Velké dějiny zemí Koruny české - Právo / ukázka by Nakladatelství Paseka

001_vstup_pravo II_001-004 vstup 22.03.2017 15:01 Strรกnka 2

001_vstup_pravo II_001-004 vstup 22.03.2017 15:01 Stránka 3

TEmATicKá ŘAdA

právo Karolina Adamová Antonín Lojek Karel Schelle (ed.) Jaromír Tauchen

pASEKA prAhA 2017

001_vstup_pravo II_001-004 vstup 24.07.2017 16:50 Stránka 4

Nakladatelství děkuje za laskavou podporu JUDr. Janu Šafránkovi.

Lektorovali: prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc., O. Praem. prof. PhDr. Zdeněk Veselý, CSc. doc. PhDr. et JUDr. Jan Štemberk, Ph.D.

Vazba: Soudcovský talár podle nařízení z 9. srpna 1897 č. 187/1897 ř. z. Frontispis: Zasedání většího zemského soudu za předsednictví panovníka Ferdinanda I., Zemská zřízení 1549. Přední předsádka: Zlatá bula Karla IV., 1356. Zadní předsádka: Učitelský sbor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 1927.

Copyright © Nakladatelství Paseka s. r. o., 2017 Text © Karolina Adamová, Antonín Lojek, Karel Schelle, Jaromír Tauchen, 2017 Layout © Pavel Štefan, 2017 ISBN 978-80-7432-749-0 ISBN 978-80-7432-000-2 (soubor)

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 5

OBSAH

Úvod

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Hlava první PRÁVO OD POČÁTKŮ DO ÉRY MODERNÍHO PRÁVA . . . . . . . . . . 17 I. Periodizace dějin práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 II. Pojetí práva za feudalismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 II/1 Princip legitimity panovníka ve staré české ústavě jako předpoklad legitimity práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 II/2 Poměr českého státu k Říši římské jako důležitý fenomén posilující či oslabující legitimitu českých vládců . . . . . . . . . . . . . . . 25 III. Právo soukromé a veřejné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 IV. Právo doby předhusitské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 IV/1 Velkomoravská říše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 IV/2 České právo před rokem 1420 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Nařízení panovníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Právní knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kodifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 V. V/1 V/2 V/3

České právo stavovské monarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Charakteristika práva, zvláště práva zemského a městského . . . . . 45 Právní způsobilost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Prameny práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Právní knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Sněmovní usnesení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Kodifikace práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Desky zemské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Soudní nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

VI. Recepce římského práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 6

VII. Právní instituty doby raného a rozvinutého feudalismu, husitství a stavovské monarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 VII/1 Trestní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Trestní právo husitské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Klasické trestní právo a jeho vybrané instituty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 VII/2 Procesní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 VII/3 Právo soukromé do roku 1620 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Právo rodinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Právo dědické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Obligace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Práva věcná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Služebnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 VII/4 Jednotlivé vybrané kategorie práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Právo horní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Právo lenní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Právo vrchnostenské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Nesvobodná držba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Právo první noci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Právo mlynářské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Právo viničné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Právo církevní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Právo cechovní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 VIII. VIII/1 VIII/2 VIII/3

Právo v českém státě po roce 1627 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Obnovené zřízení zemské – kodifikace zakotvující absolutismus . . . 159 Trestní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Procesní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

IX. Osvícenství a právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 X. Advokacie a notářství od jejich počátků do konce 18. století . . . 184 X/1 Advokacie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 X/2 Notářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 XI. XI/1 XI/2 XI/3 XI/3 XI/4 XI/5 XI/6

Soudy od jejich počátků do konce 18. století . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Zemský soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Dvorský soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Komorní soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Městský soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Apelační soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Vrchnostenský soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 Speciální soudy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Mezní soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Slubní soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Horní soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Desetipanský soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 Cechovní soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Soud Vysokého učení pražského . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 7

XII. Právní a jazyková kultura od rozvinutého feudalismu do konce 18. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 XII/1 Charakteristika právní kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 XII/2 Český jazyk versus jazyk německý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 XIII. Medailonky osobností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Ondřej z Dubé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Viktorin Kornel ze Všehrd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Ctibor Tovačovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 Jan Kocín z Kocinétu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Jiří Kezelius Bydžovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Jakub Menšík z Menštejna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Pavel Kristián Koldín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 Josef Vratislav Monse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Josef Sonnenfels . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Hlava druhá MODERNÍ PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 I. Počátky moderního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 II. Počátky publikace právních norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 III. Rakouské právo a česká právní věda druhé poloviny 19. století . . . 246 IV. Právo demokratického Československa v letech 1918–1938 . . . . 257 V. Právo pomnichovského Česko-Slovenska v letech 1938–1939 . . . . 281 VI. Právo Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945 . . . . . . 284 VII. Právo poválečného Československa v letech 1945–1948 . . . . . . . 292 VIII. Právo socialistického Československa v letech 1948–1989 . . . . . 295 IX. Polistopadové změny v právu a v právní vědě . . . . . . . . . . . . . . . 318 Hlava třetí SOUDNICTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 I. I/1 I/2 I/3 I/4 I/5

Soudnictví v habsburské monarchii v letech 1848–1918 . . . . . . . 325 Počátky moderního soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Soudnictví v letech 1850–1855 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Soudnictví v letech 1855–1867 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 Soudnictví v letech 1868–1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 Trestní řízení v habsburské monarchii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 Trestní řád z roku 1853 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 Trestní řád z roku 1873 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 I/6 Počátky moderního civilního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Civilní řízení v habsburské monarchii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Právní služba v habsburské monarchii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 Počátky české procesní vědy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 8

II. Soudnictví v meziválečném Československu v letech 1918–1939 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 II/1 Trestní řízení v meziválečném Československu . . . . . . . . . . . . . . 379 II/2 Civilní řízení v meziválečném Československu . . . . . . . . . . . . . . 380 II/3 Právní služba v meziválečném období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 Advokacie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 Notářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384 II/4 Věda procesního práva v meziválečném Československu . . . . . . 384 III. III/1 III/2 III/3 III/4 III/5 III/6

Soudnictví v Protektorátu Čechy a Morava v1945 . . . . . . . . . . . 389 Organizace německého soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 Organizace autonomního soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399 Trestní řízení před německými soudy v Protektorátu . . . . . . . . . 402 Nástin řízení před zvláštním soudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 Trestní řízení před autonomními soudy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 Civilní řízení před německými soudy v Protektorátu . . . . . . . . . 409

IV. Soudnictví v poválečném Československu v letech 1945–1948 . . . 410 IV/1 Obnova demokratického soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 IV/2 Retribuční soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 V. Soudnictví v socialistickém Československu, 1948–1989 . . . . . . 420 V/1 Organizace soudnictví v padesátých letech 20. století . . . . . . . . . 420 Dotvoření jednotné soudní soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 V/2 Soudnictví v šedesátých až osmdesátých letech 20. století . . . . . . 427 Reforma soudnictví na počátku šedesátých let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Reforma soudnictví v roce 1964 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 V/3 Prokuratura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 V/4 Trestní řízení v socialistickém Československu . . . . . . . . . . . . . . 442 V/5 Civilní řízení v socialistickém Československu . . . . . . . . . . . . . . 452 V/6 Právní služba v socialistickém Československu . . . . . . . . . . . . . . 453 Advokacie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 Notářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 V/7 Věda procesního práva v socialistickém Československu . . . . . . . 458 VI. VI/1 VI/2 VI/3 VI/4 VI/5 VI/6 VI/7 VI/8 VI/9 VI/10

Soudnictví po listopadu 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 Soudní rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465 Řízení sporné a nesporné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466 Exekuční řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467 Správní soudnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 Rozhodčí řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469 Insolvenční řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469 Změna v organizaci a postavení orgánu veřejné žaloby . . . . . . . . 471 Soudnictví ve věcech mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 Změny v trestním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 Právní služba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 9

Hlava čtvrtá OBČANSKÉ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 I. Cesta ke sjednocení a kodifikaci práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 II. Kodifikace občanského práva za vlády Marie Terezie . . . . . . . . . 479 III. Kodifikace občanského práva za vlády Josefa II. . . . . . . . . . . . . . 480 IV. Dokončení kodifikace občanského práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 V. Všeobecný občanský zákoník (ABGB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 VI. Změny v občanském právu v 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485 VII. Změny v občanském právu na počátku 20. století . . . . . . . . . . . 489 VIII. Počátky české vědy civilního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 IX. Vznik Československa a zásahy do vlastnických práv . . . . . . . . . 494 X. Pokus o novou kodifikaci občanského práva za první republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497 XI. Věda civilního práva v meziválečném Československu . . . . . . . 503 XII. Občanské právo v Protektorátu Čechy a Morava . . . . . . . . . . . . 506 XIII. Poválečné Československo a změny v oblasti občanského práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517 XIV. Občanský zákoník z roku 1950 (tzv. střední kodex) . . . . . . . . . . 521 XV. Občanský zákoník z roku 1964 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 XVI. Občanské právo po obnovení demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531 XVII. Věda civilního práva v socialistickém Československu . . . . . . . . 533 Hlava pátá TRESTNÍ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 I. Trestní právo do roku 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 II. Trestní právo meziválečného Československa, 1918–1939 . . . . . 547 II/1 Věda trestního práva v meziválečném období . . . . . . . . . . . . . . . 551 III. Trestní právo za Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1945 . . . . 553 III/1 Německé trestní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Ideologický charakter nacistického trestního práva . . . . . . . . . . . . . . . . 564 Autonomní trestní právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566 IV. Trestní právo v poválečném Československu, 1945–1948 . . . . . 567 V. Trestní právo v socialistickém Československu, 1948–1989 . . . . 571 V/1 Trestněprávní věda v socialistickém Československu . . . . . . . . . 581

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 10

VI. Trestní právo po obnovení demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 582 Soudní rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583 Protiprávnost komunistického režimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584 Zákon o výkonu trestu odnětí svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 586 Probační a mediační služba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 587 Nový trestní zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 588 Hlava šestá PRACOVNÍ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 593 I. Počátky právní úpravy pracovních vztahů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 593 II. Právní úprava pracovních vztahů v rakouském Všeobecném občanském zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 595 III. Vývoj pracovního práva do vzniku Československa . . . . . . . . . . 597 IV. Pracovní právo meziválečného Československa, 1919–1939 . . . . 601 V. Pracovní právo v období Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 604 VI. Pracovní právo v poválečném Československu, 1945–1948 . . . . 611 VII. Pracovní právo v socialistickém Československu, 1948–1989 . . . 613 VIII. Pracovní právo po obnovení demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 618 Hlava sedmá RODINNÉ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 620 I. Rodinné právo v rakouském Všeobecném občanském zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622 II. Rodinné právo ve druhé polovině 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . 623 III. Rodinné právo v meziválečném Československu, 1918–1939 . . . . 625 IV. Rodinné právo v Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1945 . . . . . 628 V. Rodinné právo v socialistickém Československu, 1948–1989 . . . . . 631 Zákon o rodině z roku 1963 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 633 VI. Rodinné právo po obnovení demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 633 Hlava osmá OBCHODNÍ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 I. Počátky obchodního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 II. Počátky směnečného práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 638 III. Obchodní a směnečné právo v meziválečném Československu, 1918–1939 . . . . . . . . . . . . . . . 640 IV. Věda obchodního práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 642

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Stránka 11

V. Obchodní právo v Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 644 VI. Směnečné právo v Protektorátu Čechy a Morava, 1939–1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 649 VII. Právní regulace obchodněprávních vztahů v padesátých letech 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 650 VIII. Hospodářský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 653 IX. Návrat k obchodnímu právu po obnovení demokracie . . . . . . . . 655 Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 657 Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 712 Obrazový materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 742 Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 745 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 751

002_obsah_pravo II_005-012 obsah 18.07.2017 9:40 Strรกnka 12

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 13

Historie tím, že lidi zpravuje o minulosti, umožňuje jim soudit přítomnost. Thomas Jefferson Historie vždy je s to dáti povzbuzující příklad: byly a zašly velké imperialismy, byly a jsou malé národy, byla a bude jejich svoboda. Karel Čapek

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Strรกnka 14

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 15

Úvod

Čtenář, který se zajímá o české a československé dějiny práva od počátků naší státnosti až do současnosti, otevírá knihu navazující na předchozí publikaci Stát, kterou týž autorský kolektiv připravil rovněž pro ediční řadu Velkých dějin zemí Koruny české. Podobně jako ve zmíněné práci jsme si i nyní předsevzali, že podáme právní dějiny přístupnou a do jisté míry snad i zábavnou formou, aniž bychom slevili na věrohodnosti a odbornosti, a doufáme, že si k nim nalezne cestu široká čtenářská obec. Úkolem právních historiků, jak ho alespoň chápeme my, je především pojmout dějiny práva takovým způsobem, abychom získali nejen čtenáře, ale také opravdové zájemce o daný předmět. v této souvislosti si dovolujeme upozornit, že publikace neobsahuje právo ústavní a správní, protože jsme je v podstatě probrali v knize Stát v kapitolách o panovníkovi a státních úřadech. Snad forma, kterou jsme zvolili, přispěje k šíření znalostí dějin práva podobně, jak o to usiluje již více než dvacet let pořad Toulky českou minulostí, inspirovaný knihami Petra Hory Hořejše, a stejně jako to činí již po léta Nakladatelství Paseka ve svých Velkých dějinách zemí Koruny české, do jejichž rámce dějiny práva nepochybně patří. Laskavý čtenář nechť posoudí, zda se nám to alespoň částečně podařilo. Autoři

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Strรกnka 16

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 17

Periodizace děJiN Práva

Hlava první

Právo od PoČáTKů do éry moderNíHo Práva Periodizace dějin práva Periodizace vývoje českého práva je pouze pomocným prostředkem k lepšímu pochopení proměn práva v toku času. Pojem feudalismus slouží v tomto kontextu jako pomocný termín, který se vytvořil až v 19. století. Právní vývoj byl však daleko složitější a jeho rozdělení do jednoznačně uzavřených etap je obtížné. Používání tradičních termínů pro charakteristiku práva v jednotlivých časových úsecích má tento vývoj přiblížit, a do určité míry jej proto zjednodušuje, zároveň však umožňuje lepší uchopení tak složité materie jak autorovi, tak i čtenáři. ostatně ani my autoři nepostupujeme zcela podle naznačené periodizace. Některé etapy jsme sloučili a vybrané instituty probrali průřezově. máme-li přece jen přikročit k základní periodizaci vývoje, jednotlivá období lze co nejjednodušeji charakterizovat následovně: vývoj práva před vznikem státu v období před vznikem státu se utvářely a uplatňovaly obyčeje, které se posléze proměňovaly v právní normy, což autoři publikace zohledňují při rozboru feudálních právních odvětví a institutů. raně feudální právo raně feudální právo se vyvíjelo zhruba od počátků naší státnosti v 9. století do poloviny 11. století. ve státních útvarech vedených knížaty měl ve všech oblastech nejvyšší moc kníže a jeho nařízení byla vedle obyčejových právních norem hlavním pramenem práva. Strukturu obyvatelstva tvořili svobodní, bohatí

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 18

HLava i. – Právo od PoČáTKů do éry moderNíHo Práva

velmoži a v omezené míře otroci. otrokářský řád se totiž v našich zemích prakticky nerozvinul. vrcholný feudalismus (od poloviny 11. století po počátky husitství) ve vrcholném feudalismu vykonává správu na našem území již rozvinutý státní aparát. v čele státu stojí král, kterého obklopují vysocí úředníci a družina. Tehdy také vzniká zákonodárný sbor – zemský sněm z bývalých poradních orgánů panovníka (dvorských sjezdů) – a začíná fungovat poměrně důmyslná hradská správa. Pramenem práva jsou stále obyčeje a královská nařízení, která se však již rozšiřují o kodifikace, právní knihy, nálezy zemských soudů a sněmovní usnesení. Konkrétním počátkem práva se stává kodex horního práva z počátku 14. století. Naopak rozsáhlý kodifikační pokus Karla iv. z roku 1355, zakotvující „absolutismus“ panovní1 ) kovy moci, se jím pro odpor šlechty nestal.1) Husitství (počátek 15. století až 1434) v tomto období byla dočasně zničena správní organizace a oslabena moc církve. Říkalo se, že práva „nejdou“. v pramenech práva na krátkou dobu převládala usnesení husitských sněmů. Stavovské právo období od konce husitství do roku 1620 náleželo po právní stránce k vrcholům právní kultury a českého humanismu. Prameny práva sestávaly z práva obyčejového, kodifikací včetně dílčích sněmovních usnesení a právních knih, které obsahovaly soukromá sepsání práva, nálezy zemských šlechtických soudů a desky zemské. o vládu v zemi se dělí král se stavy, zvláště s vyšší šlechtou. církev jako politický stav v Českém království zanikla (preláti přestali docházet na české zemské sněmy) a na sněm se vrátila až po roce 1620. významná památka z oblasti práva pochází až z konce stavovství – z roku 1619. Jde o evangelickou ústavu, která je založena na ideji priority evangelických stavů ve státu.2) 2 ) právo doby absolutismu od roku 1620, respektive 1627 vládli v Českém království absolutističtí habsburští panovníci. obnovené zřízení zemské z roku 1627 (pro moravu bylo vyhlášeno v roce 1628), zakotvující absolutismus, se stalo základním pramenem práva. v letech 1680–1749 zaznamenala rozmach průmyslová výroba a utužil se byrokratický aparát. zrušení české kanceláře v roce 1749 pak velmi citelně oslabilo českou státnost.

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 19

Periodizace děJiN Práva

v období 1749–1789 ovládl stát a právo osvícenský absolutismus. v roce 1781 jeden z patentů Josefa ii. zrušil nevolnictví a další, toleranční patent, uvolnil poměry v náboženství. období v rozmezí let 1790–1848 poznamenal ústup od osvícenství, nástup policejního režimu a centralizace. Česká koruna se zcela ztrácí v rakouském soustátí a stává se pouze jakousi provincií. v právu se objevují dozvuky osvícenského myšlení a práva přirozeného. Nejvýznamnějším dílem je všeobecný občanský zákoník z roku 1811. Moderní právo v této době je na vrcholu národní obrození, formuje se občanská společnost, je zrušena robota a po určitých peripetiích spojených s Bachovým absolutismem let 1849–1860 se uvolňují podmínky k rozvoji volebního a jazykového práva ve prospěch českého národa. v roce 1867 vzniká rakousko-Uhersko. devatenácté století je z hlediska práva stoletím velkých a systematických kodifikací, ovšem jen jeho jediného oboru. Je také obdobím ústav, z nichž k nejznámějším náleží ústava z roku 1867 zakotvující mimo jiné rakousko-uherské vyrovnání a obsáhlý katalog občan3 ských práv a svobod.3) ) druhou dekádu 20. století poznamenala v letech 1914–1918 první světová válka, na jejímž konci vznikl samostatný československý stát. Československo se vyvíjelo jako republika, což bylo jasně zakotveno v ústavě z roku 1920. v té době se vytvořil pluralistický parlamentní režim a byla schválena řada zákonů týkajících se politického i ekonomického aspektu života první republiky. právo za totality Krátké období druhé republiky od mnichovské dohody do března 1939 vystřídala okupace českých zemí nacistickým Německem a Protektorát Čechy a morava, na Slovensku vznikl Slovenský štát. v letech 1939–1945 bojoval český národ o obnovu své samostatnosti jak v domácím, tak zahraničním odboji. v Londýně, kde byl ustaven prozatímní vládní systém, prezident Beneš vydával dekrety, které se staly pramenem práva. pokus o návrat k právu první republiky Po skončení druhé světové války se v duchu teorie kontinuity prezidenta edvarda Beneše navázalo na prvorepublikovou státnost a právo. Již roku 1945 se ale projevila i silná diskontinuita, zejména ve znárodňovacích dekretech.

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 20

HLava i. – Právo od PoČáTKů do éry moderNíHo Práva

vývoj práva v letech 1948–1992 Léta 1948–1960 charakterizují deformace na poli samosprávy i práva. Únorové události roku 1948 převratným způsobem zasáhly do chodu, práva a a formy vlády československého státu; právo nabylo silně diskontinuitní charakter. Ústava ještě do jisté míry navazovala na prvorepublikový vývoj, ale ostatní předpisy a rozsáhlé právní kodifikace vytvářené pod vlivem sovětského práva zcela popřely základní principy demokracie první republiky. v soukromém právu bylo vytlačeno soukromé vlastnictví až na samý okraj podob vlastnických forem. Nejdůležitější roli a ochranu získalo socialistické vlastnictví, státní a družstevní. v trestním právu se silně uplatňoval třídní přístup. Společnost se dostávala právně i fakticky pod vedení komunistické strany, která zasahovala do všech oblastí lidského a společenského života. Nejtragičtějším obdobím byla padesátá léta poznamenaná vykonstruovanými politickými procesy. Ústava z roku 1960 zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany a ideu, že socialismus v zemi zvítězil. Po srpnové okupaci roku 1968, která zmařila nadějné události tzv. pražského jara, byl vydán zákon o československé federaci, která sestávala z České a Slovenské socialistické republiky. návrat k demokracii, parlamentarismu a pluralismu Po „sametové revoluci“ v listopadu 1989 se postupně rekonstruoval státní aparát i právní řád v návaznosti na hodnoty a principy první repub4 ) liky, zvláště rovnosti4) a svobody. vedoucí úloha komunistické strany byla zrušena. roku 1992 došlo k ústavnímu rozpadu státu a vzniku samostatné České a Slovenské republiky.

II.

Pojetí práva za feudalismu Právo bylo ve středověku a raném novověku ovládáno principem personality, což znamenalo, že každý, kdo přišel do země, si nesl své právo s sebou. Platilo to zejména pro Němce a Židy. Pro postavení Němců byly důležité Soběslavovy výsady z druhé poloviny 12. století, které však měly starší kořeny.

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 21

Busta Pavla Kristiána z Koldína na radnici v Klatovech z roku 1924, jejímž autorem je sochař Čeněk Vosmík.

Tento princip se uplatňoval i v dělení práva např. na právo zemské, platné pro šlechtu, a právo městské, platné pro obyvatele měst. zároveň se ale vedle personality dodržovalo i věcné hledisko – např. právo vojenské se vztahovalo na veškeré záležitosti související s obranou země. Je důležité rovněž uvést, že feudální právo vycházelo z teorie děleného vlastnictví, která se uplatňovala jak v právu lenním, tak v pozemkově vrchnostenském. vždy tu byl pozemek panující a pozemek jemu podřízený, ke kterému měla druhá strana užívací právo. v lenním vztahu stáli „proti sobě“ svobodný senior a svobodný vazal, zatímco v pozemkově vrchnostenském vztahu byl na jedné straně pán – vrchnost a na druhé poddaný. Právo jako systém pravidel pojímali naši předkové doby předhusitské a stavovské spíše prakticky. Přesto se v jeho pojetí již objevily teoretické prvky, které můžeme nalézt zejména v právu městském u mistra Brikcího z Licka a u Pavla Kristiána z Koldína. zatímco v právu městském se s náznaky teoretického chápání práva setkáváme, v zemském právu zcela chybí, snad proto, že byl ve

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 22

HLava i. – Právo od PoČáTKů do éry moderNíHo Práva

městech vývoj ve všech směrech rychlejší než v prostředí šlechtickém. Brikcí z Licka ve svých Právech městských stejně jako později Koldín pokládal právo za propojené se spravedlností, která podle něho byla stálá a neměnná. dělil právo na přirozené, příslušející všem živočichům, právo městské neboli lidské a obecné, čímž mínil právo římské a právo zvláštní. Stejně jako později Koldín považoval i Brikcí za základ práva tři římskoprávní zásady – nikomu neškodit (nikoho 5 ) neurážet), čestně žít a každému práva jeho udieleti.5) Spravedlnost pokládal za ustavičnou a neměnící se vůli, kteráž jednomu každému uděluje 6 ) toho práva, jakéž mu náleží.6) Podle Koldína bylo právo uměním rozeznat dobré od zlého a spočívalo podobně jako v antice na třech zásadách – šlechetně žít, nikomu neškodit a každému dát, co jeho jest. Právo se dělilo na ius publicum – právo obecné čili právo všeobecně platné – a ius privatum – právo platné jen pro určitou skupinu lidí nebo vztahující se jen na vztahy v právech speciálních (např. právo horní). Koldín dále rozeznával právo přirozené – ius naturale – a právo všech národů – ius gentium. Přirozené právo bylo, jak se tehdy věřilo, dané člověku bohem, přičemž člověka pokládal Koldín za bytost rozumnou. zároveň podle něho disponoval přirozenoprávní podstatou i každý živočich. Právo národů bylo podle Koldína právem všech lidí i národů, směsicí pozitivního mezinárodního a přirozeného práva. obsahovalo podle něj například zásadu, že se nemá ubližovat poslům a legátům, či princip, že proti nepřátelům a tyranům se musí vést války. za zvláštní právo pokládal Koldín ius civile, městské právo příslušného města. vycházel z tehdejšího stavu v právu městském, kdy každé město mělo své vlastní právo. Tuto roztříštěnost ovšem Koldín svým zákoníkem překonal. II/1

PriNciP LegiTimiTy PaNovNíKa ve STaré ČeSKé ÚSTavě JaKo PŘedPoKLad LegiTimiTy Práva

Již od počátku české státnosti vznikaly normy, které upravovaly postavení panovníka a jeho úřadů. Nejdříve to byly předpisy obyčejové, pak i psané v podobě právních knih nebo kodifikací. Panovníci

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 23

PoJeTí Práva za feUdaLiSmU

nastupovali na český trůn na základě seniorátu a asi od 13. století dle principu primogenitury, přičemž se stále více prosazovala i možnost volby. od nástupu absolutismu roku 1627 však hrála prioritní roli v nástupnictví dědičnost. Ta se uplatňovala i v době předcházející, jenže po roce 1627 šlo o dědičnost v rodě Habsburků. Nástupnickému právu, postavení panovníka a jeho úřadů a úřadům městským byl věnován svazek Velkých dějin zemí Koruny české s názvem Stát. Legitimita českých panovníků byla dána jejich nastolením na český trůn z vůle stavů či na základě nástupnického práva založeného zejména na dědičnosti. Pokud byl panovník silným „hráčem“ na politické scéně, vynutil si legitimitu právě svojí silou. Taková legitimita mohla být plnohodnotná, pokud s jeho nástupem na trůn souhlasila velká část politického spektra. ve středověku a v raném novověku ovšem měla jiný význam než dnes. důležitým prvkem legitimity z našeho pohledu je dodržování lidských práv. v minulosti však šlo o ochranu stavovských práv, která stavové tvrdě hájili. Legitimitu dodávala českým panovníkům i zlatá bula sicilská z roku 1212 a zlatá bula Karlova z roku 1356. zlatá bula sicilská je dokument, který svědčí o mocenském vzestupu českého státu v éře, kdy se rozkládala středověká říše a český panovník podléhal pouze formálně stvrzování římských panovníků. rozpadající se říše nakonec začala ztrácet veškeré prostředky ke kontrole českých záležitostí a vztah českého panovníka k římskému králi, popřípadě císaři se již v počátku 13. století stal rovnocenným partnerstvím. Královský titul byl jedním z nejdůležitějších atributů politické svébytnosti českého státu a posílení české státnosti.7) do doby vydání zlaté buly sicilské uděloval někdy královský titul českým panovníkům císař. Nejprve jej získal v roce 1085 osobně kníže vratislav a roku 1158 přešel titul dědičně, avšak ve skutečnosti byl rovněž spojen pouze s vladislavem i. Teprve zlatá bula sicilská přiznává královský titul českým králům jako dědičný. fridrich ii. uznal českým panovníkům právo domácí volby krále, právo investitury biskupů, jednotu a nedělitelnost českého státu.8) zlatou bulou sicilskou stvrdil fridrich ii. českému králi Přemyslu otakaru i. dědičnou královskou hodnost s tím, že kdokoli bude v Čechách zvolen, bude hlavou říše také uznán a budou mu předány

)

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 24

Zlatá bula sicilská z roku 1212.

)

královské odznaky. Jde o zřejmou reakci na předcházející události z konce 12. století, kdy císař fridrich Barbarossa a poté jeho syn Jindřich vi. do obsazování českého trůnu svévolně zasahovali.9) zlatá bula sicilská je jedinečným státoprávním dokladem, i když v době svého vydání v podstatě neznamenala převratné novum, protože jen respektovala předcházející svébytnost a nedělitelnost českého státu.10) zlatá bula Karla iv. z roku1356 představovala první ústavu Svaté říše římské a bývá považována za jeden z nejdůležitějších zákonů upravujících její ústavní poměry. o vážnosti, jíž se těšila, svědčí i to, že její vybraná ustanovení zůstala prakticky beze změny v platnosti až do zániku Svaté říše římské, ke kterému došlo de iure roku 1806.11) zlatá bula Karla iv. je souborem právních norem, které upravovaly volbu římského krále, postavení volících knížat v říši a též významné postavení českého krále mezi nimi. rovněž posilovala legitimitu českých vládců a zemí České koruny ustanoveními o nezávislosti českého soudnictví.12)

003_hlava I-II_pravo II_hlava I 22.03.2017 15:02 Stránka 25

PoJeTí Práva za feUdaLiSmU

Poměr ČeSKéHo STáTU K Říši ŘímSKé JaKo důLeŽiTý feNoméN PoSiLUJící Či oSLaBUJící LegiTimiTU ČeSKýcH vLádců

Pro mezinárodní postavení českého státu bylo příznačné, že jak franští, tak později němečtí císaři neustávali ve snaze zcela jej ovládnout a podmanit si ho. Naproti tomu čeští panovníci vždy usilovali o co možná největší nezávislost na Říši.13) vzájemný poměr mezi Říší a českým státem charakterizovala povinnost českých panovníků odvádět císaři pravidelné poplatky – tributy jako výkup z války (traduje se každoroční poplatek, čítající stádo dobytka a nemalé množství stříbra, již za knížete václava) – a lenní závislost panovníků na císaři. o této skutečnosti je však možné pochybovat, neboť české země byly považovány za rodový statek Přemyslovců, patrimonium. Udělování léna prostřednictvím kopí a praporce lze tedy chápat jako uznání této situace ve smyslu statu quo.14) Placení pravidelného poplatku bylo nejen ve středověku velmi časté a obvyklé. Buď mohlo jít o prostou dohodu – tj. poplatek za jiné protiplnění –, nebo o jednostranné vynucení – tj. poplatek vynucený hrozbou. ve vztahu českých zemí k Svaté říši římské však neznamenal podřízenost. Poplatek například platila Svatá říše římská maďarům nebo naopak Polsko přemyslovským Čechám.15) Přitom nelze říci, že by například Svatá říše římská byla nějak podřízena maďarům. Český tribut tedy neměl žádný státoprávní význam, šlo o prosté vykoupení z potenciální hrozby útoku.16) charakter státoprávní povahy neměl ani takzvaný „slib věrnosti“, který čeští panovníci museli skládat v určitých případech (spíše výjimečně) císařům. avšak tento slib se nevztahoval na zemi jako celek, nýbrž byl pouze osobním závazkem konkrétního panovníka, že se proti císaři (svým jinak nezávislým státem) vojensky nepostaví.17) Slib mohl být i preventivním projevem dobré vůle. Takto se například zachovali poslové z velké moravy na franském sjezdu roku 822 nebo roku 874 Svatopluk na sjezdu ve forchheimu, kde složil Ludvíku Němci slib věrnosti, a to těsně poté, co se sám ubránil franským útokům. Tímto aktem si měl zajistit budoucí přátelství východofranské říše.

II/2

)