pro liturgické účely vyniká hrstka varhanních
koncertní síň uničov
toři. Ze stovek skladeb určených především
23/02/2014 18.00 80 Kč
cem F.-A. Guilmanta na varhanické konzerva-
kruh přátel hudby uničov
EUGÈNE GIGOUT (1844–1925) se stal nástup-
perel. Optimistické Srcherzo si vtipně pohrává varhanními stoji (manuály).
Varhaník a klavírista MAREK KOZÁK (*1993) je v hudebních kruzích řazen mezi nejvýraznější
MAREK KOZÁK varhany
s rychle se střídajícími echy mezi jednotlivými
ÚČINKUJE
FÉLIX-ALEXANDRE GUILMANT (1837–1911)
talenty nastupující generace českých interpretů. Po čtyřech letech strávených na Janáčkově konzervatoři Ostrava (kde se souběžně věnoval
se řadí mezi klasickou linii francouzských
pianu i varhanám) byl v roce 2012 přijat ke stu-
skladatelů, ale narozdíl od nich nevystudoval
diu Akademie múzických umění Praha v klavír-
francouzské varhanní školy, ale učil se od ně-
ní třídě Ivana Klánského. Má bohaté koncertní
meckých varhaníků v Bruselu. V Paříži Guil-
zkušenosti a řadu soutěžních úspěchů – tím
mant založil druhou varhanní konzervatoř
nejčerstvějším je třetí cena na prestižní Meziná-
Scholu cantorum, kde platil za velmi přísného
rodní soutěži Fryderyka Chopina v Darmstadtu
pedagoga vyučujícího podle principů německé
z října loňského roku. Dříve také navštěvoval
varhanní školy. Guilmant se rovněž proslavil
hodiny kompozice, přičemž ve svých 16 letech
jako koncertní hráč, jehož pestré koncertní
získal za Malou suitu č. 2 pro varhany druhou
programy ukázaly obecenstvu bohatou roz-
cenu v soutěži Generace 2009.
manitost varhanní tvorby, a probouzel zájem
Marka Kozáka zastupuje Tanja Classical Music
o hudbu starých mistrů. Guilmantův kompozič-
Agency (www.koncertniagentura.cz).
ní styl je velmi rozmanitý: rychle se střídající akordické plochy, monumentální úseky masivního varhanního zvuku, figurativní běhy, sledy,
PROGRAM
pedálová sóla, dokonce i dvojpedál, hra na třech
NEJBLIŽŠÍ KONCERTY
manuálech současně, využívání kontrastů barev rejstříků. Nebyl v kompozici novátorem, v mnohých dílech připomíná Bacha, Händela, Mendelssohna a Schumanna, avšak jsou velmi podobná jiným francouzským dílům bytostně spojeným s vlastnostmi dobových francouz-
Johann Sebastian Bach Preludium a fuga G dur BWV 541 Chorál. předehra „Wachet auf, ruft uns die Stimme“ BWV 645 Chorál. předehra „Nun komm, der Heiden Heiland“ BWV 659 Sinfonia z Kantáty „Wir danken dir, Gott“ BWV 29 (transkripce)
Felix Mendelssohn-Bartholdy Téma s variacemi D dur
JOZEF VAŠKO a VÁCLAV UHLÍŘ varhany | neděle 16. března v 18 hodin J. S. Bach, Schumann, Pololáník, Dambis WIHANOVO KVARTETO | čtvrtek 27. března v 18 hodin Gassmann, Haydn, Ravel
ských nástrojů, na nichž se zvukově nejlépe vyjímají.
Jitka Kocůrková
Robert Schumann Fuga č. 1 na téma B–A–C–H op. 60 *** přestávka ***
Mediální partner
Sezónu KPH Uničov podporuje
ŠKAMPOVO KVARTETO | čtvrtek 10. dubna v 18 hodin Haydn, Martinů, Borodin
César Franck Preludium, fuga a variace h moll op. 18
Eugène Gigout Scherzo E dur
Félix-Alexandre Guilmant Sonáta d moll op. 42 č. 1
LUKÁŠ KLÁNSKÝ klavír | neděle 27. dubna v 18 hodin Koncert na přání: Chopin/Beethoven
www.kphunicov.cz
V původním znění byly chorály psány jako tria
kompozice daly hrát levou rukou a pravá pře-
tento citát mnozí varhaníci vykládají abso-
nebo kvarteta, proto Bach počítal v transkrip-
vzala, v rámci možností svého rozpětí, i levou
lutně a považují ho za stále platné měřítko
cích se dvěma manuály a pedálem. Chorálová
ruku. Jeho tvorba přináší syntézu bachovského
pro veškerou varhanní hudbu. Dílo JOHANNA
předehra Nun komm, der Heiden Heiland, též
kontrapunktu a romantické varhanní sazby.
SEBASTIANA BACHA (1685–1750) představuje
z lipského období, vyniká bohatým kolorova-
ROBERT SCHUMANN (1810–1856) velmi
nejen hudební vyvrcholení 1. poloviny 18. století,
ným zpracováním melodie chorálu (cantus
obdivoval varhany a svým žákům klavíristům
ale ve varhanním umění i nepřekonatelnou
firmus). Vztah mezi textem chorálů a Bacho-
doporučil, aby též ovládali hru na tento nástroj.
hodnotu. Bachova varhanní tvorba představuje
vou hudbou je velmi blízký. Navíc zpracování
„Nepromeškejte žádnou příležitost cvičit na var-
pouhou osminu z jeho celkového díla, avšak
chorálů vykazuje svébytnou hudební strukturu,
hany, neboť neexistuje nástroj, který by se tak
jsou to skladby takového významu, že v ději-
která dovoluje, abychom ji vnímali a porozuměli
pomstil za každou nečistotu ve hře a kompozici,
nách varhanního umění zaujímají centrální
jí i ve smyslu absolutní hudby.
jako varhany.“ I když si více k varhanám nevy-
„Bach je začátkem a koncem veškeré hudby“,
místo. Bach žil a tvořil v době, kdy se všeobecný
Perlivá a svěží je i transkripce Sinfonie
tvořil bližší vztah, jeho několik varhanních skla-
hudební vývoj a dobový vkus ubíral již jiným
z kantáty Wir danken dir Gott, kterou napsal
deb bylo převážně určeno pro pedálový klavír.
směrem, spíše byl završitelem předcházející
Bach k volbě městské rady roku 1731. Předlohou
Schumann – klavírista neměl ani představy
epochy, syntetikem různých hudebních stylů
jí bylo preludium z partity E dur pro sólové housle.
o registrování varhan, dynamiku tak uvádí pou-
a směrů, tvůrcem díla ojedinělé úrovně a vyso-
Technicky je tato sinfonie poměrně náročná, ale
ze v klavíristickém pojetí a je na interpretech
kých interpretačních nároků. Bach se ani nestal
třpytivým zvukovým efektem velmi vděčná.
samotných, jak si skladbu zvukově vystaví.
vzorem pro budoucí generaci, která ho sice ctila,
Způsob nového vnímání stavby varhan
CÉSAR FRANCK (1822–1890) byl nejtypičtěj-
ale nenásledovala jej. O téměř sto let později
a varhanní hudby v 19. století vyústil v zavrhnu-
ším představitelem francouzské romantické
znovuožila tvorba J. S. Bacha díky Felixi Men-
tí všech starých koncepcí. Varhany nového typu
školy. Jeho varhanní tvorba je nerozlučně spjata
delssohnovi-Bartholdymu a renomé Bachovy
poskytovaly hráčům a skladatelům požadova-
s instrumentem slavného varhanáře Cavaillé-
hudby opět rostlo a rozkvétalo.
né prostředky k vyjádření jejich nové hudební
-Colla, který postavil u sv. Klotyldy v Paříži.
řeči. V průběhu 19. století docházelo k převrat-
Nástroj tohoto varhanáře se stal tlumočníkem
období působení a tvůrčí činnosti J. S. Bacha
ným změnám v technice a ve zvukovosti, vše
a zvukovým reprezentantem Francových
jako kantora v kostele sv. Tomáše v Lipsku
v souladu se změněnými estetickými pohledy
skladeb. Franck využíval všechny přednosti,
v letech 1723–1750. Právě pozdní a vyspělé lip-
na umělecké vyjádření. Nejtypičtějším a nej-
které mu poskytovaly tyto varhany jak ve sféře
ské období Bachovo je příznačné pro vrcholná
vlastnějším prvkem byla jakási orchestrace
zvukové, tak technicko-registrační. Registrace
a myšlenkově závažná a hudebně propracova-
varhan, čili přizpůsobení zvuku varhan zvuku
svých skladeb pečlivě a přesně vypisoval na za-
ná díla. Varhanní skladby vyznívají mnohem
orchestru, dynamické a zvukové možnosti
čátku skladby a v průběhu přidával další regis-
monumentálněji a myšlenkově soustředěněji
varhan a pestré palety rejstříků umožňovaly
trační postupy. Jeho duchaplná praxe zvukové
než v předchozích obdobích. Přesto preludium
napodobení mnoha hudebních nástrojů.
výstavby díla spočívala na přidávání celých
Preludium a fuga G dur spadá do posledního
a fuga G dur má v sobě optimismus a životní ra-
Styl komponování FELIXE MENDELSSOH-
zvukových ploch, nikoli jednotlivých hlasů.
dost, též této myšlence přispívá fanfárový motiv
NA-BARTHOLDYHO (1809–1847) není ještě plně
Jádro Francova díla tvoří dvanáct skladeb,
nástupů témat ve fuze.
romanticky rozvinut, spíše se jeho tvorba hemží
z nichž každá je skvostem ve varhanní literatu-
prvky klasicismu, který zdůrazňoval krásu, vy-
ře. Franck je též autorem mnohých komorních
ruft uns die Stimme Bach přepsal z dříve zkom-
váženost, střídmost vyjadřovacích prostředků
a orchestrálních děl, kde zúročil své varhanické
ponované kantáty. Celkem šest chorálových
bez velkých dramatických vzruchů. Ve svých
dovednosti. Právem se o něm říkalo, že „v orche-
předeher vydal u tiskaře Georga Schüblera, pro-
varhanních skladbách Mendelssohn šikovně
strálních skladbách registruje jako na varhanách
to je dnes nazýváme jako Schüblerovy chorály.
stylizoval pedálový part tak, aby se náročnější
a na varhanách instrumentuje jako v orchestru.“
Následující chorálovou předehru Wachet auf,