Dobrý info 07-2015 by Lepor cz

Pro region Kutná Hora



Kolín



Čáslav



Zruč nad Sázavou



Uhlířské Janovice



Zbraslavice

ČERVENec 2015

Osobnost v regionu: EVA TURNOVÁ

ZDARMA do sítě stojanů

inzerce firem a živnostníků

Hurá, je tu dovolená! 



společnost



kultura



historie

DOBRÁ ZPRÁVA Staré přísloví tvrdí, že „všude dobře, doma nejlíp“. Současná verze této moudrosti je nezřídka upravena do závěru… „tak co doma?“ S oběma názory můžeme v nastávajících letních měsících dovolených a prázdnin souhlasit. Ale ne každý z nás si může i při sebevětších slevách cestovních kanceláří dovolit výlet do těch více či méně exotických destinací naší planety. Ne každý z nás snese bez problémů hodinové lety v sebeluxusnějším letadle či desítky hodin jízdy po sebeluxusnějších dálnicích v sebeluxusnějším autobuse, o soukromé jízdě v sebedokonalejším soukromém autě nemluvě. Ne každému z nás vyhovuje asijská či jinak exotická strava, ne každý z nás snese tropická horka a koneckonců, sebekrásnější mořské pláže mohou být pro někoho z nás noční můrou nejen pro vysoké vlny, plné slané vody, ale i z toho prostého důvodu, že voda v jakékoliv podobě a složení není naším blízkým přítelem, pomineme-li sprchu v naší koupelně. Co teď? řeknete si? Každý z nás má přece jisté právo na zážitky zcela ojedinělé, na poznávání dosud nepoznaného, takže výlet za hranici všedních dnů prostě k letnímu období patří! Na prostou otázku si dovolím prostou odpověď: Nezoufejte! Přiznejte si, že mnohé z krás Česka jste nikdy Pokračování na str. 3

Z regionu

Živnostníci a malí podnikatelé

Seriál

52. Kmochův Kolín s. 4

Jak se žije v obci Kácov s. 18

Směšná podpora EET s. 21

Moudro na červenec

Kdyby člověk mohl prodat svoje zkušenosti za tolik, kolik ho stály, byl by svět plný milionářů. Irwin Shaw ŘÁDKOVÁ INZERCE

ZDARMA

INZERCE

KLOBOUČKY A BASEBOLKY <hdE ,KZ ͕ ,ZE 1\^ E ,KZ < Ϯϭϰ

NA č E C –K

Jsme nově zmodernizovaný autorizovaný dealer ŠKODA Kutná Hora. Již řadu let náš profesionální tým dodává klientům vozy této značky a následně také poskytuje veškerý servis a služby potřebné k provozu vozidel.

109

S NA TÍ M C TO JE E www.fashion-mami.cz www.fashion-mami N LÝ K Kutná Hora, Masarykova 187 UP P v supermarketu Albert Do RO SO O tel.: 777 303 104 NE br ČT RTI Po 14.30–19.00 ý EN M M Út–Čt 10.00–19.00 in Á EN Pá 10.00–20.00 fo Ř T E So 9.00–18.00

EV A

O Í D 15 AT 20 PL .7. 31

RECYKLAČNÍ CENTRUM KUTNÁ HORA NABÍZÍ: A ODVOZ SUTÍ ODVOZ SUTÍ OD 1250 Kč

bez DPH / kontejner

RECYKLÁTY RECYKL REC YKLÁ ÁTY ÁTY OD 49 Kč / t bez DPH

TŘÍDĚNÁ TŘÍ ŘÍDĚN DĚNÁ Ě Á ZEMINA ZEMINA ZEMI NA 150 Kč / t bez DPH

AKCE: ZEMINA PRO ZÁSYP (frakce 0–32 mm) ZDARMA ZAHRADNICKÝ KOMPOST TŘÍDĚNÁ ZEMINA ŠTERKY (4/8,8/16,16/32,32/63) RECYKLÁTY C ((BETON, O ,S SMĚS) S))

MULČOVACÍ KŮRA (SMRK, MODŘÍN) TŘÍDĚNÉ PÍSKY (betonářský a zásypový) KAČÍREK (nepraný 11/22, 22/63) LOMOVÝ O O PRACH C

KONTEJNERY – přistavení a odvoz sutí, zemin, betonu, asfaltu DOPRAVA – dovoz písku, štěrku, recyklátu, tříděné zeminy ZEMNÍ PRÁCE – výkopy základů, bazénů, pařezů, terénní úpravy VYKLÍZECÍ PRÁCE – vyklízení sklepů, bytů, půd včetně likvidace odpadů PRÁCE HYDRAULICKOU RUKOU nakládka a vykládka stavebních materiálů a odpadů

Informace f o cenáchh na tel.: l 724 782 358 • WWW.ZERS.CZ

Vašemu vozu poskytneme kompletní nabídku služeb, např.: – záruční i pozáruční servis – zapůjčení náhradního vozu – prodej a montáž originálního příslušenství – výkup a prodej vozů všech značek – mytí vozů / čištění interiérů – pneuservis – technická kontrola a emise – pojištění, vyřízení pojistných událostí Kontakt tel.: 778

536 439 w w w. u n i k o m . c z

ÚVODEM

Obsah

DOBRÁ ZPRÁVA Dokončení ze str. 1 nenavštívili, i když vám naše nádherná země nabízí zážitky ojedinělé. Přiznejme si, že vedle Karlštejna, Lednice, Kutné Hory, Čáslavi, Kolína, Poděbrad a já nevím kde ještě, se vám nabízí možnost prožít svoji zaslouženou dovolenou či vysněné prázdniny nejen v dosud nepoznaném prostředí, ale také s dosud nepoznanými a zcela novými zážitky. Nalistujte si stránky našeho měsíčníku, který máte právě v ruce. Nabízí se vám opravdu pestrý kaleidoskop kulturních akcí od open air festivalů přes unikátní prohlídky

historických památek či výletu historickým parním vláčkem. Nechte se okouzlit něčím novým, co máte téměř na dosah a k čemu se vám v průběhu roku nedostává času. Všimněte si, že v tomto okamžiku nehovořím o penězích, byť ty jsou i v této formě využití dovolenkových dnů neopominutelným ukazatelem. Samozřejmě je na vás, jak svých volných letních dnů využijete. Ostatně dají se strávit i na vaší vyšlechtěné zahrádce u vašeho oblíbeného místa s rozpáleným grilem a dobře vychla-

zeným pivem či lahvičkou vašeho oblíbeného vína. Proč ne? Ale léto je nejlépe strávit v pohybu, protože – jak zněl název oblíbeného pořadu populárního herce Miroslava Donutila: všude se něco děje! Léto vám připravilo opravdu pestrou nabídku v téměř domácím prostředí. Na stránkách našeho měsíčníku se o tom můžete přesvědčit. A to je dobrá zpráva. -mš-

úvodem Vylepšený servis pro turisty.................... 3 z REGIONU 52. Kmochův Kolín ................................. 4 Čáslavské slavnosti ............................... 5 Kutnohorské stříbření ............................. 6 Operní týden Kutná Hora ........................ 7 OSOBNOST v REGIONU Eva Turnová............................................ 8 KULTURA Kolínské kulturní léto po druhé...............10 Pivní dámy nezahálejí .......................... 11 Keltský rok v Kutné Hoře ...................... 12 KULTURA A SPOLEČNOST.................... 13

Vylepšený servis pro turisty Pro nadcházející prázdniny se 29. června slavnostně otevřely rozšířené prostory Informačního centra na kutnohorském hlavním nádraží. Vlakem přijíždějí do stříbrného města především příznivci individuální turistiky, ale i školní výpravy nebo rodiny s dětmi. Infocentrum je vybaveno bezbariérovou toaletou a nachází se v něm dosud nejpodrobnější mapa Kutné Hory i s body, která na ostatních mapách chybějí, například menhiry nebo bankomaty. Pracovnice na ní mohou jednotlivá místa ukazovat pomocí laserového ukazovátka. Turisté v infocentru najdou nejen informační brožury o Kutné Hoře a jejím okolí, a to

v deseti jazycích včetně korejštiny a dvou verzí čínštiny, ale i brožury o dalších turistických zajímavostech Kutnohorska a třeba také Prahy včetně programů kulturních institucí. Prodávají se tu upomínkové předměty včetně bižuterie a triček s motivem Kutné Hory a také oplatky, chipsy, nealko nápoje, kutnohorská vína a zmrzlinové výrobky. Do budoucna by tu mohla být i nabídka baget, což na nádraží nyní chybí, a v plánu je také instalace obrazovky s příjezdy a odjezdy vlaků. Dá se říci, že Kutná Hora dostala konečně důstojnou a reprezentativní vstupní bránu, která vhodně doplňuje zrekonstruované nádraží. -danFotografie autorka

SERIÁL Jak se žije v obci Kácov ..........................18 finance Klesající pojistná částka ....................... 19 NÁZOR Zasypeme Kaňk? ��20 Živnostníci a malí podnikatelé Směšná podpora EET ........................... 21 Zdravá výživa Makrobiotika a dělená strava ............... 22 z dílny žáků...................................... 24 TÉMA Klíčová je ohleduplnost ........................ 25 Řádková inzerce.............................. 26 soutěž................................................ 26

Slavnostního přestřižení pásky se ujala vedoucí Informačního centra Kutná Hora Martina Bucifal.

Oslavy 140 let hasičského sboru

ve Zbraslavicích ve spolupráci s rádiem Blaník 18. – 19. července 2015

akce se uskuteční na tréninkovém hřišti TJ SOKOL ZBRASLAVICE sobota: 18. července začátek ve 13 hod.

PROGRAM: 13.00 vystoupení dechové hudby Jásalka 15.00 zahájení oslav 15.15 vystoupení dětí z MŠ Zbraslavice 15.30 vystoupení mažoretek ANDÍLCI 15.40 vystoupení mažoretek REBELKY 15.50 vystoupení mažoretek BELLI RAGAZZI 16.00 ukázka historické i současné hasící techniky 16.30 vystoupení MARCELY HOLANOVÉ 17.15 soutěže RÁDIA BLANÍK 18.00 vystoupení kouzelníka PAVLA KOŽÍŠKA 19.00 vystoupení JARDY HYPOCHONDRA 20.00 vystoupení JAKUBA SMOLÍKA 21.00 DISKOTÉKA RÁDIA BLANÍK 22.00 OHŇOSTROJ 24.00 konec sobotní akce V průběhu celé akce prohlídka historické i současné hasící techniky SKÁKACÍ HRAD PRO DĚTI PO CELÝ DEN ZDARMA U VSTUPU MOŽNOST ZAKOUPENÍ ZVÝHODNĚNÉ POUKÁZKY NA 1x PIVO 1x KLOBÁSA ZA 50 Kč OBČERSTVENÍ: KLOBÁSY Z UDÍRNY, PIVO HUBERTUS Neděle 19. 7. 2015 začátek od 10 hod proběhne Hasičská soutěž se stříkačkou PS 8 o pohár SDH Zbraslavice

VESELÝ INFO........................................ 27

MIX TOHO NEJLEPŠÍHO

Sokolská 413, Kutná Hora | Po - Pá: 9.00 - 12.00 14.00 - 17.00 | So: 9.00 - 11.00, tel.: 606 620 777

z regionu

52. Kmochův Kolín: Svobodujte! Křižte žánry!

Hlavní hvězda festivalu Vojta Dyk chtěl těmito slovy zřejmě odporovat názorům, že by největší mezinárodní festival dechových hudeb u nás měl obsahem zůstat věrný svému názvu a nemíchat do dramaturgie jiné hudební žánry. A měl určitě pravdu, protože jen na jeho koncert se swingovým B-Side Bandem Josefa Buchty se celé náměstí zaplnilo do posledního místečka. Podobné to bylo i na koncertu Marty Kubišové s kapelou Petra Maláska. Letošní ročník, nad kterým převzal záštitu ministr kultury ČR Daniel Herman a který se konal od čtvrtka 11. do neděle 14. června po čtyřech letech opět v režii města Kolína, jeho

slova potvrdil - navštívilo ho přes 4 500 diváků. Vystoupení dechových souborů, ale i koncerty od klasické hudby přes pěvecké sbory až po cimbálovku, jazz a rock a mnoho doprovodných akcí v podobě výstav, přednášek nebo třeba mezinárodního festivalu běhu přiblížily Kmochův Kolín podobě městských slavností, které jsou pro diváky svou pestrostí přitažlivější než úzce zaměřený festival. Program se odehrával jak na dvou pódiích na Karlově náměstí, na nichž se jednotlivá vystoupení plynule střídala bez delších časových prostojů, tak i v synagoze, chrámu sv. Bartoloměje nebo v Městském společenském domě. Dechová vystoupení

doprovázely mažoretky, které k tomuto žánru neodmyslitelně patří. Však se také volila Miss mažoretka, a to mezi víc jak 300 dívkami. A kolik hudebníků potěšilo návštěvníky letošního ročníku? Na 1 600. Malou ochutnávku slavného festivalu zažila i Kutná Hora, kde se v nedělním dopoledni na Palackého náměstí představily dechové soubory z Itálie a Litvy i se svými mažoretkami. Festival Kmochův Kolín má od letošního ročníku také nové logo. Veřejnou soutěž vyhlásila rada města v únoru, uzávěrka byla koncem dubna. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 44 návrhů, z nichž devítičlenná komise 13. května vybrala vítěze, kterým se stala společnost Leonardo z Prahy. -danFotografie autorka a Dušan Lapáček

Za kutnohorskými pověstmi Informační centrum Města Kutná Hora ve spolupráci s agenturou Zuzko připravilo další, v pořadí již druhý tzv. Questing, tentokrát „Za kutnohorskými pověstmi“ - hledačku, která vás zábavnou formou provede Kutnou Horou.

Hra pochází ze Skotska a Anglie, kde má dlouholetou tradici a je známá jako „letterboxing”, pod názvem Questing je rozšířena v USA. U nás se pro tuto hru zavedl název hledačka či Questing. Text hledačky vede hráče po stálé trase a obeznamuje je s míst-

ním kulturním bohatstvím, nabízí jim různé indicie, a jejich správné rozluštění je nakonec dovede k pokladu. Propojení zábavy a poučení v Questingu přinese radost všem bez rozdílu věku. Letáček potřebný k putování je k vyzvednutí v informačních cen-

trech v Kutné Hoře. V současné době pracuje Informační centrum ve spolupráci s občanským sdružením Denemark na 3. Questingu, který povede převážně po naučné trase okolo Kutné Hory. Vzniknout by měl během letošní turistické sezony.

Je libo antikocovník?

Na léčbu „opice“ se používá ledacos. Návštěvníci Čáslavských slavností, toho jména prvních, mohli 13. června pro tento účel zakoupit svěže zelenou rostlinku s výše uvedeným originálním názvem v jednom z mnoha stánků na Náměstí Jana Žižky z Trocnova. Po loňských historických slavnostech, připomínajících 750 let od založení města, se letošní slavnosti nesly v lehkém letním duchu, neboť jejich podtitul zněl „Karneval pohádkových a filmových bytostí“. Však také návštěvníci mohli v průvodu vidět rytíře, krále, profesora z Bradavické školy kouzel, indiána, víly nebo Legolase z Pána prstenů. Karnevalový charakter měl i program na pódiu, kde se střídala taneční a mažoretková vystoupení. Stejně jako loni, i letos se Čáslavské slavnosti nesly také v duchu gastronomickém, takže se tu opět představily vybrané restaurace, vinné sklepy a pivovary z blízkého i širokého okolí, i když v menší míře. Mohli jste ochutnat sushi, čerstvé grilované ryby, chleba se škvarkama a cibulí, indické zelné placky, hrachové chipsy nebo vegetariánské moučníky. V tropickém horku osvěžily míchané nápoje nebo vychlazené růžové víno. V nabídce stánků se našly i kvalitní rukodělné nebo domácí produkty, například poctivá košťata, košíky

nebo originální keramika. Pro rodiče s dětmi byl k dispozici dětský koutek se čtyřmi stanovišti s tvořivou činností, dále malování na obličej, skákací hrady a skluzavky. Probíhalo také klání o nejhezčí masku karnevalu ve třech kategoriích a soutěž Vyplň a vyhraj. Dobře našlápnutou akci, kterou doprovázel i farmářský trh, bohužel přerušil po třetí hodině odpolední přívalový déšť, který natolik porušil technické vybavení, že se zbývající vystoupení včetně koncertu Martina Maxy nemohla uskutečnit, a slavnosti předčasně skončily. Škoda. Pohled z druhé strany Zorganizovat tak velkou akci není určitě jednoduché. Na pozadí Čáslavských slavností jsme se zeptali vedoucí Odboru školství, kultury a památkové péče MÚ Čáslav Jiřiny Kožené.

mají pokaždé jiný „podtitul“? V minulých letech byly v Čáslavi pořádány Čáslavské jarmarky, v roce 2013 se uskutečnila Gastronomická slavnost, v roce 2014 Město Čáslav slavilo výročí 750 let od svého založení českým králem Přemyslem Otakarem II , tedy Oslavy 750 let založení města Čáslavi, jejichž součástí

Co obnáší organizace takové akce? Kdy se štáb schází nad novým ročníkem? Stálá pracovní skupina k zajištění Čáslavských slavností byla pro letošní rok pětičlenná, scházeli jsme se od ledna, zhruba jednou až dvakrát za měsíc. Na schůzkách byly rozděleny úkoly, na dalším setkání probíhala kontrola jejich plnění. Nad novým ročníkem se budeme scházet v lednu 2016. Jsou jednotlivé ročníky slavností od začátku tematicky zaměřené, tedy

byl také gastrofestival. Pod názvem Čáslavské slavnosti se bude pokračovat i v dalších letech, vždy budou s jiným podtitulem. Podle jakých kritérií vybíráte restaurace, pěstitele a stánkaře? V oblasti gastro je důležitá kvalita pokrmů a nápojů, regionálnost potravin, estetičnost prodejního stánku. V této sekci byli prodejci zavázáni k prodeji pokrmů degustačních porcí o max. hmotnosti 50 g a ceně nepřesahující 50 Kč. Oblast gastro byla vyhrazena pro restaurace, producenty potravin a nápojů. V oblasti farmářského trhu se mohly prezentovat produkty, které vycházejí zejména z tradice pěstování plodin a chovu dobytka v českých zemích a výroby potravinářských produktů. Tradiční jarmark byl vyhrazen pouze pro tradiční řemesla a řemeslné výrobky. Od kterého ročníku jsou součástí akce gastroslavnosti? V podstatě od roku 2013, kdy byla

z regionu

pořádána Gastronomická slavnost. Podle čeho vybíráte účinkující? Tak, abychom měli program pro všechny věkové kategorie - tedy dechovku, vystoupení dětí z DDM a ZUŠ, iluzionisty, baviče a popové a rockové kapely. Ve kterém ročníku byla návštěvnost největší? Zatím v roce 2014 na oslavách výročí založení města v historickém duchu, kdy se vydařilo i příjemné slunečné počasí. Co je na organizování takové akce pro vás jako pořadatele nejtěžší? Náročná evidence stánkařů a nevyzpytatelnost počasí. Jaká byla návštěvnost letošního ročníku? Splnila vaše očekávání, i když musely být slavnosti kvůli počasí předčasně ukončeny? Odhadujeme 3 až 5 tisíc návštěvníků. Vydařily se nám oba průvody, v jejichž čele jsme měli děti z DDM, děti ze školy twirlingu, děti a dospělé v kostýmech pohádkových a filmových bytostí. Bez deště proběhla i jejich vystoupení na pódiu. Při vystoupení zpěváka Martina Maxy nám začalo pršet a plánovaný hudební program jsme zrušili. Částečně byla naše očekávání splněna. Předpokládaná návštěvnost byla 10 000 lidí v případě konání akce do 24.00 hodin. Dana Čermáková Fotografie autorka a Dušan Lapáček

z regionu

Jako Návštěvníci v roce 1395 tedy dění, odehrávající se přesně 600 let před zápisem Kutné Hory na listinu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (1995). Znovu ožil dvoudenní fiktivní příjezd a pobyt českého krále Václava IV., královny Žofie Bavorské a jejich dvořanů a rytířů ve stříbrné pokladnici Království českého.

Uslyšela jsem slovo „stříbření“. A pak hned „Nic tak úžasnýho jsem nezažil“. Nebylo pochyb, o čem si ti dva mladí lidé, sedící přede mnou v tramvaji číslo 22, která právě míjela Pražský hrad, vyprávějí. Bylo neslušné nastražit ucho, a tak jsem slyšela jen útržky, ze kterých bylo patrné, že se baví o letošním XXIV. ročníku Královského stříbření Kutné Hory. A nešetřili chválou. Svou roli v jejich hodnocení možná sehrál fakt, že se Stříbření namísto tradičního parku pod Vlašským

dvorem kvůli jeho probíhající rekonstrukci tentokrát poprvé konalo před svatostánkem patronky horníků, katedrálou sv. Panny Barbory, před sousedící Jezuitskou kolejí a v jejích nádherně zrekonstruovaných zahradách. A také určitě to, že se po vstupu do areálu potkávali s lidmi doby lucemburské v nádherných kostýmech - s královskou družinou, rytíři, měšťany, řemeslníky, horníky i mnichy. Jako by si s Návštěvníky ze slavného filmu vyměnili role – ocitli se nikoliv v budoucnosti, ale v minulosti. Tak si ostatně mohla připadat většina z víc jak 6 000 návštěvníků a téměř 4 000 dětí, kteří kutnohorské Stříbření 20. a 21. června navštívili. Dramaturgie největších historických slavností u nás se vrátila k principu návratu do minulosti a postupného opakování událostí let 1395-1414, přičemž letos si vybrala rok 1395,

Návštěvníky čekalo kromě bohatého programu i poučení – v zahradách se v pěti dřevěných domečcích mohli seznámit s řemeslnými profesemi, běžnými počátkem 15. století. Jak se to dělalo tehdy, předváděli s dobovými nástroji kovář, dřevosoustružník, brašnář, přadlena a bednář. Trhovci nabízeli řemeslné a rukodělné výrobky, například dřevěné rytířské zbraně a brnění pro děti, keramiku i občerstvení, z jehož celkem fádní nabídky vybočovala třeba tradiční a původní středověká česká placka, tedy směs

několika mouk s vodou, pečená na plotně bez tuku... Lidé volně přecházeli ze zahrad ke katedrále, na Královskou cestu a zpátky, na bastionech měli pěkný pohled z výšky na scénu před katedrálou, v zahradách se v prostoru vodního amfiteátru odehrával další program s mušketýrskými souboji, byly tu stánky, hudba, pohoštění, volnost, prostor, posezení na lavičkách, odpočinek na trávnících... Před Jezuitskou kolejí si pak všichni mohli ve „stánkové promenádě“ vybrat skutečně podle svého gusta. Atmosféra úžasná vzhledem k úžasnému prostoru, propojujícímu úžasným způsobem gotiku s barokem v jeden celek. To je prestižní vizitka Kutné Hory v duchu zápisu do UNESCO i vůči milovníkům historie, návštěvníkům i turistům. Tady by se mělo Stříbření odehrávat i nadále! Dana Čermáková Fotografie Antonín Vodička

Ratajský zámek opět krásnější

Mladé a půvabné hobojistky svým vystoupením 25. června podtrhly slavnostní atmosféru otevření dalších prostor barokně-renesančního zámku v Ratajích nad Sázavou v rámci dokončení III. etapy jeho rekonstrukce.Ta se týkala vnitřních prostor v 1. patře, krovu, střešního pláště, přízemní místnosti pod Rytířským sálem a terasy. Rytířský sál udivuje svou monumentální velkolepostí s domi-

nantním křišťálovým lustrem, další místnosti se stálou expozicí starých kočárků, panenek, hraček, dětských pokojíčů a oblečení zase oblaží srdce maminek a holčiček. Možná si ani nevšimnou kovových vrat a okenic, které tyto místnosti provázejí – byla zde totiž původně zámecká pokladnice. Ovšem kočárky najdete i na chodbě u Rytířského sálu, kde si možná mnohé pamětnice vzpomenou na své vlastní kočárky z 50., 60. a 70. let minulého století. Rozsáhlá půda, kde si člověk může

ního rozpočtu. Ratajský zámek tak na začátku letní sezony nabízí spolu se stávajícími expozicemi Muzea středního Posázaví a Dřevorubeckého muzea další možnost, jak smysluplně vyplnit prázdninový čas s rodinou. -danFotografie autorka

ohmatat původní barokní krovy, nabízí expozici věnovanou tesařství a stavbě barokního krovu. Nově otevřené prostory navazují na předcházející etapy rekonstrukce zámku, které započaly v roce 2005 díky dotacím z ROPu. Nynější třetí etapa stála 20 milionů korun, více než 16 milionů činila dotace. Zbytek hradil městys Rataje nad Sázavou z vlast-

z regionu / tip na výlet

Operní týden Kutná Hora 2015 – hudba uším a duším lahodící Představení slavnostní opery B. Smetany LIBUŠE s Evou Urbanovou v titulní roli důstojně zakončilo 19. ročník hudebního festivalu Operní týden Kutná Hora 2015. Dlouhotrvajícím potleskem vestoje a mnohočetným bravo odměnilo vyprodané auditorium aktéry závěrečného večera. Obdobná atmosféra provázela i všechny tři předcházející večery.

Smetanova Libuše byla uvedena u příležitosti výročí 20 let od zápisu města Kutná Hora na seznam světového dědictví UNESCO. 20-ti leté výročí bylo spojeno i s vystoupením obou představitelů hlavních rolí E. Urbanové a V. Kříže (Přemysl), kteří tyto role role společně zpívali před 20-ti lety na prknech Národního divadla v Praze. Už nyní se těšíme na 20. ročník festivalu. Fotografie Dušan Lapáček

2015

1. foto: P etra Alvarez – Šimková, Luciano Mastro, Dorothea Spilger, Bogdan Panchenko 2. foto: Jaroslav Krček a Musica Bohemica 3. foto: EVE quartet a V. Postránecký

Hlavní aktéři opery Libuše: Eva Urbanová a dirigent František Drs

1. foto: O rchestr a zaplněné hlediště na nádvoří Vlašského dvora při čtvrtém večeru 2. foto: S tarosta Martin Starý s pořadatelkou Karolinou Hromádkovou

Vozily vláčky řepu, vozily

Na přelomu 19. a 20. století bylo Polabí protkáno řepařskými drážkami, po kterých vozily úzkorozchodné vláčky „bílé zlato“ neboli řepu do jednotlivých cukrovarů. Vycházely ze šesti stanic včetně Kolína a měřily dohromady více než 130 kilometrů. Nejstarší mezi nimi byla kolínská drážka, postavená v roce 1894,

která vedla z Kolínského cukrovaru, stojícího v místě dnešní kolínské elektrárny, do Františkova (dnes Ovčáry), Býchor a Jestřábí Lhoty. Měřila 10,6 kilometru a sloužila svému účelu téměř 70 let.

Po víc jak 110 letech od jejího založení, v roce 2007, se sešla parta nadšenců, kteří se pustili do její obnovy. Nejdřív měla čtyři stanice, od letošního prvního května se s vláčky můžete projet

z malebného nádražíčka v kolínských Sendražicích až do Býchor. Trať je dlouhá 4,5 kilometru a jezdí po ní jedna parní a osm dieselových lokomotiv plus jedna drezína. Usadit se můžete v šesti otevřených vagonech, z nichž jsou dva určeny pro vozíčkáře, kočárky a cyklisty, a ve čtyřech krytých vagonech, které jsou v zimě vytápěné. Na Kolínské řepařské drážce se sice jezdí od května do poloviny října, ale v prosinci se konají Čertovské jízdy a Silvestrovské jízdy a prvního ledna Novoroční jízdy. Výletní vláček vyjíždí šestkrát denně, první v 9.45, poslední v 16.00, o prázdninách však přibírá ještě jednu jízdu v 17.15. Jede krásnou polabskou krajinou, mezi lesy, vystoupit a nastoupit je možné i ve stanicích Mlýnek a Výrovna, v jejichž blízkosti jsou turistické cesty a cyklotrasy. Na stanicích jsou herní prvky pro děti, možnost grilování v přírodě, na Výrovně je trať aut na dál-

kové ovládání. Ze stanice Mlýnek je možné navštívit Ekoncentrum Horka, ze zastávky Býchory vás autovlak odveze do areálu Vigvam v Němčicích, jehož součástí je kromě unikátní dřevěné stavby vigvamu restaurace, dětské hřiště, minizoo, rybníček se pstruhy a vinný sklípek. Provozovatelé chystají v Býchorech dětské hřiště, pohádkové bytosti kolem trati a provoz šlapacích a ručních drezín. Součástí celého projektu, který je spolufinancován z fondů EU, je muzejní expozice o historii úzkorozchodných drah a železniční naučná stezka „Za historií řepařské drážky a okolí“. -dan-

OSOBNOST v REGIONU / EVA TURNOVÁ

Kde jsou nějaký podobný lidi?

Řekne-li se renesanční osobnost, většina z nás si představí někoho jako Leonardo da Vinci, člověka mnoha nadání a schopností, z něhož tryská tvůrčí energie do závratných výšin. Většinou si ji spojujeme s muži. Eva Turnová ovšem toto klišé bourá tak výrazně, že v naší kultuře a umění sotva najdeme ženu s podobnou šíří záběru. Není jen baskytaristkou legendární undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, ale také skladatelkou, zpěvačkou, překladatelkou, tlumočnicí, spisovatelkou, herečkou a malířkou. Od jara do podzimu jezdí za klidem na chalupu do Rozkoše u Kutné Hory, kde jsme ji také navštívili. Cestu jsme měli otevřenou i díky tomu, že jsou s naším fotografem kamarádi z dětství... Jak ses dostala k hudbě? Měla jsi příklad v rodině? To ne. Vůbec si nevzpomínám, kdy mě hudba poprvé zaujala. Nikdo mi jako malé holce nijak zvlášť nezpíval. Do deseti let mě vychovávali více méně babička s dědou. Měli stará elpíčka s hudbou jejich mládí, která jsem uměla nazpaměť. Období od dubna do října jsme trávili na chatě na Trojském ostrově, kde jsem se také poprvé setkala s texty Plastiků

díky své spolužačce Daně ze základky. To mi bylo dvanáct. Od čtrnácti jsem na půdě poslouchala další undergroundovou kapelu DG 307, kterou s Plastikama spojuje jméno Mejly Hlavsy. Dá se říct, že na Trojském ostrově všechno začalo. Měli jsme tam partu, holek bylo málo, takže byla z převážné většiny klučičí, což mi nevadilo, spíš naopak. Cítila jsem uvolněnost, svobodu, jezdili jsme na kolech kolem ostrova a povídali si, objeli jsme ho třeba stokrát, byla v tom taková buddhistická hravost. Ostrov byl vůbec svět sám pro sebe, skoro až hrabalovský, tvořili ho nejrůznější týpci, třeba vášnivý rybář Milan, který dodržoval pravidla, ale nesnášel kontroly, takže jednou hodil porybného do vody, nebo převozník, který převážel lidi do zoo. Ten mi dal kytaru, byl to krásný artefakt, s rubínem a želvičkou, slíbil mi, že mě na ni naučí hrát, ale než k tomu došlo, utopil se ve Vltavě, když plaval z hospody na protější břeh, kde měl chatu. Byla to tvoje první kytara? Ne, první mi dala máma. Byly jsme spolu na dožínkách na Výstavišti, tehdy to byl Park kultury a oddechu Julia Fučíka, bylo mi asi deset. Někomu z kapsy vypadl balíček stokorun, rozroloval se před náma jako zelenej koberec, máma se chvilku otáčela, ale v tom šrumci majitele nenašla. Bylo to asi 800 korun, za který mi koupila takovou srandovní kytárku, na kterou se nedalo hrát, což nakonec nevadilo, a tričko s Mickey Mousem, zbytek si nechala na nějaký blbosti. Od osmi let jsem chodila do sboru Radost při LŠU na Praze 7. Tam jsem se moc neslyšela, takže jsem se spíš jen ztotožnila s obrovskou masou dětí na židlích. Byla tam i různá dramátka, jedna holka při zpívání omdlévala, a my jsme ji během koncertů vynášeli ven a dělali jsme, jako že nic. Od deseti jsem chodila na klasickou kytaru, ale to mě nebavilo, protože jsem musela sedět v upjaté pozici s nohou na stupínku. Vydržela jsem to asi dva roky. Máma mě pak přihlásila na sólový zpěv, tam jsem zase musela mít knížky na břiše kvůli správnému dýchání. Učitelka mi pořád předhazovala, že ze mě žádná operní umělkyně nebude, že se dostanu tak maximálně do bigbítu. Což se vlastně nakonec splnilo a nevnímala jsem to jako nějaký fiasko. Studovala jsi konzervatoř, ta tě bavila víc? To jo, byla to večerní lidová konzer-

vatoř, kde jsem kromě kytary a zpěvu měla i jevištní mluvu, učila nás Laďka Kozderková, byl to docela záhul. Po dvou letech mě ale vyhodili, protože jsem při zkoušce zazpívala píseň Marty Kubišové. Bylo mi sedmnáct. Vedle toho jsem chodila na hotelovku, kam mě přihlásila máma navzdory mým protestům. Vyráběla jsem si razítka na omluvenky, když chtěli volat doktorce, jestli jsou pravá, přestříhala jsem ve sborovně dráty od telefonů. Byla jsem nástěnkářka, ale měla

Eva Turnová (1964) Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština a angličtina. Překládá z angličtiny, přeložila mimo jiné například knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a mnoho dalších filmů a scénářů. Tlumočila při realizacích zahraničních filmů u nás, například americkému herci Jeremy Ironsovi. Hrála ve filmech Jana Hřebejka, Petra Zelenky a Viktora Tauše. Složila hudbu k filmům Igora Chauna a Tobiáše Jirouse. Působila v kapelách Odvážná srdce, DG 307, Zbytky charismatu, Šílenství Mejly Hlavsy a The Plastic People of the Universe. Má svoji kapelu Eturnity, která v roce 2009 vydala první CD Happiness Is a Learned Condition. V současnosti připravuje druhé album v češtině. Vlastním nákladem vydala sbírky svých sloupků, psaných pro týdeník Instinkt, z let 2012, 2013 a 2014, nazvané Turnový háj 1, 2 a 3. Od května loňského roku píše sloupky pro týdeník Reflex. Má dceru Johanku (1993).

„Člověk se cítí být v životě determinován, ale když něco chci a myslím to vážně, nekladu si sám sobě překážky.“ jsem problém, když jsem tam vyvěsila fotky s obrazama Salvadora Dalího. A nakonec mi to zatrhli, protože ze mě vylítlo, že komunisti jsou svině. Ale s undergroundem jsem se tenkrát minula, byla jsem přece jen mladší. Zavřená jsem byla jen jednou, na 24 hodin, a to proto, že jsem šla po Václaváku v plavkách. Hotelovou školu jsi absolvovala? Nakonec jo, odmaturovala jsem z kýty. Letní praxe jsem si ale užívala – ta první byla měsíc o prázdninách v mých šestnácti v proslulé restauraci U dvou koček, kde zrovna uřezali kuchařovi ruce a celý léto se to vyšetřovalo. Na další praxi v hotelu Hybernia jsem se zamilovala do kotelníka. Jednou se stalo, že když jsem měla rozobjednáno, vyvezl mě na střechu, odkud byl krásný výhled. Pak se ale rozbil výtah a mě museli z kuchyně přistavit žebřík. Umíš si představit, jak mě seřvali... Měla jsem tam kamarádku, se kterou jsme tak vyváděly, že nás museli rozdělit. Prostíraly jsme snídaně, třeba pro celý zájezd Němců, a když odešli, tak jsme po sobě s Martinou hodinu házely zbytky sýrů a šunky. To byl nádherný pocit svobody! Ale aby to nevypadalo, že jsem byla jen totálně ztřeštěná, po hotelovce jsem si chtěla udělat státnici z angličtiny. Tak jsem rok chodila do jazykové školy na Národní třídě, kurz stál 1500 korun, což bylo na tehdejší dobu jako jeden měsíční plat. Vydělávala jsem si na to tříděním balíků na hlavním nádraží – od čtyř odpoledne do čtyř do rána, pak jsem se trochu vyspala

a šla na desátou na šest hodin do jazykovky. Díky tomu jsem měla státnici z angličtiny už v sedmnácti. Což se ti později hodilo jak při dalším studiu, tak i při překládání zahraničních autorů nebo tlumočení lidem ze štábu při natáčení zahraničních filmů u nás po revoluci, třeba americkému herci Jeremy Ironsovi...

To jo, a taky třeba při studiu čínštiny, když jsme před třema rokama jeli s Plastikama koncertovat na Tchajwan. Ty umíš čínsky? Uměla jsem. Jak v tom nejsi, zapomínáš. Ve čtrnácti jsi četla Solženicyna. Byl to předstupeň k undergroundu? Možná jo. Inspiroval mě můj první kluk, který byl o čtyři roky starší, a nosil mi i Hraběte, Skácela, Holana, a já jsem to strašně prožívala. Když jsem četla Jeden den Ivana Děnisoviče, připadala jsem si jako stejnej vyděděnec. A abych si to zpřítomnila, jedla jsem každý den jen dvě stě gramů chleba. Po týdnu jsem se složila. Zároveň jsem se pak vešla díky Děnisovičovi do tepláků. Chápala jsem underground jako prostředí lidí, který nechtějí být spoutaný hranicema vnitřníma ani vnějšíma. To jsem v sobě měla vždycky. Jak ses k Plastikům dostala? Přes kapelu Mejly Hlavsy Šílenství koncem 90. let. On se na chvíli – na necelé dva roky – s klukama rozešel, protože oni chtěli zůstat u svého starého psychedelického kabátu, kdežto on chtěl zkusit nové technologie, samply. Na svou dobu to bylo velice progresivní, sama jsem začala sbírat samply a učila se zacházet s hudebním softwarem. Tehdy jsem v Mejlovi poprvé cítila blízkost někoho, kdo má v sobě něco geniálního. A tím pádem i pokoru, což je v dnešním světě vzácnost.

Pak ale Plastici Mejlu přemluvili, že složí novou desku. Skončili jsme se Šílenstvím, on odjel na chatu skládat, a vůbec mu to nešlo. Což bylo vůbec poprvé, kdy v sobě toho svého génia neprobudil. Volal mi, že je na dně, že se s ním naklání podlaha. A pak přišly metastáze... Písničky na desku stačil složit, začaly zkoušky, ale pak zemřel, takže se to nenatočilo. Kluci nechtěli hrát dál, chtěli tu desku nejdřív zrekonstruovat. Mejla se jim před smrtí zmínil, že by jako svého nástupce v kapele viděl mě, a tak jsme to zkusili. Tak vznikla deska „Líně s tebou spím“, která podle mě zas tak moc nešlape. Před šesti lety jsme dali dohromady album „Maska za maskou“, na kterém jsem se skladatelsky podílela. Moje první skladba pro Plastiky byla Pojď na Vráťův text a připadá mi, z těch mých, nejsilnější. Kdo je ti z Plastiků nejbližší? Vráťa Brabenec. Je pro mě jedním z nejbližších lidí. Má v sobě tolik lásky, že tam není místo ani pro strach. Nebo závist nebo nepřejícnost. Je tam samozřejmě místo pro jeho frajírkovství a různý propady, ale je to velkorysej a svobodnej člověk, kterej tu svo-

„Když jsme hráli Havlovi v Lucerně po jeho pohřbu, cítila jsem tam atmosféru porozumění, jako by každému došlo, že skončila jedna etapa. Etapa víry, že nás může spasit nějaká mravní autorita. A že odteď musíme kopat sami za sebe. Ve smyslu práce na sobě.“ bodu umí dát i všemu kolem - od lidí přes žárovku až k cigaretám. Máme samozřejmě svoje krize, kdy mu třeba řeknu, že je srab, protože podepíše Chartu, ale není schopen si dupnout v kapele. On mi pak zase kazí čtení, nebo se dotýká mých citlivých témat. Ale nakonec se zase uklidníme, mně dojde, že Vráťa nikdy nebude řešit kraviny v kapele, ale když přijde k soudnímu přelíčení a uvidí tam estébáka, který mu vyhrožoval únosem dcery, tak mu jednu vrazí. Když jedeme autem na koncert, podáváme si placatku rumu, trousíme chytrý blbosti, a pořád tam je jedna

OSOBNOST v REGIONU / EVA TURNOVÁ

niť, osobní hluboká niť. Pak si lehnu na deku, opřu se o něj a vždycky v klidu usnu. Vlastním nákladem jsi vydala už tři útlé knížečky svých sloupků, psaných pro týdeník Instinkt, pod titulem Turnový háj 1, 2 a 3. Jak ses dostala k psaní? Já jsem vlastně začala psát útvary, podobné sloupkům, někdy v roce 1997, kdy Jan Kratochvíl, produkční z České televize, oslovil mě, Petra Zelenku, Olgu Dabrovskou, Petra Šabacha a Petra Jarchovského, jestli bychom

Vratislav Brabenec, 2014, akryl na dřevotřísce, 100 x 70 cm

nechtěli psát tzv. causerie pro Báru Štěpánovou a její „one woman show“. Byl to vlastně takový předchůdce pořadu Na stojáka, jmenovalo se to Šíšou proti zdi. Petr Jarchovský tenkrát řekl, že když ho napadne vtip, tak si ho hýčká do celovečeráku. Mně se ale ta zkratkovitost a chrlení vtipů líbily. Do Instinktu jsem začala psát v roce 2012, nejdřív jednou za měsíc do hudební rubriky Skřípot, pak jsem dostala vlastní prostor. Jsem adrenalinová, takže sloupky píšu za pět minut dvanáct, z čehož odpovědný redaktor často šílí. Od května 2014 píšu sloupky do Reflexu, i když ten přechod nebyl úplně plynulej. Než jsme se sešli s šéfredaktorem Pavlem Šafrem, zrušil dvakrát schůzku, takže jsem dvakrát kopla vzteky do židle a zlomila si natřikrát prst u nohy. A hned, jak mě přijal, tak zase rezignoval, takže jsem ani nevěděla, komu mám sloupek poslat. Ale co se týče psaní, to pohroužení a vzrušující pocit z něj je stejný, ať píšu kamkoli. Své knížky si sama ilustruješ. Kde se v tobě vzal výtvarný talent? Po kom?

Nevím. Vzniklo to tak, že jsem byla na návštěvě u kamaráda výtvarníka, a ten mi nabídl, ať si něco zkusím namalovat. Nevěděla jsem o technice nic, prostě jsem vzala štětec a barvy a malovala. Měla jsem u sebe portrét Vráti, tak jsem to zkusila – měla jsem ho za půl hodiny hotového. Dala jsem to na Facebook, lidem se to líbilo a chtěli to koupit. První obraz jsem prodala za pět tisíc. Vypadalo to, že bych se tím mohla i živit, ale to nechci. Kdybys měla srovnat hudbu, psaní a malování, jaký rozdíl v osobním tvůrčím vkladu pro tebe představují? Nejvíc v transu jsem při malování, tam se dostaneš do podvědomí, neřídíš svoje emoce, často mi při tom nebylo zrovna nejlíp, přišla jsem třeba z tahu a měla nutkání malovat tak silné, že jsem u plátna stála třeba 15 hodin. Díky této posedlosti jsem vlastně jednou přišla i o vztah. Psaní mám víc pod kontrolou, pocity můžu pojmenovat, myšlenky uspořádat. Při něm jsem nejmíň v transu. Hudba je něco mezi tím, ale pro mě je nejvíc tvůrčí. Jsem zavřená ve svém světě, který si vytvářím.

Autoportrét, 2012, akryl na kartónu, 60 x 43 cm

Jaké máš plány do budoucna? S mojí kapelou Eturnity jsme zatím vydali jednu desku v angličtině, do půl roku bych chtěla udělat desku v češtině. Tak ať se ti to podaří! A dobrou inspiraci při psaní! Dana Čermáková Fotografie Antonín Vodička

KULTURA / POZVÁNKA

Kolínské kulturní léto podruhé

Koncerty skupiny BUTY, kapely Šlapeto nebo Dalibora Jandy a skupiny Prototyp, to jsou jen některá lákadla druhého ročníku Kolínského kulturního léta, pořádaného radnicí. Odehrají se na Karlově náměstí a jsou zdarma. V obnoveném letním kině na zrekonstruovaném Kmochově ostrově si zase budete moci zajít třeba na Tři bratry, Fotografa nebo Hodinového manžela.

Atmosféra letního kina je neopakovatelná, bohužel většina z nás už neví, co znamená, protože po revoluci letních kin – stejně jako těch vesnických - začalo ubývat. Na jejich provoz nemají obce peníze. O to záslužnější je v tomto směru počin kolínské radnice. Pro obyvatele Kolína a okolí je určitě pří-

jemná snaha zpestřit jim dobu prázdnin kulturním děním. „Chtěli jsme obohatit letní měsíce o kulturní život ve městě, a to hlavně na Karlově náměstí a na Kmochově ostrově, kde se pořádání takových akcí přímo nabízí,“ řekl nám vedoucí odboru školství, kultury a sportu kolínské radnice Petr Kesner. „Proto tři koncerty proběhly na náměstí a tři na ostrově.“ Jak úspěšný byl první ročník? Všechno, co je poprvé, nastavuje pomyslnou laťku... „Byli jsme zvědavi, jak oslovíme občany. Myslím si, že ohlas byl pozitivní, na šest koncertů různých žánrů se přišlo podívat kolem 1100 lidí. Asi největší zájem byl o koncert Ondřeje Brzobohatého. Musím říci, že nám moc nepřálo počasí. První koncert jsme museli schovat pod střechu, koncert Ondřeje musel být pro průtrž mračen o hodinu odložen. Sprchlo nebo pršelo i při ostatních koncertech, pouze dva se obešly bez dešťových kapek.“ Letošní druhý ročník nabídne rovněž šest koncertů, které se budou konat po 14 dnech, jejich součástí je nabídka občerstvení. Na promítání letního kina je jednotné vstupné 60,– Kč. Radnice plánuje v pořádání Kolínského kulturního léta pokračovat i v příštích letech. „Byli bychom rádi, přece jenom představuje oživení letní sezony.“ Přejme tedy druhému ročníku Kolínského kulturního léta pěkné počasí a hojnou návštěvnost. Dana Čermáková Fotografie Zdeněk Hejduk

Mikuláš Dačický se vrací

Na čtyři letní večery se do nádvoří Vlašského dvora vrátí historická postava kutnohorského kronikáře, básníka, milovníka dobrého vína a krásných žen – Mikuláše Dačického z Heslova. Kutnohorský ochotnický spolek Tyl připravil reprizování loňské úspěšné insce-

nace historické veselohry Poslední číše pana Mikuláše, inspirované klasickou jednoaktovkou Ladislava Stroupežnického Paní mincmistrová. Příběh zavede diváky do ojedinělé atmosféry renesanční Kutné Hory. Dačický se dostává do sporu s kutnohorskými konšely i samotným královským mincmistrem nejen pro „bezectné políbení paní Žofky“, ale také pro údajné napadení alchymisty Davida Wolframa, jehož podvodné jednání Dačický za pomoci manželky kutnohorského mincmistra, paní Ludmily, odhalí, a navíc se zaslouží o záchranu havíře, zasypaného v kutnohorském dole. Původní text, pocházející z druhé poloviny 19. století, bylo nutno při

vší úctě k autorovi značně upravit hlavně v některých dobových jazykových reáliích, které by pro dnešního diváka mohly být občas poněkud nesrozumitelné (např. šmelcíř, paganýrovatovat, meršejdník…atd.). Úctyhodná postava Mikuláše Dačického z Heslova i jeho jevištní partneři budou promlouvat k divákům jazykem dneška, aniž by se tím ztratila poetika Stroupežnického originálu. V textové úpravě a režii Miroslava Štrobla hrají: Otakar Fiala, Václav Veselý, Iva Pilkcerová, Eva Bicanová, Karel Kraus, Stanislav Jelínek, Martin Betuštiak, Tomáš Morawski, Veronika Lebedová, Veronika Ošťádalová, Petra Klailová a další. Spoluúčinkuje kutnohorská skupina historického šermu MOR.

Začátky představení v sobotu 25. a neděli 26. července, v sobotu 1. a neděli 2. srpna jsou ve 20.00 hod. V případě nepříznivého počasí se představení uskuteční v uvedených dnech od 20.30 v Tylově divadle. Předprodej vstupenek je na obvyklých místech nebo přímo na místě jednotlivých představení. -mš-

Malé tajemství velkého divadla Kutnohorské Tylovo divadlo je budovou nesporně velkou. V současné době v sobě skrývá malé tajemství, které bude návštěvníkům odhaleno počátkem září letošního roku. Tím „tajemstvím“ jsou rozsáhlé stavební úpravy ve východní části přízemí. O obsahu a smyslu úprav jsme si povídali s ředitelkou divadla Veronikou Lebedovou. Co se skrývá za stavebními úpravami divadelního přízemí? V prostorách bývalé loutkové scény se buduje malá multifunkční scéna. V současné době se stavební práce dokončují tak, abychom zde v září mohli uvítat první diváky. Jaké změny doznal prostor, jehož původní obsah byl vlastně značně odlišný? Ty změny byly dosti zásadní. Vyjmuly

se technické prvky, které vyžadoval provoz bývalé loutkové scény, tedy kovové mosty pro loutkovodiče, zmizela takzvaná „vana“ pro mluviče loutek, jeviště bylo zarovnáno a zvětšeno tak, aby zde mohly být umístěny jevištní doplňky, užívané na standartním jevišti, tedy výkryty, opona, ale i světelná a zvuková technika. Celý prostor hlediště je obložen speciálním materiálem, zaručujícím dokonalou akustiku, kabina pro zvukaře a osvětlovače byla vynesena do zadní části hlediště, nově byla vybudována vzduchotechnika,a v neposlední řadě zde vznikly nové prostory pro účinkující a diváky, odpovídající současným trendům třetího tisíciletí. Kdo se podílel na realizaci celého projektu ? V prvé řadě Město Kutná Hora ve spolupráci s vedením našeho divadla, byly získány dotační finanční prostředky z ROPu. Výběrové řízení na realizaci vyhrála firma Calipsum, autorem architektonického návrhu je ateliér Železný. Práce začaly na začátku února letošního roku, v současné době se blíží ke svému závěru.

KULTURA / POZVÁNKA

Jak probíhala vaše spolupráce z pohledu ředitelky divadla s týmem profesionálů, jejichž pohled na celý projekt je v prvé řadě navýsost technický? Skvěle. Byla to zajímavá zkušenost právě díky těm rozdílným úhlům pohledu. Divadlo je prostor zcela specifický, musí v sobě spojovat dokonalou techniku s dokonalým estetickým prostředím. Musí respektovat herce i diváky, oběma musí poskytovat optimální vybavení, ale i ono estetické prostředí. Tým pracovníků z firmy Calipsum v čele s ing. Janem Husou tvoří opravdoví profesionálové. Společná jednání, ať již s pracovníky této firmy, ale i zástupcem města Kutná Hora ing. Janálem i všemi dalšími,byla vždycky velmi vstřícná, o mnohém jsme se někdy v tom nejlepším slova smyslu přeli, ale vždycky ku prospěchu věci. Jaká bude kapacita multifunkční scény? 96 míst. V hledišti je pamatováno i na dva vozíčkáře, přístup do této nové části divadla je bezbariérový. Hlediště je vybaveno novými sedačkami, které poskytují divákům odpo-

vídající komfort stejně jako vstupní foyer i sociální zařízení. Ostatně výsledek budou moci brzy posoudit. Takže kdy nás – diváky - pozvete na slavnostní otevření nové multifunkční scény Tylova divadla? S jistotou mohu říci, že to bude na samém počátku září. Přesný termín ještě dolaďujeme ohledně dramaturgie . Úvodní program bude součástí Dnů francouzské kultury, a prvním představením bude inscenace Valmontovy Nebezpečné známosti v provedení divadelního spolku z Kouřimi. A pak už bude nový prostor sloužit nejen komorním divadelním představením, ale také koncertům, tematickým konferencím, diskusním pořadům a podobně. V neposlední řadě se počítá i s některými inscenacemi našeho kutnohorského ochotnického spolku . Tak tedy hodně úspěchů a děkuji za rozhovor. V příštím čísle vás do nových prostor Tylova divadla zavedeme malou fotoreportáží a pozveme vás na slavnostní otevření. Miroslav Štrobl

Pivní dámy nezahálejí Kutnohorský První dámský pivní klub Sedlec, který zahájil svou činnost v prosinci loňského roku pokřtěním skutečného sedleckého piva, pokračuje ve své činnosti na podporu rekonstrukce schwarzenbergského pivovaru pořádáním nejrůznějších akcí v jeho prostorách. V únoru dámy vařily pivo na Dni otevřených dveří, posledního dubna pálily čarodějnice, prvního května uspořádaly ve spolupráci s Osadním výborem Sedlec Májové políbení, jehož účastníci se vydali na rozhlednu na Kaňku, kde byly připraveny soutěže pro děti, 20. června zorganizovaly Bazárek na zkoušku, který zpestřilo vystoupení začínajících mažoretek pod vedením M. Palečkové, a 4. července proběhlo od 9.00 další vaření piva, spojené s ukázkami líčení, kreslením dětí, filmem a besedou o rekonstrukci pivovaru a ochutnávkou piva. Velice zajímavá byla návštěva proutkaře, který hledal vodu pro případnou pivovarskou studnu. A co „pivní dámy“ připravují v nejbližší budoucnosti? Bazárek 22. srpna, tentokrát už ne na zkoušku, protože ten první se setkal s úspěchem, ale na ostro. Informace o všech proběhlých i plánovaných akcích se zájemci mohou dozvědět na facebooku Prvního dámského pivního klubu Sedlec https://www.facebook.com/prvni. damsky.pivni.club. A pokud budou o nich informovat i své přátele, bude to jen ku prospěchu věci – rekonstrukci bývalého sedleckého pivovaru v Kutné Hoře. -danFotografie Romana Hálová

V pátek 24. 7. 2015 od 19:00 startuje v Hudebním Klubu Česká 1 III. ročník hudebního Festivalu Anenská noc Vidice 2015. V páteční části programu se představí od 19:00 Pavel Obermajer a jeho hosté, od 22:00 spustí svá kladiva skupina Bouchací šrouby, která je pověstná originalitou svých hudebních nástrojů. Festival pak pokračuje v sobotu 25. 7. 2015 v areálu Obecního úřadu Vidice 6 druhou částí, kde vystoupí pro zábavu všech přítomných od 19:00 hudební těleso Noční Můry a od 21:00 hard rocková skupina Toroid. Součástí sobotního programu je také bohatá TOMBOLA. Kromě rozvoje kultury festival umožní i podporu Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s. – základní organizace v Kutné Hoře. Další informace zde: Web: http://anenskanoc.cz FB: http://www.facebook.com/festivalvidice Předprodej vstupenek za speciální cenu v Open Club Vidice 34 (do čtvrtka 23. 7. 2015). Pátek + sobota: 200,– Kč. Prodej na místě: Pátek – Hudební Klub Česká 1: 100,– Kč. Sobota – Areál OÚ Vidice 6: 150,– Kč Kontakt: Jiří Dohnal, manager festivalu Tel.: (+ 420) 608 770 778, 775 333 608, E-mail: info@festivalvidice.cz

KULTURA / POZVÁNKA

Keltský rok v Kutné Hoře

Pro všechny, kteří každoročně rádi navštěvovali letní otevřený atelier Marie Brožové před chrámem sv. Barbory, máme dobrou zprávu královna pastelek letos znovu navštíví Kutnou Horu, aby představila svůj nový cyklus obrazů keltských svátků a inspirací. Od 5. do 31. července můžete zdarma navštívit výstavu těchto obrazů v atriu Spolkového domu u kostela Sv. Jana Nepomuckého. S Marií Brožovou se osobně můžete setkat 1. srpna do 15.00,

kdy svůj keltský cyklus obrazů na jediný den přestěhuje k menhirům na úbočí Kaňku, kde můžete navštívit její veřejné kreslení a netradičně oslavit keltský svátek díkuvzdání za sklizeň Lughnadsadh. Můžeme se těšit na další desetidenní akce? Po jedenácti letech projektu Obhajoba pastelky pomalu opouštím formu venkovních veřejných kreslení, která je náročná a navíc stoprocentně závislá na přízni počasí. Po většinu času mě proto moji příznivci zastihnou při práci v mé autorské Galerii Pastelka pár kroků od pražského orloje. Venkovní kreslení ale mají neopakovatelnou atmosféru, a tak si vybírám

místa, kde bych aspoň na jeden den kreslila pod širým nebem. V Kutné Hoře jsem našla ideální místo, kde přestavit svůj nový cyklus obrazů keltských svátků a inspirací - u menhirů na úbočí Kaňku s nádherným výhledem na panorama Kutné Hory. Co na keltských obrazech uvidíme? Nakreslila jsem na formát papíru A0 všech osm hlavních keltských svátků, rovnodennosti a slunovraty a také specifické svátky, jako je Beltine nebo Samhain. Svátky jsem doplnila inspiracemi z mytologie, uvidíte například kouzelníka Merlina, který je považován za posledního keltského druida, ochranného ducha přírody Zeleného muže nebo bohyni Ceridwen, která spravuje čarodějný kotlík proměny. Čím je keltská tématika pro malíře zajímavá a jak souvisí s Kutnou Horou? Asi před dvaceti lety se do popředí dostal zájem o keltskou tématiku a hlavně hudbu, kterou výborným způsobem hrála spousta českých skupin, a byla mi daleko bližší než český folklór. Není divu, Keltové na našem území žili a na mnohých z nás je vidět, že v sobě neseme jejich geny. Vždyť i název Bohemia prý pochází od keltského kmene Bójů. Díky zájmu o keltskou tématiku jsem dokonce poznala Kutnou Horu! V roce 1996 se zde v parku pod Vlašským dvorem konal festival Beltine a Kutná Hora mi učarovala na první pohled. V rámci svého projektu Obhajoba pastelky jsem tu v letech 2005 až 2013 nakreslila sedm velkoformátových obrazů, inspirovaných Kutnou Ho-

rou. A inspirace stále nedochází. Může mít keltská přírodní moudrost nějaké poselství v dnešní moderní době? Více než kdy předtím je důležité hledat a nacházet cesty, které vedou zpátky k přírodě a přirozené moudrosti, která lidstvo vedla statisíce let. Tradice tzv. pohanských národů je ve vztahu k přírodě v mnoha ohledech daleko pokornější než všechny pozdější tradice, které ať už ve jménu víry nebo vědy udělaly z člověka pána tvorstva, který má právo s přírodou nakládat podle vlastního uvážení. Zdá se, že jedině v návratu k této tradici najdeme semínka naděje na přežití. Nejde ani tak o to sbírat střípky informací a snažit se obnovit prastaré rituály, ale spíš si uvědomit, že nestojíme na vrcholu, ale jsme pouhou součástí celku. Jaké je poselství svátku Lughnasadh? Lughnasadh je svátkem vděčnosti za sklizeň. I kdyby to mělo být jen v rámci zpestření volného času, není na škodu poděkovat za hojnost, ve které žijeme. I když my sami třeba vlastnoručně nesázíme, sklízíme všichni,a není to úplná samozřejmost. Každý si svůj Lughnasadh může prožít a oslavit po svém a ve vlastním srdci. Kdo se k nám připojí, může objevit, že keltské inspirace nejsou jen zakonzervovanou tradicí, ale živou přítomností, která ke každému promlouvá osobní řečí. Výstava bude putovat regionem v srpnu do Zruče nad Sázavou (Spolkový dům) a v září na zámek v Kácově.

ČERVENec 2015

Kultura a společnost Kolín

30. 4. – 30. 10. Rabín PhDr. Richard Feder – Život a dílo Výstava - Synagoga 4. 6. – 31. 10. Odhalené osudy dětí za holocaustu z Kolína a okolí – výstava – Synagoga 8. 6. – 31. 8. Proměny – Kolínem staletími Výstava fotografií – Městská knihovna 12. 6. – 23. 8. František Karel Foltýn Výstava – Červinkovský dům 1. 7. Fotograf – 21.00 Letní kino – Kmochův ostrov 2. 7. Méďa 2 – 17.00 Kino 99 Já, padouch – 17.30 Kino 99 Jiří Suchý a Jitka Molavcová – 19.30 Synagoga Život je život – 19.30 Kino 99 Sedmý syn – 20.00 Kino 99 3. 7. Méďa 2 – 17.00 Kino 99 Já, padouch – 17.30 Kino 99 Život je život – 19.30 Kino 99 Sedmý syn – 20.00 Kino 99 4. 7. Méďa 2 – 17.00 Kino 99 Já, padouch 2 – 17.30 Kino 99 Život je život – 19.30 Kino 99 Tahle země není pro starý – 20.00 Kino 99 5. 7. Méďa 2 – 17.00 Kino 99 Já, padouch 2 – 17.30 Kino 99 Život je život – 19.30 Kino 99 Tahle země není pro starý – 20.00 Kino 99 6. 7. Popelka – 19.30 Kino 99 47 Róninů – 20.00 Kino 99 7. 7. Popelka – 19.30 Kino 99 47 Róninů – 20.00 Kino 99 8. 7. Popelka – 19.30

Kino 99 47 Róninů – 20.00 Kino 99

9. 7. Jurský svět – 17.00 Kino 99 Spongebob ve filmu – 17.30 Kino 99 Terminátor: Genisys – 19.30 Kino 99 Bídníci – 20.00 Kino 99 10. 7. Jurský svět, 3D – 17.00 Kino 99 Spongebob ve filmu – 17.30 Kino 99 Terminátor: Genisys, 3D – 19.30 Kino 99 Bídníci – 20.00 Kino 99 11. 7. TPCA Beat festival – od 12.00 Kmochův ostrov Jurský svět, 3D – 17.00 Kino 99 Spongebob ve filmu – 17.30 Kino 99 Terminátor: Genisys, 3D – 19.30 Kino 99 Padesát odstínů šedi – 20.00 Kino 99 12. 7. Jurský svět – 17.30 Kino 99 Spongebob ve filmu – 17.30 Kino 99 Buty – 19.00 Karlovo náměstí Terminátor: Genisys – 19.30 Kino 99 Padesát odstínů šedi – 20.00 Kino 99 13. 7. Daleko od hlučícího davu – 19.30 Kino 99 Hanebný parchanti – 20.00 Kino 99 14. 7. Daleko od hlučícího davu – 19.30 Kino 99 Hanebný parchanti – 20.00 Kino 99 15. 7. Daleko od hlučícího davu – 19.30 Kino 99 Hanebný parchanti – 20.00 Kino 99 16. 7. Ant-Man – 17.00 Kino 99 Bez kalhot XXL – 17.30 Kino 99 Domácí péče – 19.30 Kino 99 Lví srdce – 20.00 Kino 99

17. 7. Ant-Man, 3D – 17.00 Kino 99 Bez kalhot XXL – 17.30 Kino 99 Domácí péče – 19.30 Kino 99 Lví srdce – 20.00 Kino 99 18. 7. Ant-Man, 3D – 17.00 Kino 99 Bez kalhot XXL – 17.30 Kino 99 Domácí péče – 19.30 Kino 99 André Rieu: Maastricht 2015 – 20.00 Kino 99 19. 7. Ant-Man – 17.00 Kino 99 Bez kalhot XXL – 17.30 Kino 99 Domácí péče – 19.30 Kino 99 V hlubinách – 20.00 Kino 99 20. 7. Andílek na nervy – 19.30 Kino 99 Stále spolu – 20.00 Kino 99 21. 7. Andílek na nervy – 19.30 Kino 99 Stále spolu – 20.00 Kino 99 22. 7. Andílek na nervy – 19.30 Kino 99 Stále spolu – 20.00 Kino 99 23. 7. V hlavě – 17.00 Kino 99 Sedmero krkavců – 17.30 Kino 99 papírová města – 19.30 Kino 99 Mallory – 20.00 Kino 99 24. 7. V hlavě, 3D – 17.00 Kino 99 Sedmero krkavců – 17.30 Kino 99 papírová města – 19.30 Kino 99 Mallory – 20.00 Kino 99 25. 7. V hlavě, 3D – 17.00 Kino 99 Sedmero krkavců – 17.30 Kino 99 papírová města – 19.30 Kino 99 Mallory – 20.00

Kino 99

26. 7. Alishi a Mišmaš + Pouta – 17.00 Kmochův ostrov V hlavě – 17.00 Kino 99 Sedmero krkavců – 17.30 Kino 99 papírová města – 19.30 Kino 99 Mallory – 20.00 Kino 99 27. 7. Pařížská blbka – 19.30 Kino 99 Bojovník – 20.00 Kino 99 28. 7. Pařížská blbka – 19.30 Kino 99 Bojovník – 20.00 Kino 99 29. 7. Pařížská blbka – 19.30 Kino 99 Bojovník – 20.00 Kino 99 30. 7. Padayatra – Mírový pochod Indická kultura Alej u Stapu Mimoni – 17.00 Kino 99 Vynález zkázy – 17.30 Kino 99 Mission: Impossible – Národ grázlů – 19.30 Kino 99 Iracionální muž – 20.00 Kino 99 31. 7. Mimoni, 3D – 17.00 Kino 99 Vynález zkázy – 17.30 Kino 99 Mission: Impossible – Národ grázlů – 19.30 Kino 99 Iracionální muž – 20.00 Kino 99 1. 8. Natruc – 18. ročník hudebního festivalu – od 11.30 – Kmochův ostrov Mimoni, 3D – 17.00 Kino 99 Vynález zkázy – 17.30 Kino 99 Mission: Impossible – Národ grázlů – 19.30 Kino 99 Nenasytná Tiffany – 20.00 Kino 99 2. 8. Mimoni – 17.00 Kino 99 Vynález zkázy – 17.30 Kino 99 Mission: Impossible – Národ grázlů – 19.30 Kino 99 Nenasytná Tiffany – 20.00 Kino 99

KULTURA V REGIONU / ČERVENec 2015 Kutná Hora

1. 4. – 29. 11. Čaj a káva radost dává České muzeum stříbra – Kamenný dům 7. 5. – 26. 7. Jan Hus roku 1415 a 600 let poté České muzeum stříbra – Hrádek 10. 5. – 25. 10. Jiří Sozanský – Mezní situace GASK 31. 5. – 27. 9. Tadeáš Kotrba – Vzpomínky zpola porušené GASK Jitka Havlíčková – Bez dětí (skleněný komiks) GASK Markéta Zlesáková – Za okny... GASK Antonín Brinda – Akt ideologie GASK 19. 6. – 31. 7. Marie Fischerová – Kvěchová / Oleje a akvarely Sankturinovský dům 28. 6. – 13. 9. Odpovědi přírody – Pocta J. Sekerovi GASK Bodo Korsig – Cyklus Přesahy grafiky GASK Více info o výstavách a programu Lektorského centra na www.gask.cz 30. 6. – 4. 7. 18. ročník mezinárodního bienále interpretační kytarové soutěže s mistrovskými kurzy Vlašský dvůr http://www.facebook.com/guitarkutnahora Kutnohorské léto /červenec – srpen Info o programu na www.kutnohorskeleto.cz 1. 7. – 26. 8. Felix Jenewein / Studie a definitivy Galerie Felixe Jeneweina, Vlašský dvůr 2., 9., 16., 23. a 30. 7. Špalíčkovy tvořivé dílničky Park U Tří pávů Strongman Kutná Hora – od 13.00 Kollárova ulice 3. 7. Jan Vytásek a Band – 21.00 Music club Česká 1 Více info na www.ceska1.cz 3. 7. – 29. 11. Archeologické výzkumy v Kutné Hoře ČMS – Hrádek 4. – 6. 7. Kutnohorská iluminace GASK 5. 7. Noc v katedrále / Koncert festivalu Prague Proms – 19.00 Chrám sv. Barbory Více info na www.pragueproms.cz 5. – 31. 7. Jiří Křiklava – výstava obrazů Spolkový dům 6. 7. Slavnostní ekumenická bohoslužba – 18.00 Kostel Českobratrské církve evangelické, Jiřího z Poděbrad 308 6. – 31. 7. Marie Brožová – výstava Atrium Spolkového domu 6. 7. – 2. 8. Jeden dům, jeden život – Tereza Límanová

– výstava – Knihkupectví Kosmas Více info na www.kosmas.cz 8. 7. Dirty Deep (Blues / FR) 20.00 Blues Café Život je život – 20.00 Kino Modrý kříž 8. 7. – 24. 10. Proměny Kutné Hory ve fotografiích Tylův dům 9. 7. Písničkový recitál Františka a Silvie Pokorných – 20.00 Park U Tří pávů Méďa 2 – 20.00 Kino Modrý kříž 10. – 11. 7. Insidious 3: Počátek – 20.00 Kino Modrý kříž 10. – 12. 7. Creepee Teepee – festival alternativní a experimentální hudby Areál bývalého pivovaru Lorec 12. 7. Zazpívejme notu pro křiklouna Otu – pohádka – 16.00 Hraje Divadélko Kůzle Park U Tří pávů Mimoni – 17.00 Kino Modrý kříž 15. 7. Full Houze (GR) – 21.00 Music club Česká 1 15. – 16. 7. Terminátor Genisys, 3D – 20.00 Kino Modrý kříž 16. 7. Z pověstí kutnohorských – 16.00 a 18.00 Hraje Divadélko Kůzle a přátelé Park U Tří pávů 17. – 18. 7. Bez kalhot XXL – 20.00 Kino Modrý kříž 18. 7. Bleší trh – 10.00 Park U Tří pávů 19. 7. Jurský svět, 3D – 17.00 Kino Modrý kříž 22. 7. Vincentův svět – 20.00 Kino Modrý kříž 23. 7. Lví srdce – 20.00 Kino Modrý kříž 24. – 25. 7. Domácí péče – 20.00 Kino Modrý kříž 25. – 26. 7. Oslava svátku sv. Jakuba Kostel sv. Jakuba, arciděkanství Více info na www.khfarnost.cz Poslední číše pana Mikuláše – 20.00 Hraje Ochotnický spolek Tyl Nádvoří Vlašského dvora 26. 7. Malý pán – 17.00 Kino Modrý kříž 28. 7. Royal Dixieland Jazz Band – 18.00 Park U Tří pávů 29. 7. Papírová města – 20.00

14 Kino Modrý kříž Jeden za všechny! – 20.30 Open air česko-slovenské divadelní představení Hrají Divadlo Do Houslí Brno a Túlavé divadlo Trnava Královská mincovna 30. 7. V hlubinách – 20.00 Kino Modrý kříž 31. 7. Mission: Impossible – Národ grázlů – 20.00 Kino Modrý kříž Hudební léto – Krausberry – 20.30 Restaurace Dačický 1. – 2. 8. Poslední číšed pana Mikuláše – 20.00 Hraje Ochotnický spolek Tyl Nádvoří Vlašského dvora

Čáslav

1. 4. – 13. 9. Čáslav za II. světové války – výstava Muzeum 30. 6. – 19. 7. Svět drátů – výstava Stanislava Bittermanna Výstavní síň 1. – 2. 7. Život je život – 20.00 Kino Miloše Formana 3. – 4. 7. Méďa 2 – 20.00 Kino Miloše Formana 5. 7. Jurský svět, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana 7. – 8. 7. Andílek na nervy – 20.00 Kino Miloše Formana 9. – 10. 7. Terminátor: Genisys, 3D – 20.00 Kino Miloše Formana 11. 7. Neckyáda – 3. ročník soutěže – od 13.00 Podměstský rybník 11. – 12. 7. Sedmero krkavců – 17.30 Kino Miloše Formana 14. – 15. 7. Daleko od hlučícího davu – 20.00 Kino Miloše Formana 16. – 17. 7. Bez kalhot XXL – 20.00 Kino Miloše Formana 18. – 19. 7. Domácí péče – 20.00 Kino Miloše Formana 21. – 22. 7. Šílený Max: Zběsilá cesta, 3D – 20.00 Kino Miloše Formana 23. – 24. 7. Papírová města – 20.00 Kino Miloše Formana 25. – 26. 7. Mimoni, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana 28. – 29. 7. Druhá míza – 20.00 Kino Miloše Formana 30. – 31. 7. Mission: Impossible – Národ grázlů – 20.00 Kino Miloše Formana

3. 8. – 30. 8. Přehrada Pařížov – 100 let Vernisáž výstavy 3. 8. v 17.00 Výstavní síň

Zruč nad Sázavou

5. 6. – 30. 7. Romantika kytic – výstava Zámecká galerie 5. 7. Jan Hus – 14.00 Přednáška Spolkový dům 6. 7. 600 let od upálení Mistra Jana Husa Zájezd do Soběhrd, odjez v 9.00 od hotelu Baťov 20. – 25. 7. Příměstský tábor Spolkový dům 1. 8. XV. Historické slavnosti – od 10.00 Zámecký areál Více info o akcích na www.mesto-zruc.cz

Zbraslavice

4. 7. Dětské rybářské závody – od 6.00 Rybník Pavlovka

Rataje nad Sázavou

2. 7. Zahajovací koncert 3. ročníku Letní fagotové akademie – 19.00 Rytířský sál zámku

Semtěš

4. 7. Příběh o životě a smrti Mistra Jana Husa – od 13.00 Hřiště

Žehušice

24. – 26. 7. Jungle Trip aneb Žehušická neckyáda U Kamenného mostu

Uhlířské Janovice

4. 7. Slavnosti k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa - od 13.00 Husův kámen v Mitrově

Žleby

4,. 5., 6., 25., 26. 7. Oživená zámecká kuchyně - 9.00 Zámek 10. 7. Rozhovory v mezičase – 20.00 Noční prohlídka zámku 11. 7. Rozhovory v mezičase – 18.00 Noční prohlídka zámku

Kulturní a společenský přehled připravuje Dana Čermáková. Své tipy na akce v následujícím měsíci (vždy do 25. v měsíci předcházejícím) posílejte na dobryinfo@centrum.cz. Rádi vám je otiskneme.

KULTURA V REGIONU / ČERVENec 2015

& uvádí

(GB) www.blues-cafe.net www.pb-production.cz

European tour 2015

8. 7. 2015 KUTNÁ HORA vstup: 200 Kč

GRAFIC NA

16. l e t n í

Domácí a mf ite át r K a ňk 149

DIVAD L A

Z Á B AVA

imit átor Petr Jabl ons ký kou zeln ík Mag ic Alex mis tr bub lin Mat ěj Kod eš cyk lotr ialo vá exh ibic e klau niád a pro děti ohň ová sho w

la b el. c z

multižánrový festival

Přehlídka divadel malých forem

no Do Ho us lí Br va (S K) na Tr o dl va Tú la vé di r vo šk Ne sc e Ho řo vi ce Di va dl o na ví a Bo řiv oj Pr ah im y on nt pa o Di va dl Fe st u e im M & O zv ěn y

STUDIO KÉ

TISKÁ R

STŘEDA / 20:00 / BLUES CAFÉ

20. – 23. srpna 2015

MUZIKA

Freddie Mercury revival / Queen Štěpán Kojan / KEKS Michal Karban & Markéta Kubišto vá Franc Alpa BlazyQu arte

FILM Y

Sirotek Guga Day Z Bikiny Warfare

Ztracená Pan X Pyžámko Krocan na whisky

V ÝT VA R N É U M ĚNÍ

Andrej Németh & Dře vořezby v plenéru

Více info na www.tyjatrfest.cz

tel.: +420737835585 | wendy.art@centrum.cz

inzerce

PŘÍZNIVÉ CENY

ČESKÁ VÝROBA S TRADICÍ 15 LE T

www.kuchynepohoda.cz

V YS O K Á K VA L I TA

KUCHYŇSKÉ STUDIO A NÁBYTEK

Otevírací doba: Po - Pá 9.00 - 17.00 hod., So 9.00 - 11.00 hod. Jungmannovo nám. 440, Kutná Hora, Tel.: 327 515 774, Mob.: 606 949 626

Barborská 38, Kutná Hora(naproti antikvariátu), mitremineral@seznam.cz

nové é model m modely ode od de e lly y

VLTAVÍNY

tel.: 327 515 140

otevřeno DENNĚ včetně SO a NE: 9.00–17.00

SLEVA 20 %

na veškerý sortiment

při předložení tohoto kupónu (platí pro jakýkoliv nákup do 31. 7. 2015)

E-shop pro on-line tvorbu „originálních fotoradostí‟

inzerce

Dobré informace

z regionu vašeho srdce

Akční nabídka platí od 20.7. do 31.7. 2015

Kolín Kutná Hora Suchdol Miskovice Malešov

Čáslav

Uhlířské Janovice Červené Janovice Zbraslavice

290

Zruč nad Sázavou

IDC Praha Attack lískooříškový, mléčný, čokoládový, kokosový, 30g

4690

www.lepor.cz www.dobryinfo.cz Kde nás najdete

Ve stojanech s nápism Dobrý info na těchto distribučních místech regionu: ▶ Kutná Hora Poliklinika, vstupní hala Městská knihovna Městský úřad, Radnická ulice Infocentrum na Palackého náměstí LIBRA shop, Kollárova 589 Městský úřad, Vlašský dvůr Knihkupectví Kosmas Hotel U Kata Tylovo divadlo, Masarykova 128 Kino Modrý kříž Vinotéka U kříže, Masarykova 578 Pošta Sedlec, Zámecká ulice Lepor, Lučanská 190 Prodejna Unikom/Bala, Ortenova 62 KHnet.info v OC Pasáž Prodejna MiniFashion v supermarketu Albert Centrum Mozaika, Kaňk ▶ Kolín Nemocnice, pavilon F ZOOpet, prodejna Informační centrum Městská knihovna Městský společenský dům Prodejna Unikom/Bala, Na Louži 871 ▶ Čáslav Drogerie U Mývala, Zenit Restaurace Česká koruna Restaurace Café LaDus, Dusíkovo divadlo Městský úřad, Žižkovo náměstí Informační centrum, Žižkovo náměstí Kino Miloše Formana Nemocnice, hlavní vchod ▶ Zruč nad Sázavou Vinotéka Dalibor, nám. MUDr. Svobody 21 Infocentrum na zámku Spolkový dům ▶ Uhlířské Janovice Městský úřad Informační centrum Zoo prodejna pana Kopeckého ▶ Červené Pečky Lékárna Úřad Městyse

▶ Ratboř Obecní úřad ▶ Suchdol Úřad Městyse ▶ Miskovice Obecní úřad ▶ Hlízov Prodejna potravin ▶ Týnec nad Labem Úřad Městyse Infocentrum v knihovně ▶ Nové Dvory Obecní úřad ▶ Žehušice Úřad Městyse Knihovna ▶ Chotusice Obecní úřad Letecká základna ▶ Vrdy Knihovna Prodejna Domino Obecní úřad ▶ Žleby Obecní úřad Prodejna Unicom/Bala ▶ Křesetice Prodejna potravin ▶ Červené Janovice Obecní úřad ▶ Zbraslavice Úřad Městyse ▶ veltruby Obecní úřad ▶ paběnice Obecní úřad ▶ velký osek Obecní úřad ▶ RATAJE NAD SÁZAVOU Infocentrum

2690 Vetro Plus Vodní bomba létající disk 19 cm Tchibo Jihlavanka Standard směs 150g

Akční nabídku najdete v prodejnách UNIKOM: Český Brod, Palackého 334 Český Dub, Nám. B. Smetany 9 Čestín 28 Hlízov, Hlízov 163 Horní Beřkovice č. 11 Chroustovice, J. Haška 44 Chrudim, Václavská 761 Chvaletice, U Stadionu 240 Kostelec n. Č. lesy, Nám. Smiřických 29 Kolín , Na louži 871 Křesetice, Křesetice 10 Kutná Hora, Tyršova 399 Kutná Hora, Ortenova 62

Mělník, Italská 2775 Miřetice, Miřetice 166 Nové M. nad Metují, Dukelská 662 Nové Zákupy 521 Nový Bydžov, Masarykovo nám. 1143 Přelouč, Hradecká 155 Říčany u Prahy, Komenského nám. 1619 Semily, Na Olešce 446 Zásmuky, Havlíčkova 22 Zbýšov 81, Zbýšov 81 Zruč nad Sáz., Jiřice 43 Žleby, Žleby 249

Zboží obdržíte do vyčerpání zásob !

PLACKY S VLASTNÍM MOTIVEM 5%

VA 1

SLE

www.lepor.cz

19 – 36 ks = 22,-/ks 37 – 198 ks = 14,-/ks

Akce platí pro uvedené množství od 1. 6. do 31. 8. 2015

Lučanská 190 • Kutná Hora • Po – Pá 8.00 – 18.00 hod. • tel.: 327 515 450

seriál

Jak se žije v obci... Kácov

Zadáte-li do vyhledávače slovní spojení „perla Posázaví“, objeví se vám hned čtyři místa, aspirující na tento přídomek – Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, Rataje nad Sázavou a Kácov. Všechny obce se mohou pyšnit historickými památkami, zasazenými do romantické krajiny Posázaví – Ledeč a Šternberk hrady, Rataje a Kácov zámky. Zůstanemeli na Kutnohorsku, výběr se nám zúží na Rataje a Kácov. Oba městyse spojuje čilý turistický ruch, zejména vodáků, plavících se po Sázavě, ale i podobná pověst letních bytů předválečných i poválečných generací pražských „lufťáků“, o čemž svědčí prvorepublikové vily v historických centrech. Nechme ale srovnávání. Kácov je jedinečný a originální, což starostka Soňa Křenová moc dobře ví. Má za sebou už jedno volební období, v němž se podařilo zrealizovat významné projekty, směřující ke zlepšení života místních občanů – a také letních návštěvníků.

Když jste v roce 2010 nastupovala do funkce starostky, co vás čekalo? Mým prvním úkolem byla rekonstrukce čističky odpadních vod. Postavena byla v letech 1991 - 1992 pro potřeby zdejšího pivovaru, který se v té době začal rekonstruovat. Ovšem její technologické vybavení bylo už v době stavby zastaralé, existovaly modernější modely. V letech 2003 – 2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. Šlo ale o tak velké množství splaškové vody, že ho čistička nebyla schopna zpracovat. Přede mnnou tedy stál úkol sehnat dotace na rekonstrukci čističky. To se podařilo, takže od loňského roku probíhají práce na její opravě, které zahrnují i přístavbu, aby kapacitně stačila na budoucí připojení dalších čtyř menších místních částí, a také instalaci nové technologie. Práce by měly být dokončeny v září letošního roku, od října by měl naběhnout dvanáctiměsíční zkušební provoz. Druhým úkolem, který přede mnou stál, byla rekonstrukce hlavní komunikace, táhnoucí se Kácovem, což je silnice 3. třídy, vycházející od napojení na silnici 2. třídy směr Vlašim – Uhlířské Janovice. Nejdříve jsme museli vybudovat novou dešťovou kanalizaci, což se podařilo v letech 2010 - 2011. Napojena na ni je ulice K pivovaru a náměstí se všemi obchody. V roce 2012 jsme začali s rekonstrukcí silnice v Jursíkově ulici, která navazuje na náměstí. Tato akce zahrnovala umístění drátů nízkého napětí do chodníků, což realizovala skupina ČEZ. Díky tomu mohly být odstraněny výbojky a sloupy před domy. Zároveň jsme vybudovali nové veřejné osvětlení a vznikly také čtyři přechody pro chodce – pod kostelem, u zdravotního střediska, na náměstí a u pošty. Jako povrch komunikace na náměstí jsme zachovali kamenné kostky, které představují historickou dlažbu, od kostela pak silnice navazuje asfaltovým povrchem. Součástí rekonstrukce Jursíkovy ulice byly také nové chodníky, které byly vybudovány na podzim roku 2012. Všimla jsem si, že novou tvář dostaly i ostatní komunikace a chodníky v historickém centru. Ano, v letech 2012 – 2013 jsme získali dotaci z ROPu (regionální operační program Střední Čechy – pozn. aut.) na rekonstrukci místních komunikací – dostaly novou kostičkovou dlažbu, obrubníky, u sousoší vznikla pěší zóna, a co je nejdůležitější – byla opravena parkoviště u kostela, obec-

ního úřadu a u sousoší, naproti němu vznikla také nová parkovací místa, což jistě ocení návštěvníci Kácova. Opravu silnice finančně zajistila Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, zbytek – opravy chodníků, nové osvětlení, opravu místních komunikací, výstavbu dešťové kanalizace – jsme zaplatili my jako obec. Stačil na to váš roční rozpočet? Ten je 10 milionů korun, takže určitě ne. Využili jsme dotací z kraje a také si vzali úvěr. Co se vám z dalších záměrů ještě podařilo uskutečnit? Za minulého vedení radnice se v roce 2008 začalo s rekonstrukcí sokolovny, patřící TJ Sokol Kácov, na kterou se podařily získat tři dotace. Dokončena byla v roce 2011.

Kolik má dnes Kácov obyvatel? Stálých 777. To je krásné číslo! Kdo věří na sedmičky, pro toho musí být Kácov šťastným místem k žití. Co k tomuto pocitu nahrává? Máme u nás poštu, která má otevřeno celý týden, také praktického lékaře pro dospělé, který ordinuje rovněž po celý týden. Najdete u nás dva obchody s potravinami a další malé krámky jako drogerii, papírnictví, železářství, stavebniny, prodejnu s čerstvým masem, textilem, dárkovými předměty, květinářství a zahradnictví, prodej a opravu kol i aut. Posezení a občerstvení nabízejí čtyři restaurace včetně té pivovarské. Jediné, co k uspokojení základních potřeb chybí, je prodejna obuvi a elektroniky, ale to zase není tak často kupované zboží. Pro něj si mohou občané zajet do Uhlířských Janovic, které pro nás představují jakousi “vesničku střediskovou“ neboli spádovou obec. Pokud vaši obyvatelé potřebují specializovanou lékařskou péči, kde ji najdou? Gynekologická a kožní ordinace a dětský lékař se nacházejí v Uhlíř-

ských Janovicích, někdo za pediatrem dojíždí také do Vlašimi, za zubařem nebo na ORL se zase jezdí do Zruče nad Sázavou. Nejbližší nemocnice jsou v Kutné Hoře, Kolíně a v Benešově. Lidé tedy musí dojíždět, umožňuje jim to dopravní obslužnost? Máme tu vlak i autobusové linky, ale někdy je těžké je podle potřeb občanů ideálně skloubit, takže mnozí využívají i vlastního auta. Zruč je od nás vzdálena 10 km, Janovice 14 km a Vlašim 17 km, takže to není tak hrozné. Jak je to u vás s nezaměstnaností a pracovními příležitostmi? Nezaměstnanost se snížila a i nadále se snižuje. Pracovní příležitosti nabízí několik firem, největší je soukromý pivovar Hubertus, ale i další, máme tu také hodně živnostníků. Někteří občané za prací dojíždějí do Zruče, do skláren v Sázavě, do Janovic, Vlašimi, do TPCA v Kolíně, do Kutné Hory, někteří i do Prahy. Pro spokojenost obyvatel je určitě důležité, zda má obec školu a školku. Jak je to u vás? Máme devítiletou základní školu i mateřinku. Základní škola byla v minulosti projektována pro 170 dětí, letos jsme v ní měli 106 žáků. Obecně se venkovské školy potýkají s nedostatkem žáků, což je způsobeno jak demografickým trendem, kdy se hranice porodnosti u žen posunula pod 30 let, tak i tím, že mladí lidé se v 80. a 90. letech stěhovali do velkých měst, od nás především do Prahy. Specificky pak jsou základní školy v Posázaví od sebe více vzdáleny než v jiných regionech, a dopravní obslužnost není tak dobrá jako jinde. My jsme se však rozhodli, že základní školu udržíme, protože mladé lidi si bez toho v obci neudržíte. Totéž se týká mateřské školy, kde zase máme víc dětí, než na jakou kapacitu byla školka na základě hygienických předpisů projektována. Jejich počet nesmí překročit 30, což dodržujeme i díky tomu, že jsme s rodiči domluvili tzv. půldenní pobyty, kdy dítě chodí buď v dopoledních, nebo v odpoledních hodinách, což znamená, že kapacita školky je dvojnásobná. Tento stav je ovšem z dlouhodobého hlediska neudržitelný, takže jsme si nechali vytvořit studii na přístavbu školky, nyní čekáme na dotace. O možných dotačních titulech se dozvíme na podzim. Nabídka školní výuky i předškolní péče je určitě jednou z podmínek udržení mladých obyvatel v obci.

finance

19 Pokud jde o získávání nových obyvatel, jak je to u vás s možností vlastní výstavby? V roce 2013 jsme schválili již 6. změnu územního plánu, která byla zcela zásadní, protože rozšířila množství stavebních pozemků v lokalitách Nad vysokou mezí a Farářství, kde počítáme s výstavbou až 160 nových domů. Základem toho, aby se mohly nově vznikající domy začít stavět, bylo jejich napojení na splaškovou kanalizaci, jejíž doplnění v lokalitě Farářství se nám podařilo v loňském roce. Tam už dnes stojí 10 nových domů, v současnosti je projednána a schválena územní studie číslo 3 na I. etapu výstavby, zájemci si teď kupují parcely. Jaké plány máte pro nejbližší budoucnost? Kromě přístavby mateřské školky máme v plánu výstavbu obecního vodovodu, protože dosud lidé čerpají vodu z vlastních studní, a ta není moc kvalitní. Jednak se potýkáme s nedostatkem vody, a pak také s její nízkou kvalitou – stále obsahuje nadměrné množství dusičnanů, manganu, železa i bakterií, což je pozůstatek ze-

mědělské velkovýroby za minulého režimu. Zatím máme vypracovánu projektovou dokumentaci na přivaděč a vodovodní řády na vodovod ze Zruče, který bere vodu ze Želivky, a také se nám podařilo získat na tento projekt dotaci. Na podzim proběhne výběrové řízení na dodavatele stavby. Chtěli bychom rovněž vybudovat novou hasičskou zbrojnici, protože naši hasiči zatím přebývají v kapacitně nevyhovujícím objektu bývalých chlévů, kde nemají potřebné zázemí. To bychom chtěli stihnout do roku 2018. V plánu máme také vybudování Zahrady snů, což by mělo být multifunkční hřiště pro rodiny s dětmi. Získali jsme na to dotaci z ministerstva pro místní rozvoj, takže ještě letos začneme s I. etapou výstavby. Chtěli bychom pokračovat v rekonstrukci místních komunikací včetně chodníků a nového veřejného osvětlení, ale to je záležitost až dalšího volebního období. Kácov je známý - kromě zámku – také jako jedna z atraktivních zastávek vodáků i cyklistů, máte dva kempy, turistickou ubytovnu, půjčovnu

lodiček, posezení u řeky s hudbou, naučnou stezku. Co dalšího návštěvníkům nabízíte? Mohou se například zúčastnit Běhu naděje (dříve Běh Terryho Foxe) nebo Kácovského běhu, který letos již po třinácté pořádá občanské Sdružení pro rozvoj Kácova, přijet se podívat na Zámecké slavnosti začátkem července, které pořádá skupina historického šermu ze Zruče Železní páni, na Neckyádu, Kácovskou pouť,

Veteran Rallye nebo Posvícenský jarmark. Na všech těchto akcích se podílejí i naši občané, kteří jsou velmi aktivní a s nimiž máme velice dobrou spolupráci v rámci komunitního života ve spolcích. Máme tu kromě hasičů a tělovýchovné jednoty TJ Sokol Kácov, kde jsou oddíly kopané, volejbalu, nohejbalu a stolního tenisu, také rybáře, kynology, rodinný spolek Kopretinka, který pořádá akce pro děti, Sdružení pro rozvoj Kácova, které zajišťuje šest koncertů s posezením u řeky a provozuje půjčovnu lodiček. Účastníme se projektu čištění Sázavy, pořádáme plesy – letos jich bylo sedm, karneval pro děti a maškarní ples pro dospělé, akce k MDŽ a ke Dni matek, noční rybářské závody, mikulášskou a rozsvěcení vánočního stromečku. Myslím si, že žijeme bohatým kulturním a společenským životem. Ať se vám daří plnit vaše plány a zpříjemňovat život vašim občanům i návštěvníkům Kácova! Dana Čermáková Fotografie autorka

Klesající pojistná částka

V minulém díle jsem vám slíbil, že se pokusím popsat výhody klesajících pojistných částek. A co je tedy klesající pojistná částka? Pokud klienta pojistím třeba na smrt na konstantní pojistnou částku 1 milion korun na 10 let, bude po celou dobu pojištěn na 1 milion. Pokud klienta pojistím na 1 milion na 10 let s klesající pojistnou částkou, bude to jinak.

Klient bude první rok pojištěn na 1 milion, druhý rok na 900 tisíc, třetí rok na 800 tisíc atd. Desátý rok již bude klient pojištěn jen na 100 tisíc korun. Někomu se může zdát, že to není dobrý nápad, ale podle mého názoru to dob-

rý nápad je. Uvedu několik příkladů a udělejte si názor sami. 1. Klient chce pojistit, protože má hypotéku, a kdyby se mu něco stalo, tak by to rodina pěkně odskákala. Jestliže bude klient hypotéku řádně splácet, bude jeho dluh klesat, a pak by také logicky měla klesat pojistka. Pokud budu uvažovat hypotéku 1,5 milionu na 20 let, tak by kvalitní, na konstantní pojistné částky nastavená, pojistka stála 1260 Kč měsíčně. Stejná pojistka na klesající pojistné částky bude stát 860 Kč. Klient bude výborně a dostatečně , a já jsem mu ušetřil 400 Kč x 12 měsíců x 20 let = 96.000 Kč. 2. Klient s manželkou a dvěma dětmi chce pojistit. Oběma manželům je 30 let. Klient chce kvalitní pojistku na smrt, invaliditu, trvalé následky úrazu, pracovní neschopnost a ještě na vážné nemoci. Jeho strop je 2.000 Kč měsíčně. S klientem si popovídám, zjistím si příjmy a výdaje celé rodiny a jdu počítat. Pokud použiji postup, který používá většina poradců a zástupců pojišťoven, bude výsledek dost drsný. Buď budu muset klienta přesvědčit, aby platil dražší pojistku, a nebo to budu muset nějak zpatlat, aby mi vyšly 2.000 Kč měsíčně. Dejme tomu, že mi vyjde, že klient musí být pojištěn na 1 milion Kč a jeho paní na 500 tisíc Kč. Děti vždy navrhuji pojistit na maximální možné částky, a tak by výsledek byl asi takový : a) Poctivě spočítám pojištění dle příjmů, výdajů a požadavků klienta na konstantní pojistné částky. Vyjde mi,

že to klienta bude stát 4.400 Kč měsíčně. No řekněte sami, je to normální? Znáte nějakou běžnou rodinu, která platí takovou pojistku? Myslím, že bych tedy klienta asi těžko přesvědčil. b) Zpatlám, jen aby mi to nějak vyšlo. KLientovi místo pojistky na 1 milion udělám pojistku na 500 tisíc a jeho paní i děti pojistím také na půlku. Pojištění velmi vážných nemocí udělám jen na 8 diagnóz místo 38. Klientovi vysvětlím, že pojištění pracovní neschopnosti je zbytečné, a jako největší bombu přidám pojištění smrti úrazem. Když k tomu přidám pár krvavých poznámek o strašlivých dopravních nehodách a připomenu včerejší zprávy v televizi, asi tu pojistku klientovi prodám. Je to sice brak, ale všichni budou spokojení. Já budu mít svoji provizi a klient svou pojistku za 2 tisíce. Co se může následně stát, si každý domyslíte. c) Pojištění spočítám opět poctivě a použiji klesající pojistné částky. Můžu si to dovolit, protože odvedu kvalitní práci a rodina bude chráněna, i když budou pojistné částky klesat. Cena takové pojistky bude asi 2.200 Kč měsíčně. Takže buď to bude klient akceptovat, nebo někde trochu ušetříme, ale vždy to bude výborná a kvalitní pojistka, za kterou dám ruku do ohně. To, že pojistná částka klesá, není pro klienta hrozbou. Postupem času se nebude muset starat o děti a také by měly růst jeho úspory a majetek. Pokud se ovšem klient chová rozumně. Rozumné je v tomto případě investovat přiměřenou částku do rezerv.

Tyto rezervy pak může klient nebo jeho rodina použít v případě nouze, dlouhé nemoci, smrti klienta apod. Pokud se během klientova života nic špatného nepřihodí, bude mít on a jeho paní pěkných pár milionů na důchod. Pokud se podíváte na příklad 2a), zaplatí klient za 35 let pojištění 4.400 Kč x 12 měsíců x 35 let = 1.848.000 Kč. V příkladu, o kterém právě píšu, to bude 2.200 Kč x 12 měsíců x 35 let = 924.000 Kč. Pokud klient a jeho paní investují vzniklý rozdíl 2.200 Kč měsíčně do správného produktu, budou mít po 35 letech na důchod k dispozici 6 milionů Kč. To znamená, že bude mít každý z nich o necelých 10 tisíc měsíčně vyšší důchod. A to jsem započítal i inflaci. Pokud by klient zemřel například již ve věku 50 let, dostane jeho paní pojistku v poměrné výši cca 400.000 Kč a po manželovi jí zůstane investice v hodnotě cca 700.000 Kč. Celkem tedy po manželově smrti dostane více než 1 milion. Je tedy i v případě klesající pojistné částky kvalitně chráněna. Mně se ovšem více líbí ta varianta, kdy se nic špatného nepřihodí, a moji klienti nebudou v důchodu živořit. A která verze se líbí vám? Dalimil Peša poctivý finanční poradce Tel: 608 261 040, e-mail: dalimil@ dalimilpesa.cz

NÁZOR

Zasypeme Kaňk? V současné době se opět otevřela diskuse, týkající se rizik vysokého obsahu arsenu v životním prostředí na Kaňku, která, jak se zdá, hned neskončí. Rozruch vyvolal stavební ruch v okolí dvou středověkých kaňkovských hald u silnice do Libenic, který spočíval v navážení stavebního odpadu a jeho úpravě pro budoucí sanaci těchto hald. Touto činností byly nelibě překvapeni nejen místní obyvatelé (hluk, prašnost, devastace okolí), ale i odborníci geologové, pro které představují tyto haldy cennou historickou montánní památku, významné naleziště minerálů (čtyři nové minerální druhy), cennou přírodní laboratoř pro vědecký výzkum a v neposlední řadě i cíl častých odborných exkurzí.

Řada kritických ohlasů k navrženému řešení „zasypáním“ hald ze strany specialistů - geologů, montanistů i archeologů byla důvodem k tomu, aby starosta města svolal veřejné sezení za účasti všech zainteresovaných stran. Ve středu 17. června se tak

Příprava materiálu k budoucí sanaci

na radnici sešli představitelé města s hygieniky, geology, obyvateli Kaňku a dalšími, které tento problém zajímá. Chvílemi emotivně vyhrocená debata, trvající téměř pět hodin, byla informačně i argumentačně bohatá, místy však nepřehledná, ve které patrně ztrácela laická veřejnost orientaci. Není proto divu, že jsem se již krátce po debatě setkal se zkresleným názorem, že se v tomto případě jedná v podstatě jen o spor mezi ochránci zdraví občanů na straně jedné a podivnými milovníky starých hald na straně druhé. To byl i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl k obtížnému úkolu napsat stručně a snad i výstižně, o co v tomto případě odborné veřejnosti jde. Nejprve k faktům. Nepříjemnou realitou je, že Kutná Hora a její okolí představují velmi výraznou a poměrně rozsáhlou anomálii výskytu tzv. rizikových prvků v životním prostředí. Jedná se hlavně o arsen, v menší míře však i o kadmium, měď, olovo a zinek. Jejich zdrojem je jednak existence polymetalického zrudnění (to nám nadělila příroda), jednak následky historické důlní a hutnické činnosti, které Kutné Hoře přinesly peníze a slávu. Primárním zdrojem arsenu v ložisku je minerál arsenopyrit, který se v největším množství vyskytuje právě na Staročeském pásmu, probíhajícím po západním okraji celé obce Kaňku. Pozůstatkem těžby jeho malé části v průběhu 16. století jsou diskutované haldy dolů Kuntery a Šafary. Větráním arsenopyritu vzniká řada druhotných oxidačních produktů (jedním z nich je i ten nešťastný bukovskýit), které snadno podléhají mechanickému rozrušení a mohou

Stav hald na konci 19. století (dobová pohlednice)

být přenášeny do okolí. Velmi vysoké obsahy arsenu byly naměřeny nejen v materiálu starých hald, kopírující průběh celého přes 2 km dlouhého rudního pásma, ale i v okolních půdách. Sporu není ani o tom, a v tom se s hygieniky nikdo nepře, že arsen patří k nebezpečným jedům a dlouhodobé soužití s ním může v tomto případě vést k chronickým otravám, projevujícím se řadou negativních příznaků. V globálním měřítku jsou největším původcem chronického arsenismu kontaminované vody, což je však dnes problém především zemí třetího světa. Vysoké obsahy rizikových prvků v celém kutnohorské revíru vedly v návaznosti na usnesení vlády z roku 2002 k vypracování tzv. Rizikové studie, ve které byly kromě nových analýz půd, hald, rostlin, polétavého prachu, povrchových a podzemních vod zahrnuty i starší výsledky měření (http://www.mu.kutnahora.cz/data/ pageadds/1265_zpravaKH.doc). Bylo konstatováno, že v haldách i v půdách jsou značně překročeny limitní hodnoty pro arsen i některé další prvky, u polétavého prachu je však překročení ojedinělé. Zaměříme-li se na hlavní doporučení této studie, které se týkají hald na Kaňku, je preferována jejich údržba pod stálým vegetačním krytem (zatravnění, zalesnění). Haldy by neměly být využívány pro zemědělské účely či zahrádkářské produkce. Nesmí zde být umísťovány žádné stavby a rekreační objekty, kde by docházelo k dlouhodobějšímu zdržování obyvatel atd. Zdravotní rizika jsou spjata i s prováděním zemních prací v arsenem kontaminované zemině, které jsou v obci prováděny. Bohužel většina z doporučení byla během let i přes četné apely ze stran

hygieny ignorována. K obdobným výsledkům i závěrům došlo i několik mladších prací výzkumného charakteru, které na Kaňku proběhly v posledním desetiletí. Zdůrazněna je v nich pozitivní role stromových aj. porostů, které brání šíření škodlivin a zabraňují erozi. Ve zprávách se též uvádí, že haldy jsou rovněž cennou kulturně historickou památkou, která by neměla být ničena. Vraťme se však k problému nešťastného návrhu sanace dvou hald, který způsobil u veřejnosti značný rozruch a negativní reakce, a který vznikl na základě důrazného požadavku orgánu hygieny, frustrované dlouholetou nečinností městských samospráv o provedení nápravných opatření. Reakcí města jakožto zodpovědného majitele daných pozemků byl návrh razantního řešení, který spočívá ve značném zásahu do již konsolidovaného prostoru hald, manipulaci se značnými objemy „arsenové“ haldoviny a následné zasypání nadrceným stavebním odpadem a zeminou o objemu převyšujícím 1100 m3. Nic se nedělo, dokud tento návrh ležel v šuplíku úředníků na MÚ a věděl o něm málokdo. Problémem se stalo až unáhlené navážení stavebního odpadu a jeho úprava, následkem čehož v sousedství starých hald vznikla halda třetí. V tomto případě se jedná o materiál, který by byl použit pouze v případě, že se budoucí projekt sanace bude s navrženým řešením více či méně shodovat. Což je však sporné a z celé řady důvodů nejisté. Odhlédneme-li od toho, že tento způsob řešení by patrně narazil na několik zákonů, jednalo by se především o řešení, které by zdraví místních obyvatel i dělníků, kteří by sanaci prováděli, příliš neprospělo. Dalšími

důvody, které geologové uvádějí a které je vedou k důraznému odmítnutí této varianty sanace, je absence důkazů pro to, že právě ony dvě haldy jsou zdrojem významnějšího množství nebezpečného prachu. Dříve zjištěné obsahy arsenu v poletavém prachu byly většinově (až na 1 vzorek) podlimitní, navíc je evidentní, že zdroje prachu je možné hledat kdekoliv v obci i v jejím blízkém okolí. Z tohoto důvodu se domnívám, a většina odborníků sdílí stejný názor, že optimálním řešením je znepřístupnění daných pozemků, např. nízkým ohrazením a umístěním varovných informativních cedulí typu „nevstupujte, nejezte bukovskýit apod.“. Cenný profil by tak zůstal přístupný odborníkům, kteří zde provádějí výzkum, který např. rozšiřuje informace o chování arsenu v přirozených podmínkách. Exponovanou část haldy u silnice by bylo možné zčásti překrýt speciální ochrannou fólií, která by zabránila obavám z případného šíře-

NÁZOR / živnostníci a malí podnikatelé

ní prachu do okolí. S tímto řešením by mohla být spokojena jak odborná veřejnost, hygiena a město, tak místní obyvatelé. Rozhrabáním a následným zasypáním těchto dvou hald Kaňkovákům v jejich problematickém soužití s arsenem nepomůžeme, spíše je můžeme poškodit. Uvedený text vychází z dlouhé diskuse, která byla vedena na radnici. Značná část odborných materiálů je k dispozici na internetu, další jsou k dispozici u odpovědných úředníků. Na čem jsme se všichni shodli, je to, že emotivní atmosféry je nutné využít k většímu informování obyvatel a k osvětě, jak s arsenem bez větších problémů žít. Nepodceňovat jeho rizika, ale nepodléhat ani zbytečné fobii. Vzhledem k tomu, že celou obec nelze zasypat a obyvatele někam přestěhovat, je nutné pokračovat ve studiu rizik. Zatímco o chemismu půd i vod víme poměrně dost, údajů o charakteru polétavého prachu není mnoho. Velké rezervy má i výzkum a sledo-

vání toho, jak se znečistění na Kaňku projevuje reálně na zdraví jeho obyvatel. Důležitý je i další výzkum biodostupnosti (jaký podíl látky se uvolní v těle do systému a škodí) arsenu při vdechnutí či požití haldového materiálu atd. Závěrem bych se jen krátce vyjádřil ke kulturně-historické a přírodovědné hodnotě těchto středověkých hald, které dosud většinová společnost považuje spíše za nepotřebný balast. Haldy po těžbě Staročeského pásma jsou již jedny z mála, které se do dnešní doby v kutnohorském revíru aspoň v částečné podobě zachovaly. Jsou svědky bývalé slávy a připomínkou mohutných těžebních aktivit, díky nimž vznikla ojedinělá architektonická díla nejen v našem městě, ale i v celém Českém království. Jsou nedílnou součástí hornické krajiny, která si zasluhuje náležitou ochranu. Měli bychom si toho být vědomi, zvláště pak v kontextu s výročím zápisu Kutné Hory na Seznam

světového dědictví UNESCO. Země (nejen) na západ od našich hranic si to již uvědomily a většinu zachovaných památek po dolování si úzkostlivě chrání a využívají je náležitě i v turistickém „průmyslu“. I v České republice dochází zvolna k obratu. Především díky německým aktivitám se bude v příštím roce na zasedání Výboru pro světové dědictví rozhodovat o zápisu Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Na české straně jde o Jáchymovsko, okolí Abertam, Božího Daru a Horní Blatné, Mědník, okolí Krupky atd. Vedle toho bylo nově za kulturní památky s hornickou tematikou prohlášeno několik lokalit obdobného charakteru, které máme snahu poškodit či ničit v Kutné Hoře. V případě kaňkovských hald se k tomu druží i to, že jde o světově jedinečnou minerální asociaci, která je předmětem řady významných studií. Petr Pauliš, geolog Fotografie autor

Naivní, až směšná podpora EET Jak se politik spolehlivě znemožní? Když se stane směšným. Zdá se, že na tom Andrej Babiš úspěšně pracuje. Jeho vystoupení jsou plná zloby a arogance, když neví, kudy kam, tak začne být osobní, na otázky odpovídá ve stylu „již staří Římané“ (na nepříjemné otázky stran EET vždy začne povídáním o tom, jak potírá karuselové obchody), to vše zjevně proto, že neví, co by odpověděl. Dalším krokem k směšnosti je PR podpora elektronické evidence tržeb. Na tuto podporu si AB přidělil ze státního rozpočtu 130 000 000 Kč. ANO, nepřepsal jsem se, těch nul je správný počet. Skutečně, aby ministr financí prosadil a vysvětlil podnikatelům a živnostníkům něco tak „báječného“ a „revolučního“, jako je EET, na to potřebuje 130 milionů na propagaci. A jak ty peníze utrácí? To samozřejmě nevíme, protože ministr Babiš se veřejnosti nezpovídá. Můžeme jen tušit. Tak například, mohl by třeba zadávat PR články do spřáteleného či vlastního tisku. Jeden takový článek vyšel před několika dny na finance.idnes.cz. Pokud jste článek nečetli, tak tady je jeho stručný obsah: Odhodlaný mladý podnikatel, který si vyzkoušel práci v pohostinství v Británii, se vrátil do vlasti a pouští se do provozování restaurace v obci Dobrá u Frýdku-Místku. Restaurace se zatím nikomu nedařila, ale on je přesvědčen, že ví jak na to. Potud bychom mohli postoj mladého muže ocenit a přát mu mnoho zdaru.

Teď však přijde to zajímavé. Hlavní oporou mladému podnikateli prý bude elektronická evidence tržeb, protože ta mu odstraní z cesty nekalou konkurenci. Má ty svatá prostoto, chtělo by se zvolat. Prostý chlapík však vrší další perly. Tak například, svěřil se nám, že bral v Anglii za práci 800 liber, tedy asi 3/4 minimální mzdy v GB. Jinými slovy, u nás by bral asi 7 000 Kč. Hezké je, že hned v dalším odstavci zkritizoval, jak jsou lidé v pohostinství špatně placeni, jak je berou podnikatelé na hůl. Nejzábavnější moment jsem zažil při čtení vět o velké nezaměstnanosti u nás (kde tohle vzal?!). V ČR máme třetí nejnižší nezaměstnanost v EU, a to na hranici přirozené nezaměstnanosti. Když navíc uvážíte, že hospodu má v obci Dobrá, tedy asi kilometr od Nošovic, kde sídlí pivovar Radegast a automobilka Hyundai, pak je zřejmé, že v Dobré a okolí nemají práci jen ti, komu narostly místo rukou ploutve. Nejlepší na závěr. Mladý podnikatel říká: Zvlášť tady na severní Moravě je velká nezaměstnanost, proto hospodští často berou i ty, kteří vyučení nejsou a v kuchyni prostě něco splácají (konec citátu). Co dodat? Každý ví, že když je velká nezaměstnanost, může si zaměstnavatel vybírat, protože uchazečů o práci je dostatek. Oproti tomu v dobách konjunktury je výběr lidí obtížný, protože „nejsou lidi“. Tvrdit, že musíte brát kohokoli, protože je velká nezaměstnanost, může jen ten, kdo chce manipulovat veřejností, nebo má sníženou příčetnost. Chtěl bych vzkázat ministru financí panu Babišovi, že má opravdu, ale opravdu velké nekňuby v PR týmu. A zcela logicky se nabízí: Jaký to je zákon, jak potřebná je EET, když k jejímu prosazení potřebuje vláda vykonstruované údaje, zkreslená data, lži a dokonce (to je snad nejhorší) i trapné články, za které by se musel stydět každý novinářský elév. Radomil Bábek, předseda APM radomil.babek@asociacepm.cz www.asociacepm.cz

ZDRAVÁ VÝŽIVA

Makrobiotika a dělená strava působením jednotlivých potravin.

V minulém vydání jsme se věnovali pyramidě výživy a základním vegetariánským směrům, nyní si přiblížíme další návody na zdravou výživu. Veganství Nejpřísnější ze směrů vegetariánství, který vylučuje konzumaci jakýchkoliv živočišných potravin, tedy i vajec a mléka. Používá však máslo a med. Makrobiotika Jejím zakladatelem je proslulý staročínský filozof Konfucius, pokračovatelem Japonec George Ohsawa (1893–1966) a novátorem další Japonec Michio Kushi, který navrhl různé její varianty. Jde o výživový směr, který stojí na principech tradiční japonské kuchyně. Nedoporučuje konzumovat maso s výjimkou ryb a plodů moře, brambory, mléko a mléčné produkty, cukr, med a některé druhy ovoce. Doporučuje obiloviny, luštěniny a semena důkladně vařená (obvykle dvě hodiny), zkvašené sójové boby (tempeh) a zelenina, místní ovoce v malém množství, mořské řasy a mořská sůl. Doktor Jonáš makrobiotiku praktikoval 5 let jako jeden z prvních u nás a má s ní jen ty nejlepší zkušenosti. Pomohla mu při odstranění zdravotních potíží, zejména s oslabenou ledvinou. Makrobiotika rozděluje potraviny na jin a jang, což jsou základní principy staročínské medicíny. Jde o vzájemně se ovlivňující a doplňující protiklady – jin je hmota, jang je energie. Jin znamená vyšší obsah vody nebo její větší zadržování, jang nižší obsah vody a silnější koncentraci energie, živin ad. Tyto pojmy se částečně kryjí se zásadotvorným a kyselinotvorným

Dělená strava Tento výživový směr zformuloval na počátku minulého století americký lékař Dr. Hay. Vycházel z přesvědčení, že klasická smíšená strava neodpovídá přírodním zákonitostem (kterým podléháme i my), protože je plná rafinovaných, tedy uměle upravených potravin, potravin kyselinotvorných (masa, masných výrobků, luštěnin a ořechů) a navíc se jí přejídáme. Tím pádem se narušuje přirozená rovnováha mezi kyselinami a zásadami ve prospěch pro náš organismus nepříznivých kyselin. Je pravda, že všechny procesy v našem těle probíhají v mírně alkalickém prostředí (při pH kolem 7,2 až 7,4). Nadbytek kyselin je nutno neutralizovat, což vyčerpává tzv. alkalickou rezervu. To může způsobit celou řadu komplikací a zdravotních problémů. Doktor Hay rozdělil potraviny na kyselinotvorné a zásadotvorné. Potraviny s vysokým obsahem bílkovin jsou kyselinotvorné. Tuky jsou neutrální a zelenina, některé ovoce a mléko a mléčné výrobky zásadotvorné. Aby se nerovnováha nevytvářela, doporučoval jíst 4 x více alkalizující potravy než kyselinotvorné. A protože průmyslově upravené potraviny jsou svým obsahem chemikálií většinou kyselinotvorné, nabádal ke konzumaci co největšího množství syrové, přírodní stravy. Na to navázali manželé Diamondovi, kteří jeho doporučení dovedli až do podoby výživového systému „Fit pro život. Já sama tento systém praktikuji nejméně 15 let a mohu potvrdit, že jsem díky němu zhubla a zlehčilo se mi trávení. Je to ovšem velmi individuální, komu tento způsob stravování nedělá dobře hned na začátku, měl by od něj upustit a hledat jiné řešení své situace (nejen hubnoucí, ale i ozdravné). Základem dělené stravy podle Haye je oddělování škrobových potravin a potravin bílkovinných, tedy v praxi obilovin a luštěnin, od masa a sýrů, a škrobů od kyselého ovoce. Tyto principy dělené stravy jsou velmi podobné principům makrobiotiky, která rovněž vychází ze dvou protikladů, jež ovšem nazvala podle staročínské terminologie jin (kyselinotvorné) a jang (zásadotvorné). Podstata Hayových doporučení se opírá o to, jak naše zažívání jednotlivé potraviny či živiny zpracovává. Žaludek je svým kyselým prostředím uzpůsoben k trávení bílkovin.

Trávení cukrů se naopak odehrává v zásaditém prostředí tenkého střeva. Sníme-li v jednom jídle dohromady bílkoviny a cukry (což je v naší smíšené a typicky české stravě typické), omezíme tím trávení bílkovin v žaludku. Namísto toho, aby se dokonale zpracovaly, začínají v něm hnít. Cukry zase, pokud jsou dlouho v kyselém prostředí, začnou kvasit, takže se do tenkého střeva nedostanou v žádoucí podobě. Výsledkem jsou poruchy využití živin a zejména chronický zánět, poškozující jak žaludeční sliznici, tak sliznici tenkého střeva. O tom, že se tím naruší imunita, protože v tenkém střevě se v oblasti Peyerských plaků nachází významné místo tvorby imunitních buněk, ani nemluvě! Není divu, že se pak objevují potravinové alergie. Narušenou střevní stěnou se totiž nedokonale zpracované produkty trávení, zejména živočišných bílkovin, dostanou do krve, a tím do celého organismu. Ten je bohužel vnímá jako cizorodé, a tak se vůči nim i zachová. Principy dělené stravy podle Haye rozvinul dr. Sharon ve své knize Komplexní výživa. I když dělená strava není jejím jediným obsahem, je zde prezentována jako základ současné moderní výživy, odpovídající potřebám dnešního člověka. Manželé Diamondovi se od dr. Sharona liší v tom, že zdůrazňují existenci „biologických orgánových hodin“ , podle kterých bychom se v zájmu zachování svého zdraví měli řídit. Odtud tedy pochází jejich doporučení nekonzumovat během dopoledne nic jiného než ovoce, aby se zažívání zbytečně nezatěžovalo a organismus dostal šanci se vyčistit. Strava podle krevních skupin Jejím autorem je americký genetik Peter J. D´Adamo, který pátral po odpovědi na otázku, jak spolu souvisejí krevní skupiny a náchylnost k určitým druhům nemocí. Vycházel – společně se svým otcem, lékařem přírodní medicíny – z teorií o prapůvodu člověka a jeho migraci z „kolébky lidstva“ v Africe na ostatní kontinenty. Jde tu o genetické dispozice, které souvisejí s krevními skupinami, zdravím, životním stylem a výživou. Každý člověk má jednu ze čtyř krevních skupin – 0, A, B nebo AB. Ty se svou charakteristikou dosti podobají nejen starověké antické typologii sangvinik – cholerik – melancholik – flegmatik (která dodnes tvoří základ psychologie), ale i ájurvédskému rozdělení

lidí na tři odlišné skupiny váta – pita – kapha. Proč mají lidé různé krevní skupiny, na to lze hledat odpověď ve změnách, vyvolaných vývojem našeho druhu, které zapříčinila nutnost přizpůsobit se měnícím se životním podmínkám. Princip této stravy vychází z poznatku, že pro každého jednotlivce jsou vhodná jídla, na která byli zvyklí jeho předci, takže jeho tělo snáší jen určité druhy potravin. Pro každou krevní skupinu proto existují doporučené a zakázané potraviny, které tělo beze zbytku využije a naopak nesnese, protože by se narušila jeho rovnováha. Potraviny jsou rozděleny na velmi prospěšné – působí jako lék -, neutrální a zakázané – ty působí jako jed. Skupina 0 Je nejstarší krevní skupinou, proto se nazývá lovecká nebo myslivecká. Nejvhodnější je pro ni maso. Lidé s touto krevní skupinou mívají odolné zažívání. Kromě hovězího, skopového, telecího a ryb by v jejich jídelníčku neměla chybět cibule, papriky, kedlubny, dýně, brokolice, petržel, pórek, špenát a švestky. Vyhýbat by se měli obilovinám a potravinám z nich, mléčným výrobkům, oleji z kukuřice, burským oříškům, bílému a červenému zelí, kukuřici, květáku, olivám, žampionům a kyselému ovoci. Skupina A Lidé s krevní skupinou A jsou spíše zemědělského založení, byli také prvními vegetariány, proto se tato skupina nazývá zemědělskou. Jejich jídelníček by měl stát na obilovinách, potravinách z nich a na rostlinné stravě vůbec. Tito lidé jsou poměrně citliví na své zažívání. Měli by jíst ryby, velké množství zeleniny, citrusových plodů a pečivo ze sójové mouky. Není pro ně vhodné maso, sýry a černý chléb. Skupina B Nazývána je také kočovnou. Lidé, kteří do ní spadají, mohou mít díky velmi odolnému zažívání různorodou stravu. Dopřávat si mohou divočinu, plody moře, všechny mléčné výrobky, baklažány, červenou řepu, papriku, květák a mrkev. Měli by se vyhnout drůbeži, ořechům, dýním, pšenici, žitu a kukuřici. Skupina AB Jde o nejmladší skupinu, proto o ní nejsou ještě takové poznatky jako o zbývajících třech. Lidé s touto krevní skupinou mohou jíst potraviny určené jak pro skupinu A, tak i B, mohou mít pestrou stravu. Vhodné je pro ně drůbeží maso, jogurty, sýry

ZDRAVÁ VÝŽIVA / INZERCE

23 a červené fazole. Měli by se však vyhnout vepřovému masu, máslu, paprice, ředkvičkám, kukuřici, banánům, tučnému mléku a sýrům.

Recepty pro inspiraci

Falešný humrový koktejl Syrový celer, syrová mrkev, citronová šťáva, pepř, sójová majonéza, dýňová semínka, nerafinovaná mořská sůl Mrkev a celer nastrouhejte nahrubo, zakapejte podle chuti citronovou šťávou, přidejte pepř, sójovou majonézu a osolte. Dobře promíchejte

a podávejte vychlazené posypané dýňovými semínky a ozdobené petrželkou. Výbornou přílohou je špaldové pečivo. Guláš z hlívy ústřičné s pohankovými haluškami Hlíva ústřičná, cibule, 1 lžíce sladké mleté papriky, sojkyška (sójový kvašený nápoj) nebo kozí jogurt, špaldová a pohanková mouka, kmín, nerafinovaná mořská sůl Pokrájenou cibulku osmažte, přidej-

te k ní mletou papriku, na kousky nakrájenou hlívu a podlijte vodou. Osolte, okmínujte a duste doměkka. Lžíci mouky rozmíchejte v sojkyšce, přidejte ke směsi s hlívou a dobře povařte. Arašídové buchtičky 180 g špaldové mouky, 90 g přírodního tmavého cukru, 60 ml slunečnicového oleje, 125 ml sójového mléka, 1 lžička bezfosfátového prášku do pečiva, 60 g mletých mandlí, 60 g nesolených arašídů, 50 g arašídového másla, 2 bio

vejce, špetka nerafinované mořské soli Žloutky vyšlehejte s cukrem a špetkou soli, přidejte olej a mléko. Mouku smíchejte s práškem do pečiva, mandlemi a s polovinou nasekaných arašídů. Opatrně vmíchejte do ušlehané směsi a na závěr ještě vmíchejte sníh z bílků. Těstem naplňte vymazané formičky na muffiny (nebo jiné). Pečte v předehřáté troubě při 175 C° zhruba 25 minut. Vychladlé buchtičky nazdobte arašídovým máslem a posypte zbylými arašídy. Dana Čermáková

Jiří FLACHS

ROZVOZ OVOCE R e A ZELENINY let tradic 20

JIŘÍ FL

ACHS

KUTNOHORSKO tel.: tel : 311 266 808, 774 271 275 jiriflachsml@seznam.cz Zásobování – školy, školky, školní jídelny, restaurace a dále jsme pro Vás rozšířili službu pro domácnosti. Připravujeme pro Vás ovoce a zeleninu z BIO farmy.

PEKÁRNA A KAVÁRNA SEDLEC Každé dvě hodiny teplé pečivo. Posezení při kávě, studené a teplé nápoje.

CHLEBA KONZUMNÍ 31,ROHLÍK 2,70 ROHLÍK CELOZRNÝ 4,50 BEGETA SVĚTLÁ 9,-

Kominictví

Ke Koupališti 845 Uhlířské Janovice tel.: 327 543 857, 602 747 658 www.kominictvi-js.cz www.kominy-kotle.cz

Prodej a servis vozů Citroën

KOBLIHA S MARMELÁDOU ÁDO OU 9,50 KOLÁČE OD 9,50 0,,-MINI ZÁKUSKY OD 10

Otevírací doba: po – pá 8 – 18. hod., so 10 – 17. hod., Sedlec ul. Zámecká á 20 20, 0,

Tel.: 732 309 475, www.facebook.com/bakerycafeantique qu ue

SMÍŠENÉ ZBOŽÍ U SUDKŮ

PRODEJ POTRAVIN – OVOCE, ZELENINA, NOVINY, ČASOPISY A DROGISTICKÉ ZBOŽÍ TEL.: 607 892 740 Dolní 282, Kutná Hora

tel.: +420 607 779 452 ICQ: 108-761-581

www.svoboda.info Zdroj fotografií z akcí i pro Dobrý info

JV CAR,a.s.r.o. Unikom s. Čáslavská 217, Kutná Hora 284 01 mobil: 602 371 971e-m www.autounikom.cz

Z DÍLNY ŽÁKŮ

V jaké době bych chtěla žít? Chtěla bych žít v druhohorách, protože bych poznala to, co si lidé v naší době jen představují. Dnešní člověk nemá tušení, jak vše mohlo doopravdy probíhat. Kdybych žila s dinosaury, chtěla bych být jeden z těch velkých přežvýkavců. Nebyla bych totiž snadná kořist. Celé dny bych se brodila v nízkých vodách a stromy by mi sloužily jako potrava. Byl by to klidný život. Něco jako když sedíte u televize a zároveň jíte. Rozhodně bych nechtěla být menší tvor. Velká zvířata mě děsí, takže si dokážu představit, jak nepříjemné a děsivé by to bylo, kdyby na mě zaútočil nějaký velký dinosaurus, kte-

rého ani nezvládnu pojmenovat. Asi by bylo brzy po mně. Neuměla bych žít ve strachu. Z pohledu člověka je to pro mě ale stále lákavé. Přeji si vidět průběh života tvora, kterého znám jen z muzea. Je možné, že vše vypadalo jinak, než se domníváme, a to je právě to krásné. Přemýšlet o době, která je z poloviny tajemná. Veronika Veselá, 8.C, Základní škola Žižkov, Kutná Hora

Současnost bych za minulost nevyměnila

V jaké době bych chtěla žít? Popravdě

ani nevím. Každá doba má své plusy i minusy. Líbilo by se mi žít v období romantismu, ale musela bych být princezna. Princezny a ctěné dámy nosily krásné korzetové šaty, vlasy vyčesané do různých drdolů, nebo jen rozpuštěné s lehkými copánky. V takových šatech by se mi asi špatně dýchalo a pohybovalo, i přesto mě to ale hrozně přitahuje. Ženy tehdy vypadaly tak krásně! Každá malá holčička si přeje vypadat jako princezna a u některých, jako jsem já, to přání trvá dodnes. Kladu si otázku, jaké by to asi bylo být princeznou? Měli by mě rádi, nebo by se proti mně vzbouřili? A co kdybych

se později stala královnou? Měla bych na to vést celou svou říši, nebo bych pro všechny byla zkázou? A co můj ženich? Co kdybych musela žít s někým, koho bych neměla ráda? Jen ta představa je hrozná. V té době by všem bylo jedno, že chci za manžela třeba našeho zahradníka a že bych s ním byla šťastná. To se naštěstí už v této době neřeší, jako spousta dalších věcí. A právě z těchto důvodů bych současnost za minulost nevyměnila. Jsem ráda, že jsem se narodila do této doby. Kristýna Daňková, 8.C, Základní škola Žižkov, Kutná Hora

Hrabě Chotek se svou rodinou prožívá jedno ze složitějších období a to nahrává mnoha komickým situacím. Udrží si svůj majetek a dceru doma? Prijďte a uvidíte.

Oživlá Kačina aneb kde je můj Karl?

E-shop pro on-line tvorbu „originálních fotoradostí‟

Každou sobotu od 4. 7. do 30. 8. 2015 od 18.00 a 20.00 hodin.

Klíčová je ohleduplnost

Turistická sezona nabrala na obrátkách a spolu s ní i sezona festivalů a koncertů. V mnoha městech, Kutnou Horu nevyjímaje, se opět objevuje „strašák“ dvaadvacáté hodiny, času nočního klidu, jehož striktní dodržování by značně omezilo festivalovou a hudební produkci ve městě.

I proto proběhla v minulých dnech schůzka na kutnohorské radnici na toto téma. Názory na omezování hlučných akcí a vůbec jejich podpora napříč obyvatelstvem se pochopitelně různí, jak se to ostatně na zmiňované schůzce potvrdilo. S řadou názorů lze souhlasit a ztotožňuje se s nimi i kulturní komi-

se města. Není možné, a nikdo si také nepřeje, aby na jednom místě v Kutné Hoře probíhala hlučná akce každý týden, případně každý druhý týden. Na druhou stranu, členové komise jsou přesvědčeni, že nelze kvůli několika málo stížnostem učinit z Kutné Hory „tiché“ a potažmo celkem sterilní město z hlediska hudební produkce a zábavy pod širým nebem. Věříme, že v Kutné Hoře jsou občané, kteří jsou ochotni při včasném a opakovaném oznámení ohledně pořádání určitého koncertu nebo festivalu zvládnout po danou dobu jistou míru zvýšeného hluku, či jsou ochotni se případně v danou dobu zdržovat mimo místo bydliště, které je v těsné blízkosti koncertu či festivalu . Pokud jako občan vlastním dům u stadionu, jsem srozuměn a smířen s faktem, že tam v době zápasů bude hluk. Bydlí-li občan u železniční trati, je srozuměn s faktem, že jej bude rušit pravidelné projíždění vlaků. Pokud občan bydlí ve městě v blízkosti areálu či parku, kde se konají koncerty, zábavy a kulturní akce, je tedy nasnadě, že tyto akce budou generovat jistou míru hluku. Na zmiňované schůzi na radnici padla zmínka o demokracii a právech jedince. Princip demokracie spočívá v respektování přání většiny a ochraně základních práv menšiny. Svoboda jedince a práva jedince musí být respektovány a chráněny, avšak svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda druhých. Pokud jsou občané, kteří bydlí v inkriminovaných oblastech, kde se konají koncerty a festivaly, několikrát včas informováni o tom, že proběhne v určitém termínu nedaleko hlučnější akce, mají tito občané možnost se svobodně rozhodnout,

zda se budou v danou dobu zdržovat v místě svého bydliště, anebo se zařídí podle svých možností jinak. Demokracie nám dává právo činit vše, co je zákonem povoleno a neškodí druhým, ale neměla by být zneužívána jedinci, kterým se nelíbí kulturní produkce v jejich okolí a činí vše proto, aby této produkci pokud možno zabránili například svými stížnostmi. Tím spíše, pokud byli občané dopředu informováni a měli možnost se na tuto krátkodobou zvýšenou hladinu hluku připravit. Bohužel se to v Kutné Hoře i v jiných městech často neděje. A proto v Jihlavě kvůli jediné stížnosti ruší velké pivovarské slavnosti, v Turnově uvažují o omezení pořádání tradičního festivalu… A v Kutné Hoře? Sotva začala rekonstrukce parku pod Vlašským dvorem se záměrem obnovit zde prostory pro pořádání kulturních akcí, už bylo na město podáno trestní oznámení proti pořádání kulturních akcí na tomto místě. Je potom smutné si uvědomit, že například v Českém Krumlově, kde roky bojují za udržení otočného hlediště kvůli úžasné scenérii tamního zámku, se někteří občané v Kutné Hoře, kde je neméně zajímavá, ne-li zajímavější scenérie, snaží kvalitnímu využití tohoto originálního prostoru městem a širokou veřejností zabránit. A co ona rozporuplná dvaadvacátá hodina a tolik zmiňované hlukové limity? V současnosti je ve schvalovacím procesu novela zákona, která by pojem hlukových limitů měla v tomto případě rušit a pravomoc povolovat a zakazovat hudební produkci pod širým nebem dát plně do pravomocí městských samospráv. Kulturní komise stejně jako většina podobných obecních orgánů v zemi věří, že se tento záměr vydaří. Následně by pak bylo možné, aby si při kulturních akcích město jasně stanovilo podmínky pro pořadatele a ty pak mohlo následně také hlídat a jejich dodržování vymáhat. Klíčová je ohleduplnost a vůle občanů a radnice se domluvit a navzájem se neomezovat a také snaha naše město podporovat, pokud ne aktivní účastí na akcích, které se ne všem líbí, pak alespoň tím, že těmto akcím nebudou občané házet klacky pod nohy. Tato spolupráce, vzájemný dialog a pochopení jsou nutné pro to, aby byla Kutná Hora kulturně živé a pulzující město a nikoliv zakonzervovaný, tichý skanzen. Mgr. Tomáš Morawski

téma

Nálady duše

Slunce již minulo svůj nejvyšší bod a příroda ve vší nádheře promlouvá do naší duše. Skrze smysly prostupují do našeho vědomí nesčetné krásy letního období. Tušíme však, odkud to vše nádherné ve světě přírody vlastně přichází? Anthroposofie nám k tomu skrze duchovní bádání R. Steinera dává vysvětlení. Pro člověka se tu zjevují říše minerální, rostlinná, zvířecí a lidská. Jejich utváření přichází z duchovních světů, astrálního a duševního (devachan). U všech říší rozlišujeme čtyři jednotlivé články. Fyzické tělo (pro člověka zrakem jediné viditelné), tělo éterické, tedy oživující (dává oživnout fyzickému), tělo astrální, to je zdrojem pudů a vášní. Jako nejvyšší článek je vlastní „já“, to dává člověku pocit sebe sama, jáství. U minerálu se setkáváme ve fyzickém světě pouze s tělem fyzickým. U rostliny je již obsaženo éterické tělo, to ji dává tvar a oživuje ji. U zvířete přistupuje navíc tělo astrální, zvíře již má své pudy, uvědomuje si vlastní existenci. Na konci stojí člověk, ten navíc se svým „já“ je jediným tvorem, jenž si uvědomuje zcela sebe sama, a díky tomu má možnost ve smyslu skutečné svobody volit své konání. Těla, jež nejsou v fyzickém světě u daných skupin obsažena (éterické a astrální já) se nalézají ve vyšších duchovních světech. V tomto členění je ještě důležitý pojem duše a ducha, o nich v pokračování. Kdo chce rozumět života záhadám, Musí tíhnout k duchovním výšinám, Neboť záhadu duše nevyřeší ti, Kdož zůstávají ve světě smyslovém. -PP-

řádková INZERCE / soutěž

Soukromá ŘÁDKOVÁ inzerce zdarma!

Byt 4+1, 2 balkony, sklep, ústřední topení uhlí/plyn, garáž, dvorek s hospodářským stavením a zahrádka, klidné prostředí, Vinaře u Čáslavi. Informace na telefonu 737 732 554. Nastěhování je možné ihned.

KUPON koupím

pro řádkovou inzerci zdarma prodám foto

• PRODÁM

Zahradní plynový gril včetně velké plynové bomby, cena 1 000,– Kč Tel.: 605 537 248. Kutná Hora RD v Tupadlech 2+1. 75 m2, zahrada 900 m2, plyn. přípojka, tlaková kanalizace, studna + vlastní vodovod, podsklepení, 779 000,– Kč. Tel.: 728 603 420

Dobrý.info Regionální měsíčník Kultura, společnost, historie a inzerce pro Kutnou Horu, Kolín, Čáslav, Uhlířské Janovice, Zbraslavice, Zruč nad Sázavou a okolí Vydavatel Lepor – svobodná agentura Lučanská 190, 284 01 Kutná Hora Tel.: 327 515 450, IČ: 41428293 www.lepor.cz Redakce PhDr. Dana Kornelie Čermáková – 608 957 160, dana.cermakova@centrum.cz Miroslav Štrobl – 605 760 323 mirekstrobl@seznam.cz Václav Veselý – 737 835 585 wendy.art@centrum.cz Jaroslav Skoupý – Veselý info Korektura: Dana Čermáková Grafická úprava, sazba Jaroslav Šrámek – 327 511 768 Editor: Dušan Lapáček Inzertní / Produkce: Monika Košatová – 731 156 214 Finanční oddělení Lenka Lapáčková – 603 193 583 Registrace: MK ČR E 18774 www.dobrý.info Distribuce: Zdarma do sítě stojanů. Vychází jednou měsíčně. Václav Veselý – 737 835 585 wendy.art@centrum.cz Vydání 07/2015 Redakce neodpovídá za obsah zaslaných příspěvků a neručí za otištění všech řádkových inzerátů z důvodu rozsahu vydání.

Řádkovou inzerci můžete také zasílat na e-mail: dobryinfo@centrum.cz Uzávěrka řádkové inzerce: 20. den v měsíci

VŽDY ZAČÁTKEM MĚSÍCE V SÍTI STOJANŮ.

2x4 židle jednou čalouněné, výborný stav a nosič na kola na střechu os. vozu, vše velmi levně. Tel.: 606 180 786. Manželskou postel s pevným roštem, 180x200 cm, bez matrací, cena 2 000,– Kč. Tel.: 723 908 562, Kutná Hora. Velkoplodé červené maliny, cena 30,- / ks, případně vyměním za sazenice kiwi apod. Tel.: 702 888 104, okres Kolín. Dřevěnou předsíňovou věšákovou stěnu s velkým zrcadlem, cena 290,– Kč. Tel.: 702 888 104. Léčivé aloe, různé velikosti, na okrasu i na léčivé výtažky. Nenáročné na pěstování. Tel.: 702 888 104. Dřevěné lyže z roku 1955 s hůlkami v dobrém stavu a bakelitovou panenku (želva na zádech). Volat večer. Tel.: 606 927 697, Kolín. Levně prodám zachovalé historické dřevěné lyže, velmi levně. Tel.: 773 523 767, Kutná Hora. Prodám zem. usedlost ve střed. obci Úžice u Kutné Hory. Nemovitost situovaná k jihu je vhodná i pro další možnou výstavbu. Les 200 m, Praha 50 km. Byt 3+1 s přísl.: 3 pokoje, kuchyň, koupelna, 2x spíž, WC,

kontaktní telefon a adresa:

částečně podsklepeno, etážové topení. Zastavěná plocha 276,94 m2, sklad + dílna 60,40 m2, kolna 64,72 m2, stodola 365 m2, chlév 226 m2. Vlastní studna a žumpa. Zahrada 2.744 m2, pozemek celkem 4.753 m2. Administrativní cena je 2.800.000Kč. Cena dohodou. Volejte nejlépe mezi 11-16 hod. na tel.: 725 769 786, nebo napište na e-mail: kalas.miloslav@seznam.cz.

• PRONAJMU

• KOUPÍM

• SEZNÁMENÍ

Motocykl JAWA, ČZ: kývačka, panelka, pérák, Stadion, Jaweta, pařez, Pionýr, vozík PAV, s spz i bez. Možno i díly a vraky. Děkuji za Vaše nabídky. Tel: 777 589 258. Rodinný dům nebo chalupu, může být i k částečné rekonstrukci. Platba v hotovosti. Tel.: 607 569 013.

Byt 1+1 v Říčanech, naproti místní ZŠ v Olivově ul. Tel.: 607 200 184, nebo 604 798 106.

• HLEDÁM

Pronájem 1+1 nebo 2+1 v Kutné Hoře, Čáslavi a okolí. Dlouhodobě. Za nabídku předem děkuji. Tel.: 776 753 945. 54letý žijící u vesnice blízko přehrady, bych se rád seznámil na trvalý vztah s upřímnou paní, štíhlá, nekuřačka a abstinentka. Tel.: 605 342 247.

• zaměstnání

Do prosperujícího hotelu v KH hledáme pracovníka na pozici kuchař, vyučení v oboru a praxe vítána, není však podmínkou. Tel.: 777 709 204.

Soutěž o CD pro děti o nebezpečí na internetu Najděte dva údaje, uvedené v některém z inzerátů červencového čísla DOBRÝ INFO. Příslušné inzeráty s hledanými údaji vystřihněte a spolu s tímto lístkem a vyplněnými osobními údaji zašlete do 21. července 2015 na adresu naší redakce: LEPOR, Lučanská 190, 284 01 Kutná Hora. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce. Jméno výherce a zároveň další soutěžní otázku uvedeme v srpnovém vydání. Ve kterém z inzerátů nebo pr článků je uvedeno:

a) slovní spojení: „NECHUŤ K UČENÍ“ b) slovní spojení: „DOUČOVÁNÍ CELÉ LÉTO!“ Jméno: ......................................................................................................................................................................... Adresa: ........................................................................................................................................................................ Telefon: ................................................................. E-mail: .............................................................................. Nezapomeňte k vyplněnému kuponu přiložit ty správné inzeráty! „Těšíme se na Vaše odpovědi.“

Vylosování VI. kola soutěže o věcné ceny 26. června proběhlo v LEPORu vylosování výherce VI. kola naší soutěže o věcné ceny v hodnotě 500 Kč. Ze správných odpovědí, zaslaných na adresu redakce, byl redakcí vylo-

sován výherce, jímž se stal pan:

Jaroslav Frgál, Kolín Svoji výhru má šťastný výherce

připravenou od 14. července 2015 k převzetí v reklamní agentuře LEPOR, Lučanská ul. 190, Kutná Hora (Po–Pá 8–18 hod.).

Veselý INZERCE

To je ale škoda!

Ve vyhlášené pražské kavárně Lucerna na Václavském náměstí, se včera našel pracovní diář režiséra Zdeňka Trošky. V něm, na straně 38 je, mimo jiné, tato poznámka: Babovřesky č. 13 a dost!

Anekdoty Soudce k obžalovanému z vraždy obou svých rodičů: „Obžalovaný, máte poslední slovo, chcete něco dodat na svoji obhajobu?“ Obžalovaný chvíli přemýšlí a potom: „Ano, vážený soude, prosím, abyste vzali jako polehčující okolnost, že jsem sirotek.“ Realitní makléř hučí do jednoho muže, aby si koupil nabízenou vilu: „Představte si, to je nádhera, něco delikátního. Krásná krajina, vila stojí přímo na břehu Vltavy. Vy se ve svém pokoji svléknete do plavek a můžete přímo skočit do řeky.“ Pán přemýšlí a potom: „Tak hezký to je, ale co když přijde povodeň?“ Makléř mávne rukou a říká: „Prosím Vás, žádný strachy! Kde je vila a kde je Vltava!“

Panoptikum písmen

Stěžuje si muž manželce: „Žádného neštěstí jsem nebyl v životě ušetřen.“ Žena: „No, ještě jsi nebyl vdovcem.“ Manžel: „Mluvím o neštěstí, miláčku.“ Jedna kamarádka u kávy říká druhé: „Kdy vlastně zemřel tvůj muž?“ Ona: „Holka, brzo, tři dny po svatbě.“ „Tři dny po svatbě? Tak to dlouho netrpěl.“ Žena přijde do vězení na Mírově a říká bachařovi: „Nemohl byste dát mému manželovi nějakou lehčí práci?“ Bachař udiveně: „Myslíte, že nalepování známek je těžká práce?“ Žena: „Nalepování známek? Mně říkal, že kope nějakej tunel.“

DĚTI / seriál z regionu

Pan Berušák zemřel. Lékař taktně oznamuje jeho manželce tuto smutnou novinu: „Vážená paní, mám pro Vás dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Nejdříve tu dobrou. Vysoké teploty vašeho manžela už klesly...“ Ona a on v posteli, on vidí na jejím nočním stolku fotku mladíka a ptá se: „To je tvůj manžel nebo milenec?“ Ona: „Ne, miláčku, to jsem já před operací.“ A jedna o lordech Zemřel starý lord Arthur a lord Noel, který přišel na pohřeb, se ptá jeho syna: „Jaká byla jeho poslední slova?“ Synek: „Žádná, matinka s ním byla až do poslední chvíle.“

Trocha poezie Pravil otec matce vystižně a kratce. Dlouze on se nebavi je to chachar z Ostravy. Anna Lepá

Turistická poradna Co musíte udělat, jestliže potkáte v Tatrách hladového medvěda? Nic. Medvěd udělá vše za vás.

Jazykový koutek

Za svou trestnou činnost můžu i nemůžu. Můžu za to, že piju, nemůžu za to, že jsem potom opilý.

kého zařízení se brání zveřejnění místa, neboť se bojí nájezdu bulvárních plátků.

O důchodci Ladislavu D. je známo, že rád chytá ptáky na lep a mladší vdovy na důchod, s kterým nevíme, co dělá.

Chotusice

Všechny čtyři děti má ve zvláštní škole, avšak psa vycvičil tak dobře, že při každém honu mu domů natahá průměrně 16,5 kusů různé zvěře. Odnášel jsem si z chléva domů vždy jen trochu mléka na pudink a připouštím, že jsem takto mohl odcizit 1 500 litrů mléka.

Zaručené super info Žleby

Není pravda, jak tvrdí pan Karel V. ze Žleb, že Hus byl náš první kosmonaut, který bohužel uhořel na startu. Mistr Jan Hus byl kněz, učenec a reformátor církve a za svoji pravdu byl upálen.

???

Život - to je výzva! zvolal jistý čerstvý novorozenec na porodnickém oddělení jedné nemocnice v našem regionu. Vedení tohoto zdravotnic-

Ajznbonština datel výpravčí fíra strojvedoucí hospoda jídelní vůz hrábě sběrač koloťuk vozmistr maňas manipulační vůz pešunk násep šíny kolejnice živák tlačítko bdělosti

Humor mezi paragrafy Václav K. do zápisu uvedl, že nebyl 14. minulého měsíce v zaměstnání. Procházel se kolem závodu a prý zkoušel, zda bez něho mohou pracovat. Výherce červnového mini testu je Vlasta Benhartová. Věcná odměna je k vyzvdnutí na adrese redakce do 31. 7. 2015.

Sponzorem stránky „Veselý info“ je web:

Na místním vojenském letišti a v jeho okolí se má natáčet několik akčních scén nového filmu o agentovi s povolením zabíjet. Tentokrát hlavní hrdina bude blondýn a film ponese název James Blond, agent 007.

Mini test pivní V pivovaru pracuje a) sládek b) chládek c) splávek V pivovaru nenajdete a) varnu b) válcovací stolici c) spilku V pivovaru Rohozec vaří a) pepsiho colu b) vynikající pivo c) všichni zaměstnanci Odpovědi posílejte na e-mail: dobryinfo@centrum.cz. V pivu a pivovarnictví vzdělaný šťastný vylosovanec obdrží něco pěkného z Pivovaru Rohozec. Autor stránky J. Skoupý

INZERCE

MISTROVSTVÍ SVĚTA V AKROBACII NA KLUZÁCÍCH Letiště Zbraslavice 5.�–�15. srpna 2015 Denní program a informace na

www.wgac2015.cz

Sponzoři a partneři

Mediální partner

D ATA B Á Z E LETIŠŤ ®

ramex spol. s r.o.

AKCE NA TRIČKA S POTISKEM

SKUPINOVÉ SLEVY OD 5 DO 15 KS TRIČEK

SLEVA 10 %

Vhodné pro tábory, sportovní skupiny, hromadné dovolené...

Akce platí od 1. 6. do 31. 8. 2015 a vztahuje se na trika zakoupená v Leporu včetně potisku řezanou fólií, formát A5 nebo A4

http://www.facebook.com/ LEPORreklamka ZADÁNÍ

TISK

VYZVEDNUTÍ

www.lepor.cz

Lučanská 190 • Kutná Hora • Po – Pá 8.00 – 18.00 hod. • tel.: 327 515 450