Strakoš, Horázný, Štěrba: Ostrava industriální a moderní / ukázka by Nakladatelství Paseka

Martin Strakoš Fotografie Josef Horázný a Martin Štěrba

OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MÔDERNÍ

Velký průvodce po architektuře 1845—1949

ÚVODEM 1

2 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

MARTIN STRAKOŠ FOTOGRAFIE JOSEF HORÁZNÝ A MARTIN ŠTĚRBA OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ VELKÝ PRŮVODCE PO ARCHITEKTUŘE 1845—1949 NAKLADATELSTVÍ PASEKA

Autoři fotografií děkují majitelům a provozovatelům budov a všem, kteří umožnili jejich obrazovou dokumentaci. Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.

Na obálce panorama vysokých pecí Dolní oblasti Vítkovic (viz s. 208–209) s těžní věží dolu Hlubina, 1921–1924 (viz s. 188–189), při pohledu z pěší lávky nad frýdlantskou tratí v sousedství železniční stanice Ostrava střed. Na frontispisu budova bývalé Národní banky československé na Českobratrské ulici, Karel Roštík a Jaroslav Rössler, 1929–1932 (viz s. 80), za ní věž Nové radnice, Vladimír Fischer, František Kolář a Jan Rubý, 1923–1930, Ostrava-Moravská Ostrava (viz s. 67). Na straně 229 vodárenská věž a provozní budova bývalých Československých továren na dusíkaté látky, Bohumil Hypšman, 1926–1928, nyní BorsodChem Ostrava, v Ostravě-Mariánských Horách (viz s. 110–111). Na straně 239 Energetická ústředna VI, 1930–1938, nyní Malý svět techniky, Zdeněk Fránek, 2010–2012, v Dolní oblasti Vítkovic (viz s. 208–209).

Ostrava Petřkovice

Přívoz

Mariánské Hory

Op a va

Moravská

Nová Ves Svinov

Vítkovice

Zábřeh

Hrabůvka

Hrušov

Michálkovice Slezská Ostrava

Os tr a

vi ce

Ostrava

Radvanice

Moravská Ostrava Jin

dř

Bac

ich

hma

čsk

Ve r

dun

Zbo

Moravská Ostrava

nákladové nádraží

Jos

s ká

rovs

efa

ká

Lad

S la víčk

ražn

ého

t To l s

bývalý důl Jindřich

33 o r ké h

Va l c h a ř s k

ova

Nád

vozovna tramvají

Bie

b lov

Po dě bra do

Bezručův sad

Por ážk ová So

Ve l e

s la v

í n ov

u ke nic

eln

ká

C ih

Žer

otín

ova

Horn opo lní

sk Če

obr

atr

s ká

22 Jan

áč

a kov

Po ráž kov á S to

lní

dě

Cingrův sad

Po rá žk ov

100

150

200

sná

hranice městských částí

bra

7 Ostrava Stodolní

le j n

lla

rov

62 Komenského sady

So ko át

Sad

lsk

ová

říd a

Žen

í š ko

Slezská Ostrava 69 O

il strč

ova

Des

m á té

Prokešovo náměstí

30.

dub

io st P

ný r

34 Hu so

ko es

bra

trs

ká

20 tič

ní

46 So lsk át

kova

Šm

s ká

říd

D r.

D v o řá

zsk

č ov

Pří

Husův sad

M ilí

era la

ýn Ml

ce vi ra st

11 Hr

á db

náměstí

12 Zá

a 53

va va e n is o

41 48

k rs

říjn

náměstí Dr. E. Beneše

36 Smetanovo náměstí

výstaviště Černá louka

28 .

žní

e č ko D

ká

Jur

c ě le

Zá

dra

s ké

Ná

in va b

29 58 Ve

ká

Masarykovo náměstí

ká

59 ř í j n 64 2 8 .

30 Jiráskovo

ál

náměstí Msgre Šrámka

ní

2 16

jna

ní

. le

št

Čs

. ří

rš Ty

S t řelni č n

e lo š

Sý

Moravská Ostrava

m Ne

Městská nemocnice Ostrava

nič

ní

ho ve n é

Č er

n ko

ční

v s ké

sad Dr. Milady Horákové

i ocn

vá

žná

náměstí Republiky

k ř íž e

na 2 8 . ř íj

íj n a 28 . ř

Petr le n

68 Na J íz

rně

dá

D r.

lé h

Vítkovická

ič a Kř

a lo va rni

c ká a lé

M D r.

J ízd árn

jdo

šo

jdo

šo

s te

Mí

bývalý důl Hlubina

hranice městských částí

100

150

200

J ure č

28 .

ř íj n a

Smetanovo náměstí

Žo fin sk á

ko va

n is o v a

21 55

Na Ka oun

íně

rol

al KŠ

Tě ža řs ká

Ja nt a ro

K Tr oj ha lí

M í s te c ká

vá

Ostrava střed bývalý důl Karolina

K Tr o j h a l í

st ra vi ce

Moravská Ostrava

Slezská Ostrava

Vítkovice

Vítk ov i c ká

1 Bazilika Božského Spasitele ◆H◆ náměstí Msgre Šrámka, Ostrava-Moravská Ostrava Gustav Meretta, interiér Max von Ferstel 1883–1889 Největší ostravský kostel, nyní ve funkci katedrály ostravsko-opavského biskupství, navrhl architekt olomouckého arcibiskupství Gustav Meretta, tajemník arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka, a utor dostavby tamního chrámu sv. Václava a řady dalších sakrálních objektů. Výsledkem je trojlodní neorenesanční bazilika podle vzoru římského chrámu Santa Maria Maggiore s monumentálním dvouvěžovým průčelím, které se výrazně vepisuje do siluety centra města. Pětiosé hlavní průčelí s trojosým rizalitem člení v přízemí sloupy a pilastry s ionskými a v patře s korintskými hlavicemi. Sochy v průčelí vytvořil vídeňský sochař Richard Kauffung. Po Merettově smrti převzal práce na interiéru Max von Ferstel, jenž navrhl hlavní baldachýnový oltář a pravděpodobně i další části interiéru. Lodě jsou zastropené dřevěnými kazetovými stropy s filigránským dekorem a ukončené půlkruhovými apsidami. Apsida presbytáře hlavní 18 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

lodi je zaklenuta konchou s kazetováním. Mezilodní arkády člení kamenné pilíře s polosloupy a pi lastry s ionskými hlavicemi. Nad vítězným obloukem se nachází nástěnná malba od ostravského malíře Josefa Stalmacha. Původní baldachýnový oltář byl v roce 1954 nahrazen novým oltářem podle návrhu architekta Jaroslava Čermáka.

MORAVSK Á OSTRAVA 19

2 Národní dům (nyní Divadlo Jiřího Myrona) ◆ H◆PM◆ Čs. legií 148/14, Ostrava-Moravská Ostrava Josef Srb, přestavba Evžen Friedl, Jan Jírovec 1892–1894, 1939–1940 Ivo Klimeš, interiér Radim Ulmann, Stavoprojekt Ostrava, 1977–1986 přestavba Jiří Stejskalík, 2010–2014, realizace 2018–2019 Národní dům byl řešen jako jednopatrový objekt s palácovým průčelím se středním pětiosým rizalitem v intencích neorenesance. Hlavní sál se nacházel ve dvorním křídle, a ačkoli neměl elevaci, sloužil i jako sál hudební a divadelní. Součástí původní stavby byla například Palackého dvorana, salonky nebo klubovny a kavárna. Objekt musel být adaptován pro divadlo v letech 1939–1940, aby měl český soubor kde hrát, ale zmíněné divadlo, upravené ještě v roce 1967, vyhořelo roku 20 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

1976. Architekt Ivo Klimeš, autor projektu přestavby, upravil neorenesanční průčelí a část hmoty předního traktu. Zbylé části jsou novostavbou v duchu pozdního internacionálního stylu. Ta byla v uplynulých letech upravena, přistoupilo se k výměně oken i portálu, aby se budova z ulice jevila jako evokace původního Národního domu. Divadlo je zároveň propojeno s bývalým sídlem záložny, postaveným v letech 1902–1903 ve stylu české neorenesance podle návrhu architekta Otokara Béma. K záložně patřily i dva nájemní domy v Milíčově ulici podle Bémových plánů, tvořící nyní taktéž zázemí divadla.

3 Nájemní dům Anny Krommerové ◆H◆F◆ Hollarova 942/2, Ostrava-Moravská Ostrava Simon Žurek, přestavba parteru Vladimír Meduna, nebo Oskar Olár (?) 1894–1895, 1947–1949 Neobarokní dvoupatrový nájemní dům, původně jednopatrový, následně nadstavěný o patro, má nároží akcentované arkýřem s cibulovitou oplechovanou bání. Stavba reprezentuje nové měřítko Nádražní ulice, jak se začalo profilovat v devadesátých letech XIX. století. Nárožní akcent v podobě věžového arkýře mají i další dva protilehlé domy. Architektonický unikát však činí z domu až úprava z let 1947–1949, kdy firma Walter nechala přestavět prodejnu kožené galanterie na základě uplatnění radikálního funkcionalistického řešení, jehož autorem je bud’ pozdější stoupenec socialistického realismu Vladimír Meduna, nebo velmi

kultivovaný funkcionalistický architekt Oskar Olár. Dům byl vynesen na konstrukci z Mannes mannových trub, což umožnilo prosklít obchodní parter, nároží zdůraznit zaoblenými skly výkladce, uvozujícími vstup do veřejně přístupné části. Portál je obložen travertinem a mramorem, přičemž střední kamenný pás odděluje spodní část výkladců od horního pásu, který je završen římsou s osvětlovací rampou. Celek doplňovaly springlery, které měly zajistit ocelovou konstrukci proti nebezpečí požáru. V současnosti v prostoru bývalé prodejny funguje galerie kanceláře městského plánování MAPPA. MORAVSK Á OSTRAVA 21

4 Vila Markuse Strassmanna ◆H◆ Střelniční 78/16, Ostrava-Moravská Ostrava Otto Thienemann 1895–1896 Vila představuje reprezentační sídlo předního židovského podnikatele Moravské Ostravy, postavené v blízkosti nevelkého historického jádra tehdejšího rozvíjejícího se průmyslového města. Strassmann ji nechal v sousedství vlastního pivovaru, jehož převážná část byla později zbořena, postavit stavitelem a architektem Felixem Neumannem podle projektu známého vídeňského architekta Otto Thienemanna. Vila kombinuje v intencích pozdního historismu formy pozdní renesance s vernakulárními prvky, například 22 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

s hrázděním. Členitá hmota vily s mansardovou střechou a nárožní věží s dlátkovou střechou vnáší odlišné měřítko do okolní převažující maloměstské a měšťanské zástavby tehdejší Moravské Ostravy. Fasády s bosáží a pásovou rustikou jsou doplněny romantickými prvky hrázdění pod korunní římsou a v patře věže i trojúhelníkovým a stupňovým štítem. Dispozice se rozvíjí kolem ústřední haly, z níž jsou přístupné místnosti a schodiště do podkroví.

5 Ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů ◆ H◆ Smetanovo náměstí 979/2, Ostrava-Moravská Ostrava Felix Neumann, Otokar Bém 1896, 1905, 1925–1926 Karel Cieślar, spolupráce Zdeněk Zelenka 2004–2006 Felix Neumann vyprojektoval původně symetrickou dvoupatrovou budovu ředitelství firmy, náležející do sféry Vítkovického horního a hutního těžířstva. Na konci XIX. století se jednalo o největší administrativní budovu Moravské Ostravy. S ohledem na majetkové vazby a na užití fasády z režného cihelného zdiva se stavebník vědomě přihlásil k firemnímu stylu Vítkovických železáren. Průčelí rytmizují dva mělké rizality, jeden s vchodem v gotizujícím portále. Důležitý prvek tvoří segmentově zaklenutá okna s parapety, zdobenými tvarovka-

mi se zelenou glazurou. Z kapacitních důvodů se uskutečnilo několik přístaveb. V letech 1925–1926 to byla nástavba třetího patra a schodišťového rizalitu do dvora podle návrhu architekta Otokara Béma. Poslední, postmoderně řešená přístavba završila zamýšlenou symetrickou kompozici této fronty náměstí rizalitem s trojúhelníkovým štítem, tvořícím pandán k průčelí sousedního domu (Smetanovo náměstí 328/1, s. 54) navrženého architektem Karlem Jarayem.

MORAVSK Á OSTRAVA 23

8 Vila Hanse Ulricha ◆H◆ Sokolská 175/26, Ostrava-Moravská Ostrava Hans Ulrich 1898–1899 interiér klubu Parník Milan Sýkorský 1995–1996 V torzu zástavby bývalé vilové čtvrti Moravské Ostravy se dochovala třípodlažní vlastní vila stavitele a krátce i starosty Moravské Ostravy Hanse Ulricha. V domě se bydlelo a zároveň zde bylo v suterénu kancelářské zázemí stavebníkovy firmy. Dům na obdélném půdoryse s průčelími členěnými mělkými rizality a završenými polovalbovými štíty je příkladem pozdního historismu s principy vernakulární tvorby. Kombinace omítaných ploch, členěných pásovou rustikou, obkladu z cihelných tvarovek, imitace dřevěného hrázdění ve štítech 26 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

s neobarokním detailem a s rostlinným dekorem presecesní povahy ukazuje na eklektickou potřebu předvést v intencích pozdního historismu vlastní tvůrčí schopnosti. Ve zvýšeném přízemí je uplatněn dispoziční rozvrh se střední širší chodbou a na to navazujícím dvojramenným schodištěm do obytného podkroví. Postmoderně laděné hravé interiéry klubu Parník z let 1995–1996 vznikly podle návrhů architekta Milana Sýkorského.

9 Polský dům ◆H◆M◆POMO◆ Poděbradova 1152/53, Ostrava-Moravská Ostrava Stanisław Bandrowski 1899–1900 přestavba a dostavba Jiří Smejkal, interiéry Richard Habart 1982–1992 V roce 1899 založená Společnost pro výstavbu Polského domu vyjadřovala ambice Poláků, kteří na Ostravsko přicházeli v důsledku rozvoje zdejšího průmyslu. Projekt vypracoval polský architekt Stanisław Bandrowski. V eklektickém pojetí novostavby se inspiroval tvorbou krakovského architekta Teodora M. Talowského. Na tradičně komponovaném těle stavby uplatnil malebnou skrumáž historizujících forem a prvků, doplněnou kombinací omítaných ploch a režného cihelného zdiva. V něm jsou použity cihly a kameny z tehdy

bouraných krakovských hradeb, jak se uvádí v dobové literatuře. Ústřední motiv tvoří nárožní cylindrický věžový rizalit, završený atikou a kopulí s kovovou dekorativní mříží, a dále rizalit v asymetrickém průčelí do Poděbradovy ulice s termálním oknem, završený trojúhelníkovým štítem a uvozený pylony s koulemi a polskými orly. Naproti stával obdobně řešený nárožní dům lékaře Wacława Seidla, také podle návrhu Stanisława Bandrowského, zbořený v souvislosti s asanací zdejší zástavby. S ohledem na snahu alespoň částečně napravit daný stav se uskutečnila postmoderní přestavba a přístavba Polského domu, přičemž některé prvky z té doby se dochovaly do současnosti. MORAVSK Á OSTRAVA 27

12 ↑ Dům Johanna a Franze Chmelových ◆S◆ Zámecká 41/2, Ostrava-Moravská Ostrava Alois Mihatsch, Hans Ulrich 1901 Dvoupatrový nárožní secesní dům na půdorysu L se zvalbenou střechou původně na nároží směřujícím k Masarykovu náměstí zvýrazňovala zvonově utvářená a dekorativně pokrytá helmice. V parteru jsou sice obě uliční fasády střídmé a člení je pouze pásová rustika, ale to je výsledek rehabilitace průčelí, nikoli původní řešení, dochované v úrovni prvního i druhého patra. V této rovině uvozují fasády jednoosé arkýře na zoomorfně zdobených konzolách a se segmentovými štíty s dívčími maskarony. V úrovni piana nobile, čili prvního patra, propojují arkýře průběžné balkony se zdobným kovovým zábradlím. Fasády mají bohatou výzdobu v intencích vegetabilní secese s rostlinnými motivy v suprafenestrách oken a se stuhami na pilastrech. V zadním traktu se nachází dvojramenné schodiště. V prvním patře jsou velké prostory s fabionovými římsami bohatě zdobenými vegetabilním štukovým dekorem. Původně sloužily kavárně Habsburg, po roce 1918 pojmenované Praha. V posledních letech zde fungovalo knihkupectví Academia, zrušené počátkem roku 2020. 30 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

13 → Živnostenská banka ◆H◆ Čs. legií 1222/22, Ostrava-Moravská Ostrava Karl Mayreder 1902–1903 Dvoupatrová kancelářská a obytná budova s nárožím zdůrazněným věžovým arkýřem, zakončeným oplechovanou helmicí, reprezentuje pozdní eklektický historismus, zdůrazňující konzervativní aspekt architektonické práce s tématem městského domu a paláce. Konzervativně orientovaný architekt Karl Mayreder, absolvent vídeňské techniky, dal bankovní budově osvědčený výraz na pomezí renesančních a barokních forem, dotvářený figurálními reliéfy na motivy práce v podobě putti pracujících při těžbě uhlí a výrobě železa. Reliéfy vycházely ze zaměření bankovní filiálky na oblast těžkého průmyslu. Uvedená stavba zároveň dokládala postupnou proměnu institucionálního zázemí Moravské Ostravy, původně velmi slabého a postupně se proměňujícího pod vlivem narůstajícího hospodářského významu města.

MORAVSK Á OSTRAVA 31

14 Bývalá městská jatka ◆H◆S◆P◆ Porážková, Stodolní, Ostrava-Moravská Ostrava Oskar Mratschek, Ignaz Felix, Walter Frese (1892–1893) 1902–1903, 1925 –1927 přestavba a přístavba Robert Konieczny, KWK Promes, 2017–2021 Nejstarší dochovaná část budov bývalých městských jatek v současnosti prochází konverzí, jejímž výsledkem bude sídlo městské galerie Plato podle projektu polského architekta Roberta Konieczného a jeho ateliéru KWK Promes. Dobytčí trh se sem přestěhoval z Antonínova náměstí v sedmdesátých letech XIX. století. Pro potřeby jatek byl počátkem osmdesátých let předminulého století adaptován zdejší obecní hostinec. Následovala první fáze výstavby střídmých hal z režného cihelného zdiva. Na to navázala v letech 1902–1903 32 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

Ignazem Felixem vyprojektovaná stavba nové chladírny se strojovnou a kotelnou, zdůrazněná věží s bohatě utvářenou historizující architekturou z režného cihelného zdiva. Další částí byla hala vepřové porážky se střešní betonovou konstrukcí, vynesenou na litinových sloupech. Následný rozvoj jatek souvisel s jejich rozšířením ve dvacátých letech minulého století podle puristicky pojatého návrhu berlínského architekta Waltera Freseho, v torzu dochovaném v severozápadní části Stodolní ulice.

15 Vila Julia Eisnera ◆S◆ Milíčova 1231/20, Ostrava-Moravská Ostrava Ferdinand Mainx, Leopold Popp 1903 Nejvýraznější příklad vilové stavby z počátku minulého století si v Moravské Ostravě postavil právník Julius Eisner na periferii tehdejšího města v prostoru, kde se později podél tehdejší Eliščiny třídy zástavba prudce rozvinula. Jednopatrová vila členitého obdélného půdorysu má bohatě řešené fasády, pojednané téměř jako vzorníky výzdobných prvků vegetabilní secese s věžičkami, segmentovými štíty, arkýři a okny různých tvarů. Severovýchodní nároží dotváří patrová zimní zahrada s dekorativně pojednanou dřevěnou konstrukcí. Fasády vycházejí z kombinace hlad-

ké a strukturované omítky a z využití antropomorfních i vegetabilních motivů a prvků včetně květinových terčíků s barevnými emailovými výplněmi. Rizalit s dvojramenným schodištěm na jižní straně domu navazuje na střední rozšířené chodby, odkud jsou přístupné místnosti. Dům měl původně dřevěnou verandu, která byla zbořena v souvislosti s jeho propojením se sousední kancelářskou přístavbou. Navzdory tomuto negativnímu zásahu se jedná o jeden z nejkvalitnějších příkladů secese, vycházející z frankofonního art nouveau.

MORAVSK Á OSTRAVA 33

20 Evangelický kostel ◆H◆S◆ Českobratrská, Ostrava-Moravská Ostrava Karel Troll, Ludwig Faigl 1905–1907 Evangelická církev si nejprve postavila neogotickou faru podle návrhu architekta Felixe Neu manna, dokončenou v roce 1901. Poté v roce 1904 vypsala soutěž na projekt kostela, v níž převažovaly variace na severoněmecky pojatou architekturu gotické či renesanční inspirace. Realizovaný projekt představuje evokaci cihelné stavby v duchu severské renesance, ačkoli fasáda je obložená keramikou, aplikovanou na cihelné zdivo. Kostel se do Českobratrské ulice otevírá zaklenutým portálem s kovovou dekorativní mříží a trojúhelníkovým štítem. Asymetricky uspořádanému cel38 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

ku dominuje postranní hranolová věž s odstupňovanými štíty, završená jehlancovitou helmicí. Dispozičně se jedná o halové trojlodí s dřevěným kazetovým stropem, s galerií v patře na východní straně a navazující kruchtou nad hlavním vchodem. Kruchta i galerie jsou ze dřeva. Presbytář je pětiboký a zaklenutý. Mramorový oltář, dřevěná kazatelna i lavice, dlažba nebo tělesa otopného systému dokládají stylové ukotvení projektu na pomezí historismu a secese.

MORAVSK Á OSTRAVA 39

23 Nájemní dům Alfreda Wechsberga ◆S◆ 28. října 105/15, Ostrava-Moravská Ostrava Felix Neumann 1907 Čtyřpatrový dům v řadové zástavbě se zkoseným půdorysem patřil v době svého dokončení k nejvyšším nájemním domům Moravské Ostravy. Jeho stavebníkem byl bankéř Alfred Wechsberg. Parter a mezanin sloužily k obchodnímu a kancelářskému provozu, ve vyšších podlažích se nacházejí byty. Architekt Felix Neumann měl v té době za sebou etapu rozvíjení florální i geometrické secese. Zde však již kombinoval secesní organické formy s barokní modulací průčelí, což je evidentní zvláště v případě středního arkýře, který zakončuje dynamicky vzepjatý štít se zahroceným oknem a mansardová střecha. Obdélná okna 42 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

v úrovni třetího patra jsou opatřena římsovými, ve střední části mírně vzepjatými frontony, hlavice pilastrů mají podobu ovoidních tvarů a výrazně stylizovaných masek. Jedná se o ukázku rozvíjení eklektického přístupu s propojováním secesních forem s barokními, projevujícími se v modelaci průčelí i hmoty nebo v řešení některých prvků a detailů.

24 Kolonie Žofinské huti ◆M◆ Kolejní 1323/12, Masná 1324/1, 1352/3, 1398/3a, 882/5, Porážková 1322/18, 1424/20, Ostrava-Moravská Ostrava Ludwig Fiala, Ferdinand Mainx, Leopold Popp 1907–1912 Kolonie pro dělníky nedaleké Žofinské huti, náležící Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu, je tvořena sedmi objekty a doplňuje se s blokovou zástavbou nájemních domů, v jejichž sousedství byla vybudována. Nejstarší tři domy jsou jednopatrové se dvěma schodišťovými sekcemi a 12 byty. Následující čtyři dvoupatrové domy, opět se dvěma schodišťovými sekcemi a s byty až pro 21 rodin, zástavbu kolem dvora s hřištěm (nyní

parkoviště) dotvořily. Domy z režného cihelného zdiva na obdélných půdorysech s postranními rizality a se zvalbenými střechami jsou členěny lizénovými omítanými rámy a dispozičně zformovány jako trojtrakty. Jediná dochovaná a alespoň zčásti obnovená kolonie v centrální oblasti města je příkladem výstavby vycházející z firemního stylu Vítkovických železáren.

MORAVSK Á OSTRAVA 43

31 Nájemní dům Leopolda Poppa ◆S◆ Poštovní 162/11, Ostrava-Moravská Ostrava Ferdinand Mainx, Leopold Popp 1912 Stavitel Leopold Popp se společníkem Ferdinandem Mainxem se výrazně podíleli na přestavbě Moravské Ostravy v období před první světovou válkou. Jejich výrazový repertoár vycházel z forem vegetabilní a geometrické secese až po pozdní secesi, kdy obohatili svůj rejstřík o neobarokní i neoklasicistní prvky. Třípatrový dům na nepravidelné nárožní parcele na křižovatce Poštovní a Reální ulice s Jiráskovým náměstím je toho ukázkovým příkladem. Dům má velkoměstský parter s velkými výkladci. Vyšší části obou průčelí člení jednoosé arkýře. Ostatní části fasád 50 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

rytmizuje vysoký pilastrový řád s dekorativními hlavicemi, zdobenými motivem mušle. Střed průčelí do náměstí završuje barokně modelovaný štít s postranními vázami a uprostřed s kartuší, uvozenou boltci a festony a v ploše vyplněnou letopočtem MCMXII. Oblé nároží, umožňující měkký přechod z prostoru Poštovní ulice, potažmo Jiráskova náměstí, do ulice Reální, zdůrazňují zaoblené balkony s kovovým zábradlím. Dispozice domu je dvojtraktová s dvojramenným schodištěm v zadním traktu.

32 Most Miloše Sýkory ◆M◆ 28. října, mezi Moravskou a Slezskou Ostravou Vítkovické horní a hutní těžířstvo 1912–1914 V trase bývalé císařské silnice spojující Opavu s Moravskou Ostravou a Těšínem stojí jeden z nejkrásnějších ostravských mostů. Jeho projekt vypracovalo projekční oddělení Vítkovického horního a hutního těžířstva a vyrobila jej mostárna téže firmy. Jedná se o ocelový nýtovaný most, stojící na betonových pilířích s kamenným obkladem na březích řeky Ostravice. Stával zde původně most dřevěný, následně v letech 1847– –1851 řetězový most podle návrhu inženýra Josefa Seiferta. Ten se zřítil 15. září 1886 při přechodu vojenské jednotky a tato tragická nehoda vešla nejen do ostravských dějin. Příhradový ocelový oblouk současného mostu má rozpětí 60 a vzepětí 7 metrů. Most je celkem 92 metrů dlouhý a včetně chodníků 16 metrů široký. Zachráněn byl při osvobozovacích bojích 30. dubna 1945 Milošem Sýkorou, i když o jeho roli se vedly a dosud vedou polemiky. Most nese dodnes jméno svého zachránce. Původní označení Říšský most vyjadřovalo jeho pozici na trase říšské silnice. MORAVSK Á OSTRAVA 51

33 Jámová budova a těžní věž dolu Jindřich ◆S◆M◆ Nádražní, Ostrava-Moravská Ostrava (1846) 1913 Těžní věž a jámová budova jsou jedinými pozůstatky dolu Jindřich, založeného roku 1846 a zprvu označovaného jako Jáma X. Od roku 1856 důl vlastnila Severní dráha císaře Ferdinanda, která jej přejmenovala. Těžní věž ze vzpěrové příhradové ocelové nýtované konstrukce s jámovou budovou z režného cihelného zdiva vznikla během přestavby dolu těsně před první světovou válkou. Spolu s dalšími objekty představovala průmyslovou dominantu v sousedství Nádražní ulice. Zatímco věž je až na lomené oblouky v horním patře utvářena s důrazem na konstrukční aspekty zvoleného řešení, cihelná

52 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

jámová budova je příkladem secesní industriální architektury s výrazným trojosým průčelím, završeným segmentovým štítem mezi hranolovitými pylony. Po zasypání těžní jámy a asanaci dolu byl v letech 1982–1990 v prostoru za těžní věží postaven podle projektu architekta Evžena Kuby ze Stavoprojektu Ostrava hotelový dům v intencích pozdního internacionálního stylu. V současnosti jsou hotelový dům i jámová budova bez využití. Majitel zatím neuskutečnil proponovanou přestavbu hotelového domu, ani nepředstavil eventuální využití jámové budovy.

MORAVSK Á OSTRAVA 53

38 Živnostenská banka (nyní Komerční banka) ◆NK◆ Nádražní 1698/12, Ostrava-Moravská Ostrava Kamil Hilbert 1922–1924 Novostavbu ostravské budovy Živnostenské banky pojal architekt Kamil Hilbert jako vyjádření serióznosti finanční instituce a zároveň obraz nové orientace ekonomických elit. Paláci dal podobu na pomezí klasicismu a baroka, více se však odvolával na architekturu přelomu XVIII. a XIX. století, navazující na revoluční klasicismus. Stavbu završil mohutnou mansardovou střechou a do ulice vybavil tympanonem s oslavným nápisem, uvozeným alegorickou figurativní výzdobou od sochaře Karla Dvořáka. Serióznost vyjádřil v působivém utváření vstupního schodiště s mramorovými obklady a v navazující části s klasicistně řešenými 58 OSTRAVA INDUSTRIÁLNÍ A MODERNÍ

prostorami jednotlivých podlaží. V přízemí tvoří jádro budovy cylindrická hala se světlíkem. Hala si neuchovala původní vybavení, protože byla postmoderně upravena. Avšak kamenné obklady chodeb a schodiště, zámečnické práce v podobě kovového klasicistního zábradlí či madel a dřevěné prvky dveří a oken dobře dokládají klasicizující historismus dvacátých let jako adekvátní odpověd’ na dobové tendence modernismu.

MORAVSK Á OSTRAVA 59