S.Ernsten, CH.Henkel: Kdopak to tu běžel?

Jelen evropský Jelen evropský patří k naší největší zvěři. Stejně jako prase divoké má na každé končetině dvě kopyta, spárky. Ta v čerstvém sněhu zanechávají dva dlouhé, široké otisky. Pouze v hlubokém sněhu můžeme kromě toho rozpoznat také oba zadní prsty. Při pátrání po potravě se jeleni vydávají vždy stejnými cestami. Těmto trasám se říká, že tudy zvěř táhne.

Samce jelena snadno poznáš podle jeho mocného paroží. Obvykle tvoří stádo s dalšími jeleními samci. A také samičky – laně obvykle spatříme venku ve skupinkách spolu s mláďaty. Jeleni a laně se potkávají pouze v době páření.

Jeleni se živí travinami, bylinami a plody. V zimě často okusuje kůru stromů, mnohdy sloupávají ze stromů velké kusy kůry. V lese pak narazíš na zčásti oloupané kmeny.

V zimě se jeleni pohybují výrazně méně, aby šetřili síly. Pouze v případě ohrožení zvíře rychle odběhne. V takovém případě mohou být jednotlivé stopy od sebe vzdálené až jedenáct metrů.