Nákup všemi smysly 01/2016

časopis Brány k dětěm | číslo 12 | jaro 2016

MĚSTSKÉ ZAHRADNIČENÍ MAMINKOU DVOJČAT

JAK NOSIT V ŠÁTKU MALÁ MIMINKA? CESTA OLOMOUCKÉ BRÁNY | 1

Obsah

2 PŘIVOŇTE SI | ...k zahradě uprostřed města 6 ZAOSTŘETE NA | ...na novinky pro radost Vám i zlatíčku

8 NASLOUCHEJTE | ...jak v šátku nosit „správně“, ale poslouchejte miminko a sebe

12 OCHUTNEJTE | ...výborný tvarohový dezert 14 POHLAĎTE | ...svoje dvojčátka 20 ŠESTÝM SMYSLEM | ...o zrcadlení v partnerském vztahu

24 INSPIRACE ODJINUD | ...jak se rodí ve Finsku 28 INSPIRACE ZEVNITŘ | ...příběh olomoucké Brány (a její provozovatelky Šárky)

Milí,

Plena roku – toť událost, která každoročně zamává, ba přímo otřese látkovacím světem. Letos se koná již osmý ročník.

Když jsem v roce 2009 svůj návrh na soutěž o Plenu roku přednesla organizaci Rosa o.p.s. - společnost pro ekologické informace a aktivity, ani mě nenapadlo, že spojíme síly a soutěž se bude konat tolik let! Každý rok jsme ji inovovali, ale hlavním záměrem od prvního až po osmý ročník stále zůstává osvěta. Formou soutěže jsme chtěli rozšířit povědomí o látkových plenách do médií. V roce 2009 byly totiž látkové pleny vnímány ještě jako něco „retro“, na co nikdo neměl čas ani chuť. Postupem let s přibývajícími informacemi, články, televizními reportážemi a zejména spokojenými látkujícími maminkami se staly látkové pleny naprosto standardní výbavou pro miminko. Rodiče si již nezjišťují, co to vlastně moderní látkové pleny jsou, ale spíše se informují v oblasti konkrétních značek a typů, aby si vybrali správně.

Anebo se rozhodnou nelátkovat, ale to je také v pořádku. Protože je to rozhodnutí učiněné na základě dostupných informací, nikoliv na základě mýtů a vytvořených domněnek.

Udělali jsme obrovský kus práce a já jsem za to vděčná. Společně – my všichni: látkující rodiče a prodejci látkových plenek, mající za svým podnikáním poselství lepšího života na Zemi, ale také výrobci plen, kteří obvykle začínali s pár prototypy zkoušenými na vlastních dětech a po nocích sami šili plenky pro své kamarádky. A někteří z vás to tak dělají i nadále, což je zcela v pořádku. Nemusí se ze všeho stát byznys. A nebo také může, pokud ovšem zase nepodporuje pouze a jenom konzum.

A tak si sama pro sebe rekapituluji, co sedm let soutěže o Plenu roku přineslo... Mně osobně, městu, ve kterém žiji, České republice a možná i světu. Vidím probdělé noci, slzy a různé smutky, také velkou radost a smích. Cítím podporu i propichující nenávistné oči na svých zádech. A ačkoliv bych někdy chtěla vnímat jen to “dobré”, nechci být posuzovatelem toho, co je pro nás skutečně dobré a co špatné. Musím se smířit s tím, že obojí patří k životu, že život je o neustálém balancování na hraně dobra a zla.

A tak se po skončení osmého ročníku zhluboka nadechnu, vydechnu a zamyslím, jestli je forma soutěže pro osvětu o zdravém přebalování ještě vhodná. Protože neumíme soutěžit zdravě, hravě a s lehkostí. A nechám plynout vše, co mi přijde na mysl.

Ale já se znám! Zase si vzpomenu na všechen ten odpad, kterým si tak běžně bordelíme naše domovy. A bude se mi to vracet ve snu. Ty jednorázovky vyplavené na nádherných plážích. Ty želvy se slámkami zapíchnutými v nosíku. Ti ptáci, kteří umřou hlady, ačkoliv mají břicha plná - jenže igelitů. Ty manty - vznešené a dokonalé, které místo malých medůzek sní igelitový sáček. Určitě budu křičet ze spaní a ráno, až se probudím, zase budu chtít dělat něco pro lepší svět. Může se zdát, že jsem naivní, protože opravdu věřím, že to má smysl. Ale možná zatím jen není v mých možnostech, abych dokázala posoudit, co je dobré a špatné, nebo se smířit s tím, že toto všechno, co se děje, je jenom rozběhnutý přirozený děj, který nejde zastavit…

S úctou a láskou Lucie Harnošová

Přivoňte si...

Městské

zahradničení na svém, našem i jejich 4Zdroj | fotografií na této dvoustraně: Markéta Ranzi

K nejvýraznějším vůním jara patří dech probouzející se země. Najednou máme chuť se jí dotýkat, vložit do ní semínka a těšit se na sklizeň. Teď si možná postesknete: „No jo, ale co když nemám ani metr čtvereční zahrádky?“ Ani to nemusí být překážka – fandové městského zahradničení neboli urban Text: Zuzana Dostálová gardeningu dokazují, že jídlo může vyrůst na balkoně i mezi paneláky.

1. PĚSTOVÁNÍ V BYTĚ

Jsme jen kousek od tepajícího centra Brna. Terasa plná zeleniny uprostřed jednoho ze starých vnitrobloků působí jako malý zázrak – v sezoně tu nasávají slunce rajčata, cukety, papriky, jahody, okurky, patisony, rukola, dýně a spousta bylinek. Tuto zelenou oázu o výměře 70 metrů čtverečních stvořila Markéta Ranzi. „Vždycky jsem měla k rostlinám blízko. Přišlo mi samozřejmé, že když mám k dispozici takový prostor, měl by být využitý. Pěstování mě navíc hodně baví,“ vyprávěla Markéta, proč se před rokem a půl rozhodla stát městskou zahradnicí.

Terasa, která se rozkládá nad jejím bytem ve 4. patře, jí pro pěstování nabídla nečekaně dobré podmínky.

Rostliny tam mají dostatek světla, neohrožují je přízemní mrazíky a betonová dlažba funguje jako lapač slunečních paprsků. Deset metrů nad zem si netroufnou ani obávaní slimáčí nájezdníci a s ostatními škůdci se Markéta vypořádala celkem snadno – třeba výsadbou rostlin, které jim nevoní. „Letos plánuji přidat ještě sud na dešťovou vodu ze střechy. Nejdříve jsme museli ověřit, že to nebude vadit kvůli statice,“ zmínila Markéta. Právě zásobování vodou může být při městském zahradničení problém.

Při současných cenách vodného a stočeného se i malá balkonová zahrádka dost prodraží. Lze to ale řešit zachytáváním dešťové vody nebo recyklací tzv. šedé vody z domácnosti.

Počáteční náklady na pěstování můžete umenšit i tím, že místo zánovních květináčů dáte šanci třeba starým kyblíkům, šuplatům, bedýnkám, plechovkám nebo plastovým lahvím. Markéta většinu zeleniny vysadila do pytlů. „Mám také velkou nádobu na použitý substrát.

Když ho každý rok oživím kompostem, nemusím kupovat nový,“ podělila se o další zlepšovák.

Letos už se těší na další várku své domácí zeleniny.

Miluje zejména rajčata. Ta z její terasy svou výraznou chutí předčí cokoliv, co nabízejí supermarkety. Vloni už nemusela kupovat ani papriky a cukety, ze kterých také vaří svá oblíbená italská jídla. Tento rok chce svou zahrádku obohatit o nové druhy včetně lilku, fenyklu nebo melounu.

Kromě teras, balkonů a lodžií je možné k pěstování ve městech využít i samotná okna. Kdo se nespokojí s pár květináčky na parapetu, může si sestavit třeba vertikální hydroponické „květináče“ z PET lahví táhnoucí se přes celé okno. Tímto způsobem lze pěstovat nejen bylinky, ale i rajčata nebo jahody.

| 3

2. KOMUNITNÍ ZAHRADY

Představte si zahrádku uprostřed brněnské průmyslové zóny schoulenou u zdi bývalých mrazíren. Hlavní slovo v ní mají palety položené přímo na asfalt. Na nich trůní obří pytle s hlínou a zeleninou. Z palet je i plůtek nebo posezení pro místní zahradníky, kteří sem chodí nejen plet a zalévat, ale také se přátelit a vzdělávat. Představujeme vám komunitní Zahradu v pytli. „Naše zahrada začala fungovat v roce 2013, v té době už pražské komunitní zahrady Kokoza a Prazelenina zahradničili druhou sezónu. Zahrada v pytli byla pionýrským projektem v rámci Brna,“ popisuje zahradnice a spoluorganizátorka Michaela Vas. Na rozdíl od klasické zahrádky, kde je pěstitelovým cílem vyprodukovat co nejvíce kvalitní zeleniny, je komunitní zahrada místo, kde o to, kdo sklidí největší mrkve, až tak nejde. Lidé tam mohou naplnit svou touhu po

Zdroj: Zahrada v pytli

4 |

kousku přírody, poznají podobně naladěné nadšence a jako bonus si vypěstují kvalitní zeleninu. „Chceme se potkávat, diskutovat, učit se, inspirovat, udělat si piknik nebo společně zhlédnout zajímavý film,“ přibližuje Michaela.

Zahrada v pytli přitahuje hlavně mladé lidi mezi dvaceti až pětatřiceti lety. Přicházejí ale i starší zájemci a rodiny s dětmi. Často jsou to lidé fandící udržitelnému způsobu života, kteří mají vztah k zahradničení a přírodě a rádi tráví čas na čerstvém vzduchu.

Jméno této komunitní zahrady odkazuje na systém pěstování v pytlích (tzv. big bag), který se brněnským zahradníkům osvědčil. Díky němu je zahrada mobilní a může fungovat i tam, kde rostliny nelze zasadit do půdy. Letos se od bývalých mrazíren přesune do blízkosti Kamenné čtvrti.

ovoce a zeleninu pro potřeby dané komunity. Tuzemských skupinek guerillových zahradníků zatím není mnoho, působí například v Praze, Brně či Plzni.

NÁŠ TIP V sekci Ekodomácnost na e-shopu Brány k dětem najdete propracované britské zahradní náčiní Burgon & Ball, praktické kartáče na čištění výpěstků i nejrůznější krmítka a úkryty pro zvířecí pomocníčky (zde).

Při zakládání městské zahrádky se můžete inspirovat knihou Alex Mitchellové Balkon k nakousnutí. Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady od Jaroslava Svobody zase ocení všichni fandové permakulturního zahradničení.

Zdroj: Zahrada v pytli

3. GUERILLA GARDENING

Zatímco klasičtí zahradníci pracují ve dne, příznivci guerilla gardeningu většinou vyráží až za tmy. Jejich cílem je ozelenit škaredé kouty, zpestřit sterilní městské trávníky a zaset život do opuštěných míst, která i desetiletí čekají, co s nimi vlastně bude. Ptáte se, proč si na sázení musí svítit baterkou? Byť jsou jejich úmysly bohulibé, ozeleňování čehokoliv bez svolení majitele je u nás ilegální.

Tato disciplína je proto vyhrazena těm, kteří se nebojí ukázat, že změna k lepšímu může přijít i přes noc. „Člověk se ke guerilla gardeningu dostane jednoduše – prostě mu dojde trpělivost s neudržovanou městskou půdou. Všude vidí nepořádek a půdu, o kterou se nikdo nestará, tak vezme ,zahradnickou spravedlnost´ do svých rukou a jde konat,“ přiblížil jeden z českých guerillových zahradníků, který působí pod přezdívkou Haluzomocnost.

Na rozdíl od některých zahraničních zemí mají v tuzemsku akce partyzánských pěstitelů převážně pozitivní ohlas.

Většina těchto zahradníků osazuje květinami, stromy nebo zeleninou zanedbaná místa ve svém blízkém okolí, aby se o rostliny mohli starat a bránit je proti vandalům i zaměstnancům technických služeb s proklatě výkonnými sekačkami. K počinům, které se dostaly až do médií, patří třeba „partyzánské“ slunečnice u brněnského Janáčkova divadla. „Osazování městských nebo jiných pozemků se zajisté dá domluvit. Může se ale třeba stát, že město má s pozemkem své plány, které vám sdělí, ale pak s ním nic nedělá.

A pozemek je po dobu dalších pěti až deseti let v dezolátním stavu. Proto přicházejí na scénu partyzánští zahradníci, aby s tím něco udělali,“ vysvětluje Haluzomocnost, proč mají tito zahradníci ve zvyku jednat bez okolků.

U českého partyzánského zahradničení lze vysledovat dva směry. Jeden se věnuje okrasnému sázení a často využívá atypické květináče (boty, betonové skruže, plechovky).

Druhý se zaměřuje na hledání míst, kde je možné sázet

| 5

Zaostřete na...

Domácí Mýdlošampon Naturinka

Konečně mýdlo+šampon v jednom! Dá se použít pro celou rodinu od hlavy k patě. Pokožku nevysušuje a díky vysokému podílu kokosového oleje ji nechává hebkou a vláčnou. Oceníte nejen na cestách.

16 5 Kč 40 36

AIO bambusová plena Bamboolik KYTIČKY

Kč

Jaro můžete přivítat i pomocí plen.

Tyto praktické pleny vše v jednom díky bambusu krásně sají a jsou příjemné na dotek. Se systém AIO zvládne přebalovat úplně každý! Navíc vás může potěšit původ tohoto skvostu.

Jejich výroba je ryze českou záležitostí.

9

46 Kč 9 Kč

Krásný žakárový šátek z organické bavlny s příměsí konopí. Díky konopí je šátek úžasně pevný a odolný. Tkanina je prodyšná a dobře dýchá.

V létě hřeje, v zimě chladí. Tento vzor úplně nabádá k dovolené u moře.

6 |

Kč

Libštátské pleny extra kvality NATURAL

Další úžasná česká značka s více jak stoletou tradicí. Svou přírodní barvu mají díky procesu výroby, kdy je vynechána technologie bělení. Jsou tak ještě ekologičtější. Technologii tkaní v dutinové vazbě a zvýšená gramáž zajišťuje skvělý komfort při jejich nošení.

0 45

Kreativní nápady na mini zahrádky v květináčích. Ideální inspirace pro ty, kdo nemají svou vlastní zahradu, ale duší zahradníci jsou. Najdete zde inspiraci například na zahrádku pro asijskou kuchyni, pro alergiky a mnoho dalších.

Šátek Fidella Shebra smoke 39

Zahrádka v květináči

5

59 Kč

Plenka Pop-in NEW GEN V2

7 41

30

9

Kč

Kyblík na pleny s víkem Luma MÁTOVÁ

Kč

Oblíbená plena „vše v jednom“ v nových veselých potiscích, s níž se vám bude přebalovat jedna báseň. Díky dvojitým gumičkám kolem stehýnek nic nepropustí, bambusová vnitřní plena se zase postará o měkkost a savost. Savá jádra lze díky patentkům odepínat a měnit. Plena působí na zadečku štíhle a elegantně.

Parádní pomocník v péči o pleny, který zpříjemní jejich údržbu. Použitou plenu stačí vložit, přidat desinfekci a můžete prát až za několik dní. Nebude vás trápit žádný zápach ani starosti, kam pleny před praním umístit. V této moderní barvě vám krásně rozveselí každý kout.

9

42

Kalhotková plena na suchý zip Petit Lulu

Kč

Tyto české pleny zaujmou překrásnými vzory. Co kus, to skvost.

Dobré užitné vlastnosti jsou samozřejmostí. Díky patentkům můžete plenku upravit na více velikostí, takže vám bude dělat radost po celé přebalovací období. Součástí plenky je také vkládací plena a flísová separační plena.

Andělská tvář Apoteka

Noční krém z andělsky čistých esencí pro hebkou tvář. S obsahem mateří kašičky, extraktů z hlíz brambory a meduňky lékařské, levandule, bambuckého másla a kyseliny hyaluronové. Ráno se vzbudíte s vyhlazenou a svěží pokožkou.

9

57

Nerezový sázecí kolík Burgon & Ball

Kč

Stylový sázecí kolík, který na zahradě využijete při sázení semen, cibulovin a sazeniček. Toto nářadí je vyráběno v anglickém Sheffieldu už od roku 1730. Dlouhá tradice se snoubí s prvotřídní kvalitou. Nerezavějící ocel a rukojeť z tvrdého dřeva vám udělají zahradnické dny ještě veselejší.

Text: Markéta Ranzi

| 7

Naslouchejte...

Kolébka nebo vertikál

Jak nosit v šátku malá miminka? |

Maminky, které začínají s nošením dětí, se často ptají, jak nosit zdravým a bezpečným způsobem.

V současné době jsou propagovány dvě varianty nošení malých miminek – ve vertikální poloze a v tzv. kolébkách v poloze klubíčka až do té doby, dokud se dítě samo neposadí. Můžete se setkat s protikladnou argumentací a vyhrocenou diskusí, což bývá pro novopečené rodiče matoucí. Jaký způsob nošení si vybrat a jak poznat, která poloha miminka v šátku je správná?

Text: Kateřina Stojaspalová, Hana Novotná

ZACHOVAT SI NADHLED

Stejně jako názory na rodičovství, i nošení dětí podléhá kulturně podmíněným poznatkům, které se postupem času vyvíjejí a mění. Oba tyto přístupy k nošení dětí vycházejí z určité odborné tradice a zaměřují pozornost na rozdílné věci, které pokládají za důležité. A to jsme pouze v západním světě, na jiných místech Země nalezneme celou řadu tradičních způsobů nošení, z nichž se našinci může tajit dech. Tak jako neexistuje jediný správný návod na to, jak být dobrou mámou, není ani jedna jediná cesta, jak „dobře“ nosit dítě.

Proto je dobré zachovat si nadhled a nehledat absolutní pravdu, ale spíše dát na vlastní intuici. Oba zmiňované

VERTIKÁLNÍ POLOHA Je nejčastěji používaný úvaz doporučovaný antropology, laktačními poradkyněmi a řadou instruktorů pro nošení dětí s možností vázat jej již od narození1.

Odborníci zabývající se biologií tuto polohu označují z evolučního hlediska jako zcela logickou a přirozenou. Jedná se o univerzální úvaz, který lze vázat od narození až do batolecího věku v podstatě do té doby, dokud je nošení dítěte v této poloze pohodlné.

Nejběžnější úvaz: kříž s kapsou uvnitř Instituce a odborníci, kteří doporučují tento úvaz: Die Trageschule® renomovaná německá

školící instituce Anna Pohořálková česká etnoložka zabývající

se nošením dětí

Vlivem vertikálního nošení malých miminek na páteř se zabývala bioložka Dr. Evelin Kirkilionis, která na toto téma provedla studii. U skupiny šestiletých dětí, které byly od narození dlouhodobě nošeny, nebyly zjištěny problémy se zády související s nošením ve vertikální poloze.

1

KOLÉBKA Tento způsob vázání a polohování dítěte byl preferován především v raném období evropského způsobu nošení dětí na břiše. V současné době jej doporučují zejména někteří fyzioterapeuti, porodní asistentky a odborníci zabývající se plaváním miminek, kteří kolébku vnímají jako vhodnou polohu vzhledem k psychomotorickému vývoji dítěte. Tento způsob vázání je vhodný zejména pro miminka, která se v tomto úvazu cítí dobře a je na nich vidět pohoda. Kolébky se používají na nošení novorozenců a dětí zhruba do doby, než se dokážou samy posadit. Na nošení v kolébkách navazuje buď vertikální nošení větších dětí vepředu, nebo rovnou nošení na zádech.

Nejběžnější úvazy:

kolébka s kapsou venku, kolébka ve dvojitém kříži

Instituce a odborníci, kteří doporučují tento úvaz: Plaváček baby club plavání kojenců a miminek

s instruktory znalými

v oblasti psychomotoriky Ladislava Ryšavá – brněnská porodní Mamicentrum asistentka, zabývající se

přirozenými porody a péčí

o novorozence úvazy jsou v pořádku, pokud se dodrží zásady správného vázání, polohování a nošení dítěte. Jako rodiče jsme kompetentní mít nad celou situací kontrolu, k tomu nás vybavila příroda.

Správné je to, co vytváří pohodu mamince a jejímu miminku, co podporuje jejich láskyplný vztah a co jim funguje v dané situaci. A pokud si jeden způsob vázání zvolíte, nemusíte to brát jako definitivní rozhodnutí. Dokonce můžete nějakou dobu zkoušet, co vám bude více vyhovovat a bude-li potřeba, styl nošení přehodnotit a změnit.

| 9

VÝHODY JEDNOTLIVÝCH POLOH PŘI NOŠENÍ VERTIKÁLNÍ POLOHA Intuitivní poloha, miminka jsou v ní většinou od začátku spokojená.

Poloha s možností cítit vůni hlavičky dítěte podporuje tvorbu oxytocinu („hormonu lásky“) a přirozeným způsobem pozitivně působí na tvorbu mléka.

Nejoblíbenější vertikální úvaz – tzv. kříž s kapsou uvnitř není technicky náročný.

Komplaktní, pohodlná a praktická poloha pro zvládání běžných denních úkolů.

Nožky dítěte jsou v tzv. abdukčně-flekční poloze, která je ideální pro vývoj kyčlí a zároveň terapeutická v případě rizika displazie kyčelního kloubu1.

S rodičem dochází k vzájemné termoregulaci. Díky odhalené hlavičce a nohám není třeba se obávat přehřátí ani nedostatečného přísunu vzduchu.

Vjemy z okolí přicházejí v přiměřené míře, dítě má možnost se stulit či schovat k rodiči.

KOLÉBKA Jedná se o klasickou a pro miminka z dělohy dobře známou polohu – tzv. klubíčko. Dítě se v ní do šátku vkládá, nijak se nenarovnává, což je z psychmotorického hlediska prospěšné.

V této poloze nejsou předčasně a nadměrně stimulovány svalové skupiny, které by podmínily pozdější nerovnováhu v psychomotorickém vývoji. Úvaz vytváří prostředí připomínající dělohu tím, jak je zde miminko umístěno a obklopeno šátkem.

Miminko lze po uspání snadno (i se šátkem) odložit.

Miminko je „zabaleno“ v šátku, může být tedy minimálně oblečeno bez nutnosti řešit zvlášť zateplení hlavy a nožiček.

Není potřeba starat se o zafixování hlavičky dítěte, hlavičku podepírá šátek.

MOŽNÁ ÚSKALÍ ANEB CO SI U ÚVAZŮ POHLÍDAT VERTIKÁLNÍ POLOHA

Problematikou vývoje kyčelního kloubu se dlouhodobě zabýval Dr. Fettweis – německý ortoped, který zkoumal optimální polohu a dospěl k závěru, že abdukčně-flekční poloha je z tohoto hlediska ideální. Originál studie naleznete zde, překlad A. Pohořálkové do češtiny zde.

1

10 |

Větší děti mají potřebu více se rozhlížet, čímž se stává, že vyvracejí hlavičku.

Podle některých názorů může nedostateč né podepření hlavy nepříznivě působit na krční svaly a páteř.

Je zcela zásadní mít dobře dotažený šátek. Nedotažení může vést k hroucení dítěte do nesprávné, asymetrické polohy a k větší zátěži ramenou a zad nosiče.

Látka musí být roztažena od kolínka ke kolínku, čímž docílíme ideální polohy kyčlí a optimálního zakulacení zad. Pokud není látka rozprostřena, kolínka jsou níže než zadeček a záda pak nejsou dostatečně zakulacena a podepřena. Páteř se tím dostává do svislé polohy, což není u dětí, které ještě samy nesedí, vhodné.

Novorozence je třeba do úvazu vkládat v pro něj co nejpřirozenější poloze připomínající klubíčko vertikálně (tzv. na žabičku). Přílišné roztahování nohou a vyvracení kyčlí je pro dítě škodlivé. Ideální úhel nohou je asi tak 40°, kdy celkový tvar nohou a zadečku vypadá jako písmeno „M“.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat tepelnému komfortu hlavičky a nohou dítěte.

Kompletní článek obsahující podrobněji rozpracované výhody a úskalí obou poloh naleznete na našem blogu.

NEJVĚTŠÍ ODBORNÍCI NA DÍTĚ?

VY SAMI! Miminko je drobné a měkké, ale není tak křehké, jak bychom si představovali. Budete-li s ním manipulovat zodpovědně a s přemýšlením, nijak ho nepoškodíte.

Navíc období relativní zranitelnosti je u dětí velmi krátké v poměru k době, kdy se dítě aktivně psychomotoricky i sociálně vyvíjí a případné nesrovnalosti postupně dohání – takzvaně z nich vyrůstá.

Proto se nebojte manipulace s vlastním děťátkem - patříte k sobě. Děťátko velmi rychle roste. Společné okamžiky tulení a nošení jsou relativně krátkým obdobím. Naslouchejte své vnitřní intuici a řiďte se jí, je to váš nejvěrnější rádce a barometr správnosti. Hlas většiny nemusí být vždycky nezbytně to nejlepší i pro vás samotné. Důležité je, abyste své děťátko mohli nosit a byli mu na blízku.

Byla by škoda vzdát to ze strachu, že něco není perfektní.

Již v samotném názvu dvou slůvek provázejících vývoj

KOLÉBKA Kolébka je technicky poněkud náronější úvaz, který je potřeba si osvojit.

Dítě je v kolébce důležité správně napolohovat. Nemělo by být umístěno ani příliš do lehu, ani příliš do sedu. Šátek je nutné dobře dotáhnout, ale dítě by nemělo být v klubíčku příliš stlačené, protože tato poloha vede k přimáčknutí brady na hrudníček a zhoršené průchodnosti dýchacích cest. Dítě je vhodné umístit si na hrudník a šátek mít dotažený tak, aby se nevytáčelo směrem od našeho těla ven.

K dítěti přicházejí vjemy „rozpůleně“: z jedné strany teplo matčina těla, hlas a tlukot srdce, zatímco z druhé podněty z okolního světa, za nimiž se dítě později otáčí. Za účelem rovnoměrné stimulace je ideální střídat strany.

Větší děti mohou nosiči tím, jak jsou rozložené do prostoru, při běžných činnostech na hrudi „překážet“.

Protože je dítě celé schované v šátku, je třeba předcházet přehřívání a hlídat otevřený prostor u obličeje kvůli dostatečnému přísunu vzduchu.

U dětí s refluxem může tato poloha dráždit a vést k ublinkávání.

Dochází zde k addukci (stlačování) kyčlí, poloha se nedoporučuje hlavně dětem s rizikem kyčelní displazie (miminka, která mají předepsané široké balení).

dítěte – „psychomotorický“ a „psychosomatický“ si můžeme povšimnout, že psychika je také důležitá, dokonce se v nich nachází na prvním místě. Proto budete-li v pohodě vy, bude spokojené i děťátko. Podle toho poznáte, co je pro něj dobré a v jakých podmínkách se může správně rozvíjet.

NÁŠ TIP Kurzy nošení dětí na organizované Bránou k dětem různých místech republiky naleznete zde.

Vyzkoušejte si, jak vám bude vyhovovat nový šátek nebo nosítko prostřednictvím Půjčovny šátků. | 11

Ochutnejte...

Domácí tvaroháček (nejen) pro děti

podle Aleny Podolníkové

Jsem matkou dvou dcer a babičkou vnučky Adély. Baví mě starat se o rodinu a připravovat pro ni výhradně domácí jídlo. Velice dobře si vzpomínám na své dětství, které jsem trávila s babičkou Adélou. V té době se vařilo doma, pekl se domácí chléb, a většina produktů byla ze zahrady. Čas plynul tak nějak pomalu. Dnes, v té uspěchané době nemáme čas na nic a je to škoda. Přitom i vy můžete, když je chvilka, uvařit nejen sobě, ale především dětem.

Připravila jsem lehký, domácí tvaroháček, který můžete vzít dětem jako svačinku, když půjdete třeba do parku nebo na pískoviště. Pro dospělé, kterým takové dobroty chutnají, je varianta s ořechy. I zde můžete improvizovat a tvaroháček můžete udělat třeba jahodový, borůvkový, kakaový nebo i kávový. Moje recepty včetně mých fotografií najdete na www.hodnedomaci.cz.

Suroviny tvaroh 250 g (použila jsem z Grand Moravie) puding vanilkový, bezlepkový 1 ks mléko 250 ml (ovesné, kokosové, mandlové) sirup datlový 2 PL banán hodně zralý máslo 1PL (kokosový olej) sůl himalájská (špetka) citron (pár kapek) Postup Mléko dávám na výběr, je jedno, v jakém mléce budete vařit. Já jsem použila kokosovou smetanu, kterou jsem zředila vodou. Trochu osolím, přisypu pudingový prášek a uvařím. Nechám vychladnout. Pak už jen rozmixuji společně s dalšími surovinami. Je na vás, jakou další příchuť zvolíte. Anebo stávající tvaroháček už jen ovocem ozdobíte. Pro dospělé bude asi zajímavá varianta kávová.

Stačí přidat pár lžic studené silné kávy.

| 13

Pohlaďte...

Můj život s dvojčátky

|

Když jsem otěhotněla, jako každá správná „prvomatka“ jsem začala trávit večery u internetu sbíráním informací. Kochala jsem se možnostmi přirozené péče o děti, bezplenkovou komunikační metodou, nošením dětí na těle a tak dále. Tehdy jsem poprvé narazila na Bránu k dětem, která pro mě v té době byla velkým zdrojem inspirace. Těšila jsem se, jak si moje miminko bude užívat všech výhod kontaktní péče. Někdy ve 12. týdnu těhotenství jsem zjistila, že jsme si vyrobili rovnou dva malé človíčky.

Prvních pár měsíců po narození dětí jsem nevěděla, jestli je den nebo noc. Ale šátky, bezplenková metoda, společné spaní, respektování dětských potřeb – to všechno nám pomohlo tohle náročné období překlenout se zdravým rozumem (ve všech čtyřech hlavách, myslím). A látkové plenky nám zase Text: Pavla „Jantar“ Dandová pomohly utáhnout to finančně.

S DVOJČATY TOHLE NEJDE?

Ale zpět k období těhotenství. Jakmile jsem měla černé na bílém, že čekáme dvojčata, zasedla jsem zase k internetu a hledala zkušenosti dalších maminek. Jak nosit dvojčata v šátku? Nic. Jak bezplenkovat dvojčata? Nic. Dvojčata a kontaktní rodičovství? A hele, něco to našlo: „Zapomeňte, s dvojčaty to nejde!“ Ale já slovní spojení „to nejde“ nemám ráda. Zjistila jsem, že zřejmě nenajdu spřízněnou duši, která by poradila a mohla mi předat své zkušenosti. Naopak jsem v diskuzích, podpůrných skupinách a klubech narážela na odrazování pramenící někdy možná z jakési zkušenosti, častěji ale spíše z předsudků. Tehdy jsem řekla své mamince, že se tím nenechám zviklat a jestli dokážu, že to přece jde, budu jednou dělat kurzy pro nastávající rodiče dvojčat. S přáním, aby v tom už žádná jiná maminka nemusela být sama, jako jsem tehdy byla já! Zasmála se a myslím, že si říkala, že jen tak plácám.

v jejich vlastním rytmu. Každou holčičku v tom svém.

Odměnou mi byly spokojenější děti bez bolavých bříšek.

Takže jsem sice občas krmila každou hodinu, ale pak jsem netrávila zbylý čas utěšováním plačícího uzlíčku nebo rovnou dvou.

JAK JE TO SPRÁVNĚ?

TAK, JAK POTŘEBUJÍ DĚTI

Z porodnice jsem přijela s obrovskou zásobou rad od zdravotníků, dokonce jsem si psala i poznámky! Byla jsem vystresovaná, nesebevědomá a málo se soustředila na sebe a děti. Stále jsem přemýšlela, jestli je to či ono dle odborníků správně. Naštěstí jsem se z tohoto rozpoložení docela rychle vzpamatovala.

Nejprve vzalo za své každodenní koupání. Děti byly rychle prochladlé, nelíbilo se jim to, byl to stres pro nás i pro ně. A hned nám bylo o kousek líp. Pak jsem zavrhla radu, abych děti budila na jídlo, nechala jsem je žít

NÁŠ TIP 2. 5. 2016 se koná v pražské Bráně k dětem kurz pro nastávající rodiče dvojčat vedený Jantar Co čekat, když čekáte dvojčata.

LÁTKOVAT A BEZPLENKOVAT JDE I SE DVĚMA

Látkové plenky jsme začali používat okamžitě po příchodu domů a já byla překvapená, že to s náročností není zdaleka tak hrozné, jak jsem čekala. A měla jsem dobrý pocit, že dělám něco pro planetu i pro zdraví dětí. Díky bezplenkové komunikační metodě jsme zvítězili nad bolestmi bříšek a naučili se opravdu citlivě vnímat, co děti chtějí. Jak návštěvy valily oči, když dvouměsíční miminka čůrala na nočníček!

| 15

NEJLEPŠÍ MOŽNOST VYSPAT SE… SPOLEČNĚ S DĚTMI

Dětské postýlky jsme sice smontovali, ale spát jsme do nich holčičky nikdy nedali. Večer usínaly v hackách (tradičních závěsných kolébkách z látky) a po prvním nočním krmení se stěhovaly k nám do postele. Později jsme rozšířili naši postel o tzv. balkon vyrobený z postýlky. Dnes máme obří společnou postel. Neumíme si to představit jinak. Nemuseli jsme nikdy k dětem vstávat a tím se dokonale probudit uprostřed noci. Často stačilo zareagovat na mírné vrtění či zakňourání, pohladit, přitulit a spalo se dál.

NOŠENÍ V ŠÁTKU – SVOBODA V BLÍZKOSTI

Jednoznačně největší přínos pro nás znamenalo nošení dětí v šátku. Vynahrazovali jsme si vzájemnou blízkost, která nám byla v prvních dnech jejich života odepřena a léčili si tak šrámy na duši. V prvních týdnech bych se možná nezvládala ani najíst, kdybych si nemohla uvolnit ruce a přitom mít děti u sebe.

A my, dospěláci, jsme získali svobodu v tom, že jsme mohli trávit svůj život aktivně a holčičky u toho byly s námi. Proč by musely spát navečer v postýlkách a museli být zalezlí doma, když u nás v šátku na procházce nám i jim bylo lépe? Nikdy jsme jim netvořili režim, respektovali jsme jejich, aniž bychom nějak

16 |

zásadně zasahovali do vlastního programu. Od začátku nám připadalo přirozené, že jsou součástí všeho, co děláme.

SDÍLET SE SVĚTEM

Po několika měsících uzrál čas a já začala uvažovat nad tím, jak se o své zkušenosti mohu podělit, dokud jsou čerstvé. Tak jsem začala psát blog Back on Trees. V začátcích ho četli možná mí zvědaví kamarádi, ale ze dne na den se díky článku o mytí vlasů žitnou moukou vyhoupla sledovanost do tisíců a já jsem blogem začala doslova žít. V každé volné chvíli jsem pracovala na dalším článku, a to nejen u počítače, ale „psala“ jsem i v hlavě na procházkách, u vaření, zkrátka pořád. Dokonce když jsem prožívala nějakou obtížnou situaci, v duchu jsem už

rozpracovávala její humorný popis, což mi neskutečně ulevovalo od stresu.

Po pár týdnech jsem si doplnila instruktorské vzdělání ve cvičení s miminky a péči o miminka, lektorování nošení dětí a stala jsem se látkovou poradkyní české firmy Bamboolik. Moje činnost se přesunula z virtuální reality do skutečného světa.

SEBEREALIZACE S DĚTMI

Ne každé období bylo růžové, někdy je náročné poskládat rodinný a dnes už i profesní život dohromady. A také nebývá snadné vyrovnat se s někdy až nenávistnými komentáři, když dáváte kompletně svou kůži na trh. Ale pokaždé mě obrovsky potěší a dojme, když mi někdo napíše, že můj blog pomohl, inspiroval nebo dodal odvahu.

Připadá mi až neuvěřitelné, že je to teprve rok a čtvrt od doby, kdy jsem napsala první článek. Bez mého trpělivého muže, který je mi opravdovým partnerem a našim dvojčatům báječným tátou, by zřejmě zůstalo jen u toho. Večer přijíždí z práce a já odjíždím na kurzy, tvořím nebo píšu. Ale i tak se nám daří užívat si společné chvíle možná intenzivněji než v jiných rodinách, protože si jich opravdu vážíme.

Ráda bych vzkázala všem rodičům (nejen dvojčat), že všechno jde. Stačí nepřemýšlet nad tím, proč to nejde, ale začít přemýšlet, jak to půjde. A nebojte, ona příroda ví, komu může nadělit dvojitou porci štěstí.

JIŽ BRZY SE MŮŽETE TĚŠIT NA NOVÝ E-BOOK O DVOJČATECH, KTERÝ PRO VÁS PŘIPRAVUJEME.

Pavla „Jantar“ Dandová „Jsem maminkou dvojčat – holčiček, které můj život obrátily vzhůru nohama a denně mě učí trpělivosti a nadhledu. K tomu jsem také lektorkou nošení dětí v šátku, cvičení s kojenci, látkovou poradkyní Bambooliku se specializací na dvojčata a blogerka. Jsem ráda šťastná, a tak se snažím dělat věci, které mají smysl a naplňují mě.“

www.backontrees.blogspot.cz

| 17

moderní

Y N E L P É V O K LÁT Proč se dnes pro ně rozhoduje stále víc rodičů?

Jsou JEDNODUCHÉ. Nežehlí se, používání i údržba jsou rychlé a snadné.

Jsou ZDRAVÉ. Jsou prodyšné a neobsahují chemické látky dráždící pokožku. Snižují riziko přehřívání pohlavních orgánů u chlapečků.

Jsou ŠETRNÉ. Odlehčí životnímu prostředí za každé dítě v průměru tunu nerozložitelného odpadu – použitých jednorázových plen.

Jsou PRO DÍTĚ PŘÍJEMNÉ. Jemná látka je pro pokožku příjemnější než neprodyšné umělé materiály jednorázových plen.

Jsou EKONOMICKÉ. Už při jednom dítěti dosahuje úspora dle použitého typu plen 40–80 % nákladů na přebalování.

PŘEDSTAVUJEME LÁTKOVÉ PLENY

LÉKAŘŮM

dnictvím zdravotCílem projektu je informovat prostře ch zdravého přebaníků nastávající rodiče o možnoste projektu zapojeny, lování. V ordinacích, které jsou do ukázkovou sadu mosi můžete prohlédnout a osahat informační materiderních látkových plen a získat zde do projektu neustáály. Množství ordinací zapojených nam naleznete zde. le rozšiřujeme. Aktualizovaný sez drží rovněž dárkový Nastávající maminky v ordinaci ob a vzorečky péče balíček obsahující tištěné materiály keré materiály jsou pro matku a dítě v BIO kvalitě. Veš zcela bezplatné.

Více informací o projektu zde.

TÝDEN OPRAVDOVÝCH PLEN Ve dnech 18.–24. 4. 2016 proběhne mezinárodní událost Týden opravdových plen (Real Nappy Week). Jedná se o kampaň za pleny šetrné k životnímu prostředí, kterou v České republicekoordinuje organizace Rosa o.p.s. V rámci Týdne opravdových plen bývají po celé republice pořádány workshopy, přednášky, kurzy, soutěže a nejrůznější slevové a prodejní akce. Jejich cílem je seznámit spotřebitele s alternativami jednorázových plen. Pořadatelé akcí se snaží pomocí této události zvýšit povědomí o látkových plenách, propagovat jejich používání a zároveň informovat veřejnost o rozmanitosti nabídky. Aktuální informace o Týdnu opravdových plen naleznete na www.tydenopravdovychplen.cz.

V rámci Týdne opravdových plen pořádá Brána k dětem řadu akcí: bezplatné přednášky s tématem zdravého přebalování, konzultace s látkovacími poradkyněmi, plenkové bazárkya v Brně profesionální focení dětí v plenkách zdarma. Součástí jsou i slevy na vybrané produkty zdravého přebalování. Přesné informace naleznete zde.

Zapojte se do soutěžní ankety Plena roku, ve které spotřebitelé udělují hlas svým nejoblíbenějším plenám. Do soutěže se přihlašují přední čeští výrobci a dodavatelé moderních látkových plen.

Jako hlasující můžete vyhrát jeden z kosmetických balíčků Eoné kosmetiky.

Soutěží se v šesti kategoriích: čtvercová plena, kalhotková plena, plena typu All in One, svrchní kalhotky, letošní novinkou je kategorie plena sympatie a absolutní vítěz. Titul „Plena roku“ je prestižním označením, které ukazuje na vítěze v oblíbenosti konkrétního produktu mezi spotřebiteli. Plena roku je výrobkem, který se osvědčil při každodenním používání stovkám maminek a dětí.

hlasujte v anketě

PLENA ROKU

21. 3.–20. 4. 2016

Šestým smyslem...

Zrcadlení veanebvztahu Partnerství jako

vysoká škola duchovního růstu |

Nechápala jsem ho. Po třech letech soužití v jedné místnosti jsem se dožadovala stěhování, ale mému muži to bylo jedno. „To musím všechno pořád zařizovat já?“ honilo se mi hlavou. A tehdy mě kolegyně upozornila na partnerský seminář Pavla Veselého. Šla jsem na něj, Pavel rozkryl SKUTEČNOU PODSTATU našeho sporu, doma jsme se usmířili a můj muž do týdne našel nové bydlení. Tehdy jsem si řekla, že s tímto terapeutem chci určitě seznámit i ty, kteří jeho semináře zatím nenavštívili.

Text: Zuzana Dostálová

Na semináři jsi napůl v žertu zmínil, že tě partnerské neshody živí. Opravdu?

Je to vlastně paradox – kdyby byli všichni spokojení, nemám práci. A přitom mojí prací je, aby všichni spokojení byli. Bohužel mezi tématy, se kterými lidé chodí na poradenství, naprosto převažují právě ta partnerská. Je jich opravdu hodně, protože partnerská témata souvisí také se vztahy mezi rodiči a dětmi, které z toho vyplynou.

Takže lze pozorovat, jak spory mezi partnery ovlivňují vztahy napříč generacemi?

Přesně tak. Pokud někdo neřeší problémy ve vztahu k partnerovi, projeví se to ve vztahu s dětmi. Když lidé přijdou s partnerským tématem, je to jenom začátek. Za ním se totiž většinou odkryje něco staršího. Velmi často to bývá něco, co si neseme z původní rodiny. A nejvíce se to projeví v našem partnerském vztahu.

Proč zrovna tam?

Partner je člověk, se kterým jsme si hodně blízcí, takže je logické, že se v takovém vztahu projevuje to, co bylo do té doby skryté. Když se pohádáme s kamarádem nebo kamarádkou, může nás to mrzet, ale máme i jiné kamarády. U partnera je to ale něco jiného – jsme v častém kontaktu, neshody nás bolí mnohem víc a především nám náš protějšek velmi často zrcadlí něco, co jsme zažili v naší původní rodině, aniž si to na vědomé úrovni pamatujeme. A my na to reagujeme. Toto zrcadlení ve vztazích je moje oblíbené téma.

z jejich dětství nebo z předchozích partnerských vztahů.

Samozřejmě nemůžu říci: „Za to nemůže tvůj partner, podívej se na sebe“. To bych se i já stal nepřítelem. Proto společně hledáme příčiny toho, co se mu děje. Samozřejmě, že zrcadlení ve vztahu není jediným důvodem konfliktů, je to ale hodně častá příčina.

Hlásí se na tvé partnerské semináře spíše ženy, nebo muži?

Na seminářích převažují ženy z 95 %. Myslím si, že to není jen moje zkušenost. V minulosti jsem vedl i semináře pro muže, dnes naopak nabízím semináře pro ženy.

Možná jsem první muž, který vede ženský seminář. Jmenuje se Jak to muži mají.

Jaké typy seminářů zaměřených na partnerská témata vedeš?

Nabízím krátké večerní semináře, jejichž účastníci se seznámí s tématem i se mnou jako lektorem. Pokud je dané téma zaujme, mohou přijít na jedno nebo víceden-

Je to i proto, že s ním máš osobní zkušenost?

Určitě, na seminářích nabízím jenom témata, se kterými jsem se osobně setkal a se kterými mám zkušenosti z mnoha individuálních terapií. Než jsem téma zrcadlení ve vztahu nabídl jako seminář, roky jsem se s ním potkával ve vlastních vztazích. Roky mi trvalo, než jsem pochopil, že to takhle funguje. Než jsem se naučil, že když se zlobím na partnerku, může to být hodně podobné emocím, které jsem prožíval v dětství, když jsem se zlobil třeba na svou mámu.

Takový pohled asi není vždy jednoduché přijmout…

Když jsem začal nabízet individuální terapie, přicházeli lidé, kteří tato témata řešili. Zlobili se na své partnery, byli nešťastní z toho, co jim dělají, a hledali u mě oporu.

Na základě své zkušenosti jsem jim postupně nabízel i možnost podívat se, jestli se jim neopakuje něco

| 21

NÁŠ TIP Večerní semináře Pavla Veselého zaměřené na různá témata můžete navštívit v brněnské Bráně k dětem (info zde).

Dne 12. 4. 2016 můžete v Brně navštívit kurz Zrcadlení ve vztahu.

Momentálně jsem čerstvě ženatý a se ženou se těšíme na miminko. A já si tento manželský a rodičovský stavu opravdu užívám i proto, že už mi je nějakých pětačtyřicet let.

Je něco, co tě naplňuje v osobním životě i jako terapeuta?

Naplňuje mě, když jsem pravdivý k sobě, nebo když pomůžu jiným, aby k sobě byli pravdiví. Znovu a znovu vidím, jak to pomáhá. Klienti často říkají, že jsem jim poradil obrovsky jednoduchou věc, která jim ale změnila život. Trošku z legrace o sobě říkám, že jsem jednoduchý člověk, takže nabízím jen jednoduché věci (úsměv).

ní semináře. I večerní semináře se snažím dělat tak, aby byla práce na sobě – zcela konkrétní a praktická, spojená s vlastním prožitkem. Suchopárné přednášky nemám rád a považuji je za málo přínosné.

Pozoruješ, že se s postupem let nějak mění témata, která tví klienti řeší?

Můj dojem je, že to, s čím lidé chodí, je stále stejné. Zároveň je to ale velmi široká škála. Vždy to souvisí s velkou bolestí, kterou v sobě člověk má z toho, co se děje. A je za tím i velká bolest, kterou si nese z minulosti. Samozřejmě se mění témata, kvůli kterým jsou partneři v neshodě.

Ale to je jenom takový vnější kabátek, podstata zůstává pořád stejná. A proto jdu vždy co nejrychleji k jádru, k příčině.

Můžeš dát nějaký příklad?

Typické téma týkající se zrcadlení může být, že se ženě něco nelíbí u partnera – třeba po sobě neuklízí. Když si s takovou ženou povídám, můžu zjistit, že se úplně stejně choval její tatínek a maminka mu to neustále vyčítala. Často nejde ani tak o toho tatínka jako o maminku, se kterou dcera soucítí. Když trpěla se svým manželem, ona to z lásky k ní nevědomky dělá podobně. Může si v sobě nést naštvání na muže, a když ho na partnera vyzařuje, on se tak začne chovat. Zrcadlí jí, co má v sobě. Zní to jednoduše, ale odkrýt to není až tak snadné. Teprve když si klient tyto vzorce uvědomí, mohou se rozpadnout.

Líbí se mi tvůj citát „Partnerský vztah je vysoká škola duchovního růstu“. Co tě inspirovalo?

Vlastní zkušenosti (úsměv). Prošel jsem si různými způsoby duchovní cesty a ta nejintenzivnější byla právě v partnerském vztahu. Někteří lidé odchází třeba na rok do ašrámů do Indie hledat sami sebe a doma nechávají manželku a děti. Pokud to dělají proto, že od své rodiny utíkají, nedosáhnou toho, co hledají. Já jsem byl v Indii, Nepálu, Tibetu a teď jsem rád, že jsem doma a užívám si svůj partnerský vztah.

Když jsi to sám zmínil, jak to vypadá s tvým partnerstvím. Prozradíš?

22 |

Mgr. Pavel Veselý Je rodilý Brňan.

Vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě. Věnuje se duchovně-seberozvojovým směrům (regresní terapie, rodinné konstelace a další).

Nejčastěji působí v Brně a v Chrudimi.

Nabízí individuální terapie, přednášky i semináře zaměřené na partnerství, práci i osobní rozvoj. Mezi jeho koníčky patří cestovní motorka, ježdění na koni, pobyt v horách, lyžování a běžkování, psaní básní.

www.cestouksobe.cz

| 25

Inspirace odjinud...

Jak se rodí ve Finsku?

Sebevědomě

I když tato severská země nebyla její vysněnou destinací, místní přístup k těhotenství a porodům Blanku Tiainen zaujal natolik, že se ve Finsku usadila natrvalo a nyní tam působí jako porodní Text: Zuzana Dostálová asistentka.

Každý se asi podiví, co přivede českou porodní asistentku do vzdáleného Finska. Proč jste se rozhodla působit právě v této zemi?

Do Finska jsem poprvé vyjela jako studentka v lednu 2008 v rámci programu Erasmus. Moje škola tehdy ještě neměla smlouvu s jinou zahraniční univerzitou. Pobyt byl úžasný, moc se mi líbil zdravotní systém i školství, a tak jsem do Finska vyjela znovu na tříměsíční pracovní stáž.

A tehdy jsem se seznámila se svým budoucím manželem.

Po ukončení studia jsem rok pracovala v České republice a pak jsem s manželem odjela do Finska, kde jsem dostudovala a poté začala pracovat jako porodní asistentka.

24 |

V jakém zařízení působíte a jak dlouho?

Jako porodní asistentka ve Finsku pracuji necelý rok, začala jsem v menší porodnici. Úžasné bylo, že jsme se „točily“, a tak porodní asistentka některé dny pracovala na porodním sále a někdy na šestinedělí. Bylo tak možné se starat o maminku a miminko na oddělení šestinedělí poté, co jste jí asistovala u porodu. Myslím si, že to bylo příjemné nejen pro nás porodní asistentky, ale i pro maminky. Nyní pracuji v předporodní péči.

Jak ve Finsku předporodní péče vypadá?

Předporodní péče je zajišťována v takzvané neuvole. To

je zařízení, kde pracují sestry veřejného zdravotnictví, nebo porodní asistentky, které ale musí mít vystudované i veřejné zdravotnictví. Tyto sestry či porodní asistentky o ženu pečují v době těhotenství a potom po příchodu domů z porodnice. Při porodu se o rodičku starají porodní asistentky dané porodnice.

Za celé těhotenství, pokud je vše v pořádku, jde žena k lékaři dvakrát. Ultrazvuky dělá buď specializovaná porodní asistentka, nebo lékař. Díky rozdělení předporodní péče mezi lékaře a zdravotní sestry/porodní asistentky zbývá více času na ženy. V neuvole má sestra/porodní asistentka čas s maminkou mluvit o tom, jak se cítí, nebo s ní probrat životosprávu. Pokud je nějaký problém, pošle ženu k lékaři, který na ni má také více času. Čím se liší způsob práce české a finské porodní asistentky?

Největší rozdíl, který vnímám, je v tom, jak sebevědomé a samostatné místní porodní asistentky jsou. Umí se rozhodovat. Učí je to už na školách. Když k nám na oddělení nastoupila čerstvá absolventka, již během týdne pracovala zcela samostatně.

Fyziologický porod celý vede porodní asistentka. Rozhoduje nejen o příjmu a lécích, ale i o tom, kdy a zda je vhodný například epidurál. Stejně tak porodní asistentka po porodu šije případná porodní poranění. V případě komplikací a patologií je lékař u porodu samozřejmě přítomen.

Je zvykem porod více řídit, nebo naopak mamince ponechat více prostoru než v Česku?

Myslím si, že i v Česku je každá porodnice jiná a stejně tak je to ve Finsku. Každopádně tady se snaží respektovat přání rodičky. Žena má možnost využít jak alternativní, tak medicínské metody tlumení bolesti. Může si zvolit také polohu či pohyb při porodu.

Porodní asistentky vedou porod takzvaně „hands off“, to znamená co nejméně vyšetřování, nenapomáhá se ani prořezávání hlavičky. Pouze se chrání hráz a přidržuje se hlavička miminka, aby nevyšla ven příliš rychle a nezpůsobila zbytečná porodní poranění. Druhá doba porodní standardně může trvat až hodinu. Po hodině, hodině a čtvrt se zavolá lékař a po hodině a půl se přistupuje k případnému řešení, obvykle k porodu pomocí vakuumextrakce.

Jsou ve Finsku běžné ambulantní porody, kdy žena do druhého dne opustí porodnici?

Jsou možné, ale ne běžné. Ambulantní porody, kdy žena s dítětem odejde z porodnice po 6 až 47 hodinách po porodu, tolik rodiček nevyužívá. Většina žen v porodnici zůstane standardní dobu 2 až 4 dny. Jsou také daná kritéria, kdy žena může porodit ambulantně.

Jak se Finové staví k domácím porodům?

Domácí porody jsou ve Finsku možné. Ale i přesto, že

| 25

vzdálenosti dojezdu do porodnic jsou někdy opravdu veliké, domácího porodu využívá jen 0,02 % rodiček.

Statistika říká, že z tohoto počtu 12 % žen potřebuje převoz do porodnice.

U domácího porodu musí být přítomni dva odborníci.

Porodní asistentka a lékař, nebo dvě porodní asistentky.

Tento personál musí mít nejen kompetence pro vedení fyziologického porodu, ale musí být také proškolen v resuscitaci novorozence. A rodiče musí předem podepsat, že jsou si vědomi případných rizik.

Existují v této zemi i porodní domy?

Porodní domy ve Finsku nemají. Jsou pouze státní porodnice.

Vychází finské porodnice maminkám vstříc třeba tím, že běžně nabízí alternativní přístupy – například rození ve vybrané poloze, muzikoterapii či aromaterapii? Žena si může vybrat polohu, v jaké chce rodit. Hodně se využívá porodní stolička či žíněnka, na které rodička rodí v kleče. Porod do vody je možný jen v několika málo porodnicích a musí u něho být přítomen speciálně proškolený personál.

Z nelékových metod se využívá intradermální injekce sterilní vody, akupresura nebo hydroterapie. Aromaterapie se zde moc neprosadila, ale vím, že ji využívají duly a soukromé porodní asistentky.

ně jako v Česku. Za přítomnost otce u porodu se nikde neplatí. Jeho účast na prohlídkách v předporodní péči není sice naprostou samozřejmostí, ale je možná, hojně využívaná a personálem vítaná.

Je to dáno i tím, že žena chodí k porodní asistentce či sestře veřejného zdravotnictví. Ta kontroluje váhu, srdeční ozvy miminka, měří tlak a bříško těhotné (spona-fundus) a kontroluje moč. Zbytek času pak věnuje „povídání“ o tom, jak se rodiče cítí, mají možnost se ptát na to, co je zajímá. Také při dvou standardních návštěvách gynekologa, kdy se provádí i vnitřní vyšetření, může být otec přítomný, ale to není tolik využíváno.

Finsko je známé vysokou mírou ženské emancipace.

Promítá se to nějak i do vaší práce?

Emancipace tu určitě je vysoká, ale přiznám se, že jsem zase takový rozdíl mezi Českou republikou a Finskem nezaznamenala. Možná je to i tím, že porodní asistence je poměrně ženský obor. I když ve Finsku momentálně pracují, tuším, tři porodní asistentky – muži.

Používají se běžně také jiné prostředky tlumící bolest? ve Finsku rodičky velice hojně využívají epidurální a spinální analgezii a paracervikální blok.

Je podporován i bonding?

Bonding je samozřejmostí. Hned po porodu, pokud jsou maminka i miminko v pořádku, je novorozenec položen mamince na břicho. Nechává se dotepat pupeční šnůra a poté, co je miminko odstřiženo, dál leží u maminky.

Porodní asistentka čeká na porod placenty, zkontroluje a ošetří případná porodní poranění.

Potom pomůže novorozence přiložit ke kojení. Celou dobu leží miminko nahé na kůži maminky, pod noční košilí, přikryté ručníkem a dekou. Po dvou hodinách porodní asistentka miminko zváží a změří. Dále zkontroluje saturaci, dýchání a teplotu novorozence.

Pokud je teplota nízká, miminko neobléká, dá mu pouze plenku a teplé ponožky, a vrátí ho mamince na břicho.

Pokud je teplota v pořádku, maminka se rozhodne, zda chce, aby se miminko obléklo, nebo zda se k ní vrátí neoblečené.

Zatímco dříve býval porod ve Finsku stejně jako u nás čistě ženskou záležitostí, dnes je přítomnost otce u porodu, ale třeba i při kontrolách v těhotenství běžná. Jaké jsou vaše zkušenosti s tímto trendem?

Otec u porodu je opravdu prakticky samozřejmostí, stej-

26 |

Blanka Tiainen (32 let) pochází z Brna. Vystudovala bakalářský obor porodní asistence na Fakultě zdravotnických studíí Univerzity Pardubice a magisterský obor Veřejné a mezinárodní zdravotnictví na lékařské fakultě Univerzity Východního Finska. Žije na jihu Finska ve městě Salo. Má skoro 4letou dceru Emmu. „Ráda čtu, učím se cizí jazyky, plavu, lyžuju a háčkuju – všechny porodní asistentky ve Finsku háčkují nebo pletou (aspoň mám ten pocit). A i když to asi zní jako klišé, můj koníček je i moje práce. Zatím… a doufám, že mi to tak vydrží.“

| 29

Inspirace zevnitř...

... tým Brány k dětem se představuje

Brána je už i v Olomouci!

|

Seznamte se s paní Šárkou

Na Bráně k dětem je krásné, jak naprosto přirozeně přitahuje zajímavé osobnosti, které tento projekt obohacují o své zkušenosti a nápady, a tak mu pomáhají dále růst. Určitě k nim patří i Šárka Gajdošová, Text: Zuzana Dostálová která v první letošní jarní den otevřela olomouckou pobočku Brány. „Vždycky jsem se věnovala rodičům s dětmi – pracovala jsem jako sociální asistentka v rodinách, v azylovém domě i na lince důvěry. Přemýšlela jsem, co smysluplného bych ještě mohla dělat. Chtěla jsem rodinám nabídnout komplexní služby, ale bylo mi jasné, že sama vše nemohu obsáhnout. Chybělo mi zázemí, možnost rozvíjet se, učit se od někoho a získávat zpětnou vazbu,“ vzpomíná sympatická maminka dvou dětí, jak se rodila vize její vlastní prodejny.

NÁROČNÝ START

Když ještě bydlela v Brně, ráda chodila nakupovat do místní Brány k dětem. Jejímu staršímu synovi velmi pomohla přírodní kosmetika, mladší si zamiloval nosítko.

Pak se ale vrátila do rodné Olomouce a zjistila, že jí tam podobné služby chybí. Od toho už byl jen krůček, aby oslovila majitelku Brány Lucii Harnošovou s plánem na další pobočku. Souhlas přišel těsně před Vánoci a odstartoval náročný maraton příprav.

Spolu s manželem začala jezdit do brněnské Brány na zaškolování. „Vyzkoušeli jsme si práci na prodejně, navštívili stěžejní kurzy a měli jsme možnost zeptat se na všechno, co budeme potřebovat vědět. Není to totiž jen o zboží a chodu prodejny, ale i o tom, jak funguje systém objednávek, jak pracovat s webem, jak připravovat kurzy a další aktivity… Díky návštěvám brněnské prodejny jsme si také ujasnili, jak se podělíme o práci a případně jaké posily budeme potřebovat. Vyhovuje mi, že manžel rád řeší technické záležitosti a papírování, které mě moc nebaví,“ pochvaluje si paní Šárka spolupráci se svým mužem.

SOUHRA S MANŽELEM

I on totiž hledal projekt, který by ho naplňoval a zároveň mu umožnil trávit více času s rodinou. Otevření prodejny nejdříve vnímal jako čistě manželčinu záležitost, postupně ale zjistil, že ho těší její vizi realizovat. Protože se léta věnuje interiérovému designu, vzal si na starost zařizování obchůdku v olomoucké Zámečnické ulici. Aby se v prodejně i v kurzovně příchozí cítili příjemně, zvolil přírodní materiály a jemné barvy. „Plánujeme, že manžel bude mít na starosti účetnictví a objednávání zboží.

Ze začátku bude i prodávat, než najdeme fajn personál, který by nám pomohl,“ dodává paní Šárka.

Sama by chtěla zájemcům nabídnout kurzy zaměřené na Terapii hrou a Filiální terapii, která je její srdeční záležitostí. Díky své předchozí praxi v sociální sféře má zkušenosti s individuálním poradenstvím, lektorováním a supervizí. „Ráda bych pořádala také supervizní setká-

|29

Kde v Olomouci najdete novou prodejnu? v samém centru města, Zámečnická 7 otevírací doba ve všední dny 9–18 hod v blízkosti tramvajových a autobusových zastávek možnost bezplatného parkování přímo v areálu novinky na facebooku

Foto na této straně: přípravné práce před otevřením obchůdku vání. Inspirovaly mě poradkyně - látkové, šátkové a laktační, které o supervizi projevily zájem,“ nastiňuje paní Šárka své další plány. Protože si uvědomuje, jak důležité je mít možnost sdílet své prožitky a inspirovat se zkušenostmi ostatních, chce vytvořit i prostor pro předávání porodních příběhů a pro podpůrné skupiny zaměřené na kontaktní rodičovství či kojení.

OLOMOUC CHCE BAREFOOT

„Oslovují mě lektoři zabývající se různými tématy.

Snažím se vybírat ta, která budou rodiče nejvíce zajímat.

Hlavní určitě budou zdravé přebalování a nošení dětí.

Každý týden bychom chtěli nabídnout individuální či skupinový kurz,“ plánuje paní Šárka. Co všechno by si zákazníci na nové pobočce Brány přáli mít, zjišťovala už tři měsíce před otevřením prostřednictvím facebookového profilu své prodejny. Četné pozitivní ohlasy jí dodaly elán v nelehkém období příprav. „Potěšilo mě, že lidé v takovém počtu sdíleli a laikovali příspěvky a zapojovali se do našich výzev, a tak spolu s námi tvořili sortiment obchodu. Překvapila mě zejména velká poptávka po barefootových botách pro děti, určitě se v tomto ohledu budu snažit zákazníkům vyjít vstříc. Hodně lidí také psalo, že si z Brány objednávají zboží a těší je, že si ho budou moci vyzvedávat osobně nebo si přes nás půjčovat nosítka a šátky,“ popisuje paní Šárka první kontakty se svými zákazníky.

Její olomoucký obchod je otevřený všem, kteří se zajímají o nošení dětí, zdravé přebalování, přírodní kosmetiku a další „příbuzná“ témata. A my jí a jejímu muži držíme palce, ať se jim podaří skloubit své sny, práci i rodinný život tak, jak si přejí.

30 |

Slavnostní otevření

Mgr. Šárka Gajdošová pochází z Olomouce, 15 let žila v Brně vystudovala sociální práci a psychologii na Masarykově univerzitě maminka dvou synů působila jako sociální asistentka v rodinách, v azylovém domě pro oběti násilí i na lince důvěry založila projekt Laskavé rodičovství, věnuje se zejména Terapii hrou a Filiální terapii baví ji tanec, bruslení, lyžování, hra na klavír, jízda na koni www.sarkagajdosova.cz | 31

TÝDEN

OPRAVDOVÝCH PLEN V BRÁNĚ K DĚTEM

18.–24. 4. 2016

Událost pro všechny příznivce zdravého přebalování

Přehled všech kurzů a akcí: Brno, Orlí 17 18. 4. 13:30–15:30 Zdravé přebalování ZDARMA 19. 4. 10:00–12:30 Profesionální focení dětí v látkových plenách ZDARMA 19. 4. 11:00–18:00 Bazárek látkových plen a potřeb na nošení 20. 4. 9:30–11:00 Bezplenková komunikační metoda 20. 4. 12:00–15:00 Konzultace s látkovací poradkyní ZDARMA 22. 4. 10:00–12:00 Zdravé přebalování ZDARMA Praha, Náplavní 11 18. 4. 10:30–12:00 Cesta k odplenkování 19. 4. 11:00–18:00 Bazárek látkových plen a potřeb na nošení 20. 4. 13:00–14:30 Zdravé přebalování ZDARMA 21. 4. 10:15–12:15 Konzultace s látkovací poradkyní ZDARMA 22. 4. 10:15–12:15 Konzultace s látkovací poradkyní ZDARMA Pardubice, Havlíčkova 1016 19. 4. 10:00–11:30 Zdravé přebalování 19. 4. 16:00–17:30 Zdravé přebalování Jičín, Fügnerova 193 (u Knihovny V. Čtvrtka) 18. 4. 10:00–11:00 Přirozená hygiena nemluvňat 20. 4. 10:00–11:00 Zdravé přebalování Olomouc, Zámečnická 7 20. 4. 10:00–12:00 Podpůrná skupina pro příznivce látkových plen

ZDARMA 21. 4. 10:00–15:00 Hravé přebalování ZDARMA 21. 4. 16:00–18:00 Zdravé přebalování 22. 4. 10:30–12:00 Bezplenková komunikační metoda 22. 4. 13:00–14:30 Cesta k odplenkování Košice, Bočná 6 (vo dvore, prístup aj z Hlavnej ulice Hlavná 22) 20. 4. 18:30–20:30 Zdravé prebaľovanie ZDARMA Součástí celého týdne jsou i slevy na vybrané produkty zdravého přebalovaní.

Podrobnosti o slevách, kurzech a akcích naleznete na našem webu | www.branakdetem.cz.

ána k detem br