skvrn na zadním okraji. ousenka černá se žlutými podélnými pruhy. VÝSKYT Všude hoj ně. ZP SOB ŽIVOTA Přezimuje v domech, vylétá brzy zjara a saje nektar na časně kvetoucích rostlinách. Zatímco motýli navštěvují nejrůznější květy, housenky žijí téměř výhradně na kopřivách, často v masových po čtech. ZAJÍMAVOSTI Na podzim hojně na hvězdnicích astrách a motý lím keři. Aglais io

› velká paví oka na křídlech › černé housenky s trny › přezimuje v domech

POPIS Asi , cm velký, červenohnědý motýl se zářivě modrým okem na každém křídle, připomínajícím paví pera viz název . ousenka černá s malými, bílými tečkami a trny. VÝSKYT ojně v otevřených biotopech. ZP SOB ŽIVOTA otýli poletují po jetelinách a květinových záhonech, housenky se vyvíjejí na kopřivách. ZAJÍMAVOSTI Pokud v zimě najdete na půdě „zamrzlé“ motýly, nechte je tam! Teplá místnost znamená pro živočichy, kteří najdou nektar až na jaře, jistou smrt. Vanessa atalanta

› stěhovavý motýl › mi ruje po celé vropě › pochutnává si na spadaném ovoci

POPIS Až , cm velký, hnědočerný motýl s oranžovou páskou a bílými skvrnami na špičce předních křídel. VÝSKYT Všude hojně. ZP SOB ŽIVOTA Tito motýli migrují po celé vropě: na podzim se ti, kteří žijí severně od Alp, stěhují ke Středozemnímu moři a na jaře se opět vrací. Sají šťávy z květů a spadaného ovoce. ousenky žijí na listech kopřiv. ZAJÍMAVOSTI Tato babočka je citlivá na chlad, severně od Alp přežije zimu jen málokdy. Vanessa cardui

› v vropě od afrického Středomoří po polární kruh › upřednost uje bodláky a kopřivy › v otevřené krajině

POPIS Asi cm velký, oranžový motýl, černé špičky křídel s bílými tečkami. VÝSKYT V vropě zejména v její jižní části a v a rickém Středomoří. S výjimkou lesů takřka všude hojně. ZP SOB ŽIVOTA abočka bodláková k nám každý rok přilétá z evropského a a rického Středomoří a plodí zde jednu nebo více generací. Na podzim odlétá zpět do teplejších krajin. ZAJÍMAVOSTI Někteří jedinci v létě doletí až k po lárnímu kruhu.

188

uvodce_prirodou.indb 188

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 189

30.09.21 11:1

Headline 2 savci Lidská sídla:

Veverka obecná

Plch velký

Sciurus vulgaris

› žije na stromech › staví si kulovitá hnízda › při krmení často krotká

POPIS Až 2 cm velká s téměř stejně dlouhým, huňatým ocasem. Srst v létě jasně zrzavá, v zimě tmavší. VÝSKYT V zahradách, parcích a lesích se starými stromovými porosty. ZP SOB ŽIVOTA Žije na stromech, dobře leze a skáče. Staví si kulovitá hnízda z klestí ve vidlicích větví a korunách stromů viz str. 4 a přivádí v nich na svět mlá ata. Žere ořechy a další semena stromů, vytváří si zásoby na zimu. ZAJÍMAVOSTI V první polovině roku můžeme být svědky četných divokých honiček, kdy páření chtiví samečci nahánějí samičky. Glis glis

› rušitel nočního klidu › rekordman v zimním spánku › často na chalupách

POPIS Velikostí a vzhledem kombinace veverky a krysy. Typicky šedá srst, huňatý ocas a velké oči. VÝSKYT Ve smíšených lesích, zahradách a parcích. ZP SOB ŽIVOTA Staví si hnízda v dutinách stromů, budkách, kůlnách a na půdách. Žere plody a kůru stromů, ovoce, hmyz a ptačí vejce. ZAJÍMAVOSTI Za chladných zim tráví plch v zimním spánku až sedm měsíců: v září říjnu si zalézá do děr v zemi chráněných před mrazem a probouzí se až v květnu červnu.

Mus musculus

› šedá myš › obývá lidská sídla › četné potomstvo

POPIS 7–10 cm velká, šedá, se stejně dlouhým, lysým ocasem. Velké oči a uši. VÝSKYT Na polních okrajích a křovinatých mezích, většinou však ve stodolách, skladech potravin a domech. ZP SOB ŽIVOTA V létě žije často venku, v zimě v budovách. Ve dne se skrývá v dutinách a vylézá teprve v noci. Ohlodá vše, co má jakoukoliv výživovou hodnotu. Vrhne tři až osm mlá at až osmkrát do roka. ZAJÍMA VOSTI Jedná se o původní ormu všech vyšlechtěných laboratorních myší.

Martes foina

› zalézá do aut › noční lovec › dělá hluk

POPIS Velká přibližně jako kočka, dlouhé tělo, krátké nohy. Od podobné, ale mnohem plašší kuny lesní se liší bílým nikoliv žlutým hrdlem. VÝSKYT Vyhovuje jí kulturní krajina, takže je skoro všude: v lesích, polnatých krajinách, vesnicích a městech. ZP SOB ŽIVOTA Požírá myši, ptáky a jejich vejce, hmyz, žížaly a plody. ZAJÍMA VOSTI áda obývá půdy, kde dělá v noci hluk a ohlodává izolační materiály. Nechvalně známá také tím, že v autech překusuje kabely a brzdová lana viz str. 48 .

208

uvodce_prirodou.indb 208

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 209

30.09.21 11:1

Headline 2 Voda: květiny

Filipendula ulmaria

› stará léčivá rostlina › intenzivně voní › dodává sladkost medovině

POPIS ůžovité Rosaceae . Statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s hranatou lodyhou. Květy krémově zbarvené, skoro 1 cm velké, v hustých kuželovitých vrcholících na konci lodyhy, sladce voní po mandlích. Listy zpeřené, jemně pilovité. Kvete od června do srpna. VÝSKYT Na vlhkých až zamokřených půdách, často na nevy užívaných vlhkých loukách, březích a v příkopech. ZAJÍMAVOSTI Květy se dříve přidávaly jako aromatická složka do medoviny, popř. piva. Jako starý léčivý prostředek se uplatňuje proti horečnatým onemocněním. V tu žebníku obsažená kyselina acetylsalicylová stála u zrodu aspirinu. Lythrum salicaria

› alová, kuželovitá květenství › listy připomíná vrbu › vábí motýly

POPIS Kyprejovité Lythraceae . 0, –2 m vy soký. Nápadná, růžová až fialová hroznovitá květenství na vrcholu lodyhy, s květy 1– cm velkými. Listy kopinaté. Kvete od června do září. VÝSKYT Na zamokřených loukách, březích a v příkopech. ZAJÍMAVOSTI Název vychází z podobnosti s vrbovými listy salicarius vrbovitý . Lidově se ky prej vrbice někdy označuje jako „krvavnice“, což odkazuje k využití jako prostředku zastavujícího krvácení řec. lythron krev vytékající z rány .

Menyanthes trifoliata

› květy s brvitými třásněmi › jetelovité listy › vzácná a chráněná

POPIS Vachtovité Menyanthaceae . 1 – 0 cm vysoká, s jetelovitě trojčetnými listy viz název , které jsou ovšem mno hem větší než u jetele lučního. Květy v hustých hroznech, bílé až jemně růžové s bílými brvitými třásněmi. Kvete od května do července. VÝSKYT Na březích rybníků, rašeliništích a vlhkých loukách. itlivá na přehnojení, tudíž dnes již vzácná a přísně chráněná. ZAJÍMAVOSTI Listy obsahují hořčinu loganin proto lidově „hořký jetel“ , která se přidává do žaludečních likérů. říve se z listů připravoval čaj na srážení horečky.

Mentha aquatica

› aroma jako máta peprná › čaj na podporu trávení › tvoří šlahouny

POPIS luchavkovité Lamiaceae . 20–80 cm vysoká, s růžovými, fialovými nebo bílými kulovitými květenstvími. Listy s pilovitým okrajem, voní po mátě peprné. Kvete od července do října. V SKYT Prostřednictvím dlouhých šlahounů tvoří husté porosty na bře zích a zamokřených loukách. ZAJÍMAVOSTI Křížením s mátou klasnatou M. spicata vznikla roku 1 v jedné anglické zahradě s léčivými bylina mi máta peprná. Také listy máty vodní jsou vhodné na přípravu čaje. Nektarodárná rostlina pro motýly.

216

uvodce_prirodou.indb 216

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 217

30.09.21 11:1

Voda: květiny

Eupatorium cannabinum

› magnet na motýly › růžové květy v chocholičnatých latách › listy jako konopí

POPIS vězdnicovité Asteraceae . Až 1, m vysoká planá vytrvalá rostlina s červenou lodyhou, růžovými květy v chocholičnatých latách a dlanitě členitými listy připomínajícími konopí cannabis konopí . Kvete od července do září. VÝSKYT Často na březích a v příkopech, také v polostínu světlých lesů. ZAJÍMAVOSTI Květy sadce konopáče jsou mimořádně atraktivní pro některé druhy hmyzu. Sladce voní a na jejich plochých květenstvích se hmyzu dobře přistává. Téměř stále se to na nich hemží čmeláky, včelami, pestřenkami a barevnými motýly. Za sladkým nektarem sem přilétá více než 40 různých druhů motýlů, mimo jiné perleťovec stříbropásek, babočka paví oko, babočka admirál a babočka bodláková. Ti se ostatně vyskytují jedině tam, kde roste vhodná potrava pro housenky. A tou jsou tolik neoblíbené kopřivy. aleria a o fi i alis

› léčivá rostlina › pomáhá proti nervozitě › pach kořenů vábí kočky

POPIS Kozlíkovité Valerianaceae . 70–1 0 cm vysoký. Četné načervenalé nebo růžovobílé květy v polokulovitých květenstvích. Listy protistojné, zpeřené. Lodyha přímá, holá, dutá. Kvete od června do srpna. VÝSKYT Často na slunných nebo polostinných březích, v příkopech a na vlhkých loukách. ZAJÍMAVOSTI Kozlík, zvaný též baldrián, je od antiky ceněnou léčivou rostlinou. Využívají se přitom poněkud nelibě páchnoucí kořeny. Je vědecky dokázáno, že kozlíkové přípravky pomáhají při neklidu a poruchách spánku. Čaj na zklidnění nervů si připravíte z 1 lžíce nasekaného kořene na šálek, který necháte louhovat asi 10 minut. Kozlík se rovněž uplatňuje při výrobě dalších léčiv. otamo eto

ata s

› kobercové porosty na vodě › úkryt mladých ryb › roste v klidných zátočinách

POPIS destovité Potamogetonaceae). 0, –2 m dlouhý s listy plovoucími na hladině. Listy drsné, až 12 cm dlouhé, vejčité, s dlouhými řapíky. Četné, drobné, nazelenalé květy ve –8 cm dlouhém klasu, který vyčnívá nad hladinu. Kvete od května do srpna. VÝSKYT V rybnících a jezerech s bahnitým dnem, často spolu s lekníny. ZAJÍMAVOSTI asové porosty rdestu slouží často mladým rybám jako úkryt. Při bouřkách se občas odtrhnou husté chomáče porostu a volně plují vodou. louhé lodyhy rdestu mohou přitom způsobovat nesnáze plavcům, neboť není úplně snadné se z nich vyprostit.

218

uvodce_prirodou.indb 218

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 219

30.09.21 11:1

Headline 2 Voda: květiny

Alisma plantago-aquatica

› dlouhé květenství bez listů › listy lžícovitého tvaru › jedovatý

POPIS Žabníkovité Alismataceae). 20–100 cm vysoký. Květy bílé, drobné o průměru asi 10 mm , v přeslenitých latách na stvolu. Listy nad hladinou eliptické, pod hladinou páskovité. lízo vitě ztlustlý oddenek. Kvete od června do září. VÝSKYT Často u břehů a v močálech. ZAJÍMAVOSTI elá rostlina a zejména pak mléko jsou jedovaté. Žabník je e trémně jedovatý pro skot, kdežto kozy ho snášejí dobře a rády ho spásají.

Sagittaria sagittifolia

› střelovité listy › trojhranné květní stvoly › jedlé kořeny

POPIS Žabníkovité Alismataceae). 30–80 cm vysoká. Listy trojího typu: 10–1 0 cm dlouhé, páskovité pod hladinou eliptické na hladině šípovité nad hladinou. ílé květy přeslenovitě uspořádané na trojhranném stvolu vynořeném nad hladinu. Kvete od června do srpna. VÝSKYT Při březích stojatých a pomalu tekoucích vod. ZAJÍMAVOSTI Na podzim šípatka tvoří hlízy velké jako vlašský ořech, které slouží k přezimování.

Butomus umbellatus

› vzácný, chráněný › miluje teplo a slunce › oblíbená rostlina do zahradních jezírek

POPIS Šmelovité Butomaceae . 0–1 0 cm vysoký. ůžové květy v okoličnatém květen ství, které se tyčí nad listy. Listy trojhranné, tuhé, 0–100 cm dlouhé, mečovité. Kvete od června do srpna. V SKYT Na slunných, rákosovitých stanovištích ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. ZAJÍMAVOSTI Slunomilný šmel často zastiňují, přerůstají a nakonec i vytlačují konku renčně silnější rákosy, jako je rákos obecný a orobinec.

Iris pseudacorus

› mírně jedovatý › mečovité listy › velké, žluté květy

POPIS Kosatcovité Iridaceae . 0, –1, m vysoká mokřadní rostlina, tvořící mohutné trsy. Listy mečovité, 1– cm široké a přibližně stejně dlouhé jako květní stonek. Květy žluté, 8–10 cm velké, vnější okvětní lístky tmavě žilkované. Kvete od května do června. VÝSKYT Na močálovitých březích stojatých a pomalu tekoucích vod, také v lužních lesích. ZAJÍMAVOSTI Okvětní lístky mají rafinovanou stav bu: tři velké, vnější lístky jsou svěšené dolů a tmavým žilkováním navádějí hmyz do nitra květu. Tři vnitřní tvoří trubky, ze kterých dokáže sát nektar pouze hmyz s dlouhým sosákem, jako jsou čmeláci.

220

uvodce_prirodou.indb 220

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 221

30.09.21 11:1

Hory a velehory: savci

Lepus timidus

› v zimě bílý › hloubí tunely ve sněhu › častá kořist orla skalního

POPIS Velikostí mezi králíkem a zajícem polním. Srst v létě vpravo hnědavě šedá, v zimě vlevo čistě bílá. Špičky uší vždy černé, ocas vždy bílý. VÝSKYT Kromě severní vropy také v Alpách v jehličnatých lesích, lavinových územích a na mýtinách ve výšce přibližně 1 00– 000 m n. m. ZP SOB ŽIVOTA o se týče potravy, je méně náročný než zajíc polní. V létě žere byliny, pupeny, trávu a bobule, v zimě mu stačí větvičky, lišejníky a kůra. ZAJÍMAVOSTI Silnější zajíc polní vytlačuje svého potravního soka z míst, ve kterých dokáže e istovat. Na zajíce běláka tak zbývají jen chudé biotopy. S bílou srstí a širokými, roztažitelnými tlapami ungujícími jako sněžnice je ovšem výborně vybaven do sněhu a chladných zim. Marmota marmota

› v zimě spí › žije v koloniích › na některých místech velmi krotký

POPIS Velký přibližně jako zajíc, typická je krátká hlava s drobnýma ušima a krátký, huňatý ocas. VÝSKYT Na otevřených horských pastvinách a ve skalnatých oblastech ve výšce 1000– 000 m n. m., pokud jen půda umožňuje hrabání. ZP SOB ŽIVOTA Žije pospolitě v podzemních, bohatě rozvětvených norách, jejichž součástí jsou obytné, spací a únikové komory a které mohou být až m hluboko. Často bývají vidět jedinci, jak „panáčkují“ u vchodu a drží stráž. Potravu tvoří tráva, pupeny, byliny a kořeny. ZAJÍMAVOSTI V říjnu se sviští rodiny stahují do nor. Schoulí se těsně k sobě a v zimním spánku setrvají až do příchodu příznivějšího počasí většinou do dubna .

Lynx lynx

› kočkovitá šelma › všude vzácný › člověku není vůbec nebezpečný

POPIS Velký přibližně jako německý ovčák, typický je krátký pahýlovitý ocas a uši s chvostkami. VÝSKYT ozsáhlé lesy a velehory. ZP SOB ŽIVOTA Samotář, skrývá se. Připlíží se k srncům, kamzíkům a zajícům bělákům a usmrtí je jediným kousnutím do hrdla. Ve dne odpočívá v jeskyních a dutinách stromů. Zde také samice přivádějí na svět mlá ata, která pravděpodobně vychovávají samy. Po jednom roce mladí rysové opouštějí matku a zakládají vlastní teritoria. ZAJÍMAVOSTI Jelikož rys obývá obrovská teritoria cca 100– 00 km2 , je velmi vzácný. Kromě toho byl téměř všude ve střední vropě vyhuben. Pokusy o jeho navrácení byly zčásti úspěšné. ys ve svém teritoriu ročně uloví asi tak jednoho srnce na kilometr čtvereční. Pro srovnání myslivci skolí troj až pětinásobek.

290

uvodce_prirodou.indb 290

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 291

1b 1

3b 3

30.09.21 11:1

Hory a velehory: savci

Ovis gmelini musimon

› divoká ovce › spirálovitě zahnuté rohy › vysazen téměř všude

POPIS O něco menší než většina poddruhů ovce domácí. Samci vpravo mají až 80 cm dlouhé, spirálovitě zahnuté rohy, samice vlevo mají rohy nanejvýš krátké nebo žádné. VÝSKYT Původně žil v otevřených horských krajinách na ostrovech Korsika a Sardinie. Ve střední vropě byl na mnoha místech vysazen jako lovná zvěř. Čistokrevní mu oni jsou vzácní, protože dochází ke spáření s ovcí domácí. ZP SOB ŽIVOTA Žije v malých stádech, hodně a rád leze a skáče. Živí se skromně trávou, bylinami, pupeny, listím a plody stromů, jako jsou žaludy, bukvice a kaštany. ZAJÍMAVOSTI V bojích o hierarchii se berani srážejí rohy, což v rámci svých her napodobují již mu ončata. Capra ibex

› dlouhé, šavlovité rohy › na strmých svazích › pouze v lpách

POPIS Velký jako koza, ale silnější, s dlouhými, šavlovitými, dozadu zahnutými rohy u samců až 1 m dlouhými . VÝSKYT V Alpách nad hranicí lesa ve výšce 2 00– 00 m n. m. V zimě na strmých, nezasněžených jižních svazích. ZP SOB ŽIVOTA Leze a skáče po strmých, skalnatých svazích, kde se živí trávou, bylinami, mladými výhonky a lišejníky. imo dobu páření v prosinci a lednu žije v oddělených samčích a samičích stádech. ZAJÍMAVOSTI V důsledku nadměrného lovu byl téměř vyhuben. Pouze v italském národním parku ran Paradiso přežilo několik stád, z nichž byl kozorožec vysazen zpět do různých částí alpského masivu.

Rupicapra rupicapra

› krátké, hákovité rohy › samci mají kamzičí vous › také ve středohořích

POPIS Podobný koze, obě pohlaví mají krátké, tenké rohy, na konci hákovitě zahnuté dozadu. VÝSKYT Obývá velehory, jako jsou Alpy, v minulosti byl však také vysazen ve středohořích, například v Jeseníkách, KO Labské pískovce, v Českém Švýcarsku a Lužických horách. V létě nad hranicí lesa, v zimě pod ní. ZP SOB ŽIVOTA Prolézá otevřeným, skalnatým terénem, kde žere byliny, trávu, pupeny a bobule. Samice žijí s mlá aty ve velkých stádech, kozlové v malých skupinkách nebo sami. V zimě se připojí k samicím a v prudkých, vysilujících bojích soupeří o jejich přízeň. ZAJÍMAVOSTI Jako „kamzičí vous“ se označují až 2 cm dlouhé chlupy podél šíje a hřbetu samců. ěhem hierarchických bojů je vztyčují, aby vypadali větší.

292

uvodce_prirodou.indb 292

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 293

1b 1

30.09.21 11:1

Pobřeží: květiny / stromy a keře

Ammophila arenaria

› šedozelená tráva › listy většinou stočené dovnitř › zpev uje duny

POPIS Lipnicovité (Poaceae). 0,5–1 m vysoká, šedozelená tráva s velmi úzkými, většinou dovnitř stočenými listy. Květy ve velmi úzkém, 10–20 cm dlouhém klasu. Kvete od června do srpna. VÝSKYT Tvoří husté trávníky v dunách a na písečných plážích. ZAJÍMAVOSTI Svými bohatě rozvětvenými, hluboko sahajícími kořeny zpevňuje volně naváté duny a ani zavátí pískem ho nezlomí: prostě pak jen povyroste vzhůru. Často se vysazuje za účelem zpevnění dun. Na plážích a v dunách je také rozšířena ječmenice písečná Elymus arenarius). oste v hustých, 70–1 0 cm vysokých trsech, listy má modrozelené, asi 1–2 cm široké a pichlavě špičaté. Hippophae rhamnoides

› plody bohaté na vitaminy › trnitý se stříbřitými listy › pionýrská rostlina v dunách

POPIS Hlošinovité (Elaeagnaceae). Opadavý, trnitý keř, může však vyrůst i do podoby 10 m vysokého stromu. Listy 1– cm dlouhé a –10 mm široké, stříbřitě chlupaté. Květy nenápadné a drobné, v hroznovitých květenstvích na větvích. ozlišují se čistě samčí a samičí keře, opylování probíhá za pomoci větru nebo hmyzu. Plody jsou kulovité, o průměru asi 8 mm, nápadně oranžově zbarvené. Kvete v březnu dubnu, plody dozrávají v září. VÝSKYT oma je v vropě a alé Asii, hojně například na pobřeží Severního a altského moře nebo v alpském regionu. přednostňuje písčité nebo štěrkovité půdy s působením spodní vody. ZAJÍMAVOSTI Oranžové plody rakytníku jsou jedlé. hutnají mimořádně kysele a obsahují mnoho vitaminů. V obchodech je k dostání rakytníková šťáva.

Empetrum nigrum

› keřík v dunách a na vřesovištích › jehlicovité listy › černé, jedlé plody

POPIS Vřesovcovité Ericaceae . Stálezelený, 20–40 cm vysoký keřík, plazivý, tvoří koberce. Listy mm dlouhé a asi 1 mm široké, stočené dolů, takže působí jehlicovitým dojmem. Květy načervenalé, nenápadné, nahloučené na koncích větviček. Nápadné jsou kulovité, leskle černé, –8 mm velké plody. Kvete v květnu červnu, plody dozrávají v srpnu září. VÝSKYT V dunách a na vřesovištích u Severního a altského moře, také v Alpách. ZAJÍMAVOSTI Plody byly dlouhou dobu mylně považovány za jedovaté. Po přemrznutí jsou ovšem jedlé. hutnají podobně kysele jako brusinky a dají se pak konzumovat za syrova nebo zpracovávat na marmeládu.

302

uvodce_prirodou.indb 302

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 303

30.09.21 11:1

Pobřeží: ryby

Cípal pyskatý

Pakambala velká

Platýs velký

Chelon labrosus

› tlustý horní pysk › od anárských ostrovů po Severní moře › v mělkých pobřežních vodách

POPIS Štíhlá, až 0 cm velká ryba s plochou hlavou a tlustým, bradavičnatým pyskem. VÝSKYT V Atlantiku, v létě navštěvuje mělké pobřežní vody Severního a altského moře. Také v brakických vodách při ústí řek. ZP SOB ŽIVOTA Žije v hejnech, rád hledá potravu při měkkém dně s bohatou vegetací. Žere řasy a drobné živočichy žijící na dně, jako jsou plži, malí korýši a červi. ladé ryby žijí těsně pod vodní hladinou, kde z vody fil trují drobné organismy plankton . ZAJÍMAVOSTI Přednostně žije v mořích mírného pásma u západoa rického pobřeží, Kanárských ostrovů, adeiry a Azorských ostrovů. V létě se hejna těchto čilých ryb stěhují severním směrem až ke skandinávskému pobřeží. Scophthalmus maximus

› okrouhlá se zkřivenou tlamou › leží naplocho na dně › hospodářsky cenná ryba

POPIS Až 1 m velká, téměř okrouhlá, plochá ryba se zakřivenou tlamou a posunutýma očima. Zbarvení se liší podle místa výskytu a skýtá prvotřídní maskování. VÝSKYT j. Atlantik, Severní moře a západní část altského moře v hloubce 20–70 cm. ZP SOB ŽIVOTA Na dně, požírá hlavně jiné ryby obývající mořské dno. ladé ryby žijí v mělkých pobřežních vodách. ZAJÍMAVOSTI Tělo platýsů, k nimž se pakambala řadí, je úchvatně uzpůsobeno životu na mořském dně: jednou polovinou těla nikoliv břichem! spočívají na dně, tudíž se jedno oko a část tlamy nutně musí „přesunout nahoru“. Tak vzniká zkřivený obličej platýsů. lá ata vypadají ještě pořád jako normální ryby, teprve později, až dosáhnou délky 12–1 mm, se oko a ústní otvor přesunou na horní stranu. Pleuronectes platessa

› červeně skvrnitý › v evropských mořích › ceněný v astronomii

POPIS Většinou 2 –40 cm zřídka až 0 cm velká, oválná platýsovitá ryba s typicky zkřiveným obličejem. Zbarvení šedohnědé s červenými nebo oranžovými skvrnami. Váží až 7 kg. VÝSKYT Zejména v evropské části Atlantiku, Severním a altském moři, od mělčiny do hloubky 200 m většinou 10–20 m . Zpravidla na písčitém dně. ZP SOB ŽIVOTA Přednostně aktivní v noci, tehdy i v nejmělčejších vodách lagun a ústí řek. Žere korýše, červy a mlže s tenkými lasturami. mí se skrýt takřka k nenalezení, a to tak, že se silným mácháním ploutvemi pokryje pískem a kamínky. Ve attovém moři bývají platýsi často vidět v potůčcích, které na plážích vznikají za odlivu. ZAJÍMAVOSTI Platýs velký je jednou z hospodářsky nejvýznamnějších ryb, celosvětový roční výnos činí 100 000 až 120 000 tun.

316

uvodce_prirodou.indb 316

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 317

30.09.21 11:1

Pobřeží: ptáci/savci

Racek chechtavý

Chroicocephalus ridibundus

› nejběžnější racek ve vnitrozemí › ve městech se nechá krmit › hnízdí v koloniích u sladkých vod

POPIS Velký přibližně jako holub domácí, ale štíhlejší. ěhem hnízdění od jara, vlevo má čokoládově hnědou hlavu po týl z dálky vypadá jako černá . VÝSKYT Nejběžnější racek ve vnitrozemí, ale i na pobřeží. nízdí v koloniích u jezerních a říčních mělčin. Potravu hledá daleko od hnízda na loukách, polích, ve městech a dokonce i na skládkách. ZP SOB ŽIVOTA Kolonie čítají většinou 10–100 párů. Predátory zahánějí společně. Potravu mají všestrannou: v době hnízdění to jsou hlavně žížaly, brouci, korýši a mršiny drobných živočichů, v zimě také často odpadky. ZAJÍMAVOSTI ruh provázející člověka, těží z rozšiřujícího se zemědělství a skládek. Larus argentatus

› velký druh racka › na lodích a v přístavech › naříkavě volá éu... kyjaakjakjakjakjakjakja... kjau

POPIS Velký jako káně, bílé a světle šedé zbarvení se žlutým zobákem a růžovýma nohama. ladí jedinci šedohnědě skvrnití. VÝSKYT Nejběžnější velký racek na pobřeží severozápadní vropy. Létá za loděmi a často vysedává na kotevních sloupcích v rybářských přístavech. ZP SOB ŽIVOTA nízdí na pobřežních loukách, v dunách a na skalách. Živí se rybami a odpadem ze zpracování ryb, korýši, červy a také vejci a mlá aty jiných mořských ptáků. ZAJÍMAVOSTI Přizpůsobivý a nápaditý racek, který si z dostupné potravy vždy vybere to nejvýhodnější: ryby, chléb nebo odpadky – v nouzi vyprázdní hnízdo svých sousedů. Pokud ani tam nic nenajde, krátce se postí.

Phoca vitulina

› mlá ata naříkají › odpočívá na písčinách › dobře se potápí

POPIS Šedý ploutvonožec s kulatou hlavou a krátkým čenichem. lá ata v nepřítomnosti matky naříkají. VÝSKYT V klidných pobřežních vodách s písčinami v severním Atlantiku a Pacifiku, pro nás nejblíže v Severním moři. ZP SOB ŽIVOTA Tuleni se umí potápět až 100 m hluboko a na dobu 0 minut. Loví přitom ryby, mlže a korýše žijící v blízkosti pobřeží. Od dubna do července přivádějí na svět mlá ata na opuštěných písčinách, kde je matka ještě asi šest týdnů kojí. ZAJÍMAVOSTI Stejně jako lidští kojenci mají i tulení mlá ata v prvních týdnech po narození citlivý pupek. Pokud je vyruší zvědavci nebo vodní sportovci, mlá ata se pokusí o útěk pískem, což jim často přivodí záněty a nezřídka i smrt. Nedotýkejte se prosím naříkajících mlá at. Jakmile člověk zmizí z dohledu, matka se většinou vrátí.

324

uvodce_prirodou.indb 324

30.09.21 11:1

uvodce_prirodou.indb 325

30.09.21 11:1

Živočichům na stopě: ptáci

(str. 74) DUTINA Strakapoudi velcí hnízdí v lesích, parcích a zahradách se starším stromovým porostem v dutinách, které si každý rok nanovo tesají většinou v oslabených listnatých a jehličnatých stromech. ulatý vletový otvor dosahuje průměru 4,5–5,5 cm a vede do komůrky, která měří asi 25–50 cm na výšku a má vnitřní průměr 10–15 cm. utina se může nacházet ve kmeni ve výšce 1–25 m, většinou však mezi 4–8 m. všichni ostatní domácí ptáci z čeledi datlovitých si tesají dutiny v kmenech stromů: strakapoud malý vytesává vletový otvor o průměru pouze 3–3,5 cm, strakapoud prostřední 3,5–4,5 cm. mnohem většího datla černého je tento otvor vždy oválný, 10–17 cm

vysoký a 7–12 cm široký. Protože si datlovití každým rokem tesají nové dutiny, ty staré skýtají hnízdní příležitosti pro další dutinové ptáky, jako jsou sýkorovití, brhlík lesní, také pro netopýry aj. ZAKLÍNĚNÁ ŠIŠKA Místu, na kterém strakapoud zpracovává šišky jehličnatých stromů, se říká kovárna : strakapoud utrhne šišku ze stromu a doletí s ní ke kmeni stromu, do jehož kůry se dá šiška zaklínit. u si vybere kmen s rozpraskanou borkou (např. u starého dubu), nebo si sám vytesá v kmeni štěrbinu. Poté svým dlátovitým zobákem rozklovává šupiny šišky, dokud se nedostane k výživným semenům. bylá šiška je celá rozcupovaná a má utrhané nebo polámané šupiny.

340

uvodce_prirodou.indb 340

30.09.21 11:1

Živočichům na stopě: savci

(str. 80 152 208) TRUS rus lasicovitých bývá většinou pevný, úzký, podlouhlý, spirálovitě zatočený a na konci protažený do špičky. Plní také funkci vyznačování teritoria, a proto často bývá umístěn na vyvýšeném místě. rus kuny skalní a kuny lesní je asi 8–10 cm dlouhý a 1 cm silný, tchoří trus 6–8 cm dlouhý, trus lasice hranostaje 3–4 cm dlouhý a trus lasice kolčavy vzhledem k jejím tělesným rozměrům ještě menší. rus se skládá z chlupů, peří, kousků kostí a pozůstatků hmyzu. a podzim lasicovití s oblibou konzumují zralé bobule, které způsobují odlišné zbarvení trusu.

STOPA asicovití v dvojskoku kladou zadní tlapy do otisků tlap předních, vznikají tak skupiny dvou vždy mírně rozestoupených, vedle sebe ležících otisků. V trojskoku otisky přední a zadní tlapy na jedné straně splývají do sebe, otisky tlap na druhé straně jsou od sebe mírně rozestoupené. Viz také str. 356. V AUTĚ uny skalní jsou přirozeně zvědavé a hravé, tlapami a zuby zkoumají dráždivě nezvyklé předměty. o by mohl být také důvod, proč se pouštějí do kabelů a hadiček pod kapotou aut.

348

uvodce_prirodou.indb 348

30.09.21 11:1

BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (str. 158) Všechny části rostliny jsou jedovaté. Příznaky: dotyk za slunečního svitu způsobuje kožní záněty a puchýře.

KÝCHAVICE BÍLÁ Všechny části rostliny jsou prudce jedovaté. Příznaky: horečka, svědění, zvracení, průjem, poruchy srdečního rytmu. Potenciálně smrtelně jedovatá.

KONVALINKA VONNÁ (str. 32) Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, průjem, poruchy srdečního rytmu, závratě. Potenciálně smrtelně jedovatá.

• více než 800 fotograﬁ í se zřetelně viditelnými typickými znaky

• dodatek „ŽIVOČICHŮM NA STOPĚ“: přítomnost živočichů vám prozradí jejich stopy, známky okusu, trus, nory či hnízda

ISBN 978-80-7670-052-9

váš p rů

www.knihykazda.cz

na toulkác

pomocí barevného značení

na výlety

Snadné určování živočichů, rostlin a hub podle

biotopů

dou

pruvodce_prirodou_obalka.indd 1-5

íro

ÁRÓN (str. 30) Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: nevolnost, zvracení, žaludeční a střevní obtíže, křeče.

př

Jednoznačné určování usnadní barevné značení

Průvodce přírodou na výlety

HECKEROVI

BOLEHLAV PLAMATÝ Všechny části rostliny jsou velmi prudce jedovaté. Příznaky: zvracení, průjem. Potenciálně smrtelně jedovatý.

FRANK A KATRIN

Poznávejte přírodu

Průvodce přírodou

Jedovaté rostliny

FRANK A KATRIN HECKEROVI

01.10.21 8:13