bývat svět. Ještě netušil, že tento odjezd je definitivní – na konci měsíce vypuklo Listopadové povstání proti ruské nadvlá dě, které bylo v září následujícího roku poraženo, a skladatel tak přišel o možnost návratu. Své pocity podle některých zdro jů odrazil v Revoluční etudě c moll.
Fryderyk Franciszek Chopin (francouzsky Frédéric François Chopin, 1. března 1810 [někdy se uvádí 22. února 1810] až 17. října 1849) se narodil ve vesnič ce Żelazowa Wola vzdálené zhruba 60 kilometrů od Varšavy. Jeho otec Nico las Chopin, francouzský emigrant slouží cí v polské národní gardě, vyučoval děti aristokratů. Tak se také seznámil se svou ženou a Fryderykovou matkou Justynou Krzyżanowskou, příslušnicí zchudlého šlechtického rodu. Budoucí skladatel a pianista byl druhým ze čtyř dětí, jedi ným chlapcem. Muzikalitu, stejně jako všechny sestry, zdědil po rodičích – otec hrál na housle a flétnu, matka dávala ho diny klavíru. Když bylo Chopinovi sedm let, přestěhovala se rodina do Varšavy. Až do třinácti byl vzděláván v domácím prostředí a teprve v roce 1823 vstoupil na varšavské lyceum. Základy hudebních dovedností získal od své matky a starší sestry, ovšem znač ný vliv na jeho umělecké formování měl v letech 1816–1822 český učitel Vojtěch Živný. První veřejná vystoupení Fryde ryk absolvoval ve svých sedmi letech a již tehdy byl srovnáván s Mozartem a Beethovenem. Ve stejném věku složil také první dvě polonézy. Na podzim 1826 nastoupil do kurzu u skladatele Józefa Elsnera na varšavské konzervatoři. V srpnu 1829, tři týdny po absolutoriu konzervatoře, úspěšně debutoval ve Víd ni, čímž se mu otevřely dveře do Evropy. Po koncertě na rozloučenou pořádaném ve varšavském Národním divadle se 2. listopadu 1829, se stříbrným pohárem obsahujícím prsť rodné země, vydal do
Na podzim 1831 se z Vídně přestěhoval do tehdejšího světového kulturního centra – do Paříže. I zde téměř okamžitě získal věhlas jako vynikající pianista, skladatel i učitel. Uspořádal několik vel kých veřejných koncertů, avšak mno hem častěji vystupoval v soukromých salonech či ve vlastním apartmá. Arthur Hedley, autor příslušného hesla v Ency clopædii Britannica, uvádí: „Jako pianista si získal výjimečnou reputaci nejvyššího řádu na základě minimálního počtu veřejných vystoupení – asi 30 za celý život.“ Důvodem zřejmě byla Chopinova obrovská tréma, která mimo jiné stála za zrušením jediného ohlášeného kon certu v Praze. Každopádně příjem z pe dagogické a kompoziční práce byl tako vý, že skladateli zajistil vysoký životní standard.
Pohřeb se konal 30. října za účasti zhruba tří tisíc lidí, George Sandová mezi nimi nebyla. Při obřadu bylo hráno Mozartovo Requiem, u samotného hrobu na paříž ském hřbitově Père Lachaise pak Chopi nův Pohřební pochod z Klavírní sonáty b moll v instrumentaci Napoléona Hen riho Rebera.
absolvovat nižší stupně vzdělání: v Hu dební škole Hlavního města Prahy na vštěvoval třídu Růženy Učňové a na praž ské konzervatoři třídu Evy Boguniové (vedle hlavního oboru, jejž uzavřel mimo jiné uvedením Chopinova klavírního kon certu f moll, se věnoval také dirigování a sborové tvorbě).
Dílo Fryderyka Chopina je téměř výhrad ně psáno pro klavír, případně klavírní part má ve skladbách dominantní roli. K do konalosti dovedl mazurky (napsal jich 58) a nokturna (celkem 21), byl prvním, kdo jako samostatný útvar pojal balady a scherza (shodně po čtyřech). Dochovalo se 16 polonéz pro klavír a jedna polonéza orchestrální. K pilířům repertoáru všech významných pianistů patří oba klavírní koncerty a tři sonáty. Dále je autorem 27 etud, 21 nokturn či čtyř impromptu. Není bez zajímavosti, že Fryderyk Cho pin svá instrumentální díla neoznačoval jinak než pomocí žánru a čísla. Jména vycházející z mimohudebních asociací dali skladbám až pozdější badatelé. Jelikož je Chopinova hudba bytostně romantická, získal přídomek „básník klavíru“.
Již během studií na hudební škole a kon zervatoři sklízel úspěchy v domácích i mezinárodních soutěžích, namátkou Agropolli (2003) či Beethovenův Hradec (2007). V nastoupeném trendu pokračuje také jako posluchač akademie. Je mimo jiné laureátem Inernational Rotary Pia no Competition (2012) a loni na podzim se probojoval (spolu s Markem Kozákem, který v Uničově coby varhaník vystoupil letos 23. února) do finále prestižní Chopin International Wettbewerb v Darmstadtu.
V Paříži se na jednom večírku v roce 1836 seznámil se spisovatelkou a feministkou George Sandovou, a přes Chopinovu pr votní nelibost se mezi nimi vytvořil vztah trvající 11 let. Na jeho krachu měla největší podíl choroba, která Fryderyka sužovala od mládí – tuberkulóza. S postupným roz vojem nemoci si George Sandová v kores pondenci přátelům stěžovala, že se z mi lenky mění v ošetřovatelku. Takovou roli však žena jejího temperamentu nemohla dlouhodobě zastávat, a proto vztah v roce 1847 zanikl. Zhoršující se tuberkulóza zcela rozvráti la Chopinův dosavadní život. Jeho popu larita klesala, zmenšoval se počet žáků, začal pociťovat materiální nedostatek. Aby měl peníze na lékaře, musel začít rozprodávat svůj hodnotnější nábytek a další majetek. Fryderyk Chopin zemřel ve svém apartmá v Paříži na place Vendôme čp. 12 několik minut před druhou hodinou ranní ve čtvrtek 17. října 1849. Jelikož se obával pochování za živa, vyslovil před smrtí přáním, aby – až přijde čas – bylo jeho srdce vyjmuto z těla a uloženo do lihu. Chopinova sestra později urnu se srdcem převezla do Varšavy, kde je dodnes ulože na v pilíři chrámu Svatého kříže na Kra kovském náměstí.
Lukáš Klánský oslavil 22. března své pětadvacáté na rozeniny (*1989). Mezi gratulanty byl i jeho otec a současně učitel klavírní hry na Akademii múzických umění v Praze, proslulý pianista Ivan Klánský. Než však Lukáš složil přijímací zkoušky na nejpres tižnější české hudební učiliště, musel stej ně jako jiní adepti interpretačního umění
Lukáš Klánský má také bohaté koncertní zkušenosti. V patnácti letech debutoval ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Mozartovým klavírním koncertem F dur; jeho partnerem tehdy byl Pražský komor ní orchestr. V následující dekádě účinko val s řadou dalších českých orchestrů (například s Filharmonií Hradec Králové, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín nebo Barocco sempre giovane) za řízení dirigentů Libora Peška, Andrey Sebastia na Weisera nebo Istvana Denese. Vedle domácích posluchačů se s jeho uměním mohli seznámit rovněž milovníci hudby z dalších desíti evropských zemí. V rám ci letošního Pražského jara společně s Pražákovým kvartetem uvede klavírní kvintet A dur Antonína Dvořáka (v neděli 1. června v sále České národní banky). Lukáš Klánský je také vyhledávaným komorním partnerem. Pravidelně koncer tuje s houslistou Janem Mráčkem, s vio loncellistou Ivanem Vokáčem a mnoha jinými renomovanými umělci. Roku 2012 natočil s Pražákovým kvartetem Glin kův sextet a na své první sólové album vydané ve stejném roce zařadil výběr z Bachova Dobře temperovaného klavíru, Beethovenovu Sonátu A dur op. 2 či ně kolik skladem Fryderyka Chopina, které jsou zahrnuty také v nabídce dnešního koncertu.
Koncert à la carte Lukáš Klánský (*1989) klavír Fryderyk Franciszek Chopin (1810–1849) Sonáta č. 2 b moll, op. 35 (24‘) Grave – Doppio movimento Scherzo Marche funèbre: Lento Finale: Presto
Příští koncert Guarneri trio Praha neděle 11/5 | 18.00 Martinů, Bloch, Schubert
***přestávka*** Mazurky op. 63 (8‘) Vivace Lento Allegretto nebo Polonéza cis moll, op. 26 (8‘) Barkarola Fis dur, op. 60 (9‘) nebo Balada As dur, op. 47 (8‘)
Koncert à la carte Lukáš Klánský klavír Fryderyk Franciszek Chopin 27/4 18.00
Nokturno Es dur, op. 9 (5‘) Nokturno Des dur, op. 27 (5‘) nebo Brilantní variace B dur, op. 12 (10‘) Andante spianato a Velká brilantní polonéza Es dur, op. 22 (13‘)
www.kphunicov.cz
Podporuje sezónu KPH Uničov
koncertní síň haškova 217 uničov
program
Mediální partner KPH Uničov
Ujistěte se prosím, že jsou ztlumena všechna elektronická zařízení, která mohou vydávat zvuk, zejména mobilní telefony a hodinky. Během koncertu nefotografujte (s výjimkou profesionálních fotografů). Kašel, pokud je to možné, v průběhu hry prosím potlačte. Děkujeme, že nerušíte ostatní posluchače ani žádnými jinými zvukovými projevy.
kruh přátel hudby uničov