Poslední slovo šéfredaktorky

Poslední slovo šéfredaktorky

Tento školní rok zatím nebyl milosrdný k nikomu z nás. Počty nakažených a jinak nemocných stoupají jak v rámci jednotlivých tříd, tak v řadách našich ctěných profesorů. Podobné komplikace se sice nevyhnuly ani naší redakci, ale i navzdory tomu tu jsme s dalším číslem, které Vám snad tyto ne zcela slunečné dny prozáří. Můžete se těšit jak na naše tradiční rubriky, tak i na něco navíc. Stačí jen číst dál.

Jak je řečeno již v nadpisu tohoto krátkého úvodu, toto je poslední číslo, na kterém přímo spolupracuji. Několik let mi bylo ctí být ve vedení tohoto skvělého studentského časopisu a musím říct, že to byla obrovská zkušenost. Potkala jsem opravdu úžasné lidi. Vážím si každého současného i bývalého člena redakce a všem moc děkuji. Bohužel mě i mou zástupkyni Dorku Petrovičovou dostihla realita maturitního ročníku, takže nejsme schopny najít tolik času, kolik bychom chtěly, a tak je čas jít dál.

Nedovedu si ale představit schopnějšího a aktivnějšího člověka, kterému bych svěřila svou důvěru a tento post předala, než jakým je Šimon Pěnička. Tímto mu přeji mnoho štěstí do dalších let, pevné nervy a spoustu inspirace, které věřím, že nikdy nebude nedostatek.

A hodně štěstí, zdraví a radosti i Vám ostatním. Kdo je teď nebude potřebovat?

Marie Štěpánková, bývalá šéfredaktorka