VYTVOŘIL LUKE PEARSON
NAPSAL STEPHEN DAVIES
Z anglického originálu Hilda and the Great Parade, vydaného nakladatelstvím Flying Eye Books – Nobrow Ltd. v Londýně roku 2019, přeložila Martina Knápková Vydalo Nakladatelství Paseka s. r. o. v Praze roku 2019 jako svou 2027. publikaci Grafická úprava podle originálu a sazba Studio Designiq Korektura Radka Svobodová Odpovědný redaktor Jakub Sedláček Výtvarný a technický redaktor Vojta Sedláček Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s., Štefánikova 2, Český Těšín Vydání první. 168 stran
Originally published in the English language as „Hilda and the Great Parade“ © Nobrow 2019 Translation © Martina Knápková, 2019
ISBN 978-80-7432-967-8
Podle komiksové série Hilda Lukea Pearsona
Napsal Stephen Davies
Ilustrovala Seaerra Millerová
Vydala Paseka
Kapitola 1
7
Kapitola 2
15
Kapitola 3
25
Kapitola 4
35
Kapitola 5
45
Kapitola 6
57
Kapitola 7
71
Kapitola 8
81
Kapitola 9
89
Kapitola 10
97
Kapitola 11
107
Kapitola 12
115
Kapitola 13
123
Kapitola 14
131
Kapitola 15
139
Kapitola 16
147
Kapitola 17
155
Hodiny tikaly. Moucha bzučela. Tvrdá křída skřípala o suchou tabuli. V dřevěné lavici ve třídě seděla shrbená holčička s modrými vlasy a hlavou v dlaních a dívala se ven z okna na vysoké budovy v centru města. „Hildo!“ zavolala na ni slečna Hallgrimová. „Copak je za tím oknem tak ZAJÍMAVÉHO?“ Hilda zamrkala a otočila se na učitelku. Slečna Hallgrimová měla hranatou bradu, přísné oči a hustou hřívu bílých vlasů, takže vypadala, jako by na třídu hleděla z velkého bílého oblaku. 7
HILDA A PARÁDNÍ SLAVNOST
„Zajímavého? Nic, slečno učitelko,“ odpověděla Hilda. Přesně tak, pomyslela si. Nic zajímavého není ani venku, ani tady vevnitř. Celý Trolberg je nudný až hrůza. Ne jako můj starý domov v divočině, kde byly hory, které se daly zdolávat, jeskyně, které člověk mohl prozkoumávat, a všelijaké kouzelné bytosti, s nimiž se mohl skamarádit… „Můžeš mi zopakovat, co jsem právě ŘÍKALA?“ vyzvala Hildu slečna Hallgrimová. Měla poněkud znepokojivý zvyk nečekaně zvýšit hlas a pak zase začít mluvit potichu. „Říkala jste, že…“ Hilda si zastínila oči dlaní a po očku mrkla do sešitu svojí kamarádky Fridy, která seděla vedle ní. Frida patřila k nejlepším žákům ve třídě, mimo jiné proto, že si poctivě zapisovala všechno, co slečna Hallgrimová vykládala. „Říkala jste, že za tři dny se koná Ptačí slavnost. Pro občany Trolbergu je to nejdůležitější událost roku a naše třída byla vybrána, aby do slavnostního průvodu vyzdobila alergický vůz.“ 8
Kapitola 1
Třída se začala chichotat. Hilda se znovu zadívala na Fridino písmo. „Alegorický vůz!“ opravila se rychle, ale bohužel už bylo pozdě. „Nikoliv alergický, nýbrž alegorický. Alegorický vůz jako v karnevalovém průvodu. Nic takového jako alergický vůz neexistuje. Na co by asi tak byl alergický? Leda snad na nepozorné děti.“ Hildě se v uších rozezněl smích. Žádné shovívavé chichotání, ale krutý, uštěpačný smích, který ve třídě za posledních čtrnáct dní slyšela už mnohokrát. Tváře jí polil ruměnec, sklonila hlavu a modré vlasy jí po obou stranách spadly přes obličej. „TICHO!“ okřikla třídu slečna Hallgrimová. „Hilda má pravdu, naším úkolem je ozdobit ALEGORICKÝ VŮZ. Kromě toho musíme připravit VÝSTAVKU, na kterou se přijdou podívat vaši rodiče. Rozdělíte se na skupinky po třech a budete mít za úkol shromáždit POZORUHODNÉ předměty, které spojuje téma –," otočila se k tabuli, aby na ni mohla psát – „BÁJEČNÝ TROLBERG.“ 9
HILDA A PARÁDNÍ SLAVNOST
Hilda si odfrkla. Neudělala to ale schválně. Ten zvuk jí vyrazil z nosu sám od sebe, jakmile slečnu Hallgrimovou uslyšela říct „Báječný Trolberg“. Ještě nikdy neslyšela dvě slova, která by k sobě pasovala míň. Slečna Hallgrimová se vmžiku otočila. „Zatoulal se nám snad do třídy TROLL, anebo má ten ODPORNÝ zvuk na svědomí někdo Z VÁS?“ „Omlouvám se, slečno,“ řekla Hilda a zároveň se u toho přihlásila. „Už to víckrát neudělám.“ „To máš pravdu, Hildo, neuděláš,“ zpražila ji slečna Hallgrimová. „Půjdeš totiž ZA DVEŘE a počkáš na chodbě až DO ZVONĚNÍ.“ Hilda stála na chodbě, celá nasupená. Proč ji učitelka nemá ráda? dumala. Že by proto, že slečně Hallgrimové klade tolik otázek, anebo snad z toho důvodu, že je jen málokdy spokojená s její odpovědí? Zničehonic se rozdrnčel zvonek a Hilda leknutím vyskočila. To byla další podivná věc v Trolbergu. Kamkoliv se člověk vrtnul, vždycky se někde 10
Kapitola 1
rozezvonil, rozbimbal, rozcinkal nebo rozduněl nějaký zvonek či zvon. Dveře třídy se rozletěly a vyhrnuli se z nich Trevor a jeho kamarádi. Trevor byl třídní surovec a Hilda mu podle všeho ležela v žaludku. „Koukněte, kdopak tu je, kluci!“ zahalekal. „Jestlipak to není naše alergička! Hej, ty, pověz nám ještě jednou, proč ses přestěhovala do Trolbergu?“ „Náš srub v divočině rozšlápnul obr,“ pípla Hilda. „Prej rozšlápnul obr!“ rozchechtal se Trevor. „To se mi nikdy neomrzí! Tak zatím, alergičko!“ Nato Hildu bolestivě cvrnkl do ucha a odběhl pryč. Jako další ze třídy vyšli Frida s Davidem. Hilda Davida ve škole sice vídala, ale zatím s ním moc nemluvila – tedy kromě toho, že ho vždycky upozornila, že má na hlavě brouka, což se Davidovi stávalo dost často. „Máš na hlavě brouka,“ řekla Hilda právě teď. „Díky.“ David brouka smetl rukou. Frida se zadívala na Hildu. „Proč jsi řekla alergický místo alegorický?“ 11
HILDA A PARÁDNÍ SLAVNOST
Hilda pokrčila rameny. „Protože hrozně škrábeš.“ „To není pravda! Píšu náhodou moc pěkně! Vem si tašku a jdeme.“ „Cože? Kam?“ „Na zvonici v Gorrillových zahradách,“ řekla Frida a podala Hildě dalekohled. „Potřebujeme mít náležitý výhled, abysme mohli důkladně prohlídnout celé zahrady a najít zajímavé kytky, ze kterých pořídíme vzorky.“ „Na co potřebujeme vzorky z kytek?“ „No přece na tu výstavu Báječný Trolberg. Slečna Hallgrimová nás rozdělila na skupinky po třech a ty seš se mnou a tady s Davidem. Už jsme to probrali a rozhodli se, že uděláme výstavku o ‚trolberské květeně‘.“ „Vlastně to rozhodla Frida,“ doplnil David. „Vůbec jsem se nedostal ke slovu.“ „Nesmysl,“ ucedila Frida. „Vždyť jsi celou dobu přikyvoval. Tak šup, Hildo, běž si pro tašku. Musíme se na tu zvonici dostat před setměním, jinak žádné kytky neuvidíme.“ 12