Analyzy

FA VUT v Brně_UN3_magisterský studijní program 2012/2014

Inventura stavění v MPR Brno_Místo ve středu města? vedoucí_Ing. arch. Nicol Gale, Ing. arch. Bohumila Hybská, Prof. Ing. arch. Petr Pelčák autoři_Karel Adamec, Veronika Ehlová, Jan Foltýnek, Martina Holá, Martina Goluchová, Bára Jakubíková, Radim Mazálek, Jana Podpleská

část 1.

analýzy, pocitová mapa

Seznam analýz 1

vrstevnice

2

topografie

3

řezy

4

růst osídlení

5

časová datace

6

novostavby, rekonstrukce

7

veřejné architektonické soutěže

8

kultivace veřejných prostorů

9

prostor - zastavěnost

10

prostor - veřejný prostor

11

prostor - přístupnost

12

zeleň

13

ulice

14

náměstí

15

památky

16

dělení území

17

pozemky

18

cenová mapa

19

podlažnost

20

střešní krajina

21

obytnost území

22

významné budovy

1_vrstevnice

2_topografie

3_řezy terénem

4_růst osídlení

5_ฤ asovรก datace

ČASOVÁ DATACE, TOPOGRAFIE, RŮST OSÍDLENÍ, VÝZNAMNÉ BUDOVY Karel Adamec Do podoby centra Brna se v průběhu historie zapsalo několik důležitých etap. Město má rostlou strukturu vzniklou ve středověku, která je ale tvořena většinou domy mnohem mladšími, z 19. a počátku 20. století.

Domů staršího data nalezneme v dnešním Brně podstatně méně. Ve většině případů se jedná o kulturní, správní, sakrální stavby - kostely, kláštery, radnice, divadlo, hrad Špilberk. Nejstarší část města, Staré Brno, je sice na úpatí svahu v oblasti dnešního Mendlova náměstí, protože zde byla již kolem roku 1000 osada, která ležela na obchodní trase a sloužila jako zastávka pro obchodníky brodící se s povozy přes řeku.

Nicméně porovnání analýzy topografie terénu s analýzami časové datace a významných budov podporuje logickou úvahu, že nejstarší stavby města a zároveň historicky jedny z nejvýznamnějších stojí mimo jiné na dvou brněnských návrších. Jedná se hrad Špilberk a katedrálu s diecézí na Petrově. Výhodná poloha na křížení obchodních tras znamenala další vývoj města a růst jeho významu, čehož je důkazem i nutnost zbudování hradeb. Dnešní kompaktní jednotná struktura vznikla spojením několika středověkých obcí, které v těsné blízkosti budovali různí kolonisté – Němci, Flandrové a Valoni v oblasti dnešního náměstí Svobody, Židé v ve východní části dnešního centra, apod. Viz. analýza růstu osídlení. Tato původní roztroušenost je dodnes patrná například z množství a poloh sakrálních staveb ve městě (viz. analýza významných budov) neboť většina původních obcí měla svůj kostel, o který se starala i po spojení původníc h struktur do jedné.

Asi nejvýrazněji se na podobě Brna podepsal industriální rozvoj 19. století. Díky dobré poloze a kvalitnímu železničnímu spojení s metropolí Rakouska se z města v průběhu tohoto století stalo významné průmyslové centrum a Brnu se začalo přezdívat Manchester Rakouska- Uherska. Ve spojitosti s tímto růstem průmyslových měst v 19. století jsou spojeny i rozsáhlé přestavby měst mající za cíl zlepšení životních podmínek.

Vlivem velké brněnské asanace probíhající v 19. stol. byla velká většina budov v území MPR přestavěna (téměř polovina všech objektů). Ačkoliv zásadní přebudování města zasáhlo téměř polovinu jeho budov, struktura vnitřní části města zůstala i během velké asanace zachována, pomineme-li fakt rozšíření některých ulic, proražení Rašínovy ulice, apod., což ale na původní strukturu města nemá zásadnívliv. Nejvýznamnějším počinem této asanace je ale stržení městského opevnění, na jehož místě vznikla nová městská okružní třída, která se stala reprezentativním souborem veřejných prostorů a staveb Brna. Z významných budov 19. století najdeme velkou část umístěnou právě v tomto prostoru.

Tvář města se více či méně měnila po celou dobu existence, ale po vítězném únoru se začaly prosazovat nové ideály a z původní kompaktní struktury vyčnívají domy postavené v době socialismu a to jak svým měřítkem, tak umístěním (poliklinika Bílý dům, úřad Veřejného ochránce práv, hotel International, apod.).

V posledních 20 letech bylo postaveno ze všech budov v MPR 8%. Nedá se tedy hovořit o tom, že by se v centru Brna nestavělo. (na vysvětlenou 8% za 20let není tak málo v porovnání za 100let - 32%).

6_novostavby, rekonstrukce

Vypsané veřejné arch. soutěže

od roku 1989

1,2 Římské náměstí

-1.soutěž 1991 [1] -2. veřejná ideová soutěž vypsaná městem Brnem 2010, L.Fišer-K.Castková [2]

3 Veřejná urbanistická soutěž na Jižní centrum [3]

- ideová veřejná soutěž s mezinárodní účastí vypsaná městem Brnem 1992 - A.Burian,T.Křivinka,T.Rusín,I.Sapák,Z.Vydrová,I.Wahla - P.Hurník,J.Hurníková,M.Šmirák,L.Vychodil

4 Rekonstrukce budovy UMP Muzea Brno [4]

- veřejná soutěž vypsaná Moravskou galerií v Brně 1992, I.Koleček, Z. Vydrová, V. Rudiš - I.Koleček, Z. Vydrová, V. Rudiš, M. Rudiš 2001

5 Urbanisticko-dopravní soutěž Mendlovo náměstí [5]

- mezinárodní veřejná ideová soutěž vypsaná městem Brnem 1996, L.Galovec, L.Zemen

6 Rekonstrukce divadla Reduta [6]

- veřejná projektová soutěž vypsaná městem Brnem 2000, DRNH architekti - realizace 2005, DRNH architekti

7 Návrh řešení stavby "Brno city center" na nám. Svobody (palác Omega) [7] - veřejná ideová soutěž vypsaná soukromým investorem 2001, Kuba-Pilař architekti - realizace 2006, Kuba-Pilař architekti

8 Řešení vodních prvků na náměstí Svobody v Brně [7]

- architektonicko-výtvarná veřejná ideová soutěž vypsaná městem Brnem 2001, Kuba-Pilař architekti - realizace 2006, Kuba-Pilař architekti

14

9 Řešení "lokality Grand" [7]

8 15

- urbanisticko-architektonická veřejná ideová soutěž vypsaná soukromým investorem 2001 - M. Stehlík, A. Stehlíková; J. Mikšík, M. Mikšík, M. Kovařík, J. Říha

12

7

10 Severní svah Špilberku [8]

- urbanisticko-architektonická ideová soutěž vypsaná městem Brnem 2004, T. Rusín, I. Wahla, J. Tesárek, P. Mutina

11 Hudebně dramatická laboratoř JAMU [9]

11

- veřejná ideová soutěž vypsaná JAMU 2003, P. Rada, M. Rak, A. Skalický - realizace 2012, Rada architekti

12 Kobližná ulice - prostor před obchodním domem Centrum [10]

- veřejná architektonicko-výtvarná ideová soutěž vypsaná městem Brnem 2003, M. Fišer, P. Mužík, D. Mareš

13 Janáčkovo kulturní centrum Veselá-Besední

- dvoukolová urbanisticko-architektonická soutěž vypsaná městem Brnem - I.kolo veřejná ideová soutěž 2002, J.Eisler; J. Havlas, J. Hájek, P. Joba; B. Lukeš, P. Kopecký [11] - II.kolo vyzvaná projektová soutěž 2004, M1 architekti - J. Havlas, J. Hájek, P. Joba [12]

1,2

17

9

14 Rekonstrukce náměstí Svobody

- urbanisticko-výtvarná veřejná ideová soutěž vypsaná městem Brnem 1997, P. Kocourek, J. Sonlajter [13] - realizace nenavazuje na vítězný návrh, 2006, V. Svoboda a RAW [14]

6

15 Multifunkční hodinový stroj [15]

- dvoukolová výtvarně-architektonická veřejná soutěž vypsaná městem Brnem 2007, Rujbl-Kameník - realizace 2010, Rujbl-Kameník

16 Soutěž na kašnu na Dominikánském náměstí [16]

- výtvarně-architektonická veřejná soutěž, ČKA prohlášena za neregulerní, 2008 [17] - nominované návrhy P. Filgas, S. Milkov; J. Trojan, M. Gabriel; J. Chloupek [18]

3

17 Rekonstrukce náměstí Zelný trh [19]

- veřejná soutěž vypsaná městem Brnem 2009, Rusín-Wahla

18 Údolní 53 [20]

- veřejná soutěž vypsaná VUT 2006, FAM architekti

7_veřejné architektonické soutěže

0 50 100

500

18

10

13 14

4

8 15

12

7

16

11

1,2

17

5

Legenda

zpracovaná arch. soutěž - záměr realizován zpracovaná arch.soutěž - záměr nerealizován

9

6

3

Zdroje: 1

2

3 4 5 6

7

8

9

10

11

12

13

14 15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

Ing. arch. Kopáčik, Gabriel, [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.fa.vutbr.cz/home/kopacik/str4.html ČKA, 07.10.2010, Římské náměstí v Brně [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/souteze/vysledky/rimske-namesti-v-brne Myslivec, Josef; časopis Architekt 1993,č.14,s.12-13 časopis Architekt, č.4 1999, s.49-50 časopis Architekt č.14/15 1996, s.30-39 Kratochvíl Jan, 11.10.2010, Reduta [online], Archiweb [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=4&action=show&id=509 ČKA, 01.01.2002, Soutěže a soutěžní přehlídky v roce 2001 [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/souteze/vysledky/souteze-2001 ČKA, 13.01.2004, Severní svah Špilbeku, nový nástup a rozšíření parku [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/souteze/vysledky/severni-svah-spilberk-park ČKA, 19.12.2003, Hudebně dramatická laboratoř JAMU v Brně [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/souteze/vysledky/jamu-laborator-brno ČKA, 02.12.2003, Kobližná ulice - prostor před obchodním domem Centrum v Brně [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/souteze/vysledky/koblizna-ulice-brno ČKA, 04.03.2002, Janáčkovo kulturní centrum v Brně [online], ČKA [citováno 12.12.2013] http://www.cka.cc/souteze/vysledky/janackovo-kulturni-centrum M1 architekti, Janáčkovo kulturní centrum Brno, [online], atelier M1 [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.atelierm1.cz/index.asp?menu=644&record=4116 Štefaňáková,Tereza, Rekonstrukce arch. památek v historickém centru Brna po roce 1989, bakalářská práce 2008, s.29 Čempelová, Nikola, Scénologie náměstí Svobody, bakálářská práce 2009, s. 35-36 Onderka, Roman, 04.10.2010, odpověd primátora Onderky na dotaz p. Puklického [online], www.romanonderka.cz [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.romanonderka.cz/ptejte-se-rok2010-mesic10.html?p=2 Borák, Dalibor, 13.10.2008, stanovisko ČKA k soutěži [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/prilohy/brno_fontana_odpoved_cka 02.12.2008, Urban centrum vystavuje návrhy kašny [online], Urban centrum Brno [citováno 12.12.2013] http://www.brno.cz/brno-aktualne/co-se-deje-v-brne/urban-centrum-vystavuje-navrhy-kasny/ Hušková, Lucie, 18.11.2008, Soutěž o návrh kašny v centru Brna nemá vítěze, zato tři stříbrné medaile [online], idnes [citováno 12.12.2013] dostupné z http://brno.idnes.cz/soutez-o-navrh-kasny-v-centru-brna-nema-viteze-zato-tri- stribrne-medaile-1ov-/brno-zpravy.aspx?c=A081118_190152_brno_taj earch.cz, 07.08.2009, Atelier RAW | Zelný trh, Brno [online], earch.cz [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.earch.cz/cs/atelier-raw-zelny-trh-brno Rosa, Martin, 06.12.2006, Výsledky architektonické soutěže Údolní 53 [online], Archiweb [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=4&id=2540 Burian-Křivinka Architekti, [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.burian-krivinka.cz/projekty/46-investicni-a-postovni-banka.html wikipedia 30.7.3013, Architektonická soutěž [online], wikipedia [citováno 12.12.2013] dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Architektonick%C3%A1_sout%C4%9B%C5%BE Fišer, Michal, 01.06.2013, Soutěžení v Evropě [online], ČKA [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.cka.cc/oficialni_informace/Pracovni-skupiny/ps-pro-zahranicni-aktivity/soutezeni-v-evrope Doležel, Karel, 13.02.2006, Brněnská Omega je na důležitém místě. Proto provokuje [online], stavebni-forum.cz [citováno 12.12.2013] dostupné z http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/7010/brnenska-omega-je-na-dulezitem-miste-proto-provokuje/

Veřejné architektonické soutěže Martina Goluchová Z analýzy, založené na běžně dostupných informacích, vyplynulo, že se od roku 1989 do současnosti konalo v rámci MPR Brno celkem 16 veřejných architektonických soutěží. Oblast tzv. jižního centra částečně do MPR zasahuje a areál VUT na ulici Údolní s ní těsně sousedí, proto jsou tato území, jež byla rovněž zadáním veřejných architektonických soutěží, do naší analýzy zařazena. Celkem lze tedy hovořit o 18 veřejných soutěžích za uplynulých 24 let. Z tohoto počtu musí být ještě odečtena soutěž na fontánu na Dominikánském náměstí, která byla českou komorou architektů prohlášena za neregulérní [17]. Z výsledných 17 soutěžních návrhu se realizace dočkalo 6.

Vyhlašovatel

Vyhlašovatel soutěže

Realizace

Realizace vítězného návrhu Soutěž neplatná Soutěž neplatná

5,6%

Vítězný Vítězný návrh návrh realizován realizován 33,3% Město Brno Brno

Veřejné instituce instituce Veřejné

72,2%

16,7%

Vítězný Vítězný návrh návrh nerealizován 61,1%

(JAMU,VUT,Moravská galerie)

Soukromý investor Soukromý investor 11,1%

Šest je málo. Toto tvrzení podpoří srovnání s dalšími námi zpracovanými analýzami. Pohled na analýzu č. 6 – novostavby a rekonstrukce dokazuje, že nízký počet realizovaných vítězných návrhu není důsledkem nedostatečné stavební aktivity ve městě. Ještě zajímavější je v tomto případě analýza č. 8- kultivace veřejných prostorů, z tohoto srovnání je patrné, že většina veřejných prostorů již byla kultivována, ale ani jedna z těchto realizací neproběh92 93výsledku 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 la90na91 základě veřejné architektonické soutěže.

Časový přehled

Každé zadání v architektuře má obvykle více než jedno správné řešení, cílem je najít to nejlepší. Architektonická soutěž je osvědčený dlouhou tradicí formovaný spravedlivý způsob jak toho docílit. Při zadávání veřejné zakázky platí dvojnásob, že správce veřejného majetku by se měl snažit co nejefektivněji nakládat s veřejnými prostředky. Jeho osobní vkus nemá v tomto případě žádnou váhu. Rovněž soukromý stavební pozemek situovaný na významném místě ve městě značně těží ze své lokality. Je tedy přirozeným a oprávněným požadavkem veřejného sektoru, podmínit takovou realizaci vypsáním architektonické soutěže, tak aby výsledný záměr byl svému okolí přínosem. V Brně se tento postup aplikoval v případě realizace obchodního domu Omega na náměstí Svobody[23].

V některých zemích západní Evropy jsou zákonem stanovené limity pro povinné vyhlášení architektonické soutěže na stavbu z veřejných prostředků. Například ve Slovinsku musí veřejný zadavatel vypsat architektonickou soutěž, jestliže služby architekta odhadem překročí 130 tisíc eur. Ve Francii bývají arch. soutěže vyhlašovány pro projekty, jejichž celkové realizační náklady jsou vyčísleny od 200 tisíc eur. Ve Švýcarsku, kde má nově vznikající architektura obecně velmi vysoký standard, se koná odhadem přes 500 soutěží ročně. Jejich vypsání není pro zadavatele veřejné zakázky povinné, nicméně veřejné instituce mají svá vnitřní pravidla pro vyhlašování soutěží o návrh. Převažují zde soutěže vyzvané nad veřejnými, kde jsou porotou ve veřejně otevřeném předkole na základě předem stanovených kritérií vybráni účastníci. Soutěže bývají téměř vždy projektové (ideové tvoří asi jen 10-20%). Ve Švýcarsku má navíc vítěz architektonické soutěže ze zákona nárok na zakázku na projekt. [23]

Vyhlašovatel

Realizace Soutěž neplatná

V České republice bylo v loňském roce 2012 vyhlášeno 27 veřejných architektonických soutěží.[23] Vítězný návrh realizován V Brně se nekonala žádná. Uspořádání architektonické soutěže ještě jistě nezaručuje vznik kvalMěsto Brno itní architektury. Ale je mu dobrým předpokladem. Architektů bylo vždy více než zakázek. Soutěživost je přirozená lidská vlastnost, která motivuje k co nejlepším výkonům. První historicky doložené soutěže se datují s počátkem doby renesance a liberalizací společnosti ve Florencii. Je to známá návrh vítězem nerealizován soutěž na dveře baptisteria a na kupoli dómu Santa Maria delVítězný Fiore, jejímž byl do té doby Veřejné instituce neznámy Filippo Bruneleschi [22]. Za zmínku stojí, že první dobře doloženou soutěží v českých (JAMU,VUT,Moravská galerie) zemích je architektonicko-urbanistická Soukromý investor soutěž na Okružní třídu právě v Brně [22]. Během dlouhé doby se způsoby a pravidla pro pořádání architektonických soutěží vyladily tak, aby průběh byl co možná nejspravedlivější a výsledkem aby bylo nalezení toho nejlepšího řešení.

Časový přehled

Časový přehled konání soutěží

rok 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 Naše analýza prokázala, že převážná většina veřejných zakázek není v Brně realizována na základě architektonické soutěže, přestože bychom to považovali za správné. Malé množství konaných architektonických soutěží je v současnosti problém celé České republiky, o příčinách proč tomu tak je, se vedou obsáhlé debaty. Jaké konkrétní objektivní důvody k tomu má město Brno, si můžeme jen domýšlet.

Pro úplnost ještě nutno dodat, že vyzvané architektonické soutěže nebyly předmětem našeho zájmu. Informace o jejich konání nejsou obvykle veřejně dohledatelné a nebylo tedy v našich možnostech podat o jejich konání ucelený obraz. Přesto za všechny uvádíme jako příklad jednu budovu postavenou na základě vítězství ve vyzvané soutěži. Investiční a poštovní banka od autorů Burian – Křivinka na Joštově ulici je obecně velmi kladně hodnocena a stala se finalistou architektonické Ceny Evropské unie Mies van der Rohe Pavilion Award 1997 [21].

8_kultivace veřejných prostorů

9_prostor - zastavěnost

10_prostor - veřejný prostor

11_prostor - přístupnost

PROSTOR Bára Jakubíková Jednoduché grafické zobrazení - tzv. schwarzplan ukazuje městskou strukturu formou zastavěné (černé) a volné (bílé) plochy. Můžeme tak rozpoznat kompaktní zástavbu historického jádra, nezastavěný pás okružní třídy, blokovou zástavbu z 19. století a další městské struktury. Jedním z fenoménů centra města je právě poměr mezi zastavěnou a nezastavěnou plochou. V brněnské MPR je plných 72 % (115 ze 160ha) tvořeno volnou plochou. Zastavěnost celého území MPR je 28% (zastavěnost rostlého historického jádra je 52%).

Je to dáno především vlivem terénu, hradem Špilberk a zbouráním hradeb či rozsáhlými plochami železnice.

Pro srovnání zastavěnost dalších center měst: „Lisabon 73%, Vídeň 61%, Barcelona 48%, Philadelphia 48%, Glasgow 47%, Bratislava 38%.“(1) Pokud ale budeme tento údaj dále studovat, dojdeme k závěru, že 96 ha, tedy 60% území, tvoří veřejný prostor (tj. prostor přístupný všem a vždy bez omezení) a 40% území tvoří privátní prostor – budovy a jejich pozemky. Jako veřejný prostor uvažujeme i kostely, budovu hlavního nádraží, průchody a městské pasáže.

Veřejný prostor je ale ne vždy snadno dostupný (fyzicky schůdný), nebo je jiným způsobem omezen. Např. areály přístupné pouze v otevírací dobu veřejné instituce, nebo pasáže uzavřené v době nočního klidu, nebo nedostupná oblast vlakového kolejiště, nebo příkré svahy v parcích. Z toho pouhých 96 ha je přístupno bez jakýchkoliv omezení. Reálně přístupných je tedy jen pouhých 40% čisté plochy z celkové plochy. V konečném důsledku je možno určit, které městské prostory jsou opravdu veřejné – jsou to ulice, náměstí a parky.

Kvalitu života ve městě určuje zejména kvalita veřejného prostoru. Důležitým prvkem je jeho přiměřenost vůči zastavěné ploše (čím kompaktnější, tím atraktivnější), celková velikost a členitost a dále je určující mj. také kvalita povrchové úpravy a vybavení. Těmito parametry se dále zabýváme v analýzách Ulice, Náměstí, Zeleň, Kultivace veřejných prostorů a Pěší trasy.

(1) GEBRIAN, Adam. Veřejný, nebo zbytkový prostor?. ERA 21. Brno: ERA, 2009, roč. 2009, č. 2, s.

12-13.

12_zeleĹˆ

13_ulice

zdroje: [1] LUKEŠOVÁ, Petra, VALENTOVÁ a Michal KŘIVOHLÁVEK. Město pro pěší: Strategie rozvoje pěší dopravy. první. Pelléova 7 160 00 Praha 6: Oživení, o.s., 2008. ISBN 978-80-254-1391-3. Dostupné z: http://www. prazskematky.cz/wpcontent/ uploads/mesto_pro_pesi_sbornik.pdf [2] BARTOŠ, Luděk a Jan MARTOLOS. Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích: Technické podmínky. 2. vydání. Hálkova 1203/32, 301 00 Plzeň: EDIP s.r.o, 2012. ISBN 978-80-87394-06-9. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP189.pdf

Ulice - intenzita pohybu pěších Veronika ehlová Chůze je důležitou složkou lidského bytí. Aniž si to uvědomujeme, je chůze základní nebo jedinou součástí každé cesty. Každá cesta vykonávaná vozidly, dopravními prostředky, začíná a končí chůzí. [1] V České republice dosud nebyla pěší doprava považována za legitimní součást celého dopravního systému.

Opomíjení systému pěších cest vedlo k takovému rozvoji ostatních druhů dopravy, který vytvářel pro chodce stále nové bariéry. Prostupnost města pro chodce a pěší dostupnost příměstské rekreace je přitom významným ukazatelem kvality života i hospodárného využívání urbanizovaného prostoru. Specifickou skupinou, jejíž potřeby individuálního pohybu nejsou u nás stále dostatečně zajištěny, jsou maminky a tatínkové s kočárky, staří lidé, vozíčkáři i jinak handicapovaní občané. [1] V MPR Brno se převážná většina lidí pohybuje právě pěšky nebo městskou hromadnou dopravou. Pro vytvoření úplného obrazu území proto považujeme za důležité vyhodnotit intenzitu pěších v této řešené lokalitě.Obvykle pro stanovení přesné hodnoty intenzity dopravy za dané období je nutné provést nepřetržitý průzkum po celé toto období. Pro zjištění skutečné hodnoty RPDI by bylo nutné provést průzkum po celý rok (365 dnů, 24 hodin denně). To není obvykle možné, a proto se provádí průzkum po kratší dobu (několik hodin) a odhad hodnoty se stanoví výpočtem. Odhad je zatížen chybou vyplývající z proměnnosti intenzit dopravy. [2] Tato analýza intenzity pěších tras vychází zejména z naší empirické znalosti dané lokality, z pozorování a především ze získaných informací při vytváření pocitové mapy. Ta nejlépe odráží vztah veřejnosti k řešené lokalitě a její vyhodnocení ukazuje hlavní body zájmu a místa velké intenzity pohybu pěších. Nejvyšší koncentrace pohybu pěších dosahují náměstí a ulice v blízkosti výrazných bodů zájmu v území. Jsou to především místa s převažující komerční funkcí (nejvýrazněji ulice Masarykova, Česká a Kobližná, náměstí Svobody a Zelný trh) nebo trasy propojující uzly městské hromadné dopravy (Joštova, Nádražní, Malinovského náměstí). Další výrazné body zájmu jsou potom lokality, které veřejnost při tvorbě pocitové mapy často označovala jako místa, kde se jim libí, nebo kde rádi tráví volný čas (park pod Petrovem nebo Špilberk).

S pohybem pěších a s jejich zájmem v území souvisí také cenová mapa. Nejvyšší cena pozemku je odrazem nejvyššího bodu zájmu a frekventovanosti chodců. Při srovnání s analýzou historického vývoje území také vyplývá, že výrazným bodem zájmu jsou především náměstí vzniklá historickým vývojem v centru, která byla i v minulosti využívaná pro společensko-kulturní aktivity a ulice, které sloužily k dopravě, obchodu, korzování a shromažďování.

Z veřejného prostoru tvoří náměstí 20%, avšak ne každé náměstí plní funkci náměstí v pravém slova smyslu, což vyplývá z intenzity pohybu či pocitové mapy. Nutno dodat že nemalou část tvoří Moravské náměstí, které však není přesně vymezeno a většinu plochy tvoří park. Problémem je tedy samotná definice náměstí. Které plochy náměstími jsou v pravém funkčním smyslu a které se tak jenom jmenují?

14_náměstí

15_pamรกtky

16_dělění území

Pozemková mapa zobrazuje rozdělení území podle vlastnictví pozemků a nemovitostí. Z analýzy vyplývá, že polovina pozemků v MPR patří městu. Jedná se o většinu veřejného prostoru, veřejné budovy a obecní domy. Část veřejných prostranství a veřejných budov patří státu (9%). Kostely a přilehlé fary jsou v majetku církví (14%). Zbylých 22% plochy územ je v soukromém vlastnictví. Největší množství námi zjištěných rezerv je na pozemcích města, avšak i pozemků státních a církevních není málo.

17_pozemky

18_cenovรก mapa

19_podla탑nost

20_střešní krajina

21_obytnost území

(1) GEBRIAN, Adam. Veřejný, nebo zbytkový prostor?. ERA 21. Brno: ERA, 2009, roč. 2009, č. 2, s. 12-13.

(2) KOLÍNKOVÁ, Eliška. Pasáž Jalta má v Brně skvělou polohu, přesto se kupci příliš nehrnou. [online].

2.4.2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/pasaz-jalta-v-brne-0mu-/brno-zpravy.aspx?c=A130402_1911761_brno-zpravy_bor

OBYTNOST Bára Jakubíková (28%), obchodní nebo kancelářské domy (36%), veřejné budovy (29%) a prázdné domy (2%). Ze zastavěné plochy MPR tvoří domy s bydlením 34% a nebytové domy 66% - plošně tedy převažují budovy s nebytovou funkcí. Obchodní, kancelářské a veřejné budovy však mají často větší měřítko, než domy bytové - tudíž plošné vyjádření poskytuje nepřesné vyjádření tohoto jevu, které neodpovídá skutečnosti. Je potřeba údaje vyjádřit počtem objektů příslušné funkce. Tedy z cca 770ti domů v MPR je cca 440 domů s byty (57%) a nebytových domů 330 (43%). Nutno upřesnit, že polyfunkční domy byly posuzovány jako bytové domy. Závěr tedy je, že v MPR převažuje funkce obytná, bytové domy tvoří 57% zástavby, což odpovídá 34% zastavěné plochy MPR. Důležitým vlivem na kvalitu života ve městě je počet rezidentů v centru města. V centru Lisabonu již upřednostňování pronájmu kancelářských a obchodních prostor na úkor bydlení vedlo k extrémnímu stavu – v centru jsou již jen dva rezidenti a v nočních hodinách, po skončení pracovní doby je centrum liduprázdné a potýká se s vysokou kriminalitou. V centru Brna také dochází k tomuto negativnímu vlivu a mělo by být politikou města umožnit dostupné pronájmy obecních bytů, důsledné řešení otázky parkování pro rezidenty, kultivace prostředí poskytnutím pronájmu obchodům s kvalitním zbožím a regulací reklam a vývěsných štítů.

Tento vliv má za následek vylidňování centra, úpadek provozovatelů podniků a zánik diverzity prostředí.

Zvýšení atraktivity městského prostředí lze dosáhnout jak zvyšováním počtu rezidentů, tak kvalitní kultivací veřejných prostor a bohatým kulturním programem. Je ovšem fakt, že dnešní doba více přispívá ke vzniku a oblíbenosti nákupních center „privátního veřejného prostoru“, kde se koncentruje zájem a aktivita lidí. „To je fakt, který nelze ignorovat a množství veřejného prostoru by tento vývoj mělo nějakým způsobem reflektovat.“(1) Zajímavým prvkem v tomto hodnocení jsou historické domy z 19. století, které dle analýzy Historická datace, tvoří 61% zastavěné plochy. Jejich význam spočívá v adaptabilitě – jejich funkční využití lze z bydlení snadno přetransformovat na kanceláře a z nich bez větších zásahů lze opět vrátit na bydlení. Jistě to nelze praktikovat u veřejných budov, ale tyto „adaptability-schopné“ historické domy jsou dobrým příkladem pro soudobé projekty domů ve městech. Stejně jako ukazují realizace soudobých zahraničních architektů, umožňující mix funkcí a dlouhodobou flexibilitu, které v naší současné legislativě nejsou možné. Např. Solids Ijburg, Baumschlager Eberle, Amsterdam, 2011.

Zajímavé jsou také 2% nevyužitých domů. Z našeho pozorování a výzkumu vyplynulo, že pozemky, nemovitosti i komerční prostory jsou v Brně velmi žádané. S převažující poprávkou. Pokud je tedy nějaký dům prázdný, nebo prostor nepronajatý, pak tyto objekty s největší pravděpodobností již mají svého investora, který má s objektem/prostorem svůj záměr, jen jej z mnohých důvodů dosud nerealizoval, ale je jen otázkou času, než se tak stane. Z 13ti domů se během zpracovávání naší práce: 3 objekty zrekonstruovaly a uvedly do provozu (OC Letmo, Palác Chlumeckých na České, podnik Na stojáka v renesanční budově na Jakubském náměstí), rekonstrukce domu č. 7 na Jakubské ulici se dokončuje. Domy na ulici Kopečná a Pekařská byly zbourány a na jejich místě se dokončují novostavby. Zatím nejvýznamnějším nevyužitým prostorem v centru je pasáž Jalta, kterou město se město snaží prodat a „jejíž atraktivitu by měl zvýšit“(2) zcela nevhodný a nesmyslný projekt parkovacího domu na ulici Panská a připravovaná rekonstrukce Dominikánského náměstí.

22_významné budovy

Foto 1,3,4 – Bára Jakubíková, Foto 2 – Ing. arch. David Bureš

Pocitová mapa V rámci společné části našeho diplomního projektu jsme se zaměřili také na průzkum veřejného mínění. Vytvořili jsme pro tento účel Pocitovou mapu MPR v Brně. Interaktivní mapa spolu s dotazníkem sloužila pro sběr informací o tom, co si lidé myslí a představují o centru města Brna. Lidé odpovídali na naše otázky a současně s tím umisťovali špendlíky na příslušná místa – jejich odpovědi tedy mohou být obecné, avšak umístění špendlíků odpovídá přesnému označení příslušných míst. Získali jsme odpovědi 224ti respondentů.

Zajímalo nás mj. zaměstnání, kolik let žijí v Brně a kde bydlí – to jsou podle nás kritéria, která mohou výrazně ovlivňovat odpovědi. Naše hlavní otázky však byly: kde se vám v centru města (v rámci MPR) líbí? Kde se vám nelíbí? Kde odpočíváte? Kde se setkáváte?

Kde vidíte nevyužitý potenciál? Kdy byste chtěli v centru bydlet? Ptali jsme se tří kategorií – veřejnosti, studentů (zvlášť jsme brali odpovědi studentů architektury) a dětí. Odpovědi dětí ze 4. třídy ZŠ Antonínská jsme získali 30. 5. 2013 v rámci akce Kontejnery k světu v brněnských Lužánkách. Jejich odpovědi pro nás byly velmi zajímavé, ale nepoužily jsme je při vyhodnocování výsledků. Zde alespoň několik postřehů z práce s dětmi: “Představili jsme dětem velkou mapu centra města Brna s barevnými špendlíky. Jejich úkolem bylo odpovědět na otázky, kde se jim ve městě líbí, kde ne, kam chodí odpočívat, kde se setkávají, kde vidí nevyužitý potenciál, a kde by chtěly v centru bydlet. Příslušná místa pak děti označily na mapě. Jedná se o poměrně těžký úkol. Vyžaduje to schopnost orientace v mapě, dobrou znalost města, vybavení si příslušných míst a abstraktní způsob myšlení. Vycházeli jsme z toho, že výsledky nám neukážou nejoblíbenější místa dětí, ale budou spíše obrazem města, který jsou děti ve svém věku schopny vnímat. Děti dobře rozuměly otázkám a tomu, co se po nich chce. Přesto jsme se vždy museli přesvědčit, zda skutečně vědí, jak vypadá místo, které do mapy vyznačují. Přestože se děti snažily o originální odpověď, nechaly se snadno ovlivnit navzájem a jejich rozhodování bylo zatíženo místy, které znají ze školy, nebo je navštěvují s rodiči. Také jsme vypozorovali, že děti vnímají město jen jako soubor budov (obchodů) a institucí (divadel). Veřejný prostor jim byl cizí – i park na Špilberku označovali jako budovu hradu, nikoli volný prostor kolem. Myslím, že děti přemýšlení nad touto problematikou bavilo a jsme mile překvapení, jaké chytré odpovědi jsme od nich dostali. Zejména jejich orientace v mapě byla překvapivá a leckdy předčila schopnosti dospělých”.

První fázi vyhodnocení jsme prezentovali v rámci cyklu přednášek Arch+město v listopadu 2012, pořádaného UN3 FA VUT v Brně. V rámci průzkumu jsme také vytvořili krátké video, které ilustruje naši činnost, průběh práce a také krátké vyhodnocení výsledků.

Video lze shlédnout na www.fa.vutbr.cz/kaviar/inventura_staveni _v_mpr_v_brne/pocitova_ mapa. Autor videa: Jan Adamus, Autor videa s dětmi: Tomáš Chalupský

VYHODNOCENÍ POCITOVÉ MAPY Nejvíce odpovědí jsme dostali na otázku - Kde se vám v centru líbí (273x). Nejméně naopak u otázky - Kde se vám v centru nelíbí (199x). Nejvíce různorodých odpovědí jsme získali u otázky – Kde byste chtěli v centru bydlet - uvedeno bylo 46 různých odpovědí. Přičemž nejuváděnější odpovědí bylo, že lidé o bydlení v centu nemají zájem (5%). Největší shoda v odpovědích byla na otázku – Místo pro setkávání. Uvedeno bylo 30 různých odpovědí. Z nich nejpočetněji byla zastoupena Česká ulice (119x), což je nejednoznačnější odpověď v celém našem hodnocení.

Nejobtížněji se lidem odpovídalo na otázky - Kde se vám nelíbí a kde vidíte nevyužitý potenciál (4%). Je zajímavé, že převládající odpovědi na otázky – kde se vám nelíbí a kde vidíte nevyužitý potenciál – přinesla podobné vyhodnocení. Současně bylo uvedeno předprostor Hlavního nádraží, Mendlovo náměstí, Koliště a Náměstí Svobody. Tedy místa, která se lidem v Brně nelíbí, si současně dokážou představit v lepším světle. To je pro nás výzva.

Jedním z takových příkladů může být rekonstrukce ulice Joštova, která se v našem hodnocení projevila pozitivně. Její zásady by se jistě daly aplikovat také nad předprostor hlavního nádraží (propustnost území, žádné přechody, dlažba z chodníku přechází do vozovky, minimální obrubníky, široké chodníky jsou současně nástupištěm, kvalitní detaily) a jistě by přinesly pozitivní reakce. „I frekventované místo - kde jezdí lidi na kole, pohybují se auta, tramvaje a chodci - může fungovat -pokud se ho podaří sloučit do celkového prostředí, které tyhle věci umožňuje - aniž by zde docházelo ke konfliktu. I při vysoké frekvenci může vzniknout místo, kde se lidi cítí docela příjemně, pohybují se přirozeně a nejsou svázáni přílišnými předpisy.„ GEBRIAN, Adam. Gebrian vs. Anděl. In: [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.stream.cz/gebrianvs/787246-gebrian-vs-andel Zajímavé je také např. rozporuplné hodnocení Náměstí Svobody, které se líbí i nelíbí stejnému množství lidí (cca 20x) a stejné množství odpovědí zde současně vidí také nevyužitý potenciál (cca 20x). V našem vyhodnocení se Náměstí Svobody projevilo také jako místo pro setkávání (29x), odpočinek (6x) a bydlení (7x). Lze tedy usoudit, že přese všechny negativní odezvy náměstí funguje a umožňuje lidem provozovat různé aktivity.

Atd.

CO VYPLYNULO Z VYHODNOCENÍ? Česká – místo pro setkávání?

Rozšíření ulice České v místě dnešního dopravního uzlu Joštova, je dáno historickými souvislostmi. Ve středověku se toto místo nacházelo za městskými hradbami, ovšem v těsné blízkosti Veselé brány, kde již tehdy docházelo ke koncentraci lidí ve směru do města. V době rozšíření města a vzniku barokních hradeb se již místo ocitlo ve vnitřním území města. Jeho dnešní podoba ovšem vznikla až v 19. století, po zbourání městských hradeb, v souvislosti s urbanistickým budováním brněnské okružní třídy – na celém území došlo k novému rozparcelování pozemků a výstavbě okolních bloků.

Rozšířený, chráněný prostor je strategickým místem, sloužící jako nálevka pro vstup do centra. Je místem, kde se člověk cítí v bezpečí a má dobrý přehled o tom, co se děje v jeho okolí. Není tedy divu, že tzv. prostor „pod hodinami na České“ je i dnes oblíbeným místem pro setkávání, a je využíván stále stejným způsobem. Podle našeho průzkumu vyniká právě toto místo největší koncentraci setkávajících se lidí.

Foto 1 – Brno středověké (1450) - KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000, 644 s. ISBN 80-862-2311-6.

Foto 2 – Brno barokní (1750) - KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000, 644 s. ISBN 80-862-2311-6.

Foto 3 – Brno historické (1870) - KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000, 644 s. ISBN 80-862-2311-6.

Foto 4 – Pohled na dotčené místo (1900) - Fotohistorie. [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Brno-mesto/Brno/Brno_-_Ceska/Default.aspx

Proč je tedy tento výjimečně úspěšný veřejný prostor přes léto zabarikádován zahrádkou restaurace Plznička? Která je tvrdě vymezena betonovými květináči a zabírá většinu prostoru určeného lidem k čekání a setkávání! Ještě horší však je, že kapacita této zahrádky nebyla nikdy příliš využita.

Foto 5 – Česká dříve (1991) – i přes obtěžování čekajících lidí, některými méně přizpůsobivými, tento prostor fungoval a byl využíván ke svému účelu. PRAŽÁKOVÁ, Hana. Dobrý den Brno. 1. vyd.

Havlíčkův Brod: Hejkal, 2005, 172 s. ISBN 80-860-2632-9.

Foto 6 – Česká pro rekonstrukci (2011) – fungující veřejný prostor, foto Bára Jakubíková Foto 7 – Česká v létě (2013) – nekompromisní přivlastňování veřejného prostoru., foto Bára Jakubíková Foto 8 – Café Tungsram (2012) - dobrý příklad městské letní zahrádky, která funguje i při zachování původního stavu a kvalit veřejného prostoru, foto Bára Jakubíková

DATA ZÍSKANÁ Z POCITOVÉ MAPY

KDE BYDLÍTE?

POHLAVÍ

žena 114 51 % muž 109 49 % STUDENT?

Brno - střed 32 15 % Brno - město 115 53 % Brno - okolí 31 14 % Jiné město 25 12 % neuvedeno 14 6 % VĚK?

ano 62 28 % ano - architektura 47 21 % ne 114 51 % KOLIK LET ŽIJETE V BRNĚ?

pod 20 2 1 % 20+ 99 45 % 30+ 36 16 % 40+ 18 8 % 50+ 22 10 % nad 60 17 8 % neuvedeno 27 12 % POVOLÁNÍ

021% 1-2 34 17 % 3-4 19 9 % 5-10 29 14 % více 62 31 % neuvedeno 55 27 %

architekt 6 3 % dělník 3 1 % doktor(ka) 0 0 % důchodce 7 3 % elektromechanik (čka) 1 0 % finanční služby 2 1 % fotograf(ka) 0 0 % IT 3 1 % marketing 1 0 % montér 1 0 % nezaměstnaný 1 0 % obchodní zástupce 3 1 % podnikatel(ka) 5 2 % polygrafie 1 0 % potravinářství 2 1 % prodavač(ka) 5 2 % provozní 3 1 % stavebnictví 2 1 % student 107 49 % stěhovák 3 1 % technik 9 4 % účetní 4 2 % učitel(ka) 12 6 % vědecký technik 2 1 % voják 2 1 % vrátná 2 1 % zdravotní sestra 3 1 % neuvedeno 5 2 % pojišťovák 1 0 % mateřská 2 1 % zdravotnictví 3 1 % neziskové organizace 1 0 % MHD 1 0 % povolání 26.5.2014 Pocitová mapa - Formuláře Google https://docs.google.com/forms/d/12qOGQ1x4DgFyqTr9uX6zKnyhMqtvHhFsiL-7lqCarE4/viewanalytics 4/19 trenér 1 0 % restaurátorka 1 0 % stolař 1 0 % řidič 1 0 % úředník 6 3 % právník 1 0 % archeolog 1 0 % Ostatní 3 1 %

­

­

­ ­

­

­

­

­

­

­

­

­

obilní trh 1 0 % orlí 2 1 % parky koliště 1 0 % pekařská 1 0 % pellicova 6 2 % petrov 28 10 % poštovská 0 0 % římské nám. 1 0 % sladová 0 0 % starobrněnská 2 1 % šilingrák 2 1 % špalíček 1 0 % špilberk 60 22 % údolní 3 1 % úvoz 0 0 % váchová 0 0 % veselá 0 0 % veveří 0 0 % zelný trh 17 6 % radnická 5 2 % orloj 1 0 % nevím 0 0 % nic 3 1 % neuvedeno 6 2 %

orloj 1 0 % zemanova kavárna 2 1 %

­

­

­

­ ­ ¡ ¢££ £ £ £ ­¤ ¡¥ ¦ ¤ § ¤ ¨ © ¤ª £ « £

­

©

­

­

¬ ® ­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

MÍSTA SETKÁVÁNÍ

MÍSTA S POTENCIÁLEM

­

­

­

­

­

­

­

­

­

­

POZNÁMKA

­

FA VUT v Brně Karel Adamec, Veronika Ehlová, Jan Foltýnek, Martina Holá, Martina Goluchová, Bára Jakubíková, Radim Mazálek, Jana Podpleská 2012-2014