Výstavba modulárního letiště v senegalském Saint-Louis

Již mnoho bylo řečeno během našich předešlých rozhovorů a vystoupení pro odbornou i laickou veřejnost o zhruba 30 letech zkušeností společnosti Transcon Electronic Systems s využíváním modulárních řešení pro naše produkty pro budování letištní infrastruktury. Modularita je princip, který jsme se nakonec postupně rozhodli aplikovat na řešení kompletního letiště, které nyní budujeme v západoafrickém Senegalu. Senegal je zemí, která oproti evropskému prostředí skýtá celou sérii praktických a logistických výzev a s tím spjatých rizik, které nám modulární přístup pomáhá výrazně redukovat, kdy jednotlivé prefabrikované moduly dovážíme z ČR přímo do Afriky a na místě je následně rychle kompletujeme jako stavebnici Lego.

Projekt výstavby modulárních letišť v Senegalu je beze sporu největším českým pro- jektem v subsaharské Africe za posledních několik desetiletí, přičemž se mu (byť často v porodních bolestech) daří znovu obnovovat dřívější československou tradici v budování investičních celků v zemích Globálního jihu, které tak zoufale potřebují rozvoj moderní infrastruktury a průmyslu (vedle dalších strukturálních změn) nezbytných pro svůj rozvoj a sociálně-ekonomickou stabilitu, která může mít kladný vliv na redukci chudoby a omezit, ideálně eliminovat, některé negativní jevy, jakým je například v zemích Evropské unie tolik diskutovaná nelegální migrace z těchto částí světa.

Výstavba letiště sama o sobě přirozeně nemůže radikálně změnit veškeré komplexní makroekonomické a strukturální výzvy, se kterými se potýká hospodářství dotyčné země, avšak o pozitivním přínosu projektu

(pro Senegal i ČR) nemůže být pochyb. Při hodnocení tohoto projektu by se tudíž nemělo hledět pouze na tradiční ekonomické ukazatele, popř. kolik se podařilo zapojit českých podniků do projektu, ale zároveň jak se projekt promítl i do života místních komunit, které se nachází v místech, kde probíhá výstavba modulárních letišť. Stavba letiště Saint-Louis ku příkladu představovala pro místní komunity celou řadu výzev, kdy si rekonstrukce zdejšího letiště vyžádala (v islámském světě téměř nemyslitelný) přesun místního hřbitova (nacházejícího se v místech prodloužené runwaye), či narušila migrační trasy zdejších pastevců, kteří byli zvyklí hnát svůj dobytek přes areál letiště. Toto je pouze nejviditelnější výčet věcí, které místní komunita vyměnila za příslib pracovních příležitostí v průběhu budování letiště a těch vyplývajících z jeho budoucího provozu, jako je zejména rozvoj cestovního ruchu (ve městě, které je zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO), rozvoj logistické základny pro potřeby těžby zemního plynu (ze senegalských vod Atlantického oceánu) a lepšího propojení s metropolí Dakarem a dalšími částmi země.

Jsem proto velice potěšen, že naši partneři ze společnosti KOMA nebrali otázku dobrých vztahů s místní komunitou a potřeby jejího rozvoje na lehkou váhu a velice upřímně a seriózně se v této věci angažovali. Výsledkem působení KOMY v Saint-Louis je asi padesátka místní pracovní síly, která pracovala po boku českých techniků a inženýrů, učila se od nich v afrických podmínkách tolik neprobádanému modulárnímu způsobu výstavby budov a tím posilovala své stávající technické schopnosti, popř. se od nuly naučila úplně nové, kdy se českému týmu podařilo vyškolit nové řemeslníky, jako například elektrikáře, či instalatéry, kteří si tyto zkušenosti nepochybně odnesou sebou do dalších zaměstnání a projektů, či k založení vlastních živností v budoucnu.

Pracovat na českém projektu bylo pro senegalskou stranu nepochybně zajímavé, neboť se pro ni jednalo o narušení zavedených paradigmat, kdy podobně velké projekty v zemi z pravidla realizují velcí hráči, předně z Francie, Číny, či Turecka. Oproti čínským projektům, které se vyznačují intenzivním zapojením čínských expertů a dělnictva prakticky na všech úrovních, získala senegalská strana na českém projektu větší možnosti participace a zapojení vlastních lidí a podniků. Ve srovnání ku příkladu s francouzskými projekty se výrazněji projevila lingvistická stránka věci, kdy převážná část českého personálu nebyla frankofonní a obě strany si tak musely vypomáhat často lámanou angličtinou, což mohlo nejednou působit místy komicky a bylo beze sporu prospěšné pro rozvoj všech zúčastněných aktérů.

Neméně důležité bylo, že se zároveň jednalo o možnost, kdy naši kolegové mohli svým senegalským partnerům představit pro ně na první pohled neznámou zemi, která ovšem disponuje celou řadou ekonomických i kulturních výdobytků a atributů, se kterými se Senegalci mohou identifikovat. A to sice zemi odkud pochází Petr Čech, ten který přivedl senegalského profesionálního reprezentačního gólmana Édouarda Mendyho do londýnské Chelsea; zemi, která není zatížena koloniální minulostí, ba mohla by prohlásit, že byla sama prakticky kolonizována; zemi, odkud původně (z kraje KOMY ze Zlínska) pochází obuv Baťa, která byla pro prarodiče mnoha dnešních mladých Senegalců první obuví, kterou kdy navlékli; zemi odkud pochází vozy Škoda Octavia (první generace) tolik populární mezi místními taxikáři; zemi odkud pochází látky VEBA, které nosí nejedna senegalská žena. Jsem proto ještě jednou velice vděčný společnosti KOMA, jak se zhostila práce s místní komunitou a zároveň pomohla šířit dobré jméno Česka v Senegalu.

→ Ilja Mazánek

Ilja Mazánek jr. vystudoval arabštinu a mezinárodní rozvoj na University of Leeds (ve Velké Británii). V minulosti působil v ropném koncernu ExxonMobil či poradenské společnosti Deloitte. V současné době vede zastoupení společnosti Transcon Electronic Systems v senegalském Dakaru v rámci projektu rekonstrukce regionálních letišť. Ovládá arabštinu, angličtinu, bulharštinu a francouzštinu. Ve volném čase se nejraději věnuje cestování, letectví a 3D tisku.