Ediční plán na první pololetí 2019 by Nakladatelství Paseka

ediční plán první pololetí 2019

beletrie Případ Kukockij........................................................................................... 6 Piraně............................................................................................................. 8 Borovicové ostrovy...................................................................................10 Lužinova obrana........................................................................................12 Lolita.............................................................................................................13 Náhlá smrt..................................................................................................14 Mezi svými..................................................................................................16 Žár.................................................................................................................17 Pohyby ledu................................................................................................18 Trny v čase..................................................................................................20 Nekompromisně........................................................................................21 non-fiction Vendulka.................................................................................... 24 Jsme jako oni........................................................................... 26 Cesta k nesvobodě................................................................. 28 Dost dobře nenormální......................................................... 30 Malá kniha o duši.................................................................... 31 Temný rytíř................................................................................ 32 Stopařův průvodce po galaxii jazyků................................ 34 Kalba ve spoďárech: Kalsarikänni...................................... 35 Families..................................................................................... 36 Prague Modern........................................................................ 38 pro děti a mládež Jaro, Léto, Podzim a Zima v kostce.......................................................................42 Propast..........................................................................................................................44 Hilda a parádní slavnost...........................................................................................46 To je metro, čéče!........................................................................................................48 komiksy Marcy a hádanka od sfingy.................................52 Amulet 3...................................................................54 Záleskautky 3..........................................................56 Essex County..........................................................58 Komiksová učebnice komiksu............................60

Milé čtenářky, milí čtenáři, kdo viděl film V kůži Johna Malkoviche, na tu scénu nikdy nezapomene. Hrdinové snímku objeví tajemný portál, jímž se dá vlézt do hlavy slavného amerického herce, a nenapadne je nic lepšího než dostrkat tam – samotného Malkoviche. Co následuje, je jako z tragikomického snu o psychoanalýze a zrcadlovém bludišti. Ze světa, jehož všichni obyvatelé nosí jeho vlastní tvář, filmový herec málem zešílí, zatímco diváci brečí smíchy. Ten výjev se mi neodbytně vrací, když čtu o takzvaných chytrých knihách budoucnosti. Jistá japonská firma (znáte ji z kanceláří) uspořádala před časem konferenci, na níž společně se zástupci vydavatelských a technologických společností hledala odpověď na otázku, jak bude vypadat kniha během příštích let. Kromě vcelku sympatických tvrzení, že by měla být přístupná nejširšímu publiku bez ohledu na místo nebo cenu, z debat také vyplynulo, že kniha budoucnosti „bude schopná číst čtenářovy myšlenky“ a „bude doručovat obsah šitý na míru jednotlivcům“. A tady se vtírá pochybnost: bude pak ještě vůbec stát za to číst? Obávám se, že s dnešní umanutou potřebou všechno si přizpůsobovat k obrazu svému, „personalizovat“, jak se říká, pádíme vstříc myšlenkové jalovosti. Ta bude totalitní, nesvobodná, přičemž tím nejpřísnějším žalářníkem si budeme my sami. Proto se v Pasece snažíme vnímat knihy jako partnery, s jejichž názorovým světem je třeba se vyrovnávat a někdy i pracně utkávat. Vždyť skutečně chytré knížky nejsou odrazy čtenářovy mysli. Naopak, měly by umět překvapovat a rozšiřovat obzor. Děkuji vám za přízeň, kterou věnujete úžasně staromódním knížkám z Paseky. A zvu vás k našemu edičnímu plánu, ve kterém na vás čeká spousta nových tváří a zážitků, o nichž jste dosud neměli tušení.

Jakub Sedláček Šéfredaktor

beletrie

Ljudmila Ulická

Případ Kukockij Nadaný a ambiciózní lékař Pavel Alexejevič Kukockij se snaží prosadit znovuzavedení práva na potrat, o něž sovětské ženy přišly Stalinovým nařízením. Tento boj za vnitřní svobodu člověka a možnost vlastní volby však překazí jeho slibně zahájenou kariéru. A otřese se také jeho idylický rodinný život, když do něj vpadne sirotek po sousedce, jež zemřela právě při nelegálním potratu. Kukockého případ je typický pro Sovětský svaz 40. a 50. let, kdy se soukromí ocitlo ve vleku nelidské epochy. Ljudmila Ulická rozehrává svůj román na pozadí krátké poválečné euforie, stalinských kampaní proti genetice a kosmopolitismu, Stalinovy smrti a následného dočasného tání. Čtenáře provází tehdejší Moskvou, Petrohradem, ale i rozvalinami starověké civilizace na černomořském pobřeží. Ptá se přitom na sílu rodinné tradice, schopnost lidské paměti, na hranice mezi zdravím a nemocí či životem a smrtí. V roce 2001 získala autorka za Případ Kukockij prestižní ocenění Ruský Booker. VYCHÁZÍ S podporou Ministerstva kultury České republiky Z ruštiny přeložila Alena Machoninová 408 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba Leden 2019 • ISBN 978-80-7432-978-4

Ljudmila Ulická (1943) patří stále k nejčtenějším ruským autorům, přestože ji Putinův režim označil za pátou kolonu. Popularitu jí přinesly romány, které kriticky reflektují události dvacátého století. Do literatury Ulická, vystudovaná genetička, vstoupila až poměrně pozdě, na konci osmdesátých let. Již v raných prózách se dotýkala nepohodlných a často tabuizovaných témat: v novele Soněčka (1992, č. 2004) to byly lágry, které ve třicátých letech čekaly navrátilce do SSSR, v románu Médea a její děti (1996) deportace menšin z Krymu, k nimž došlo na sklonku druhé světové války, v románu Daniel Stein, překladatel (2006, č. Paseka 2012) mimo jiné postavení křesťana v rodícím se státu Izrael. Ulickou zajímají především drobná hrdinství i selhání, malé příběhy, které se odehrávají v kontextu velkých dějin – jako ty v povídkovém souboru Ženské lži (2002, č. Paseka 2013), které jsou skrz naskrz prošité červenou nití neškodných i kolosálních výmyslů. Jako by autorka velkou historii zcela plánovitě utápěla v soukromé. Ve svém posledním románu Jákobův žebřík (2015) sáhla rovnou po korespondenci svých prarodičů, kterou nepřerušily ani lágry.

Roberto Saviano

Piraně V oceňovaném románu Gomora přinesl italský spisovatel a novinář Roberto Saviano odvážné svědectví o nemilosrdném světě neapolské mafie. Teď se vrací do rodného města, aby vyprávěl o vzestupu Nicolase Fiorilla, patnáctiletého, bystrého a ambiciózního chlapce, který si založí vlastní gang. Jeho členové pocházejí ze středostavovských rodin, mají domovy, rodiče, sourozence, chodí do školy. Nebyli odchováni mafiánskými poměry, ale počítačovými hrami, filmy a komiksy. Neumějí rozlišovat virtuální realitu od skutečného světa, a tak se stylizují do postav, které znají z monitorů a displejů. Nevidí rozdíl mezi umělou a skutečnou krví a smrtí, násilí je pro ně hra. Jediné, co je zajímá, jsou peníze. Chtějí zbohatnout, rozkazovat a vládnout. A k tomu je důležité mít zbraně a koule. Proto obdivují i vojáky ISIS a jejich videa. Nicolasův plán vyjde, z členů jeho gangu se skutečně stanou paranza – zabijácký potěr, malé piraně. Cena, kterou za takový život zaplatí, je ale vysoká. Saviano překročil omezení reportážního žánru a napsal drsný a strhující román, který přitom neztrácí nic z autenticky vylíčeného prostředí dnešní Neapole. Z italštiny přeložila Alice Flemrová 368 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba Březen 2019 • ISBN 978-80-7432-993-7

Roberto Saviano (1979) je autorem slavného svědectví o světě neapolské mafie Gomora (2006, č. Paseka 2008), jež mu přineslo věhlas na domácí i mezinárodní scéně. Mělo však i neblahý dopad v podobě ohrožení ze strany mafiánských bossů, kvůli němuž žije Saviano od října 2006 pod policejní ochranou. Na prvotinu navázal svazky esejů Krása a peklo (2009, č. Paseka 2010) a Pojď se mnou pryč (2011, č. Paseka 2012), věnujících se mimo jiné reflexi vlastní životní situace, jako prozaik se úspěšně představil dvojicí povídek Opak smrti (2007, č. Paseka 2010). Napjatě očekávaná byla rovněž Savianova kniha Nula nula nula (2013, č. Paseka 2013), mapující mezinárodní obchod s kokainem.

Marion Poschmannová

Borovicové ostrovy Příběh Gilberta Silvestra, univerzitního profesora, který se zabývá studiem vousů ve filmech, výborně kombinuje bizarní momenty i filozofii. Gilbert se jednoho dne probudí po velice živém snu, v němž se mu zdá o tom, že ho podvádí manželka. Profesor je tak přesvědčený o pravdivosti svého snu, že si sbalí věci a vydá se prvním letadlem do Japonska. Tam se seznámí s dílem básníka Macua Bašóa a rozhodne se, že musí spatřit měsíc nad Borovicovými ostrovy. Jenže ještě než se na svou pouť vydá, setká se se studentem Josou, kterého na cestách vede úplně jiná kniha: průvodce po nejlepších místech k sebevraždě. Povede se mu mladíkovo rozhodnutí změnit? A jakou proměnou projde sám Gilbert coby náruživý milovník kávy v zemi zasvěcené čaji? Román Marion Poschmannové překvapuje jazykovou invencí a literární intertextualitou, zároveň předkládá čtivý příběh plný bizarních zvratů, postav i důvtipných kliček v ději. V Německu je Poschmannová opěvována nejen kritiky, ale především čtenáři. Marion Poschmannová (1969) studovala filozofii, slavistiku a germanistiku. Začínala jako básnířka, dnes je známá i jako prozaič ka. Za své knihy byla již třikrát nominována na Německou knižní cenu. Z dalších ocenění, která získala, jmenujme například Cenu Ernsta Meistera za poezii (2011), Cenu Petera Huchela (2011) či Düsseldorfskou literární cenu (2017). Vychází s podporou Goethe-Institutu Z němčiny přeložila Tereza Semotamová 160 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba BŘEZEN 2019 • ISBN 978-80-7432-978-4

ukázka

Zdál se mu sen o tom, že ho žena podvádí. Gilbert Silvester se probudil a byl úplně bez sebe. Mathildiny černé vlasy byly rozprostřené na polštáři vedle něj, chapadla zákeřné medúzy namočené do smůly. Husté pramínky se jemně pohybovaly zároveň s jejími nádechy a výdechy, plazily se směrem k němu. Tiše vstal a šel do koupelny, chvíli tam na sebe šokovaně zíral do zrcadla. Odešel z domu, aniž by se nasnídal. Když se večer vrátil z kanceláře, ještě pořád se cítil, jako by ho někdo praštil do hlavy, téměř omráčený. Ten sen v průběhu dne nezmizel, a dokonce ani dostatečně nevybledl, aby pro něj mohl použít to hloupé německé rčení „sny jsou jen pěna“. Dojem vyvolaný dnešní nocí naopak stále sílil, byl čím dál přesvědčivější. Jasné varování jeho podvědomí, určené jeho naivnímu, nic netušícímu já. Vešel do chodby, nechal aktovku teatrálně dopadnout na zem a podrobil manželku výslechu. Všechno popřela. To jen potvrdilo, jak opodstatněné jeho podezření je.

Vladimir Nabokov

Lužinova obrana Nabokovovo vrcholné dílo je románem o posedlosti a šílenství. Vypráví mrazivý příběh člověka, jehož život se postupně proměňuje v sled šachových kombinací. Geniální Lužin je věčné dítě, duševně nevyrovnaný samotář, který se k šachům uchýlí, protože mu poskytují pocit bezpečí. Jenže figurky na čtyřiašedesáti polích Lužinovi postupně nahrazují realitu až do té míry, že není schopen odlišit svůj život od hry. Během náročného turnaje se nervově zhroutí, nakrátko se octne v léčebně a poté si vezme ženu, která je posedlá nutkavou touhou zabránit mu v návratu k šachovnici…

Slavíme 120 let od narození Vladimira Nabokova.

V románu, napsaném v roce 1929, najdeme mnohá z autorových základních témat: nespolehlivost paměti a smyslového vnímání, osudovou a zničující vášeň i snahu proniknout do podstaty ruské identity v období po masovém exodu vyvolaném bolševickou revolucí. Lužinova obrana je dokladem Nabokovova vypravěčského a stylizačního mistrovství, jehož kvality naplno vynikají díky novému překladu Pavla Dominika. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky Z ruštiny přeložil Pavel Dominik 200 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba únor 2019 • ISBN 978-80-7432-962-3

Vladimir Nabokov

Lolita Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu. Román prosycený pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem a ironií se také v Česku stal klasikou, která oslovuje stále nové generace čtenářek a čtenářů. I toto několikáté vydání slavného románu u Paseky je dokladem toho, že Lolita nestárne. Vladimir Nabokov se narodil v dubnu 1899 v Petrohradu v prostředí aristokratické a politicky liberální rodiny. Po definitivním převzetí moci bolševiky se roku 1919 spolu s rodinou uchýlil do exilu, kde po studiích na cam bridgeské Trinity College také v roce 1926 debutoval jako prozaik románem Mášeňka. V následujících patnácti letech se prosadil jako přední představitel ruské literární emigrace. Po příchodu do USA v roce 1940 působil v oboru ruské a evropské literatury mj. na massachusettské Wellesley College a od roku 1948 na Cornellově univerzitě. Psal přitom nadále takřka výhradně anglicky. Roku 1960 se vrátil do Evropy a zbytek života strávil ve švýcarském Montreux, kde roku 1977 zemřel. Nabokov je autorem obsáhlého románového a povídkového díla, anglických překladů několika významných ruských literárních děl i řady ceněných literárněkritických studií. Z angličtiny přeložil Pavel Dominik 384 stran • 130 × 200 mm • měkká vazba Březen 2019 • ISBN 978-80-7432-963-0

Álvaro Enrigue

Náhlá smrt Román o tenisovém zápasu, během něhož se převyprávějí události, které stály na úsvitu moderní doby i její současné krize. Na kurtu proti sobě stojí dva nepravděpodobní soupeři – na jedné straně se protahuje italský malíř Caravaggio, na druhé kontroluje výplet španělský spisovatel Francisco de Quevedo. První z nich byl kdysi pronásledovaný za to, že si jako předlohu k obrazům svatých vybíral kurtizány a zlodějíčky, druhý zase kvůli svým pikareskním románům o sympatických buřičích postrádajících morální zábrany. A zvláštní je i míček, s nímž hrají. Vyrobený je z vlasů Anny Boleynové, ženy anglického krále Jindřicha VIII., který jí nechal setnout hlavu. Caravaggio a de Quevedo spolu sehrají tři sety, během nichž se míček odráží k různým historickým událostem a postavám a stává se symbolem měnící se morálky, hrou mezi dobrem a zlem, kde se rychle střídají strany. Nejde tu ani tak o sportovní, ale umělecký, duchovní a společenský zápas o novou podobu světa. Každý úder tenisové rakety autorovi umožňuje přecházet z jednoho kontinentu na druhý, z jedné časové epochy do druhé, a to včetně současnosti a jeho osobního příběhu mexického emigranta. A všechna ta vlákna se velmi rychle začnou splétat dohromady v působivou tapiserii. Náhlá smrt je nebývale osobitá a zábavná freska přibližující dějinný zlom podobný tomu, jakým právě prochází i naše civilizace. Ze španělštiny přeložil Michal Brabec 170 stran • 130 × 200 mm • měkká vazba květen 2019 • ISBN 978-80-7432-979-1

Álvaro Enrigue (1969) je mexický spisovatel, esejista a literární kritik, jeden z kmenových autorů prestižního španělského nakladatelství Anagrama, který dnes žije a tvoří v New Yorku. Jeho knihy jsou překládány do mnoha jazyků, například do angličtiny, němčiny, francouzštiny či švédštiny. Česky vydaná kniha Podchlazení (č. 2014) byla mezinárodní kritikou označena za „literární artefakt“, ve kterém se střetávají všechny literární žánry a tradice 21. století. Dosud nejprestižnějším oceněním je cena Herralde (2013), kterou Enrigue získal právě za román Náhlá smrt (Muerte súbita). Jeho manželkou je spisovatelka Valeria Luiselliová.

Amos Oz

Mezi svými Obraz fiktivního kibucu padesátých let je pro Amose Oze návratem do míst, kde se zrodilo jeho psaní. Žijí tu kromě jiných i osamělí lidé, kteří se s kolektivistickým duchem prostředí těžko vyrovnávají. V příběhu otce, který se rozhodne postavit milenci své dcery, svému příteli a vrstevníkovi, se skutečné sny střetávají s idealismem. Stejně jako v osudu starého zahradníka, jenž na svých bedrech nese celou tíži tohoto světa, nebo v líčení ženy, která své sokyni píše mučivě zvrácené dopisy. Autorovo literární mistrovství je empatické a zároveň kritické k dějinám i společnosti. Právě tyto spisovatelské kvality z něj dlouhodobě činily jednoho z nejžhavějších kandidátů na Nobelovu cenu. Amos Oz (1939–2018), autor řady románů, povídkových sbírek a esejistických prací. V českém překladu je dosud znám svými romány Černá skříňka (1987, č. 1993, Paseka 2010), Fima (1991, č. 1998), Panter ve sklepě (1995, č. 1999), Můj Michael (1968, č. Paseka 2005), dvojicí novel Až do smrti (1971, č. Paseka 2002), autobiografickou prózou Příběh o lásce a tmě (2002, č. Paseka 2009, 2018) a románem Jidáš (2015, č. Paseka 2017), jako esejista byl představen soubory textů Mír, láska a kompromis (č. 1997) a Jak vyléčit fanatika (2004, č. Paseka 2006). Je mimo jiné nositelem Mírové ceny německých knihkupců (1992), Izraelské ceny za literaturu (1998), Ceny prince asturského (2007) a Ceny Franze Kafky (2013). Z hebrejštiny přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher 144 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba ÚNOR 2019 • ISBN 978-80-7432-921-0

Joseph Incardona

Žár Každý rok se ve finské Heinole odehrává světový šampionát v saunování. Už potřetí na něj přijeli Niko a Igor. Subtilní šedesátiletý Igor, bývalý ruský voják, který sloužil v ponorce, je ztělesněním askety. Padesátiletý Niko Tanner, finská pornohvězda, naopak zosobňuje všemožné extrémy a excesy. Tenhle blonďatý obr se na závod nepřipravuje, žije ze dne na den bujarými večírky a alkoholovými dýchánky, přesto mistrovství v saunování poslední roky vyhrává s přehledem. Igor je posedlý myšlenkou, že po třech letech, kdy se umístil jako druhý, tentokrát Nika porazí. Oba rivalové se utkají v aréně zahřáté na 110 °C, před zraky hlučného, téměř dvoutisícového publika a rozhodčích. Vše je připraveno, fraška může začít. Joseph Incardona (1969), spisovatel, scenárista a režisér, se narodil švýcarské matce a sicilskému otci. Díky nim dobře ví, že je třeba dávat si pozor na Berlusconiho a švýcarský bankovní systém. Sám o sobě říká, že je nestálý, úzkostlivý, se sklony k posedlostem a hypochondrii. Bývá srovnáván s Chuckem Palahniukem nebo Harrym Crewsem. Za knihu Derrière les panneaux, il y a des hommes (2015) dostal Velkou cenu za detektivní román, udělovanou ve Francii. Jeho další román Chaleur (Žár) evokuje dynamiku knih jako Koně se přece střílejí od Horace McCoye. Vychází s podporou fondu Pro Helvetia z francouzštiny Přeložila Šárka Belisová 144 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba ÚNOR 2019 • ISBN 978-80-7432-949-4

A. Gravensteen

Pohyby ledu Glaciologie pro manipuláty Je květen 2010. Po lávce přes Vltavu běží Miroslav Hammer, třicetiletý novinář, aby stihl slavnostní otevření nového skleníku v trojské botanické zahradě. Mezi hosty na slavnosti se zatím proplétá tajemná dívka v černém. Za chvíli se ti dva potkají a začne příběh o pravdách a lžích, o snech a skutečnostech, o manipulaci a svobodné vůli, o pomstách a odpuštění. V dalších rolích účinkují bohémský muzikant a odborník na sebevraždy Valdemar, spisovatelka populárních thrillerů Nina, cizokrajné dívky s podivnými jmény, noční archeologové a – pochopitelně v jedné z hlavních rolí – Grónský ledový štít. Pohyby ledu jsou český román o mladém novináři ve vleku událostí. Když se rozhodne, že by možná konečně mohl vzít svůj život do vlastních rukou, je už poněkud pozdě. Autor, jenž se skrývá pod pseudonymem A. Gravensteen, napsal příběh, ve kterém může být důležitější to, co na první pohled není vidět a co se tají pod hladinou. A. Gravensteen je jméno na dveřích jednoho bytu. Kdo za nimi tento román napsal, zůstává tajemstvím. VYCHÁZÍ S PODPOROU MINISTERSTVA KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY 400 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba KVĚTEN 2019 • ISBN 978-80-7432-953-1

ukázka

Vlastně na to, že je mi třicet let, jsem ze svých plánů nenaplnil téměř nic. Nestal jsem se kultovní postavou alternativní hudební scény (jako můj spolužák Valdemar), nestal jsem se neohroženým cestovatelem do neprobádaných niter kontinentů (na svou obhajobu bych rád podotkl, že už žádná neprobádaná nitra kontinentů nejsou), nestal jsem se nenápadným boháčem stojícím v pozadí a tajně financujícím produkci pornografických večerníčků pro intelektuály (pro tohle nemám výmluvu). Nestal jsem se olympijským střelcem, i když jsem býval ve střeleckém oddíle jedním z nejlepších (do doby, než majitele klubu zatkli pro podezření, že jím trénovaní střelci stříleli i do terčů z masa a kostí a s rodnými čísly). Nestal jsem se zatím ani průměrně dobrým novinářem, když už ne hvězdou vědecké žurnalistiky. Nestal jsem se ani úplně obyčejným mužem a partnerem úplně obyčejné dívky, která by snesla můj pokřivený humor a ráda by pro mě vařila jídla, která sama nejí; aspoň ne na dlouho. A nejspíš jsem se ani nikomu nestal kamarádem z práce, soudě podle počtu pozvánek na nepracovní večírky, oslavy nebo jen popracovní pivo. Ta dnešní je první po několika týdnech a musím ji odmítnout. Kolega grafik slaví narozeniny a moje odmítnutí v něm nevyvolává žádné známky zklamání.

Jan Tomeš

Trny v čase Dvacetiletá Karolína studuje filozofii a zdávají se jí podivné sny. Kdyby se jí nerozbil počítač a nebyla zoufalá, tomu cizímu klukovi, co ji oslovil v kavárně, by nikdy nenapsala. Tomáš: floutek, co se jen vychloubá! To známe. Jenže je to právě Tomáš, kdo Karolínu bez předsudků a rychlých závěrů vyslechne. Karolína totiž také pátrá, kdo vlastně byla její máma a kam zmizela. A tak se tihle dva vydávají na dobrodružnou cestu po Evropě i filozofických směrech a přehodnocují svá stanoviska. O Trny v čase by měli zavadit především ti, kdo se v dětství s chutí ztratili v Sofiině světě a záhady je nepřestaly lákat ani v dospělém věku. Jan Tomeš přichystal literární výlet po celé Evropě i myšlenkových proudech a také ukázal, že mileniálové nemají v hlavě jen avokádo. Jan Tomeš (1986) pochází z Lomnice nad Popelkou. Studium bohemistiky a obecné lingvistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil, ale prostředí této školy si zamiloval natolik, že si jednu filozofku vzal za ženu a z druhé udělal hlavní hrdinku své prvotiny. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky 224 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba březen 2019 • ISBN 978-80-7432-951-7

Iva Procházková

Nekompromisně Smrt nepohodlného novináře otevírá dramatický příběh odehrávající se v průběhu jediného týdne těsně před volbami do Evropského parlamentu. Pozornost autorky se přes vnější napětí přenáší především k vnitřnímu životu celé škály postav. Všichni hrdinové i antihrdinové jsou plní rozporů, všichni bojují – někdy i pochybnými prostředky – o své štěstí pod sluncem. Jen někteří se probojují až do finále a ti, kterým se to povede, nejsou v pravém slova smyslu vítězi. Překvapivý thriller od Ivy Procházkové nabízí tajemství, jejichž prozrazení změní mnoho osudů i válku, která je jen zdánlivě vzdálená. Spisovatelka a scenáristka Iva Procházková (1953) je uznávanou a oblíbenou autorkou literatury pro děti a mládež, ale také románů pro dospělé a divadelních her. Píše česky a německy. Několik jejích knih bylo oceněno prestižními literárními cenami v Čechách i v Německu a přeloženo do mnoha jazyků. Dvakrát získala cenu Magnesia Litera (Myši patří do nebe 2006, Nazí 2010). V Pasece dosud vyšly romány Otcové a bastardi (2007), Nazí (2009), Vraždy v kruhu (2014) a Dívky nalehko (2016). 320 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-987-6

non-fiction

Ondřej Kundra

Vendulka Útěk za svobodou Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla. Strhující reportáž přináší osobní a výjimečné svědectví o nejbolestivějších událostech 20. století. Ondřej Kundra (1980) je novinář. Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt, kde vede domácí rubriku. V roce 2010 získal cenu Novinářská křepelka. Je autorem životopisu Medy Mládkové Můj úžasný život (2014), knihy o ruských špionech Putinovi agenti (2016), která byla Českým rozhlasem zpracována do podoby radioknihy a za kterou získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Spolu s Tomášem Lindnerem napsal reportážní knihu Můj syn terorista (2017). 120 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba Březen 2019 • ISBN 978-80-7432-992-0

ukázka

Jan Lukas se u Voglových zdržel dlouho do noci. Povečeřeli téměř mlčky, sotva někdo pronesl slovo. Zatímco Karla pak začala balit věci – maximálně 30 kilogramů a dvě zavazadla na osobu, jak stálo v úřední výzvě –, Jan vytáhl fotoaparát. Většinou se snažil najít nebo komponovat záběr v přirozeném světle. Teď už se ale smrákalo, byl teprve březen a tma přicházela brzy. S nevolí proto vybalil blesk a připojil ho k fotoaparátu. Pak zaostřil objektiv a zmáčkl spoušť. Na první fotografii Vendulka sedí s matkou u jídelního stolu, na který jako kdyby někdo vysypal obsah truhly s dlouho ukrývanými poklady. Leží tu mýdla, léky vyráběné firmou Rico, kostkový cukr, rodinné cennosti. Karla cosi vkládá do papírového pytlíku, zatímco její muž Šimon se sklání nad lahvičkou a čte si etiketu. Možná zkoumá datum trvanlivosti. Všichni soustředění a zabraní do té zvláštní činnosti. Připomínají rodinnou manufakturu nebo hokynářství, kde právě probíhá inventura zboží. Další záběr se Jan Lukas rozhodl komponovat. Dlouho hledal správný úhel, až si nakonec vyžádal štafle a vystoupil na první příčku. Tady už jsou Karla s Šimonem a jejich dcera oblečení do kabátů, věci mají sbalené v kufrech. Šimon si kolem krku uvázal šátek a na hlavu si nasadil moderní čapku připomínající dělnické čepice oblíbené u jeho sousedů, žižkovských dělníků. Vendulka si oblékla pletené rukavičky, tříčtvrteční kabátek a kostkovanou, krátkou sukni. Na první pohled vzdělaná, měšťanská rodina. A přesto je tu tolik napětí a znejišťujících věcí. Šimonovy ruce sevřené v pěst. Sklopené oči jeho ženy a dcery, upřené stranou, kamsi do prázdna v rohu pokoje. A pak jsou tu samozřejmě ty bílé cedulky s číslem a nášivky se žlutou hvězdou na kabátech. O něco později zmáčkl Jan Lukas spoušť potřetí. Tentokrát na snímku zachytil samotnou Vendulku. Chvíli před tím ji okřiknul. Běhala po bytě, pořád se něčemu smála. Všude panoval shon, a tak měla pocit, že jí čeká nějaké dobrodružství. „Copak si neuvědomuješ, o jak vážnou věc jde?“ Vendulka se při Janových slovech zarazila a ztuhla. Krátce na to cvakla uzávěrka fotografické clony. Byla to vůbec poslední fotografie Vendulky pohromadě s jejími rodiči.

Filip Zajíček, Kirill Ščeblykin

Jsme jako oni Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech V čem jsou liberálové stejní jako fašisti? Jaké to je, když vás vaše společnost nenávidí? Nad tématy naší současnosti a minulosti se setkávají dvě generace novinářů s odlišnou zkušeností. Česko-slovenský intelektuál, jehož formovalo dětství a mládí v disentu spolu s listopadovým angažmá, a nadějní žurnalisté, narození do svobodné společnosti. Těžko bychom hledali někoho, kdo lépe než Šimečka rozumí Čechům i Slovákům současně a dovede jejich příběh posoudit ve středo- a východoevropských souvislostech. Šimečkovy vlastní životní osudy, s nimiž se také seznámíme, ho přitom nevedou k pesimismu, ale naopak k vůli hledat východiska ze zdánlivě bezvýchodných situací. V závěru rozhovoru se karta obrací a zpovídaný se stává tázajícím, mladí novináři jsou tak postaveni před otázky týkající se rozdělené společnosti, generačního střetu a hodnot, které již nesdílí se svými rodiči. 256 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-959-3

photo © Milan Jaroš

Martin M. Šimečka (1957) po dráze samizdatového spisovatele (Vojenská knížka, Výpoveď, Žabí rok – Cena Jiřího Ortena 1988, Džin) na Slovensku založil a vedl vydavatelství Archa (1990–1996), působil jako šéfredaktor týdeníku Domino fórum (1997–1999) a deníku SME (1999–2006), poté v Čechách vedl týdeník Respekt (2006–2008) a do roku 2016 v něm působil jako editor. Je redaktorem a šéfem redakční rady slovenského Denníku N.

Filip Zajíček (1992) po studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci strávil Erasmus v belgické Lovani. Pracuje jako editor nových projektů v internetové televizi DVTV. S Kirillem Ščeblykinem se vystřídali v pozici šéfredaktora studentského webu The Student Times a za interview s Andrejem Babišem získali Novinářskou cenu udělovanou Nadací Open Society Fund za nejlepší rozhovor roku 2016 v kategorii psané žurnalistiky.

Kirill Ščeblykin (1993) studuje právo a východoevropská studia na Karlově univerzitě. V rámci programu Erasmus strávil část studia v německém Heidelbergu. Pracuje v Deníku N jako redaktor zahraničního zpravodajství.

Timothy Snyder

Cesta k nesvobodě rusko, evropa, amerika Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty. VYCHÁZÍ ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor Z angličtiny přeložil Martin Pokorný 400 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-981-4

Foto: Josef Kubíček / Economia

Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka – Prostor 2013) a Černá zem (Paseka – Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

Denise Linkeová

Dost dobře nenormální Můj báječný život s autismem a ADHD Stávají se jí legrační i podivné věci a většina z nich souvisí s její diagnózou. Mladá novinářka Denise Linkeová, které ve dvaadvaceti byl zjištěn Aspergerův syndrom, by mohla sepsat celý seznam lidských reakcí na svou diagnózu. Co lidi nejvíc zklamalo? Že neumí ani jeden trik jako Rainman. A co bylo nejhezčí? Vlastně všechno ostatní. Tedy až na předsudky, ty snáší autorka těžce. A tak místo seznamu napsala knihu, jaké to je, mít zesílené smyslové vnímání, i co obnáší udržování vztahů, když nedovedete pořádně udržet ani oční kontakt. Nečekejte však stesky nad „nenormálním“ životem, Denise Linkeová o sobě totiž vypráví dost dobře. Denise Linkeová (1989) je novinářka a spisovatelka. Studovala politologii a soudobé dějiny v Berlíně a Postupimi. Působila jako stážist ka v denících Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ve dvaadvaceti jí diagnostikovali Aspergerův syndrom, o tři roky později také ADHD. Tehdy založila časopis N#mmer pro lidi s autismem a ADHD. vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Pasparta Z němčiny přeložila Marie Voslářová 160 stran • 130 × 200 mm • měkká vazba březen 2019 • ISBN 978-80-7432-950-0

Achim Haug

Malá kniha o duši Průvodce naší duší a jejími onemocněními Říká se: ve zdravém těle zdravý duch, tedy že péče o tělo vede k duševní spokojenosti. Ale co když je to opačně? I náš neviditelný orgán – duše – potřebuje péči. Vy jste třeba naštěstí v pořádku, ale hned ve vašem nejbližším okolí je určitě někdo, kdo má vážné psychické problémy: pomoc psychiatra nebo psychologa vyhledal aspoň jednou za život každý druhý člověk. A počet duševních chorob bohužel stále roste. Malá kniha o duši je základní příručka, která odpovídá na celou řadu důležitých otázek jako: Co je duše? Co je normální? Co vlastně dělá a co zmůže psychiatr? Co jsem já udělal/a špatně? Jak (moc) mám brát léky a jak číst příbalové letáky? Stručnou, ale obsažnou, poučnou, ale srozumitelnou, a k tomu čtivou knížku napsal švýcarský psychiatr Achim Haug. Pomůže zorientovat se v obtížném tématu, které se přímo či nepřímo týká nás všech. Achim Haug je lékař, vyučuje psychiatrii na univerzitě v Curychu. Současně je ředitelem soukromé kliniky, autorem mnoha odborných článků, spoluautorem učebnic a vedoucím četných psychiatricko-psychoterapeutických seminářů. Z němčiny přeložila Magdalena Štulcová 224 stran • 120 × 170 mm • měkká vazba únor 2019 • ISBN 978-80-7432-986-9

Glen Weldon

Temný rytíř Historie Batmana a zrod nerdů V téhle knize se ukrývá víc překvapení než v Batmanově opasku. Věděli jste, že redaktoři Batmana dali publiku možnost telefonicky hlasovat o životě a smrti vedlejší postavy? Že filmy s Batmanem navždy změnily hollywoodský marketing? Že nepřímo stál na počátku fenoménů, jako jsou internetová diskusní fóra nebo fanouškovské weby, a že napomohl oblibě psaní takzvané fanfikce? Zkušený publicista a fanoušek Glen Weldon dává do nevídaných souvislostí všechny podoby a interpretace Temného rytíře od jeho zrodu v komiksu před 80 lety až po nedávnou minulost. Přibližuje pozadí vzniku a kvality milovaných i nenáviděných děl: nechybí televizní seriál ze 60. let, filmy od Tima Burtona, Joela Schumachera a Christophera Nolana, animovaná verze z 90. let ani nejslavnější komiksy od Neala Adamse, Franka Millera, Alana Moora nebo Granta Morrisona. Batmanův život na papíře i mimo něj se prolíná se vznikem kultury zarytých fanoušků, kteří si žárlivě střeží to, jak má podle nich Batman vypadat a koho má reprezentovat. Weldon ukazuje vzestup nerdů, kteří svým zápalem dokázali obohatit běžné publikum a mainstream, ale mezi nimiž se pravidelně objevují tací, jejichž vášeň se proměňuje v nenávist vůči vybraným tvůrcům, případně proti ženám nebo homosexuálům. Objevná kniha, kterou si pochvalují také oceňovaní scenáristé jako Tom King nebo Scott Snyder, vám otevře cestu k novému čtení Batmanových příběhů. Odteď si je zkrátka mnohem víc užijete. Z angličtiny přeložil David Koranda 360 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba březen 2019 • ISBN 978-80-7432-947-0

Glen Weldon je zkušený novinář, komiksový kritik a od šesti let zapálený fanoušek Batmana. Přispívá do médií, jako jsou New York Times, The Washington Post, The New Republic, Slate, The Atlantic, The Village Voice, a moderuje oblíbený podcast Pop Culture Happy Hour pro NPR. V prvotině se věnoval kulturní historii Supermana (Superman: The Unauthorized Biography, 2013). Jeho kniha Temný rytíř: Historie Batmana a zrod nerdů z roku 2016 se stala základní příručkou batmanologie, odhalila další zákoutí popkultury a zábavního průmyslu.

Yens Wahlgren

Stopařův průvodce po galaxii jazyků Fantastická lingvistika od Tolkiena po Klingony Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Nebo také elfem, gulliverovským Liliputánem či mimozemšťanem. Yens Wahlgren, odborník na umělé jazyky, kterými se mluví ve fikčních světech, se v jedinečné knize zabývá takovými lingvistickými fenomény, jaké představují například seriály Star Trek a Hra o trůny nebo Tarzanova dobrodružství či komiksy s Tintinem. Ve více než stech jazykových portrétech nabízí strhující pouť napříč historií, od záhadného spisu svaté Hildegardy z 12. století až po newspeak Orwellovy dystopie 1984 a řeč Burgessova Mechanického pomeranče. Přístupně napsaného průvodce fantastickou lingvistikou ocení nejen akademičtí profesionálové, ale i scifističtí nerdi, fanoušci popkultury a ti, kdo si rádi čtou o zajímavostech jazyka. Zaposlouchejte se do hlasů z hlubin časů a vesmíru. Aarrr Wwgggh Waahh! Yens Wahlgren (1968) je švédský xenolingvista, tedy expert na umělé jazyky, a spisovatel. Pracoval jako novinář, v současnosti působí na univerzitě v Lundu, kde v roce 2004 obhájil svou práci Klingonština jako lingvistický kapitál, jež je považována za zásadní dílo oboru. Wahlgren zkoumá jazyky neexistujících zemí, mytologické jazyky a jazyky paralelních světů; předmětem jeho zájmu jsou rovněž umělé jazyky v literatuře a populární kultuře. Vychází s podporou Swedish Arts Council Ze švédštiny přeložila Olga Bažantová 200 stran • 130 × 200 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-965-4

Miska Rantanen

Kalba ve spoďárech: Kalsarikänni Pij a žij jako Fin Zapomeňte na hygge a lagom, usrkáváním čajíčků a s dekou z modrožlutého obchoďáku blaženosti nedosáhnete. Finové, jeden z nejotrlejších národů severu a podle aktuálních průzkumů nejšťastnější lidé na světě, konečně odhalili své tajemství spokojeného života. Až přijdete večer z práce, nalijte si ten nejlepší alkohol, co doma najdete. A abyste si udělali pohodlí, klidně se svlékněte do spodního prádla. Nikdo vás neuvidí a třeba se vám po třetí skleničce vrátí elán, o který jste za celý den přišli. A kdyby se vám to samotářské popíjení náhodou vymklo z ruky, tak vězte, že i kocovina jednou skončí a nakonec se budete cítit jako znovuzrození. Stejně jako po sauně nebo plavání mezi ledovými krami. Z finského kalsarikänni, tedy opíjení se doma v negližé, se stává celosvětový fenomén, jenž se vysmívá všem marketingovým tahům prodávajícím radostný pocit společně s nábytkem nebo vonnými svíčkami. Teprve tohle je ta pravá, vysokoprocentní Skandinávie. Miska Rantanen (1967) je finský novinář a autor populárně naučných knih. Pracuje v největším finském deníku Helsingin Sanomat, kde se zaměřuje na kulturu, politiku a digitální média. Jeho kniha, zábavné pojednání o finském receptu na spokojený život, vychází ve více než deseti jazycích. Vychází s podporou Finské literární agentury FILI Z finštiny přeložila Jitka Hanušová 184 stran • 130 × 200 mm • měkká vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-966-1

Jan Dobrovský

Families „Fotografování mě osvobozuje od tlaku, co se mi usazuje na duši,“ říká Jan Dobrovský, jehož série snímků ze severních Čech přináší do české krajiny zcela novou kvalitu fotografické citlivosti. „Nedokážu vyjádřit slovy, co ve mně vyvolává, když vidím, s jakou nečekanou něhou hladí chlap jako hora rozjívené dítě.“ Mezi romskými rodinami v Krásné Lípě Dobrovský nejprve hledal poezii syrového bytí, ale našel tam mnohem víc – nové přátele i příležitost splatit starý osobní dluh. A tak začal Romy navštěvovat v domácnostech, při svátečních okamžicích i na boxerských trénincích. V černobílých kompozicích, jež mohly být pořízeny jen v atmosféře oboustranné důvěry, nám muž s Leicou předkládá empatický, světelný otisk lidské intimity i přirozené touhy stát se hrdinou vlastního života. Vychází s předmluvou autora a doslovem Miroslava Petříčka. Jan Dobrovský (1960) je fotograf, podnikatel a bývalý novinář. Vyučil se krmičem dobytka, pracoval jako zootechnik i v desítkách dalších manuálních profesí. Koncem 70. let začal fotit opuštěná a zdevastovaná místa v Praze, v letech 80. se mu za pomoci přátel podařilo uspořádat svou první polooficiální výstavu. Za normalizace byl aktivní v disentu a publikoval v samizdatu, po roce 1989 pracoval v redakci Lidových novin a později ve zpravodajství Československé a České televize. Byl tvůrcem strategií domácích i zahraničních investorů, poté se stal samostatným investorem. Před několika lety se k fotografii naplno vrátil. Zabývá se převážně černobílým dokumentem a spolu s Karlem Cudlínem, Alžbětou Jungrovou, Antonínem Kratochvílem, Janem Mihaličkem, Tomkim Němcem a Martinem Wágnerem založil spolek 400 ASA. 184 stran • 295 × 240 mm • pevná vazba ÚNOR 2019 • ISBN 978-80-7432-960-9

Zdeněk Lukeš, Pavel Hroch, Petr Kratochvíl

Prague Modern Architecture city Guide 1850–2000 To nejlepší z populární řady architektonických průvodců Praha moderní vychází v jednom svazku v angličtině. Dvě stovky významných, slavných i méně známých staveb zachycuje tak, jak je běžně nemáme možnost vidět: bez aut i z úrovně vysoko nad chodníkem, černobílé fotografie přitom nechávají vyniknout krásným liniím domů. Do jedné knihy se vešly skvosty z doby secese, modernismu, funkcio nalismu nebo konstruktivismu. Překvapivě i poválečná léta, éra stalinismu či normalizace obohatila tvář města o nemálo pozoruhodných děl, ať už socialistickorealistických, bruselských nebo brutalistních. Fotografie zachycují současný stav architektury v historickém centru Prahy a v prstenci sedmnácti přilehlých částí. Nechybí přehledné mapy s vyznačenými objekty. Vychází s podporou Magistrátu hlavního města Prahy Do angličtiny přeložili Tereza a Michael Baughovi 392 stran • 145 × 235 mm • polotuhá vazba leden 2019 • ISBN 978-80-7432-934-0

Architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš (1954) přednáší na New York University in Prague. Je autorem či spoluautorem více než třiceti knižních publikací zejména o architektuře 20. století, např. Pražský hrad za TGM (1996), Splátka dluhu. Práce německy hovořících architektů v Praze 1900–1939 (2002), Český architektonický kubismus (2008) či Architekt Josef Gočár (2010). Fotograf a překladatel Pavel Hroch (1967) vystudoval překladatelství-tlumočnictví v oboru ruština a španělština na FF UK. Fotografoval v Mexiku, Rusku, českou menšinu v rumunském Banátu, v Kazachstánu, Afghánistánu, Španělsku a na Slovensku. Samostatně vystavoval mimo jiné ve washingtonské Sněmovně reprezentantů či v Národní galerii Bukurešť. Petr Kratochvíl (1950), absolvent FF UK v oborech filozofie a psychologie. Věnuje se kulturním aspektům vývoje měst, teorii památkové péče a současné české i světové architektuře. Je autorem či spoluautorem řady publikací, mj. monografie Česká architektura 1989–1999 a tematického svazku Velkých dějin zemí Koruny české – Architektura.

pro děti a mládež

Rotraut Susanne Bernerová

Jaro, Léto, Podzim a Zima v kostce Oblíbená série ročních období, které se jen v Česku prodalo přes sto tisíc výtisků, je tu konečně v praktickém formátu 15 na 19 centimetrů. Na cesty, k pískovišti, na chatu, do batůžku… Renomovaná autorka a ilustrátorka dětských knih Rotraut Susanne Bernerová vypráví jednoduchou řečí obrázků příběhy všedního dne, obratně a vtipně splétá dohromady drobné epizody. Malí čtenáři a malé čtenářky mohou v knížce hledat postavičky a zvířátka a sledovat, co dělají od první do poslední stránky. Kudy chodí teta Květa, kde si kluk Ondra bude hrát s kamarády, co dělá ve městě liška. Stávají se malými detektivy a zjišťují například, proč Pepa upadl, jak se dostal klobouk na strom, a luští mnoho dalších hádanek. Rotraut Susanne Bernerová (1948) vystudovala v Mnichově grafiku a design. Třikrát získala Německou cenu za literaturu pro mládež a obdržela prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena, nejvyšší ocenění pro tvůrce dětských knih za celoživotní dílo. Patří mezi nejznámější a nejúspěšnější současné ilustrátory a autory knih pro děti v Evropě i v zámoří. 4 × 14 stran • 150 × 190 mm • pevná vazba leden 2019 • ISBN 978-80-7432-945-6

7 důvodů, proč navštívit městečko • Na každém obrazu je toho mnoho k vidění: lidé, zvířátka a věci, nakreslené vždy s jedinečným charakterem, aby je děti mohly dobře poznat a skamarádit se s nimi. • Krajina města a jeho okolí zůstává stejná, a vytváří tak důvěrně známé prostředí. • Knížky dávají bohaté podněty ke komunikaci mezi rodiči a dětmi. Sérii doporučují logopedové i odborníci na autismus. • Můžete si vytipovat postavu a sledovat ji na všech stránkách, zjišťovat, co dělá, s kým se setkává. • S každým dalším obdobím je příběh propracovanější, ale jakákoli kniha se dá číst i samostatně. • Dítě příběh nečte či neposlouchá, ale kreativně ho samo tvoří. • Postavy nepůsobí anonymně, mají vždy osobitý charakter a mnohdy i jméno. Na zadní straně každé knihy jsou vždy představené.

Lenka Juráčková, Tomáš Kučerovský

Propast O Vracanských aragonitových jeskyních se toho moc neví. Ani dna nedaleké propasti se nikdo ještě nedopátral. Ten, kdo se o to pokusil, nalezl buď smrt, nebo přišel o rozum. Kdesi hluboko totiž číhá jen oxid uhličitý v takové koncentraci, že nedovoluje sestoupat až dolů. Dvanáctiletý Jirka přijíždí do okolí Vracova na návštěvu za dědou, který si zde užívá lázeňský pobyt. Kam jinam se vypravit na výlet než právě do jeskynního komplexu. Jenže Jirkovi se po této návštěvě dějí samé divné věci. Třeba setkání s tou holkou, co jako by vypadla z knížky od Boženy Němcové… Co se to stalo? Přestoupil snad někde pomyslnou hranici do jiného časového pásma? Jaké tajemství vlastně propast skrývá? Lenka Juráčková (1974) vystudovala češtinu a historii. Začínala jako básnířka: nejprve publikovala v literárních časopisech a antologii Sto nejlepších českých básní 2012. V roce 2008 jí vyšla sbírka Sukně s hnědavými suky, o šest let později vydala soubor Čemeřice. Za básně z této sbírky byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky. Věnuje se také próze pro dospělé i pro děti, v roce 2015 vydala román Lizucha, o rok později vyšel dětský příběh Kam zmizela Anna? Tomáš Kučerovský (1974), kreslíř a ilustrátor, autor komiksů. Absolvoval fakultu architektury brněnského VUT, pracoval jako hlavní grafik v herní společnosti, v současnosti je na volné noze. Je spoluzakladatelem sborníku Aargh!, autorem novinových stripů i knižních ilustrací. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky 80 stran • 144 × 240 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-952-4

ukázka

Šplhal jsem do kopce mezi kořeny mohutných listnáčů. Vypadaly jako schody do starobylého panství. Lehce udýchaného mě nahoře zastavila spleť nízkých dřevin a za nimi prosvítala běloba vápencových stěn. Ještě zdaleka jsem ale nespatřil všechno. Přiblížil jsem se k plotu. Přitiskl jsem se úplně k okraji, abych viděl to hlavní. Zelený jícen údolí lemovaný skalami a porostlý křovisky směrem dolů nebezpečně ztmavl, a jak jsem se natáhl za kraj zábradlí, najednou jsem ztratil sílu v kolenou. V propasti se jako jizva otevřela sytá modrozelená šmouha jezírka. Krok po kroku jsem se posunoval kolem zábradlí podél propasti a odkrýval nové detaily. Udivilo mě, že přes hloubku, v níž se nacházelo jezírko, se zdálo, jako by bylo na dosah ruky. Jako opařený jsem hltal skály, osvětlené poledním sluncem, protesané větvemi a listím. Bál jsem se znova ponořit zrak na dno, po těch všech informacích. Vtom mi někdo zaklepal na rameno.

Luke Pearson, Stephen Davies, Seaerra Millerová

Hilda a parádní slavnost Dobrodružství Hildy nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů, poté vznikl animovaný seriál od Netflixu a nyní je tu knižní série. Druhý díl zavádí modrovlasou rozumbradu a její maminku do uspěchaného města Trolberg, jež se ani v nejmenším nepodobá nádherné divočině, kterou musely opustit. Když Hilda ve škole dostane za úkol vypracovat se spolužáky projekt o krásách jejich města, neví si s ním rady… ale když se jí naskytne příležitost zažít dobrodružství, neodolá! Potká během něj divoké elfy, draky, kteří plivou oheň, tajemného mluvícího havrana a nové kamarády, díky nimž na město Trolberg možná přece jen změní názor. Nenechte si ujít ani první dobrodružství v knize Hilda a pidilidi. Z angličtiny přeložila Martina Knápková 176 stran • 130 × 197 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-967-8

Luke Pearson (1987) je lídrem britského komiksu. Jeho komiksová série Hilda vychází po celém světě a přinesla mu řadu ocenění včetně Britské komiksové ceny nebo Ceny Maxe a Mořice. Pearson také ilustroval deníky a magazíny jako New York Times, Guardian nebo Wired. Stephen Davies (1976) je obr dětské literatury. No vážně, měří skoro dva metry. Před patnácti lety začal psát, ale během svého života se živil česáním jablek, sklízením rýže, učením angličtiny nebo jako producent v rádiu. Kromě čtení a psaní má rád kresby čínskou tuší a šachy. Ilustrátorka Seaerra Millerová vyrůstala v malém městečku ve Wyomingu, jako dítě nejraději sbírala pampelišky a koukala se na staré westerny z babiččiny sbírky.

Milada Rezková, Jan Šrámek

To je metro, čéče! Pražské metro určitě znáte vy, vaše babička i máma. Třeba s ním každý den jezdíte do školy, do práce nebo na nákup. Ale víte, že je to místo plné zajímavostí, tajemství, nápadů a dobrodružství? Seznamte se s Karlem Kroupou nejmladším a jeho svérázným dědečkem a ponořte se spolu s nimi do chodeb, tunelů, historie i současnosti podzemní dráhy. Poznejte, jak se metro budovalo, i zvláštnosti jednotlivých stanic. Zkuste si vypočítat, kam až byste dojeli, kdybyste všechny trasy pospojovali do jediné. Co se děje v metru v noci? Jak zasáhla metro tisíciletá povodeň? A straší ve Strašnické? Knížka plná ilustrací, plánků a komiksů představuje pražské metro jako úžasnou stavbu i skvělý dopravní prostředek. A protože spojuje populární výklad s veselým příběhem, čeká na čtenáře a čtenářky pořádná jízda. Tak ukončete výstup a nástup, roztodivná kniha o metru se právě otevírá. Spisovatelka Milada Rezková (1979) je autorkou populárních příběhů s doktorem Rackem, knížky o strachu Neboj, neboj! a redaktorkou dětského časopisu Raketa. Vychovává dvě děti a bydlí uprostřed mezi stanicemi I. P. Pavlova, Muzeum a Náměstí Míru. Ilustrátor Jan Šrámek (1983) toho nejvíc zažil na stanici Kačerov. Je členem studia Anymade, působí jako vysokoškolský pedagog a pod jménem VJ Kolouch experimentuje s videoprojekcemi. Společně s Pavlem Ryškou je autorem úspěšné monografie o československé ilustraci a vizuální kultuře 1950–1970 Pionýři a roboti (Paseka 2016). Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky 96 stran • 210 × 210 mm • pevná vazba březen 2019 • ISBN 978-80-7432-944-9

komiksy

Joe Todd-Stanton

Marcy a hádanka od sfingy Milá čtenářko, milý čtenáři, když zvedneš v noci hlavu, zjistíš, že obloha je plná zářících zvířat. Ale víš, kdo je na tmavém nebi pastýřem? Malá Marcy je dcerou věhlasného dobrodruha Artura z rodu Brownstonů, známého svou neohroženou povahou. Když ten však zmizí v Egyptě, místě plném kouzel a starodávných bohů, musí Marcy proniknout na sluneční bárku a odletět ke sfinze, která jí dá zapeklitou hádanku. Jenom tehdy, když ji rozluští, shledá se znovu se svým tatínkem. Vydej se na dobrodružnou cestu, setkej se s egyptskými božstvy a pronikni do podsvětí této tajemné země. Budeš mít tu nejlepší průvodkyni – malou holčičku, jež sama poznala, že statečnost není výsadou silných, ale těch nejmenších, kteří dokážou svůj strach překonat. Joe Todd-Stanton je britský kreslíř a autor komiksů. Vyrůstal v Brightonu, na Bristolské univerzitě vystudoval ilustraci, v současnosti žije v Londýně. Pracoval pro nakladatelství Oxford University Press či Usborne Publishing, nyní je spjat především s Nobrow, proslulým výraznými výtvarnými počiny. Svým nezaměnitelným stylem, v němž lze zahlédnout inspiraci Mumínky, Tintinem či japonským anime, Joe Todd-Stanton připravil surreálnou pohádku Tajemství černé skály, jež v roce 2018 získala Cenu knihkupectví Waterstones v kategorii ilustrovaných knih. Po prvním díle Artur a zlaté lano, za který byl nominován na prestižní Cenu Willa Eisnera, a pokračování Marcy a hádanka od sfingy chystá k vydání také závěrečný díl trilogie Bájná pokladnice profesora Brownstona. Z angličtiny přeložila Naďa Špetláková 48 stran • 190 × 260 mm • pevná vazba ÚNor 2019 • ISBN 978-80-7432-961-6

Kazu Kibuishi

Amulet 3 Výprava v oblacích Aby zachránila náš svět, musí zachránit ten jejich… Po všem, co prožila v předchozích dvou dílech, se Emily dozvídá, že síla, která ohrožuje říši Alledia, může zničit i její domov. Tajemný Leon Rudovous vede Emily, Navina a jejich výpravu do ztraceného města Cielis, které se má údajně nacházet vysoko v oblacích. Proti nim poprvé stane hrozivý lovec Gabilan, který by sám rád usedl na trůn. Hlas Amuletu zároveň našeptává Emily čím dál nebezpečnější myšlenky a k výpravě se přidává Trellis, syn elfího krále. Je překvapivým spojencem, nebo budoucím zrádcem? Komiksová sága Amulet se stala fenoménem a základním kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Bývá považována za pokračovatelku takových klasik jako Star Wars, Pán prstenů, Alenka v říši divů nebo série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. výročí Kibuishi ilustroval. Kazu Kibuishi (1978) se narodil v Tokiu, ale už jako dítě se s matkou a bratrem přestěhoval do Spojených států. Vystudoval filmovou vědu na Kalifornské univerzitě, v jeho tvorbě došlo ke splynutí japonského a západního přístupu k popkultuře, vizualitě i komiksovému vyprávění. Za prvotinu Daisy Kutter: The Last Train získal cenu YALSA za nejlepší titul pro děti a mládež. Je editorem oceňovaných komiksových antologií Flight a Explorer, ale nejvíc ho proslavila fantasy série Amulet. Byla přeložena mimo jiné do estonštiny, francouzštiny, hebrejštiny, italštiny, nizozemštiny, norštiny, švédštiny. Z angličtiny přeložil Michal Prokop 208 stran • 152 × 230 mm • pevná vazba březen 2019 • ISBN 978-80-7432-946-3

Stevensonová, Ellisová, Wattersová, Allen

Záleskautky 3 Příšernej plán Po dlouhé době je v táboře klid, který chtějí Mal a Molly využít k randění. Jejich plány ale překazí návrat medvědí ženy a neplánovaná cesta portálem, na jehož druhé straně čekají… dinosauři. Proč do všeho musejí strkat nos dinosauři? Mezitím se Jo, April a Ripley věnují sbírání nudných bobříků a činnostem, které v žádném případě nezavání dobrodružnými výpravami ani používáním bojových umění. Jenže zdobení dortů a vystřihování může být pro „tvrďácký dámy“ daleko větší výzva než souboje s magickými bytostmi a tříokými liškami. Záleskautky se právem staly kultem pro moderní čtenářky i čtenáře. Ulítlou formou podporují hodnoty, jako jsou přátelství, tolerance, ochrana přírody a odvaha. Noelle Stevensonová (1991) je nejznámější tvůrkyní série Lumberjanes. Ještě před tímto úspěchem na sebe však upozornila autorskou komiksovou komedií Nimona, ve které si pohrává s pravidly a klišé žánru fantasy. Hlavní hrdinkou je přisluhovačka arcipadoucha. Stevensonová si vyzkoušela i spolupráci s nakladatelstvími Marvel a DC Comics a podílela se na kultovním animovaném seriálu Adventure Time (Čas na dobrodružství). Z angličtiny přeložila Martina Knápková 112 stran • 160 × 245 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-942-5

Jeff Lemire

Essex County Kam se uchýlí osiřelý chlapec z farmy, když se mu rozpadne celý svět? Jak se z bratrů, kteří tvořili nepřemožitelný hokejový tým, stane dvojice zahořklých samotářů? Může dobrosrdečná zdravotní sestra vyléčit rány, které způsobil dávný podvod? O tom vypráví rozmáchlá i civilní rodinná sága, v níž se osudy postav překvapivě protínají na ploše jednoho století. Příběh o kořenech smutku, o tajemstvích, která rodiče střeží před dětmi, o zradě i usmíření stvořil scenárista a výtvarník Jeff Lemire na vrcholu svých sil. Opulentní dílo Essex County je symbolem moderního komiksu a podobně jako Persepolis, Maus či Pod dekou k němu přilákalo nové publikum. V národní literární soutěži Canada Reads se dostalo mezi pět finalistů a v hlasování diváků vyhrálo titul Nejlepší román desetiletí, přestože se jedná o komiks. Lemireův opus magnum získal víc hlasů než ostatní soutěžní knihy dohromady. Kanaďan Jeff Lemire (1976) má přezdívku „Stephen King komiksu“ díky bohaté bibliografii a oblibě u fanoušků i kritiky. Získal komiksové Ceny Joea Shustera a Douga Wrighta, prestižní stipendium programu Xeric. Jeho civilní tvorba v čele s Essex County mu vynesla srovnání s klasiky, jako je John Steinbeck, nebo s moderními autory střihu Cormaca McCarthyho. Z angličtiny přeložila Martina Knápková 512 stran • 160 × 230 mm • pevná vazba květen 2019 • ISBN 978-80-7432-980-7

Toy_Box

Komiksová učebnice komiksu Punk a disciplína. V tvorbě žádného jiného českého autora či autorky komiksů se tak přirozeně neprolínají tyto dva póly jako u Toy_Box. Inspirovaná graffiti a street artem, poučená DIY estetikou techno scény stejně jako znalostí literární, filmové i umělecké historie se prakticky okamžitě stala klíčovou osobností komiksu nového tisíciletí. Oceňovaná tvůrkyně nyní přichází s neotřelou učebnicí určenou všem zájemcům o toto úžasné médium bez ohledu na věk, odbornost či zkušenosti. Na základě vlastní práce i tvůrčích workshopů, které řadu let s velkým úspěchem vede, připravila vizuálně omračující publikaci. V ní odpovídá na řadu otázek, od těch týkajících se volby kresebného stylu přes rozvíjení příběhu až třeba po to, jak si najít na tvorbu čas. Její kniha není pouhou příručkou, je to zároveň originální komiksový autoportrét. Výtvarnice dlouhodobě užívající pseudonym Toy_Box absolvovala Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, poté studovala scénografii na DAMU. Pracovala jako novinářka, v současnosti je ve svobodném povolání. Svými komiksy, často se sociálními tématy, přispěla do řady časopisů a sborníků. Její komiksový román Moje kniha Vinnetou (2014) vyhrál cenu Muriel a Zlatou stuhu. Ilustrovala pohádku Petra Stančíka O díře z trychtýře (2016). V roce 2018 představila svou tvorbu na velké autorské výstavě v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky 280 stran • 170 × 217 mm • pevná vazba duben 2019 • ISBN 978-80-7432-927-2

Paseka do čtečky

Děkujeme, že s námi děláte paseku! Už od roku 1989.

Ilustrovala Toy_Box