Spokojené hnízdění a posezení 67
ZAHRADNÍ BIOTOP
→ Ochrana přírody začíná na vlastní zahradě. Můžete z ní vytvořit mnohotvárný prostor, v němž se bude dařit jak rostlinám, tak živočichům. Je důležité, aby tento biotop byl trvale udržitelný a mohl se rozvíjet. Podle toho, jakou zahradu si vybudujete, budete mít přede dveřmi více či méně přírody a ptačího zpěvu. Začněte třeba tím, že na pozemku vyčleníte kout planých rostlin, v němž ptáci mohou najít různá semena!
BIODIVERZITA
→ Kromě klimatické změny dnes čelíme i dalším starostem, jako je úbytek biodiverzity. Rozmanitost druhů se podle vědců zmenšuje na celém světě. Pokud některý druh vyhyne, je to nenapravitelná škoda. Na zahradě samozřejmě nežijí sibiřští tygři, ale slimáci největší, to je jiný případ, na ty tam rozhodně narazíte! Ptáci nám jako tzv. deštníkové druhy ukazují, do jaké míry druhově pestrá zahrada je.
PROŽITEK PŘÍRODY POZNÁVÁNÍ DRUHŮ
→ Vydejte se na objevnou výpravu po zahradě a uvidíte, že v ní nežijí jen ptáci, ale spousta dalších živočichů. Někteří jsou skutečně malí, nenápadní, a pokud je chcete spatřit, musíte se dívat opravdu pozorně. Pro ty zvídavé z vás existují kvalitní knihy, díky nimž lze jednotlivé druhy určit – a svět zahrady bude ještě zajímavější. Hmyz a bezobratlí jsou důležitou potravou pro mnoho ptáků a jiných živočichů.
→ Ptačí koncert po ránu, štěbetání vrabců nebo ptáci u krmítka – svět ptáků na zahradě nabízí sám o sobě skvělý prožitek přírody, který každého potěší. Udělejte si čas a pozorujte ptáky. Díky tomu získáte nové poznatky a pochopíte souvislosti. Varuje kos před kočkou, nebo je ve vzduchu krahujec? Pokud v zahradě zpívá nějaký pták, zřejmě tam bude mít i své hnízdo. K odchovu mladých pak bude potřebovat housenky motýlů.
ZAHRADA –OÁZA POHODY
→ Nemusíte být znalci druhů, abyste si mohli vychutnávat přírodu, která se rozprostírá hned přede dveřmi. Mnoho studií dokazuje, že pobyt v přírodě (to platí i pro zahradu) přináší člověku hluboké uspokojení. Příroda navíc působí blahodárně na mozek a jeho zotavení. Zkrátka vyjděte si do zeleně, dívejte se na pestré květy a motýly, poslouchejte zpěv ptáků a radujte se!
KAŽDÝ MŮŽE BÝT ZAHRADNÍK
→ Místo robotické sekačky a štěrku dopřejte zahradě pestrobarevné květiny pro motýly, kopřivy pro housenky a semena pro ptáky – bez trochy „nepořádku“ a domácích bylin druhové pestrosti nedosáhnete. Ani kousek divočiny není na škodu. Pusťte se do toho a vytvořte si přírodní zahradu, ve které se budou ptáci a další živočichové dobře cítit. Divočina v zahradě je trendem doby!
BAREVNĚJI A HLASITĚJI PROSÍM!
Ptáci dokážou létat – to je známý fakt. A právě proto, že mohou uletět v případě hrozícího nebezpečí, se daleko méně skrývají a straní lidí. Je snadné je zahlédnout, často je zaregistrujete jen koutkem oka. Mnozí lidé si ptáků v podstatě nevšímají, berou je jako samozřejmost. To ovšem platí především pro obytné čtvrti se zahradami; na poli a v lese to většinou vypadá jinak. V monotónní agrární krajině nebo na smrkových plantážích se nezřídka počet ptačích druhů snižuje. Dříve byl kos obecný typickým lesním ptákem – dnes ho v některých lesích vidíme daleko méně často než v obydlených oblastech se zahradami a parky. To se týká i jiných druhů: například v Německu byl nejvyšší výskyt rehka zahradního zjištěn v Bavorsku, v zahrádkářské kolonii v Augsburgu. Rehek zahradní je doma v proměnlivé krajině s loukami, sady a pásy keřů, a právě díky podmínkám výskytu některých druhů (nebo naopak jejich absenci) získáváme cenné poznatky o stavu životního prostředí. Aby se ptáci cítili dobře, je třeba splnit jejich životní potřeby: musejí mít k dispozici dostatek potravy, možnosti k rozmnožování a pocit bezpečí. U různých ptačích druhů jsou tyto potřeby velmi rozdílné, a to i v závislosti na ročním období. Jedno je jisté: pokud určitý prvek v životním cyklu chybí, daný ptačí druh se v konkrét
ním místě nevyskytuje. Tak je to jednoduché. V intenzivně obdělávané zemědělské krajině se nezřídka ztrácí prostředí pro přirozený vývoj řady živočišných druhů: chybí keře pro zahnízdění a hnízda na zemi jsou ničena zemědělskými stroji. To má vliv zejména na ptáky agrární krajiny, tedy polní ptáky. V posledních desetiletích ubývají například koroptve, čejky a skřivani.
Zahradní ptáci
Vzhledem k potřebám intenzivního zemědělství je o to důležitější zaměřit se na využití menších pozemků. Právě v zahradách nacházejí některé lesní a polní druhy ptáků náhradní biotop. Stromy, keře a volné nezastavěné plochy tu na poměrně malém prostranství vytvářejí podobně strukturovanou krajinu jako na přechodech mezi lesem a loukou, kde řada těchto druhů žije přirozeně. Efekt okraje lesa je možné ještě posílit díky vhodnému uspořádání zahrady. Navíc ptáky plot nezastaví, takže mohou využívat větší množství zahrad a také parky nebo jiné zelené plochy.
V zahradách hnízdí především druhy, jako je kos obecný, sýkory, pěnice černohlavá nebo drozd zpěvný, které jsou v tomto městském prostředí často široce rozšířené. Jaké druhy a kolik se jich bude na zahradě vyskytovat, závisí mimo jiné
Více života a barev vnášejí do zahrady zpěvní ptáci, jako je například stehlík obecný.
na okolí a poloze pozemku, například jestli leží v centru města, nebo na jeho okraji, případně zda jde o vilovou čtvrť, či o zahrádkářskou kolonii. Vodní ptáci, velcí dravci nebo brodiví ptáci se v zahradě spíše vyskytovat nebudou. Druhy s flexibilnějšími nároky na hnízdění a potravu však rády využijí potenciál, který je tu k dispozici a který jim vytvořil člověk. V přirozené zahradě s mnoha různými přírodními patry, počínaje stromy a keři, přes trvalky a byliny až po trávník nebo louky, s prvky ze dřeva a kamene, s možnostmi úkrytů a trochou „nepořádku“ je druhová pestrost celkově
mnohem větší než v uklizené (ale ne nutně lépe organizované) zahradě protkané vyštěrkovanými plochami, ošetřované chemickými postřiky a s nakrátko sekaným trávníkem. Kolik ptáků bude žít ve vaší zahradě, máte ve svých rukou. Přitom není nutné plně znát ekologické souvislosti, i když jsou zajímavé a člověk pak přírodu lépe chápe, a to nejen před vlastními dveřmi. Jestliže se vám však podaří na zahradu přilákat rozmanité druhy ptáků, díky vlastnímu pozorování si sami uvědomíte, co s čím souvisí, a porozumíte komplexnějším problémům přírody i životního prostředí.
POTRAVNÍ KOLOBĚH
Ptáci stojí často v na vrcholku potravních řetězců. Uveďme jeden příklad: jednoduchý a komplexní zároveň. Sýkorám chutnají malé housenky. Housenky jsou larvy denních nebo nočních motýlů, a když se vyklubou z vajíčka, požírají zelené části rostliny, dokud nejsou dostatečně velké, aby se mohly zakuklit. V kukle se housenka promění v motýla. Dospělý motýl se živí nektarem, který poskytují kvetoucí rostliny. V zahradě tedy pro ně musejí růst vhodné květiny nebo keře, a často jsou to zcela jiné rostliny, než jimiž se živí housenky. U některých druhů motýlů housenky přezimují, u jiných přezimuje kukla nebo kokon, u dalších zase přezimují na chráněných místech již dospělí jedinci – motýli. Aby mohly housenky posloužit jako potrava pro sýkory, musí zahrada v první řadě poskytovat dobré podmínky pro motýly: potravu, možnost rozmnožování, ochranu. Proto tu musejí růst vhodné rostliny, které tu ovšem zase potřebují mít vhodné stanovištní podmínky, konkrétně zdravou půdu, vodu a světlo.
Komplexní závislosti
Ve skutečnosti není příklad sýkory, která konzumuje housenky, zase až tak přímočarý. Rostliny a živočichové jsou propojeni do
komplikované sítě a jedni jsou závislí na druhých. Sýkory se navíc neživí jen housenkami různých druhů motýlů, které vyžadují různé hostitelské rostliny, ale také konzumují jiný hmyz a pavouky. V zimě pak potřebují semena, která nacházejí v semenících rostlin – a to mohou být zase jiné rostliny, než jimiž se živí housenky nebo na nichž nacházejí nektar motýli.
Ptáci jsou ukazatelem!
Ptáci patří mezi takzvané deštníkové druhy. Pokud žijí na zahradě ptáci, s jistotou se tam vyskytují i další živočišné druhy, které jsou jejich potravou, například bezobratlí. Obecně tvoří většinový podíl živočichů na zahradě právě bezobratlí. Jedná se o všechny drobné lezoucí tvory bez kostry, počínaje hmyzem, přes pavouky, svinky a stonožky, až po hlemýždě, slimáky a červy, kterých je překvapivě mnoho druhů.
I další zvířata konzumují hmyz, pavouky, červy nebo plže – jsou to například žáby, ještěrky, ježci nebo netopýři.
Ptáci, kteří se dají velmi dobře pozorovat a určovat, platí za indikátory. Jejich výskyt zároveň dokládá i existenci jiných organismů ve stejném ekosystému.
NAHoře – dole, sluNce – sTÍn: PRo kAždéHo se NAjDe mÍstečko.
Mnoho ekologických nik, mnoho druhů Čím více různých nabídek potravy, úkrytů a míst k hnízdění je na zahradě k dispozici, tím více různých živočichů a rozdílných druhů se tu může vyskytovat. Různorodé možnosti, které se tu vyskytují vedle sebe, se nazývají ekologické niky. V průběhu evoluce se určitý druh přizpůsobí určitému prostředí, a dojde tak k obsazení dané ekologické niky.
Existují jak časové, tak prostorové niky, proces přizpůsobování se může týkat potravy nebo také materiálu na stavbu hnízda. Všechny dané faktory v určitém biotopu splňují v různých kombinacích podmínky pro různé druhy.
Sýkora modřinka a sýkora koňadra hledají hmyz a jeho larvy mezi listy a na větvích. Menší a leh
čí sýkora modřinka k tomu využívá větve na okrajích koruny, sýkora koňadra šplhá spíše ve středu stromů a keřů. Oba druhy sýkor hnízdí v dutinách a konkurují si, pokud jde o vhodná místa k hnízdění. Sýkora koňadra však s hnízděním začíná v sezoně dříve. Sýkora modřinka zase může hnízdit i v dutinách s menším vletovým otvorem. Jak rehek domácí, tak ještěrka obecná se živí hmyzem. Rehek domácí chytá kořist ve vzduchu, zatímco ještěrka na ni číhá na dřevě nebo kamenech. Netopýři a ježci jsou dva hmyzožravé druhy aktivní v noci. Jejich cesty se ovšem nekříží, a to doslovně, netopýři loví ve vzduchu, kdežto ježci si vyhledávají něco k snědku na zemi.
Bez drobných živočichů by nebyl ani střízlík obecný, to je koloběh přírody.
Kde je střízlík …
Je třeba ještě jeden příklad? Střízlík obecný (obrázek vlevo) požírá drobný hmyz, hlavně brouky, ale také pavouky, které hledá spíše na zemi. A to i v zimě, protože střízlík neodlétá na jih jako většina ostatních hmyzožravých ptáků. V listí pod keři nachází drobné živočichy, kteří tu přezimují. Husté křoví nebo hromada klestí mu nabídnou ochranu a úkryt. Možná si tu na jaře také postaví hnízdo – pokud bude schopen najít mech, listí, srst a peří jako hnízdní materiál.
… tam se líbí i ropuše
Hromadu klestí mají v oblibě i jiná zvířata. Nahoře v hromadě možná zahnízdí střízlík, mezi větvemi u země se zase může ubytovat ropucha nebo ježek. Jediným předpokladem je, že zde bude dostatek potravy pro všechny, protože i ropucha a ježek konzumují bezobratlé živočichy. Zatímco ale střízlík obecný vyhledává spíše menší hmyz, druzí dva mají naopak raději červy. Ropucha je loví ve dne, ježek zase v noci.
BI od IV e RZI tA
Biodiverzita se skládá z množství různých druhů (druhová pestrost), variací v rámci jednoho druhu (genetika) a množství různých ekosystémů. Často je slovo biodiverzita používáno jako synonymum pro druhovou pestrost. Přitom se ale jedná o mnohem více.
Tady nacházejí užitek všichni: Sýkora modřinka hledá hmyz v koruně stromu, brhlík na kmeni a drozd zpěvný na zemi. A pro nás lidi jsou k dispozici chutná jablka a příjemný stín s krásným ptačím koncertem.
Od potravních řetězců k potravním sítím
Naši zahradní ptáci mají různé zvyky. Například jsou mezi nimi takoví, co konzumují semena, nebo jiní, kteří konzumují hmyz. Pokud se na zahradě vyskytuje nějaký druh ptáků, dokládá to, že se tu vyskytuje i správná potrava – a že živočichové, kteří jsou sami potravou, si tu zase nacházejí tu svoji. Když si všímáme potravních řetězců, zjistíme, že jsou různě dlouhé a podílí se na nich různý počet živočichů. Na správném stanovišti například roste štětka planá a stehlík obecný požírá její semena. Komplikovanější už
to je u krahujce, který uloví pěnici. Pěnice požírají hmyz, téměř výhradně létající hmyz, který se většinou živí nektarem. Jsou tedy potřeba rostliny pro hmyz, kterým se živí pěnice, kterou pak uloví krahujec. Pokud jeden prvek v systému chybí, celý systém se naruší. To je přece jasné!
Nyní ovšem ještě musíme vzít v úvahu, že mnohé druhy hmyzu využívají různé rostliny, pěnice konzumují různý hmyz a také krahujec neloví jen pěnice, nýbrž různé drobné ptáky. A už tu máme komplexní potravinovou síť – a důsledky jejího narušení jsou mnohem dalekosáhlejší a méně přehledné.
