Pedal Project Magazine 02 (preview)

BOTAS66.CZ 04

botas66.cz

Konviktská 30 110 00 Praha 1 Open daily 11:00 — 20:00

Reprezentuj_PedalProj.indd 1

11/13/11 4:23 PM

SPOTCHECK – MERKURIE 05

MERKURIE SKATEBOARDOVÝ BRUTALISMUS

SPOTCHECK – MERKURIE

Rubešova, Praha 2

06

N 50°04’43” E 14°25’58”

Někdy se stane, že nějaký předmět či stavba jsou vhodnější k úplně něčemu jinému než k čemu byly původně navrženy. Obrovská vila se po několika letech stane školkou či naopak autobus se může stát kinem. Stejně tak se může brutalistická architektura sedmdesátých let proměnit v jiných dobách v hřiště pro městské nomády. Může se stát skvělým streetovým spotem pro bmx, skateboard, fixed-gear nebo dokonce snowboard. Podobným příkladem je i velice bizardní komplex budov bývalého Plynárenského dispečinku a Federálního ministerstva paliv a energetiky slangově přezdívaná též jako „Merkurie“.

tové architektuře, na které design této budovy překvapivě rychle reaguje. High-tech spojený s dobově oblíbenou kosmickou estetikou a doznívajícím brutalismem nechal vzniknout jedné z nejpozoruhodnějších budov sedmdesátých let v Praze. Pravděpodobně nejzajímavějším objektem celého komplexu je ústřední dispečink vysunutý do vzduchu na kruhové základně a obložený kamenným rustikálním zdivem, které dodává objektu přesvědčivý pevnostní charakter. Vertikální budova bývalého ministerstva pak naopak působí se svým použitím lesklých kovů velmi přesvědčivým dojmem high-tech. Jednotlivé budovy, ke kterým patří i prosklený objekt přiléhající k boční fasádě Rozhlasu, ve Jedinečný příklad domací experimentální architektury misvé době sloužící jako sídlo Světové odborové federace, nulého režimu, který se nachází hned za Národním muzeem byly navzájem propojeny průchozími trubkami. Ty pak ještě v Praze u Vinohradské třídy, je podle někoha odstrašující zdůrazňují celkový futuristický styl stavby. Do původní obluda, podle jiných zase ukázka velmi zajímavého přístupu koncepce návrhu mělo zasáhnout i mnoho umělců. Svými k architektuře a podle dalších jen místem, kde mohou díly tak měly exteriér i interiér obohatit takové osobnosti vyzkoušet nové triky na kolech či prknech. Podle nás má jako Olbram Zoubek, Vladimír Preclík, František Gross tato fascinující budova od všeho trochu. či Josef Liesler. Bohužel však byla umělecká výzdoba z ideologických důvodů zamítnuta.

Mezi lety 1967 - 1976 jí vystavěl tým architektů vedený Václavem Aulickým, který je mimo jiné autorem i slavné My píšeme o budově především z toho důvodu, že se její a podobně kontroverzní Žižkovské věže. Se svými kolegy okolí stalo v posledních 20 letech velmi oblíbeným místem Jiřím Eisenreichem, Ivo Loosem, Jindříchem Matálkem pro skateboarding a bmx. Betonové rádiusy či monumentála Jiřím Kozákem se tehdy inspirovali novými trendy ve svě- ní trubkové zábradlí představují ideální streetové přákažky,

SPOTCHECK – MERKURIE 07

které jsme vyzkoušeli v minulosti i my. Mimojiné se tu odehrálo mnoho legendárních skateboardových streetových akcí, které budou už na věky zaznamenány na fotografiích a v reportážích. Před několika lety se zde též uskutečnila i pro někoho bizardní snowboardová exhibice. Stalo se tak díky jedné ze zastávek soutěže Red Bull Drive By, kdy se pomocí dovezeného sněhu okolí této stavby, stojící uprostřed našeho velkoměsta, ne krátký čas proměnilo doslova ve streetový snowpark.

It happens sometimes, that some things or places are more suited for something else than they were originally designed for. A big villa is turned into a kindergarten or a bus is turned into a cinema. And brutalist architecture of the seventies can become a playground of the city nomads in another time. It can become a great street spot for bmx, skateboard, fixed-gear or even snowboard.

A similar example is the very bizarre complex of buildings of the former gas control center and the federal department of fuel and energy, nicknamed “Merkuria”.

A unique example of domestic experimental architecture of the previous regime which is situated right behind the

National Museum in Prague near Vinohradská is for some people a deterrent monster, to some it’s an illustration of a very interesting approach to architecture and a place to try out new tricks to others. For us, this building has a bit of everything.

It was built in the years 1967 to 1976 by the team of Václav Aulický, who’s the author of the famous and similarly controversial Žižkov Tower. He and his colleagues, Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Matálek and Jiří Kozák were inspired by new trends in the architecture worldwide, to which this building reacted surprisingly fast. High-tech combined with then popular cosmic aesthetic and the lingering brutalism gave birth to one of the most extraordinary buildings of the seventies. Probably the most interesting building in the complex is the control center ejected into the air on a circular base paneled with rustic stone. This gives it a convincing fortifying character. The vertical construction of the former ministry has a strong high-tech vibe with all the shiny metal used on the exterior. The complex is completed by the glass building glued to the facade of the Radio, which used to be the head office of the World Trade Union Federation and was connected to the other structures by tubes. These emphasize the futuristic style it was built in even more. The original concept was to be

10

WAL

MAX LAMB

MAX LAMB 11

MAX LAMB LLPAPER CINELLI Při Londýnském Design Festivalu jsme potkali jednu z vycházejících hvězd současného experimentálního designu, Maxe Lamba, a zeptali jsme se ho na jeden z jeho posledních projektů. Max byl totiž osloven magazínem Wallpaper, aby se podílel na jejich projektu Hand Made, při kterém sám časopis inicioval hned několik desítek designových spoluprací a exkluzivních projektů. Max byl jedním z pěti tvůrců, kteří si vzali na starost vlastní zpracování singlespeedového kola Cinelli Gazzette.

noduše jsem chtěl nějakým způsobem vyzdvihnout krásu samotných trubek Columbus a zároveň zdůraznit to, že všechny rámy jsou ručně vařené, čímž je v průběhu výrobního procesu umožněn osobnější přístup ke každému z nich.

Co je hlavní myšlenkou, stojící za tvým pojetím Gazzety?

Chtěl jsem reagovat na možnost individuální výroby každého jednotlivého kusu pomocí kvalitního rukodělného zpracování, nikoli ale následováním současného trendu, kterým je zhotovování přehnaných kol na zakázku, Jak ses dostal k práci na tomto projektu pro Wallpaper? které jsou spíš pěkně odvedenou výtvarnou prací, avšak, Nick Compton mi jednoho dne zavolal, jestli bych měl zájem zvážíme-li velké množství potenciálních zlodějů, pro běžný se na tom podílet. Věděl, že se zajímám o kola a po Londýně provoz po Londýně spíše nepoužitelné. Zjednodušeně jezdím. Tak mě pozval k dalším asi desíti designérům, kteří řečeno jsem chtěl navrhnout hezké kolo, které by ale okolo měli za úkol přetvořit či nějakým způsobem reinterpretovat sebe nekřičelo, že je hezké. rámový set Cinelli Gazetta pro výstavu v milánském Brioni, jako součást Salone del Mobile. Zároveň s tím zorganizoA co nám můžeš říct o procesu vzniku tvého rámu?

Tím, že jsem odstranil (v mých očích ne tak pěkný, ale pro val projížďku skrz město, od Brioni k hlavnímu sídlu Paula Smithe na Viale Umbria. zloděje velmi lákavý) fialový lak, odhalil jsem trubku ze surové oceli. Mírná koroze oceli je pochopitelně problém, tak Čím tě při tvém řešení firma Cinelli inspirovala? Samozřejjsem zvolil pozinkování rámu a vidlice a užití něčeho, čemu mě jsem byl už předtím poměrně dobře obeznámen s histo- se říká trojmocná pasivace a co dává povrchu neuvěřitelný rií Cinelli a, skrze osobu Antonia Colomba, jejím propojením duhový odraz. Pozinkování má také tu výhodu, že ačkoliv s výrobcem trubek Columbus. O vysoké kvalitě zpracování je to nepatrná vrstva, dodá rámu tloušťku a váhu a chrání jak rámů, tak jednotlivých komponentů, ani nemluvě. Jedpovrch trubek uvnitř i venku, na rozdíl od laku, který jen pře-

VÝBĚR / SELECTION

Ikona mezi cyklistickými batohy, Ivan Rolltop od americké značky Chrome je velmi inteligentním ruksakem, který do svých útrob pojme velké množství nákladu. Vyroben z kvalitního tvrdého plátna a opatřen speciálními kovovými patentovanými přezkami značky Chrome, hlavní charakteristikou batohu je jeho rolovací systém otevírání. Vybrat si ho můžete hned v několika barvách a velikostech.

Doslova jako poklad byly schovány v dílně Slávka Miksy. Pláště Pariba patří k libůstkám vintage cyklistického designu. Ručně vyráběné v Holandsku, pláště jsou extrémně kvalitní jak po stránce materiálové, tak i vizuální.

Skvělý grafický design je jejich velkým plus. Naopak jediné mínus je to, že jsou prakticky k nesehnání.

Značka Cinelli připravila minulý rok novou kolekci svých klasických koncovek do řidítek. Inspirované vintage designem, koncovky jsou potaženy kovem různých barev s vytlačeným Milano-Cinelli logem. Pokud jste milovníci této značky, nesmí vám tento malý a nenápadný, ale velmi podstatný produkt uniknout.

They were literally hidden like a treasure in the workshop of Slávek Miksa.

An icon among cycling backpacks, Pariba tires are the fancy of vintage Ivan Rolltop made by Chrome, is a very cycling design. They are hand-made in intelligent rucksack, which can hold the Netherlands with the use of quality a large load of stuff. Made from quality materials. Excellent graphic design is strong canvas and equipped with their major plus, on their only minus is patented Chrome buckles, its main their non-availability. characteristic is the rolling system.

You can chose from all kinds of colors and sizes.

Cinelli prepared a new collection of their classic handlebar endings last year. Inspired by vintage design, the end-pieces are covered with colored metal and the engraved Milano-Cinelli logo. If you are fans of this brand, this small product is a must-have.

CHROME IVAN ROLLTOP

CINELLI

16

PARIBA

Brýle Frogskins od značky Oakley jsou oprášenou legendou, kterou začal americký výrobce znovu vyrábět před několika lety. Jejich tvar je sice v klasickém „raybanovském“ duchu, ale jejich barvy a kombinace přinášejí vždy něco nového. Frogskins si můžete zakoupit v klasických sériových kolekcích či naopak ve velmi limitovaných edicích, které se v poslední době staly žhavým sběratelským artiklem.

Naše maličkost si pro vás připravila originální trčko, které nejenom že vzdává hold všem slavným vrchařům, ale přináší estetiku silničních závodů do prostředí streetové kultury. Červené puntíky byly odjakživa výsadou těch nejlepších cyklistických dobyvatelů hor. Na tričku tak demonstrují, že i na kole fixed se dá jezdit do kopce a dokonce na něm zdolávat své vlastní fyzické limity.

VÝBĚR / SELECTION

Pokud jste cyklista a není vám lhostejný svět kolem vás, měli byste jistě co nejdříve zakoupit žlutý náramek LiveSTRONG, který je symbolem stejnojmenné nadace podporující boj proti rakovině. Organizaci založil v roce 1997 fenomenální Lance Armstrong, sedminásobný vítěz Tour de France a zároveň jeden z mála pokořitelů této zákeřné nemoci.

The Oakley Frogskin glasses are a legend that the American brand started to produce again a couple of years ago. Their shape is a bit „ray-ban“ like, but their color combinations are always innovative. You can buy Frogskins in a classic series or in limited editions, which have lately become the hot new collective article.

We have designed an original shirt, which not only honors all the famous climbers, but also brings a kind of esthetic quality of the road races to the street culture. The red polka dots have always been the privilege of the Kings of the Mountains. Our t-shirt demonstrates that even on a fixed gear you can conquer the hills as well as your own physical limits.

LIVE STRONG

OAKLEY FROGSKINS

PP TEE 01 – PARADOTS

17

If you are a cyclist and the world around is not indifferent to you, you should buy the yellow LiveSTRONG bracelet as soon as possible. It is the symbol of the foundation of the same name, which is focused on the fight against cancer. It was founded in 1997

by Lance Armstrong, a phenomenal seven-time champion of the Tour de France and also one of the few conquerors of this deadly disease.

18

JEDNO

REVOLTA

Holandský designér Henny van Nistelrooy patří mezi progresivní designéry, kteří v současnoti tvoří nepřehlédnutelnou londýnskou designérskou scénu. Konceptuální uvažování, ironie, vtip, antiestetika, záměrný amatérismus a další podobné rysy hrály v současném londýnském designu svou zásadní roli především v minulých letech.

Nyní se zdá, že se karta obrací a ti nejmladší tvůrci začínají pracovat především s vizuální čistotou, praktickým použitím či také vtipem, který je však pevně vázán k samotné funkci a podstatě konkrétního objektu. Podobně působí i poslední projekt mladého designéra Henny van Nistelrooye, který se v něm zaměřil na to, jak se nejlépe poprat s problémem dokonalého úložného systému. A podle nás se mu to povedlo skvěle. Výsledkem je Revolver, minimalistický, jednoduchý a velmi praktický systém závěsných poliček vytvořených kombinací dřevěných lišt a plechu, který tvoří zmíněné poličky. Hlavním vtipem celého projektu je jeho variabilnost. Konstrukce totiž umožňuje dvojité uchycení poliček. Jednou je můžete mít klasicky na ležato pro odkládání předmětů a podruhé zase šikmo, což nabízí ideální způsob k vystavování časopisů a knih. Revolver je téměř dokonalým a velmi nenáročným výstavním systémem, který ve své nenápadné formě a skvělé funkci navazuje na to nejlepší z modernistického etosu Dietra Ramse a posouvá ho do současných souvislostí. A proč vlastně mluvíme o tomto designu právě v cyklistickém časopisu? Zapomněli jsme totiž říci, že designér ho navrhl pro londýnský cyklistický obchod Velorution, kde ho nyní můžete vidět se spoustou zde nabízených, velmi originálních, cyklistických doplňků.

shopu. A to byl Velorution. A když mi Andrea, majitelka obchodu, říkala o tom, že by chtěla obchod přestěhovat na jiné místo, mluvili jsme o tom, jaký by ten nový obchod mohl být. Zadání vyplynulo z toho rozhovoru. Protože jsem měl hodně zkušeností z prodeje kol, věděl jsem o zážitcích z nákupu zákazníků. Vystavování kol a doplňků má své úskalí a znalost tohoto problému byla velkou výhodou.

Také jsem byl dobře informován o směřování obchodu a jeho pozici na londýnském cyklotrhu. Nechtěli jsme to dělat moc technické, aby každý už musel být předem vzdělán v oblasti. V Londýně se cyklistika vyvíjí a mnoho zákazníků tu nakupuje poprvé. Chtěli jsme pro ně vytvořit takové prostředí, které je vstřícné pro nové cyklisty, rodiny, i entusiasty hledající právě ten konkrétní malý díl.

Co bylo nejtěžší při navrhování Revolveru? Myslím, že jsem ještě nedělal projekt, který by šel tak hladce a rychle.

Změna interiéru byla celkem rychlá. Zvolili jsme si paletu materiálů, které jsme chtěli použít a po krátkém průzkumu trhu co se dostupných úložných systémů týče, jsme usoudili, že nic z toho nezapadá do konceptu, který jsme vytvářeli. Vytvořili jsme kombinaci přírodních a industriálních elementů. Je to odraz toho, jaká cyklistika vlastně je. Proto plech a dřevo. Ale byla chvíle, kdy jsem bojoval s okrajem poličky, kde se spojuje svršek, strana a její hrana. Když se teď podívám zpátky, nevím, proč to tak dlouho trvalo. Teď to dává největší smysl. Momentálně pracujeme na dalších vychytávkách v úložném systému, protože jeho použití se může rozšířit i do jiných obchodů, domů i kanceláří. Takže nás ještě čeká vyřešit nějaké drobné nedostatky.

Jak začala tvoje spolupráce s Velorution? Je to vztah, který jsme budovali postupně. Po mnoho let jsem se zabýval koly Tvoje práce je občas dost konceptuální. Ale Revolver je natak či jinak. Pracoval jsem jako kurýr, když jsem studoval prosto funkční produkt. Co máš raději? Konceptuální umění a taky jsem nějakou dobu pracoval na půl úvazku v cyklonebo opravdový produktový design? Rád dělám obojí a baví

REVOLTA 19

REVOLTA: ODUCHOSTÍ KE KRÁSE A FUNKCI

CYKLOPEDIE 24

CYKLOPED MICHAE Nedávno vydaná v několika světových jazycích, kniha Cyclopedia se musí nutně stát biblí každého cycklistického nadšence. Vždyť jenom letmý pohled do jejího obsahu vás provede téměř kompletní historií moderního designu jízdních kol. A to zejména zásluhou Michaela Embachera a jeho nevídané sběratelské činnosti. To vše, co vidíte v knize a ještě mnohem více, totiž získal jediný člověk za pouhých osm let sbírání jízdních kol. Vídeňský architekt Michael Embacher se zkrátka jednoho dne rozhodl, že začne sbírat předmět, který ho nejvíce fascinuje. Tím předmětem je právě jízní kolo, které se objevuje v knize, respektive v Embacherově sbírce hned v několika rozmanitých podobách. Od klasických italských silničních či dráhových kol až po unikátní kola horská, skládací, dětská či cestovní, Embacherova sbírka v tomto ohledu nezná mezí. Každé kolo, pokud je zajímavé či něčím originální

a jedinečné, má nárok být v Embacherově sbírce. A to ať už je to geniální Cinelli Laser nebo trošku bizarní plastové kolo Wilhelmina Plast Itera, které bylo vyrobeno v roce 1984 ve Švédsku. Vše mezí tím je pak jen úžasným pohledem do světa cyklistického designu. V knize Cyclopedia naleznete většinu Embacherovy sbírky na krásných detailních fotografiích, ale také například předmluvu od cyklisty tělem i duší, módního návrháře Paula Smitha. Cyclopedia vyšla i v českém jazyce.

The recently published multilingual book Cyclopedia just has to become the bible of every bicycle enthusiast. Just a brief look at its content will lead you through the complete history of modern bicycle design. And this is

CYKLOPEDIE

mainly the credit of Michael Embacher and his unbelievable well as the prologue written by Paul Smith, a cyclist body collection. All of what you see in the book and so much and soul. The book also came out in Czech. more is the achievement of one man in just eight years of collecting. The Vienna based architect Michael Embacher just woke up one day and decided to start gathering the thing he found most fascinating. This was the bicycle, which appears in the book, or rather in Embacher’s collection in all kinds of forms. From classic Italian road or track bikes to unique mountain bikes, folder, children’s bikes or traveler’s bikes, Embacher’s collection knows no limits. Every piece, if it’s interesting or somehow original, can earn its place. It can be a Cinelli Laser or a bit bizarre Wilhelmina Plast Itera made in Sweden in 1984. Everything together makes a wonderful sight into the world of cycling design. The Cyclopedia is full of beautiful detailed photographs of a bigger part of Embacher’s collection, as

25

DIE: EL EMBACHER

28

FENOMÉN

FENOMÉN 29

CYKLISTICKÉ ČEPICE / CYCLING CAPS

FENOMÉN 30

i čepice New Era Mishka D.A.R.T., která je charakteristická zejména barevným pruhem a zadním stahováním, které má i předešlá čepice Nitto. D.A.R.T., která vyšla ze spolupráce newyorské módní značky Mishka a slavného výrobce baseballových čepic New Era, má však již přesvědčivější streetový charekter.

Podobně velkým hráčem v současném streetwearu je i značka Cadence ze San Franciska, která již několik let spolupracuje s nejednou ikonou na produkci stylového oblečení a doplňků Jedním z hlavních témat našeho pro cyklistiku. My zde máme jejich minulého čísla byly i cyklistické čepice. novou čepici Blue Block s jemnými Stylový módní, ale i funkční doplněk, modrými puntíky, která může mimo jiné který je vizitkou svého jezdce a chlou- krásně doplnit vaše červené puntíkovabou svého sběratele, je v dnešní době né tričko či dres. nepřehlédnutelnou součástí výbavy některých fixed-gearových nadšenců. Tři současné designy krásně doplnily Zájem o symbol cyklistiky, jak též náš minulý vhled do světa cyklistických můžeme vnímat typický design cyklis- čepic. A vám už nezbývá nic jiného než tických čepic, nás neopustil ani sbírat, sbírat a sbírat, aby se i pro vás, v tomto čísle. Přesouváme se však stejně jako pro nás, stala čepice v čase a v samotném designu a význa- symbolem jízdy na dvou kolech a krásmu prezentovaných čepic. Jestliže ným designérským fetišem. minule jsme zde ukázali spíše klasické vintage čepky, teď přišel čas na ty,

které spojují ve své formě a designu současnou streetovou kulturu s cyklis- One of the main themes of our last tickou tradicí. issue was cycling caps. A stylish fashion and functional accessory, Hlavní role si v našem výběru zahrály which is the trademark of its rider and tři zásadní čepice současné stylové highlight of every collection, is a notecyklistické scény. Kšiltovky od společností Nitto, New Era Mishka a Cadence jsou třemi aktuálními produkty zásadních hráčů, pohybujících se na poli současného cyklistického boomu. Čepice Nitto Factory je pokrývkou hlavy, kterou prý nosí všichni zaměstnanci slavné japonské značky vyrábějící cyklistické komponenty, především pak vynikající řidítka, představce a sedlovky. Kšiltovka, která je k dostání pouze v korporátní modro-bílé barevné kombinaci, připomíná svým designem něco mezi nádražáckou a četnickou čepicí, kterou si jistě každý zamiloval z legendárních francouzských filmů o četnících. Podobně tvarovaná je

worthy part of the gear of every fixie enthusiast. Our interest in this cycling symbol, as one can perceive the typical design of these caps, remains in the second issue as well. The design and significance of the caps had changed in the course of time. Last time, we presented classical vintage caps, now is the time to show the ones that combine the street culture with cycling tradition in its form and design.

Leading parts are played by three essential caps of the contemporary stylish cycling scene. Caps made by Nitto, New Era Mishka and Cadence are currently the essential players on the field of the concurrent cycling boom.

The Nitto cap is allegedly worn by all employees of this legendary Japanese component producer, making excellent handlebars, stems and seat posts.

This cap is available only in the corporate white and blue color combination and looks a bit like a gendarme’s hat from the legendary Gendarme de Saint-Tropez movie series. A similar cap is the New Era Mishka D.A.R.T. cap, characterized by its colored stripe and lace up back (like the Nitto cap).

D.A.R.T. is the result of a co-operation between New Y ork based fashion label Mishka and legendary baseball cap producer New Era and has a more

FENOMÉN

persuasive street wear character.

A similar bigger player is Cadence from San Francisco, which has been working with many icons in the production of cycling fashion and accessories.

We have their new Blue Rock cap with small blue polka dots, which you can team up with your red dotted shirt or jersey.

31

Three contemporary designs completed our insight into the world of cycling caps. No it’s your turn to collect and collect some more so that the cap becomes a symbol of a two-wheeled ride just like for us.

3501 KM 34 Betonová pláž / Concreate beach

3501 KM 35

3501 KM

PRAGUE – DRESDEN – BERLI – AMSTERDAM – HAMBURG– C PHOTO: KRYŠTOF HLŮŽE

3501 KM 36 RĂĄno na trajektu / Morning at the ferry

StarĂŠ legendy / O

Old legends

3501 KM 37

Když jsme se v zimě sešli s Kryštofem a Pepou prodiskutovat jak jejich, tak naše plány do budoucna a zjistit, co máme společného a na čem by se případně daly spojit síly, zmínili mimo jiné i jejich chystanou cestu.

V té době to ještě nebylo tak detailně rozplánované, ale bylo jasné, že v sedlech svých kol chtějí zůstat nonstop asi jeden měsíc a navštívit několik evropských metropolí.

My, ať už kvůli poměrně velkému množství svých plánů a s tím spojené práci, nebo snad, nebojím se říct, i značné dávce pohodlnosti, jsme se do toho heroického aktu až tak nehrnuli. Když se mi pak Kryštof těsně před odjezdem ozval ohledně pár komponentů za účelem doladění stroje pro delší cestu, s tím, že už má pevné datum a za pár dnů vyráží, nezbylo mi, než držet palce. Měsíc utekl (alespoň nám) jako voda a krom blogu (3501km.blogspot.com), který jste mohli sledovat již v průběhu, tak aktualizovaný, jak to klukům

Keirin culture café / Keirin culture café

podmínky umožňovaly, přivezli zpět domů hromadu zážitků a fotografií. S částí se můžete nyní na několika stranách seznámit i vy. Třeba vás to bude motivovat také k něčemu podobnému, nebo prostě po prolistování dalších pár stran magazín odložíte, a půjdete se projet alespoň kolem baráku. Klukům gratulujeme a těšíme se na další podobné kousky. Věříme, že toto není jejich poslední slovo, což Kryštof potvrdil v době, kdy se dával tento článek dohromady, svým vítězstvím v pražském alleycatu, uspořádaném u příležitosti prvního výročí fixed gear obchodu Fun Bikes. Čili ještě jedna gratulace, i za tento úspěch.

Kdo přišel s myšlenkou této cesty a proč právě tato trasa?

J: S nápadem přišel Kryštof.

K: Před několika měsíci mě napadlo udělat projekt, který nebude jen o závodění, ale hlavně o překonávání svých

3501 KM

Josef

vlastních limitů. Chtěl jsem si nastavit skoro nereálnou hranici, kterou se pokusím /s více lidmi/ pokořit.

M: To, že jsme jeli spíše na sever než na jih a spíše na západ než na východ, vyplynulo z výběru kol z celkoveého plánu urazit naši cestu na festkách a s tím spojenými západními centry...

Nejlepší zážitek (místo/člověk)?

M: Pro mě byl nejsilnějším zážitkem příjezd k moři K: Dojet vlastní silou k něčemu takovému jako je moře je prostě neuvěřitelný!

J: Samozřejmě skvělej pocit s každým dalším člověkem, kterého jsme poznali. Musím říct, že na lidi jsme měli fakt štěstí. Nejdivnější /ale tím nemyslíme špatnej, ale prostě hrozně zvláštní/ zážitek byl určitě poznat holandské skvotery a jejich cyklistický ateliér v bývalém domově důchodců, nebo jejich obří farmu uprostřed ničeho, kde mimo jiné stavějí i kola.

Nejhorší zážitek (místo/člověk)?

J: Totální beznaděj z několikadenního deště v Holandsku beze stanu a bez výhledu na lepší počasí.

Nemrzí vás, že jste ssebou neměli např. kameru nebo další vybavení a tím pádem že nevznikl nějaký „plnohodnotnější“ výstup? Nebo šlo, v této době, kdy je snahou mnoha spíše být vidět než jezdit, spíše čistě o ten akt samotný a ověřeních svých schopností a vůle?

M: Přesně tak. Šlo spíš o akt jako takový. Jsme rádi, že jsme si psali blog, který nám pomáhá si vzpomenout na jednotlivé dny a jsme rádi, že si naši cestu může prohlédnout člověk z druhé strany zeměkoule, ale to nám jako syrový výstup stačí. /Samozřejmě jsme rádi i za takové výstupy, jako třeba bude tento nebo promítání fotek na akci

3501 KM Kryštof

Matyáš

bikes and visit some of Europe’s big cities. We weren’t exactly passionate about this heroic act, as we had plans of our own and work connected to that, not to forget our comfort. When Kryštof called me about some components Dala vám výprava to, co jste od ní očekávali? for finishing up his machine for the long voyage just before M: Klid v duši. leaving and told me that they had a fixed date, all I could K: Neočekával jsem, ale teď to je ve stádiu očekávání ještě do was just sit and cross my fingers for them. Time flew delší cesty... by (at least for us) and the month was over and the guys brought back tons of experience and photos, most of which Neměli jste někde chuť setrvat déle, či dokonce nějak you could follow on their website (3501km.blogspot.com). razantně změnit plán cesty?

You can see some of them on the pages of this magazine.

K: Berlín byl určitě jedno z těch míst! Kultura ježdění na Maybe they’ll motivate you into doing something similar, or městských kolech je tam na vysoké úrovni! Když jsme doat least putting down this mag and taking a ride around the razili do cíle naší cesty a kluci museli domů za povinostmi, block. Congratulations to the guys, we’re looking forward to přepadal mě nápad, jet ještě dál na sever. Švédsko, Finsko... hearing about their next adventures. That we’ll be hearing neb brzy to nebude jen výzva! about them soon was confirmed when Kryštof won the Prague alleycat organized by Funbikes for their fixie shop’s Co ponorková nemoc? Dostavila se? first anniversary just around the time this article is in K: Je to trochu zvláštní, ale nepřišla. process. So congratulations once more.

A nějaká jiná? Víme, že cestování dokáže máloco tak znepříjemnit, jako nějaké zdravotní potíže.

J: Několik dní jsem měl bolavý koleno a šlapal jsem z většiny jen levou nohou. Kromě toho se nikomu nic závažného nestalo.

K: Helmet rules...

When we met Kryštof and Pepa in the winter and discussed our future plans, and what we could help each other out on, they mentioned their forthcoming journey.

They didn’t have any detailed plans back then, but they knew they were about to spend about a month on their

Who came up with the idea for this journey?

J: Kryštof came up with it.

K: I wanted to do a project that wouldn’t be just about racing, but mainly about crossing your own limits. I wanted to set an unachievable goal, which I could try achieving with other guys.

M: That we went north instead of south and more west instead of east was more on the choice of bikes. We wanted to travel on fixed gears all the way and visit western centers.

Best experience (place/person)?

M: For me it was arriving at the coast of the ocean.

K: It’s unbelievable to get to the ocean using your own

45

s názvem DOJEZDU./ K: Nechtěli jsme se nikam tlačit, jeli jsme si to svoje a blog jsme se snažili pojmout tak, jako jsme pojali celou cestu.

LEADER 725 BIATCH! 50

LEADER 725TR BIATCH! Leader je progresivní značka z amerického San Diega, která stojí za pozornost hned z několika hledisek. Má širokou nabídku produktů, která obsahuje vše od klasicky vypadajících ocelových rámových setů, přes hliníkové „speedstery“ až po robustní freestyle mašiny. Samozřejmostí je pak celá řada nejrůznějších komponentů, která se průběžně každou sezónu rozšiřuje. Je jednou z těch firem, co má ve stáji mnoho zajímavých, v současné době převážně na freestyle zaměřených, jezdců, jako jsou třeba Michael Chacon, Matthew Montoya, Rudy Melo či z filmů jako Mash SF známý stíhač Emi. Krom toho je tato značka úzce spjata i se snad nejvýraznějším americkým fotografem dokumentujícím fixed gear scénu, kterým není nikdo jiný než Matt Lingo, jehož příspěvek pro (P)℗Art jste mohli vidět v předchozím vydání magazínu Pedal Project. Ale pojďme k věci. Na žádost FunBikes, nového distributora Leader bikes pro ČR, kteří po nás převzali v tomto směru pomyslnou štafetu, zde přinášíme krátký článek o kole postaveném na rámu Leader 725TR.

hlavovým složením FSA a představcem Cinelli Ant s řidítky Cinelli Pepper. Grafika je pozměněna ve stylu Bianchi Super Pista, díky poměrně blízkému tvarovému řešení rámu, které si o to úplně říká, a nese stejným fontem a barevností slovo Biatch! To odkazuje na městskou kulturu s fixed gear silně spojenou. Krom toho můžete najít i úsloví „Ride no faster than your guardian angel can fly!!“, kterým by se rozhodně každý z jezdců měl řídit. Kolo jako takové je díky rámu poměrně tuhé a do nerovného terénu, kterým bez pochyby ulice Prahy jsou, nepříliš pohodlné, jelikož je cítit takřka každá nerovnost. Toto je dobré kompenzovat většími plášti, čimž se stává pro jízdu příjemnějším. To vám jeho stavba nejenomže umožňuje, ale co víc, díky vybrání podsedlovkové trubky si o to dokonce do jisté míry říká.

Jinými slovy s většími plášti vypadá kolo lépe a navíc pak nepůsobí opticky kola oproti relativně robustnímu rámu subtilním dojmem. To s sebou ale samozřejmě nese i nevýhodu v podobě většího odporu a tím pádem stroj není tak rychlý, jako by byl na slabších pláštích a je potřeba při Leader 725 Biatch! je opatřen vidlicí Leader i806a, a co se jízdě vynaložit o něco větší energii. Je tedy nutné zvážit, co komponentů týče, tak je osazen koly Velocity B43 s plášti od něho vyžadujete a podle toho zvolit vhodné obutí. Rám je Vittoria Randonneur (na žádost snad již brzy k zakoupení navíc v porovnání s jinými o něco delší a díky své geometrii i přes českou distribuci, potažmo pražský obchod Hot se chová poměrně „páprdovsky“ (není myšleno Dog Cycles), klikami Sugino Messenger RD2, karbonovou v negativním slova smyslu) a na rozdíl od celé řady jiných sedlovkou Leader SPCA1 Aero se sedlem Cinelli Unicanitor, kol, které máme tu možnost porovnat, není tak agresivní

LEADER 725 BIATCH!

a živý. Pro někoho by pak mohl být výrazný bonus při výběru i to, že při užití ne moc silných plášťů umožnuje barspiny a tak si s kolem ukrátíte volnou chvilku i jinak, než dupáním do nekonečných dálek. Pro nás má toto kolo dvě polohy, buď s těžším převodem, dropy a slabšími koly na dlouhé rovné úseky či velodrom, kde nechá vyniknout své rychlosti, nebo s trochu jiným osazením na příjemné popojíždění po městském centru. Jinak poměrně dobrý dojem byl akorát trochu narušen křivě navrtanou dírou pro sedlovkovou trubku, kde se ji nepodařilo upevnit jinak, než převrtáním na větší, ale kruhový, průměr a posléze utěsnit vložkou. Toto byl navíc, jak víme od bývalého evropského distributora, velmi častý problém, který se předpokládáme u novější řady podařilo odstranit. Krom toho naleznete u řady pro rok 2011 i hladší začištění svárů a tím již na první pohled působí rám propracovanějším dojmem. 725 je podle nás seriózní rám od na trhu dobře zaběhnuté značky, který je navíc dostupný za poměrně přijatelné peníze a na kterém se budete nejenom těšit na každé svezení, ale také, a co si budeme povídat, i o toto někdy jde, který díky svému vzhledu rozhodně upoutá pozornost kolemjdoucích.

Leader, Biatch!

Leader is a progressive San Diego based brand which is worthy of attention for several reasons. It has a wide range of products from regular steel framesets, aluminum speedsters to robust freestyle machines. The assortment consists of a series of other components, which gets wider each season. It’s one of those companies that has a variety of riders, mostly freestyle oriented, like Michael Chacon, Matthew Montoya, Rudy Melo or Emi, best known from films like Mash SF. The brand is also tied with the American photographic legend documenting the fixed gear scene – Matt Lingo whose work was featured in the (P)Art section of the last issue of this magazine. But to the point.

Funbikes, the new distributor for the Czech Republic, asked us to write a short review on a bike built on a Leader 725TR frame.

Leader 725 Biatch! is equipped with a Leader i806a fork and completed by Velocity B43 wheels with Vittoria Randonneur (on request via the Czech distribution or Hot Dog Cycles), Sugino Messenger RD2, carbon seatpost Leader SPCA1 Aero with a Cinelli Unicator saddle, FSA headset , Cinelli Ant stem and Cinelli Pepper handlebars and OURY grips. The graphic is inspired by the Bianchi Super Pista thanks to the shape of the frame and holds the word Biatch! in the same color and font. This is a reference of the street culture which is closely related to the fixed gear

51

86

4xPP FAVORIT BIKECHECK

4xPP FAVORIT BIKECHECK 87

ŠTĚRBA PRCAFÉ

Dalším z kol, které jsme v poslední době dali dohromady a hodláme vám představit, je kousek, navržený pro Lukáše Otevřela, potažmo jeho nově otevřený prostor s názvem PR Café.

V něm se snoubí kavárenské prvky s detaily, které jako by vypadly z showroomu s designovým nábytkem. Má se jednat o příjemné, kreativně laděné místo, vhodné k poklidnému popíjení kávy, pracovní schůzce či črtání do bloku, připarkovanému ve vozíčku v návrhu od designérů Jana Plecháče a Henryho Wielguse. Ke kolu samému se pak sluší říct, že je úmyslně laděno do červených a bílých barev, tak jako prostor, a je osazeno těmi nejlepšími komponenty, tak, aby jeho výsledný dojem v konfrontaci s ostatním zařízením nepůsobil chudým dojmem.

Nakonec padl výběr na několik výrobků od italské firmy Cinelli, jmenovitě pak sedlovka a představec VAI, sedlo Unicanitor a řídítka Pepper. Šlapací systém je naopak celkově opatřen

produkty japonské výroby. Těmi jsou převodník a kliky Sugino Messenger RD2, pedály MKS Sylvan, a nakonec samotná bílá kola se zlatým výpletem od firmy Dia Compe, které jsou z limitované edice, vydané u příležitosti šedesátého výročí této tradiční firmy.

Obuty jsou plášti od stejné firmy, jako je i hlavové složení a tou je Ritchey.

Všechny tyto díly jsou umístěny na červený rám, který je jedním z pěti prvních kusů vzniklých ve spolupráci Pedal Project se špičkovým tradičním českým výrobcem Robertem Štěrbou, kterému je věnováno, jak jste si již všimli, v tomto magazínu více prostoru.

The next bike, which we have put together lately and want to show you, is a piece completed for Lukáš Otevřel and for his newly opened PR Café.

It is a space combining café elements with details that look as they fell out of

a design furniture showroom. It should be a pleasant and creative place suitable for drinking coffee, meeting people or doodling on papers parked in little wagons designed by Jan Plecháč and Henry Wielguse. As for the bike itself, it is deliberately tuned in red and white colors like the space of the café and completed with the best components available so it fits in with all the other furniture and decorations. Finally we picked Cinelli seatpost, VAI stem, Unicator saddle and Pepper handlebars. The pedal system is completely Japanese. Sugino Messenger RD2 crank set, MKS Sylvan pedals and the special limited wheels released at the occasion of the 60th anniversary of Dia Compe with tires by Ritchey. All of these components are fitted on the red and white PP frame, one of the first five pieces made in collaboration with Robert Štěrba. As you can see, it is a big topic of this issue.

4xPP ŠTĚRBA BIKECHECK 88

ŠTĚRBA MODRÁK / THE BLUE ONE A to nejleší na konec. Posledním ze Štěrbovských bikechecků a také posledním strojem, který jsme před uzávěrkou tohoto čísla magazínu dokončili, je Modrák. Jedná se o kozu s předním kolem menšího průměru, kterou se nám povedlo sehnat přes inzerát na internetu, stejně tak, jako většinu komponentů na ní použitých.

Konkrétně se jedná o střed, hlavové složení, sedlovku, zadní náboj, ráfek, kliky a převodník (ten je navíc, jak se prý dřív běžně dělalo, odlehčen odstraněním vnitřní části) od firmy Campagnollo. Dále můžete nalézt sedlo Laser od Selle San Marco, představec Nitto Technomic s řidítky od stejné firmy zakončenými gripy OURY. Další japonskou klasikou jsou pak pedály, u kterých padla volba na MKS Sylvan Lite. Pomyslnou třešničkou na dortu je nakonec přední kolo HED 3, které je stejně jako zadek obuto galuskou od firmy Tufo. Za pomoc při stavbě patří dík jak samotnému Robertu Štěrbovi

a Miloši Oubornému, tak našim kamarádům z Hot Dog Cycles. Je krásné vidět takovýto stroj po nějakém čase v ústraní opět ožít.

And the best for last. The final Štěrba bikecheck and also our latest completed project, is “The Blue One”.

A “goat” frame with a smaller front wheel, which we discovered through an internet ad, as well as most of the other components on it. The center, headset, seatpost, rear hub, rim and crankset (which is, as it was done in the past, lightened by getting rid of the inner part of it) from Campagnollo.

Further on, there’s the Selle San Marco Laser saddle, Nitto Technomics stem and handlebars with OURY grips.

Another Japanese classic is featured via the MKS Sylvan Lite pedals. The highlight of this complete is the HED 3 front wheel, which is completed

by Tufo tires as well as the rear wheel.

We have to thank Robert Štěrba himself and Miloš Ouborný, as well as our friends from Hot Dog Cycles for help in the building process. It’s wonderful to give life to a machine like this after years of hiding in the shed.

89

4xPP ŠTĚRBA BIKECHECK

MISHA PEKÁREK 90

MISHA PEKÁREK Čau Misho, přesně si pamatuju, když jsem tě poprvé potkal.

Byli jsme s klukama v klubovně Druhé patro a stáli na dvoře před vchodem. V tu chvíli se protáhli dva sígři kolem nás a vpluli s pořádně poladěnýma silničkama na schodiště.

Eddy Merckx mě hned trefil do očí a než jsem stačil zareagovat, byli jste vevnitř. Zbytek večera jsme si ještě sem tam vzpomněli a z legrace vytvářeli konspirační teorie, jelikož není časté, aby člověk narazil na podobné stroje u civilně oblečeného člověka a ne někoho, kdo by vypadal jak zbloudilec z Tour de France. Když jste se pak náhodou v pozdější hodině vyloupli na baru, nemohl jsem nezareagovat, i když toto uplně ve zvyku nemívám, a následná konverzace, která mě v klubu udržela déle, než jsem původně zamýšlel, mě docela překvapila. Už jen proto, že tu byl najednou zas někdo, koho jsem v této mikroskopické scéně, pokud se těm pár lidem, co po Praze na kolech jezdí, dá tak říkat, viděl poprvé, a kdo rozhodně ví, o čem mluví a kolama žije. Když jsem navíc zjistil, že jsi fotil hromadu věcí pro Petru Ptáčkovou (módní návrhářka, v současné době studující v Paříži), které jsem, mimo v poslední době hodně společně stráveného času, graficky upravoval její portfolio, došlo mi, jak je svět malý. Pro tebe je ale malý ještě víc, než zřejmě pro většinu našich čtenářů. Mám na mysli, že jsi s kolem procestoval takřka celý svět. Izrael, Thajsko, JAR, Amerika, Asie,…je toho opravdu hodně. Jak

se tak vůbec stalo? Po pravdě řečeno, je tolik věcí, co by mě zajímaly, ale tak málo prostoru, co můžeme poskytnout.

Ale nějak popořádku. Krásnej večer s mlhou v patře ... to bylo poprvé, co jsem uviděl v Praze pár festek pohromadě před nočním podnikem. Je fakt, že lítat na kole po večerní Praze je pro většinu lidí menší zábava, než leštit zrcadla...

Jak jsi se vůbec ke kolům dostal? Co byly tvoje začátky?

Jaký byl vývoj? Ke kolům jsem se dostal, když mi bylo 11 let, takže dřív jak ke drogám, alkoholu, sexu a jiným nástrahám velkoměsta. Potom, co jsem viděl MR ČSSR ve sprintu v kryté hale v Brně – strašnej hukot. Ta dráha byla podobná té v Motole, ale od začátku 90. let už bohužel nestojí.

Ježdění na kole určité zvítězilo, protože se u toho dá sedět.

Někdy od té doby jsem i na kole závodil. Před rokem 89 bylo závodů pro děti plno, v sezóně klidně 2 nebo 3 týdně, tak se to malej člověk rychle naučil a mohl dělat machra, že umí „stát na červené“, skákat na patník jak můj kámoš Michal P., kterej si u toho vyrazil tesáky.

Víme, že jsi toho poměrně dost procestoval a kolo bylo vždy tvým společníkem. Zajímavá je především Asie, kde jsi byl opakovaně. Co tě tam vůbec přivedlo? Byla to tvá práce fotografa? Kde všude jsi vlastně byl a na jaká místa obzvláště rád vzpomínáš nebo se tam vracíš? A co nějaké

MISHA PEKÁREK 91

rychlé srovnání zřejmě nesrovnatelného? Řekl bych, že tak 70 % času jsem kolo měl, buď jsem si nějaký přivezl, nebo koupil, většinu měst tak znám docela dobře, protože jsem nepoužíval auto, taxi, ale kolo. Je o dost rychlejší a zábavnější. Někteří řidiči na dálném východě jsou dost speciální a mají návyky z řízení buvola, kozy, velblouda...ty se snaží prodat v provozu za volantem auta. V podstatě v některých městech žádná pravidla neexistují. V Tanjinu jsem viděl zaparkovaný kamion v rychlém pruhu na dálnici a řidič se v něm vrtal bez zapnutých světel, masakr!!!! A tak tam číhá zubatá s kosou na každým rohu.

na kole. Většinou jsou to dost bohatí lidé, co používají stroje za 7 a víc tisíc euro. To, co jezdí po Singapuru a Hong Kongu, je jak pojízdná výstava Eurobike...jen best new model je dobrej...

Máš nějaké zajímavé historky ze zahraničí, s kterýma by ses chtěl podělit? Rozhodně nás zaujalo video na youtube z Pekingského alleycatu, kterého ses loni účastnil, nebo vyprávění o účasti na criteriu kdesi v srdci Číny, ketré jsi zřejmě jel jako jediný na dráhovce a přitom dopadl na dobrém, pokud se nepletem, pátém místě. Pro svou poslední pracovní návštěvu do Pekingu jsem si přivezl modrej Hele kámo, mě se líbí hodně v jihovýchodní Asii a na jihu Favorit, dráhovku na Campagnolo Pista, krásnej stroj. Moje Evropy, pak na jihu USA, myslím tím západní jih, tedy jihokámoška z Německa, Ines Brunn, má shop na fixed kola západ! Jih Afriky – Kapský Město, jih Moravy, Jižní Město, a s týpkem, co se jmenuje Shannon Bufton, mají „smarter Petržalka na jihu je fajn... than car“...organizují přednášky, snaží se něco dělat se stavem, co se rovná 15 minut po 12. V Pekingu byl v 80.

He, ty seš takovej jižní tvor, jak tak koukám...a co ty návraty? letech poměr kolo 80 % , auto 20%, dnes je tomu naopak.

Do Asie jsem se vracel buď za prací nebo kvůli známým.

Lidé už nevědí, co je modré nebe a dojet pár kiláku v autě Tak pro porovnání se podívám 10 let zpět, kdy nebylo vidět se rovná parádnímu posezení na dost dlouho, to si dovedeš silniční ani fixed kola, teď je jich všude plno, v Asii má každý představit. Je tu mnoho stezek pro cyklisty, ale nikdo to stát národní tour a maji velodromy, většinou o mnoho lepší, moc nerespektuje. Jízda v protisměru je normální, stejně, než ty naše…je tam spousta obchodů, speciálně fixed tak jako parkovaní na cyklostezce...ničemu se hlavně gear je velká modní vlna. Silniční kola jsou golf 21. stoleti, je nedivit. Mezi lokálcema je dost fixed gear jezdců a jsou zajímavé, když se podíváš, jaká sociální vrstva jezdí v Asii úplně zbláznění do starých evropských a keirin kol. Peking

STRAP 1 – HOLD FAST 100 Tom LaMarche

Jeremiah Jones

/photo: John „Prolly“ Watson/

/photo: Joe Leonard/

Hold Fast je jednou z malých amerických firem, která je jasně spjata s kulturou kolem kol s pevným převodem.

Pochází z newyorského Brooklynu a stojí za ní sympatický Rob Hall, kterého jsme měli tu čest potkat na jaře tohoto roku na akci s názvem The New Amsterdam Bicycle Show a prohodit tak s ním pár slov. Když jsme po nějakém čase zvažovali vytvořit tento, na výrobce strapů zaměřený, článek, byl Hold Fast jednou z jasných voleb. Jaká jiná by to také měla být, než ta, která strapy přinesla na světlo světa jako první? Pro ty méně zasvěcené jsou strapy jakési pásky, které slouží jako alternativní řešení ke klasickým klipsnám k upevňování nohou jezdce k pedálům. Hlavní těžiště firmy Hold Fast je tedy ve zhotovování vysoce kvalitních strapů, které užívají patentově chráněný systém zvaný FRS (Foot Retention System). Krom toho, že patří ke špičce na trhu, stojí za zmíňku rozhodně i velký počet nejrůznějších

kolaborací. Z těch jmenujme na ukázku alespoň spolupráci s Pedal Consumption, All City, i Minus D, Affinity či známým newyorským výrobcem oblečení Mishka, čímž ale seznam zdaleka nekončí. Značka navíc disponuje silným teamem jezdců, mezi kterými nechybí ani taková jména jako Oscar Kahn, Michael Chacon či John „Prolly“ Wattson, díky kterým si můžete být jisti, že tyto produkty s hrdostí vyrobeny ve spojených státech byly rozhodně otestovány na maximum těmi nejlepšími na scéně.

Jak to všechno začalo? Začalo to tak, že zakladatelé Hold Fast Jeremiah a Rob jezdili na fixed gearech v New Yorku v roce 2008. Tou dobou už jsme na fixed jezdili roky a zkoušeli jsme i nějaké triky na seancích, jako byly tzv. Peel Sessions, které organizoval Prolly pod dálnicí z Brooklynu do Queensu. To bylo ještě před tím, než se tomu začalo

MINIATURY 101

MINIATURY NOREV Máme rádi vše co je spojené s cyklistikou. A také máme rádi miniaturní modýlky autiček a cyklistů. A to jsou dvě témata, která se navzájem spojují právě v tomto článku.

Nedávno se nám do rukou totiž dostaly tyto dva jedinečné modely, které spojuje slavný cyklistický závod Tour de France a také značka, která je vyrobila. Oba pocházejí z dílny francouzského výrobce modelů Norev, která byla založena v roce 1946 na předměstí Villeurbanne, nedaleko města Lyon. Od té doby vyrábí tato společnost velmi přesné a oblíbené modýlky historických i současných automobilů, které si získaly zájem mnoha sběratelů po celém světě.

A protože je Norev značka francouzského původu, nemohla si také odpustit vyrobit speciální edici, v které se věnuje jednomu z největších francouzských svátků, cyklistickému závodu Tour de France.

Cycklista Pokud jezdíte Tour de France je vaším snem vlastnit žlutý trikot, který každý rok ho veze vždy ten, kdo je průběžné ve vedení. Pokud jste však zkušený vrchař, toužíte i po jiném trikotu. A to sice po tom, který má na sobě červené puntíky. Ty pak označují toho nejlepšího jezdce, který se nejrychleji popere se zákeřnými alpskými či pyrenejskými stoupáními. Jako poctu všem nejlepším vrchařům vytvořila právě značka Norev tohoto panáčka, který patří právě do

PRAHA 104

CAFÉ PAVLAČ

DEN V PRAZE / DAY IN PRAGUE PAPELOTE

BOTAS CONCEPT STORE NÁPLAVKA TRIBO

YES BURGER LEEDA MISTRAL

DENIM HEADS HOT DOG CYCLES REMEMBER CAFÉ VÍTKOV BUKOWSKI’S BAR OLŠANSKÉ HŘBITOVY

PRAHA

PAPELOTE

BOTAS CONCEPT STORE

www.cafepavlac.cz Jedním z oblíbených žižkovských míst na příjemné posezení je pro nás Café Pavlač. Živoucí prostor, kterému uprostřed dominuje monumentální bar s perforovanou dekorací a barevnými závěsnými lampami a s místy k sezení všude kolem. Kromě dobrého pití a jídla se zde můžete oddat i kulturním zážitkům. Na dvorku, který je ideálním místem pro letní relaxaci, se totiž také nachází jedna z nejmenších pražských galerií s příznačným názvem 35 m2, jejíž kvalitní výstavy často předčí mnohá očekávání.

www.papelote.cz Nejlepší české papírnictví. To je Papelote, jehož vlastní obchod naleznete ve Vojtěšské ulici v centru města. Projekt, který vznikl jako diplomová práce grafické designérky Kateřiny Šachové, se nakonec vyvinul do zcela profesionální podoby. Kateřina, se svým nezaměnitelným stylem designu bloků, sešitů, penálků, obalů či balících papírů, vytvořila skvělou alternativu k běžnému papírenskému zboží. Kromě vlastních produktů můžete v Papelote zakoupit i například originální nezávislé publikace. Za vidění stojí i samotný prostor obchodu, který vytvořilo mladé architektonické studio A1 Architects.

www.botas66.cz Obchod o rozloze 66 m2 byl za první rok své existence živým výstavním prostorem, s mnoha zajímavými instalacemi od obrazů, přes vinyl toys až po fixed gear kola a komponenty. V dneší době jde již spíše o prodejní, než kulturně-setkávací místo, ale díky jeho interiéru v návrhu od A1 Architects, s hlavním prodejním artiklem, kterým je sportovní obuv od tradičního českého výrobce Botas, přesněji řečeno jeho reinkarnovaných modelů z šedesátých až osmdesátých let tvořících sublabel Botas 66, za návštěvu rozhodně stojí.

Ne nadarmo byl tento prostor v srdci Prahy vybrán magazínem Wallpaper mezi 10 nejzajímavějších nově otevřených obchodů roku 2010 na světě.

When it comes to restaurants, Žižkov is rather the center of bars and night clubs, good cafés are scarce. Café Pavlač is a favorite of ours. By climbing up three small steps you enter the lively space with its monumental bar and lights and places to sit all around.

Apart from good coffee and food you can enjoy one of the smallest galleries in Prague in the courtyard. Its name is 35 m2, but the exhibitions are superb.

A great place to relax in the summer.

The best Czech stationary shop, Papelote is located in Vojtěšská street near the city center. A project born from the thesis of graphic designer Kateřina Šachová evolved into a more professional form. Kateřina has developed her own unmistakable style of notepads, notebooks, pencil cases, covers or wrapping paper, a great alternative to the stationary confection. Apart from all this, Papelote has a wide selection of independent literature. The interior is the work of A1 Architects.

Only 66 m2 big shop has been the venue of many installations. Today’s commercial space (interior by A1 Architects) is still worth the visit as well as the main product, the Czech iconic shoe from the 60s to 80s – the Botas 66 sublabel. It is not by chance that this space in the heart of Prague has been selected by the Wallpaper magazine as one of the most interesting shops opened in 2010.

105

CAFÉ PAVLAČ

PRAHA 106

NÁPLAVKA

TRIBO

www.tribo.cz Tribo je uznávaným pojmem nejen Krom kopcovitého terénu a krásné dobové architektury je charakter Prahy u nás, ale i v zahraničí, ve kterém nejde pouze o módu spojenou se zásahy do utvářen také Vltavou. Pokud této řece chcete být opravdu na blízku, vašeho těla , ale také o prostor alternadoporučujeme navštívit náplavku mezi tivní kultury. Místo, kde se, v přítomPalackého a Jiráskovým mostem, která nosti módních doplňků, messenger bagů, DIY bloků a diářů v limitovaných v posledních letech ožívá mimo jiné i díky aktivitám spojeným s lidmi okolo sériích, knih či časopisů, vinyl toys (A)Void Gallery. Nachází se zde ale a mnohých dalších, jinde těžko sehnatelných produktů, setkávají lidé také místa s dlouhou tradicí. Jedním z různých oborů. Jeden z významných z nich je rodinný restaurant Vltava pilířů pražské subkultury naleznete s krásným výhledem a množstvím, v Klimentské 2 na Praze 1, nebo v Lidicpřevážně rybích, specialit. K zahození není ani večerní chlazená Plzeň při ké 8 na Praze 5. letním západu slunce.

Tribo is a recognized name home and Apart from the hills and the beautiful abroad where it’s not only known as architecture, the character of Prague a place to alter the fashion of the body, but also as a space for alternative is also defined by the river Vltava. culture. A place where people from If you want to be close to it, we recoall kinds of spheres meet among the mmend visiting the alluvium between the two bridges called Palackého and fashion accessories, messenger bags, Jiráskův, which is held alive by the DIY notebooks and diaries in limited people around (A)Void Gallery. You can editions, vinyl toys, books and magazines and other hard to get products. find places with a long tradition, like the Restaurant Vltava with a wonderful Tribo is one of the significant pillars of view and mostly fish specialties.

Prague’s subculture. You can find it at A chilled Pilsner beer with the summer Klimentská 2, Prague 1 and Lidická 8, Prague 5. sunset isn’t bad either.

YES BURGER To, že nemají burgery v Čechách velkou tradici je fakt. Naštěstí to ale neznamená, že nejsou v Praze taková místa, kde si na nich můžete za velice přiznivé peníze pochutnat. Jedním z takových míst je řetězec o dvou pobočkách zvaný Yes Burger. První byla otevřena tento rok na Seifertově ulici nedaleko fotbalového stadionu Viktoria Žižkov a druhý o něco později u stanice metra Staroměstská. Krom klasik jako cheesburger či baconburger si můžete objednat větší kousky jako jsou Tower, Elvis či třísetgramový Golem.

It’s a known fact that burgers don’t have a tradition in Czech Republic.

Fortunately, that doesn’t mean that there aren’t places in Prague where you can find them at a very reasonable price. Yes Burger branch restaurants are like that. The first was opened in Seifertova near Viktoria Žižkov soccer stadium, the second near metro station Staroměstská. Apart from classics like cheeseburgers or baconburgers they serve bigger pieces like the Tower, Elvis or the 300g Golem.

PRAHA

MISTRAL

DENIM HEADS

www.leeda.cz Leeda je pravým místem pro milovníky převážně dámské módy. Zajímavá tvarová řešení a výběr materiálu ničím nenapovídají tomu, že tato významná, minimálně na českém módním poli dobře známá, značka začla svou existenci „přerodem“ z firmy, která byla původně zaměřená na outdoor oblečení a spacáky. To je již dávno minulostí a vy tak nyní můžete návštěvou showroomu Leeda v Bartolomnějské ulici nedaleko Národního divadla obdivovat krom krásných produktů nejne od této značky i čistě a zajímavě řešený variabilní interiér.

www.mistralcafe.cz Pro klidné posezení v centru města je podnik Mistrál jistě tím pravým místem. Na křižovatce Kaprovy a Valentýnské ulice už více jak rok funguje tato vynikající, velmi stylová, restaurace, z které je hned při prvním pohledu cítit neobyčejná svěžest a příjemná atmosféra. Přirozený interiér, kombinující režné zdivo s čistým světlým dřevem, navrhl architekt Jiří Zhoř z ateliéru Muon, zatímco o skvělé jídlo a obsluhu se zde stará příjemný personál. Tým Pedal Project jistě doporučuje ochutnat vynikající Fish and Chips či domácí ledové čaje.

www.denimheads.cz Kultovní obchod s porcelánem Qubus se nedávno spojil s Denim Heads, kteří v České republice prodávají originální kousky denimové módy z celého světa.

Nabídku ručně vyráběných džínů od značek jako jsou bretaňská Indigofera, japonské Ijin Material, Japan Blue, Momotaro nebo švédský Denim Demon pak rozšiřují i některé stylové doplňky.

Kvalitní zavazadla od švýcarské značky Qwstion Bags, trička francouzské legendy Armor Lux či speciální rozkládací brýle Sunpocket jsou jistě velkým lákadlem. Kromě jedinečné módy zde můžete otestovat i kávu či chlazené lahvové pivo.

Leeda is the right place for fashion lovers. Interesting shapes and solutions and material choices don’t show any signs that this well-known name in the Czech fashion business was born from a company originally focused on outdoor apparel and sleeping bags. This is all history and you can visit their showroom at Bartolomějská st. Not far from the National Theater and admire their products and interesting interior.

If you wish to sit down in a calm place in the city center, Mistrál is the right choice for you. It has been open for over a year on the crossing of Kaprova and Valentýnská. This outstanding and very stylish restaurant has a fresh and pleasant atmosphere. The natural interior combining rough walls and light wood furniture is the work of Jiří Zhoř from Muon, as the great food is the work of the amiable staff. The Pedal Project team recommends the delicious Fish and Chips or homemade ice teas.

Some time ago, the almost cult porcelain shop Qubus teamed up with Denim Heads, who import some of the most original denim pieces from all over the world. Products from brands like the French Indigofera, Japanese Ijin Material, Momotaro, Japan Blue or Swedish Denim Demon are completed by quality accessories – Qwestion Bags from Switzerland, shirts from the French legend Armour Lux or foldable glasses Sunpocket. You can also try out their coffee machine or beer.

107

LEEDA

110

MILO :

MILOŠ OUBORNÝ – ŠTĚRBA X PP

MILOŠ OUBORNÝ – ŠTĚRBA X PP

OŠ OUBORNÝ :ŠTĚRBA X PP

111

PHOTO: JAROSLAV MORAVEC

Ahoj Miloši, ať nezačínáme hned v úvodu technickými parametry, pro nás je spolupráce PP x Štěrba velice obohacující, a i kdybychom třeba předem věděli, že na konci žádný reálný produkt v podobě rámového setu, díky jehož vzniku tento rozhovor vlastně vzniká, nebude, šli bychom do toho hned znova. Už jen kvůli tomu procesu samotnému. O konstrukci kol toho tolik nevíme a setkávání s podobnými lidmi jako jseš ty či Robert Štěrba, je jednou z věcí, díky které nám ta vynaložená aktivita kolem webu a magazínu dává smysl.

Je to zážitek, který bychom rádi alespoň trochu zprostředkovali i ostatním. Je naopak zase pro tebe tato spolupráce něčím zajímavá, či rozšiřuje nějak tobě obzory nebo snad mění pohled na věc? To určitě! Mě to opravdu nadchlo…bez legrace. Mám rád lidi, co jsou pro něco zapálení a je z nich toto nadšeni cítit a dělá mi radost, když ho posléze můžu přenést do mé práce. Ti, kteří se motají kolem kol, a myslí to vážně, jsou z pravidla fajn. Já mám hlavně to štěstí, že je má práce zároveň i mým koníčkem. Za spolupráci s vámi jsem ale obzvlášť rád, jelikož po delší dobu se ocelové rámy takřka nevyráběly, maximálně tak cca 3 kusy za rok. S vámi a kulturou, kterou tu do jisté míry zastupujete, to vypadá na lepší zítřky. Vždycky je radost, když můžete udělat něco pěkného.

naší vzájemné spolupráce a že ještě bude šance udělat pěkných věcí víc. Ale k rámu samotnému. Z čeho vůbec vychází geometrie první várky rámových setů Šterba x PP? Jaká jsou jeho specifika? Geometrie vychází z klasického závodního speciálu na dráhu. To znamená, že má strmější hlavovou trubku v úhlu 76 stupňů a tím pádem je kolo celkově jakoby agresivnější v zatáčkách a svižnější při manipulaci. Vyplývá to ze snahy udělat stroj tak, aby v méně předvídatelném městském prostředí byl živější a jezdec tak mohl v případě potřeby rychleji reagovat. Tím je samozřejmě o něco málo pohodlnější na další jízdy po rovných silnicích, jelikož může ve srovnání s jinými působit trochu vratším dojmem, ale to je úmysl.

To rádi slyšíme a pevně doufáme, že toto nebude konec

Jak dlouho trvá zhruba výroba jednoho rámu? Když jsme tě

Co použitý materiál či technologie zpracování? Co se týče materiálu, je postaven z klasických chromolybdenových trubek, které jsou svařovány na tupo v ochranné atmosféře. To je takové poměrně časté řešení, které je čisté a na druhou stranu zbytečně nenavyšuje cenu výsledného produktu.

Užitý materiál pak umožňuje poměrně dobrou manipulaci, což znamená, že při nějakém poškození, způsobeném třeba havárií, je možné ho relativně bez větších problémů srovnat.

To by u pevnějšího materiálu mohl být problém.

114

MILOŠ OUBORNÝ – ŠTĚRBA X PP

MILOŠ OUBORNÝ – ŠTĚRBA X PP 115

sledovali takřka od začátku do konce při tvorbě do mufen letovaného kousku z trubek Columbus, byla to radost pohledět, nicméně už byla značná část předem připravena. Jaká část ti při takové výrobě či přípravě připadá nejdůležitější?

To samozřejmě záleží na mnoha faktorech. Materiálu a hlavně způsobu výroby. Čas na jeden takový se může pohybovat někde od šesti až do třeba pětadvaceti hodin. Lakování nepočítaje. Průměrně řekněme tak od osmi hodin výš. Musí se nafrézovat trubky, sesadit, a posléze přijde samotné vaření či letování, na závěr je ještě nutné rám srovnat. U rámu do mufen pak záleží na tom, jak jsou kvalitní, a i tím práce nekončí. Není to tak, že by se rám sesadil, svařil a tečka.

Je nutné ho na závěr dobrousit, aby nikde nezůstávaly ostré hrany a tím se rám celkově začistil. Pokud se tak neučiní, i laik pozná, že nejde o výrobek dělaný s láskou. Nejnáročnější, ale nejpevnější pak je takový, který je letovaný stříb-

rem. U něj se stane, že jsou sváry pevnější než materiál samotný, ale je běžné, že udělat takový, trvá třeba tři dny.

Jak dlouho se vůbec takové práci věnuješ a jak jsi se k ní vlastně dostal? Abych pravdu řekl, tak od tříkolky. Ne, opravdu je to tak, určitě jsem se začal hrabat v kolech již v samém začátku. Když mi bylo třeba šest, začali jsme si vymýšlet různé úpravy a práce s koly mě od té doby neopustila. Zkoušeli jsme dávat malá kola dopředu a velká dozadu, navrtávali hřebíky do plášťů a vymýšleli různá jiná vylepšení. Co se týče serióznějšího přístupu, živit jsem se tím začal někdy kolem roku 1986, kdy jsme začli spolupracovat s Robinem (Robertem Štěrbou). Vážím si toho, jakým stylem se věnuje své značce a víceméně nemám, proč bych na tom něco měnil. Není úplně snadné si udržet tolik, a tak dobrých zaměstnanců, kolik v této době pro něho pracuje

LIKE 122

Třetí největší město Polska, Lodz, kde jsme se objevili tento podzim na místním designovém festivalu, má snad jediný příjemný bar, který odpovídá současné městské designérské a umělecké kultuře. Je jím Zmienatematu neboli Změna tématu. Čtyři mladí kamarádi, polští rebelové, kteří jsou stále znepokojeni šedivou polskou realitou a tvrdohlavosti svých spoluobčanů, zkrátka chtěli svým projektem změnit téma, otočit na jinou stránku a vytvořit místo pro ty, kteří to v polské Lodzi ocění a kterým právě taková kavárna a bar chybí.

Jejich snaha se jim podařila na jedničku. Malý, ale o to zajímavější bar umístili hned na hlavní tepnu městského centra Lodze. Kam taky jinam, když toto město se 700 000 obyvateli koncentruje veškerý společenský život pouze na jednu ulici jménem Piotrkowska. Všude kolem

si připadáte tak trochu ve městě duchů. Ale vraťme se zpátky ke Zmienatematu. Bar si nás nezískal jen velmi příjemnou atmosférou a kamarádským prostředím, ale především i svou interiérovou architekturou, která je jednoduchá, levná, ale velmi inspirativní a působivá. Interiér navrhla polská architektonická kancelář xm3 s použitím řezaných překližkových desek, které jsou řazeny za sebe do podoby organické vlnovky. Ta se pak stává hlavním motivem celého prostoru, dekorativním i funkčním. V jejich mezerách jsou například umístněny poličky za barem nebo mezi nimi visí žárovky. Podobně tvarované jsou pak i některé stolky, vyrobené jen pro tento účel. S velmi malým budgetem, ale velkou chutí do práce a přiložením ruky k dílu se tak podařilo vytvořit skvělé místo, které v Lodzi nemá doposud obdoby. My jsme to mohli otestovat na vlastní kůži. V baru jsme strávili asi čtyři skvělé večery,

LIKE 123 Do Laugh Do Smile

které doprovodilo výborné polské pivo a sem tam něco ostřejšího. Cestovatelům tak můžeme jenom doporučit.

if all of the social life of its 700 000 inhabitants is focused on this street, Piotrkowska. The rest is more or less ghost town. But back to the bar Zmienatematu. It didn’t get us

just with its enjoyable atmosphere and friendly environment, but among all its interior design by xm3 architects The third biggest city in Poland, Lodz, where we happened with the use of cut out plywood which is layered to create to attend a design festival this fall, has just about one good an organic wave. This is the main motive of the whole spabar which stands up to the contemporary urban design and ce, decorative and functional. The gaps between the layers art culture. It’s called Zmienatematu, which means Change hold shelves behind the bar or the light bulbs. The same of subject. Four young friends, Polish rebels unsatisfied motive is used on some of the tables. On a small budget with the grey Polish reality and the stubbornness of their but with a big verve to get some work done, they managed fellow citizens just wanted to change the subject, turn the to create a great place, which has no competition in Lodz. page and create a place for those who could appreciate it. We had the opportunity to experience that on our own.

We have spent four great evenings accompanied with Their effort was a success. The small but interesting bar excellent Polish beer and something harder from time is on the main street of the Lodz city center. Where else, to time. We definitely recommend to travelers.

OUTSIDERS: SPENCER 124

OUTSIDER SPENCER &

1 – No, poprvé jsem přijel do Prahy setkat se se svým kamarádem Brandonem.

Oba jsme pracovali v oblasti filmu a fotografie a měli jsme nějaký volný čas na cestování. Já jsem tou dobou žil a pracoval v Itálii a on mi řekl, že jede na pět dnů do Prahy. Tak jsem se sebral, koupil letenku z Benátek do Prahy, Předpokládal jsem, že tu zůstanu také pět dnů, ale nakonec se to protáhlo na tři a půl měsíce. Prostě jsem už zpět na letadlo nešel.

1 – Co tě přivedlo do Prahy a co tě v ní drží zůstat?

2 – Měl jsem velký úsměv na tváři.

2 – Jakou jsi sem měl cestu?

3 – Vlastním a provozuji cykloobchod.

3 – Čím si vyděláváš na chléb?

4 – Jezdím na kole, piju pivo a spím.

4 – Čím trávíš svůj volný čas?

5 – Jezdím na kole od doby, co mě to asi v pěti letech naučil děda, čili nějakých 5 – Jaký máš vztah ke kolům?

27 let bez přestávky. Ale ne pouze kola, mojí velkou láskou jsou celý život také Je pro tebe „vším“, jak se někteří, motorky. Vždy jsem žil v městském prostředí, takže kola, motorky či skateboardy hlavně v poslední době, tváří?

OUTSIDERS: PETE 125

RS: PETE

1 – Do Prahy jsem přišel, protože už mě unavoval život v USA. Měl jsem dobrou práci a přátele, ale cítil jsem, že můj život něco postrádá, něco, co jsem tak úplně nedokázal vysvětlit (někteří tomu říkají čtvrtživotní krize). Tak jsem se rozhodl odstěhovat do jiné země, abych poznal, co je tam venku. Volba Prahy byla nasnadě, rodina mé matky je odsud. Byla tu už několikrát a vždycky mi vyprávěla, jak je to tu skvělé. Drží mě tu lidi, které jsem tu poznal a vůbec to, jak je tu krásně. A taky ty plzně.

2 – Bylo to skvělé. Poznal jsem kamarády, kteří mi pomohli lidsky vyrůst, i přes to, že jsem tu jen čtyři měsíce. To o tomhle místě už něco vypovídá.

3 – Momentálně učím angličtinu.

4 – Jezdím na kole, piju pivo, bloumám po parcích, bloguju, hraju na kytaru, vedu dlouhé potrhlé rozhovory se svými kamarády, čtu, poslouchám hudbu, koukám na filmy, pokouším se spát, jezdím na kole, pokouším se učit česky, čtu, kreslím,

OUTSIDERS: SPENCER 130

byly běžné. Když jsem dospíval, začal jsem závodit a dokonce pracoval v několika obchodech. Po dvacítce jsem začal délat messengera v New Yorku a než jsem přestěhoval do Evropy, vlastnil jsem 9 kol, 2 motorky a 1 skůtr.

6 – Teď mám 3 funkční kola, 3 kola rozložená na kusy a jedno si právě začínám stavět. Ale myslím, že nejvíc jezdím na svém single speed Colnagu. Jezdí se mi na něm snad vůbec nejlíp. Je to starý Master X-lite rámový set s velmi špatně provedenou barvou, osazený z většiny komponenty Dura Ace: kola, brzdy, brzdové páky a kliky. Mám strapy Bagaboo, staré pedály, sedlo Brooks B17, berany a pláště Halo Berlin Courier.

6 – A co bys nám o svém současném stroji ve stručnosti pověděl?

7 – Svůj první fixie jsem měl v roce 2001. Dodnes ho považuji za svoje nejoblíbenější kolo, co jsem kdy měl (skoro jsem brečel, když šlo z domu). Bylo to Bianchi Pista v šedé barvě, které jsem musel speciálně objednat z mého oblíbeného obchodu na Manhattanu. V té době jezdili na fixu jen dráhový závodníci a messengeři. Nikdy nezapomenu první cestu domů. Byl to studený deštivý jarní den.

Jel jsem v provozu na Manhattanu a málem se posral, když jsem jel bez brzd dolů po Manhattan Bridge. Od toho prvního dne jsem věděl, že není cesty zpět. řekl bych, že kultura kolem fixed gear v New Yorku opravdu explodovala někdy po roce 2005. Má to své dobré a špatné stránky, ale myslím, že ty dobré převažují, protože to znamená, že prostě víc lidí jezdí na kolech a to mi dělá radost.

Takže teď sledovat růst fixed scény tady v Praze mi dělá radost taky. Teď jenom musíme něco udělat s těma českýma řidičema!

7 – Víme, že pocházíš z jednoho z epicenter fixed gear kultury. Je něco, s čím by ses chtěl s čtenáři podělit?

Vzpomínky, zážitky, srovnání se zdejší scénou, která je oproti tomu stále v plenkách a možná i díky všeobecným podmínkám tu není volba kola jako dopravního prostředku takovou přirozeností?

8 – Obět na kole svět...

8 – Nějaké plány do budoucna?

9 – Je to tak. Po pravdě všechno souvisí se vším. Můj dobrý kamarád Adam z Brooklyni je tatér (jmenuje se Adam Surte a jeho studio nese název Brooklyn Tattoo). Já jsem si postavil šilenej lowrider chopper na ježdění po okolních barech a pokaždé, když mě viděl, se mě ptal, zda-li mu ho neprodám. Já mu ale vždy odvětil, že není na prodej. Když ale jednoho dne přisel s nabídkou, že mě bude do konce života tetovat zadarmo, když mu ji nechám, hádej, jak jsem odpověděl.

9 – A na závěr jedna z trochu jiného soudku. Je vidět, že se nebojíš tetování, nějaký zajímavý příběh za ním schovaný?

10 – Tobě taky, Honzo. Mám rád, co děláte, tak v tom pokračujte.

10 – Dík za tvůj čas a ať se daří.

5 – Kolo pro mě není úplně všechno. Je to jenom zábava, a taky skvělý způsob, jak uvolnit stres. A taky skvělý dopravní prostředek (rychlejší než chůze, lepší pro tebe a zbytek světa spíš než auta a ne tak nechutný jako hromadná doprava) a ideální způsob objevování města. Kolo mi ale opravdu zabere hodně času, ale vynaložená energie se vrátí.

OUTSIDERS: PETE

jezdím na skejtu, vařím, jím, jezdím na kole, nečistím svoje kolo, fotím, piju pivo.

7 – Los Angeles je celé o vzdálenostech. Jízda z Pasadeny na Long Beach je na celý den. Praha se dá přejet za několik hodin z jednoho konce na druhý. V tomhle směru se mi po LA nestýská. Ale taky jsem byl předtím v lepší kondici. V LA se každý den děje nějaká akce s fixed gear souvislostmi, tady toho tolik není. Ale je to taky sranda a lidi tady jsou stejně fajn jako ti, se kterými jsem jezdil doma ve státech. Jenom jiní. Ale policajti jsou tady o hodně víc v pohodě. V LA mě pořád zastavovali za ježdění na silnici, byli to prostě takoví idioti, že ani nevěděli, že kolo na silnici patří. Musel jsem jednomu policajtovi ukázat svojí LABC (Los Angeles County Bicycle Coalition) knihu práv cyklisty, abych mu dokázal, že mám pravdu. Pak se mě pokusil pokutovat za nějaký další nesmysl, ale to už neprošlo. Blbci.

8 – Zůstat několik let v Praze, pak třeba Berlín, možná Soul, Amsterdam, Budapešť, ještě nevím. Ale zpátky do Států se nebudu stěhovat, dokud nebudu úplně připravený.

9 – Ke každému mému tetování se pojí nějaký příběh. Každé má svůj důvod. Ale to bych zabral moc prostoru ve vaší publikaci. Ale obecně si myslím, že na tetováních je nejlepší to, že umělec spolupracuje se svým plátnem. Já jsem chodící plátno svého kamaráda a umělce v Los Angeles a budu tím plátnem, dokud budu žít. Malíři to o svých plátnech říct nemůžou, že by je inspirovalo k tomu, aby ho pomalovali, ani fotografové o svých filmech nebo paměťových kartách. A navíc je to sranda být plátnem. A taky, když si lidi všimnou, že máš tetování a zmizí jim z obličeje úsměv – myslí si, že jsi kriminálník nebo zvrhlík – a já se pak usměju

131

6 – Jmenuje se „Lo-Lo“ podle mojí nejlepší kamarádky Lauren z Los Angeles.

Rám je FBM Sword velikosti 60 cm, dráhová vidlice taktéž od FBM, přední kolo Velocity Deep-V, zadní kolo Velocity B43 s flip flop nábou od Phil Wood, kliky Omnium 165, sedlo Brooks Colt. Už toho má hodně za sebou, ale pořád šlape jako hodinky.

02 – 2011

PEDAL PROJECT