DOBRY INFO ZARI 2016 by Lepor cz

Pro region Kutná Hora



Kolín



Čáslav

Zruč nad Sázavou



Uhlířské Janovice

regionální časopis ZDARMA do sítě stojanů



inzerce firem a živnostníků



Osobnost regionu

MALVÍNA KREPSOVÁ

společnost



kultura



historie

Ať září i v září !

Kolín Kutná Hora Suchdol Miskovice Malešov

Čáslav

Uhlířské Janovice Červené Janovice Zbraslavice

více na straně 9

Kutná Hora

Interview

v regionu našeho srdce Z regionu

září 2016

Zbraslavice



Zruč nad Sázavou

Seriál

EDITORIAL Hola, hola, škola volá! A jedeme zase na plné otáčky. Odpočinuto, zrelaxováno, načerpáno nových sil – prostě jsme po prázdninách ve skvělé kondici vrhnout se do práce… Je to tak i u vás? Anebo jste si v běhu zrychlujícího se tempa doby nestačili ani o prázdninách vydechnout? Zajímalo by mě, která odpověď u vás zvítězila. Za sebe si myslím, že od doby, kdy jsme začali jako lidstvo žít dva životy v reálném čase, najít si čas na relaxaci je stále složitější. Že nevíte, jaké dva životy mám na mysli? No přece ten fyzický reálný a ten druhý virtuální online. Ten nás totiž zrychluje na nevídané tempo. Díky všem těm chytrým zařízením se z nás stávají neustále vyrušovaní štvanci a doba mobilní z nás plíživě dělá tvory debilní. A tak si v souvislosti s novým školním rokem říkám, jak ještě dlouho vydrží tištěný slabikář a další učebnice prvňáčků, jak dlouho bude ještě žádaný tištěný magazín anebo kniha. V redakci rádi přijmeme vaše tipy, jak ještě dlouho… Jelikož chceme k zachování tištěných časopisů přispět, v září vám přinášíme poprvé rozšířené 36ti stránkové vydání Dobrýho infa! K jeho čtení vám přejeme pohodové chvíle bez vyrušování oněmi „chytrými“ a všudypřítomnými věcičkami. No, a pokud se vám podaří najít v regionu našeho srdce místo, kam záření ze všech možných mobilních, wifi a dalších zářičů nedosáhne, dejte nám vědět – rádi o něm napíšeme. Milí čtenáři, díky za přízeň, a ať nám letošní září jen slunečnými paprsky „babího léta“ září! Dušan Lapáček

Moudro na září

Omylu, příteli, neujdeš. Avšak omyl ti dovolí tušit pravdu. E. Geibel Historie není o letopočtech s. 10

Buskeři na ulici s. 22

Jiřina Šejbalová s. 27

ŘÁDKOVÁ INZERCE

ZDARMA

INZERCE

Barborská 38, Kutná Hora(naproti antikvariátu), Barbors mitremineral@seznam.cz mi itremi

tel.: 327 515 140

otevřeno DENNĚ včetně SO a NE: 9.00–17.00

zdravější potraviny Šultysova 165, K.Hora

nová kolekce

T Y R K YS

prsteny, přívěsky, náušnice, náramky ....

SLEVA 20 %

na veškerý sortiment

při předložení tohoto kupónu (platí pro jakýkoliv nákup do 30. 9. 2016)

DĚTSKÉ BAVLNĚNÉ PUNČOCHÁČE E

TÍ

P 30 LA .9 TÍ .2 DO 01 6

Betonárna Malín

Provozní doba: Po - Pá 6.00 - 14.30 tel.: 327 523 643 mobil: 606 605 500 (p. Piskačová - vedoucí betonárny) piskacova@silnicecaslav.cz

-mouky, těstoviny, kaše -luštěniny, koření, oleje -čaje, kávy, čokolády -bezlepkové, bezlaktózové a DIA výrobky -kozí, ovčí, kravské produkty -Ayurvédské čaje -byliny, tinktury, sirupy, čaje -sušené ovoce, oříšky semínka -ECO drogerie, kosmetika zubní pasty, mýdla, masti, sprch. gely -čistidla do myčky nádobí prací prášky

www.fashion-mami.cz

Kč

Kutná Hora, Masarykova 187 v supermarketu Albert tel.: 777 303 104 Po–Čt 9.00 – 19.00 Pá–So 9.00 – 20.00 Neděle 9.00 – 16.00

Výroba a rozvoz betonových směsí domíchávači a avií.

Mobilní čerpadla zajistíme na přání zákazníka

ÚVODEM

Učit se, učit se… ? První třída kašička, druhá třída myšička, třetí třída dobří žáci, čtvrtá třída darebáci, pátá třída medvědi, protože nic nevědí.

Nevím, kdo z vás si vzpomene na tuto poněkud infantilní říkanku, popisující leckdy krušné začátky povinné školní docházky. Obávám se, že mnozí z nás nevěděli mnohé ještě v dalších ročnících škol různého stupně, byť generace dříve narozených byla podle tolikrát zprofanovaného hesla jistého Lenina, který se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, informována, že je nutné „Učit se, učit se, učit se!“. Ruku na srdce: kdo z vás si bral tuto myšlenku až tak k srdci? Jistě, seznamovali jsme se během svých školních let s mnohými novotami, naučili jsme se mnohému, odkrývala se nám dosud nepoznaná

tajemství z oblastí předmětů oblíbených i těch nepříjemných, což nezřídka bývala matematika, fyzika, chemie…(další si doplňte podle svých zkušeností). Ať tak nebo tak, škola je jistě základ života, jak dokumentuje oblíbený film pro pamětníky z roku 1938. Škola jedenadvacátého století je samozřejmě jiná, než byla škola, popisovaná poeticky v románu B. N. Babička (1. zkušební otázka: Doplňte celé jméno autorky). Je jistě jiná, než byla na počátku padesátých let minulého století, kdy školní osnovy direktivně určoval tehdejší ministr školství, akademik Z. N. (2. zkušební otázka: Doplňte celé jméno tohoto akademika, v tehdejší době také ministra školství a osvěty). A jistě mi dáte za pravdu, že ta současná škola, vstupující do přelomu let 2016/2017, poskytuje svým žákům či studentům poněkud jiné informace než jejím předchůdcům, absolvujícím školní vzdělání všech stupňů v období éry bývalého československého prezidenta, jistého Dr. G. H. (3. zkušební otázka: Uveďte celé jméno tohoto bývalého prezidenta ČSSR). Pokud jste na všechny tři zkušební otázky odpověděli správně, pak vězte, že vámi strávená léta ve školních lavicích nebyla zmarněným časem. Dokázali jste se orientovat v různých etapách naší historie a předpokládám, že jste odpovědi na otázky nemuseli vyhledávat na internetových stránkách či je „vygooglovat“ , případně získat prostřednictvím facebooku… (další formy elektronických kontaktů si doplňte podle

svých znalostí a schopností) bombardováním skupiny svých přátel s nekompromisní žádostí o pomoc. Ostatně – chtěli jste vůbec znát odpovědi? A teď si dovolím poněkud provokativní otázku: Co vůbec očekáváme od dnešní školy? Znát odpověď na 1. - 3.otázku? Možná. Musí dnešní žák či student vědět, kdo to byla B. N., Z. N. či Dr .G. H.? Možná. Musí ovládat malou a velkou násobilku, pravidla používání dvou druhů písmenka „i“, případně „y“ ? No, měl by, i když jeho osobní počítač či notebook ho případně upozorní na gramatickou chybu, takže vlastně – nemusí. Stejně tak se nemusí „šprtat“ onu zbytečnou historickou skutečnost, že výše uvedený Lenin se jmenoval Uljanov, a koneckonců i u té nepříliš obecně oblíbené matematiky, chemie, či…(opět si doplňte dle svého) se poradí se svým osobním přítelem – rozuměj počítačem, notebookem, mobilem… atd. lépe a rychleji než s knihou. Ale je tu „drobné“ nebezpečí: Došlo-li by… (4. a závěrečná otázka: Definujte slovní tvar tohoto výrazu) souhrou náhod k celkem reálnému a ve svém výsledku dramatickému jevu, zvanému „black out“ (pro ty dříve narozené: zhroucení elektronických sítí), uměli by si žáci současné pátého či jakéhokoliv dalšího stupně všeobecného vzdělání poradit bez těch podpůrných elektronických pomůcek? Dovolím si věřit, že jejich pedagogové či pedagožky (femininum slovního tvaru pedagog) jsou i na tuto situaci připraveni.

KVALITNÍ

ŠVÉDSKÁ OBUV

A tak tedy všem, kteří zasednou v tomto měsíci do školních lavic základních či středoškolských tříd a učeben: držíme vám palce. Stejně tak vašim pedagogům a pedagožkám. Je na vás, jak bude vypadat náš svět za deset, dvacet či za padesát let. Je na vás, budou-li z vás nejen dobří žáci dobrých učitelů, ale i dobří odborníci. Život medvědů, kteří nic nevědí, je možná pohodlný, ale věřte, že v našich krajinách skončí většina medvědů buď v zoologických zahradách, nebo v hradních příkopech coby atrakce pro turisty. Vy dnes máte na víc. Miroslav Štrobl

Obsah úVODEM Učit se, učit se...! ................................... 3 OSOBNOST REGIONU Malvína Krepsová................................... 4 z regionu Den židovských památek........................ 7 pozvánka Těšte se do Semtěše............................... 8 interview Historie není o letopočtech ................... 10 památky Víte, co je výsernice?............................ 12 Z REGIONU Na zámku je kůň .................................. 13 Z cestovatelského deníku O lenosti a kráse .................................. 14 Kultura a společnost ................... 17 z dílny žáků Kouzlo tajemné zahrady ....................... 20 z regionu Špalíček v novém ................................ 21 Buskeři na ulici .................................... 22 pozvánka Noc na Karlštejně.................................. 23 zvířata Proč je prevence důležitá? ................... 24 seriál Jiřina Šejbalová.................................... 27 spolky M´am´aloca a boží dar .......................... 28 zdravá výživa Jak správně vybírat potraviny............... 30

MÓDNOST NADČASOVOST

KVALITA

PŘÍRODNÍ MATERIÁLY VYSOKÁ ÚROVEŇ ZPRACOVÁNÍ

Sokolská 413, Kutná Hora | Po - Pá: 9.00 - 12.00 14.00 - 17.00 | So: 9.00 - 11.00, tel.: 606 620 777

ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU Znamení Vah ........................................ 33 ŘÁDKOVÁ INZERCE ............................. 34 VESELÝ INFO ....................................... 35

OSOBNOST REGIONU / MALVÍNA KREPSOVÁ

Chvála návratů

i když místní občané se tomu v prvních chvílích celkem pochopitelně bránili. Nicméně škola se uzavřela a vznikla otázka, co s jejím objektem. Ve spolupráci s několika obyvateli Kaňku vznikl tedy projekt využití a kutnohorský městský úřad, přesněji řečeno tehdejší místostarosta Dr.Vančura, nám vyšel velmi ochotně vstříc.

Paní Malvína Krepsová z Kutné Hory je žena velmi sympatická, velmi energická, velmi aktivní, velmi cílevědomá, ale také velmi skromná, ačkoliv její osobní aktivity v mnoha oblastech života našeho regionu by daly „zabrat“ alespoň třem pracovitým jedincům, jak vás o tom přesvědčí následující řádky. Ale vezměme to po pořádku. Ačkoliv jste se v Kutné Hoře narodila, své rodiště jste v roce 1984 vyměnila za Prahu, ale po 18ti letech jste se do stříbrného města vrátila. Stručná otázka: Proč? Na vaši stručnou otázku musím odpovědět trochu zeširoka: můj manžel v té době žil a pracoval v Praze. A tak jsem po svatbě začala svůj nový život jako účetní v jedné pražské základní škole. Návrat do Kutné Hory pro mě znamenal nejen návrat domů, ale i poznávání nových aktivit v sociální a charitativní oblasti. Takovým prvním impulzem byla moje spoluúčast na založení občanského sdružení DIGNO v Kutné Hoře, zaměřené na osobní asistenci osobám s různým charakterem zdravotního postižení. Musela jsem se seznámit se specifickou agendou ekonomiky, ale pro mě to byla výzva, kterou jsem ráda přijala, a ráda se této činnosti věnuji dodnes. V roce 2005 se měla zavírat základní škola na Kaňku, vy jste využila své zkušenosti z neziskové organizace a s vervou vám vlastní jste se do sice nepříjemné, i když celkem logické situace vložila. Po pravdě řečeno, to uzavření kaňkovské školy byla škoda, ale nakonec vzhledem k počtu žáků to mělo svoji logiku,

A tak v prostorách bývalé školy vznikla Mozaika a vy jste byla jedním ze zakladatelů tohoto sdružení. Proč právě Mozaika? Protože je tu mozaika různých činností. V současné době je to již 11 let, co jsme kaňkovskou Mozaiku otevřeli veřejnosti. A mne tehdy připadl nelehký úkol ji vést v prvé řadě po té stránce ekonomiky, ale samozřejmě také v obsahu činností. I když byla a je mojí srdeční záležitostí, po deseti letech jsem předala její vedení do rukou paní Jaroslavě Veselé a já jsem dál zůstala členkou výboru. Dál vedu její účetnictví a mám na starost některá jednání ohledně dotačních procesů k zajištění činnosti a podobně. Vy jste se také po návratu do svého rodiště vrátila ke své lásce – zpěvu. Mám pravdu? Máte. A za tenhle návrat musím poděkovat své mamince, která byla řadu let členkou tehdejšího kutnohorského pěveckého sboru. V roce 2005 jsem ještě pouze jako doprovod jela s pěveckým sborem do Slovinska, no a po návratu jsem do téhle úžasné party lidí, zapálených pro sborový zpěv, začala chodit jako členka nynějšího pěveckého spolku TYL. A jak to tak bývá, i tady jsem členkou výboru, ale to není podstatné. Víte, já jsem zpívala ráda už od dětství, a dokonce jsem kvůli tomu vstoupila do tehdejšího Pionýra. Vážně? Opravdu. Tehdy byl při bývalém kutnohorském Domě pionýrů a mládeže dětský pěvecký sbor Plamínek, který vedla paní učitelka Jitka Jeřábková. Ale podmínkou členství v tomto sboru bylo členství v Pionýru. Já tehdy byla členkou turistického oddílu TOM, který pokračoval v duchu zrušeného Skautu. Pionýry jsme moc rádi neměli. Pro chuť zpívat ve sboru jsem ale nakonec i do toho Pionýra vstoupila a na zpívání v dětském pěveckém sboru mám moc pěkné vzpomínky. Taková byla prostě doba. Pojďme raději do té současné: Zvon pro Jakuba, to je vlastně vaše myšlenka. Kdy se zrodila? Když jsem se vrátila z Prahy do Kutné Hory, při procházkách městem, které

M. Krepsová s maminkou a manželem miluju, jsem si uvědomovala jeho poetiku snad mnohem víc než před lety. Mnohé jsem se dozvídala a mnohé jsem o něm nevěděla. Mimo jiné také to, že kostel sv. Jakuba nemá zvony. To jsem se dozvěděla náhodou až od varhaníka Michala Hanuše. V rodinné knihovně jsem našla knížku, pojednávající o obnově kostela sv. Jakuba z roku 1946, kde je podrobně popsán smutný osud jakubských zvonů po roce 1942. To byl impulz k tomu, abych oslovila pana pátera Uhlíře s myšlenkou návratu kutnohorských zvonů nebo alespoň jednoho na svatojakubskou věž. Kutná Hora, město kostelů, město s úžasnou zvonařskou tradicí - a na dominantní kostelní věži nemá zvony? Pan farář Uhlíř mi na tu snad až provokativní otázku odpověděl krásnou větou: „Víte, mně se na té vaší myšlence moc líbí, že ačkoliv jste jaksi mimo farnost…“, čímž myslel, že chodím do kostela pouze příležitostně…, „s touhle úžasnou myšlenkou přicházíte“. Shodli jsme se tedy na tom, že zvon do kostela sv. Jakuba vrátíme. A tak vznikla sbírka Zvon pro Jakuba, vyhlášená v květnu tohoto roku u příležitosti velkého koncertu kutnohorského Učitelského smíšeného pěveckého sboru TYL za spoluúčinkování Kutnohorského komorního orchestru a dnes již světoznámého hudebního tělesa Hradišťan v čele s panem Jiřím Pavlicou i dalších. Vyhlášení sbírky našlo velmi dobrou odezvu mezi kutnohorskou veřejností. Významným partnerem je tu také Město Kutná Hora a Česká spořitelna. Když to dobře dopadne, tak v příštím roce se do věže vrátí zvon. Tedy nový. Měli bychom sebrat zhruba 3,5 milionu korun.

To není málo. Myslím tím nejenom peníze, ale i starostí. Máte pravdu, ale já jsem optimista a věřím, že se nám všem, kdo se o naplnění myšlenky snažíme, podaří vrátit alespoň jeden zvon, který svým zvukem doplní onoho genia loci mé milované Kutné Hory. V jakém stadiu je realizace vámi vyvolané sbírky v okamžiku teď? Oslovili jsme možné dodavatele, dostali jsme určité nabídky, a máte-li na mysli okamžik „teď“, tak protože je začátek září, mělo by již být rozhodnuto, kdo, kdy a – promiňte mi tu snad až přízemní otázku – za kolik. Vybráno máme něco přes půl milionu korun. Dovolte mi tedy na závěr našeho příjemného setkání jakési shrnutí předchozích vět: čím to je, že vy, ač jste se do svého rodiště vrátila po určité době, jste rodilé Kutnohoráky dokázala v tom nejlepším slova smyslu vyburcovat k akci tak náročné a zároveň navýsost významné? Prosím vás, nepřeceňujte mne. Já jsem jenom jedna z těch, kdo Kutnou Horu milují. Myslím si, že každý, kdo tu žije, nebo se sem jako já vrátil, si tu nachází svoje stopy mládí, dospělosti, či chcete-li chválu návratů. Do dětství, do mládí i věku dospělosti. Já Kutné Hoře vděčím za mnohé. Sbírku Zvon pro Jakuba považuji za významný počin pro Kutnou Horu a budu ráda, pokud se nám ho všem podaří naplnit. Vraťme se k vašemu členství v kutnohorském pěveckém sboru Tyl. Již

několik let je to amatérské těleso na vysoké úrovni s velkou šíří náročného repertoáru. Velkou zásluhu na tom má náš sbormistr a dirigent profesor Vladimír Licek. Je sice náročný, ale díky jemu jsme mohli prožívat úžasné okamžiky při koncertech doma i v zahraničí. Neměli bychom zapomenout na váš rozhodující podíl při hudebním festivalu Praha, klasika... Přibližte jej našim čtenářům. Zkusím být stručná: festival má hlavní organizační základnu v Praze, v jeho

čele stojí paní Ada Slivanská, houslistka, a pan Jiří Havlík, hornista a dirigent. Já v něm působím jako hlavní pořadatel pro Kutnou Horu, takže mám na starosti veškeré organizační záležitosti, a pokud v programu zpívá náš sbor, tak ještě účinkuji. Součástí tohoto festivalu bylo například letošní koncertní provedení Dvořákovy Rusalky v refektáři bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci a pak Má vlast od Bedřicha Smetany, provedená v chrámu sv. Barbory za účasti hudebníků prakticky z celého světa. Kutnohorská část tohoto festivalu probíhá vždy na počátku srpna od roku 2014,

OSOBNOST REGIONU / z regionu

a kdybych se měla podrobněji zmínit o jedinečnosti jednotlivých koncertů, o osobnostech, které na průběhu festivalu participují, tak by vám na to nestačila nejméně dvě čísla vašeho měsíčníku, který si vždycky ráda přečtu. Děkuji, rád vaše slova uznání vyřídím svým redakčním kolegům. Tak, jako každá hudební skladba má svůj konec, tak se pokusím udělat závěrečnou tečku za naším rozhovorem, který byl pro mne velice příjemný, a jsem přesvědčen, že bude zajímavý pro naše čtenáře. Na mnohé z vašeho vyprávění

se sice v předchozích řádcích nedostalo, ale jak se říká – není všem dnům konec. Děkuji vám za ohlédnutí do vašich životních návratů i budoucích plánů a přeji vám neutuchající elán a energii. Budu se těšit, až z věže sv. Jakuba zazní zvon, u jehož zrodu jste stála. Bude to onen dobrý symbol chvály návratů do historické podoby našeho města. Miroslav Štrobl Fotografie rodinný archiv Malvíny Krepsové

Osudy zvonů kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře

Historické prameny dokladují čtyři zvony, které byly v minulých staletích umístěny ve věži tohoto kostela. Nejstarším byl malý zvonek, zvaný Sedmerník, jímž se v období středověku zvonilo havířům k nástupu do dolů. Podle legendy dal tento zvon odlít jeden z kutnohorských mincířů, který při své práci v mincovně kradl stříbrné mince, na smrtelné posteli se vyzpovídal ze svých hříchů a z nakradeného stříbra dal odlít tento zvon. V roce 1835 byl Sedmerník přelit v pražské zvonařské firmě Karla Bellmanna a po přelití vážil 90 kg. Na plášti byl barokní reliéf Panny Marie a nápis Ave gratia plena dominus tecum benedicta a také německý nápis se jménem firmy, která zvon přelila: Umgegossen von Karl Bellmann k.k. Hofglockengisser in Prag 1835. V roce 1942 byl Sedmerník z věže sejmut, odvezen do Prahy a odtud do neznámé německé tavírny.

Další zvon, nazývaný původně Vorel (někde je psáno Orel) byl odlit v září roku 1478 kutnohorským zvonařem (konvářem) Prokopem Ptáčkem. V roce 1732 byl přelit a po vysvěcení sedleckým opatem dostal nové jméno Karel Boromejský. Při velké bouřce 16. prosince 1733 však do kostelní věže udeřil blesk a zvon byl natolik poškozen, že musel být přelit znovu, a to olomouckým zvonařem Holousem. Přelitý vážil 2 570 kg a jeho průměr činil 170 cm. Byl zasvěcen sv. Vavřinci. Na jeho plášti byl velký městský znak a reliéfní obrazy sv. Jana Nepomuckého, sv. Maří Magdalény a sv. Petra. V roce 1852 však zvon opět pukl a byl přelit na náklady obce Kutná Hora. Při vytahování na věž se však zřítil a musel být tedy opět přelit, tentokrát brněnskou firmou Vojtěcha Hillera. Přelitý vážil 4 500 kg, na jeho plášti byl reliéf sv. Vavřince s nápisem Věnován sv. Vavřinci – počtvrté přelit nákladem obce Kr. hor. města Hory Kutné r. 1880 za purkmistra J.U.DraJosefa Říhy a arciděkana p. Josefa Peřiny. Ani tento zvon nepřečkal nacistickou okupaci. 30.dubna 1942 byl z věže sejmut a skončil v německé tavírně. V roce 1483 byl do kostelní věže zavěšen velký zvon Václav, slitý k poctě sv. Tro-

jice a P. Marie. Krátce před vypuknutím 1. sv. války byl přelit pražským zvonařem Arnoštem Diepoldem. Nicméně v roce 1916 byl sejmut a zrekvírován pro válečné účely. Stejný osud potkal také zvon Jakub, odlitý pražským zvonařem Kühnerem a zavěšený do zvonice v roce 1771. Za pouhé dva roky musel být přelit, měl pak váhu 1 300 kg. Na plášti tohoto zvonu byly reliéfní obrazy andělů v oblacích s troubami, reliéf Božího oka a městský znak. V roce 1916 byl zároveň se zvonem Václav také zrekvírován pro vojenské účely. Osazení kostelní zvonice doplňoval ještě malý zvonek – Umíráček, jímž se zvonilo na poslední cestu zemřelým. Tento malý zvonek byl také jediný z původních svatojakubských zvonů, který se po skončení 2. sv. války vrátil 18. června 1946 na své místo. Jakubské zvony měly poslání upozorňovat na nebezpečí, které hrozilo městu. Pokud hlásný na věži zpozoroval na půl míle od města oheň, zazvonil třikrát zvonem Sedmerník, objevil-li se požár na předměstí, zazněl z věže prostřední zvon, a požár ve městě ohlašoval hlas velkého zvonu Vorel. Jakákoliv obrazová dokumentace k po-

pisovaným kutnohorským zvonům se bohužel nedochovala. K unikátním historickým dokumentům však patří speciální gramofonová deska, na níž byly 26. března 1942 zaznamenány hlasy svatojakubských zvonů krátce před jejich zničením. Myšlenka navrátit věži kostela sv. Jakuba hlas zvonu a vypsání sbírky Zvon pro Jakuba je v těchto souvislostech čin velmi úctyhodný. Na jeho naplnění se můžete podílet i vy prostřednictvím zaslání jakéhokoliv finančního příspěvku na účet 33882222/0800, v hotovosti můžete svůj příspěvek vložit do speciálních pokladniček ve tvaru zvonu, ale přispět můžete také koupí předmětu s logem projektu „Zvon pro Jakuba“ nebo i dárcovskou SMS. Miroslav Štrobl Použitá literatura: Obnovený kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře, Nákladem arciděkanského úřadu v Kutné Hoře, 1946 Štroblová H., Altová B. a kol., Kutná Hora, Lidové noviny, 2000 - Dudák V., Kutnohorský poutník, BASET Praha-Kutná Hora, 2004

z regionu / pozvánka

Golem a Sirael na ostrově

Skupina historického šermu a dobové hudby Páni z Kolína, která si letos připomíná 25 let trvání, si v srpnu nadělila další dvě úspěšné akce, kterými své výročí patřičně oslavila. Po květnové, hojně navštívené, v pořadí již XXI. historické bitvě na kolínské jízdárně, nazvané Meč a koruna a věnované císaři Karlu IV., následovaly 6. srpna XVI. Historické slavnosti ve Zruči nad Sá-

zavou, nesoucí se opět v duchu našeho nejslavnějšího panovníka, od jehož narození letos uplynulo 700 let. V krásný letní den mohli návštěvníci shlédnout několik šermířských vystoupení, například zručských Železných pánů nebo skupiny Streitax, dobové tance v podání skupiny Mariane, hudbu Karlovy doby od dívčí části Pánů z Kolína, kejklířské kejkle a nakonec také – vzhledem

k prostorám v menším měřítku – rekonstrukci historických bitev Karla IV. u italského hradu San Felice a u Kresčaku (1346). Závěr večera vyplnil koncert skupiny Rangers. Zatímco zručské slavnosti realizovali Páni z Kolína na objednávku města, 4. Historické slavnosti na Kmochově ostrově 13. srpna, dříve známé jako Císařský den, se nesly zcela v jejich režii. Byly věnovány 440. výročí korunovace Rudolfa II. římským císařem, takže se to na ostrově hemžilo renesančními šlechtici, mušketýry, švýcarskými landsknechty, byla tu alchymistická laboratoř s přípravou rozličných lektvarů jako v Harry Potterovi, ražba mincí, kterou obstarával šermíř a bývalý kaskadér, živí hadi v čarodějnickém stánku a hlavně téměř pětimetrová socha Golema, se kterou se všichni chtěli vyfotit. Také výběr stánků byl stylový, nenašli jste tu nic, co by jen zavánělo pouťovým pozlátkem. Všechno řemeslná, ruční práce – šperky, napodobeniny dobových dřevěných zbraní pro děti, přírodní koření a bylinky, voňavé polštářky a panenky z Klubu panenek ČR ze Zruče, ručně malovaná sklíčka a mnoho dalších. Občerstvení bylo na jednom místě a nabízelo kuřecí a vepřové maso a klobásy, byl tu i klasický trdelník. Žádné langoše a smažené kroucené brambůrky, které najdete všude jinde. Program od 10.00 do 18.00 nabídl pes-

trou škálu vystoupení od šermířských soubojů přes renesanční tance a hudbu až po komentovanou vojenskou přehlídku, vytvořenou jako horoskop pro Rudolfa II. Páni z Kolína se prezentovali novými renesančními kostýmy, bubny a prapory, které představili poprvé na červnových Slavnostech růží v Českém Krumlově. A scéna amfiteátru, kde se konal hlavní program, byla vyzdobena erby Rudolfa II., prapory a dalšími historickými proprietami, které si skupina vypůjčila po zámcích a hradech. Návštěvníci museli mít pocit, že se skutečně ocitli v rudolfinské době... Však jich přišlo víc než dost, krásné letní počasí přilákalo zhruba jeden a půl tisíce lidí. Organizátoři mohli být víc než spokojeni. A co chystají Páni z Kolína na příští slavnosti? „Budou věnovány císařovně Marii Terezii, což je pro nás trošku oříšek vzhledem k tomu, že na rozdíl od renesance a baroka byla její doba, tedy klasicismus, daleko méně barevná,“ prozrazuje šéf skupiny, scenárista a dramaturg Miroslav Horáček. „Ale máme dost času vše promyslet a naplánovat.“ Tak držíme palce a těšíme se na další kolínské Historické slavnosti, tentokrát tereziánské, v srpnu 2017! Dana Čermáková Fotografie autorka

Vláčkem na Řepánkovy slavnosti

Poslední zářijový víkend zažije Kolínská řepařská drážka na severním předměstí Kolína v Sendražicích vrchol své sezóny. 24. a 25. září se mohou příznivci železnice svézt vláčkem, taženým parní lokomotivou, v rámci Řepánkových slavností. Vláček vyjíždí od 10 do 16 hodin každou celou hodinu. Na slavnostech nebudou chybět typické polabské řepánky - sladké bochánky, plněné řepou a mákem. V Sendražicích

i na konečné stanici Býchory najdete občerstvení a dětské hřiště, v sobotu zahraje kapela Trampoty. Kolínskou drážku se v roce 2000 rozhodli obnovit nadšenci železniční historie jako turistickou atrakci. Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky zahájil provoz o sedm let později. Drážka původně sloužila přepravě řepy z polí do kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín. Dráha měřila

i s odbočkou 11,5 km a vedla do Františkova (Ovčáry), Býchor a Jestřábí Lhoty. Jakožto nejstarší ze všech cukrovarských drah v Čechách byla také nejdéle v provozu, a to celkem 68 let. Kromě řepy se v osobních vagonech vozívalo i panstvo z Kolína na hony zakladatele drážky a majitele velkostatku Adolfa Richtera. V roce 1945 byli drážkou dokonce odvezeni zaměstnanci továren před nálety na kolínskou Pe-

trolku. Dnešní úzkorozchodná trať měří 4,5 km a zastavuje na čtyřech zastávkách. V nádražní budově v Sendražicích najdete muzeum, věnované historii nové drážky i původních polabských řepařských drážek a pěstování a zpracování řepy. Jízdu mohou absolvovat i vozíčkáři, rodiny s kočárky a cyklisté. Do provozu drážky je zapojeno téměř 70 nadšenců, kteří bez nároku na odměnu tráví svůj volný čas opravami a neustálým vylepšováním. V budoucnu je v plánu zrekonstruovat další vagóny a osadit historickou točnu na konečném nádraží v Býchorech. Kromě stávající benzínové drezíny se počítá také se šlapací a pákovou drezínou, které vozí menší skupiny. Lída Charvátová

z regionu

Den židovských památek

Grafiky českých symbolistů v Čáslavi grafická díla významných českých symbolistů, jakými jsou František Bílek, Felix Jenewein, Josef Váchal nebo Max Švabinský, ale také například práce zakladatele symbolistického hnutí, německého malíře, sochaře a grafika Maxe Klingera. Výstavu, která je prodejní, uvedl kustod sbírky DRIT, malíř, grafik Od 15. srpna do 11. září mohou všichni, kdo se hlouběji zajímají o výtvarné umění, navštívit v čáslavské výstavní síni na náměstí mimořádnou výstavu Pozdní český symbolismus v grafické tvorbě 1. poloviny 20. století, která je vytvořena z bohatého fondu pražské rodinné sbírky DRIT. Představuje

a sběratel Pavel Hlavatý za přítomnosti ředitelky čáslavského muzea a knihovny Soni Dedíkové. Vernisáž si nenechal ujít ani majitel Galerie naivního umění v Kutné Hoře Jan Skorka Lauko. -danFotografie autorka

V neděli 14. srpna bylo v rámci prvního Dne židovských památek v ČR otevřeno 41 vybraných židovských pamětihodností. Návštěvníci si prohlédli hřbitovy a synagogy, které nejsou běžně přístupné nebo prošly v posledních letech rekonstrukcí. Mezi zpřístupněné památky patřila také čáslavská synagoga v Masarykově ulici. Byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská, tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské

Je libo hummus, raw nebo bio víno?

To všechno a ještě mnohem víc nabídl v sobotu 20. srpna již 4. ročník Natura festivalu, který se konal poprvé v GASKu. Jde o akci, prezentující výrobce přírodních produktů, kteří nepoužívají žádnou chemii a vracejí se k čisté, původní produkci, šetrné k přírodě a ověřené staletími. Přestavilo se tu 13 biovinařů včetně Vinných sklepů Kutná Hora, dvě vinařství prezentovala vína z Francie a Itálie. Kolem dvanácti firem pak nabízelo pochutiny různého druhu od francouzských a lokálních sýrů a francouzských sušených klobásek s neuvěřitelnými náplněmi (modrý plísňový sýr, ořechy, pepř

ad.) přes cizrnový hummus až po lehké studené občerstvení v podobě třeba rustikální bagetky s dýňovým pestem nebo švýcarského chlebíčka s olivovou tapenádou. Nechyběly raw pokrmy, tedy nevařená, syrová jídla, například raw ovesná kaše nebo raw kuličky z datlí, mandlí, chia semínka, macy a raw kakaa. Znalý návštěvník si tu musel připadat jako v ráji... Současný moderní trend zdravých a vyvážených jídel, většinou vegetariánských, veganských, bio a zároveň zčásti bezlepkových, se zdá být v našem regionu Srdce Čech jako zjevení, ale jsou tu výjimky, které dávají naději, například restaurace Klíček z Poděbrad, která otevřela svoji pobočku v Kolíně. Její jídelní lístek je skutečně trendy... -danFotografie autorka

ulici, a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu. Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale také 103 židovských občanů, kteří se nikdy nevrátili do svého města. Vladimír Havlíček Fotografie autor

SMÍŠENÉ ZBOŽÍ U SUDKŮ

PRODEJ POTRAVIN – OVOCE, ZELENINA, NOVINY, ČASOPISY A DROGISTICKÉ ZBOŽÍ TEL.: 607 892 740 Dolní 282, Kutná Hora

Zdroj fotografií z akcí i pro Dobrý info

Tradiční zpravodajský server z Kutnohorska tel.: +420 607 779 452 rene.svoboda@seznam.cz www.svoboda.info

POZVÁNKA / z regionu

Těšte se do Semtěše

Rytíř Brtník Na sobotu 10. září vás zveme do starobylé obce Semtěš v podhůří Železných hor na zajímavou akci, nazvanou Nejen za rytířem Brtníkem. Celodenní program začne ve 13.00 hod. v Turistickém centru U rytíře Brtníka v domě čp. 40 vedle Obecního úřadu. Uvítá vás sám rytíř Brtník a pro prvních deset svých malých hostů má připraveno malé překvapení. V jeho doprovodu se poté všichni projdete po označené stezce v obci, budete hledat písmenka do křížovky, kterou dostanete před zahájením procházky. Závěr procházky bude v místním kostele, kde možná objevíte poklad a můžete se zúčastnit

komentované prohlídky místního kostela. Od 14.00 hod. si budete moci v místním Turistickém centru vyzkoušet různé činnosti našich předků od dob Keltů přes středověk až po renesanci, například drcení obilí, kvíz s různými historickými názvy, dobové zbraně a podobně. Budete si moci také vyzkoušet oděvy z doby císaře Karla IV., psaní husím brkem či práci pregéře, tedy raziče historických mincí. Program bude pokračovat v 15.00 hodin komentovanou cestou po historických místech okolí obce, při níž vás bude provázet rytíř Rubín. Během celého programu můžete navštívit věž bývalé místní tvrze. Na všechny, kteří přijmou pozvání do Semtěše, pak čekají malé odměny. Vstupné pro dospělé je 40,-Kč, pro děti 20,-Kč a rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) jen 100,-Kč. Přijďte poznat historická místa našeho regionu a pobavit se do nádherné přírody na úpatí Železných hor. Těší se na vás rytíři Brtník a Rubín. -mš-

Nikoli Vendelín, ale Jack!

Možná si pamatujete mediální hvězdu klokana Vendelína, který před pár lety v létě utekl chovateli na Vysočině a několik dnů se pohyboval kolem dálnice D1. Byla to v okurkové sezóně skvělá atrakce, která bavila posluchače rozhlasu i diváky televize. Vendelín policistům i veterinářům s úspěchem unikal, a to tak dokonale, až se nakonec sám – patrně ze stesku - vrátil domů. Jeho popularitu nyní přebral čáslavský klokan rudokrký jménem Jack ze Schořova. Na začátku bylo podezření, že ve vesnicích kolem Čáslavi běhá klokan. Že nejde o tzv. městskou legendu anebo vtip, potvrdil pan Jaroslav Břinčil, kterému se podařilo vačnatce vyfotit mezi obcemi Březí a Štrampouch. Pohotový fotograf příhodu popsal takto: „Klokana jsem potkal cestou do práce asi v 5.20 hod. ráno. Vypadal naprosto v pořádku, nejspíš je zvyklej na lidi,

protože po zastavení šel k autu.“ A dále dodal: „Jelikož jsem pospíchal do práce, tak jsem zatroubil, klokan uskočil do škarpy a já pokračoval v cestě.“ Po této zprávě nastal hon, vlastně dva hony. Tím prvním byl hon na klokana nejen proto, že majitel vypsal vysokou odměnu, ale především proto, že lidé s klokanem soucítili a chtěli mu pomoci. Tím druhým byl mediální hon na fotografa Jaroslava Břinčila. Byl obviňován, že klokana nechytil a raději jel do práce. Zastal se ho nakonec i majitel Jacka, který potvrdil, že vačnatce je problém chytit na dvoře, natož v přírodě. Satisfakcí pro pana Břinčila může být skutečnost, že informaci rozšířil a přispěl tak k Jackově odchytu. Stalo se to v obci Chlum. Klokan rudokrký je stejně jako všichni klokani býložravec a živí se travinami, bylinami a samozřejmě nepohrdne ani zeleninou. A to se mu stalo osudným, i když to vlastně bylo jeho štěstí. Pro tyto pochoutky se „vloupal“ do jedné z místních zahrad a díky své „mediální slávě“ byl poznán a chycen do sítě z fotbalové branky. Jack, krásné a přátelské zvíře, se tak vrátil z výletu ke šťastnému majiteli do Schořova. Jaroslav Břinčil Fotografie autor

Svatý Liberát by se divil

Když v roce 1734 nechala majitelka kácovského panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, umístit ve zdejším kostele Narození Panny Marie jednu z relikvií svatého Liberáta, nemohla tušit, že tím zakládá tradici kácovské poutě. Po staletí k hrobu tohoto mučedníka putovali kolem 17. srpna poutníci, aby tady hledali posilu, za něco děkovali a nebo jen měli dobrý pocit z návštěvy památného místa. Datum konání poutě je určeno tak, aby se konala v neděli v týdnu po 17. srpnu. Tradice církevních poutí je dnes na mnoha místech u nás přetavena v několikadenní lidové veselice, které nemají s původním posláním a smyslem poutí nic společného. Nejmodernější adrenalinové atrakce i tradiční kolotoče, létající labutě, houpačky, dětské mašinky a perníková srdce představují spolu s nabídkou lángošů, smažených brambůrek a spoustou stánků s více či méně laciným zbožím dnešní podobu poutí. Nejinak tomu nebylo ani ve dnech

19. – 21. srpna v Kácově. Nejkrásnější den představovala sobota, kdy byly prostory od náměstí až po břeh Sázavy zavaleny stovkami návštěvníků z blízkého i širokého okolí. Průjezd městem byl zrušen, příjezdové komnikace zcela zahltila zaparkovaná auta. K vidění byly nejen holandské adrenalinové atrakce jako Extreme Off Ride a Booster Maxxx, ale třeba i Aquazorbing neboli velké nafukovací průhledné míče, ve kterých se dítě pohybuje v bazénu. Je to určitě bezpečnější než kutálet se ze stráně dolů... Velmi zajímavý byl i bazén, v němž jezdily dvoumístné lodičky s volantem, podobné elektrickým autíčkům z autodromu. Nechyběly trampolíny, skákací hrad, lavice, strašidelný dům ani rotující velké hrnečky, takže na své si přišli všichni – děti, dospívající i dospělí. Na kácovskou pouť se romanticky založení návštěvníci mohli v sobotu dopravit také parním vlakem Ferdinandem s lokomotivou Čtyřkolák, který České dráhy vypravují každý rok několikrát od června do konce srpna do různých míst Posázaví. Odjezd byl v 9.00 hod. z nádraží Praha – Braník, do Kácova historický vlak i s několika přestávkami dorazil ve 13.15. Zpátky pak vyjuchané návštěvníky odvezl v 17.00, v Praze na vršovickém nádraží vystoupili v osm večer. Krásný to celodenní výlet bez starostí. Kácovská pouť sice není tak velká jako třeba kutnohorská, má však své neopakovatelné kouzlo na břehu romantické Sázavy... -danFotografie autorka

inzerce

Soběšín – 12 byt. jedn. 3+1 7 598 000,– Kč 731 485 709

Kutná Hora – Žižkov, prvorep. vila, 5 988 000,– Kč 731 485 709

Kutná Hora – Žižkov, novost., 4+kk, 4 380 000,– Kč 730 807 807

Kutná Hora – RD se zahr., 5+1, 4 248 000,– Kč 731 485 709

Ohrada – Nová Ves – RD 4+1, 122m2, 3 798 000,– Kč 604 712 351

Kutná Hora – Žižkov, novost. 3 798 000,– Kč 731 485 709

Ohrada – Nová ves – bung., 4+kk, 108m2, 3 498.000,– Kč 731 485 709

Bohdaneč – RD 5+kk, novostavba, 3 180 000,– Kč 730 850 785

Kutná Hora – Sedlec, novost. ŘD, 2 998 000,– Kč 730 807 807

Dobřeň – RD 5+1, 2773m2, stodola, 2 598 000,– Kč 730 850 785

Křesetice – Krupá, RD 1 498 000,– Kč 730 850 785

Lomec – Mlýn z 19. stol., 4019m2, 1 480 000,– Kč 734 513 876

Zbizuby – RD 2+1, garáž 1 350 000,– Kč 730 807 803

Krakovany – RD/chalupa po rekon., 789 000,– Kč 734 513 876

Kutná Hora – 3+1, 67m2, 2 lodžie, garáž, 1 980 000,– Kč 734 513 876

Kutná Hora – 3+1, 4.NP, 69,5m2, rekon., 1 750 000,– Kč 734 513 876

Kutná Hora – 3+1, 68m2, balkon, Čáslav – poz. pro komerč. využ.,9.448m2, 1 498,– Kč/m2 1 698 000,– Kč 730 850 785 731 485 709

Kutná Hora – Kaňk, staveb. poz., sítě, 900,– Kč/m2 734 513 876

Kutná Hora – Kaňk, staveb. poz., sítě, 899,– Kč/m2 731 485 709

SLUŽBY

REALITNÍ KONZULTACE - nezávazná jednání, odhad tržní ceny, příprava nemovitosti,… GARANCE NEJVYŠŠÍHO ZISKU PRODÁVAJÍCÍMU - kvalitní prezentace, obchodní činnost, aktivní přístup… PRÁVNÍ ZABEZPEČENÍ PŘÍPADU - dohled nad celkovým procesem, příprava dokumentace,… ADMINISTRATIVNÍ ČINNOST - žádná byrokratická zátěž pro klienty,… Individuální přístup, slušnost, pracovitost!

ZDE MŮŽE BÝT I VAŠE NEMOVITOST!

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ MAKLÉŘ MĚSÍCE Martina Mejstříková, vedoucí týmu makléřů, tel.: 731 485 709

• více jak 60 stojanů (odběrných míst)

• měsíční roznos do schránek

rkevropa.cz/kutnahora

interview

Historie není o letopočtech

„Je třeba znát souvislosti,“ řekl mi na úvod našeho rozhovoru ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. Kulturní instituci s více než stoletou tradicí, pod kterou spadá Podlipanské muzeum v Českém Brodě, Muzeum Kouřimska, Muzeum lidových staveb v Kouřimi a tvrz v Hradeníně, vede už sedmým rokem. Za tu dobu se mu podařilo zrealizovat I. etapu dostavby kouřimského skanzenu (o tom jsme psali v minulém vydání) a zahájit záchranu gotické hradenínské tvrze statickým zajištěním a osazením její věže kopií původní barokní střechy, za kterou tvrz získala nejen ocenění Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů (psali jsme o tom v červnovém vydání), ale byla rovněž navržena na cenu Národního památkového ústavu. Vladimír Rišlink má také podíl na ponechání vzácných barokních varhan v kostele sv. Havla v malé obci Štolmíř, které jsou považovány za třetí nejkrásnější v Česku. Za dobu jeho působení se v kolínském muzeu konalo několik výstav, které svým významem přesáhly hranice regionu, například dvě egyptologické výstavy. Má jasnou vizi, kam by mělo muzeum dále směřovat, a to je v dnešní době docela vzácné... Kde se u vás vzal vztah k historii a památkám? V rodině?

Kdepak, moji rodiče jsou ze zcela jiného oboru, nikdo u nás k tomu neměl vztah. Zato já odmalička. Traduje se historka, že když mi bylo asi pět let, šel jsem s mámou po Karlově mostě, a protože jsem se zastavoval u každé sochy, abych si ji prohlédl, cesta přes most nám trvala dvě hodiny. Jsem rodičům vděčný, že tento můj zájem respektovali, a tak jsme jezdili na výlety hlavně po památkách. Na základní škole patřil dějepis k mým nejoblíbenějším předmětům, myslím si ale, že se učil dost špatně, protože biflování jmen a letopočtů vede spíš ke znechucení. Bohužel ani v současnosti k žádným změnám v tomto směru nedošlo, což je škoda, historie si to nezaslouží. Já sám nosím v hlavě jen málo letopočtů, důležité jsou souvislosti, vždycky mě zajímal životní styl lidí v určité historické době. Na gymnáziu jsem se účastnil všech soutěží, které se týkaly památek. Nelze se tedy divit, že jsem začal studovat dějiny umění a historii. Převážil zájem o dějiny umění, proto se má diplomka týkala středověké architektury. Nakonec jsem se ale tomuto tématu nevěnoval, protože mi vadilo, že u středověkých památek často chybějí písemné prameny, kdežto k uměleckým památkám z pozdějších období existují ve větším množství. Začal jsem se zabývat barokní architekturou a sochařstvím. Když jsem zjistil, že se tím nedá uživit, a také že sama věda příliš záchraně památek nepomůže, vrhnul jsem se na téma projektového managementu ve vztahu k udržitelnosti kulturního dědictví. K tomu jsem se dostal jako aktivista se skupinou nadšenců, kteří založili občanské sdružení na záchranu kolínského zámku. Jste kolínský rodák? Ne, pocházím z Dobrého Pole u Kouřimi, v Kouřimi dnes bydlím, ale ke Kolínu mám silný vztah. Řekl bych o sobě, že jsem obrovský lokální patriot. S kolínským regionálním muzeem jste v kontaktu už z dob studií, že? Ano, jako student jsem o prázdninách pracoval jako průvodce v kouřimském skanzenu. Tyto zkušenosti se mi později coby řediteli hodily, protože jsem měl možnost poznat tu práci zezdola, takže mám pro mé podřízené pochopení. Do muzea jsem nastoupil 1. srpna 1995 jako kurátor sbírek výtvarného umění a uměleckého řemesla. Udělal jsem několik pěkných výstav... Počátkem nového tisíciletí se ale můj osobní život dostal do krize, a tak jsem se rozhodl změnit zaměstnání. V roce 2004 jsem nastoupil do Národního památkového ústavu jako odborný pracovník oddělení movitých památek církví. Kromě vyřizování běžné agendy, která byla suchopárná, jsem měl možnost poznat

obrovské množství různých památek, které nejsou běžně k vidění, což bylo naopak mnohotvárné a velice zajímavé, otevřelo mi to i obzory v oblasti znalectví. Dostal jsem se také do kontaktu s obchodem se starožitnostmi, navštěvoval jsem aukce historických uměleckých předmětů po celé Evropě, což bylo pro mě velmi poučné. I přes atraktivitu působení u NPÚ mě to ale pořád táhlo do Kolína, takže když bylo v roce 2009 vyhlášeno výběrové řízení na funkci ředitele Regionálního muzea, přihlásil jsem se do něj. Krátce před tím se ovšem změnilo vedení kraje, a výběrové řízení tím bylo ovlivněno, takže bylo nejdříve zrušeno a pak opakováno. Trochu mě zarazilo, že politika zasahuje i do této oblasti, ale bohužel taková je realita. Po určitých peripetiích jsem se nakonec ředitelem muzea stal. Co vás v ředitelském křesle čekalo? Musel jsem řešit několik naprosto zásadních záležitostí. První z nich byla nutnost začít se víc věnovat kouřimskému skanzenu. Znamenalo to pohroužit se do etnografie, což nebyl můj obor. Naštěstí starat se o takový skanzen znamená i přesahy do historie a do dějin umění, takže jsem si tím svůj zájem doplnil. Problémy mi to nedělalo, etnografie mě vždycky zajímala, na studiích jsem dokonce zvažoval, že bych si ji přibral, ale protože jsem studoval pět let, měl jsem školy plné zuby a chtěl jsem skončit. Čekalo mě rovněž vytvoření nové koncepce rozvoje muzea. Jako příspěvková organizace Středočeského kraje má ve své správě 13 objektů, o které se stará. Mnoho z nich je v nevyhovujícím stavu, takže nejsou využívány, navíc takové množství budov, rozptýlených po celém Kolínsku, není z provozního hlediska efektivní. Mým cílem je nevyužívané objekty opravit a snížit celkový počet budov muzea na sedm. Teď je například v konečné fázi rekonstrukce

a dostavba naší třicet let nepoužívané hlavní budovy, Veigertovského domu na Karlově náměstí, kam přestěhujeme knihovnu, zázemí pro pracovníky, depozitáře, vzniknou zde výstavní prostory, nové stálé expozice, přestěhuje se sem informační centrum. Pro veřejnost bude budova zpřístupněna ke konci roku. Díky přestěhování do Veigertovského domu budeme moci opustit dva objekty, které jsme měli v nájmu od města Kolína a od soukromého subjektu. Další snižování počtu budov závisí na přístupu kraje k dalším dvěma zásadním projektům – k rekonstrukci tvrze v Hradeníně, kde chceme kromě zpřístupnění této zajímavé památky pro veřejnost zřídit centrální depozitář. Dnes ho máme ve třech budovách, které nevyhovují ani z hlediska prostoru, ani podmínek uložení. Začali jsme statickým zajištěním hlavní věže a jejím zastřešením, to je ale jen začátek. Čeká nás tam ještě strašně moc práce. Druhým zásadním projektem je II. etapa dostavby skanzenu v Kouři-

interview / z regionu se vaše objekty nacházejí. Samozřejmě. Velice dobrou spolupráci máme s vedením Kolína, Českého Brodu a Plaňan, čehož si velice vážím.

mi, který by se měl postupně proměnit v Muzeum české vesnice. S druhou etapou je volně spojena rekonstrukce tzv. Prokůpkova domu v centru Kouřimi, postaveného v letech 1929 – 1930. Je to velká budova, kterou bychom chtěli zrekonstruovat a přestěhovat do ní Muzeum Kouřimska, centrum pro tradiční lidovou kulturu středních Čech, nové expozice z národopisu a uměleckého řemesla a vytvořit tu zázemí

pro pracovníky muzea a pro pořádání národopisných pořadů v kouřimském skanzenu. Všechny tyto projekty dalšího rozvoje muzea jsou samozřejmě závislé na penězích. Rada kraje nedávno schválila finanční prostředky na opravu střechy Prokůpkova domu, což je základ jeho rekonstrukce. Pro vaši práci je určitě důležitá spolupráce s vedením měst a obcí, v nichž

Nejdůležitější je ale určitě spolupráce se Středočeským krajem jako vaším zřizovatelem... Ano. S krajskými politiky obvykle nemám problém dohodnout se na všem potřebném. Složitější to ale někdy bývá s úředníky. Například po loňské změně ve vedení Odboru kultury a památkové péče bohužel jasně vidím, že naše spolupráce s tímto věcně příslušným odborem je dost problematická a mnohdy z různých důvodů vázne. Pojďme od práce k volnému času. Máte čas na koníčky? Dřív jsem rád cestoval, chodil do přírody, jezdil na kole, ale teď na to mám strašně málo času. Práce v muzeu znamená, že nemám pevně stanovenou pracovní dobu, jsem tam často o víken-

dech, někdy pracuji v podstatě téměř nepřetržitě. Jak to zvládá vaše rodina? Manželka je kostýmní výtvarnice se zaměřením na historické oděvy, externě spolupracuje s muzeem při národopisných pořadech ve skanzenu jako produkční a autorka kostýmní výpravy. Máme desetiletého syna, který díky naší práci toho ví o historii víc než jeho vrstevníci, ale jinak je jako ostatní – učí se hrát na hudební nástroje, má rád sport. Jaké povolání si v životě zvolí, je jen na něm, jen bych byl rád, aby to bylo takové, které ho snáz uživí než to moje. Dovolte mi popřát Vám silnou vůli a pevné nervy při uskutečňování plánů dalšího rozvoje kolínského muzea.

Když do skanzenu, tak do Kouřimi

Volala mi kamarádka. „Co děláš v sobotu? Jedeme do Kouřimi, chceme se kouknout do skanzenu.“ „No to já chtěl před časem taky“, povídám jí a pokračuji: „Nenech se mást, na internetu to vypadá jako že mají otevřeno, ale byl jsem tam s dětma a stavbaři mě nepustili ani k bráně.“ „Né, vážně“, nenechala se odbýt kamarádka: „To už neplatí, otevírají ho po rekonstrukci

a má tam být slavnostní zahájení.“ Tak na to jsem byl zvědav. Jezdil jsem do Kouřimi rád. Skanzen tam byl malinký a trochu trpěl socialistickou představou o záchraně památek, i přesto jsem tam jezdil s nadšením. Kouřim má hezké náměstí. Je na svou velikost poměrně živým městečkem, a když se procházkou vydáte i k Lechovu kameni, máte na celý den o zábavu ratolestí postaráno. Poslední dva roky mi tam ale na dopolední část výletu něco chybělo. Skanzen. Dorazili jsme těsně před desátou. To se mělo otevírat, ale zahájení, to slavnost-

ní, bylo plánované na jedenáctou. Nedočkavě přešlapující dav u vchodu tím byl mírně zmaten, ale vzhledem k tomu, že paní v pokladně neustále opakovala tři základní informace: 1) že ještě není deset, a tak se tam nesmí. 2) Že dnes je to zadarmo 3) Že ten plánek skanzenu si každý smí vzít, byli těšící se lidé ochotni předstírat klid a trpělivost. Pak se čas navršil až k desáté hodině. Přítomní ztichli. Bylo slyšet štěbetání ptáčků a šumění listí. Ale žádný povel ve smyslu start, můžete tam, zahájení provozu nepřišel. Najednou pomalým krokem od brány podél pokladny směrem do skanzenu prošel pán. Přicházel od parkoviště tak jako jiní před ním, ale nikdo ho nezastavil. Ušel asi deset metrů. Lidé ho pozorovali, pak se koukali na pokladnu a pomalinku se začali, jako by ani nepohybovali nohama, přesouvat po cestě za pánem. Celý pohyb se zrychloval a zrychloval a některým až u „domečku loupežníka Karaby“ z pohádky o staré bambitce došlo, že není kam spěchat. Je otevřeno. Vím, byl to pro kouřimský skanzen křest ohněm. Spousta věcí ještě nebyla úplně dochytaná. Například příval lidí nestíhaly obsloužit stánky a občerstvením

Dana Čermáková Fotografie autorka a archiv Regionálního muzea v Kolíně

ani restaurace. A tak jako ještě nestihla vzrůst tráva na návsi, trochu rozpačitě se zajížděl i program. Ale už to byl skanzen, jak ho mám rád. Vesnička, kde se dá sednout pod strom nebo šmejdit po staveních. Kde buší kladiva kovářů. Kde můžete obdivovat hbité prsty košíkářů i dráteníků. Kde si ve škole pod obrazem stařičkého mocnáře mohou děti zkusit, co to je klečet na hrachu. Kde vám pán za stavem nahlas vysvětlí, že netká kobereček, ale režné plátno. Nebo kde si můžete zkusit prát na valše. Stál jsem u zvoničky, poslouchal lidovky v podání krojované kapely a říkal si, že je tu hezky. A navíc - dřív jsem tu míval pocit, že někdo okopíroval fotografie, a bylo mi jedno, jestli jsou věci či domy funkční, hlavně, že vypadají tak nějak. Dnes se tu můžete inspirovat. Perfektní řemeslná a restaurátorská práce tu v každém detailu září funkčností a chytrým řešením lidového stavitelství. Najednou tu máte pocit, že takhle to bylo, tak se žilo. A že tak se vlastně klidně dá žít i dnes. Zkrátka, pojedu se tam zase někdy podívat. Kam? Kam jinam? Když do skanzenu, tak do Kouřimi. Karel Novák

PAMÁTKY

Víte, co je výsernice?

ly se neuvěřitelné unikáty – původní renesanční krov paláce z let 1608 – 1609, dřevěné trámové záklopové stropy, zdobené nádhernou malbou, renesanční výsečové klenby se štukovými žebry a rozetami v přízemí a v místnostech 1. patra nebo renesanční portály dveří i oken.

Moje maminka se narodila v roce 1928 v Radimi u Peček. Na přelomu tisíciletí jsem ji vzala podívat se na rodný dům.Tehdy ještě existoval v nezměněné podobě, dnes je na jeho místě nová stavba... Pak jsme se vydaly na procházku a narazily na zámek, ukrývající se u rybníka. Zdevastovaný, chátrající jako většina památek, poznamenaných „péčí“ reálného socialismu. Netušila jsem, že jde o zcela jedinečnou renesanční stavbu. Její krása byla odhalena až v roce 2009, kdy nový majitel zámek otevřel veřejnosti v podobě prvního prohlídkového okruhu. Tehdy ještě probíhala celková rekonstrukce. Dnes se zámek skví ve své plné obnovené kráse. Maminka by měla radost... Zažila ho jako dítě v době, kdy ho vlastnil poslední majitel před komunistickou konfiskací, profesor MUDr. Jaroslav Bukovský, osobní lékař rodiny prezidenta Masaryka. Ani ona, ani její rodiče stejně jako lidé ze vsi nejspíš nevěděli, že zámek je vzácnou památkou, protože si z něj doktor Bukovský udělal reprezentativní soukromé sídlo, kam měli přístup jen pozvaní. Celý ho elektrifikoval, jeho vzhled doplnil pseudorenesančními štíty a původní francouzský park přeměnil na anglický, takže v něm dnes najdeme ojedinělé arboretum, které se pyšní například sekvojcem obrovským, tureckou lískou, jinanem dvoulaločným a dalšími vzácnými dřevinami. Do interiérů však nijak nezasahoval, protože věděl, že koupil výjimečnou stavbu. Díky tomu, že zámek nikdy nevyhořel ani nebyl vyrabován a nezasáhla ho nijak vážně ani třicetiletá válka, dochova-

Od Zárubů k Lichtensteinům Zámek vznikl zčásti přestavbou původní gotické vodní tvrze ze 14. století a zčásti novou výstavbou. Za jeho vybudováním stojí starý český vladycký, později šlechtický rod Zárubů z Hustířan. Základní stavba v podobě dvoupatrového paláce byla dokončena Karlem Zárubou z Hustířan v roce 1610. Jde o u nás docela vzácný styl saské renesance, který byl výrazně protestantský – Zárubové se jím hlásili ke své víře. Což se jim pak nevyplatilo, když byl zámek Karlovu synovi Janovi v roce 1631 zkonfiskován za podíl na přípravě saského vpádu do Čech. Příkladů saské renesance v Čechách najdeme jen pár, asi nejvýznamnější je zámek v Benešově nad Ploučnicí. Během bouřlivého vývoje v 17. století a 18. století se na panství v Radimi vystřídala celá řada majitelů. Po Zárubech zde sídlili Šternberkové, ve 30. letech 17. století se dostalo do správy Albrechta z Valdštejna. Koncem března 1634, měsíc po jeho vraždě, ho koupil císařský rada, hrabě Berchtold z Uherčic. Od Berchtoldů Radim koupili Gräfenburgové. Ti ji v 80. letech 17. století prodali Gallasům. Roku 1702 zámek koupil nově povýšený rytíř Jan František Brahier, původním povoláním pražský poštmistr a jeden z prvních vydavatelů novin v Čechách. V dědickém řízení po manželech Brahierových ve 20. letech 18. století ho získal generál Leopold hrabě Šlik, ten však brzy zemřel, takže majetek zdědil jeho syn František Jindřich. Za jeho správy zámek dopadl neslavně – v roce 1750 se dostal až do soudní dražby. V ní Radim koupila Augusta, hraběnka Kinská, která si zdejší

zámek zvolila za své sídlo. Život v Radimi pro ni plynul celkem spokojeně, byl vyrušen jen bitvou u Kolína v roce 1757. Bojiště bylo tehdy nedaleko a radimský zámek posloužil jako místo, kde byli verbováni rakouští dragouni, slavní holobrádci. Druhou nepříjemností byla selská bouře z roku 1775, tu už ale hraběnka Kinská nezažila. Zámek rebelie naštěstí nijak nepoškodila. V roce 1783 hraběnčin syn František Josef Kinský prodal panství Lichtensteinům. Ti jej spravovali celých 140 let až do roku 1923. Kolik jen generací to bylo... Během jejich vlastnictví byl zámek upraven na správní centrum radimského panství, šlechta v něm již trvale nesídlila. Po první pozemkové reformě (1923) zámek s přilehlými statky koupila statkářská rodina Bukovských. Ti na zámku bydleli až do roku 1950, kdy došlo k jeho zestátnění a přeměně v sídlo Místního národního výboru. Vznikly tu kanceláře, byty a oddací síň. Bývalá majitelka paní Bukovská, vdova po doktoru Bukovském, měla být vystěhována, ale tehdy se za ni postavili lidé z Radimi, takže jí bylo dovoleno na zámku dožít. Vana Anny Rakouské, prevét a postel jako z Angeliky

Radimský zámek se po revoluci v rámci restitucí vrátil rodině Bukovských, která jej v roce 2005 prodala manželům Dotlačilovým. A ti se pustili do jeho rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že se v objektu za „panování“ socialismu nedochoval žádný inventář, protože se i zde nejspíš uplatnila tehdejší obvyklá praxe svozu historického nábytku, během něhož se část poztrácela, část zničila, část byla rozkradena a zbytek poházen na skládkách, noví majitelé interiéry postupně zaplnili originály renesančního a raně barokního nábytku, který nakoupili na dražbách po celé Evropě. Díky tomu si při prohlídce zámku připadáte jako v dobách Ludvíka XIII. a mušketýrů. V jedné ložnici je například umístěna zcela unikátní celoměděná vana gondolového typu, v níž není těžké si představit koupající se Angeliku... Tyto vany se začaly vyrábět v Anglii, na kontinent si ji do Francie jako první nechala přivézt matka Ludvíka XIV. Anna Rakouská. Jediným novějším kusem z celé původní dobové vany je špunt z 19. století... V ložnici se kromě ní nachází rovněž originální postel z roku 1634. Zájemci v ní mohou strávit noc, zvláště milá je pro novomanžele... Další zajímavostí z vnitřního vybavení radimského zámku je barokní francouzský astrologický globus, na němž

13 jsou k souhvězdí domalována znamení zvěrokruhu. Podle znalců patří k jednomu z nejzajímavějších exponátů etážová skříň norimberského typu, která je národní kulturní památkou. Pochází z počátku 17. století a jde vlastně o sestavu ze soklu, dvou velkých truhel a spodního zásuvkového dílu. Dodnes na ní fungují i zámky. Raritou, která je velmi kvitována návštěvníky, jsou pak renesanční toalety, tzv. prevéty, staročesky řečené výsernice. Aby renesanční dáma nemusela na nočník nebo nedej bože putovat studenými chodbami, měla v ložnici k dispozici svůj prevét. Na zámku jich bylo několik, každý z nich měl svoji vyzděnou šachtu, která končila žumpou. K patě zámku tak nic nevoňavého nepadalo (jak bylo běžné ve středověku). Po pří-

památky / z regionu

chodu z prevétu měla dáma k dispozici hned vedle dveří zdobenou nádržku na vodu a malé umyvadlo. Takové komfortní renesanční WC... Dnešní návštěvník si může prohlédnout jak úchvatný velký sál s ochozem a nádherným původním malovaným stropem, všechny renesanční místnosti včetně pánské a dámské ložnice, ale i suterény zámku v podobě bílé a černé kuchyně s cínovým a měděným nádobím, vrchnostenskou kancelář, strážnici nebo sklepení. Probíhají tu programy včetně speciálního okruhu pro děti s pohádkou, příběhem a hádankami. Návštěva zámku v Radimi u Peček stojí skutečně za to. Není to žádná náhražka, ale skutečný, ba spíše neskutečný originál. Perla české renesance. Dana Čermáková

Na zámku je kůň!

Zleva Ing. Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína v Kladrubech n. Labem, ředitelka NZM Kačina Ing. Alena Štecherová a generální ředitel NZM Ing. Milan Jan Půček Zámek Kačina v Nových Dvorech otevřel pro své návštěvníky novou expozici – zámeckou konírnu, umístěnou v rozlehlých suterénních prostorách této ojedinělé klasicistní stavby. Expozici oficiálně otevřela ve čtvrtek 11. srpna ředitelka Národního zemědělského muzea Kačina ing. Alena Štecherová za přítomnosti řady hostů, z nichž jmenujme generálního ředitele Národního zemědělského muzea ing. Milana Jana Půčka a ředitele Národního hřebčína v Kladrubech n. Labem ing. Jiřího Machka. Jak ve svém úvodním slovu uvedla paní ředitelka, zpřístupněním pečlivě zrekonstruované zámecké konírny si splnila po dvanácti letech svůj sen, když v tehdy zanedbaných prostorách objevila pozůstatky po bývalém ustájení koní majitelů zámku, hraběcí rodiny Chotků. I když od snové vize k její současné realizaci uplynula určitá doba, výsledek rozhodně stojí za to. Budete-li procházet tímto prostorem, poznáte, jakou péči věnovali majorátní páni svým koním a jejich pohodlí při ustájení. Také technické provedení jednotlivých stání je dokladem promyšlené práce, počínaje pohodlným prostorem

pro každého koně a konče možností vodního vymývání spodní části dřevěných roštů. Každého návštěvníka jistě zaujme dermoplastický preparát plnokrevného hřebce Grandiva, umístěný v naprosto reálném postoji v jednom ze stájových stání. Narodil se v roce 1938 v Německu a je spojen s budováním stáda v Napajedlech, kde patřil mezi nejúspěšnější plemeníky. Na dostihové dráze startoval 20 x a z toho 8 x zvítězil. V zámecké konírně mohlo být ustájeno až čtrnáct koní, jezdeckých i kočárových. Ti klidnější, kočároví koně, se uvazovali do užších „štontů“ neboli stání, která se nacházejí v části blíže k východu do parku. V zadní části konírny jsou uzavřené boxy, kam se uzavírali na volno temperamentnější koně, především hřebci, hřebné klisny nebo klisny s hříbětem. V konírně i přilehlé kočárovně musel být také dostatek místa pro koně a kočáry hostů. Konírna byla vystavěna až v samém závěru stavby zámku v roce 1823. Její umístění v suterénních prostorách šlechtického sídla je zcela unikátní, zpravidla byl pro ustájení koní budován samostatný objekt. Svému účelu sloužila kačinská konírna až do počátku 30. let minulého století, kdy poslední šlechtický majitel Quido Thun Hohenstein uprchl před hrozbou konkurzu do ciziny. Ale ještě v 60. letech minulého století byli v původní konírně umisťováni koně na jednu noc při příležitosti jezdeckých závodů. S koňmi byla na Kačině spojena ještě budova kočárovny, k níž dnes přiléhá zámecký skleník. Zde byly garážovány kočáry a bydlel zde také zámecký kočí. Součástí prohlídky zámecké konírny je také vystavený kočár, který pochází ze sbírek Národního hřebčína v Kladru-

Z rodinného alba Chotků – počátek 20. stol.

Vyjížďka před zámkem, kolorovaná fotografie z r. 1910 bech n. Labem a je ukázkou, jaký typ kočáru zapřahali Chotkové při svých cestách či vyjížďkách po okolí. Jde o kočárový typ „Phaeton“, vyrobený v Paříži roku 1884, kočár pro mladé muže, kdy majitel sám ovládá spřežení. Vystavené dobové fotografie z rodinného archivu Chotků pak návštěvníkům nové expozice přibližují momentky ze všedního i svátečního dne, jehož nedílnou součástí byli i koně. Zámek Kačina u Nových Dvorů patří mezi perly zámeckých objektů nejen na území ČR, ale dá se říci, že v celé Evropě. Turistům dnes nabízí návrat do období klasicismu, charakterizovaného nejen elegantními stavbami a jejich ne-

Na zámku je kůň

Pohled do zrekonstruovaných stání méně elegantním vybavením, ale také atmosférou, v níž je architektonické dílo dokonale propojeno s ojedinělým prostředím rozlehlého zámeckého parku, do něhož si návštěvník jistě dosadí ušlechtilého koně, v jehož sedle si lze představit dámu, případně zámeckého pána při projížďce kočárem v průčelí zámku . Všem, kdo se zasloužili o zrekonstruování zámecké konírny, patří uznání a dík. A vám, kdo si na tento nádherný zámek uděláte výlet, pak přání bohatých zážitků. Miroslav Štrobl Fotografie autor a archiv autora

z cestovatelského deníku

O lenosti a kráse

Pokud vám není proti mysli balkánský způsob života, jestli máte rádi čisté moře a nádherné hory tyčící se hned za pláží, jestli chcete mít všechno tak trochu za rohem a hlavně jestli rádi odpočíváte a lenošíte, pak vám slibuji, že Černá Hora čili Montenegro se stane vaší skvělou dovolenkovou destinací a zároveň také životní láskou. Stejně jako jiné země má i Černá Hora svůj nezaměnitelný styl. Její obyvatelé jsou nejvyšší v Evropě (prý za to může mimořádně kvalitní mléko), mimo turistickou sezónu se zde prý příliš pilně nepracuje (považujte tuto formulaci za velmi diplomatickou), stát má velikost zhruba Středočeského kraje a žije v něm na 600 tisíc Černohorců, přičemž domorodců je zde sotva polovina, zbytek tvoří přistěhovalci. A je věru proč zde žít. Na pláž i do hor V pobřežní oblasti Černé Hory vládne středomořské podnebí s teplým a suchým létem, které láká ná-

vštěvníky z celé Evropy (a hlavně z Ruska) k odpočinku na převážně kamenitých nebo písečných plážích Jadranského moře. Mladá generace tuto bývalou svazovou republiku Jugoslávie možná ještě neobjevila, starší to ale vnímají úplně jinak. Černá Hora a její letoviska patřila už od začátku dvacátých let minulého století mezi nejoblíbenější dovolenkové destinace Čechů. Už v roce 1922 vypravil Čedok do této země první autokar s turisty, jméno nejslavnější pláži (Slovenska plaža) dali opět naši krajané, také jsme tu pomohli vybudovat první pivovar a naučili tak Černohorce vařit a pít pivo plzeňského typu (Nikšičko pivo). A připomínat slavného českého malíře Jaroslava Čermáka, portrétistu posledního černohorského krále, je práce zbytečná, a tu místní nevyhledávají. Práce totiž není nic pro hrdiny, říkají. Bude-li se někdo z vašeho okolí chlubit dovolenou kdesi v exotických destinacích, neseďte stranou a chlubte se také. Pláže v okolí města Budva si už v roce 1935 vysloužily označení „Nejkrásnější pláž Evropy“. Ostrůvek svatého Štěpána (Sveti Stefan) se stejnojmennou rybářskou vesničkou dnes patří k nejluxusnějším a nejdražším destinacím světa, prázdniny zde trávila Marilyn Monroe, Robert de Niro či Madonna. V přístavu v Boce Kotorské kotví 10ti podlažní turistické koráby, v Budvanské Marině odpočívají desítky jachet horních světových deseti tisíc. Černá Hora je země plná hor, najdete je všude. Na rozdíl od subtropického přímoří vládne ve vnitrozemí mírné kontinentální podnebí, což zní stále příjemně, jen je potřeba pamatovat na to, že výlet do černohorských národních parků vyžaduje přípravu. Pěší stezky národních parků Durmitor či Biogradska gora lemují stánky, u kterých místní (ty-

picky děti a senioři) prodávají nasbírané lesní plody, houby, domácí vína a pálenky, oblíbenou je třeba Loza, destilát z vinných hroznů. Zastavíte-li se u takových prodejců, zajisté neodejdete s prázdnou. Těžký život hrdiny Protože se Černohorci po staletí úspěšně bránili něčí nadvládě (a nikdy je neovládli ani Turci!), sami sebe považují za hrdiny. Takoví však po dlouhých bojích zasluhují odpočinek, o kterém se hovoří snad v každé větě tzv. černohorského desatera. V něm se mimo jiné dočtete, že: Člověk se rodí unaven a žije, aby si odpočinul, Nepracuj – práce zabíjí nebo třeba Když uvidíš někoho, jak odpočívá, pomoz mu. Inu, v Černé Hoře je odpočinek součástí národního naturelu. Místní kuchaři však nejsou líní ani náhodou. Černohorská kuchyně je samozřejmě kuchyní balkánskou – zeleninovou, masovou, lidovou, prostou a velice chutnou. K nejslavnějším pokrmům patří pljeskavica (grilované mleté maso, zkrátka balkánský burger), čevapi (válečky mletého masa dobře kořeněné a po-

dávané s cibulí, v Čechách známé jako čevapčiči) a samozřejmě všelijaké druhy pečených a grilovaných ryb a plodů moře. V Černé Hoře se také vyrábí pršut, tradiční sušená šunka, místní specialita, vyráběná v horách. U stánků s jídlem se můžete setkat i s burkem či musakou, tedy jídly původem řecko-tureckým, ale i tzv. skorupem. Jde o mléčný, nakyslý produkt podobný sýru, při stáří několika dnů potom spíše máslu. Chutná nejlépe k snídani, namazaný na bílou veku s pohledem na Jadranské pobřeží. Černá Hora je nádherná země s hrdými lidmi. Země, jejíž obyvatelé dosud nepředstírají úslužnost vůči turistům, ale pohostinní skutečně jsou. Země, jejímuž jazyku porozumí i Čech. Země, kde stále ještě můžete najít pláž, která bude jen vaše. Místo, kde III. bod desatera říká: „Odpočívej ve dne, abys v noci mohl spát“. Země, kterou si zamilujete, slibuji. Dobro došli u Crnu Goru. Hvala na posjeti. Bára Bártová

z regionu / inzerce

Chodili na něj z velké lásky a sedmnáct mu bylo let! Chodili na něj spolu z velké lásky a sedmnáct mu bylo let! Ano, i tak by se dal charakterizovat 17. letní multižánrový festival TyjátrFest, přehlídka divadel malých forem. Konal se od 18. do 21. srpna v domácím amfiteátru Václava Veselého (otec zakladatel) na kutnohorském předměstí Kaňk. Bohatý program, řada

divadelních a hudebních vystoupení, výstavy, filmy, cyklotrialová exhibice, pantomima, čáry a kouzla a další zábava lákala k návštěvě děti i dospělé. Z hlediště se nesly salvy smíchu i bouřlivý potlesk. Na Tyjátrfestu u Václava Veselého je vždy veselo. Sedmnáctý ročník multižánrového festivalu se vydařil!

Akční nabídka platí od 19.9. do 2.10. 2016

1990

390 Mondelēz Horalky arašídové, nugátové, mléčné, 35g

19990 Kofola Kofola originál 2l

12490

Vetro Plus a.s. Termoska nerezová BE COOL Pig 430ml

Vetro Plus a.s. Cestovní hrnek Akcent Red 430ml

Akční nabídku najdete v prodejnách UNIKOM: Český Brod, Palackého 334 Český Dub, Nám. B. Smetany 9 Čestín 28 Hlízov, Hlízov 163 Horní Beřkovice č. 11 Chroustovice, J. Haška 44 Chrudim, Václavská 761 Chvaletice, U Stadionu 240 Kostelec n. Č. lesy, Nám. Smiřických 29 Kolín , Na louži 871 Křesetice, Křesetice 10 Kutná Hora, Tyršova 399 Kutná Hora, Ortenova 62 Mělník, Italská 2775

Kontakty: Kutná Hora – Karlov, Čáslavská 223

(areál firmy Zámečnictví Šanda – směr Církvice, Čáslav) laav)

Tel.: 731 191 914, e-mail: ppk2008@email.cz czz

www.pp-karlov.cz

Miřetice, Miřetice 166 Nové Zákupy 521 Nový Bydžov, Masarykovo nám. 1143 Přelouč, Hradecká 155 Říčany u Prahy, Komenského nám. 1619 Semily, Na Olešce 446 Unikom Horní Branná 1 Unikom Nové Dvory, Masarykovo nám. 39 Zásmuky, Havlíčkova 22 Zbýšov 81, Zbýšov 81 Zruč nad Sáz., Jiřice 43 Žleby, Žleby 249

Zboží obdržíte do vyčerpání zásob !

www.facebook.com/diakonie.stred

www.diakonie-stred.cz

Za Vaši podporu předem mnohokrát děkujeme!

Papír následně využijeme pro aktivity s klienty a pro činnost kanceláří na našich pobočkách.

Slavnostní stavba hradu proběhne v rámci Dne otevřených dveří na čáslavské pobočce 15. 9. 2016.

Do stavby se snadno můžete zapojit i Vy! Stačí přinést balík kancelářského papíru na kteroukoli z našich poboček.

Přidejte se k nám a podpořte dobrou věc!

Naším stavebním materiálem jsou balíky čistého kancelářského papíru. A cílem postavit z nich co největší hrad.

STAVÍME HRAD Z PAPÍRU

TISKÁ R

GRAFIC NA

w. STUDIO KÉ

Diakonie ČCE – středisko Střední Čechy

kultura v regionu 16

uvádí

la b el. c z

září 2016

Kultura a společnost Kolín

8. 4. – 31. 12. Putování po kolínských zajímavostech Městská knihovna 28. 4. – 31. 10. Druhý život českých svitků Tóry – Výstava - synagoga 23. 6. – 30. 10. Báječný svět praní a žehlení Červinkovský dům 13. 7. – 24. 9. Jan Vladimír Hnízdo – Obrazy, pastely Galerie města Kolína 1. 9. Obr Dobr – 17.00 Kino 99 Smrt ve tmě – 17.30 Kino 99 Taxi 121 – 19.30 Kino 99 Casablanca – 20.00 Kino 99 1. – 13. 9. Město s dobrou adresou Výstava – radnice 2. 9. Obr Dobr – 17.00 Kino 99 Smrt ve tmě – 17.30 Kino 99 Taxi 121 – 19.30 ZOO – 20.00 Kino 99 Mimoni – letní kino Park u Ztracené uličky Promítání po setmění 3. 9. Pod mostem Cup – 9.00 Lezecká stěna pod Novým mostem Doba ledová: Mamutí drcnutí – 15.00 Kino 99 Krtkova dobrodružství – 15.15 Kino 99 Obr Dobr, 3D – 17.00 Kino 99 Smrt ve tmě – 17.30 Kino 99 Seznamka – 19.30 Kino 99 ZOO – 20.00 Kino 99 Hardcore Henry – letní kino Park u Ztracené uličky 3. – 11. 9. Dny evropského dědictví Prohlídky památek a objektů, které nejsou jinak zcela přístupné Více info o programu na www.mukolin.cz 4. 9. Den otevřených dveří kolínské radnice – 10.00 – 12.00 Nedělní taneční odpoledne – 14.00 Městský společenský dům Obr Dobr, 3D – 17.00 Kino 99 Smrt ve tmě – 17.30

Kino 99 Seznamka – 19.30 Kino 99 ZOO – 20.00 Kino 99 5. 9. Učitelka – 9.30 Promítání pro maminky – kino 99 Sebevražedný oddíl, 3D – 19.30 Kino 99 Učitelka – 20.00 Kino 99 6. 9. Učitelka – 9.30 Promítání pro seniory – kino 99 Sebevražedný oddíl – 19.30 Kino 99 Učitelka – 20.00 Kino 99 7. 9. Sebevražedný oddíl – 19.30 Kino 99 Učitelka – 20.00 Kino 99 8. 9. Lovecká sezona: Strašpytel – 17.00 Kino 99 Zloděj zelených koní – 17.30 Kino 99 Sully: Zázrak na řece Hudson – 19.30 Kino 99 Alice Cooper – 20.00 Kino 99 8. – 9. 9. Gasparáda – divadelní festival k poctě J. G. Deburaua 9. 9. Lovecká sezona: Strašpytel – 17.00 Kino 99 Zloděj zelených koní – 17.30 Kino 99 Sully: Zázrak na řece Hudson – 19.30 Kino 99 Chronic – 20.00 Kino 99 Malý princ – letní kino Park u Ztracené uličky 10. 9. Česká bašta – 9.00 Karlovo náměstí Závody dračích lodí – 10.00 10. ročník - Kmochův ostrov Cyklotour Kolín 2016 – Konárovický kořen – 10.00 Konárovice, hřiště SDH Bojkot Miniramp Kontest 2 – 10.00 Skateboardové závody pro děti a mládež Skatepark pod Novým mostem Tajný život mazlíčků – 15.00 Kino 99 Krtkova dobrodružství 2 – 15.15 Kino 99 Lovecká sezona: Strašpytel – 17.00 Kino 99 Nerve: Hra o život – 17.30 Kino 99 Strašidla – 19.30

Kino 99 Jason Bourne – 20.00 Kino 99 Kingsman: Tajná služba – letní kino Park u Ztracené uličky 11. 9. Lovecká sezona: Strašpytel – 17.00 Kino 99 Nerve: Hra o život – 17.30 Kino 99 No Name – 19.00 - Kolínské kulturní léto Karlovo náměstí Strašidla – 19.30 Kino 99 Jason Bourne – 20.00 Kino 99 12. 9. Strašidla – 19.30 Kino 99 Zhasni a zemřeš – 20.00 Kino 99 13. 9. Eva Nová – 13.30 – promítání pro seniory Kino 99 Strašidla – 19.30 Kino 99 Zhasni a zemřeš – 20.00 Kino 99 14. 9. Strašidla – 19.30 Kino 99 Zhasni a zemřeš – 20.00 Kino 99 15. 9. Kurz tvůrčího psaní s Pavlem Jonákem – 16.00 Městská knihovna Seznamka – 17.00 Kino 99 Ve jménu krve – 17.30 Kino 99 Dítě Bridget Jonesové – 19.30 Kino 99 The Beatles Eight Days a Week – 20.00 Kino 99 16. 9. Seznamka – 17.00 Kino 99 Ve jménu krve – 17.30 Kino 99 Dítě Bridget Jonesové – 19.30 Kino 99 Mechanik zabiják: Vzkříšení – 20.00 Kino 99 37. Kolínský Saloon – Barbecue + host – 20.00 Divadelní klub Scapino Jak se zbavit nevěsty – letní kino Park u Ztracené uličky 17. 9. Heidi, děvčítko z hor – 15.00 Kino 99 Krtkova dobrodružství 3 – 15.15 Kino 99 Ve jménu krve – 17.00 Kino 99

5. Kolínský Oktoberfest – 17.00 Karlovo náměstí Cesta do fantazie – 17.30 Kino 99 Dítě Bridget Jonesové – 19.30 Kino 99 Mechanik zabiják: Vzkříšení – 20.00 Kino 99 Lovec: Zimní válka – letní kino Park u Ztracené uličky 18. 9. Veselka Ladislava Kubeše – Moje česká vlast – 14.00 Městský společenský dům Ve jménu krve – 17.00 Kino 99 Cesta do fantazie – 17.30 Kino 99 Dítě Bridget Jonesové – 19.30 Kino 99 Mechanik zabiják: Vzkříšení – 20.00 Kino 99 19. 9. Táňa Fišerová (poezie), manželé Havlovi (hudební doprovod) – 19.00 Divadelní klub Scapino Prázdniny v Provence – 19.30 Kino 99 Buchty a klobásy – 20.00 Kino 99 20. 9. Prázdniny v Provence – 19.30 Kino 99 Buchty a klobásy – 20.00 Kino 99 21. 9. Touhy z balkónu ve vlnách tónů – autorské čtení Jitky Novákové – 18.00 Synagoga Will Johns (GB) – Blues s modrýma očima - 19.00 Městské divadlo – Aréna jeviště Prázdniny v Provence – 19.30 Kino 99 Buchty a klobásy – 20.00 Kino 99 21. 9. – 13. 10. Miroslav Kemel – Karikatury – vernisáž 18.00 Městský společenský dům 22. 9. Čapí dobrodružství, 3D – 17.00 Kino 99 Sedm statečných – 17.30 Kino 99 Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka – 19.00 Hraje Divadlo A. Dvořáka Příbram Městské divadlo Krycí jméno Holec – 19.30 Kino 99 Pára nad řekou – 20.00 Kino 99 23. 9. Seminář o Kolínu v období husitských válek Podnikatelský inkubátor CEROP Čapí dobrodružství, 3D – 17.00

kultura v regionu Kino 99 Sedm statečných – 17.30 Kino 99 Rodina je základ státu – 19.00 Hraje Divadlo Palace Praha Městské divadlo Krycí jméno Holec – 19.30 Kino 99 Vlk z Královských Vinohrad – 20.00 Kino 99 24. 9. Hledá se Dory – 15.00 Kino 99 Krtkova dobrodružství 4 – 15.15 Kino 99 Sedm statečných – 17.00 Kino 99 Čapí dobrodružství – 17.30 Kino 99 Carmen – 19.00 Hraje Slovenské divadlo tanca Bratislava Městské divadlo Krycí jméno Holec – 19.30 Kino 99 Benefit, Markýz John, Merlin – 20.00 Městský společenský dům Vlk z Královských Vinohrad – 20.00 Kino 99 25. 9. Vzpomínkový koncert k uctění památky kolínských Židů – 16.00 Synagoga Sedm statečných – 17.00 Kino 99 Čapí dobrodružství – 17.30 Kino 99 Krysáci a ztracený Ludvík – 19.00 Hraje Divadlo D5 Praha Městské divadlo Krycí jméno Holec – 19.30 Kino 99 Vlk z Královských Vinohrad – 20.00 Kino 99 26. 9. Taxi 121 – 19.30 Kino 99 Café Society – 20.00 Kino 99 27. 9. Doňa – Romantická hudba španělských skladatelů a dramatik Federic García Lorca - 19.00 Galerie města Kolína Taxi 121 – 19.30 Kino 99 Café Society – 20.00 Kino 99 28. 9. Tajný život mazlíčků – 17.00 Kino 99 Sebevražedný oddíl – 17.30 Kino 99 Taxi 121 – 19.30 Kino 99 Café Society – 20.00 Kino 99 29. 9. Domácí péče – 14.00 – promítání pro seniory zdarma Kino 99 Sirotčinec slečny Peregrinové – 17.00 Kino 99 Tři generace – 17.30 Kino 99 Steve Clarke Trio (USA) – jazz – 19.00

Městské divadlo – Aréna jeviště Neon Demon – 19.30 Kino 99 Rino – Příběh špiona – 20.00 Kino 99 29. 9. – 1. 10. Dny pro seniory – 2. ročník Více info o programu na www.mukolin.cz 30. 9. NZDM Kolárka – oslava 5. výročí existence – 14.00 Sirotčinec slečny Peregrinové – 17.00 Kino 99 Tři generace – 17.30 Kino 99 Zbabělci – 19.00 Hraje Divadlo Petra Bezruče Ostrava Městské divadlo Neon Demon – 19.30 Kino 99 Zloděj zelených koní – 20.00 Kino 99 1. 10. Na Kouzelném paloučku – 15.00 Divadlo Loudadlo, hosté Jů a Hele Městský společenský dům Můj kamarád drak – 15.00 Kino 99 Krtkova dobrodružství 5 – 15.15 Kino 99 Sirotčinec slečny Peregrinové, 3D – 17.00 Kino 99 Neon Demon – 17.30 Kino 99 Deepwater Horizon: Moře v plamenech, 3D – 19.30 Kino 99 Zloděj zelených koní – 20.00 Kino 99 2. 10. Sirotčinec slečny Peregrinové, 3D – 17.00 Kino 99 Neon Demon – 17.30 Kino 99 Deepwater Horizon: Moře v plamenech, 3D – 19.30 Kino 99 Zloděj zelených koní – 20.00 Kino 99

Kutná Hora

1. 4. – 30. 11. Kámen, kov, šperk České muzeum stříbra 15. 5. – 4. 9. Jakub Špaňhel - Kytky, města, motýli GASK Lukáš Jasanský – Martin Polák / Na bílém papíře GASK 3. 6. – 29. 11. Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně ČMS – Hrádek 5. 6. – 30. 10. Dana Sahánková – Vertikála šerosvitu GASK Vjemy (Adam a Samuel Ciglerovi a Světlana Koženova) – Stříbro GASK Václav Linek – Opožděné příchody

18 GASK Dorota Sadovská GASK XXL pohledů na současné slovenské výtvarné umění GASK Více info o výstavách a programu Lektorského centra na www.gask.cz 26. 6. – 23. 10. XXL pohledů na současné slovenské výtvarné umění GASK 3. 7. – 16. 10. Vladimír Jiránek: Humor GASK 13. 7. – 30. 9. Stanislav Sucharda – Medailér české secese ČMS – Hrádek 18. 7. – 4. 9. Životní styl kolem roku 1900: Plakát ze sbírky H-Posters GASK – Štábní domek Více info o výstavách a programu Lektorského centra na www.gask.cz 1. 8. – 30. 9. Martin Štědroň – Grafika Dobrá čajovna 12. 8. – 8. 9. Vladimír Císař – Obrazy Arcus Gallery 1. 9. Jiří Černý – Michal Prokop – 19.00 Poslechový pořad – Blues Café 1. – 2. 9. Taxi 121 – 19.00 Kino Modrý kříž 1. – 30. 9. Jiří Winter Neprakta Galerie naivního umění 2. 9. Musica Aulica – 20.00 Koncert barokní hudby – Kostel sv. Jana Nepomuckého Letní kino – 21.30 Kutná Hora – Žižkov (naproti bývalým kasárnám směr Přítoky) The Bladderstones – 21.00 Klub Česká 1 2. – 4. 9. Ortenova Kutná Hora Více info o programu na www.okhfestival.blogspot.com 2. – 8. 9. Dny maďarské kultury Více info o programu na www.kutnahora.cz 2. 9. – 2. 10. Příroda Šumavy a Bavorského lesa objektivem Vladimíra Koukala – 17.00 Sankturinovský dům 2. 9. – 28. 10. XIV. Sympozium současného výtvarného umění Jenewein Galerie Felixe Jeneweina 3. 9. Kefír – 4. ročník Mezinárodního bejbypankového festivalu – od 9.00 Zámek Kačina Více info na www.festivalkefir.cz 2. ročník kutnohorského Bike Maratonu GASK + okolí chrámu sv. Barbory Více info na www.khtour.cz Rambajs Fest Kutná Hora – 12.00 Vitamína, Seifertovy sady

– festival elektronické hudby Výprava – 15.00 Koncert – 5. ročník - Kostel sv. Jana Nepomuckého Slavnostní koncert festivalu Ortenova Kutná Hora – 19.00 Chrám sv. Barbory Sebevražedný oddíl – 19.00 Kino Modrý kříž 3. – 4. 9. Dny evropského dědictví 2016 v Kutné Hoře Více info o programu na www.kutnahora,cz.;www.historickasidla.cz Obr Dobr – 16.00 Kino Modrý kříž 3. – 16. 9. Jiří Anderle – Appasionata Humana – 10.00 Spolkový dům 4. 9. Učitelka – 19.00 Kino Modrý kříž 5. 9. Listování – 20.00 – Jiří Hájíček: Fotbalové deníky Městská knihovna 5., 12., 14., 19., 21., 26. 9. Tvoření a trénování paměti – 9.00 Centrum pro zdravotně postižené 6. 9. Dny maďarské kultury – 16.00 Městská knihovna 7. 9. Den otevřených dveří Centra pro zdravotně postižené – 15.00 Dolní 186 Saulův syn – 19.30 Kino Modrý kříž 8. 9. Kritérium – Divadelní festival Kutná Hora – 17.00 Hraje Divadlo Stoka Bratislava Tylovo divadlo – Malá scéna Týpci a zbraně – 19.00 Kino Modrý kříž Bordeline – Divadelní festival Kutná Hora – 21.00 Hraje Divadlo Stoka Bratislava Tylovo divadlo – Malá scéna 8. – 10. 9. Kulturní invaze – Divadelní festival Kutná Hora Více info o programu na www.kutnahorafestival.cz; www.kulturniinvaze.cz 9. 9. Buchty a klobásy – 19.00 Kino Modrý kříž Echoic (GB) – 21.00 Klub Česká 1 9. – 10. 9. Kutnohorský varhanní festival Více info na www.pruvodcikutnahora.cz 10. 9. Světový den první pomoci – 8.30 – 12.00 Palackého náměstí Fox festival – 18.00 Kutnohorská plovárna Sully: Zázrak na řece Hudson – 19.00 Kino Modrý kříž Swing se vrací neboli o štěstí – 19.30 Hraje Studio Ypsilon PrahaTylovo divadlo

kultura v regionu

19 10. – 11. 9. Tajný život mazlíčků – 16.00 Kino Modrý kříž 11. 9. Kurs kaligrafie – 11.00 Dobrá čajovna Černé duše – 19.00 Kino Modrý kříž Pavel a Venus – Hudební meditace – 19.00 Dobrá čajovna 13. 9. Thai-Ťi – Návrat k přirozenosti – 16.00 Městská knihovna 14. 9. Kavárnička pro seniory a zdravotně postižené – 14.00 Hotel Zlatá stoupa Kavárna s překvapením – 19.00 Arciděkanství Kutná Hora Bláznivá pětka – 19.00 Kino Modrý kříž Jaakko Laitinen a Väärä Raha (Finsko) – 21.00 Klub Česká 1 15. 9. S Kutnohoráky po světě – Írán - 18.00 Městská knihovna Cry Baby Cry – 19.00 Hraje Švandovo divadlo Praha Tylovo divadlo The Beatles: Eight Days a Week – 20.00 Kino Modrý kříž 16. 9. Každý svého zdraví strůjcem – Liga proti rakovině – 9.00 – 17.00 Palackého náměstí Smrt ve tmě – 19.00 Kino Modrý kříž 17. 9. Výlet do ZOO vlakem – 8.30 Sraz na nádraží Kutnohorské gastroslavnosti Okolí chrámu sv. Barbory a Jezuitské koleje Hledá se Dory – 16.00 Kino Modrý kříž Los Quemados – 21.00 Klub Česká 1 17. – 18. 9. Dítě Bridget Jonesové – 19.00 Kino Modrý kříž 18. 9. Doba ledová: Mamutí drcnutí, 3D – 16.00 Kino Modrý kříž 18. 9. - 29. 1. 2017 Šimon Brejcha – Sběrač a drtič GASK 18. 9. – 23. 11. Jiří Anderle – Pod kůží GASK 20. 9. Papežské schizma – 17.00 Městská knihovna - přednáška 20. 9. – 2. 10. 170 let sborového zpěvu v Kutné Hoře – vernisáž 19. 9. v 17.00 Spolkový dům 21. 9. Mechanik zabiják: Vzkříšení – 19.00 Kino Modrý kříž 22. 9. Ve jménu krve – 19.00 Kino Modrý kříž

23. 9. Nerve: Hra o život – 19.00 Kino Modrý kříž 24. 9. Svatováclavské slavnosti Palackého náměstí Více info o programu na www.kutnahora.cz Petra Börnerová Trio – 10.00 Zahrady GASK – vodní pódium Přehlídka vín z vinařské oblasti Čechy – 14.00 – 18.00 Klášter sv. Voršily ProZpívejme Kutné Hoře – 14.00 Kostel sv. Jana Nepomuckého Čapí dobrodružství – 16.00 Kino Modrý kříž Sagittari – 21.00 Klub Česká 1 24. – 25. 9. Prázdniny v Provence – 19.00 Kino Modrý kříž 25. 9. Strašidla – 16.00 Kino Modrý kříž 26. 9. Strasti a slasti otce vlasti – 17.30 Klub Pod Lampou Caveman – 19.00 Tylovo divadlo 27. 9. Turandot – 18.00 Velkoplošná DVD projekce – Hotel U Kata Středočeská filharmonie mladých – 19.30 GASK – nádvoří 28. 9. The Tap Tap – 15.00 Tylovo divadlo Koncert Mekyho Žbirky – 17.00 GASK – nádvoří Krycí jméno Holec – 19.00 Kino Modrý kříž 29. 9. Deepwater Horizon: Moře v plamenech – 19.00 Kino Modrý kříž 30. 9. Tajný život mazlíčků, 3D – 19.00 Kino Modrý kříž Voodoo Allen (Maďarsko) – 21.00 Klub Česká 1

Kino Miloše Formana 10. 9. Doba ledová: Mamutí drcnutí, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana 10. – 11. 9. Zloději zelených koní – 20.00 Kino Miloše Formana 13. – 14. 9. Smrt ve tmě – 20.00 Kino Miloše Formana 13. 9. Venkované, měšťané a nižší šlechtici v okolí vilémovského kláštera – 17.00 Výstavní síň - přednáška 15. 9. Yasmina Reza: Art – 19.00 Hraje Divadlo Bez zábradlí Praha Dusíkovo divadlo 15. – 16. 9. Ben Hur – 20.00 Kino Miloše Formana 17. 9. Havelské posvícení – 14.00 – 22.00 Zahrada muzea Tajný život mazlíčků, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana 17. – 18. 9. Dítě Bridget Jonesové – 20.00 Kino Miloše Formana 19. 9. Koncert Yvetty Simonové a Milana Drobného – 18.00 Dusíkovo divadlo 20. – 21. 9. Prázdniny v Provence – 20.00 Kino Miloše Formana 22. – 23. 9. Ve jménu krve – 20.00 Kino Miloše Formana 24. – 25. 9. Můj kamarád drak, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana 25. 9. The Beatles: Eight Fays a Week – 20.00 Kino Miloše Formana 26. 9. – 23. 10. Kateřina Smetanová, Josef Novák – Dialog – 17.00 Výstavní síň 27. 9. Cafe Society – 20.00 Kino Miloše Formana 28. – 29. 9. Sedm statečných – 20.00 Kino Miloše Formana 30. 9. Než jsem tě poznala – 20.00 Kino Miloše Formana

15. 8. – 11. 9. Pozdní český symbolismus v grafické tvorbě 1. poloviny 20. století Výstavní síň 1. – 2. 9. Matky na tahu – 20.00 Kino Miloše Formana 2. 4. – 4. 9. Zkamenělá minulost – výstava Muzeum 3. – 4. 9. Obr Dobr, 3D – 17.30 Kino Miloše Formana Buchty a klobásy – 20.00 Kino Miloše Formana 6. – 7. 9. Taxi 121 – 20.00 Kino Miloše Formana 8. – 9. 9. Sully: Zázrak na řece Hudson – 20.00

5. 9. – 27. 10. Výstava Marie Brožové Spolkový dům 7. 9. Křeslo pro hosta – P. Jaroslav Konečný – 18.00 Spolkový dům

Čáslav

Zruč nad Sázavou

9. 9. Loučení s létem – 10.00 Spolkový dům 13. 9. Tvoření pro radost – 14.30 Spolkový dům 14. 9. Lída Baarová – 18.30 Promítání – Spolkový dům 17. 9. Výstava drobného zvířectva 20. 9. Putování po Iráku – 18.00 Cestopisná přednáška – Spolkový dům 29. 9. Základy křesťanství – 17.00 Spolkový dům

Malešov 3. 9. Dobývání Malešova – 11.00 – 17.30 Tvrz

Svatá Kateřina 10. 9. Vinobraní – Dožínky na Kačině – 9.00 – 19.00 Zámek Kačina Info o programu na www.vinobraninakacine.cz

Uhlířské Janovice 28. 9. Memoriál Staislava a Petra Jecha SDH – zbrojnice 2. 10. Bezpečně na cestě 1 – 14.00 – 17.00 Hasičská zbrojnice I

Žehušice 3. 9. Posvícenský nohejbalový turnaj – 9.00 Hřiště v Topolech Posvícenská taneční zábava – 20.00 Venkovní atrium ZŠ

Rataje nad Sázavou 6. 8. – 2. 9. Josef Kobra Kučera – výstava karikatur Galerie Chodba, Klub Čtrnáctka 1. 10. Divadlo Matouš

Kulturní a společenský přehled připravuje Dana Čermáková. Textové informace o akcích (datum, název akce, hodina a místo) posílejte na e-mail dobryinfo@centrum.cz., a to vždy do 23. dne v měsíci na měsíc následující. Uveřejnění informace je závislé na rozsahu vydání čísla.

z dílny žáků / pozvánka / z regionu Kouzlo tajemné zahrady Pojďte se se mnou chvilku zamyslet. Zavřete oči a já vám začnu vyprávět příběh o tajemném zákoutí jedné stařičké zahrady. Malebná zahrada byla objevena při jedné z mých pravidelných procházek nedaleko odtud. Cítila jsem únavu a potřebovala jsem si trochu odpočinout. Najednou se přede mnou objevila kamenná zeď. Říkala jsem si, copak se za ní asi skrývá? Cesta mě vedla podél ní ke kované zdobené bráně. Vstoupila jsem dovnitř a dlouho jsem se rozhlížela, jaká krása se to přede mnou otevřela. Ani chvilku jsem neváhala a pokračovala jsem v cestě do zahrady. Pevně jsem doufala, že stinná část mi poskytne příležitost posedět si a odpočinout. Kroky mě vedly po čerstvě posečené trávě. Z dálky byl slyšet zpěv ptáků. Slunce hřálo tak silně, že jsem dostala žízeň. Představuji si někde v dálce tryskající vodotrysk nebo nějakou čistě jasnou studánku s pár blyštivými mincemi na dně, které tam zanechal některý z předešlých návštěvníků. Co to vidím? V rohu zahrady na mě čeká stará dřevěná lavička. Pohodl-

ně jsem se usadila a rozhlížela se po krásně rozkvetlém květinovém zákoutí. Který zahradník to asi dokázal vykouzlit? Z pravé i levé strany lavičku obklopuje barevný koberec narcisů a tulipánů. V oprýskaném květináči se začíná v teple slunečních paprsků probouzet pnoucí růže. Kamennou zídku zdobí popínavý břečťan. Jak se tak rozhlížím, vidím na květinách jasně žlutý pyl, pilné včelky musí být nedaleko. Když se podívám na rudě zbarvený tulipán, představuji si na něm sedět krále motýlů, toho nejkrásnějšího motýla ze všech, babočku. Kouzlo tajemné zahrady je natolik silné, že mě ani na chvilku nenapadalo místo opustit. Nemohu se vynadívat na tu zelenou krásu kolem sebe. Sedím a užívám si zářivých barev. Z dálky slyším lidské hlasy, asi přicházejí další návštěvníci. Vstávám, abych uvolnila lavičku, která mi umožnila tak příjemné posezení. Teď už vím, že se do zahrady vrátím, abych mohla tu krásu spatřit ještě jednou. Natálie Hrišková, Základní škola Žižkov, Kutná Hora

Kutnohorské regionální produkty přibývají • Tereza Divišová, Keramika Tera-cota – Keramika

• ZAS Úžice a.s. – Úžické uzeniny • Bubun – Drátěné šperky • Jatka Janovice spol. s.r.o. – Uzeniny

17. srpna proběhlo v pořadí již druhé kolo certifikace „Kutnohorsko regionální produkt“. Podáno bylo devět žádostí, z nichž osm bylo schváleno.

V sekci služeb byl přidělen jeden certifikát: • Hana Kvasilová – Penzion U babky bylinkářky A v neposlední řadě byl certifikován jeden zážitek: • KH Hotels s.r.o. – Kostýmované pro hlídky města Kutná Hora

Rádi bychom přivítali nově certifikované výrobce: • TIME s.r.o. – Potěžská mozaika • TIME s.r.o. – Čertovské klobásy

Všem nově certifikovaným gratulujeme a těšíme se na spolupráci! Certifikáty budou předány 10. září v rámci akce Vinobraní na zámku Kačina.

Operní večery v Kutné Hoře opět startují Turandotem Jsem bytostně rád, že mohu přátele pravého belcanta opět pozvat na zahajovací večer v pořadí již 27. sezóny našich exkurzů do hlubin operního umění. Pro tuto příležitost jsem zvolil unikátní projekci opusu italského komponisty G. Pucciniho (1858-1924)Turandot, která byla realizována v exkluzivním prostředí Vídeňské státní opery v roce 1983. Svým pohádkově jímavým a dramaticky výrazně akcentovaným dějem i nadčasově komponovanou hudební osnovou se Turandot stala prestižním a hlubinně obohacujícím titulem v pokladnici světové operní tvorby. Premiéry svého posledního díla (25. 5. 1926, La Scala, Miláno) se však Puccini již nedočkal, zemřel necelé dva roky před její realizací. Chtěl bych při této příležitosti spolu se širší hudbymilovnou veřejností připomenout skvostné vokálně-dramatické umění fenomenálního španělského tenoristy Josého Carrerase (1946), který v prosinci letošního roku oslaví významné životní jubileum. Stěžejní part prince Calafa patří mezi role, jimiž se prezentoval na všech významných světových scénách, a jeho výkon byl tak aplaudován publikem nejen v Evropě, ale i v USA či Austrálii. José Carreras debutoval v roce 1970 v Barceloně (Ismail ve Verdiho opeře Nabucco), aby následně uchvacoval svým zcela podmanivým tenorovým témbrem nadšené operní posluchače v celém spektru tenorového oboru, prioritně pak v dílech G. Verdiho, G. Donizettiho, G. Pucciniho, ale i např. G. Bizeta či Camille Saint-Saense. Spolu s

Lucianem Pavarottim (1935-2007) a Plácidem Domingem (1941) si od roku 1990 podmaňoval svým originálním pojetím nejen operních árií, nýbrž i muzikálových a ryze lidových písní tisícové davy freneticky reagujících návštěvníků koncertů Tří tenorů pod širým nebem. Po vyčerpávajícím boji se zákeřnou leukémií, která u něj byla diagnostikována v roce 1987, se Carreras v plné tvůrčí intenzitě vrátil na operní jeviště, aby nám i nadále přinášel obohacující duchovní zážitky. Rádi a s vděčností si proto v úterý 27. září (od 18. 00 hodin) v prostorách kutnohorského hotelu U Kata zpřítomníme uměleckou podobu osobnosti José Carrerase velkoplošnou projekcí zmíněné Pucciniho opery. V dalších rolích se nám představí rovněž vynikající umělci: sopranistky Eva Marton (Turandot) či Katia Ricciarelli (Liu). Dirigentem představení byl Lorin Maazel. Na podkladě naší dohody o časové změně zahájení našich setkávání ještě jednou upozorňuji, že se budeme scházet vždy od 18.00 hodin. Velice se těším na jistě inspirující a lidskou mysl povznášející okamžiky niterného zklidnění v oáze jímavých operních tónů. Karel Bican

➤ PRODEJ RECYKLÁTŮ RŮZNÝCH VELIKOSTÍ CENA OD 48 Kč/t Do základových desek, pod zámkovou dlažbu, podklad komunikací

➤ PRODEJ KVALITNÍ ZEMINY CENA OD 180 Kč/t Pro zakládání trávníků, záhonů a zahrad

➤ PRODEJ ZÁSYPOVÝCH MATERIÁLU CENA OD 20 Kč/t K vyrovnání podkladních vrstev DOPRAVU ZAJÍSTÍME tel.: 606 092 756, kompletní ceník na www.zers.cz 1239707_SC_Extra_090716_Zers_137x100_MH

z regionu / inzerce

.9. 8 O E 1 ESC L DĚ – T E N LÍN KO

19.9.–25.9.

Kutná Hora, Čáslavská 217, tel. 778 726 048 WWW.UNIKOM.CZ

Špalíček v novém

Kutnohorské Rodinné centrum Špalíček změnilo adresu. Už nás nehledejte v České ulici, ale v Krátké 13. Ve stínu statných stromů si pod přístřeškem zaparkujte kočárky a pojďte za námi pár schodů do prvního patra. Že nevíte, kde je Krátká 13? No přece napůl cesty mezi Penny marketem a fotbalovým hřištěm s umělou trávou. Pořád nic? Tak jinak, kde je v Kutné Hoře Palma, přece vědí všichni. A z druhé strany restaurace je

vchod k nám do Špalíčku, je označený, nemůžete ho minout. Jo, jo, časy se mění. Tam, kde se pilo pivo u automatů, máme dnes učebnu YAMAHA školy. A pěkně velkou. Rozrostli jsme se a větší prostory nám prostě sluší. V novém tu najdete vše, na co jste byli zvyklí, a ještě pár věcí navíc. Tak například herna je otevřena každý všední den od 9 do 12 hodin. Pro ty, kteří mají v daný den zaplacený kurz, je herna

zdarma, pro ostatní zpoplatněna částkou 50 Kč/rodinu, nehledíce na strávený čas. Od září jsme též navázali spolupráci s Helen Doron, osvědčeným systémem výuky angličtiny již pro děti od 2 let. A pro děti od 7 let poběží kroužek historický nejen o šermu, ale hlavně s ním, pod názvem Korouhev Sv. Barbory. Kromě herny a učeben je v prostorách Špalíčku nově výdejna internetového obchodu Kohlboty, kde si botičky pro malé lidičky můžete nejen vyzvednout, ale i oťapat, neboť sklad je výstavní. Pokud jde o aktivity, které jste znali již z dřívějška, tak samozřejmě pokračují i v nových prostorách. Hudební škola YAMAHA se navíc rozšiřuje o výukové lekce hry na klávesy, z instrumentů zůstávají bicí, kytary i flétna, vše jednou týdně s hudební naukou i nástrojem v jednom. Předškolní programy pro děti od 6 měsíců do 7 let jsou samozřejmou tradicí. Tuto hudební výuku dále doplňují hudební kurzy pro rodiče i prarodiče nebo nárazové akce s muzikoterapií.Nesmíme zapomenout ani na kurzy výtvarné. s Markem Krá-

líkem pro děti i dospělé se ponese ve stejném duchu jako dříve. A plánujeme i přednášky o výtvarném umění, kde se zájemci mohou dozvědět konkrétní zajímavosti, ale i široké souvislosti tohoto oboru lidské činnosti. Zkrátka a dobře, je toho hodně, a tak nám držte palce, ať se vše povede, a hlavně přijďte mezi nás - třeba na Dny otevřených dveří nebo na ukázkové hodiny. Těšíme se na vás! Více na www.rcspalicek.cz.

z regionu

Belfiato Quintet v Kutné Hoře V pátek 12. srpna jsme mohli slyšet v kostele sv. Jana Nepomuckého koncert vážné hudby v podání Belfiato Quintet. Jeden z členů kvintetu, na fagot hrající Ondřej Šindelář, je rodákem z Kutné Hory. Ondřej si na nás v jeho nabitém programu našel čas a poskytl krátký rozhovor. Ondřeji, představte nám ve zkratce váš kvintet. Belfiato quintet je dřevěný dechový kvintet, takže na našich koncertech můžete slyšet flétnu, hoboj, clarinet, fagot a lesní roh. Hrajeme ve složení Oto Reiprich na flétnu, Jan Souček na hoboj, Kateřina Javůrková na lesní roh, její bratr Jiří Javůrek na klarinet a já na fagot. Ač v téhle sestavě hrajeme šest let, jako soubor jsme právě koncertem v Kutné Hoře uzavřeli svou desátou sezonu. Musím říct, že pro nás - a snad nejen pro nás - to byl moc příjemný koncert. Publikum v kostele sv. Jana Nepomuckého bylo milé a atmosféra krásně inspirující.

Desítka je krásné kulaté číslo. Jaké byly vaše největší úspěchy za tyto společně strávené roky? Já myslím, že největším úspěchem je, že i po tak, řekněme, dlouhé době jsme pořád aktivní a snažíme se pracovat nejen na sobě individuálně, ale i na výrazu a zvuku souboru. Za sebe osobně můžu říct, že mi přijde fascinující, jak se třeba náš zvuk za těch deset let vyvinul a řekněme uzrál. Věci, které jsme tenkrát hodně museli řešit a cvičit, jsou dnes samozřejmostí, a my můžeme jít dál. Ale pokud byste chtěli nějaké hmatatelné úspěchy, tak jsme třeba dostali ceny na soutěži Antonína Rejchy v Rakousku nebo na soutěži Henri Tomassiho ve francouzském Marseille. Je úžasné, že se vám takto daří. Co plánujete v dalších měsících? Navštíví Belfiato Quintet opět náš region? V dalších měsících? Máme například naplánovaný společný koncert s kytaristou panem Lubomírem Brabcem nebo koncert v rámci komorní řady Orchestru hl. m. Prahy FOK, pozvali

si nás i do komorního abonmá Pražské komorní filharmonie. Bližší informace najdete na našich webových stránkách (belfiato.cz) nebo facebooku. A abych nezapomněl, jedeme na konci září hrát do Londýna. Co se týče Kutnohorska, nemůžu s jistotou nic potvrdit, ale mám v hlavě pár zajímavých nápadů, které se, doufejme, podaří zrealizovat.

Čeká vás opravdu pestrý podzim. Děkuji za milý rozhovor a pevně věřím, že se nepotkáváme naposledy. Ať se daří všem členům Belfiato Quintet i kvintetu samotnému. Brzy nashledanou.

Sto zvířat a Žutý pes hodovali s veterány O víkendu 20 .– 21. srpna se v Kutné Hoře konala akce „Srpnové hodování – veterán rallye“. Součástí doprovodného kulturního programu byla i vystoupení skupin ŽLUTÝ PES a STO ZVÍŘAT, která sobotní a nedělní program na Palackého náměstí zakončila. -dlFotografie Miloš Truhlář

Buskeři na ulici!

Co že to ten „busking“ je? Busking je provozování jakékoliv umělecké pouliční produkce, spojené s dobrovolnou odměnou kolemjdoucích. Aneb zkrátka a jednoduše hraní na ulici.

Vystupující člověk se nazývá busker. Nejčastěji se lze setkat s hudební produkcí (většinou akustickou), ale dělat se dá prakticky cokoli zajímavého či zábavného, co lidé rádi ocení: akrobacie, tanec, polykání ohně či mečů, žonglování, kouzelnictví, loutkoherectví, pantomima, recitace… V mnoha zemích není

busking úřady regulován vůbec či jenom částečně, v některých zemích či městech je naopak potřeba získat speciální povolení, jinak hrozí vystupujícím pokuty. Kutná Hora se řadí od loňska k městům, která umělce (na základě městem daných pravidel) v ulicích vítají, a umělci zase vítají tuto možnost prezentace. Procházku nejen okolo Jezuitské koleje a chrámu sv. Barbory vám již dnes zpříjemní hudbou umělci místní i „přespolní“. Martin Matyska a Vilém Licek na hořejší fotografii si ke své hudební produkci oblékli i historické kostýmy a nutno podotknout, že se jejich muzicírování kolemjdoucím líbilo. -dl-

Fotografie www.svoboda.info

pozvánka

Česká bašta

V Kolíně se počtvrté odehraje Setkání klobás, jitrnic, tlačenky, sekané, uzeného masa a dobrého piva s obyvateli České republiky. Milí čtenáři Dobrého infa, nebuďte smutní a pokud nejste ortodoxní příznivci populární doktorky Cajthamlové, slyšte, nebo spíš pozorně čtěte. Po prázdninách si na malebném kolínském náměstí užijete gastrohrátek až do sytosti. V sobotu 10. září se zde odehraje již čtvrté Setkání klobás, jitrnic, tlačenky, sekané, uzeného masa a dobrého českého piva s obyvateli České republiky s názvem Česká bašta. Pořadatelé zvolili již při prvním ročníku zvláštní filozofii, a to prezentaci českých výrobků a českých výrobců. Na své

si přijdou nejen chuťové buňky, ale nebudou chybět ani soutěže a kulturní program. Zkrátka, užijí si zde celé rodiny, děti, rodiče, prarodiče a sem tam i žlučníky. A to vše pod příhodným oficiálním názvem Česká bašta. Budete moci ochutnat vynikající české řeznické a uzenářské výrobky vyhlášených regionálních řezníků a uzenářů. A kdo zrovna nezapíjí maso plnotučným mlékem, může tak činit skvělým českým pivem z českých pivovarů. Osloveni opět byli věhlasní masohráči na českém hřišti a malé a střední pivovary, co dělají čest českému rezavému zlatu. Nebudou chybět ani ryby, dorty, buchty, perník, víno, limča a... pokud bude v září krásné babí léto, máme se všichni nač těšit. Pozor, start je v deset, cíl o dvanáct hodin později, a ve dvanáct nás všechny čeká polední pohádka Divadélka Kůzle, pak přijdou na řadu soutěže a hraní si a večer i třeba tanec. O hudební doprovod k němu se postará swing orchestr Ježkovy stopy. Zpívat budou sestry Ježkovy - a hádejte co. Celý den vám svým průvodním slovem zpříjemní Václav Žmolík. Fotografie Kolínský press

Noc na Karlštejně

Produkce Kutnohorského léta ještě neskončily, a již se intenzivně pracuje na dalších ročnících. Jejich nedílnou součástí se stane i hra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. První představení této hry mohli diváci shlédnout 23. 5. 1884 v Praze v Národním divadle, od těch dob se dočkala mnoho zpracování a uvedení. Nejznámější je televizní muzikálová verze z roku 1973 s hudbou Karla Svobody a Janou

Brejchovou a Vlastimilem Brodským v hlavních rolích. Nejnovější kutnohorské nastudování divadelní předlohy je upraveno do podoby přijatelné pro dnešního diváka a má jedinou snahu – dobře pobavit. Noc na Karlštejně bude mít v Kutné Hoře premiéru 29. října v nádvoří Vlašského dvora, v případě nepřízně počasí v refektáři Gasku. Zařadí se tak do rámce letošních celorepublikových

oslav 700 let od narození císaře Karla IV., připomene i osobnost autora Jaroslava Vrchlického a symbolicky uzavře turistickou sezónu ve městě. Od roku 2017 se Noc na Karlštejně připojí k dalším již tradičním nebo připravovaným produkcím Kutnohorského víkendu, jako jsou: Kutná Hora nestoudná, Kytice Karla Jaromíra Erbena, Dracula Brama Stokera, koncerty živé hudby, prohlídky Muzea kutnohorských legend, které ožívají, to vše doplněno prohlídkami města s erudovaným kostýmovaným průvodcem. Všechny produkce jsou a budou k vidění během Kutnohorského léta, takže obohatí večerní kulturní program nejen pro turisty zůstávající ve městě, ale věříme, že i pro místní obyvatele. Produkce nabízíme i mimo Kutnou Horu, již teď jsou domluvena vystoupení na Kunětické Hoře, na Lichnici, jedná se s Českým Šternberkem, čímž se bude město Kutná Hora dále propagovat a reprezentovat. A na koho se diváci mohou těšit? Můžeme prozradit, že účast přislíbila Tereza Vágnerová, která v roli Aleny bude alternovat s Denisou Šebestovou či Terezou Zímovou. V roli císaře Karla IV. se můžeme těšit na brilantního Tomáše Morawského, meče se učí lá-

mat Bára Kocourková v alternaci s Petrou Wagenknechtovou. Jako šenk Pešek exceluje Jakub Sloup, důstojného otce Arnošta z Pardubic důstojně pojal Jan Moravčík. Skvěle si sekundují Martin Čerych a Lukáš Procházka coby král cyperský a vévoda bavorský. Stráže a purkrabího si s chutí zahrají Martin Betuštiak, Martin Kubelka a Milan Krupička. Sličné a hubaté dvorní dámy ztvární Šárka Trzaskalíková, Terka Zímová, Lucka Filingerová a Iva Pilcerová, paní purkrabí Libuška Jelínková. Kostýmy navrhla Helena Daybychová, scénu a kulisy Boris Buňka, scénáře a režie se ujala Zuzana Kocourková. Akce se koná za podpory města Kutné Hory, Středočeského kraje, VHS, Muzea B a Zuzko. A na závěr jsem si nechala jako pověstnou tečku na dortu malé překvapení. Jako čestní hosté se v rolích paní Ofky a paní Žofky objeví... to už neprozradím, raději se přijďte podívat. Zuzana Kocourková Kontakty: www.facebook.com/khvikend Kocourkova.Zuzana1@seznam.cz http://muzeumb.cz/ Tel.: 605 021 639, 602 100 950

z regionu / zvířata

Nový čestný občan Nových Dvorů

Usnesením Zastupitelstva městyse Nové Dvory z 9. srpna tohoto roku se jím stal bývalý novodvorský učitel Karel Josef Probst, narozený 18. března 1887 ve Svojšicích u Kouřimi. Po

studiích na kutnohorské Reálné škole složil v roce 1906 maturitní zkoušku s vyznamenáním na tehdejším Učitelském ústavu v Kutné Hoře. Jako učitel poté působil na školách v Malejovicích, Uhlířských Janovicích i na tehdejší chlapecké škole v Kutné Hoře. 1. září 1912 nastoupil jako učitel do tehdejší novodvorské pětitřídní školy, v níž od roku 1938 působil také jako řídící učitel až do roku 1950. V letech 1918 - 1936 byl členem místní rady, obecního zastupitelstva, referentem finanční komise a mimo jiné také řadu let místním knihovníkem. Vedle řady dalších obecně prospěšných aktivit založil v roce 1914 Tělovýchovnou jednotu Sokol v Nových Dvorech a v letech 1918 – 1939 byl jejím vzdělavatelem. Významně se podílel také na založení sokolských jednot ve Sv. Kateřině, Záboří, Kobylnici a Rohozci. Zasloužil se o přestavbu

bývalé chotkovské jízdárny v Nových Dvorech na moderní sokolovnu, v níž nechal vybudovat jeviště pro místní ochotnický spolek, který řadu let působil pod hlavičkou místní Osvětové besedy a v němž působil mimo jiné také jako režisér řady ochotnických inscenací. Nelze pominout jeho působení ve funkci důvěrníka Okresní péče o mládež i jeho podíl na význačných novodvorských akcích té doby: stavebním rozvoji, zřízení tržiště, péči o památky či žel nedokončenou snahu o zřízení místní měšťanské školy atd. Z hlediska významu osobnosti K. J. Probsta je nutno také ocenit jeho činnost kronikáře místní školy. Jak bylo tehdy zvykem, jako ředitel ji psal, a to tak podrobně, jak to neučinil nikdo před ním ani po něm. Díky jeho zápisům je tak možné doplnit některá prázdná místa v obecní kronice, která

se bohužel ztratila. Celý jeho velmi aktivní a obecně velmi prospěšný život provázely velké zásluhy o rozvoj kulturního a společenského života v obci. Karel Josef Probst po téměř čtyřiceti letech učitelské práce v novodvorské škole odešel v roce 1950 na zasloužený odpočinek. Zemřel v roce 1964 a byl pohřben v rodných Svojšicích. Jeho jméno je nerozlučně spjato s životem Nových Dvorů v první polovině minulého století a jeho jmenování čestným občanem Nových Dvorů je výrazem úcty k jeho celoživotní práci. Miroslav Štrobl Za poskytnutí informací i historických fotografií děkuji paní O. Stehlíkové z Nových Dvorů

Proč je prevence důležitá?

My lidé, pokud nás něco bolí, necítíme se dobře, zajdeme k doktorovi a vypovíme mu, že nás tuhle bolí, tuhle píchá, špatně se nám chodí. Kyčle už neslouží jako dříve, záda po celodenní práci na zahradě jsou bolavá, namožené klouby a svaly po sportovních výkonech, i rekreačních, o sobě dávají znát. Stejné potíže jako nás človíčky postihují i naše mazlíčky. Ano, je to tak! I kočky, pejskové, koně a jiná zvířata trpí problémy pohybového aparátu. O zvířata se zajímám od mládí, po vystudování veterinární školy se jim stále věnuji, ať už je to v oblasti krmiv, přírodních preparátů pro ně, ale v poslední době zejména v oblasti prevence pohybového aparátu – Dornově metodě pro zvířata. Absolvoval jsem několik seminářů pod vedením zkušené lektorky, která se této metodě věnuje léta. Načerpané zkušenosti a dovednosti používám nejen při problémech, které jsou viditelné, například kulhání zvířat, neochota běhat atd., ale také při preventivních terapiích. Co to Dornova metoda – zvířata vlastně je? Základní význam spočívá v navrácení kloubů a obratlů do fyziologické, tedy správné polohy. Je to jemná manuální terapie, prováděná v dynamice svalového aparátu, která se děje volným

a přirozeným pohybem za aktivní účasti pacienta. Tímto pohybem se obchází svalová ochrana, zaměstnané svaly umožní terapeutovi volnou manipulaci s klouby, kostmi i obratli. Zároveň dochází i k uvolnění blokád ve tkáních. Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že obzvláště pejskům jsou tyto pohyby a doteky velmi příjemné. Často se mi stává, že během terapie pacient usne. Pro terapeuta je pak mnohem snazší více splynout se zvířetem a diagnostikovat změny v opěrném aparátu. Terapeut po vizuálním a hmatovém zhodnocení stavu zvířete pracuje pouze dotykem rukou. Palcem, pěstí či dlaní vyvíjí tlak na napravovanou kost či kloub, pracuje za současného pohybu těla. Dornova metoda není diagnostická metoda a je primárně určena jako preventivní péče o opěrný aparát. Chovatelé se čím dál tím více zajímají o ošetření touto metodou, dbají na prevenci, a to je dobré znamení. Abych neuváděl pouze teorii, jeden příklad za všechny. Nejenom psi se sportovním zařazením mají úrazy. U psa mé kamarádky, který je klidný, pohodový, závislý na rodině, zbytečně neriskuje, zdržuje se vždy opodál, stačil jeden neopatrný seskok z pohovky. Při dopadu se mu rozjely přední nohy a pejsek přepadl přes hlavu na záda. Na první pohled nebylo nic poznat, nevykazoval žádné známky zranění. Zvířata často nedají na sobě nic znát. Po ošetření veterinárním lékařem a po klidovém režimu s ním

přišli na terapii. Zjistil jsem posun ramenního kloubu. Tento stav byl fyzioterapií po několika návštěvách napraven. Na závěr bych rád zdůraznil, jak moc je důležitý profesionální přístup fyzioterapeuta. Ten vede k vytvoření důvěry mezi chovateli zvířat a odbornou veřejností. Jakékoli změny v pohybovém aparátu nebo zdravotním stavu patří do rukou veterinárního lékaře. Na základě jeho doporučení se rozhodne o dalším postupu fyzioterapie. Naše heslo je: Společnými silami dosáhneme cíle. Více se dozvíte na webových stránkách www.psi-fyzioterapie.cz. Pavel Černý, veterinární technik

Hudební vinný sklep 9. 9. 2016 – 19.00 hod. Vystoupení tří interpretů zpěv – kytara – elektrické klávesy ku příležitosti znovuzahájení fungování klubu přátel vinotéky. Občerstvení zajištěno.

Husova 144, Kutná Hora, www.vinoteka-kutnahora.cz e-mail: jiri_kocian@centrum.cz, tel.: +420 739 267 230

moderuje: veronIKa leBedová a mIChal trnKa | změna programu vYhrazena | vstup zdarma

8:30 SVATOVÁCLAVSKÁ MŠE KAPLE VLAŠSKÉHO DVORA | 10:00 PETRA BÖRNEROVÁ TRIO zahradY gasK 10:00 jIŘí anderle výstava - spolKový dům | 13:00 staroČesKý trh palaCKého náměstí 13:00 prezentaCe ČesKýCh vInaŘů palaCKého náměstí | 13:30 dětsKý program parK u tŘí pávů 14:00 degustaCe ČesKýCh vín vInné sKlepY s.r.o. / KláŠter sv. vorŠIlY 19:00 usps tYl KonCert - Kostel sv. jana nepomuCKého

doprovodný program:

21:30 ROMAN DRAGOUN & FUTURUM

18:45 VESPER | 20:00 LUBOŠ POSPÍŠIL & 5P

15:00 PÍSKOMIL SE VRACÍ | 15:45 DESPERATE BLUES GIRLS (I) 17:00 CARAMELKA - DANCE STEP SHOW | 17:40 BLUESINEC

13:45 rC ŠpalíČeK v doprovodu KapelY jetojedno | 14:30 CARAMELKA - DANCE STEP SHOW

13:00 zahájení hlavního programu - úvodní slovo vedení města | 13:10 zŠ ŽIŽKov - aKademIe

hlavní program: Palackého náměstí od 13:00 hodin

SVATOVÁCLAVSKÉ 24. 9. 2016 SLAVNOSTI

z regionu / pozvánka

Slavnostní otevření Sklenářova dolíku V Kutné Hoře se 1. října dočkáme nového místa k aktivnímu i pasivnímu odpočinku. Na Žižkově své síly spojily neziskové organizace a pod vedením Junáka - Českého skauta oživili lokalitu, zvanou Sklenářův dolík. Srdečně vás zveme na jeho slavnostní otevření přestřižením pásky v 16 hodin za

účasti realizátorů a sponzorů. Na programu bude již od 15 hodin závod pro děti ve věku 5 – 8 let. Dále se můžete těšit na otevření naučné stezky pro všechny věkové kategorie. Harmonogram akce a další informace naleznete na www.sklenaruvdolik.cz. Fotografie Denemark – spolek

Do přírody s Bloudičkou Obec Oplany ve spolupráci s oddílem Sobsa zve čtenáře regionálního měsíčníku Dobrý info na VIII. ročník orientačního závodu v běhu nebo chůzi, pořádaného v rámci akcí Dny orientace v přírodě. Oplanská bloudička se uskuteční se v sobotu 15. října 2016. Tratě budou připraveny pro úplné začátečníky i pro zdatnější a odvážnější jednotlivce nebo skupiny: krátká - 1675 m/16 kontrol mapa v měřítku 1:5000, střední - 3180 m/17 kontrol a dlouhá 5165 m/17 kontrol, obě mapy v měřítku 1:7500. Přihlášky prosíme předem, abychom připravili potřebný počet map, nejpozději do čtvrtka 6. října na adresu rudolf. vaigl@gmail.com. Přihlásit se můžete též na tel. čísle 604 151 789. Na přihlášce uveďte jméno a příjmení, vybranou trať, věk a bydliště (pouze obec). Je vhodné mít s sebou buzolu! Sraz účastníků závodu je v sobotu 15. října v 9:30 v Oplanech na dětském hřišti Na Průhoně, kde je i cíl závodu. Zde bude prezence,

Dobré informace

z regionu vašeho srdce

při níž obdržíte startovní průkaz a popis kontrol své trati. Odtud odejdete na start, který je asi 150 m na pokraji lesa. Startovné se platí na místě – za krátkou trať 20 Kč, za střední a dlouhou 50 Kč. To platí pro ty, kteří se přihlásí předem. Za přihlášky na místě se zvyšuje o 20 Kč ve všech kategoriích. Závodníci z Oplan a organizátoři startovné neplatí. Občerstvení zajišťují dvě pojízdné prodejny – Jatky, bourárna Karlovice a Beneš pekárna Kutná Hora. V nabídce budou masné výrobky, pečivo, sladké koláčky i zákusky. Od 13 hodin se sbírají kontroly, aby se mohlo vyhlášení výsledků odehrát ve 14 hodin. Nejlepší tři v každé kategorii obdrží drobnou cenu. Další ceny čekají na vylosované závodníky, kteří vyplní anketu o nejkrásnější a nejvíce „schovanou“ kontrolu. Bližší informace podá ředitel závodu Ruda Vaigl na tel. 604 151 789.

Kolín Kutná Hora Suchdol Miskovice Malešov

Čáslav

Uhlířské Janovice Červené Janovice Zbraslavice

www.dobryinfo.cz

Zruč nad Sázavou

Kde nás najdete

Ve stojanech s nápism Dobrý info na těchto distribučních místech regionu: ▶ Kutná Hora Poliklinika, vstupní hala Městská knihovna Městský úřad, Radnická ulice Infocentrum na Palackého náměstí LIBRA shop, Kollárova 589 Městský úřad, Vlašský dvůr Knihkupectví Kosmas Hotel U Kata Tylovo divadlo, Masarykova 128 Kino Modrý kříž Vinotéka U kříže, Masarykova 578 Pošta Sedlec, Zámecká ulice Lepor, Lučanská 190 Prodejna Unikom/Bala, Ortenova 62 KHnet.info v OC Pasáž Prodejna MiniFashion v supermarketu Albert Centrum Mozaika, Kaňk Hlavní vl. nádraží – infocentrum Spolkový dům, Lierova 14 Penzion U Babky bylinkářky, Zahradní 531/7 ▶ Kolín Nemocnice, pavilon F ZOOpet, prodejna Informační centrum

Městská knihovna Městský společenský dům Prodejna Unikom/Bala, Na Louži 871 Benešova ul. – Výroba sladkého pečiva (Štrůdelník) ▶ Čáslav Drogerie U Mývala, Zenit Restaurace Česká koruna Restaurace Café LaDus, Dusíkovo divadlo Městský úřad, Žižkovo náměstí Informační centrum, Žižkovo náměstí Kino Miloše Formana Nemocnice, hlavní vchod Fitness Paty, Pazderského 1081 ▶ Zruč nad Sázavou Vinotéka Dalibor, nám. MUDr. Svobody 21 Infocentrum na zámku Spolkový dům ▶ Uhlířské Janovice Městský úřad Informační centrum Zoo prodejna pana Kopeckého Krauer potraviny, Kubátova 302 ▶ Červené Pečky Lékárna Úřad Městyse

▶ Ratboř Obecní úřad ▶ Suchdol Úřad Městyse Čerpací stanice BENZ spol. s r. o. ▶ Miskovice Obecní úřad ▶ Hlízov Prodejna potravin ▶ Týnec nad Labem Úřad Městyse Infocentrum v knihovně ▶ Nové Dvory Obecní úřad ▶ Žehušice Úřad Městyse Knihovna ▶ Chotusice Obecní úřad Letecká základna ▶ Vrdy Knihovna Prodejna Domino Obecní úřad ▶ MALEŠOV Nako potraviny

▶ Žleby Obecní úřad Prodejna Unicom/Bala ▶ Křesetice Prodejna potravin ▶ Červené Janovice Obecní úřad ▶ Zbraslavice Úřad Městyse Prodejna Bala ▶ veltruby Obecní úřad ▶ paběnice Obecní úřad ▶ velký osek Obecní úřad ▶ RATAJE NAD SÁZAVOU Infocentrum ▶ BÍLÉ PODOLÍ Prodejna ▶ Záboří nad Labem Obecní úřad Školní 164 ▶ Kojice obchod U Březinů

seriál

Pravé tváře filmových hvězd

Jiřina Šejbalová (*17. 9. 1905)

Operní pěvkyně a výrazná česká herečka s charakteristickým hlasem zářila jak na prknech divadla, tak i na filmovém plátně. Byla nazývána českou Marléne Dietrichovou pravděpodobně díky své cizokrajné kráse a pěveckému talentu. Narodila se do rodiny úředníků, která oplývala uměleckými vlohy. Jeden dědeček vlastnil sochařskou dílnu, druhý byl operním korepetitorem, tatínek studoval na malířské akademii a ovládal několik hudebních nástrojů a maminka se mohla pyšnit dobrým sopránem. Proto studium na Pražské konzervatoři bylo pro Jiřinu dobrou volbou. Nejprve se chtěla stát zpěvačkou, proto pět let na konzervatoři studovala na operním oddělení. Další dva roky ale strávila na dramatickém oddělení. Po absolvování získala angažmá v opeře v brněnském Národním divadle, kde účinkovala necelou sezónu. Když se vrátila do Prahy, potkala se s bývalými spolužáky z konzervatoře, kteří jí nabídli angažmá v avantgardním divadle DADA. Už ke konci studia na Pražské konzervatoři si jí všiml tehdejší šéf činohry pražského Národního divadla Karel Hugo Hilar a nabídl jí angažmá. Ona však do Národního divadla přešla až po dvouletém vystupování v divadle DADA. V Národním divadle zůstala od roku 1928 až do penze, do které odešla v roce 1971.

Oplývala krásou a stala se tak idolem i některých zámožných mužů. Od jednoho takového, jak se vypráví, dostala jako dárek rukavice, což se jí zdálo hloupé, proto rukavice vyhodila z okna. Druhý den jí bylo vysvětleno, že v každém prstě byla srolovaná tisícikoruna. Možná zde vznikla ta slavná věta: „Vyhazovat peníze oknem.“ Z divadelních prken se brzy dostala i na filmové plátno. Její první role byla ještě v němém filmu Hanka a Jindra, který byl kritikou negativně hodnocen. Bohužel (možná tedy naštěstí) se film nedochoval. Při nástupu zvukového filmu se uplatnil její pěvecký talent. V mládí hrála prosté krásné dívky, s přibývajícími lety její role směřovaly k charakterním záporným postavám především starších dam. Díky záporným rolím se tak setkala s diváckou neoblibou. Na druhou stranu těmito rolemi získala i obrovské uznání. Největším jejím filmovým úspěchem byla role stárnoucí a zlé Kláry ve filmu Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse (1957). Film se stal populární i ve světě dostal se na MFF v Benátkách, kde Jiřině Šejbalové o jeden hlas unikla hlavní cena za herecký výkon. Nakonec dostala alespoň speciální cenu – zvláštní medaili Biennale. V Benátkách sklidila ovace diváků a kritiků. V Národním divadle na ni někteří kolegové žárlili, protože se sblížila s režisérem Dostálem, což ji napomohlo k několika velkým rolím. Nebyla hra, ve které by neúčinkovala. S takovým repertoárem

a vyučovala jevištní řeč a hereckou výchovu na pražské AMU. K jejím nezapomenutelným rolím patří také Andula v televizní inscenaci Nezralé maliny Jiřího Hubače a Františka Filipa (1980) o srazu abiturientů po 50 letech, kde hrála po boku „bardů“ Františka Filipovského, Ladislava Peška, Oty Sklenčky a Miloše Nedbala. Prožívala šťastné manželství s úspěšným advokátem doktorem Jaroslavem Pipkem. Oba měli velký vztah k umění, byt překypoval knihami a obrazy. Vlastnili chatu na Sázavě, kam se sjížděli různí kolegové z branže. Zálibu ve vaření - dovolme si mluvit o kuchařském umění - zúročila v knize Vaříme na chatě, která je prošpikována řadou vzpomínek na pracovní kolegy a kamarády. Stala se doslova bestsellerem vyšla v několika vydáních a prodalo se jí kolem sto tisíc výtisků. Vlasta Fabiánová: „Nezapomenutelné bývaly sešlosti na druhém břehu Sázavy na chatě Jiřiny Šejbalové.

Atmosféra, kterou dovedla vytvořit Jiřinka se svým manželem Járou Pipkem, se přenášela na všechny návštěvníky. A proslulá Jiřinčina kuchyně korunovala dílo. Však také její trampská kuchařka, kterou s láskou sepsala, byla okamžitě rozebrána.“ V soukromém životě byla Jiřina Šejbalová lidská a plná pokory, bez větších hvězdných manýrů. Ráda se dostávala do společnosti obyčejných lidí, chodila do svých oblíbených pražských hostinců, kde se znala s různými řemeslníky, se kterými si i tykala. Ve filmech hrála téměř do konce života. Zemřela na rakovinu v roce 1981 ve svých 75 letech. Za svou celoživotní kariéru dostala tituly zasloužilá a národní umělkyně. Jaroslav Beran

DeSalon

• modeláž nehtů • manikúra • P–Shine • Shellac

se mohla chlubit málokterá herečka. Tomu odpovídal i měsíční honorář, který se jí v roce 1968 vyšplhal na 5100,- Kčs, což byl na tu dobu velmi slušný příjem, vezmeme-li v úvahu, že v tomtéž roce činila průměrná měsíční mzda 1453,- Kčs. Po odchodu z divadla se ještě uplatňovala v rozhlase. Je považována za průkopnici pořadu One Man Show. Ke stáří se stala profesorkou

na nahledu

facebook.com/ nehtykutnahora

Benešova 632, 284 01 Kutná Hora

tel.: +420 731 107 144

spolky

M´am´aloca a boží dar

V dnešní době jsme si zvykli na běžné užívání anglických názvů u českých firem a společností, které záměrně mažou rozdíly na trhu a potvrzují globální uvažování. V neziskovém sektoru je ta situace jiná a suverénně převládají české názvy. Proto název obecně prospěšné společnosti Mámáloca ze Štolmíře u Českého Brodu působí velmi exoticky. Co to znamená? Bez apostrofů se jedná o dvě slova ze španělštiny „mama“ a „loca“, které se dají přeložit jako matka šílená. Nicméně pozadí vzniku názvu skrývá příběh, kde se zobrazuje krutý osud českých misionářů v Peru. Skupinka studentů geografie v roce 2004 založila občanské sdružení Mámáloca, protože chtěli získat prostředky na expedici do Peru, kde měli v plánu pátrat po osudech českého jezuitského misionáře pátera Richtera, který byl usmrcen na své misii jedním z obyvatel. Podle historického románu se dotyčný indián jmenoval Mámáloca. Sehnali nakonec peníze jen pro dva účastníky Jiřího Stuchla a Terezu Stuchlovou (tehdy ještě Šíchovou) a vydali se studovat na půl roku do

peruánské Limy. Společnost ovšem už existovala, a tak bylo po návratu potřeba naplnit ji činností. Šest dalších let se tak sdružení Mámáloca pohybovalo v cestovatelské oblasti, účastnili se pravidelně na největší veřejné výstavě pod širým nebem v Evropě - festivalu Chebské dvorky. A boží dar? To je přece chléb! Ve Štolmíři ho z iniciativy Mámálocy pečou ve veřejné peci už třetím rokem. V našem regionu Srdce Čech nejsou jediní, ale rozhodně nejznámější. Z Peru do Štolmíře ovšem vedla docela dlouhá cesta. V letech 2010 – 2011 dosavadní činnost Mámálocy skomírala, nový impuls přišel až s prvním projektem z norských fondů, zaměřeným na podporu aktivního stárnutí, kterému se členové věnovali nejen při studiích. Byl úspěšný a navázal na něj hned druhý, věnovaný počítačové gramotnosti osob 50+. V roce 2012 se společnosti podařilo získat dotaci na vybudování kulturně - environmentálního centra ve Štolmíři. A tím to všechno začalo... „Prostory pro naši činnost jsme získali přetvořením bývalého statku na víceúčelové zařízení, v němž jsou dílny, ateliér, výstavní prostory,“ vzpomíná ředitel Mámálocy Jiří Stuchl. „Vzhledem k tomu, že v obci není ani hospoda, je naše centrum jediným místem, kde se může scházet místní komunita. Součástí vize byla i realizace dalšího projektu na vybudování veřejné pece. Otevírali jsme v roce 2014 a od té doby pečeme od dubna do listopadu jednou za měsíc vždy v sobotu a za každého počasí. Byli jsme sedmnáctou veřejnou pecí, teď už jich existuje přes dvacet, z toho máme radost.“ Kde se vzal nápad zřídit veřejnou pec? „V minulosti bývaly veřejné pece docela běžné, ovšem spíše než ve středních Čechách jste je mohli najít v chudších krajích nebo také v Sude-

tech. Těm nejchudším, kteří neměli nic, bohatší lidé dávali mouku nebo pár bochníků. Lidé, kteří už nebyli tak chudí, ale neměli vlastní pec, si u bohatších mohli zaplatit upečení svých 10 – 20 pecnů. Pokud ale ti s pecí nestíhali plnit požadavky ostatních, nebo nebyla dobrá dohoda, obec zřídila veřejnou pec a na své náklady (dřevo) roztápěla jednou za 14 dní veřejně pro všechny.“ Navracení fenoménu domácího kváskového chleba do našich domácností je několik posledních let hnutím, které se soustřeďuje pod stránkami pecempecen.cz, za kterými stojí internetový kulinářský expert pan Cuketka alias Martin Kuciel a další dva nadšenci. „V současnosti připravujeme projekt na vytvoření interaktivní mapy veřejných pecí podobně, jako existuje kvásková mapa, tedy mapa lidí, kteří jsou

Štolmířská pec je replikou středověké pece – nemá šamot ani komín, je postavena ze starých cihel „zvonilek“ (vícekrát pálené), mezi klenbami je vyplněna skelnými střepy. Za jedno pečení vyprodukuje 50 pecnů chleba, 80 dalamánků, 50 – 100 rohlíků a 100 koláčů se čtyřmi náplněmi. Chleba se peče cca 35-45 min, celé pečení s ostatními produkty trvá asi tři hodiny. A protože pec je rozpálená a bylo by škoda toho nevyužít, po chlebu se do ní nasází maso. Není divu, že se pak hoduje až do pozdního večera... „My pečení chápeme jako oslavu pekařského řemesla, jako slavnost, kde se scházejí místní, aby se mohli pobavit, pokecat, zkrátka jako možnost setkávání. Lidé nepřicházejí nakupovat, ale setkávat se. Někdo nabídne pomazánku, někdo domácí med, někdo domácí paštiku...“

ochotni se s vámi podělit o svůj domácí kvásek. Jsem rád, že něco takového vzniká, protože za našimi pekaři lidé chodí s dotazy, proč ten chleba ze supermarketu se nedá pozřít.“ Pekaře, kteří umí péct poctivý kváskový chleba, abys pohledal. „My jsme zaktivizovali dva pány v důchodovém věku kolem pětasedmdesátky, kteří se do toho s námi pustili, konkrétně pana Krcha a pana Čáslavského. Zdatně jim sekunduje zeť pana Krcha Pavel Bárta. Ten se v pečení chleba v peci zaučil a dnes, když je potřeba, může péct sám.“

Lidé si mohou přinést vlastní těsto nebo jenom kvásek a chlebové těsto si na místě udělat. Ale i když veřejných pecí přibývá – například ve středních Čechách chtějí postavit vlastní pec třeba v Čelákovicích nebo v Brandýse nad Labem, stále je to pro mnoho lidí rarita. „Starší generace si veřejné pečení chleba ještě pamatují, ale pro mladší ročníky je to skutečně rarita, kterou si fotí. Někteří si myslí, že fungujeme jako pekárna a snaží se nás penězi přesvědčit, abychom tak fungovali. Pramení to z neznalosti věci, nezna-

SPOLKY / inzerce

například v Radovesnicích I a potěší zejména děti, protože to jsou Včelka Mája a Vilík. A jaké má společnost plány do budoucna? „Chceme od příštího roku rozšířit naše aktivity o pořádání středověkého jarmarku a aktivit doplňující komunitní potřeby obce. Také přibývá zájmu ze strany alternativních škol a školek v přírodě o proces výroby chleba, což znamená, že přijdou ráno a začnou mlácením obilí, pokraču-

jí mletím mouky, výrobou těsta a za pět hodin si odnesou čerstvě upečený chléb. V mezinárodním kontextu nás čeká realizace projektu na podporu žen starších 55 let, kde máme partnery z Polska, Maďarska, Bulharska, Itálie a Irska“ Chcete-li ochutnat zcela přírodní, čerstvý a chutný domácí kváskový chléb, ve Štolmíři se bude péct zase v sobotu 17. září. Jste srdečně zváni! Dana Čermáková

sp61328

losti historie, chléb pro ně ztratil hodnotu, kterou má – je to přece boží dar. My si chceme péct v malém a dobře, nechceme, aby nás lidé brali jako pekárnu. Naopak chceme aktivizovat lidi, že za trochu práce si mohou sami upéct vlastní chleba. Doufáme, že s přibývajícím počtem veřejných pecí a větší informovaností se změní pohled veřejnosti.“ Dřív byl Štolmíř považován za „cikánskou čtvrť“, dnes ale naopak díky aktivitám M´am´alocy patří ke světlejším stránkám Českého Brodu. A nepřispívá k tomu jenom veřejné pečení chleba, ale i tzv. Restaurant Day, které společnost pořádá jednou za tři měsíce v sobotu při pečení chleba, a to v únoru (vzhledem k roční době se odehrává v centru), v květnu, srpnu a v listopadu. Jedná se opět o komunitně pojatou akci, kterou organizuje Renáta Vavreková ze Štolmíře a inspirace pochází ze Skandinávie. Sousedé uvaří něco dobrého, co mají rádi, a vyjdou s tím na ulici, kde svoji dobrotu nabídnou ostatním. Nezáleží na množství, důležité je, aby to uvařili a nabídli s otevřeným srdcem, s láskou. Cena za porci záleží na kuchaři, většinou v podstatě pokrývá jen náklady, ale jsou i tací, kteří nabídnou své kulinářské umění zdarma či dobrovolný příspěvek. Přihlásit se může kdokoliv odkudkoliv. „Účastní se tak 10 – 15 kuchařů, část pochází ze Štolmíře, zbytek jsou přespolní,“ říká Jiří Stuchl. „Například přispěl i starosta Českého Brodu pan Nekolný, který přinesl dva pekáče lasagní. Byly rozebrané během několika minut.“ A kolik přijde v průměru návštěvníků? „Kolem 150 – 200.“ To je velice slušná účast, uvážíme-li,

že jde o lokální akci. 13. srpna se konal už šestý Restaurant Day. Přijela jsem se podívat a byla jsem unešena. Koupila jsem si domácí preclíky ve třech provedeních – s mákem, kmínem a se solí. Jeden stál tři koruny české. Vedle u stánku jsem si nechala načepovat doma vařené pivo – nepasterované, nefiltrované, jen z ječných sladů, chmele a kvasnic -, které prodával kovář pan Pivoňka. Začal ho doma vařit prý proto, že měl při své práci žízeň a nechtělo se mu pořád někam běhat. Jeho pivo bylo hořké, silné a strašně dobré. Jiní nabízeli domácí guláš, domácí kozí sýry, domácí limonády. K tomu hrála hudba a u pece se chlubila první várka upečeného kváskového chleba. Pohoda... Auta, která stála u silnice, měla nejen poznávací značku Středočeského kraje, ale pražskou, libereckou, ústeckou a další – důkaz toho, že fenomén veřejného pečení kváskového chleba je stále známější. Společnost Mámáloca ovšem není jen o pečení chleba a dobrém jídle. Společně s externími lektory či spolky pořádá dílny a kurzy – košíkářské, výtvarné, keramické, také umělecké příměstské tábory pro děti. Ty letos podruhé, a každý z nich o kapacitě 30 dětí byl do dvou dnů zaplněn. Za rok se akcí nastřádá přes 40, což je na tak malou obec úctyhodné číslo. Patří k nim koncerty, rockový festival, promítání filmů, výstavy místních umělců, stavění Májky, které obnovili před třemi lety, oslavy Dne Země a další. „Chceme zachránit kostel sv. Havla, který je v dezolátním stavu,“ pokračuje ve výčtu aktivit Mámálocy Jiří Stuchl.“ Je to poutní místo, jednou za rok se v něm pořádá mše svatá na den svatého Havla. Střecha kostela je v krizovém stavu, přitom jde o nejvýznamnější barokní památku ve středních Čechách, v níž jsou unikátní varhany, třetí nejvzácnější u nás. Pořádáme tam proto benefiční koncerty. Usilujeme o vytvoření nadace, kterou by tvořilo město Český Brod, církev, Mámáloca a další spolky, abychom sehnali prostředky na rekonstrukci kostela. Snad se nám to podaří.“ Společnost je aktivní i v Kolíně, kde byla například partnerem projektu rekonstrukce kolínské vodárny, vytvořila naučnou stezku štítarským údolím, postavila první veřejné agility hřiště pro psy, je partnerem sportovního klubu Štítarský SK, starala se o Ztracenou uličku, na kterou se jí podařilo získat grant od TPCA a obnovit parčík, kde se letos promítá v letním kině... Už dvakrát Mám´loca uspořádala ve Štolmíři také sochařské sympozium. Jiří Stuchl totiž kromě vedení společnosti a s tím spojených aktivit vyrábí sochy ze slámy, které jsou k vidění

TRENDY DVEŘE + KLIKA A ZÁRUBEŇ

ZDARMA

BEZKONKURENČNÍ CENY

OD 2.900,- Kč za set.

ZDRAVÁ VÝŽIVA

Jak správně vybírat potraviny a nakupovat? V dnešní době stále více lidí při nákupu potravin nehledí už jen na cenu, ale zajímá se také o složení a kvalitu potravin. Asi nejsložitější je orientace v tzv. éčkách, máme jich hned několik a ne všechny musejí být škodlivé. A jak tedy správně vybírat a nakupovat potraviny? Zde je několik základních bodů, na které bychom měli brát zřetel: • 1. kupovat sezónní ovoce a zeleninu • 2. číst etikety nutriční hodnoty konzervanty barviva kalorie minimální doba trvanlivosti země původu • 3. neřídit se pouze reklamou, obalem…. • 4. brát potraviny od drobných pěstitelů (bio farmy – „bedýnky“, stánkový prodej - přímo od pěstitele)

3 provozovny 6 tělocvičen

pokročilí začátečníci

Konzervanty a barviva – Pokud je potravina označena logem CEFF, máte jistotu, že jste od těch nejvíce nežádoucích éček ochráněni. Ale toto označení prozatím bohužel nemají všechny potraviny, proto zkuste číst alespoň kategorie éček, které jsou na obalu výrobku uvedeny – dobré je vyhnout se právě konzervantům, umělým barvivům, sladidlům a glutamátům. Někdy může pomoci v lepší orientaci i počet éček ve výrobku. Obecně se dá říci, že čím jich je více, tím hůře pro člověka. Za méně kvalitní potraviny jsou mnohdy označovány i tzv. zpracované potraviny jako jsou cukrovinky, ochucené nápoje, hotová jídla a pochoutkové saláty, které obsahují často velké množství

SOBNÍ TRENÉR O•O ENC O DANCE • JÓGA • PILÁ M • F TE LA TIN LY S • F • LA YO • V C GA E BI B A M U

LÍNY • PUMP FX • MPOCE • SPINNING • WTABAT A R T DAN ALK A • I N G AE KÉ TS REET Ě • Z RO D ST •

ZŠ Jana Palacha

Nutriční hodnoty - ty nám říkají, kolik určitá potravina obsahuje kalorií, tato jednotka se udává nejčastěji v Kcal (kilokalorie), nebo Kj (kilojouly), dále hodnotu tuků a z toho nasycené mastné kyseliny, sacharidy a z toho cukry, vlákninu, bílkoviny a množství soli.

od 0,5 roku až po seniory

info k náborům dětí na webu

MI • FITNESS G S DĚT Y IČŮ JÓGA • SPORTOVN MNA S OD KÁ Í S A ER TICS Í R EN OB • EN OT IK IČ T Ě H •

ZŠ Kamenná stezka

Dnes se zaměříme především na bod č. 2, tedy čtení etiket.

éček. Naopak nezpracované potraviny, mohou obsahovat pouze některá éčka a jejich množství je navíc regulováno. Éčka můžeme rozdělit na: Přírodní látky - např. vitaminy, které jsou pro naše tělo přirozené a mnohdy prospěšné. Éčka přírodně identická – např. zvýrazňovače chuti, kde bychom se měli mít už na pozoru. Éčka syntetického „chemického“ původu - například umělá barviva a sladidla. Ta do našeho těla nepatří vůbec, nic mu nepřinášejí, naopak ho zatěžují. A proč bychom si měli hlídat, kolik chemikálií do těla přijmeme? Protože určitou část chemikálií náš organismus dokáže přirozeně vyloučit, pokud je ovšem chemie moc nebo je těžko odbouratelná, naše tělo si s ní neporadí a začne ji ukládat na různá místa. Tím se náš organismus dostává do horší kondice ať už fyzické či psychické. Takto vzniklé černé skládky mohou být v budoucnu zdrojem zdravotních problémů - ekzémy a alergiemi počínaje, přes hormonální nerovnováhu a v extrémních případech rakovinu konče. Po požití chemikálie nás nic nebolí,

SHÁNÍME LEKTORY SPINNINGU A JÓGY

nicméně ty skutečné problémy se mohou projevit až po několika letech. Chemii po roky ukládanou v našem těle lze částečně vyloučit, ale tento proces je náročný a může trvat i několik měsíců. Pokud

Vás

tato

problematika

zaujala, rádi bychom Vás pozvali na tzv. asistovaný nákup. Na tomto ´´nákupu ´´ Vám v praxi ukážeme jak nakoupit ty správné a zdravé potraviny. Těšíme se na Vaši návštěvu. Team studia Nutristyl KH www.nutristylkh.cz tel.: 604 298 227

AKCE!

Od 1.9. do 4.9. cvičíme ZDARMA

.I.I.T • DEEP WOR K X•H • TR RÉNING • PILOXING • BO • S ČE Í T U J U MÍ ČN MP • C É NK IN V LK FU G •

Alfa klub Sedlecká 670

• 5. vlastní domácí výroba

kontakty: www. tstudiojb.cz ptejte se: j.brachovcova@seznam.cz tel.: 721 323 434 10:00–14:00

provádíme povinné kontroly kotlů na pevná paliva

Kominictví Ke Koupališti 845

Uhlířské Janovice tel.: 327 543 857, 602 747 658 www.kominictvi-js.cz www.kominy-kotle.cz

Bohdaneč 136 285 25 Bohdaneč Mob.: 733 755 656 www.fajndrevo.cz e-mail: prodejna@fajndrevo.cz

PŘIPRAVTE SE NA ZIMU BEDNA PALIVA ZA 1290,MIX DŘEVIN (smrk, dub, bříza . . .) Cena včetně DPH. Akční nabídka platí od 1.7. do 31.8.

Provozní doba: PO – PÁ: od 07:00 do 17:00

BUĎTE VIDĚT Sponzorské partnerství

Nabídka tisku plakátů na kulturní, sportovní, společenské a další akce. Nyní nově nabízíme malonákladový černobílý tisk plakátů na ,,ﬂuorescenční papír" (svítivý, výrazný, dobře viditelný...)

v rámci Vinobraní - Dožínek na Kačině

TISK JIŽ OD 1 KUSU A RYCHLÉ DODÁNÍ Částka 5 tis. Kč Skladem máme zelený papír. Při tisku plakátu v počtu 10 ks nad 10 ksPartnerská zajistíme i jinouvstupenka barevnou variantu. platí pro 1 osobu, sklenka na víno zdarma, až 2 děti vstup zdarma CENA TISKU: V.I.P.mm) sektor 2 volné vstupenky A0 (841 x 1189 – 97,– kaple zámku - občerstvení, víno, nealko mm) – 66,– A1 (594 x 841 nápoje, volný vstup na prohlídku A2 (420 x1594 mm) zámku, – 40,– parkování zdarma okruhu

Částka 10 tis. Kč Partnerská vstupenka v počtu 20 ks platí pro 1 osobu, sklenka na víno zdarma, až 2 děti vstup zdarma V.I.P. sektor 4 volné vstupenky kaple zámku - občerstvení, víno, nealko nápoje, volný vstup na prohlídku 1 okruhu zámku, parkování zdarma

Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Částka 20 tis. Kč Partnerská vstupenka v počtu 30 ks platí pro 1 osobu, sklenka na víno zdarma, až 2 děti vstup zdarma V.I.P. sektor 6 volných vstupenek kaple zámku - občerstvení, víno, nealko nápoje, volný vstup na prohlídku 1 okruhu zámku, parkování zdarma

Pořadatel: Klub přátel vína v Kutné Hoře, o. s. Jířího z Poděbrad 288, 284 01 Kutná Hora, IČO 22861351

Sponzorské partnerství v rámci Vinobraní - Dožínek na Kačině Částka 5 tis. Kč

Částka 10 tis. Kč

Partnerská vstupenka v počtu 10 ks Partnerská vstupenka v počtu 20 ks platí pro 1 osobu, sklenka na víno platí pro 1 osobu, sklenka na víno WWW.VINOBR ANINAK ACINE.CZ zdarma, až 2 děti vstup zdarma zdarma, až 2 děti vstup zdarma V.I.P. sektor 2 volné vstupenky kaple zámku - občerstvení, víno, nealko nápoje, volný vstup na prohlídku 1 okruhu zámku, parkování zdarma

V.I.P. sektor 4 volné vstupenky kaple zámku - občerstvení, víno, nealko nápoje, volný vstup na prohlídku 1 okruhu zámku, parkování zdarma

Částka 20 tis. Kč Partnerská vstupenka v počtu 30 ks platí pro 1 osobu, sklenka na víno zdarma, až 2 děti vstup zdarma V.I.P. sektor 6 volných vstupenek

znamení zvěrokruhu / zamyšlení

Co nás letos čeká v období Vah Nálady duše ve štěstí brání. Nejdříve je tedy potřeba odstranit vnitřní i vnější bloky, aby hojnost mohla učinit šťastné i ty, kteří jsou nyní především na řadě – Váhy. Ženský princip v podobě planety Venuše se začínajícím podzimem sestoupí

Čas živlu zemského, který nás ovlivňoval prostřednictvím znamení Panny, se nachýlil a své pomyslné žezlo předá 22. září v 16 hodin a 20 minut vzdušnému znamení Vah. Nastává podzimní rovnodennost, která otevírá bránu k podzimu, času sklizně i jemné nostalgie za uplynulým létem, a nám nezbývá než se, podobně jako příroda, zaměřit na plody svých činů. Napravit, co se dá, bychom měli dříve, než začne zima. Znamením Vah začíná druhá polovina zvěrokruhu. Jestliže bylo první znamení Berana zaměřeno především na své vlastní Já, Váhy rozpoznávají samy sebe prostřednictvím druhých. Váhy vyznávají pravdu a vyžadují dokonalost a harmonii. Vládne jim planeta Venuše, která rozvíjí krásu a soulad ducha a hmoty. V pozemské realitě, kde má každá mince i svou odvrácenou stranu, se však ideál jen těžko hledá. Bělostný květ lotosu vyrůstá z bahna, které Váhy vidět nechtějí. Jejich idealismus někdy hraničí s naivitou a často se dostávají do složitých situací, kdy se jejich sny tříští o skutečnost.

Hlavní tón energie nás nutí k vyrovnání, pravdivému pohledu na náš život a spravedlnost. V neposlední řadě hledáme krásu, obzvlášť pokud nám v životě chybí. Podzimní tendence se zásadně promění vlivem přechodu Jupitera z Panny do znamení Vah. Můžeme se těšit na roh hojnosti, který po celý rok bude sypat všem, kteří jsou připraveni prožívat své štěstí. Jupiterovská energie zesiluje nejen to, co vnímáme jako radostné, ale bohužel i vše, co nám

do hlubin znamení Štíra, kde bude vyzván, aby se věnoval svému vnitřnímu světu. Je potřeba najít kořeny své ženské podstaty a podívat se na osudy ženské linie svých předků, zjistit, zda je možné něco posunout, očistit nebo vyzvednou ze stínu. Mužský princip, reprezentovaný planetou Mars, hledá ve znamení Střelce své ideály, aby od 28. září opustil honbu za chimérou a nastoupil ve znamení Kozoroha vytrvalou a někdy i úmornou cestu za skutečnými činy. Váhy mají vytříbené estetické cítění, na procházku krásným podzimem je tedy vezmeme k monumentu Kutné Hory – chrámu svaté Panny Barbory. Stavba, která trvala 500 let, byla v prvopočátku důsledkem mnoha svárů mezi kutnohorskými patricijskými rody a sedleckým klášterem cisterciáků. Myšlenka na vlastní duchovní samosprávu se ujala, a tak se pod patronací horníků začala budovat perla, která směle konkurovala i pražské katedrále sv.Víta. Podobnost mezi oběma stavbami není náhodná. Stejný rukopis je dán projektantem Janem Parléřem, synem Petra Parléře, stavitelem chrámu sv. Víta. Z vyhlídky na střeše přilehlé kaple Božího těla se můžeme pokochat nejen gotikou, ale také výhledem na nově obnovené vinice pod Jezuitskou kolejí nebo do údolí říčky Vrchlice. Ve zlátnoucím listí protějšího svahu spatříme do skály vytesaný portrét Jaroslava Vrchlického a můžeme si v duchu zašeptat slova jeho nesmrtelné básně „Za trochu lásky šel bych světa kraj.“ Markéta Vostrá

V minulém článku jsme počali s vysvětlením duchovních dějů. V úvodu bylo nastíněno, jak dochází k vědomému vstupu do duchovního světa. Je to např. při usnutí, kdy dojde k odpojení smyslových orgánů a člověk se přitom nepropadne do nevědomí, ale zůstane bdělý. Pro další vysvětlení je třeba uvést, jak se vlastně projevuje duchovní svět. R. Steiner to popisuje srozumitelným příkladem. V minulosti se nám odehrál nějaký děj a nyní si na něj vzpomínáme. Vybavení ve vzpomínkách je ve formě jemných obrazů, které nevidíme, ale cítíme ve svém nitru v duši. To zná každý z nás, neuchopitelný, ale místy velmi intenzivní prožitek ve vzpomínce. Naznačeným způsobem se podobně vynořují obrazy duchovního světa. Protože však člověkem vnímaný fyzický svět je z pohledu duchovních světů májou (není skutečný), nelze tedy cokoli z našeho fyzického světa, co souvisí s hmotným bytím, použít v duchovních světech. Jediné, co člověk s sebou přenáší, je jeho vědomí s pravdami, jež souvisejí s duchovním světem (tedy to, co vědomě pojme do své duše o duchovních světech v průběhu života), či náboženské vyznání. Není to však jedno a to samé. V dalších výkladech se pokusíme vysvětlit duchovní bytosti, s nimiž se setkáváme a které mají konkrétní pojmenování. Jména jako Kristus, Michael, Ahriman, Lucifer a další budou více či méně známá.

Jejich působení si letmo přiblížíme. Kristu byly věnovány Nálady duše v posledním půlroce, jeho příchod i působení jsou větší měrou známé. Jaký je však jeho původ? Kristus, také nazývaný Sluneční duch moudrosti (sluneční = dle místa svého působení, tedy duchovního Slunce), byl spjat s duchovním Sluncem od počátku jeho vzniku. Jako vysoce vyspělá duchovní bytost je označován jako vůdčí bytost Slunce a důležité je i to, že je často zmiňován ve spojitosti s vývojem Země (na ni samozřejmě působí celý vesmír, Kristus je však jakoby viditelnější). Ve vývojovém běhu vesmíru však vyvstala nutnost jeho působení na Zemi. Proto dochází k událostem na Golgotě (viz minulé články) a Kristus je od svého ukřižování velmi úzce spjat se Zemí (ukřižování v těle Ježíše, tímto jako jediný Bůh v historii poznal, co je smrt pro člověka). Ještě před svým příchodem na Zem je zmiňován např. Zarathustrou. Jeho místo na Slunci nyní zastává archanděl Michael. Archandělé jako hierarchie v řadě duchovních bytostí mají své specifické působení ve vývoji vesmíru, jako jedno z nich je např. střídání se ve vedení duchovního vývoje Země, každý ze sedmi archandělů (Michael, Orifiel, Anael atd.) přináší určitý duchovní vývojový ráz, v němž se lidstvo vyvíjí. O tom již v samostatném budoucím výkladu. Pavel Pajer

Soukromá ŘÁDKOVÁ inzerce zdarma! • HLEDÁM

Vdova v důchodu hledá jednu místnost k bydlení na vesnici u Kolína, kde je ticho a klid. Mám krásný byt 3+1, v Kolíně, ale hlučný. Tel.: 721 077 590

• SEZNÁMENÍ

Svobodný, 50 let, bez závazků, bydlící v hezkém domku nedaleko Uhlířských Janovic, hledá milou a štíhlou ženu nekuřačku do 50ti let. Ve dvou se to lépe táhne. Tel.: 777 180 361. Svobodný 57/172 bez závazků hledá ženu, které chybí láska a má ráda život na vesnici.tel.735 937 272 Zachovalý důchodce 73 let s autem hledá hodnou přítelkyni, Kutnohorsko. Tel.: 723 348 012 76 letá žena hledá kamaráda nebo přítele. Tel.: 604 780 414

69 letá žena hledá kamaráda nebo přítele. Tel.: 605 706 125. Přítelkyni či přítele na popovídání, kafíčko, procházky a na překonání samoty hledá 77letá paní z Uhlířských Janovic (Uhl. Janovice a okolí). Tel. 773 745 236. Rozvedený 67/185/90 hledá milou přítelkyni. Auto mám. Tel.: 774 688 699. 44–letá rozvedená hledá muže pro společný život. Okr. Kutná Hora. Tel.: 737 505 842. Hledám hodnou přítelkyni od 65 do 70 let. Kutná Hora + okolí. Já 66/170/90 z Kutné Hory. Auto+byt mám. Tel.: 728 603 420.

řádková inzerce / soutěž Soukromá ŘÁDKOVÁ inzerce zdarma! • PRODÁM

Prostorný byt v 1. nadzemním patře dvoupodlažního zděného domu ve Vinařích u Čáslavi, se zahradním domem a oplocenou zahradou 396 m2 a garáží. Byt 4+1 je slunný, dispozičně dobře řešený, o výměře 92 m2. Prostorná chodba, která rozděluje samostatné pokoje, WC, koupelnu a šatnu. Na chodbě u dveří je komora-botník. Z obývajícího pokoje se vchází na terasu s pěkným výhledem do krajiny a z kuchyně se vchází na balkon. Vlastní vytápění – ústřední topení plynové i na tuhá paliva. K bytu patří dva velké sklepy. Velmi nízké náklady na bydlení. Dobré autobusové spojení do Žlebů, Vrdů a Čáslavi. Cena 700 000 Kč. Byt je ihned k nastěhování. Tel.: 603 559 337 Prodám zděný prostorný byt v dobrém stavu 4+1+lodžie, balkon, se zahradou, zahradní chatkou a garáží u Čáslavi.

Dobrý.info Regionální časopis Kultura, společnost, historie a inzerce pro Kutnou Horu, Kolín, Čáslav, Uhlířské Janovice, Zbraslavice, Zruč nad Sázavou a okolí Vydavatel Dušan Lapáček - LEPOR svobodná agentura Lučanská 190, 284 01 Kutná Hora Tel.: 327 515 450, IČ: 41428293 www.lepor.cz Redaktoři a dopisovatelé PhDr. Dana Kornelie Čermáková – 608 957 160 Miroslav Štrobl – 605 760 323 Jaroslav Skoupý – Veselý info Jaroslav Beran, Dalimil Peša Korektura: Dana Čermáková Grafická úprava, sazba J. Morávek – 327 511 768 Editor: Dušan Lapáček Registrace: MK ČR E 18774 www.dobryinfo.cz e-mail: dobryinfo@centrum.cz Distribuce: Zdarma do sítě stojanů. Vychází jednou měsíčně Vydání 09/2016 Inzerce / Distribuce: Marcela Částková – 735 175 602 Redakce neodpovídá za obsah zaslaných příspěvků a neručí za otištění všech doručených materiálů a řádkových inzerátů z důvodu rozsahu vydání. Řádkovou inzerci můžete také zasílat na e-mail: dobryinfo@centrum.cz Uzávěrka řádkové inzerce: 20. den v měsíci

KUPON

koupím

pro řádkovou inzerci zdarma prodám seznámení

Koupím v okolí Čáslavi dům se zahradou vhodný po úpravách k trvalému bydlení. Platba do 1 700 000 Kč v hotovosti. Může být i k částečné rekonstrukci. Tel.: 722 464 111. Koupím na letní retro kempování starý kempingový nábytek- skládací,stůl,židle,lehátka takzvaná spartakiádní. Dále starý stan,nafukovací lehátka nebo nafukovací čluny.Vše v pouze v dobrém stavu. Předem děkuji za nabídky. Tel.: 739 067 695.

Prosíme, vyplňujte čitelně hůlkovým písmem včetně vaší adresy a telefonu.

Velmi dobré BUS i vlakové spojení. Byt se nachází v prvním patře dvoubytového domu v OV. Vlastní ustřední topení. 2x prostorný sklep. Oplocená zahrada s ovocnými stromy. Zahradní domek a dílna, kde je též rozvod elektřiny a vody. Pěkné poklidné bydlení. Možnost hypotéky Cena 700 000 Kč Volný ihned. Prohlídka možná kdykoliv po dohodě na tel.: 607 569 013 Levně benzínovou sekačku s košem. Tel.: 607 970 979 Prodám luxusní italský černo-šedý kočárek Cam Dinamico Limited Edition 177 2013, trojkombinace, používán 8 měsíců a to pouze hluboká korba a autosedačka. Kočárek obsahuje čtyřkolový podvozek, hluboká polohovatelná korba, sportovní korba (sedačka, stříška, nánožník a madlo), obě korby lze otáček po i proti směru jízdy, autosedačka 0-13kg + adaptér pro snadné a bezpečné upevnění v autě, přebalova-

cí taška, pláštěnka. Velmi lehký, snadno složitelný, výborné jízdní vlastnosti. Cena 10 000 Kč. Tel.: 607 940 890. Krásný skleněný stůl (80x135cm), otvor uprostřed pro slunečník (tvrzené sklo), skládací a 4 skládací židle bílé, vyrobeno v USA. Vhodné na zahradu, piknik a podobně. Tel.: 606 180 786. Prodám 3 ks holandského nábytku - skleníku. Velice hezký, zachovalý. Odvoz nutný - Kutná Hora. Cena 8 000,- Kč. Tel. 734 479 416. Prodám tříkolku „LOPED“ pro dospělé. Nová, nepoužitá, nevhodný dárek. Modrá. Pořizovací cena 15.000 Kč, nyní velká sleva. Dámské horské kolo, málo jeté, letošní. Tel.: 604 950 817

• koupím

Koupím zahrádku v Kutné Hoře a okolí. Tel: 734 479 416.

Koupím jakékoliv nové díly na vozidla Škoda 120l,125l,130l,135gl,136gl pouze novější typ takzvané emko např.plechařina,světla,blinkry,tlumiče,čepy,potahy,gumové koberce(mohou být i starší) nebo jakékoliv jiné díly nebo doplňky.Předem děkuji za nabídky. Tel.: 739 067 695. Staré peřiny a nedrané peří. Tel.: 721 543 953. Motocykl JAWA, ČZ: kývačka, panelka, pérák, Stadion, Jaweta, pařez, Pionýr, vozík PAV, s SPZ i bez. Možno i díly a vraky. Děkuji za vaše nabídky. Tel.: 777 589 258

• nabízím

Krásný zánovní rozkládací gauč o rozměrech 75x195 cm a dva polštáře v barvě potahu gauče. Cena velmi příznivá. Tel.: 606 180 786. Nabízím příležitost, jak si vylepšit domácí rozpočet, či jak se osamostatnit, skvělý kolektiv, uznání, nadstandardní ohodnocení. Tel.: 773 531 518 Nabízím roznos letáků a dopisů i pro podnikatele. Tel.: 605 706 125.

Soutěž o věcné ceny Najděte dva údaje, uvedené v některém z inzerátů zářijového čísla DOBRÝ INFO. Příslušné inzeráty s hledanými údaji vystřihněte a spolu s tímto lístkem a vyplněnými osobními údaji zašlete do 22. září 2016 na adresu naší redakce: LEPOR, Lučanská 190, 284 01 Kutná Hora. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce. Jméno výherce a zároveň další soutěžní otázku uvedeme v říjnovém vydání. Ve kterém z inzerátů nebo pr článků je uvedeno:

a) slovní spojení: „JeToJedno“ b) slovní spojení: „PROGRAM PRO CELOU RODINU“ Jméno: ......................................................................................................................................................................... Adresa: ........................................................................................................................................................................ Telefon: ................................................................. E-mail: .............................................................................. Nezapomeňte k vyplněnému kuponu přiložit ty správné inzeráty! „Těšíme se na Vaše odpovědi.“

Vylosování VIII. kola soutěže o věcné ceny 22. července proběhlo v LEPORu vylosování výherce VIII. kola naší soutěže o věcné ceny v hodnotě 500 Kč. Ze správných odpovědí, zaslaných

na adresu redakce, byl redakcí vylosován výherce, jímž se stal/a:

Szakacz Miroslav, Kutná Hora Svoji výhru má šťastný výherce

připravenou od 15. září 2016 k převzetí v reklamní agentuře LEPOR, Lučanská ul. 190, Kutná Hora (Po–Pá 8–18 hod.).

Veselý INZERCE

Český šikula

Strojní zámečník Marek Kumbál z Římanova nad Mokrou navštívil jako turista Olympijské hry v Riu de Janeiru. A hned na místě uzavřel s brazilskou vládou senzační byznys. Bude pro tuto zemi dělat z komárů velbloudy.

Chuck Norris Dokáže zapálit jakýkoliv nehořlavý materiál.

Drsňáček

DĚTI / seriál z regionu

V útulné kutnohorské hospůdce říká jeden kamarád kolegům u stolu: „Mně žena pořád říká, přidej, přidej, přidej!“ Jeden se ho ptá: „To jezdíš tak pomalu?“ On na to: „Jak to pomalu? Mně to říká, když jí dávám vejplatu.“ Přijde muž ke zvěrolékaři se psem, aby mu usekl ocas. Zvěrolékař je zásadně proti a ptá se proč? Muž na to: „No podívejte, doktore, za týden má přijet tchýně, a já chci odstranit jakýkoliv sebemenší projev radosti.“ Doktor prohlíží pacienta a říká mu: „Máte nepravidelný tep, pijete?“ Pacient: „Doktore, piju, ale pravidelně.“

Trocha poezie Maruška z Liberce Měla hlavu do čtverce Dole byla naboso Uprostřed zas nakoso.

Jazykový koutek

Kluk by potřeboval do školy nějakej větší penál. Novák, Skoupý

Anekdoty Muž se ptá malíře: „Tak co, mistře, jak se vám povedl portrét mé ženy?“ Malíř: „ Pane, ta podoba je tak věrná, až je mi vás líto.“ Novomanžel k novomanželce: „Miláčku, jak se jmenuje to jídlo, co jsme teď měli?“ Ona na to: „To ti to tak chutnalo?“ On: „No to ani ne, ale to jen pro případ, kdyby se mě na to ptali v nemocnici.“ Volá jedna kámoška druhé: „Tak jsme se po patnácti letech manželství s Fandou poprvé trochu pohádali.“ Kámoška jí na to: „Holka, to je normální, některý se hádají už před svatbou, tak si to moc neber.“ První: „ No jo, ale co mám udělat s mrtvolou?“ V jedné čáslavské škole se ptá učitelka žáka: „Proč jsi nenapsal domácí úkol?“ Žák: „Neměl jsem na něj klid, naši se pořád hádali.“ Ona: „No dobře, tvoji matku znám, ale kdo je tvůj otec?“ Žák: „No právě, o to se pořád hádali.“

Byl jsem po utkání napaden mnoha nadávkami, některým jsem ani nerozuměl.

Zaručené super info Rataje nad Sázavou

V tomto příjemném, nevelkém sázavském městečku nepovolilo Ministerstvo životního prostředí obnovení biografu. Jako důvod uvedl tiskový mluvčí ministerstva Oldřich Nemek, že by v této sázavské lokalitě byla porušena biosféra.

- asistent - biologie - studovna - filozofie - zemědělská škola - ročník - psychologie - opakovací zkouška - pětka - zápočet

Mini test hravý Časopis Playboy je a. pro bojácné hráče b. nejen pro pány c. pro kutily Playboy je v překladu a. hravý muž b. diskžokej c. pohledný muž Byl založen a. Hugem M. Hefnerem a. bratrem Járy Cimrmana c. Janem Drdou Odpovědi posílejte na e-mail:

Kutná Hora Anna Lepá

Studentština asák bižule biflovna filda hnojárna jár psynda repec sardel zápich

Dlouho jsem Jiřímu L. nerozuměl a nemohl ho pochopit. Ale po druhé facce a po deseti dvanáctkách jsem se na něj začal dívat střízlivěji.

Ženy z nevelkého, ale velmi aktivního Spolku kutnohorských básnířek se nedávno daly i na gastronomii. A prý dost dobře, jejich jídla jsou údajně jedna báseň.

Kolín Státní policií byl v tomto Kmochově městě zadržen dvaatřicetiletý Dominik F., který přepadával za účelem loupeže své spoluobčany. A to pouze jen za dne. Na dotaz vyšetřovatele, proč jen ve dne, odpověděl, že se v noci bojí.

dobryinfo@centrum.cz. Vylosovaný hravý čtenář obdrží nějaké čísílko tohoto měsíčníku. Výherce minulého mini testu je Šárka Vondrová, Rohozec Věcná odměna je k vyzvednutí na adrese redakce do 30. 9 2016.

Poslední věta před smrtí Pusť mne k tomu, já tomu rozumím. Autor stránky J. Skoupý

Humor mezi paragrafy Jmenovaná Lenka H. s ním má moc těžký život, chodí jí domů opilý a ještě k tomu ji najde málokdy střízlivou. Podnapilý Karel P. žádal o laskavé dodání na záchytku. Převoz do své domácnosti kategoricky odmítal z důvodů manželských. Kdyby to řekl normálně, tak po lidsku, nic by se nedělo, ale říkat, že mi při plavání koukají ňadra, to tu facku opravdu zasluhovalo. Jsme již oba dva poměrně dost starý, nic moc jsme si v tom mládí neužili, a tak jsme si včera v šenku nafackovali. Jelikož se velmi dobře znám, tak vím, že jedna preventivní facka má kouzelnou moc a pro mne je uklidněním.

Sponzorem stránky „Veselý info“ je web:

KalendĂĄĹ&#x2122; 2017

o t s Ä&#x203A; M

k e liÄ? r

p a k

lle e K JiĹ&#x2122; Ă

6 13 20 27

ÂźW HUĂ&#x201C;

7 14 21 28

Ă¤W YUW HN

6W Ä&#x20AC;HGD

8 15 22 29

16 23 30

N HGĂ°OHH

6RERW D

3iW HN

3 10 17 24 31

11 18 25

Ă¤W YUW HN

6W Ä&#x20AC;HGD

3iW HN

N HGĂ°OH

6RERW D

3RQGĂ°Ot

ÂźW HUĂ&#x201C;

5 12

3RQGĂ°Ot

ÂźW HUĂ&#x201C; 1

6W Ä&#x20AC;HGD 2 9

Ă¤W YUW HN 3 10

3iW HN 4 11

6RERW D

RO EUiQD Â? SRO VW .DSOLĂĽND X G RPX ĂĽ S Ă&#x17D;LĂ?NRYD

VORYHQVNĂ&#x201C;FK OHJLRQiÄ&#x20AC;Ä&#x2C6; Â?

3 3RQGĂ°Ot

3RQGĂ°Ot

ÂźW HUĂ&#x201C;

6W Ä&#x20AC;HGD

Ă¤W YUW HN

3iW HN

N HGĂ°OH 5

SUR VLQ V LQ HF

.DSOLĂĽND -HĂ?tĂ?H .ULVW D XO Ă¤HVNR

]iÄ&#x20AC;t iÄ&#x20AC;t

9 Ă&#x201C;NOHQNRYi NDSOLĂĽND V EUDQNRX 1 RYRPOĂ&#x201C;QVNi XO X GRPX ĂĽ S Â? SRĂĽ VW RO

3RQGĂ°Ot

VUSHQ

.DSOLĂĽND 3 DQQ\ 0DUL H 6YDW

NYĂ°W HQ

.DSOLĂĽND X VY /D]

DUD Â? .DUORY 1

EÄ&#x20AC;H ]HQ

RYĂ° SRVW DYHQR

9 \VYĂ°FHQ D

RKRUVNp Ă&#x17D;LĂ?NRY 9 \VY

KutnohorskĂŠ kapliÄ?ky na obrazech JiĹ&#x2122;Ăho Kellera v kalendĂĄĹ&#x2122;i na rok 2017 z produkce agentury&tiskĂĄrny LEPOR v grafickĂŠ ĂşpravÄ&#x203A; Jana MorĂĄvka.

4 11

6RERW D

N HGĂ°OH 2

18 25

ÂźW HUĂ&#x201C;

6W Ä&#x20AC;HGD

19 26

Ă¤W YUW HN

3iW HN

6RERW D

5 12

6 13 20 27

7 14 21 28

15 22 29

N HGĂ°OH 2

9 16 23 30

3 10 17 24 31

V nedÄ&#x203A;li 11. zĂĄĹ&#x2122;Ă 2016 od 18:30 se uskuteÄ?nĂ v DaÄ?ickĂŠho domÄ&#x203A; na KomenskĂŠho nĂĄmÄ&#x203A;stĂ v KutnĂŠ HoĹ&#x2122;e symbolickĂ˝ kĹ&#x2122;est kalendĂĄĹ&#x2122;e, spojenĂ˝ s projekcĂ a prĹŻĹ&#x2122;ezem tvorby autora JiĹ&#x2122;Ăho Kellera, vydavatelem a dalĹĄĂmi hosty. VĹĄichni nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vnĂci si budou moci prohlĂŠdnout zdarma gotickou kapli a vĂ˝stavu o KutnĂŠ HoĹ&#x2122;e. O hudebnĂ vystoupenĂ se postarĂĄ skupina JeToJedno. KalendĂĄĹ&#x2122; bude jiĹž tento veÄ?er ke koupi, oficiĂĄlnĂ prodej v knihkupectvĂch od 1. Ĺ&#x2122;Ăjna 2016. SrdeÄ?nÄ&#x203A; vĹĄechny zve â&#x20AC;&#x201C; agentura LEPOR.