Klášterka pro město
Radka Komrsová 4. semestr AT2
Park vypadá jako yelený klín, vzrůstající z okolí benešovské přírodz, který bzl vražen do města. S ním, ale nesrosl a nekomunikuje.
Ve svém návrhu chci podtrhnout odlišný charakter v průběhu cesty, která vede v celé délce parku a je hlavním prostředkem k uvědomění si postupné proměny scenérie, jíž prochází.
Město. Most. Volnost
Koncept cesty vychází z okolního prostředí.
Nejdříve je město, víte, že jste jeho součástí a je všude kolem viditelné. Z něho vábí jírovcová alej ke vstupu do parku a vede dál do hustějšího a hustějšího porostu. Okolí se přibližuje, prostor ztěsňuje. Až se dojde na mýtinu, která je zcela pohlcená stromy. Zní zde jen voda z pítka, v noci svítí centrální lampa.
Odtud vedou další cesty, které pokračují dál do parku. Sad se rozptyluje až zmizí úplně a nám se otevře volný prostor a výhled na město nebo na karlov, podle toho kudy přijdeme.
Pohledy, během navrhované cesty
Tři hlavní výhledová místa nabízející růyné charakterz pohledu. Z teras u kulturního domu, vidíme v jeden okamžik židovský hřbitov a panelové domy. Z bylinkových teras na Karlově se nám otevírá pohled na celé město. Z lavice v louce je jedinečný pohled na Karlov.
Město Celá tato část je přizpůsobena městskému charakteru. Krátké stromořadí vytváří hranu parku a simuluje hmotu domu, který zde stával. Zbytek původního bloku domů, navrhuji dostavět, tak aby parter komunikoval s vzniklým pláckem. Stromořadí se stává bránou do parku, kterým vstoupíme na volný plácek. Do hladkého betonového povrchu plácku, je vložen židovský hřbitov. Ten ačkoliv se nachází ve středu plácku, žije si vlastním životem, zarůstá, srůstá, kvete. Je sám o sobě památníkem židovské kultury a odkazuje na nezastavitelné plynutí času. Otevřením parteru kulturního domu, který se tyčí nad pláckem, vstoupí živost do parku i z horní strany města. Z kvetoucích teras si lze užívat výhled dolů k hřbitovu a díky, rostlinám, které pokrývají svahy teras je zajímavý i pohled ze zdola.
Mýtina Zde začíná cesta, park láká ke vstupu vidinou cesty ztrácející se v hustém porostu. Okolí, kterým procházím, se zužuje a potemňuje. Obnovená jírovcová alej nás vede na mýtinu, kde se schází všechny cesty parku. Temné rozcestí je prosvětleno středovou lampou. Lesní atmosféru mýtiny podtrhne zpěv ptáků, koupajících se u pítka s tekoucí vodou.
Terasy Z mýtiny cesty pokračují třešňovým sadem, který se postupně rozpouští a rozptyluje, až se ocitneme ve volném prostoru, který nám otevírá pohledy na všechny strany. Z každé z tří cest, kterými můžu vstoupit do poslední části parku, se otevírá jiný pohled. Cestou, která stoupá, dojdu až na vrchol parku, k hradbám bývalého kláštera. Jako odkaz na původní účel parku, jsou pod hradbami vybudované terasy z kamenných zídek, na kterých rostou byliny. Z teras je výhled na město i přírodu.
Na střeše garáží, které splívají se svahem navrhuji vytvořit vyhlídkovou terasu a dvě hřiště na petanque, které obohatí místo o další možnou aktivitu
Pod svahem parku jsem vytvořila poldr, který sbírá vodu z parku. Je to část, která má odlišný charakter, než zbytek parku. Poldr je hustě osazený vysokými trávami. A nechává se volně zarůstat.
Na nejrovnější části parku navrhuji vybudovat dětské zážitkové hřiště s lanovými prolézačkami a pískovišti. A hned vedle travnaté hřiště na malý fotbal, využitelné i na jiné hrz.