ZMIZELÁ PRAHA i vo m A H E L
Nádraží a železniční tratě 4.díl Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby v severní části Prahy
P as e k a Sc h o l a l u d u s – P r a g e n s i a 3
Kniha 1.indb 3
6.9.2017 10:45:25
© Ivo Mahel, 2017 Autorské fotografie © Pavel Březina (1), Petr Čekal (9), Zdeněk Kačena (3), Pavel Korbel (1), Jiří Kulhánek (4), Ivo Mahel (78), Michal Martinek (2), Jiří Maurenz (1), Martin Navrátil (2), Zdeněk Pacholík (1), Tomáš Palyza (1), Ondřej Řepka (16), Miroslav Šecl (4), Libuše Šedinová (1), Vladimír Truxa (1), 2017 Institucionální sbírky © Archiv hlavního města Prahy (3), ČTK – foto (4), Muzeum hl. m. Prahy (1), Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy (1), Fortepan.hu (1), 2017 Soukromé sbírky © Jan Arazim (2), Zdeněk Bek (1), Josef Bosáček (3), Petr Kaván (1), Pavel Korbel (1), Roman Kučera (2), Radovan Kwasnica (30), Ivo Mahel (2), Jiří Maurenz (11), Zdeněk Michl (2), Martin Navrátil (4), Miroslav Petr (2), Václav Polívka (1), Ondřej Řepka (3), Jaroslav Wagner (3), 2017 Autorská spolupráce a odborná konzultace Ing. Ondřej Řepka Vydavatelé knihy se snažili poctivě vypořádat veškerá autorská a majetková práva související se zveřejněním publikovaných fotografií a vyobrazení. Pokud jim však nebyly známy všechny relevantní údaje, zejména jméno autora či aktuální kontakt na držitele práv, snímky byly publikovány bez úmyslu jakákoliv práva oprávněných osob poškodit a s nadějí, že k jejich vypořádání může dojít dodatečně. ISBN 978-80-7432-763-6 (Nakladatelství Paseka) ISBN 978-80-87559-12-3 (Kateřina Bečková, Schola ludus – Pragensia)
4
Kniha 1.indb 4
6.9.2017 10:45:25
Předmluva V minulých letech vyšly už tři svazky pod názvem Zmizelá Praha – Nádraží a železniční tratě. Nyní k nim připojujeme svazek čtvrtý. V něm se opět podíváme do centrální části města, především na Masarykovo nádraží a jeho okolí, ale také na velké nádraží v Bubnech, připomeneme si zrušenou trať na Těšnov a také další lokality, na jejichž fotografie v minulých dílech nezbylo místo nebo se je podařilo získat dodatečně a byla by škoda se o ně nepodělit. Jak už bylo konstatováno v minulých dílech, našim cílem není zpracovat ucelený historický přehled, ale zveřejněním dostupné fotodokumentace ukázat, jak se měnila podoba jednotlivých nádraží, jejich zařízení a také bezprostředního okolí železnic. Až na výjimky se přitom jedná o snímky pořizované k jiným účelům než k takové dokumentaci, protože fotografové – většinou železniční fandové („šotouši“) – se o tom, že se něco mění nebo mizí, dovídají nezřídka až během procesu. O mnoha projektech se sice mluví s větším předstihem, ovšem často jen v obecné rovině, přičemž získat detailní informace nebývá jednoduché a ne vždy se dá přesně odhadnout, co a jak se změní. Také se stává, že jsou během větších investičních akcí zlikvidovány i některé objekty a zařízení, které s danou akcí bezprostředně nesouvisejí a třeba ani ničemu nepřekážejí. Tak občas nějaká budova zmizí z povrchu zemského prakticky bez povšimnutí. Některé snímky proto vznikaly až „pět minut po dvanácté“ a není výjimkou, že se fotograf dostane na dané místo pozdě, kdy už není co vidět, natož fotografovat. Přitom snímky příslušných objektů se v oficiálních archivech nacházejí jen ojediněle. Výběr fotografií nebyl jednoduchý. Z některých míst se sešlo fotografií víc a dostupných snímků z běžného provozu například na Masarykově nádraží jsou stovky, ne-li tisíce. Posláním knihy však není ani popis jednotlivých typů lokomotiv, ani dokumentace provozu jako takového (např. jaké lokomotivy a vozy jsou či nejsou typické pro určitou trať). V takových situacích zpravidla dostal přednost snímek, který dané místo nejlépe charakterizuje, nebo je na něm vidět co nejvíc z okolí, i když mohlo jít o nějakou provozní mimořádnost. Některá vozidla se na vybraných snímcích opakují také proto, že byla shodou okolností zařazována do provozu na takových výkonech, které nejlépe vyhovovaly časovým možnostem fotografů. Budete-li postrádat nějaký 5
Kniha 1.indb 5
6.9.2017 10:45:25
snímek zajímavého místa z popisovaných nádraží a traťových úseků, může to být samozřejmě vlivem autorova osobního přístupu k výběru, určitými limity při zpracování (zejména skutečností, že knížky nejsou „nafukovací“, nebo že jsme několik snímků vyřadili kvůli špatné technické kvalitě), ovšem nejpravděpodobněji proto, že takový snímek při sestavování publikace prostě nebyl k dispozici; lokalit, odkud se fotografie nepodařilo získat, je víc… Věříme, že i tato kniha přispěje nejen k uchování a šíření informací o minulosti pražské dopravy, ale že v ní najdete něco, co vás zaujme. Budeme rádi, poslouží-li někomu i jako inspirace k dalšímu bádání.
6
Kniha 1.indb 6
6.9.2017 10:45:25
22 Železnice na území Prahy – celkový přehled
Zakresleno do vojenské mapy Velká Praha s okolím (1 : 75 000), vydal Československý vojenský zeměpisný ústav v roce 1921.
Kniha 1.indb 22
6.9.2017 10:45:26
23
Kniha 1.indb 23
6.9.2017 10:45:26
[1]
1. Brána na nádraží Praha, kolem roku 1860 Foto autor neznámý, sbírka Zikmunda Reacha, Muzeum hl. m. Prahy
Patrně jedna z nejstarších fotografií z Prahy. Osobní vůz v popředí nese označení N.St.B., tedy Severní státní dráha. To platilo do roku 1855; k přeznačení samozřejmě nemuselo dojít hned, nelze však předpokládat, že by to trvalo příliš dlouho. Rozhodnutí o zboření hradeb padlo v roce 1867, během několika let byla nákladní část nádraží (v pozadí) výrazně přestavěna. Zajímavé jistě je, že vyšší z domů v pozadí stále existuje v ohbí ulice Na Florenci v takřka nezměněné podobě.
39
Kniha 1.indb 39
6.9.2017 10:45:30
40
Kniha 1.indb 40
6.9.2017 10:45:30
Na snímku jsou zachyceny prakticky všechny objekty dnešního Masarykova nádraží před zbořením hradeb (1867) a následnou velkou přestavbou. Znalce Prahy může zaujmout např. Prašná brána před přestavbou, na dalších snímcích můžete posoudit, co vše se časem změnilo.
Foto autor neznámý, soukromá sbírka
2. Pohled na Prahu z Vítkova, kolem roku 1865
[2]
41
Kniha 1.indb 41
6.9.2017 10:45:31
Snímek sice není v detailech příliš zřetelný, ale lze vysledovat, že zachytil Masarykovo nádraží ještě před změnami v uspořádání kolejiště z konce dvacátých let.
Pohlednice, autor a vydavatel neznámý, soukromá sbírka
3. Pohled na Prahu z Vítkova, před rokem 1928
[3]
42
Kniha 1.indb 42
6.9.2017 10:45:31
Masarykovo nádraží po zvětšení počtu kolejí v části pro osobní dopravu. Na snímku vpravo lze mimo jiné postřehnout novostavbu hotelu AXA v ulici Na Poříčí z roku 1932.
Foto autor neznámý, archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy
4. Pohled na Prahu z Vítkova, kolem roku 1937
[4]
43
Kniha 1.indb 43
6.9.2017 10:45:31
Na tomto snímku je možné vysledovat řadu změn, jimiž prostor Masarykova nádraží prošel v průběhu času, byť ještě další vlna úprav v tu dobu teprve začínala. Vpravo jsou administrativní budovy na místě někdejší remízy, část objektů lokomotivního depa už byla zbořena kvůli stavbě estakády Nového spojení.
Foto Ivo Mahel
5. Pohled na Prahu z Vítkova, květen 2005
[5]
[6]
6. Pohled na budovu nádraží Praha od východu, 1850 Pohlednice s použitím rytiny Julia Umbacha podle obrazu Karla Würbse, vydavatel neznámý, soukromá sbírka
Jeden z mála obrazových dokladů původní podoby přístavků přijímací budovy z roku 1845, částečně je patrný vzhled průčelí původní dvorany. Vrata v pravé části obrázku v pozměněné podobě zachycuje též snímek č. 1.
7. Pohled na budovy Státního nádraží od východu, před rokem 1899 Pohlednice, Karel Bellmann, soukromá sbírka
Snímek pořízený téměř ze stejného místa jako předchozí obrázek ukazuje podobu ná draží na konci 19. století. Vpravo je už vidět první objekt pošty. Kolem nádraží tehdy vedla trať koněspřežné tramvaje od Karlova mostu na Žižkov. Jeden z jejich vozů lze postřehnout poblíž vchodu do výpravní budovy. Pohlednice byla poslána v roce 1899.
8. Pohled na budovy Státního nádraží od východu, kolem roku 1905 Pohlednice, R. W P., soukromá sbírka
Na pohlednici je sice už nádraží česky uvedeno jako Masarykovo, ale snímek je starší. Tramvajový vůz č. 137 má ještě celozelený nátěr a linka je označena barevným světlem, což se přestalo používat v letech 1907–1908. Elektrické tramvaje těmito místy projížděly od roku 1901, přičemž na snímku je též patrná spojovací trať v dnešní Opletalově ulici, zřízená v roce 1903. V pravé části snímku jsou vidět další objekty postavené pro potřebu poštovní přepravy.
44
Kniha 1.indb 44
6.9.2017 10:45:31