20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy výkresy
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
Zpracování urbanistické koncepce pro část rozsáhlého území bývalého přístavu. Nalezení funkce pro nárožní objekt řešeného území a jeho návrh. Diplomová práce Daniela Kupková Ateliér Ing. arch. Akad. arch. Jana Hendrycha Zimní semestr 2014 /15
historickĂ˝ snĂmek Europa hafen ,1968
5
I.
Port Housing
ÚVOD
ÚVOD
technická zpráva II.
Port Housing
TEORETICKÁ ČÁST
OBSAH
hotely
ÚVOD
III.
Port Housing
NÁVRH
Autorská zpráva NÁVRH
urbanismus
urbanismus ČÁST TEORETICKÁ Hotel a hostel Brémy Přístav NÁVRH Urbanismus
Port Housing
Výkresy I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s Port Housing III. NÁVRH
20 m
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
7
Brémy
technická zpráva II.
Port Housing
TEORETICKÁ ČÁST
OBSAH
hotely
III.
Port Housing
NÁVRH
NÁVRH
urbanismus
urbanismus
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy výkresy
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
autorská zpráva
BYDLENÍ
PŘÍSTAV
bydlení v přístavu, kotvení, dočasný domov na cestách
koleje bezbariérové byty byty
PORT HOUSING
HAFEN HOSTEL
apartmány
UBY TOVÁNÍ hostel hotel
boarding house - ubytování pro manažery
11
12
Území přístavu se rozkládá na více než 300 hektarech plochy, ve vzdálenosti necelé 3 km od historického centra města. Mnou řešené místo se rozkládá na samém počátku tohoto rozsáhlého území. Nejdříve jsem pracovala s celým městským blokem, který má již navržen urbanistický záměr, stejně tak jako celá lokalita. Pro mnou zvolené území jsem se ale rozhodla navržený zástavový plán poupravit. Následně jsem pracoval na návrhu nárožního domu pro který jsem zvolila kombinovanou funkci hotel, hostel, kolej a ubytovna. Pozemek je severozápadně orientován. Vyhraněný parkem na jedné straně, kolem kterého probíhá promenáda vedoucí z centra města podél řeky a následně navazující na cyklostezky v klidnější části města. Další hranice tvoří široká dopravní komunikace se středovým pruhem pro tramvaj. V dnešní době již nepříliš využívaný železniční násep a strana východní je otočena směrem k rozsáhlé kancelářské budově. V současnosti je pozemek bez využití. Nachází se na něm pouze stavba, která v dnešní době slouží dočasné galerii a jídelně. Zbytek je zarostlý trávou a několika keři.
Autorská zpráva Zadáním diplomového projektu bylo zpracování urbanistické koncepce pro část rozsáhlého území bývalého přístavu v severoněmeckém městě Brémy. Nalezení funkce pro nárožní objekt, formulování programu pro tuto stavbu a následný návrh. Nedílnou součástí se tak i stalo seznámení s historickým kontextem a charakterem místa, ve kterém se stavba nachází. Porovnání zamýšleného návrhu s oficiálně zpracovaným developerský záměrem a se stavebními regulacemi pro vybrané území. Lokalita : Severní Německo, je země nízkých horizontů, vysokého nebe a cihlových domů. Kde si i pohádka bratří Grimmů o Brémských muzikantech našla své místo. Zemí, kde je přístup lidí stejně otevřený jako rozhled, který nabízí tato tak rovinatá krajina. Vyhlášená německá přísnost se zde kloubí s pověstným severským nadhledem a uvolněností. Kde tradice mořeplavectví je natolik pevně zakotvena, že námořnický pozdrav „Moin!“ se do dnes běžně používá na místo „Ahoj!“. Tato charakteristika se všudypřítomně promítá do architektury a vnímání okolí.
Koncept:
Přístav měl vždy neodmyslitelné místo v historii města a zrovna tak i svoje poněkud specifická pravidla. V době svojí velké prosperity zde fungovala takzvaně bezcelní zóna, stejně tak jako je tomu v dnešní době na letištích, což lákalo lidé z města a zároveň vytvářelo atmosféru, kdy námořníci neměli důvod kamkoliv odejít. Dnes Brémský přístav prochází velkou změnou stejně tak jako mnoho dalších evropských přístavů, které parametry přestaly vyhovovat rostoucím nárokům lodní dopravy. Tak se stalo, že území, které mělo vždy zásadní vliv na chod města začalo pustnout. Tady, stejně tak, jako například v Hamburském Hafem City, došlo k rozhodnutí začlenit dříve samostatně fungující industriální lokalitu do urbanismu města. Využít rozpoznatelného charakteru a vytvořit zde plnohodnotnou součást města, které plyne všude kolem.
Z charakteristiky lokality vzešel i prvotní nápad koncepce domu, který je se stane místem a nabídkou rozdílných možností ubytování podle toho, jak dlouho hodláte „zakotvit „ a jaký druh komfortu upřednostňujete. idea: Vytvořit projekt, kde je možné zkombinovat typy apartmánů s rozdílnou délkou doby pobytu jako jsou : studentské koleje / ubytovny / apartmány a hotely/ hostely /pokoje pro managery Toto spojení má ambici se vzájemně podpořit, získat tak větší ekonomickou stabilitu a pojmout širší spektrum klientů. Kombinováním různých ubytovacích funkcí do jednoho domu, tak aby se navzájem podpořily, maximálně využily potenciál atraktivity místa a zároveň se staly touto kolaborací ekonomicky stabilnější. Koncepce je rovněž založena na úvaze, že suite pokoj hotelu, koleje a bording house mají vlastně stejnou velikost.
Pozemek : pro výstavbu mého návrhu se nachází ve severoněmecké městě Brémy. Jedná se o území bývalého obchodního přístavu, který po dobu více jak 200 let sloužil hanzovním lodím, které sem přijížděli z celého světa.
13
autorská zpráva
Volným předobrazem pro mne byla stará hanzovní loď se svým vnitřním dělením. V těchto lodích se právě sem do Brém dováželi suroviny jako třeba káva, a nebo bavlna. architektonické řešení: Budova je navržena jako nárožní jednoduchého L tvaru s převýšeným podlažím parteru. Vyplňuje na maximum výškovou i prostorovou regulaci území. V nižším křídle, které je paralelní k probíhajícímu parku je umístěný hotel. V delším křídle, které je rovnoběžné s dopravní komunikací je lokalizován soubor pokojů / buněk. Tyto individuální buňky zahrnují malou kuchyňku a koupelnu. Technické řešení: Budova tvaru L je tvořena ze dvou samostatných dilatačních celků, každý o jiné výškové úrovni. Hlavní konstrukční systém budovy je bezprůvlakový monolitický železobeton. Roztečná vzdálenost sloupů je 8,5 m vyplněný sendvičovým zdivem, které se skládá z nosné cihelné vrstvy, izolace a pohledového klinkrového obkladu. Vnitřní příčky jsou vytvořeny z keramických bloků pro zajištění dostatečné neprůzvučnosti. Větrání je přirozené pomocí ventilačních klapek v rámu oken. Schodiště jsou protipožární a součástí krytých únikových cest jsou monolitické, betonové. Vertikální provoz mezi jednotlivými úrovněmi je zajištěn díky výtahům-Rozvod tepla a teplé vody začíná v 1. PP v kotelně, vertikálně se rozvádí. Pro vytápění domu je použito podlahové vytápění. Svod kanalizace z hotelových pokojů je nejprve zajištěn pomocí malých jader v pokojích, táhnoucích se až pod strop nad 1. PP, kde budou kanalizační svody narovnány a svedeny do sběrných vertikálních jader.
Port Housing
TEORETICKÁ ČÁST
OBSAH
hotely
III.
Port Housing
NÁVRH
NÁVRH
urbanismus
urbanismus
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy výkresy
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
Hostel n., ze starofrancouzského hostel (hôtel) „hostinec, nocleh, přístřeší“, nebo starolatinského hospitale „hostinec, velký dům“
Hotel Hostinec (hotel), budova určená za společenské shromáždiště, jejíž majitel (hostinský) za určitý plat poskytuje nápoje jídla, byt aj.
Hlavní odlišnosti hostelů od hotelů - hostely jsou zaměřené na klienty s nízkým příjmem, poplatky jsou obecně výrazně menší než u hotelů - hostely mívají společenské prostory pro ubytované, kde mohou společně trávit svůj čas a seznamovat se - hostely nabízejí obvykle omezené množství služeb, návštěvník je více odkázán sám na sebe - hostely mají často společná sociální zařízení
Hotely jsou odedávna místa setkávání cestujících. Zakládány byly často poblíž kostelů a obchodních cest. Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji poskytující ubytovací služby turistům, kteří jsou v danou dobu mimo domov. Hotely lze podle charakteru umístění rozdělit na přímořské, horské, městské, lázeňské a rekreační. Typy ubytování Apartmán – ubytování ve více místnostech, které jsou navíc vybaveny kuchyňským koutem Bungalov – samostatný stavební celek s podobným uspořádáním a vybavením, jako mívá apartmán Vodní vila – podobné apartmánu a bungalovu, ale vždy je nad vodní hladinou v příbytku postaveném na kůlech Family room – jde o větší dvoulůžkový pokoj, ve kterém se pohodlně ubytují dva dospělí a dvě děti Studio – jedna místnost s kuchyňským koutem a lůžky Mezonet – apartmán s ložnicí umístěnou v patře Suite – nadstandardní hotelový pokoj se dvěma pokoji bez kuchyňky
Historie Otcem hostelů je německý učitel Richard Schirmann. Svoje studenty často brával na výlety do přírody. Během několikadenních výletů skupina často vyhledávala přístřeší na farmách nebo v ostatních školách. Školní budovy byly na krátkodobá přespání ideální, protože se během letních měsíců nevyužívaly. Pouhým odsunutím lavic mohli studenti vytvořit z třídy noclehárnu. A nápad byl na světě. Schirmann otevřel první hostel – tehdy zvaný Jugendherberge - v roce 1912 na hradě v německém městě Altena. Ubytování sestávalo z třípatrových postelí, kuchyně a koupelny. Tento hostel je funkční dodnes. V roce 1932 se v Amsterdamu konala první mezinárodní konference hosteliérů, kde byla vytvořena Youth Hostel Federation (YHF), která měla spojit hostely po celé Evropě. Dva roky poté byl otevřen první hostel ve Spojených státech amerických, a to ve městě Northfield ve státě Massachusetts. Z YHF se postupem času stala organizace nazvaná Hostelling International, která zaštiťovala na 4 000 hostelů z 80 zemí. Rozvoj a rozšíření hostelů se výrazně zpomalilo během první světové války, ale s rozvojem letecké dopravy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století se tento druh ubytování stal opět oblíbeným. Hostely jako takové se od Schirmannových dob příliš nezměnily, zato jejich účel ano. První hostely byly zřízeny pro mladé lidi během jejich pěších nebo cyklovýletů do přírody. První velký městský hostel byl otevřen organizací American Youth Hostels ve Washingtonu, DC v roce 1976 jako přístřeší pro návštěvníky oslav dvoustého výročí Spojených států amerických. Úspěch městské podoby hostelu způsobil zakládání podobných zařízeních ve všech velkých městech. Původní hostely se od dnešních liší také mírou odpovědnosti návštěvníků. První hostely nabízely ubytování zadarmo výměnou za pomáhání s domácími pracemi.
Typy ubytovacích jednotek jednolůžkový pokoj – pokoj s lůžkem pro jednu osobu dvoulůžkový pokoj – pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvoulůžka nebo dvou lůžek umístěných vedle sebe dvoulůžkový pokoj twin – pokoj s oddělenými lůžky vícelůžkový pokoj – pokoj se třemi nebo více lůžky rodinný pokoj – pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě jsou vhodná pro dospělé osoby společná ložnice – vícelůžkový pokoj nabízející lůžka pro osoby, které mohou nebo nemusí patřit k určité skupině junior suite – ubytování se zvláštním místem pro sezení v jednom pokoji suite – ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj) apartmá/appartment – ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem studio – ubytování v pokoji s kuchyňským koutem spojené pokoje – samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi duplex – ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží Kategorie
17
Hotel /Hostel
Kategorie Tourist * minimální velikost 75 % pokojů: jednolůžkový 8 m2, dvoulůžkový 12,6 m2 Kategorie Standard ** minimální velikost 75 % pokojů: jednolůžkový 8 m2, dvoulůžkový 12,6 m2 Kategorie Komfort *** minimální velikost 75 % pokojů: jednolůžkový 9 m2, dvoulůžkový 13 m2
Kategorie Luxus ***** minimální velikost 75 % pokojů: jednolůžkový 15 m2, dvoulůžkový 24 m2
19
NÁVRH
urbanismus
urbanismus
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
urbanis m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy v ýkr e s y
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
BRÉMY historie
Brémy vznikly jako typické město na řece. Nacházel se zde brod, přes který vedla obchodní stezka ze severu Německa na jih, což vytvořilo ideální podmínky pro vznik prvního osídlení.
Dánsko
BRÉMY
Holansko
Polsko
Belgie Česká Republika
Francie
Rakousko Švýcarsko
BRÉMY
Polsko
Belgie Česká Republika
BRÉMY
Francie
Rakousko Švýcarsko
23
Roku 1260 město vstoupilo do Hanzy. Hanza, někdy také Hansa, byl spolek severoněmeckých měst provozujících dálkový obchod. Po oslabení královské moci, která by zabezpečila zájmy měst, byla totiž německá města nucena bránit se před svévolí místních knížat sama. Za tímto účelem a především také k prosazování ekonomických cílů se zakládaly městské svazy, z nichž nejvýznamnějším byla právě severoněmecká Hanza. V době svého největšího rozkvětu zahrnovala 80 měst a pokrývala oblasti Severního a Baltského moře, od Flander až po východní Pobaltí a západní Rus. Vedoucí postavení měla města Lübeck, Hamburk a Brémy. Hanzovní města získala brzy také vliv politický. Spolek se tak stal nepohodlným pro církev a panovníky. Hanza proto vytvořila vlastní armádu. Brémy v té době bohatly z obchodu, stavěly nejen opevnění, ale také honosné chrámy a kupecké domy, a získávaly tak významnou pozici na mapě Německa. Jejich vliv a síla jim nakonec umožnila zcela vystoupit ze sféry vlivu arcibiskupa a stát se svobodným městem. Symboly brémské svobody jsou městská radnice a socha bájného hrdiny Rolanda, postavené na oslavu nezávislosti.
Dánsko
Holansko
Samotné město založil v roce 787 franský král a první římský císař Karel I. Veliký jako sídlo biskupa, jehož úkolem bylo rozšířit křesťanství do Skandinávie. Od roku 845 byly Brémy pod správou hamburskobrémského arcibiskupa Adalberta a začaly vzkvétat. Roku 965 získaly právo na trh, což přineslo zvýšenou obchodní aktivitu, a mladé město se brzy stalo jedním z hlavních náboženských a ekonomických center severního Německa.
Po rozpadu Svaté říše římské v roce 1806 se hanzovní města spojila s některými suverénními knížaty a vznikla německá aliance. Svobodné hanzovní město Brémy se stalo samostatným federálním státem nově sjednocené spolkové Německé říše v roce 1871. V Během druhé světové války byly Brémy, coby přístav a významné průmyslové centrum, častým terčem bombardování. Po válce se obnovy dočkal nejprve přístav Bremenhafen, až poté došlo na rekonstrukci historického jádra města. Brémy obnovily svou pozici obchodního centra a až do šedesátých let dvacátého století zažívaly prudký rozkvět. Kapacita přístavu ale v druhé polovině století přestala stačit nárokům moderního obchodu a přístav byl v roce 1991 uzavřen. Brémy tak ztratily svůj průmyslový a dopravní význam.
BRÉMY
25
BRÉMY dnes
Brémy se nacházejí na řece Vezeře na severu Německa. S více než 500 000 obyvateli se rozkládají na ploše 300 km2. Brémy tvoří společně s přístavem Bremenhafen spolkovou zemi Svobodné hanzovní město Brémy. Přístav leží zhruba 50 kilometrů od města po proudu řeky. Název Bremen se odvozuje od latinského brema, což volně přeloženo znamená „ležící na okraji“, nebo lépe „na hraně duny“. Město bylo totiž založeno na písečné naplavenině - duně. Historické centrum města má oválný tvar, který je z jedné strany jasně ohraničen Vezerou, z druhé strany pak parkem a vodním příkopem ve tvaru hvězdy. Na hlavním náměstí najdeme shromážděné nejvýznamnější budovy města v čele s radnicí s renesanční fasádou ze 17. století. Pod budovou radnice se nachází radniční sklep, který se pyšní sudem nejstaršího evropského vína. Toto víno je přes 350 let staré a stále pitelné. Roku 2014 čínský milionář nabídl 150 000 eur za jedinou lahev tohoto unikátu. Nabídka však byla městem odmítnuta. Jedním ze symbolů města je již zmíněný rytíř Roland. Pět a půl metrová socha střeží od roku 1404 hlavní náměstí zvané Marktplatz. Roland představoval také nástroj pro rozsouzení sporů kupců a prodejců. Jeho kolena totiž od sebe dělí přesně jeden loket. Dalším brémským skvostem jsou takzvaní Brémští muzikanti. Předlohou pro tuto suchu se stala pohádka bratří Grimmů o čtyřech zvířátkách - oslovi, psovi, kočce a kohoutovi, kterých se chtěli jejich majitelé zbavit. Zvířátka se se svým osudem nechtěla smířit, a tak vzala svůj život do vlastních pařátů a tlap a vydala se do světa. Skupina se vydala do Brém, kde si chtěla vydělávat na živobytí hudbou. Cestou zvířátka potkají v lese chaloupku. Aby mohla nahlédnout oknem dovnitř, stoupnou si navzájem na záda. Tato zvířecí pyramida je vedle brémské bronzové sochy námětem řady známých ilustrací. Podobná socha je na počest partnerství obou měst vystavena také v Rize. Zajímavostí je, že v příběhu zvířátka nikdy do Brém nedorazila. V Čechách je zmíněný příběh znám pod názvem Zvířátka a Petrovští. Osel je tu však nahrazen kozlem. V erbu města (na obrázku) je vyobrazen stříbrný klíč na červeném pozadí. Klíč je atributem sv. Petra, patrona města, jemuž byl zasvěcen první chrám vybudovaný v Brémách. Jiná interpretace tvrdí, že se jedná o klíč od městských bran, který nemá nikdo právo vlastnit, jelikož Brémy jsou svobodné město. Červená na pozadí reprezentuje barvu říše.
27
29
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
urbanism u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy v ýkr es y
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
Historie přístavu v Brémách sahá až do 19. století, tehdy zde kotvily lodě především z Ameriky a Anglie. Už v roce 1817 brázdila řeku Vezeru první parní loď Weser. Ta měla ale příliš velký ponor, proto bylo třeba koryto řeky neustále prohlubovat, případně zužovat. V roce 1827 byl oficiálně založen přístav Bremenhafen pro námořní plavbu a Hanzovní město Brémy. Z Brém mířily lodě do všech kontinentů a zajišťovaly tak úzce propojený mezinárodní trh. Norddeutscher Lloyd, nově vzniklá dopravní společnost, byla ve své době nejúspěšnější dopravní společností na světě.
Po válce se obchod vrátil asi na čtvrtinu předválečného objemu. V Německu zůstaly zachovány přístavy pro plachetnice a pobřežní plavbu, zbytek byl zkonfiskován vítěznými mocnostmi. Propad německé marky zkomplikoval mezinárodní obchod a nedostatek surového materiálu nedovolil růst mírového průmyslu. Počátek druhé světové války nebyl vhodným pozadím pro pomalu se zlepšující průmysl. V roce 1942 začalo britské letectvo bombardovat brémský přístav. Útoky americké armády následně dokončily destrukci města i přístavu.
Zboží bylo ale stále dopravováno z přístavu do města na menších říčních lodích, což znamenalo komplikace. Neustálé zužování koryta zase způsobovalo časté záplavy. Na počátku 19. století bylo třeba tento problém definitivně vyřešit. Koryto Vesery bylo opraveno, bylo vybudováno nové přístaviště v Brémách nedaleko kostela sv. Štěpána a rozšířen přístav Bremenhafen.
Po válce byl čas konečně napravit škody. Tehdejší starosta Wilhelm Kaisen si byl vědom hanzovní tradice města a rozhodl se opět začít obnovou přístavu, aby mohl co nejdříve přispívat k růstu ekonomiky města i zaměstnanosti. Brémy měly štěstí, že Americká armáda používala přístav pro zásobování svých vojsk a snažila se proto s rekonstrukcí pomoci.
Celkový plán na přestavbu přístavů a říčního koryta stál dopravní společnosti a město přes 34 milionů německých marek. Přepočítáno na dnešní podmínky by tento projekt představoval zhruba miliardovou investici. Obavy o výnosnost takových investicí byly oprávněné.
V roce 1945 byl přístav vyčištěn od bomb a na podzim zde zakotvila první loď s nákladem. Zařízení bylo postupně opravováno a obyvatelé se podíleli na vyklízení oblasti od pozůstatků války. Díky rychlým opravám rychle rostl i počet odbavených lodí. První část rekonstrukce přístavu byla dokončena v polovině 50. let. Množství přijíždějících lodí ale stále rostlo, přístav se proto nepřestával rozvíjet a rozšiřovat.
První část z velkých plánů, dnešní Europahafen umístěný v Brémách, byl dokončen v roce 1887. Jeden z nejmodernějších evropských přístavů byl přes 2000 metrů dlouhý a 120 metrů široký. Vyznačoval se plovoucími doky, elektrickým osvětlením a napojením na železnici. Investice se rychle vracely a zanedlouho vyrostl Frabrikenhafen, přístav pro dřevo a průmysl. V roce 1905 přibyla loděnice a transatlantický přístav. Svobodné přístavy, kde bylo zboží skladováno a předáváno bez povinnosti platit, představovaly pro podniky ve městě velkou výhodu. Zbytek Německa však přístavům tato privilegia nepřál a v roce 1888 bylo rozhodnuto, že Hanzovní město Brémy bude podléhat celoněmeckým celním pravidlům. Byl zde povolen transport, ale už ne další průmysl a produkce. V roce 1894 byly uzavřeny všechny přítoky pomocí haťových stěn a koryto bylo prohloubeno na 5 metrů. S příchodem první světové války se mezinárodní obchod v podstatě zastavil. Produkce se postupně přeorientovala na zbrojní průmysl v závodech AG Werer a AtlasWerken. Zákon o pomocné službě z roku 1916 převelel nevyužitou přístavní pracovní sílu do armády. Přístav během války částečně fungoval pro obchod v rámci Pobaltí.
33
PŘÍSTAV historie
V roce 1953 byl schválen dotační program, v rámci kterého mělo být do budování přístavu každých deset let investováno 20 milionů marek. Přesto byl koncem 50. let Europahafen na hranici své kapacity a lodě musely na odbavení čekat i několik dní. Nově vybudovaný Neustadt port na levém břehu Vesery přinesl moderní zázemí a dlouho očekávanou úlevu. Předpoklad, že přirozeným limitem neustále rostoucího obratu přístavu bude limitovaná velikost lodí, se ukázal osudným. S příchodem kontejnerových lodí, příliš velkých pro stávající zařízení, přestal být přístav atraktivní pro transatlantickou dopravu. Okolo roku 1968 byly snahy o modernizaci přístavu tak, aby vyhovoval potřebám kontejnerové dopravy. Přístav se snažil udržet krok s moderními technologiemi. Obrovská investice do modernizace by ale nebyla návratná, přístav byl proto v roce 1991 definitivně uzavřen. Kanály byly okamžitě zavezeny pískem a vznikla tak plocha pro nové záměry, např. bydlení.
35
PŘÍSTAV dnes V roce 2000 byl vypracován master plán Koncept rozvoje a přestavby starého areálu přístavu v Brémách. Obsahuje urbanistický plán přestavby areálu bývalého přístavu na pravém břehu Vesery. Oblast je 3.5 km dlouhá a široká až 1 km. Plán rozděluje oblast na několik čtvrtí, z nichž každá má odlišný charakter, který se propisuje i do vzhledu budov. Koncept bere v úvahu stávající budovy a dává jim nové využití. Přímý vliv na tvorbu prostoru mají i břehy řeky, mola a hráze. Urbánní struktura je tvořena lineárními budovami. Promenády pomáhají definovat prostor čtvrtí, parky a cesty směřují k vodě. Základním rámcem pro nový Überseestadt Bremen jsou veřejné prostory a úprava infrastruktury. Ty byly v rámci master plánu zrealizovány jako první, aby tak byly vhodným zázemím pro další stavbu. Díky tomu začali parky a volné plochy s přístupem k vodě využívat obyvatelé sousedních čtvrtí Walle a Gröpelingen. Mezi již hotové části Überseestadt patří množství obytných komplexů – z těch nejluxusnějších např. obytný komplex Aqua Viva, Übersee Portments nebo Panorama s moderními apartmány a výhledem na přístav (na obrázku vpravo). Dále také kancelářské budovy ADR8, Parkkontor a další. Přemístilo se sem i sídlo Bremen Road Transport Association. Nechybí zde ani čtyřhvězdičkový Steigenberger hotel nebo Porthotel am Überseetor, ale i levnější ubytování v holstelu Zollhaus. Zajímavé je i GOP Variety Theatre, víceúčelové divadlo s 400 místy. K plánovaným projektům patří Weinkontor, rekonstrukce původních skladů pro trvale udržitelné bydlení, nebo kancelářská budova Übersee Kontor a mnoho dlaších. řešené území
V roce 2012 byla zrekonstruována přístavní kolonáda v délce až 1.5 km a přístav, který momentálně slouží jako soukromý přístav pro sportovní lodě. Ve stejné době byl také dokončen projekt protipovodňových opatření. V současnosti se pracuje na rekonstrukci parku Überseepark, který by měl umožnit lepší přístup k vodě. Pro svůj projekt jsem si vybrala oblast ve východní části Überseestadt (viz mapa vpravo dole). Zde jsem navrhla vlastní urbanistické řešení a rozpracovala nárožní dům.
Masterplán pro Überseestadt
37
Celkově jsou v plánu na území 300 hektarů investice ve výši až 350 milionů eur do infrastruktury, soukromé investice se odhadují až na 2 biliony eur v období od roku 1998 do roku 2025. Součástí projektu je přibližně 450 společností s 9 000 zaměstnanci.
39
III.
Port Housing
NÁVRH
NÁVRH
urbanismus
urbanismus
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy výkresy
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
p ř í s ta v
širší vztahy
Brémy , vazba přístav / centrum
harbour area
city center
airport
43
širší vztahy Brémy , území přístavu
harbour area harbour area
city center
place of interest
airport
45
analýza
Typický urbanismus, Brémy Většina struktury města je tvořena z řadových domů. Tento typ je natolik charakteristický pro toto město, že dokonce nese jeho náze - Das Bremer haus. Jedná se o dům, který je na úzké, ale relativně hluboké parcele. Tato proporce vznikla proto, že když se budovala nová výstavba, bylo nařízeno, že stavebník je povinen vybudovat rovněž i komunikaci před svým domem. Tato komunikace musela být navýšená z důvodu protipovodňového opatření řeky.Taková stavba nebyla zrovna nejlevnější záležitostí a tudíž začali vznikat velmi úzké domy ve snaze minimalizovat náklady na komunikaci
47
Typický urbanismus, přístav: V lokalitě revitalizovaného přístavu v současnosti vzniká nový typ urbanistického řešení, který je charakteristický pro toto místo. Jedná se o blokovou zástavbu, která má volnější rozložení a v rozích drží pevný rastr.
analýza V rámci analýzy a snahy porozumět velikosti a charakteru místa, jsem se rozhodla porovnat lokality které mi jsou známé a mají rozdílnou atmosféru. Mezi prvními je klasický urbanismus Brém, který jak jsem následně zjistila byl zohledněn i v oficiálním masterplanu pro dané území, dle mého názoru nepříliš šťastně.
Následně jsem zkoušela princip domů který se nachází v Hamburku. Jedná se o bytové domy které jsou postaveny kolmo na komunikaci a tímto uspořádání je tvořen velmi příjemný parter i prostor mezi nimi. Při ověření této teorie v mé lokalitě jsem od tohoto principu upustila.
Poslední mou zkoušený princip zástavby byly klasické bloky pražských Vinohrad. Ukázalo se, že pro moje místo není příliš vhodná, jelikož pro mne bylo rozhodující i to,aby můj návrh byl schopný vytvářet rozdílné charaktery prostorů mezi domy, což tady nevzniká. Pro lokalitu přístavu a vlastně i celých Brém to rovněž je celkově velmi rozdílný princip, který se tam vůbec nevyskytuje.
49
situace území
řešené území
51
urbanistické řešení
poloveřejný vnitroblok
V současném masterplánu pro území je počítáno s rozdělením městského bloku do tří samostatných částí za pomoci obslužných komunikací. Dále je navržena výšková regulace pro území, kdy domu sousedící s hlavní komunikací mohou dosáhnout maximální výšky 19 m, domy sousedící s promenádou max. 17 m a domy ve vnitrobloku max. 12 m. Tuto výškovou regulaci území ve změně návrhu respektuji. Pracuji především s uspořádáním jednotlivých hmot ve snaze dosáhnout variabilnějšího prostoru k užívání. Na místo dvou komunikací, vytvářím pouze jednu jednu a to jednosměrnou, která bude sloužit jako obslužná a servisní pro domy ve vnitrobloku.Tento prostor má ambici stát se klidnějším, se silnějším charakterem a tudíž i lépe využitelným. Návrhy případného využití jsou naznačené na schématu v pravo
park
sušáky na prádlo
oficiální návrh pro území
zahrada mateřské školky
urban garden
náměstí
nový návrh řešení území
53
schéma domu 100m
půdorysná stopa 60m
19m
12m
výšková regulace lokality
vstup do budovy je uzlem mezi hotelem a ubytováním
organizace pokojů a chodeb
55
III.
Port Housing
NÁVRH
NÁVRH
urbanismus
urbanismus
20 m Port Housing I. ÚVOD
Port Housing III. NÁVRH
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
h o tel / h o s tel
Port Housing III. NÁVRH
u r ba n i s m u s
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Port Housing III. NÁVRH
Brémy výkresy
Port Housing
II. TEORETICKÁ ČÁST
Diplomová práce
PORT HOUSING D a n i el a K u pk o vá
59
p ř í s ta v
parter 0.23
0.01
lobby, recepce
194,1 m2
0.02
technické místnosti
28,9 m2
0.03
zázemí recepce
33,3 m2
0.04
toalety pro restauraci
24,4 m2
0.05
restaurace
138,2 m2
0.06
zázemí restaurace
121,9 m2
0.07
vedlejší vstup hotelu
76,4 m2
0.22
0.20
0.21
0.18
2
0.08
květinářství
94,9 m
0.09
kavárna
153,4 m2
0.10
kolárna
56,9 m2
0.11
kiosek
53,0 m2
0.12
půjčovna a servis kol
140,0 m2
0.13
kadeřnictví
70,0 m2
0.14
knihkupectví
133,4 m2
0.15
veřejná prádelna
39,2 m2
0.16 - 0.18
pokoj
31,4m2
0.19
kočárkárna
7,1 m2
0.20 - 0.22
bezbariérový pokoj
0.24
0.17
0.14
54,5 m2
zázemí pro zaměstnance
56,0 m2
0.24
úklid
26,4 m2
komunikace
0.15
0.16
0.23
0.24
0.19
0.13
2
338,1 m
0.11
0.12
0.10
0.09
0.04
0.01
0.05
0.02
0.06
0.07
0.08
0.03
61
1
5
10
20 m
1. podlaží 1.31 1.32
1.30
1.01
přednášková místnost
34,3 m2
1.02
zasedací místnost
20,5 m2
1.03
toalety
11,7 m2
1.04 1. 06 - 1.09 1.12 - 1.15 1.18
hotelový pokoj A
28 m2
1.05
hotelový pokoj B
40,2 m2
1.10-1.11
hotelový pokoj C
55,0 m2
1.16
hotelový pokoj A+
33,1 m2
1.17
úklid
6,1 m2
1.19 1.43
studovna
27,3 m2
1.22 - 1.23
bezbariérový pokoj
54,5 m2
1.29
1.33
1.34
1.20 – 1.21 1.24 - 1.25 1.28 1.35 - 1.38 1.40 - 1.42
pokoj E
26,4 m2
1.26 – 1.31
pokoj F
30,8 m2
1.32 – 1.34
pokoj D
46,7 m2
1.28 1.27
1.26
1.35
1.25
1.36
1.24
1.37 1.23
1.38
2
1.39
terasa
16,5 m
1.44
komunikace
660,3 m2
1.39
1.22
1.40 1.41
1.42 1.43
1.21
1.20
1.19
1.18
1.16
1.15
1.14
1.13
1.05
1.06
1.07
1.08
1.12
1.11
1.17
1.02 1.01
1.03
1.04
63
1.09
1.10
1
5
10
20 m
2. podlaží 2.33
2.34 2.32
2.01
chodba
210,2 m2
2.02
galerie
20,5 m2
2.03
zázemí konferenčního sálu
11,7 m2
2.05
bezbariérový pokoj
40,2 m2
2.10 – 2.11
pokoj G
2.31 2.35
2.30
2
54,9 m
2.29
2
2.17
WC
6,1 m
2.19
studovna
27,3 m2
2.06 – 2.09 2.12 – 2.15 2.20 – 2.27 2.30 2.37 – 2.42 2.44
pokoj E
26 m2
2.04 2.16 2.18 2.28 – 2.29 2.31 – 2.33
pokoj F
30,9 m2
2.34 – 2.36
pokoj D
46,7 m2
2.43
terasa
16,5 m2
2.45
studovna
26,8 m2
2.46
komunikace
688,9 m2
2.36 2.28
2.37
2.27
2.38
2.26
2.39
2.25
2.40
2.24
2.41
2.23
2.42
2.22
2.21
2.43
2.20
2.44
2.19
2.45
2.46
2.01
2.16
2.18
2.15
2.14
2.13
2.12
2.11
2.09
2.10
2.17
2.03 2.02
2.04
2.05
65
2.06
2.07
2.08
1
5
10
20 m
66
3. podlaží 3.19
3.20 3.18
3.NP
3.17
tělocvična
92,0 m2
3.02
taneční sál
2
66,2 m
3.03
sprcha
27,4 m2
3.04
sauna
101,6 m2
3.05
studovna
26 m2
3.06 - 3.13 3.16 3.23 – 3.24 3.26 – 3.30
pokoj E
26,4 m2
3.14 – 3.15 3.17 – 3.19
pokoj F
30,8 m2
3.20 – 3.22
pokoj D
46,7 m2
3.25
terasa
16,5 m2
3.01
3.31 3.32
studovna komunikace
3.21
3.16
3.15 3.22
3.14
3.32
3.23
3.13
3.24
3.12
2
55,6 m
383,1 m2
3.11 3.25
3.26
3.10
3.27
3.09
3.28
3.08 3.07
3.29
3.30
3.06
3.31 3.05
3.04
3.01
3.03
3.02
67
1
5
10
20 m
4. podlaží 4.18
4.20 4.17
4.00
úklidová místnost
6 m2
4.01
byt s balkonem
100 m2
4.02
Byt s terasou
100 m2
4.03
byt s terasou
120 m2
4.21
4.16
4.15
2
4.04
studovna
27,3 m
4.05 – 4.12
pokoj E
26 m2
4.13 – 4.18
pokoj F
30,9 m2
4.20 – 4.22
pokoj D
2
46,7 m
4.23 – 4.26
pokoj F s balkonem
31 m2
4.27
terasa
58,7 m2
4.28
komunikace
268 m2
4.14 4.22 4.13
4.12
4.23
4.11 4.24
4.10
4.09 4.08
4.25
4.07 4.06
4.26
4.05
4.27
4.04
4.28
4.01
4.02
4.00
4.03
69
1
5
10
20 m
garáž -0.01
technická místnost vytápění, ohřev vody
38,9m2
-0.02
úschova kol
94 m2
-0.03
parkovací plocha
2 174 m2
-0.04
ventilace garáž
20 m2
-0.05
tech.místnost restaurace
26,7 m2
-0.06
tech.míst. kavárna
24,5m2
-0.02
-0.01
-0.03
-0.05
-0.06
-0.04
71
1
5
10
20 m
vizualizace pokoj
73
varianty organizace pokoje
75
76
exterier
pohled na roh kavรกrny z parku
77
severozĂĄpadnĂ pohled
79
1
5
10
20 m
severovýchodnà pohled
81
1
5
10
20 m
jihovýchodní pohled
83
1
5
10
20 m
jihozápadní pohled
85
1
5
10
20 m
vnitroblok
87
materiálové řešení fasády
plastická fasáda
příklad ventilace velkých okenních formátů
Detail fasády m1:100
příklad perforované části fasády
89
detail vazby fasády
křížová vazba
perforovaná vazba
plastická vazba
91
řez A- A´
Zhotoveno studentskou verzí programu Allplan
93
1
5
10
20 m
řez B-B´
95
1
5
10
20 m
vizualizace kavรกrny
97
vizualizace lobby
99
model
101
102
103
104
105
106
107
108
V Liberci 09.02.2015
109