předmluva Vše co jednou zhyne, tak váží si života, ať už je to láska, či plášť pana Godota. Každá věc na planetě, má svůj konec jistý, může to být krejcar, případně plakát čistý. Většina svým ochořením, nabude novou krásu, minimálně zajistí, pro umělce spásu.
homo Učinil bombu otlářem, mechanismus z kostí, plně vědom si následků, na to chytrý je dosti. Cena svatého života, procházela slevami, tak zrodil se kovový, obohacen změnami. Proč prostor má sdílet, s nekonečnou nicotou, pro kterou je konflikt, jedinou prioritou.
punk Archivní dům, sedlová střecha, pokryta taškami, uvnitř neplecha. Růžové líce, pyramidy plechové, černé plíce, atmosféry nachové. Hlásají válku, srdce chce mír, malou obálku, v děloze vír.
árný Pokud mu oko upadne, naroste hned nový, jakmile se střecha bortí, rekonstruuje pro ni krovy. Každý si ho přeje doma, pro nesporné výhody, nemusí volat údržbáře, má domov plný pohody. Arnie přitom patří všem, i včetně prsních svalů, neukončí jediný den, bez polaskání vzácných darů. Našemu světu nechybí, mnoho steroidů v těle, spíš si dle mně neváží, možnosti cítit se skvěle.
stálost Kritickým okem, zkoumáš to dílo, ty jedna přestárlá, barová vílo. Nevěříš v mládí, zrozeného z polibku, objednej si další deci, v oblíbeném podniku. Žij si tu úroveň, nehleď vlevo vpravo, to je přece pro chudáky, a těm není často zdrávo. Pomiluj se s představou, že ty jsi ta jediná, co si drží úroveň, poptávaná skupina. Uvolni míso našim snům, chceme lepší zítra, svět z míru a lásky, pohleď nám do nitra.
tmář Kážu vám mý měšťané, že éra zloby přestane, rozšiřujte lásku, mír, ať prosperita nastane. Společnými silami, dosáhneme ráje, ať rudý bratr odtáhne, na prvního máje. Slova má jsou upřímná, zakládám si na pravdě, ale, že je neživá, tak zůstane na skladě. Vnukneme si myšlenku, náboženství nového, peníze poté budou, středem vesmíru našeho.
pozn. autora:
Báseň jsem napsal týden před smrtí V. Havla
kraví vejce Červená karkulka, táhne se lesem, z opačné konce, jde vlk s pexesem. Nevěří v nevinnost, bojí se kontaktu, tak se sebou táhne, na obranu lopatu. Začmuchá do větru, cítí ji blízko, zavadí o větev, pudlo má nízko. Rozbije si lebku, o kamínek maličký, váží ke dvou tunám, vlk nenavábí samičky. Krev stříká spíš než kape, vlkovi to dole šlape, tak stáhne si kalhoty, a volá hurá na ně!