OBSAH
Úvod ..................................................................6
Právní úprava zmíněná v textu ............................................11
Použité zkratky ........................................................13
1. Zákoník práce – část sedmá .........................................16
Hlava I
Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce
Hlava II
Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 § 156 Druhy cestovních náhrad ...........................................48
158
159
§ 161 Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny........................70
§ 162 Náhrada výdajů za ubytování .......................................72
§ 163 Stravné .........................................................74
§ 164 Náhrada nutných vedlejších výdajů ..................................86 § 165
§ 166 Druhy cestovních náhrad ...........................................92
§ 167 Náhrada jízdních výdajů ...........................................93
§ 168 Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny........................94
§ 169 Náhrada výdajů za ubytování .......................................95
§ 170 Zahraniční stravné ................................................96
§ 171 Náhrada nutných vedlejších výdajů .................................106 § 172
Hlava III
Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 § 173
§ 174
§ 175 Náhrada jízdních výdajů ..........................................110 § 176 Stravné ........................................................112
177
178
179
§ 180
181
Hlava IV
Společná ustanovení o cestovních náhradách
§ 182 Paušalizace cestovních náhrad .....................................130 § 183 Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování ..........................134
184
§ 185
§ 186
§ 187
§ 188 Cestovní náhrady poskytované podle mezinárodní smlouvy nebo na základě dohod o vzájemné výměně zaměstnanců se zahraničním zaměstnavatelem ...................................160
§ 189 Zmocňovací ustanovení ...........................................161
Hlava V
Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce § 190
Hlava VI
Náhrady nákladů při výkonu práce na dálku § 190a .
2. Cestovní náhrady a daňové souvislosti ..............................168
3. Mezinárodní vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb ...........................175
4. Teambuilding .....................................................182
5. Cestovní náhrady poskytované členům statutárních orgánů právnických osob .................................................187
6. Cestovní náhrady, které mohou daňově uplatnit podnikající fyzické osoby, společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti ............................194
Vyhláška č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 ..................214
Vyhláška č. 373/2024 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2025 ................................216
Příloha k vyhlášce č. 373/2024 Sb. ......................................217
Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí ........225
Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb. ..................................230
Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb. .................233
Orientační ceny ubytování ..............................................244
Výklad k novele § 184 školského zákona (výňatek) ..........................252
nejsou vymezeni v § 109 odst. 3 ZP„podnikatelské sféra“jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP
„nepodnikatelská sféra“
Motorové vozidlo
Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami zahraniční pracovní cesty, a to podle § 162.
pravidla:
i) náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem práce s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje obvyklé místo výkonu práce na území České republiky.
Věta první se nepoužije, jsou-li práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nepoužijí, jestliže doba vyslání zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb v České republice nepřesáhne celkově dobu 30 dnů v kalendářním roce. To neplatí, jestliže je zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb agenturou práce.
(3) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 2 věty první platí obdobně, jde-li o cizince, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance115) a cizince uvedeného v § 98 písm. s) zákona o zaměstnanosti. Pro odměňování cizinců uvedených ve větě první platí § 43a odst. 6 obdobně.
115) § 3 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
|
