Náklo

Náklo Architektonická studie veřejného prostoru na vrchu kopce Náklo zpracovaná pro Mikroregion Nový Dvůr architektonickou kanceláří Hromádko

Milotice

Ratíškovice

Skoronice

Vlkoš

Vacenovice

Svatobořice Mistřín

HROMÁDKO architektonická kancelář

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Tato studie vznikla v rámci projektu s reg. číslem.: 12/016/41200/082/000942, „ Studie obnovy a využití kulturního dědictví historické oblasti Nákla“ (podpořeného z programu Leader+ a ze SZIF)

Současnost Popis stavu Fotodokumentace Širší vztahy Vize Autorská zpráva Nadhledová situace Technická situace Architektonický řez Hlavní principy Porovnání s rozhlednou Poznámka k mobiliáři

SouÄ?asnost

“Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice, Vacenovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů.

V 30. letech 20. století zde nastal rozvoj těžby lignitu firmou Baťa. Nedaleko vrcholu se nacházejí pozůstatky dolů Žofie, Tomáš, Josef a Franc de Paule. Na pozvolných svazích Nákla jsou založeny vinice. V poslední době se Náklo dostalo do povědomí v souvislosti s nepravděpodobnými hypotézami o možném ústředí Velkomoravské říše. Na vrcholu Nákla stojí dřevěný liliový kříž a pískovcová socha Sáma.”

Tak o Náklu mluví Wikipedia. Skutečnost je ovšem mnohem širší. Náklo je kopec, který není dost vysoký na to, aby mohl být považovaný za přírodní dominantu. Leží ve středu kruhu tvořeným čtyřmi obcemi v relativně krátké docházkové vzdálenosti - je to styčný bod, místo setkávání. Je to kulturní dominanta, která je navíc podepřena legendou o tzv. Veligradu, bájném sídle Velkomoravské říše. Je to místo konání každoročních folklórních akcí a slavností, a přitom obyčejný vrch, na jehož úpatích se rozprostírají pole a vinice. Na samotném vršku najdeme pozemek podlouhlého tvaru, který leží ladem, kus neobdělávané země. Na tomto území, lemovaném alejí stromů, stojí volně v prostoru sloup zakončený zdobně vyřezávaným liliovým křížem, drobná dřevěná zvonička skýtá osamocené přístřeší a celé na tu nádhernou scenerii trochu smutně dohlíží několik soch včetně výše zmíněného kupce Sáma.

48°56’15’’ s.š.

17°8’14’’ v.d.

265 m.n.m.

184 m.n.m

3km

208 m.n.m

265 m.n.m

207 m.n.m 200 m.n.m

Širší vztahy

V kruhu o poloměru 3km od vrchu Nákla leží čtyři obce, jímž je vrch vztyčným bodem - Milotice, Vacenovice, Ratíškovice, Dubňany.

Na svazích se nachází obdělávaná pole s různými plodinami od kukuřice, přes rychle rostoucí topoly, po vinohrady. Dřívější těžba nerostných surovin zde po sobě zanechala několik dolů a s nimi spojené provozní objekty, které jsou nyní částečně opuštěné. Výjimkou je důl Tomáš a tzv. Baťovka, která je přeměněna na sloužící administrativní, bytové a skladovací objekty a kde sídlí firma T Machinery. Dalšími fungujícími průmyslovými objekty jsou cementárna na SZ a drůbežárna na V. Vinné sklepy na východním i severozápadním úbočí jsou velmi populární a hojně navštěvované.

Nejznámější památkou v okolí je státní zámek Milotice postavený v barokním stylu, ke kterému patří i velkorysá zámecká zahrada. Zámek je ve vlastnictví státu.

Přírodní rezervace Horky leží na severním svahu, pár set metrů pod vrcholem a najdeme zde ukázku krajiny, jak dříve vypadaly části bělokarpatské stepi včetně několika druhů vzácných a ohrožených druhů rostlin, které se v okolí nevyskytují.

Přes Náklo vedou zelené a žluté turistické trasy do okolí. Existují plány na cyklostezku vedoucí přes vrch, její realizace je zatím nejistá.

Ve vzdálenosti větší než 3km se rozprostírá nyní zalesněná oblast známá jako Moravská Sahara.

Nejbližšími městy v okolí jsou Kyjov na sever a Hodonín na jih.

ÚP Milotice

fialový kruh vyznačuje Náklo

Katastrální mapa

fialový polygon označuje pozemky

Vize

kopec nekopec výhled

čtyři vsi

poutní místo

slunce příroda

esence

styčný bod slavnosti

folklór historie pole

legenda

snadná údržba

Autorská zpráva

Veřejný prostor na vrchu kopce Náklo v současném stavu nefunguje tak, jak by mohl. Sochy stojící volně bez ladu a skladu, tu stojí sloup, támhle zvonička. Folklórní soubory zpívající na prašné cestě, diváci sedící na roztroušených rozkládacích lavicích... Chybí smysl a řád. Chybí silná základní vrstva, na kterou navážou další vrstvy.

Hlavní nosnou myšlenkou návrhu je Stezka vinoucí se podélně územím z východu na západ. Tato stezka je páteří, nití, na které jsou navěšené jednotlivé korálky všech ostatních činností odehrávajících se na pozemku. Je to první vrstva, na kterou jsou položeny vrstvy další. Je to pěší propojení, příjemná a nenáročná alternativa ke stávající cestě na jižním okraji pozemku. Je vlnitá, plná zatáček, podobně jako cesta našimy životy. Vyzývá ke zpomalení a nadechnutí se, k prozkoumávání světa okolo a současně toho našeho vnitřního, který nosíme v sobě. Je sice vlnitá a pomalá, ale bez odboček, které by tříštily pozornost.

Druhou výraznou vrstvou, která promlouvá do morfologie celého Nákla, je 14 kopečků ve střední části území, mezi nimiž se vine Stezka. Tvoří je nasypaná a zhutněná zemina, jsou zanechány k porůstu přírodními travinami bez jakékoliv umělé výsadby, jako by pozemek nebyl dotčen lidskou rukou. Časem dojde k vytvoření krásné přírodní zahrady, která zajistí vhodné životní prostředí pro volně žijící živočichy a která bude díky své skladbě téměř bezúdržbová. Ve výsledku mohou tyto kopečky představovat pozůstatky dávných rozvalin zapomenuté v čase, kopcovatou krajinu, kterou z Nákla spatříme na vzdáleném horizontu, nebo třeba horské svahy a údolí, kterými si každý svobodně hledá svoji vlastní cestu a způsob, jakým si ji prožít.

Princip návrhu Princip

Modelace terénu - 14 kopečků

Hlavní propojení - stezka vinoucí se mezi kopečky

Dvě ohniska:

amfiteátr a vyhlídka s liliovým křížem

Třetí důležitou vrstvou jsou dvě ohniska aktivit napojená na Stezku. Prvním je amfiteátr, scéna pro kulturní akce, letní kino, divadlo a folklórní slavnosti. Svojí kapacitou hlediště 150 - 200 lidí vytváří důstojný prostor pro pořádání výše zmíněného. Jeho jednoduchá půlkruhová geometrie je orientována severo-jižně, jevištěm směrem ke stávající cestě, pro snadný přístup v případě potřeby rekvizit či jiných audio, světelných nebo promítacích zařízení. Konstrukce je velmi jednoduchá - do teréní prohlubnš se osadí křivky monolitickách betonových sedacích lavic a jeviště. Prostor mezi nimi je ponechán volně k porůstu místními přírodními rostlinami, stejně jako kopečky a zbytek pozemku.

Na druhé straně Stezky od amfiteátru, směrem k SV, je vynechán obdélníkový prostor pro mobilní stan, který je při slavnostech stavěn. Stan je namířen svoji podélnou osou na jeviště amfiteítru.

Tato plocha může být vysypána mlatem jako Stezka, její rozměry určuje velikost stanu.

Tím druhým ohniskem je vyhlídka usazená na nejvyšší kopeček. Z tohoto nejvýše položeného bodu Nákla je rozhled do 360° vyjma skupiny stromů na JZ. Primárním přístupem na vyhlídku je Stezka, která vede přímo přes vrchol kopečku. Druhým přístupem je schodiště od cesty z jihu, tvořené rozposouvanými betonovými kvádry ve stejném provedení jako lavice amfiteátru.

Na vrchol kopečku je přemístěn Sloup s liliovým křížem, který dodává kopečku význam a akcentuje jeho funkci. Pokud by došlo na stavbu rozhledny, doporučujeme přemístit sloup a rozhlednu postavit místo něj.

Všechny stávající vzrostlé dřeviny jsou zachovány nedotčené. Stromořadí (dle ÚP Milotic) při jižní cestě je plně respektováno. V návrhu není plánována výsadba žádných dalších stromů ani keřů, celá plocha území je ponechána pouze zatravněná přírodními travinami. Při východním vstupu na Stezku je navrženo obslužné parkoviště sestávající se ze tří parkovacích stání pro invalidy a tří stání pro standardní auto nebo jednu větší dodávku. Plocha pro parkování je vydlážděná zámkovou dlažbou. Stávající zvonička v západní části pozemku je ponechána beze změn na svém místě vzhledem k nejasnému stavu její konstrukce a základů.

Použitý mobiliář by měl splňovat několik společných vlastností: měl by být tvořen přírodními materiály (také tak působit), aby svým charakterem zapadl do přírodní zahrady. Jeho stárnutí by mělo být důstojné a přirozené s co nejmenší mírou nutné údržby. Měl by být trvanlivý a bezúdržbový, jeho působení měkké a dočasné v kontrastu s ostrým a pevným betonovým sezením amfiteátru. Preferované je dřevo oproti ostatním materiálům, hlavně oproti oceli. Dobrým řešením jsou lavice z velkoformátových kusů masivního dřeva, rozmístěné podél Stezky. Tvar samotných kopečků připomíná sedačky a lehátka, a proto nebude potřeba velkého množství zařizovacích předmětů.

Celému návrhu byl ponechána volnost. Míra “nedodělanosti” je chtěná. Snaha o přeurčení prostoru by vedla ke ztrátě přírodního charakteru, který je na Náklu velmi žádoucí. Výsledkem by bylo pouze zaplnění plochy atrakcemi, které by neměly s obyvateli, kteří se zde scházejí, mnoho společného. Namísto toho návrh ponechává velkorysou plochu pro započetí nového příběhu a dotvoření prostoru místní komunitou, která bude s Náklem spjata pevněji právě pro participaci při tvorbě jeho podoby. Příběh každého z nás je jedinečný a tímto způsobem bude možné dosáhnout souladu mezi lidmi bez odepření intimity.

Příklady takového dotvoření mohou být různé: rozmístění mobiliáře a soch od místních sochařů, dřevořezbářů či jiných nadaných umělců a řemeslníků podél Stezky; zmíněné vystavování uměleckých předmětů a artefaktů, vytvořených místními umělci nebo žáky škol; pořádání uměleckých plenérů, sportovních akcí a cvičení, divadelních představení, oslav...

...Náklo je život.

Jak si ho každý prožije, záleží pouze na něm.

Amfiteátr

Prostor pro stan

Parkoviště Vstup na stezku

Nadhledová situace

Kukuřičné pole

Vstup na stezku

Zvonička

Vyhlídka

Liliový sloup / Rozhledna

Schodiště

Kopečky

Pole s topoly

Kopeฤ ky

Amfiteรกtr

Prostor pro stan

Technickรก situace

Zvonička

Liliový sloup / Rozhledna ce oři tob Sva istřín -M

Milo tice

e vic ko tíš Ra

y an bň u D

ovice Vacen

Amfiteátr

Architektonický řez

LiliovĂ˝ sloup / Rozhledna

Kopečky...

...jsou základním morfologickým prvkem nově vzniklého prostoru. Čtrnáct homolí o výšce 1,5 až 2,5 metrů vytváří kopce, sedla, úbočí a údolí a odkazují se svým vzezřením na kopcovitou krajinu, kterou můžeme z Nákla pozorovat. Mezi nimi se vine stezka, která je hlavním motivem celého území, páteřním spojením v podélném směru.

Stezka je pokryta zhutněným mlatem - materiálem, který není kluzký, absorbuje vodu (netvoří kaluže) a vyžaduje minimální údržbu. Svahy kopečků jsou zanechány k porůstu samovolně extenzivní bezúdržbovou travinou a náletovými rostlinami. Každý člověk se může svobodně rozhodnout, jakou činnost bude na jejich svazích provozovat: slunit se v leže, vychutnávat okolí sedíce, sáňkovat v zimě...možností je mnoho, ať už se člověk zastaví při projížďce na kole nebo zvolí aktivní využití svého času na Náklu.

Mnohočetnost dějů, která se navíc mění s během ročních období, byla vetkána do návrhu proto, aby si každý mohl dotvořit svůj vlastní příběh, aniž by mu kdokoliv říkal jakým způsobem.

Volitelně mohou kopečky a údolí mezi nimi sloužit jako piedestaly pro sochy nebo různé dočasné umělecké předměty tvořené místními umělci nebo školami, čímž by celé území dostalo charakter galerie pod otevřeným nebem, galerie mikroregionu. Z pohledu lidského horizontu by se tyto předměty jevily jako solitérní, při pohledu z vyššího místa (kopečku, rozhledny) by se pozorovateli otevřela komplexnost celé scény, ve které by miroregion odhaloval svoji identitu skrze vystavená díla. Vše podle toho, jak si člověk stoupne a rozhlédne se.

Ilustrativní příklady umístění soch v rámci kopečků ...popsané na sochách Velikonočního ostrova

Solitér

Seskupení / celek

Upoutává pozornost, vytváří dojem nekonečna: jsme zaměřeni na objekt a jeho popředí i pozadí je pro nás mlhavě vzdálené.

Solitér se dá umístit v podstatě kamkoliv. Chceme-li, aby socha co nejvíce vynikla, umístíme ji na kopec. Umístěním u Stezky dosáhneme nejvyšší míry interakce. Nenápadným umístěním mezi kopečky potlačíme její potenciál.

Seskupení oproti solitéru vytváří dojem celistvosti, nechává promlouvat charakter všech objektů dohromady. Sochy komunikují mezi sebou a prostřednictvím této jejich vnitřní komunikace promlouvají k pozorovateli společným jazykem.

Forma jazyka se mění v závislosti na stanovišti pozorovatele a je ovlivňována četností, hustotou a rozmístěním soch. Z každého úhlu pohledu může celek vyvolávat jiné dojmy. Seskupení vytváří prostor, který je snadno pochopitelný.

Hra s horizontem

Interakce s okolím

Promítnutím soch vůči horizontu se dá docílit různých efektů.

Při umístění soch do výšky očí pozorovatele a nad ni působí sochy dominantně (zvlášť když jejich obrys protíná čára horizontu jako na obrázku). Naopak, při zvýšeném horizontu pozorovatele (stojíme-li na kopci, rohledně), dochází ke vnímání celku jako na obrázku vlevo. S měnící se denní (a roční) dobou, dostává obloha jiný nádech a tím vykresluje sochy do různých nálad.

Sochy a artefakty mohou speciálním způsobem působit na své okolí a tím vytvářet zajímavá místa. Taková situace bývá často nahodilá, jako v případě této sochy, kterou nahnul čas. Je žádoucí podobná působení a místa vytvářet cíleně - brát v potaz typ sochy a vhodně ji orientovat v prostoru.

Amfiteátr...

...tvoří první ohnisko areálu.

Tvarem vytváří mírnou, ale rozsáhlou prohlubeň sníženou vůči okolnímu terénu o 1,5m v jeho středu, kde se nachází jeviště. Jeho osa je orientována severo-jižně, protagonisté ani diváci nejsou oslňováni vycházejícím nebo zapadajícím sluncem. Do tohoto amfiteátru o poloměru 20 m se vejde mezi 150-200 lidí. Vytěžená zemina se použije k navršení okolních kopečků.

Kruhový tvar amfiteátru je ohraničen ze severní strany Stezkou. Z jihu přiléhá k cestě z důvodů snadného přístupu v případě potřeby zásobování apod.

Jeviště je tvořeno půlkruhem s poloměrem 6,5 m a plochou 32 m2, hlediště čtyřmi řadami soustředných lavic. Každá řada je snížena vůči předchozí o 375 mm - tím je vytvořeno sezení, které zaručuje dobrou viditelnost. Lavice jsou vyrobeny z bíle probarveného monolitického betonu s leštěným povrchem. Materiál i jednoduché pojetí amfiteátru zaručuje trvanlivost s minimální potřebou údržby. V prodloužené ose amfiteátru, za Stezkou, je situován první kopeček, na který doporučujeme přemístit sochu Sáma, čelem k jevišti, který tak bude sledovat veškeré kulturní dění z důstojné pozice, která mu náleží.

Volitelně může být do jevištní a sedací plochy vytesána malým písmem legenda o Veligradu způsobem, aby legenda začínala na jevišti a pokračovala kontinuelně směrem k obvodu amfiteátru.

Vyhlídka...

...tvoří druhé ohnisko areálu.

Je koncipována jako volný prostor na nejvyšším a nejrozlehlejším z kopečků, na jehož vrch je přemístěn Liliový kříž, který akcentuje smysl a význam nad ostatními kocpečky.

Pokud bude rozhodnuto o stavbě rozhledny, doporučujeme umístění na tento nejvyšší kopec, místo Liliového kříže.

Kopec se nachází půdorysně na stejném místě, jako je současný geografický nejvyšší bod Nákla a tím uměle navyšuje nadmořskou výšku Nákla na 267,5 m.n.m. Kopec tedy převyšuje současný terén o 2,5 m tak, aby pozorovatel bez potíží přehlédl vzrostlé kukuřičné pole přiléhající k severní hranici pozemku.

Severní svah kopce je pozvolnější, vybízející k sezení a polehávání. Dále je na něm umístěno několik lavic, buď ve stejném betonovém provedení jako schody a lavice amfiteátru, nebo formou masivního dřeva.

Vrch je obsloužen primárně stezkou, která se vine přes vrchol, ale jejíž spád není nikde strmější než 10% - rodiče s kočárky a invalidé se dostanou nahoru bez větší námahy. Pro snadný a rychlý přístup vede z jihu sekundární schodiště, které spojuje vrch s přilehlou cestou. Schody jsou navržené jako velmi mírné s výškou stupně 160 mm a provedené ve stejném materiálu jako lavice amfiteátru - bílý probarvený monolitický beton s protiskluznou povrchovou úpravou. Na rozšířených stupních mohou být umístěné kvádry z masivního broušeného dřeva (charakter, trvanlivost, bezúdržbovost) sloužící jako lavice.

V případě cykloturistů plní toto schodiště funkci hlavní přestupní stanice.

Porovnání...

...s rozhlednou

Poznámka k mobiliáři

Autorům připadá vhodné se na závěr tohoto projektu zmínit o možnosti, jak učinit Mikroregion Nový Dvůr ještě o kousek krásnějším. Poznámka se netýká jen mobiliáře, který je použitý v rámci této studie, ale směřuje na všechny nově zřizované uživatelné předměty v rámci mikroregionu.

Touto možností je vytvořit pro mikroregion katalog mobiliáře, který by byl závazný a z něhož by se vycházelo v následujících letech při umísťování lavic, informačních tabulí, nebo třeba povrchů cyklostezek, altánů, autobusových zastávek - všech předmětů, které slouží veřejnosti a které se opakují. Díky tomu by v celém mikroregionu vznikaly stejné prvky, které by byly pro všechny obyvatele známé, a které by odlišovaly mikroregion od ostatních obcí a regionů. Obyvatelé by se s těmito předměty mohli snadno ztotožnit a cítili se jako doma v kterékoliv části.

Takový katalog citelně schází. Je škoda, že při návrhu studií jako je tato není z čeho vycházet. Navržené zařizovací předměty na Náklo mohou být dobré - byly by ale mnohem lepší, kdyby fungovaly celoplošně v celém mikroregionu stejným způsobem. Při návrzích veřejných prostor se takto běžně postupuje v zahraničí - jednotlivé regiony, města nebo městské části mají své průběžně modernizované a aktualizované soubory, ze kterých se vybírají předměty při návrzích veřejných prostor. Tak, jako mají firmy své corporate identity, mohl by i Nový Dvůr zvýraznit a podtrhnout identitu svoji.

Výsledný vizuální efekt v ideálním případě není vidět. To není vůbec na škodu, naopak. Veřejné prostory působí klidným uceleným dojmem, neruší obyvatele svoji nehomogenní skladbou, kde je na každém rohu jiný typ lavičky, v každé obci jiný druh veřejného osvětlení, na každém kilometru naučné stezky jiná informační tabule.

V ideálním případě by měl mobiliář pocházet z lokality, do které se bude osazovat, z mikroregionu. Mobiliář, který je místní, působí autenticky. Autenticita je důležitá pro místní obyvatele. Příkladem mohou být lavice, které navrhnul a opracoval známý truhlář z vedlejší obce a podobně. S tím úzce souvisí koncepce jeho návrhu.

Návrhář mobiliáře by měl znát místní poměry, tradice a historii. Měl by mít povědomí o tom, čím je mikroregion charakteristický, jaké jsou jeho silné stránky a znich vycházet. Příkladem je vcelku rozsáhlá těžba lignitu, který se používá především k topení - mobiliář by mohl mít ožehnutý nebo opálený charakter. Jiným příkladem je dlouhá tradice v pěstování vinné révy - mobiliář by ve svém konceptu mohl zozhledňovat tento fakt a některé jeho části by mohly být připodobněny jednotlivým sazenicím a podobně. Pokud by existoval typický předmět, který by byl v průběhu historie hojně používán v mikroregionu, proč by mobiliář neměl být připodobněn jemu?

Pokud by byl takový katalog mobiliáře sestavený, předměty zmíněné v předešlé studii by z něj měly vycházet. Pokud nebude, tak doporučujeme použít předměty s minimální potřebou údržby, vyrobené z přírodních materiálů (hlavně dřevo), tvarem jednoduché až primitivní, snadno obměnitelné, a hlavně takové, které jsou možné vyrobit bez dovozu v rámci mikroregionu

HROMÁDKO architektonická kancelář

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí