Svenja Ernsten, Tobias Pahlke: Chodí mýval brzy spát?

Chodí

Zvířata n a jejich de

mývpaált?

brzy s

Bydlení ..................................................... 4 Oblékání ................................................... 6 Jídlo ........................................................... 8 Pití ............................................................ 10 Čištění zubů.......................................... 12 Vyměšování .......................................... 14 Pohyb ....................................................... 16 Zásobování ........................................... 18 Hraní .......................................................... 20 Hádky ........................................................ 22 Řeč a zpěv............................................ 24 Mytí ........................................................... 26 Spánek .................................................... 28

SVENJA ERNSTEN & TOBIAS PAHLKE

Když jíme, každé sousto nejdříve rozmělníme zuby a poté ho spolkneme. Mnoho potravin, jako třeba ovoce a zeleninu, nejprve omy jeme a teprve potom sníme. Máme-li velký hlad, tak se někdy o své jídlo jen neradi dělíme. Často nám ale víc chutná, jíme-li s ostatními. Podle toho, čím se zvířata živí, rozlišujeme býložravce, masožravce a všežravce.

Kráva Kráva svou potravu přežvykuje vícekrát. Žere především trávu – a ta je docela těžce stravitelná.

Nejprve ji spolkne, aniž by ji rozžvýkala. Poté trávu několikrát za sebou vyvrhne a zas a znovu ji rozmělňuje stoličkami.

Jídlo

Had Chramst – a je fuč! Nezáleží na tom, jak je kořist velká, had ji spolkne najednou a rozmělní ji teprve v žaludku. Had požírá například myši a žáby, ale někteří opravdu velcí hadi dokážou spořádat i celého jelena, protože umí své čelisti doširoka rozevřít. Jediný pokrm může hada nasytit i na několik měsíců!

Mýval Vědci se dlouho domnívali, že mýval si svou potravu oplachuje. Ve skutečnosti však ve vodě hledá ryby, žáby či raky. Než svou kořist pozře, pečlivě ji tlapkami ohmatá a zkontroluje. Kromě zvířat se živí i ovocem a ořechy.

Mývalové, kteří žijí v zoo, si svou potravu také často nosí k vodě.

8

Mravenci nejsou příliš vybíraví. Živí se vším, co jim přijde do cesty: pavouky, mouchami a housenkami, semeny i plody. Vše, co najdou, odnesou do mraveniště a tam si to rozdělí. Někdy se dokonce krmí i navzájem.

Mravenec

Levhart Levhart je masožravec a o svou kořist se nerad dělí. Když tedy usmrtí nějaké zvíře, například gazelu, odvleče si ho na strom, kde se v klidu sám nažere.

9

Máte-li hlad nebo žízeň, můžete to jednoduše říct.

A také pokud vás něco bolí, jste smutní nebo máte z něčeho strach, můžete o tom mluvit. To vám moc pomůže! Můžete šeptat, křičet, ječet, a dokonce zpívat. Zpěvní ptáci, jako například kos nebo slavík, dovedou nádherně trylkovat. Existují ještě další zvířata, která umějí zpívat, nebo dokonce i mluvit?

Keporkak

Ře č v ě p z a

Papoušek

Věděli jste, že i velryby spolu pod vodou mluví?

Keporkaci vydávají různé zvuky, které opakují jako sloky nějaké písničky. Proto se tyto zvuky někdy označují také jako „velrybí zpěv“. Zejména samci keporkaků zpívají často i několik hodin v kuse.

Žába Když se večer jdete projít kolem rybníka, můžete se zaposlouchat do žabího koncertu. Samečci žab mají po stranách tlamičky speciální zvukové měchýřky, kterými mohou velmi hlasitě kvákat.

Těmito zvuky se snaží přilákat samičky.

Papouška můžete naučit mluvit. Má totiž mnohem pohyblivější jazyk než ostatní ptáci. Navíc je velmi chytrý.

Zejména papoušek šedý – žako si dokáže zapamatovat i několik stovek slov, která pak opakuje pořád dokola.

Svišť Když jedna včela objeví zdroj potravy, začnou k němu po chvíli létat i ostatní včely. Čím to je?

Včela začne před svými družkami tančit. Tento včelí tanec funguje vlastně jako jakási řeč, ze které ostatní poznají, kde se potrava nachází.

24

Včela

Svišti umějí nahlas hvízdat.

V ohrožení se tak navzájem varují. Pokud jeden z nich zahlédne například orla nebo lišku, hlasitě hvízdne a ostatní bleskurychle zmizí v podzemních norách.

25