8 minute read
S viry HPV se setkáváme častěji než si myslíme
S vyšetřením znamének dlouho neváhejte
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA
Kožní klinika VFN a 1. LF UK Melanom je nádor vznikající maligní přeměnou pigmentotvorných kožních buněk (melanocytů). Hlavními rizikovými faktory jsou světlý kožní fototyp a intenzivní expozice ultrafialovému slunečnímu záření. Melanom začíná často nenápadně, zpočátku může připomínat pigmentový névus, laicky označovaný jako znaménko. Na rozdíl od něj se ale trvale vyvíjí, mění tvar, barvu i velikost. Melanom bývá většinou sytě hnědě, někdy až černě zbarvený, ale mohou se v něm tvořit i narůžovělá či červená místa, varovným příznakem bývá našedlé zbarvení. Stále se zvětšuje a roste, i když někdy pomalu a nenápadně. Z původně drobného symetrického ložiska vzniká v průběhu měsíců až let asymetrické ložisko s nepravidelnými okraji (výběžky či zářezy). Pomůckou pro rozpoznání melanomu je také velikost, jelikož naprostá většina nádorů bývá větší než 4–5 mm. V pozdní fázi růstu melanom vystupuje nad úroveň okolní kůže a může mokvat či krvácet. Melanom vzniká kdekoliv na kůži, nejčastěji na trupu a končetinách. U mužů se vyskytuje zejména na zádech, u žen často na dolních končetinách, u starších jedinců také na hlavě a krku. Vzácně postihuje plosky nohou a dlaně či oblast pod nehtovými ploténkami. V těchto případech bývá většinou rozpoznán velmi pozdě, až v době, kdy destruuje nehtovou ploténku nebo krvácí. Melanom patří mezi méně časté kožní nádory a pokud se diagnostikuje včas, lze ho úplně vyléčit chirurgickým odstraněním. Pozdě rozpoznaný, dlouho rostoucí melanom je naopak velmi nebezpečný a agresivní nádor. Pokud se tedy kdekoliv na kůži objeví nové hnědě či černě zbarvené ložisko, které se stále zvětšuje a mění tvar nebo zbarvení, je vždy nutné navštívit kožního lékaře a vyšetření neodkládat.
S viry HPV se setkáváme častěji, než si myslíme
Očkování proti virům HPV, které mimo jiné mohou způsobovat rakovinu děložního čípku, může pro váš život znamenat mnoho. A nejde jen o očkování dospívajících dívek, vakcína je účinná také u dospělých žen.
INFEKCE TÉMĚŘ BEZ PŘÍZNAKŮ
Většina lidí, kteří se nakazí HPV, ani neví, že infekci mají. Obvykle se imunitní systém zbaví HPV přirozeně do dvou let. Navíc infekce většinou probíhá bez příznaků, což vede k tomu, že se HPV velmi rychle šíří. Během života si touto infekcí projdou až 4 z 5 žen, ale většinou se s ní tělo dokáže bez problémů a bez pomoci vyrovnat. HPV se velmi často vyskytuje také u mužů, ale i u nich obvykle chybí příznaky, které by na infekci poukazovaly. Až 80 % sexuálně aktivních osob se setká s HPV, a to nejčastěji v prvních letech intimního života.
PREVENCE HPV
Obecně důležitou prevencí je vyhýbání se rizikovým faktorům, zdravý životní styl a partnerská věrnost. Kromě toho ale můžete podniknout i velmi konkrétní kroky. Jedním z nich jsou pravidelné gynekologické kontroly, kdy podstupujete cervikální screening, jehož cílem je odhalit přednádorové změny (prekancerózy) a časná stadia zhoubného karcinomu. Druhý velmi účinný krok je očkování proti HPV. Očkování je vhodné nejen pro dívky a chlapce v pubertě, ale jak se ukazuje, je účinné i u dospělých žen. V současné době je k dispozici několik spolehlivých vakcín. Vakcíny působí preventivně jak proti vzniku karcinomu, tak proti vzniku prekancerózních změn. K dispozici jsou i očkovací látky proti typům HPV, které vyvolávají genitální bradavice.
PODPORA ZP MV ČR
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR nabízí finanční podporu v rámci Programu prevence onkologických onemocnění. Můžete získat příspěvek na screening karcinomu děložního hrdla a také na očkování proti HPV.
Rozhovor o mutaci genu BRCA
s profesorem Zikánem
Co je to mutace genu BRCA? Koho se týká a proč neodkládat prohlídky u lékaře? O tom jsme se bavili s profesorem Michalem Zikánem z Fakultní nemocnice Bulovka.
prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.,
Gynekologickoporodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce
Na úvod bych se chtěla zeptat, co je to mutace genu BRCA?
Každý z nás má geny, které označujeme BRCA1 a BRCA2, kromě nich máme tisíce jiných genů. Na základě těchto genů se v každé buňce našeho těla tvoří bílkovina, která má v dané buňce určitou funkci. V případě genů BRCA bílkoviny kontrolují to, že když se buňka dělí, tak se její genetická informace rozdělí správně. Když má někdo mutaci čili poruchu tohoto genu, tak gen nefunguje správně a buňka se následně může zvrhnout v buňku nádorovou.
O mutaci genu BRCA1 a BRCA2 se nejčastěji mluví v souvislosti s rakovinou prsu a vaječníků. Týká se mutace genu BRCA i mužů?
Mutace genů BRCA1/2 se jednoznačně týká i mužů. Zdědit od rodičů ho může jak žena, tak i muž. Dispozice si pohlaví nevybírá, ale víme, že vyšší rizika mají ženy, což se týká zejména rakoviny prsu a vaječníků. U mužů jsou rizika o něco nižší.
Kdo by se měl nechat na mutaci genu BRCA vyšetřit?
Na prvním místě vyšetřujeme vždy ženy i muže, kteří onemocněli mladí rakovinou prsu. Měly by se nechat otestovat také všechny ženy, které onemocněly rakovinou vaječníků. Dále by to měli být muži a ženy, kteří mají dva nádory související s mutacemi v genech BRCA. A poté i příslušníci rodin, kde se vyskytly tři nebo dva nádory typické pro tento syndrom.
Jak vyšetření probíhá a hradí ho pojišťovna?
Vyšetření je pro pacienta velmi jednoduché a obnáší pohovor s klinickým genetikem, který zváží případné onemocnění vyšetřovaného i jeho rodinnou zátěž, a pokud existuje alespoň 10% pravděpodobnost, že u takového člověka najdeme mutaci genu BRCA, tak mu odebere krev a zbytek probíhá v laboratoři. V případě, že vyšetření doporučí klinický genetik, hradí ho pojišťovna.
Lékaři v posledních měsících upozorňují na to, že pacienti zanedbávají prohlídky kvůli pandemii koronaviru. Zaznamenal jste i vy nižší procento lidí ve své ordinaci?
Bylo to velmi výrazné loni na jaře, kdy pandemie začala, dramaticky ubylo pacientů, protože se báli chodit do nemocnic. Při dalších vlnách jsme se s tím, že by chodilo méně pacientů, zatím nesetkali.
A co byste doporučil pacientům, kteří prohlídky a vyšetření odkládají?
Většinou se ti, co návštěvy odkládají, bojí toho, že jim lékaři něco najdou, ale v tom právě ten fígl spočívá. Preventivní vyšetření nemají zabránit vzniku nádoru, ale mají ho najít včas. Takže buď můžeme strčit hlavu do písku a čekat, až ten nádor budeme mít, anebo můžeme sami pro sebe a pro své blízké něco udělat a chodit na prevenci.
RAKOVINA VAJEČNÍKŮ V ČÍSLECH
Každý rok v ČR onemocní rakovinou vaječníků cca 900 žen.
75 % z nich
je diagnostikováno v pozdních stádiích (nádor se šíří po celé břišní dutině).
U 80 % žen s rakovinou vaječníků se nádor vrátí.
14–18 % žen
s rakovinou vaječníků má dědičnou dispozici ke vzniku rakoviny – mutaci v genech BRCA1 nebo BRCA2.
U rakoviny vaječníků je nejdůležitější
kvalita chirurgické
léčby – snaha o odstranění veškerého viditelného nádoru v dutině břišní znamená často zásah do mnoha nitrobřišních orgánů – odstranění části střev, jater, povrchu bránice.
Důležité je každé pacientce poskytnout
správnou
kombinaci léčby –
operaci, chemoterapii, eventuálně biologickou léčbu.
U žen s mutací v genech BRCA1 a BRCA2 biologická léčba významně snižuje riziko
návratu nádoru.
Rakovina vaječníků je u velké části žen spojena s dědičnou dispozicí, hlavně mutacemi genů BRCA1 a BRCA2.
Každá žena s rakovinou vaječníků má podstoupit genetické vyšetření. Výsledek je důležitý pro léčbu u konkrétní pacientky, ale také pro příslušníky její rodiny, kteří mohli dispozici zdědit.
Pacientka s rakovinou vaječníků v pokročilém stádiu a s mutací genu BRCA1 nebo BRCA2 může podstoupit kromě operace a chemoterapie také biologickou léčbu, která významně snižuje riziko návratu nádoru.
FOTO: Martin Huszár
Když přijde jakákoliv nemoc, je potřeba se zastavit a najít její příčinu. Nemoc nám ukazuje, že něco v životě neděláme úplně dobře, že nám něco nesvědčí.
Rakovina je sice nebezpečná,
ale dá se porazit
Jak rakovina změnila Vás a Váš pohled na svět?
Zcela zásadně. Když už ležíte nějaký ten pátek v nemocnici, tak si uvědomíte krátkost života a že je opravdu důležité užívat si každý den naplno, protože zítřek může být úplně jiný. Nechtěla jsem svůj boj vzdát. Věděla jsem, že rakovina je sice nebezpečná nemoc, ale dá se porazit – jen musím chtít něco změnit a bojovat.
Co byste poradila pacientům, kteří si teď prochází něčím podobným?
Ať neztrácejí naději a zamyslí se, z čeho mohla nemoc vzniknout. Je třeba začít myslet pozitivně, změnit svůj životní styl, jíst zdravě a hlavně výživně. Já jsem věděla přesně, co je špatně. Při studiu vysoké školy jsem už pracovala na plný úvazek, času na odpočinek mi moc nezbývalo, jedla jsem nezdravě – spoustu cukru a hodně masa. Taky jsem v sobě nosila bloky a strachy z dětství a minulých vztahů. Všechny tyto věci dohromady mohly vytvořit nemoc, kterou jsem nechtěla.
Může jídlo ovlivňovat i naše psychické zdraví?
Určitě ano. A pokud si uděláme víkend à la „cheat day“, v týdnu bychom se měli opět vrátit ke zdravé stravě. Moc dobře si pamatuji na dobu, kdy jsem přestala jíst klasický cukr. Bylo pro mě těžké se odpoutat od sladké chuti, vlastně přišel klasický „absťák“, který trval skoro měsíc. Byla jsem nervózní, protivná, bolela mě hlava. V krizi jsem si musela dát alepoň čtvereček 90% hořké čokolády nebo ovocný fresh džus.
Co Vás přimělo napsat knihu?
Když mě nemoc dostala až na onkologii, byl to pomyslný varovný prst. Jasný ukazatel toho, že musím něco v životě a v sobě změnit. Hledala jsem na internetu nějaké příběhy, povzbuzení a rady, ale nacházela jsem jen samé negativní zprávy. Odmítla jsem chemoterapii a stala se na půl roku vegankou. Vymýšlela a předělávala jsem své dříve oblíbené recepty, které ale nebyly zdravé. Spousta lidí mi začala psát, ať udělám kuchařku. Tak jsem si udělala webové stránky a zveřejňovala na nich recepty i svůj příběh – chtěla jsem motivovat ostatní lidi bojující s rakovinou.
FOTO: Bakstagebooks
Jak to tedy celé přežít a nezbláznit se?
čí. Pokud máme rádi sebe a svůj život, měli bychom být připraveni udělat pro sebe cokoliv. Člověk se nesmí litovat a čekat od lékařů, že ho vždycky a hned vyléčí. Vyléčit musí sám sebe. „Věř a víra tvá tě uzdraví“ je podle mě naprostá Když přijde pravda. Život není jakákoliv nemoc, je potřeba se zastavit a najít její příŽivotní příběh onkologické pacientky a foodblogerky Denisy Cziglové, který rozesmutní i rozveselí, zahřeje i rozladí, pohladí na duši a potěší nikdy rovinka, spíš horská dráha: jednou jsme nahoře, jsme šťastní a daří e činu. Nemoc vaše chuťové pohárky. se nám, ale pak se nám ukazuje, dostaneme dolů – že něco v životě neděláme úpl- a je jen na nás, jak se k tomu ně dobře, že nám něco nesvěd- postavíme.
Denisa Cziglová
Kvůli nádoru, který se ze začátku tvářil docela nevinně, se Denisa Cziglová před časem rozhodla začít lépe jíst, změnit svůj život a napsat knihu o zdravém vaření.
