tomáš kroužil
architektonické portfolio vybraných prací
CV
O MĚ d.n.: 20.10.1990
Dobrý den,
a:Dukelská 974, Litomyšl 57001 Česká republika
Jmenuji se Tomáš Kroužil, pocházím z Litomyšle, kde jsem vystudoval Gymnázium Aloise Jiráska. Upřímně, v té době jsem se nesoustředil na nejlepší známky a věnoval svůj čas spíše volnému času a přátelům. Má cílevědomost a vztah ke studiu se změnil až s příchodem na vysokou školu, Faluktu architektury ČVUT v Praze. Zde jsem začal aplikovat přístup dříve známý spíše ze sportu - když mě něco baví a naplňuje, chci v tom být nejlepší. V určité míře tento přístup podněcovalo i konkurenční prostředí na FA ČVUT, ale soutěživost, která vede k dobrým výsledkům, je zdravá.
t: +420 736 427 797 e: tomaskrouzil@gmail.com
Během studia jsem věnoval spolupráci s architekty a úspěšně i veřejným soutěžím. Přelomovým úspěchem byla soutěž na Veřejné prostory Letiště Václava Havla v Praze, kde náš team s Radkem Lampou získal 1. místo a zvýšené ocenění. Na základě této soutěže jsem po absolvování FA rovnou začal pracovat v ateliéru ra15 a plynule navázal práci na projektech pro Český Aeroholding. Osobně považuji toto období (práci pro ČAH) za doposud nejpřínosnější z hlediska mého profesního rozvoje. Vytvořil se unikátní autorský team Aeropolis, sestavený z ateliérů ra15, CMC, D3A, který po dobu 2 let spolupracoval na Master Planu Sever, Studii Skywalk a železniční stanice a Master Planu Jih. Styl práce v ra15 je převážně samostatný, kde autor návrhu má na starosti všechny fáze projektu, od studie až po prováděcí dokumentaci, přebíráme tak osobní odpovědnost za výslednou podobu projektu. Díky tomuto přístupu jsem se seznámil se všemi oblastmi navrhování a naučil se organizovat a vést projekty. Rád pracuji v teamu schopných lidí a dokážu se za měřit na konkrétní zadání, ovšem stále častěji vyhledávám projekty a příležitosti, kde mám kontrolu nad průběhem a organizací projektu. Mými hlavními přednostmi jsou kreativita, pracovitost, komunikativnost a umění jednání s lidmi, klienty, zodpovědnost, spolehlivost, cílevědomost a optimismus.
Děkuji a těším se na spolupráci. Tomáš Kroužil
VZDĚLÁNÍ
ZNALOSTI
9/2003 - 6/2010
Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl
9/2010 - 6/2013
Fakulta Architektury, ČVUT v Praze, Bakalářské studium
3/2014 - 7/2014
College of engineering, School of Architecture Seoul National University of Science and Technology
9/2013 - 6/2016
Fakulta Architektury, ČVUT v Praze, Magisterské studium
Graphisoft Archicad Autodesk Autocad Autodesk 3ds Max Adobe Photoshop Adobe Illustator Adobe InDesign Microsoft Office Google Sketchup BIM projektování Čeština Angličtina Francouzština Italština
ZKUŠENOSTI
PROJEKTY
1/2013 - 6/2013
spolupráce s B2 architecture
8/2014 - 6/2016
intern v rala s.r.o.
7/2016 - nyní
achitekt v ra15 a.s.
Krom vybraných projektů, které blíže prezentuji v portfoliu a u kterých mohu garantovat svůj podíl tvůrčí činnosti a autorství, jsem se podílel i na dalších projektech: • Impact HUB Brno - projekt interiéru • PPF Gate - Air Bank - projekt interiéru • PPF Gate - prováděcí dokumentace šatny a koupelny • Pobočková síť KB - prováděcí dokumentace • Rekonstrukce Grégrova vila - prováděcí dokumentace • MŠ a ZŠ Na Kocínce - dokumentace pro stavební povolení • Rekonstrukce podkroví ZŠ Nám.Svobody a Emy Destinnové - kompletní projekt • Bytový dům Olbrachtova - studie provetidelnosti • Interiéry ČTK - projekt interiéru
6
vybrané práce
01
KREATIVNÍ MĚSTO, LITOMYŠL 2025 diplomová práce
02
VEŘEJNÉ PROSTORY LVHP veřejná architektonická soutěž
03
LÁVKA HOLEŠOVICE-KARLÍN veřejná architektonická soutěž
04
DOMOV PRO SENIORY architektonická studie
05
KAVÁRNA JEDNA BÁSEŇ realizace
7
06
ZASTAVOVACÍ PLÁN SEVER master plan
07
SKYWALK, ŽELEZNIČNÍ STANICE architektonická studie
08
ZASTAVOVACÍ PLÁN JIH master plan
09
TERMINÁL 1, PRST A studie proveditelnosti
8
01
KREATIVNÍ MĚSTO, LITOMYŠL 2025 diplomová práce rok: 2016 team: \ místo: Litomyšl, Czech republic status: \ ocenění: \ Tématem diplomové práce je urbanistický rozvoj města Litomyšl se zaměřením na definování hlavních rozvojových ploch a jejich možností. Cílem je definování budoucích vztahů v území v reakci na vybudování obchvatu města. Následné doplnění urbánní struktury novou zástavbou vhodných forem naplňující budoucí možné potřeby města. Vybrané lokality pro řešení v návrhu úzce souvisí s průtahem. V současnosti lokality trpí přítomností husté automobilové dopravy. Vyhlídky jsou nadějné, regulace průjezdné dopravy. Vize 2025 má být vizí iniciační. Návrh nemá konkretizovat jediné možné využití v území, ale postihnout ideální stav, kdy se nevyčerpané kapacity revitalizují a vyplní městskou strukturu. Idea kreativního města, kterým se stane historické maloměsto je realizovatelná pouze za aktivní účasti vedení města, které upřednostní dlouhodobý účinek změn nad tím okamžitým. Je důležité, aby se pracovalo s ideou nadřazenou pouze místnímu významu. městem, snížení dopravního zatížení a tím pádem uvolnění v současnosti neviditelných kapacit. Krom okrajového areálu Perštýn se všechny lokality nacházejí do 10 minut chůzí od centra. Stávající struktury nacházející se v řešených místech neodpovídají kvalitě a potenciálu jejich umístění.
9
10
02
VEŘEJNÉ PROSTORY LVHP veřejná architektonická soutěž rok: 2015 team: Radek Lampa, Pavel Fajfr, Tomáš Cirmaciu, Josef Filip místo: Praha, Česká republika status: v procesu návrhu ocenění: 1. cena, soutěž Českého Aeroholdingu JEDNODUCHOST – SROZUMITELNOST – PŘEHLEDNOST toto heslo je ideovým principem návrhu celkové urbanistické koncepce založené na vytvoření velkého klidového předpolí – prostranství - náměstí mezi terminály I a II, které se tak stává jednoznačným centrálním místem celého letiště, místem kde vše doslova začíná a končí. Pod tímto prostorem je obrovské kryté parkoviště – vstupní hala letiště, které svými obrovskými prosvětlujícími atrii se vzrostlou zelení propojuje tento impozantní prostor s horním náměstím. V duchu hesla je i přetvoření ulice Aviatické na hlavní dopravní tepnu – třídu letiště, která má autoritativně a důstojně absorbovat do sebe všechnu automobilovou dopravu letiště. JEDNODUCHOST – SROZUMITELNOST – PŘEHLEDNOST tak je navržena komplikovaná struktura dopravního řešení letiště. Hlavním kladem návrhu je razantní vzájemná oddělenost jednotlivých dopravních tahů a prostředků, včetně tras pro pěší. Doprava v předprostoru je řešena ve třech úrovních. 0. úroveň (podzemní parkovací hala) a 2. úroveň (estakáda) slouží hlavně pro automobilovou dopravu, prostřední 1. úroveň (náměstí) pak slouží především pro pohyb pěších. Tím došlo ke zklidnění náměstí, které se tak stává plnohodnotným důstojným předpolím terminálů I a II. Taxi auta mají zvlášt vyhrazený pruh těsně u chodníku terminálů. Automobily návštěvníků – na začátku předpolí zajíždí buď do podzemí (0. úroveň) před terminálem I, nebo vyjíždí po stakádě na parkoviště terminálu II (2. úroveň). Z těchto dvou úrovní pak mimoúrovňově ústí do hlavní páteřní komunikace - ulice Aviatická. JEDNODUCHOST – SROZUMITELNOST – PŘEHLEDNOST tak má působit důstojný a reprezentativní veřejný prostor mezi terminály – vstupní předpolí. Toto velkorysé vydlážděné náměstí je celé věnované lidem k jejich setkávání, vítání, loučení, odpočinku, zábavě, poznání, pomoci, stravování a nákupům. Náměstí je propojeno 4 otvory - atrii v jeho dlažbě do parkoviště ve spodní úrovni, tyto atria slouží i jako symboly komunikačního propojení. Z těchto otvorů mají vyrůstat koruny vzrostlých stromů. Náměstí je pod estakádou lemováno kolonádou obchodů a služeb, které přinášejí do náměstí přirozený život. V prostoru náměstí jsou umístěny obrovské víceúčelové info-obelisky, které buď podávají návštěvníkům informace o času, počasí, provozu letiště, aktuálním stavu MHD, polohové orientaci, měnových kurzech, kulturním, společenském a politickém aktuálním dění v Praze a v České republice, nebo slouží jako vyhledávací monitor podávající bohaté informace o dění ve světě. Stejně důležitá součást prostor náměstí je jeho podzemí na 0. úrovni. Tato vstupní a parkovací hala má být stejně reprezentativní a důstojná jako horní náměstí. To je dáno použitím stejně kvalitních povrchů parteru, výškou tohoto prostoru ale především přirozeným světlem, které sem bude vnikat zarostlými atrii.
11
12
03
LÁVKA HOLEŠOVICE-KARLÍN veřejná architektonická soutěž rok: 2017 team: Radek Lampa, Pavel Fajfr, místo: Praha, Česká republika status: \ ocenění: \ Architektonické a technické řešení vychází ze závěrů naší analýzy, kdy je důležité hlavně co nejpřímější spojení čtvrtí s ostrovem, nikoliv co nejpřímější spojení čtvrtí. Proto jsme navrhli dvě lávky, které končí na břehu ostrova a nepokračují konstrukcí přes ostrov. Tímto řešením vzniklo volné místo mezi lávkami – jádro potkání – nejdůležitější místo našeho návrhu. Jádro potkání lemuje pěší komunikace která spojuje obě dvě lávky do jedné trasy. Podél této důležité komunikace je zpevněný povrch s lavičkami s orientací hlavního pohledu na střed jádra a na cíp ostrova. lávka lávka má působit nenápadně, jednoduše, ale při tom elegantně. Tektonický princip lávky je založen na napínavé klasické hře sloupu (pilíře) a trámu (nosníku). Průřezy pilířů a nosníků byly navrženy tak aby spolu s rozpětím, či výškou sloupů vytvářeli příjemnou nerušící kompozici. Hlavním nosním prvkem lávky jsou dva nosníky BlackBoxy, svařené z oceli a opatřené grafitovým nástřikem, ocel má být barevně přiznána, včetně svarů. Pilíře jsou z pohledového železobetonu v odstínu oceli. Vlastní betonová mostovka a rampy včetně povrchu chodníku na ostrově spojujícím obě lávky je opatřena hydroizolačním protiskluzným nátěrem. Zábradlí je z ocelové pásoviny z nerezové broušené oceli. Nerezové madlo v sobě nese LED pásek, který osvětluje pochozí povrch lávky. efektivní řešení je založeno na poznatku, že není nutné přímou jednou lávkou propojovat Karlín s Holešovicemi a proto místo jedné dlouhé lávky postačí dvě menší, tím dochází k výrazné úspoře cca 65 metrů lávky nemalou výhodou dvou lávek je možnost etapizace, dá se nejdříve postavit lávka Karlínská s vlastním napojením na ostrov a pak lávka Holešovická s vlastním napojením nebo naopak jedná se o dvě samostatné investiční akce. velká voda mostní konstrukce lávky včetně uložení je zásadně nad hladinou Q2002 pod tuto hladinu zasahují pouze dvě ostrovní rampy, ty jsou ale orientovány svojí osou po proudu vody tak, aby nezhoršili průtokové poměry příčná k proudu vody pod hladinou Q2002 je rampa na Holešovickém břehu, chtěli jsme aby tato rampa výškově navazovala na úroveň chodníku, proto je tato rampa zvedací, pomocí zvedacího zařízení se zvedne nad hladinu Q2002. Lávka nesmí být bariérou, proto jsme zvolili řešení se zvedací rampou na Holešovické straně, přímý přístup na lávku bez dodatečných vyrovnávacích ramp bylo pro nás hlavní prioritou – chodec/cyklista
13
14
04
DOMOV PRO SENIORY architektonická studie rok: 2017 team: Radek Lampa, Pavel Fajfr, místo: Dobřichovice, Česká republika status: projektová příprava ocenění: \ Stávající objekt původně prvorepublikového penzionu slouží v současnosti jako domov pro seniory. Požadavkem investora je rozšíření kapacity stávajícího objektu. Navržená přístavba stávajícího objektu se svým výrazem – jednoduchá hmota s funkčním členěním fasády společně s použitými materiály (pohledový beton) – záměrně odlišuje od stávajícího objektu. Vzniklý kontrast dává vyniknout jeho historickému slohovému řešení a snižuje nepříznivé vlivy pozdějších úprav. Navržené umístění přístavby vedle stávajícího objektu společně s jejich propojením pouze proskleným krčkem zase nenarušuje celistvost původního objektu a vytváří dialog mezi starým a novým, ve kterém se nová stavba nesnaží tvářit dominantně ani parazitovat na stávajícím řešení, ale naopak se snaží být jeho rovnocenným partnerem v rámci harmonického celku. Ve stejném duchu jako přístavba stávajícího objektu jsou pak navrženy ostatní stavby drobné architektury na pozemku (altán, kaple, přístavba vstupní části) i nová opěrná stěna na severní hranici pozemku. Společným výrazovým prvkem je tedy tvarová jednoduchost společně s pohledovými betonovými plochami.
ul. Krajníkova
VJEZD
VSTUP
ŘEZ B
15
ŘEZ A
VSTUP
ŘEZ A
-2.21a
-2.19a
-2.20a
-2.20b
-2.22b
24 x 146
ul. Brunšov
-2.19b
-2.17a
-2.18a
-2.18b
-2.17b
-2.15a
-2.16a
-2.16b
-2.15b
-2.13a
-2.14a
-2.14b
-2.13b
-2.11a
-2.12a
-2.12b
-2.09a
-2.10a
-2.10b
-2.11b
-2.01a
-2.23
= 3 500
01
-2.04
-2.02
Celková plocha 177,41 5,12 6,94 13,47 13,64 6,51 3,92 2,29 1,77 13,17 27,74 6,88 25,49 5,80 25,48 5,80 25,49 5,80 25,49 5,80 25,49 5,80 25,48 5,80 25,49 5,80 25,48 5,80 25,49 5,80 25,49 5,80 25,49 5,81 25,48 5,81 34,48 5,67 9,09 703,56 m2
5
-2.06a -2.07
-2.03
-2.06b -2.06c
ŘEZ B
Jméno místnosti CHODBA VÝTAH CHODBA ÚDRŽBA KOTELNA SKLAD UMÝVÁRNA ÚKLID WC ASIST. MYTÍ POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA POKOJ KOUPELNA SCHODIŠTĚ
BEZBARIÉROVÝ VSTUP
-2.01b
TABULKA MÍSTNOSTÍ 2.PP Č. místnosti
-2.08b
-2.09b
-2.05
-2.01a -2.01b -2.02 -2.03 -2.04 -2.05 -2.06a -2.06b -2.06c -2.07 -2.08a -2.08b -2.09a -2.09b -2.10a -2.10b -2.11a -2.11b -2.12a -2.12b -2.13a -2.13b -2.14a -2.14b -2.15a -2.15b -2.16a -2.16b -2.17a -2.17b -2.18a -2.18b -2.19a -2.19b -2.20a -2.20b -2.21a -2.22b -2.23
-2.08a
STÁVAJÍCÍ KONSTRUKCE NAVRŽENÉ KONSTRUKCE 10 m
Domov pro seniory
DOBŘICHOVICE
PŮDORYS 2.PP
4
16
05
KAVÁRNA JEDNA BÁSEŇ architektonická studie, projektová dokumentace, realizace rok: 2017 team: Radek Lampa, Gabriela Drahozalová Andresová místo: Brno, Česká republika status: dokončeno ocenění: \ Návrh nové kavárny je součástí projektu Refreshing BBP OFFICES. Celková rekonstrukce interiérových prostor atria, recepcí a kavárny pracuje s jednotným konceptem propojení všech prostor a celkového „oživení“. Všechny prostor propojuje vinylová podlaha imitující dřevo, atrium a kavárnu pak částečně černé kubusy akcentující u vstupu do kavárny její podhled. Kavárenský bar je navržen jako jednoduchá černá hmota kopírující zázemí kavárny, zvýrazněné opět černou barvou. Celá hmota tak splývá do jednoho a výrazně se odděluje od zbytku prostoru, který je kompletně prosvětlen díky jižnímu slunci, celá tato jižní strana je pokryta dlouhou textilií, která lemuje i přilehlé stěny a zakrývá tak umístěné technologie, jako je ozvučení, TV a další. Vzniká tak kontrast mezi podhledem, podlahou a hmotou zázemí kavárny, jasně definované prostorové členění.
17
18
06
ZASTAVOVACÍ PLÁN SEVER master plan rok: 2017 team: Radek Lampa, David Chisholm, Tomáš Prouza, Libor Hrdoušek, Martina Chisholm, Jaroslav Zima, Pavel Fajfr, Zuzana Kodešová, Jan Pech místo: Praha, Česká republika status: \ ocenění: 1. místo, Urbanistický projekt roku 2018 Zastavovací plán LPR, je vizí rozvoje komerčních i nekomerčních aktivit Letiště Praha Ruzyně v příštích dvaceti až třiceti letech. V rámci dokumentu vzniklo 13 kapitol, ve kterých tým Aeropolis detailně zpracoval jednotlivé aspekty návrhu od širšího urbanistického řešení přes architektonický detail vybraných veřejných prostranství až po dořešení rozvoje dopravní a technické infrastruktury. V zóně pro cestující – Airport city - CENTER s hlavní osou ulice Aviatická jsou objekty velkého měřítka velmi hustě umístěné vedle sebe a maximálně využívají velmi cenný prostor nejblíže k terminálům. Primárně jsou zde umístěny funkce pro cestující – autobusové terminály, parkovací domy, autopůjčovny a hotely, doplněné ostatními nezávislými objekty administrativních budov a kongresového centra. V Airport city CENTER jsou z hlediska měřítka a hmotového řešení koncentrovány největší a nejefektivnější budovy. V ose je navržena pěší zóna v parteru s páteřním objektem SKYWALK, který propojuje „suchou nohou“ všechny hlavní funkce a objekty – letištní terminál, železniční stanici, parkovací domy, autopůjčovny, hotely, administrativní budovy a konferenční centrum. Významným urbanistickým prvkem a jako protipól husté zástavby kolem osy Aviatická je navrženo volné prostranství veřejného prostoru před Terminálem 1. Na jižním okraji Airport city sever – Aviatická je navržena zóna Airport city SERVICE. Z hlediska objemů a hmot má měřítko různorodé, výšky objektů se mění podle jednotlivých funkcí. Celkově zde však dochází ke kontrastu hmot velkých hangárů v SRA a nově navržených budov v landside, protože nové objekty jsou urbanisticky více členěné na menších půdorysech. Zóna Airport city BUSINESS se začíná formovat u stávajících dvou až třípodlažních budov Cargo. Jižně od těchto objektů byly navrženy nové parkovací domy s šesti podlažími, čímž se vytvořila nová uliční fronta s podobně dimenzovanými administrativními budovami naproti. Obecný charakter této zóny je typický „obchodní park“, s menšími, kompaktními formami jako solitéry v kontrastu s většími objemy parkovacích garáží.
19
20
07
SKYWALK, ŽELEZNIČNÍ STANICE architektonická studie
rok: 2017 team: Radek Lampa, David Chisholm, Tomáš Prouza, Libor Hrdoušek, Martina Chisholm, Jaroslav Zima, Pavel Fajfr, Zuzana Kodešová, Jan Pech místo: Praha, Česká republika status: in progress ocenění: \ Skywalk Jedná se o lineární třípodlažní stavbu, jejímž primárním účelem je rychlé spojení pro cestující, návštěvníky a zaměstnance mezi centrem vnitřní oblasti letiště (Airportcity) a Terminálem 2. Na úrovni 0 tvoří stavba podloubí s obchody a službami, ve 2NP jsou uvažovány kanceláře a služby a ve 3NP je komunikace s jezdícím chodníkem, bary, restaurace, dětské herny a respiria se zelení. Stavba je navržena v dotyku se železniční stanicí, a proto je realizovatelná až po jejím dokončení. Etapizace se předpokládá v návaznosti na rozvoji Airportcity s první etapou od Terminálu 2 po východní vestibul stanice. Urbanisticky se jedná o důležitou stavbu, vytvářející charakter nové osy letiště. Železniční stanice Realizace železniční stanice není závislá na dostavbě Termínálu 2, návrh je směřován tak, aby mohla být stanice realizována v předstihu před rozšířením terminálu, souběžně s ním i dodatečně až po dostavbě. Hloubená železniční stanice má - vzhledem k požadované hloubce nutné pro tunelové vedení pod Terminálem 2 - ojedinělou výšku propůjčující jí důstojnou halovou proporci doplněnou o horní osvětlení. Světlíky ve stropu stanice jsou ve formě šupin přivádějících světlo a zprostředkovávajících vizuální orientaci směrem k terminálu letiště. Tyto světlíky pak tvoří u výrazný prvek ve veřejném prostoru pěší třídy Aviatická
podélný řez - skywalk
21
podélný řez - železniční stanice
18
SITUACE
PŮDORYS 1. NP (ÚROVEŇ 0)
22
08
ZASTAVOVACÍ PLÁN JIH master plan rok: 2018 team: Radek Lampa, David Chisholm, Tomáš Prouza, Libor Hrdoušek, Martina Chisholm, Jaroslav Zima, Pavel Fajfr, Zuzana Kodešová, Jan Pech místo: Prague, Czech republic status: \ ocenění: \ Rozsáhlé otevřené území na jih od hlavního letiště, obklopující stávající budovy Terminálu 3, je definováno v TEST PLANNINGU / TESTOVACÍ PLÁNOVACÍ vizi/ jako „Airport City Jih“. Je to území o rozloze přibližně 2,5 x 1,5 km lemované na západním okraji dálnicí D6 a na východním okraji Pražským okruhem D0. Reliéf terénu Airport City Jih je půdorysně trojúhelníkový a mírně se svažuje směrem k jižnímu cípu. Přibližná plocha Airport City Jih je 445 hektarů. Umístění, orientace vůči světovým stranám, dopravní spojení a měřítko dělají z Airport City Jih ideální plochu pro rozvoj, a to pro současnost i na mnoho dalších let do budoucna. Blízkost vlastního letiště Airport City Sever včetně stávajících a plánovaných rychlostních komunikací dále dělají z Airport City Jih jeden z nejlepších areálů pro realitní investice v okolí Prahy. V zásadě se má za to, že Dlouhá míle má měřítko normálního města s obyčejnými typy komerčních developmentů, a proto se zde navrhují menší blokové objekty s bližšími morfologickými konfiguracemi. Areál Airport Jih, který je přímo spojený s letištěm a letovým provozem kolem Terminálu 3, je zamýšlen jako komplex budov typu hangár, jet service a logistika, v mnohem větším měřítku a s mnohem větším manipulačním prostorem, který bude kolem každého z nich potřeba. Třetí primární morfologický typ zahrnuje celý areál Malivy, který se předpokládá jako řada otevřených komplexů typu „kampus“ se zeleným pruhem směrem k jižní hranici Airport City Jih. Toto mnohem individuálnější otevřené uspořádání podporuje izolovanější, flexibilnější a nestrukturovaný potenciál, o kterém se uvažuje jako o území s funkcemi jako je výzkum, vzdělávání a velmi specializovaná výroba.
23
24
09
TERMINÁL 1, PRST A studie proveditelnosti
rok: 2018 team: Radek Lampa, Peter Kropp, Simon Dean McCarroll, Jiří Ptáček místo: Praha, Česká republika status: příprava projektu ocenění: \ Jedná se o komplexní úpravy toků cestujících a bezpečnostního režimu v rámci Terminálu 1 po uvedení do provozu nové infrastruktury v T2 (rozšíření terminálu a výstavba Prstu D). Záměrem je připojit Prst B k schengenské části letiště s transferovým bodem, vybudovat centralizovanou bezpečnostní kontrolu v T1 a příletový koridor z Prstu A a tím oddělit odlétávající a přilétávající cestující v non-schengenské části. Záměrem je připojení celého Prstu B k schengenské části terminálu, obsluhované z T2. Celý prostor prstu, včetně přízemního podlaží obsahujícího autobusové odletové čekárny, bude umístěn v prostoru SRA. Pro zlepšení prostorového využití prstu by mělo dojít ke zrušení decentralizovaných stanovišť BEK a skleněných stěn. Při záměru využívání T1 pouze pro odlety z Prstu A se předpokládá uvolnění části kapacity odbavovacích přepážek. Díky tomu bude možné v prostorách odletové haly Terminálu 1 umístit centralizované stanoviště bezpečnostní kontroly (dále jen „COB“) pro T1. Na základě rozvojových studií zpracovaných v minulosti vznikl předpoklad odděleného toku přilétávajících a odlétávajících cestujících v prstu A. Tím bude moci dojít ke zrušení decentralizovaných stanovišť BEK a skleněných stěn v prostorách prstu A. Návrh byl vypracován ve dvou variantách uspořádání Prstu A a jeho příletového koridoru na střeše. Preferovanějším řešením ovšem zůstává vybudování komunikačních věží pro jednotlivé GATE, které oddělí cestující hned po výstupu z letadla. Tím pádem zůstává dospozice odletové haly Prstu A kompletně otevřená, bez vertikálních komunikací a nabízí se zde vybudování nového, přhlednějšího a materiálově sjednoceného interiéru. Ten bude nejen pohodlnější a přívětivější prostor pro cestující, ale také zde může vzniknout řada obchodů či prodejen.
25