Mému synovi, spoluautorovi této knihy
T. D.
Věnuji svému tatínkovi
I. D.
Vydání bylo finančně podpořeno Litevským kulturním institutem
MANO TĖTIS RAŠO KNYGĄ
Text copyright © Tomas Dirgėla Illustrations copyright © Inga Dagilė
Originally published in Lithuania in 2019 by Tyto alba, J. Jasinskio str. 10, LT-01112 Vilnius, Lithuania. Práva byla získána přes Book Smugglers Agency
Translation © Anna Sedláčková, 2024
ISBN 978-80-7637-486-7
Já jsem Florián a můj táta je spisovatel. Sedí v pracovně a píše knížky pro děti. Proč ale svému pokojíku říká pracovna, když tam vlastně nepracuje?
„Moje práce je psát knihy,“ vysvětluje táta. A dá mně, sestřičce a mámě pusu a zmizí do své pracovny.
S mámou a mladší sestrou Lili děláme spoustu věcí.
Chodíme do muzea a do knihovny, čteme si a hrajeme si venku nebo v našem pokojíku.
„Jůůů!“ vypískne sestra, když jí ukazuju vesmírnou loď, kterou jsem postavil z lega.
„Cože? Říkáš, že bych ji měl ukázat tátovi?“
„Tata, tata, tata,“ souhlasí Lili a já běžím za tátou do pracovny.
Nakouknu dovnitř.
Táta žádnou knížku nepíše!
Jen chodí po pokoji sem a tam.
„Tati, pojď si hrát!“
„Teď zrovna nemůžu,“ odpovídá táta.
„Ale vždyť teď knížku nepíšeš.“
„Právě přemýšlím…“
„Když nepíšeš a jen přemýšlíš, nechceš si jít radši hrát? Hele, tahle moje vesmírná loď doletí až na Měsíc a potom na Mars! A pak se vrátí k nám na Zemi! To je, co!?“
„Hmm,“ zamyslí se táta. „A co kdyby teď hned přistála ve tvém pokojíku?“
Co si ten táta myslí… moje vesmírná loď dokáže přistát až na Měsíci, tak proč by nemohla přistát v pokojíku? Ať se klidně přesvědčí. Nastartuju raketu a vyrážím z pracovny.
Nechám Lili, aby si vesmírnou loď vyzkoušela. Jenže ona je ještě moc malá na to, aby ji mohla řídit. A tak raketa spadne a rozbije se.