3. - 9. 7. 2010 by Médiář

NEWSLETTER

www.mediar.cz 3. – 9. 7. 2010

Šéfem Novy Američan Operativní řízení televize přebral David Stogel

Šmuclerová pořád v čele Povede Ringier a Axel Springer po fúzi

+ 3 sloupky: Milan Šmíd

Milan Kruml

Miloš Čermák

aktuality

Výkonným ředitelem Američan Stogel, ozn Zvěsti o povýšení Miloslavy Novákové v managementu Novy se nepotvrdily, má dál zastávat funkci marketingové ředitelky stanice. Ondřej Aust 7. 7. 2010

kvělé načasování. Květnový report Hospodářských novin o chystaných změnách v managementu televize Nova (generálního ředitele Petra Dvořáka měla podle listu nahradit marketingová ředitelka Miloslava Nováková) následoval slib stanice, že „pokud bude o nějakých změnách rozhodnuto, budeme to komunikovat“. Následné oznámení personálních přesunů, které se staly oficiálně k 1. červenci, nechala až na pátek druhého, aby jim víkend a pár dní svátků ubral na aktuálnosti a třaskavosti. Tisková zpráva o přeskupení vedoucích pozic dorazila do redakcí přesně 2. 7. v 17.43. Ekonomické listy Hospo-

David Stogel Foto: TV Nova

www.mediar.cz

bude šéf programu námila Nova tiše dářské noviny a E15, které v sobotu nevycházejí, je tak zvládly zařadit až do dnešních vydání, o pět dní později. Deníky, které sobotní vydání mají, je už v páteční podvečer mívají nachystané a zčásti poslané do tiskáren. Komunikační záměr oznámit změnu co nejtiššeji vyšel. A v čem tato změna konkrétně spočívá? n K 30. červnu 2010 odešel z televize Milan Cimirot, dosavadní výkonný ředitel stanice a jeden ze tří jednatelů společnosti CET 21, která drží vysílací licence Novy. Oficiálně „na vlastní žádost“. n Místo něj je výkonným ředitelem televize Nova s účinností od 1. července David Stogel, od roku 2006 programový ředitel stanice, nyní zodpovědný za vysílání všech kanálů z portfolia Novy – programů Nova, Nova Cinema, Nova Sport a MTV. Podle oficiální zprávy má teď bude dohlížet na každodenní chod televize. n Místo Cimirota se jedním z jednatelů stal prezident a generální ředitel CME, majitele TV Nova, Adrian Sarbu. Dalšími dvěma zůstávají Petr Dvořák, viceprezident pro televizní vysílání CME, a Oliver

Meister, viceprezidenta CME pro vnější vztahy. Co z toho plyne? Vlastník CME dál připoutává svou nejvýdelečnější stanici, českou Novu, blíž svému vrcholovému vedení. To jde ruku v ruce s nedávným rozdělením byznysu CME nikoli na televize v jednotlivých zemích, ale na divize televizního vysílání, internetu a výroby pořadů, napříč všemi zeměmi střední a východní Evropy, kde CME podniká. Tím se CME připravuje na moderní digitální éru, kde chce být producentem a multikanálovým šiřitelem audiovizuálního obsahu. Hlavou divize televizního vysílání CME, přesněji jejím viceprezidentem, je Petr Dvořák, který donedávna šéfoval jen Nově. I nadále má koordinovat a strategicky řídit všechny televizní kanály vlastněné CME v České republice, ovšem tím, kdo má na starosti každodenní chod a operativní řízení, je výkonný ředitel (od července Stogel) a ředitelé jednotlivých sekcí televize. Hospodářské noviny v květnu spekulovaly o povýšení Miloslavy Novákové v managementu Novy, ta ale podle mluvčí Michaely Fričové bude dál zastávat funkci marketingové ředitelky stanice.

aktuality

Ringier a Axel Springer povede po fúzi v Česku Šmuclerová Ondřej Aust 5. 7. 2010

eská pobočka švýcarského vydavatelství Ringier pohltí tuzemskou divizi německého Axel Springer Praha. Oba evropské mediální koncerny ohlásily na jaře fúzi v středoa východoevropských zemích, kde působí, antimonopolní úřady v Česku, Polsku, Srbsku, na Slovensku, ve Švýcarsku, Německu a Rakousku už spojení povolily. Všude tam už začala působit společná nová firma (joint venture), ofi-

ciálně vznikla k 1. červenci, nese název Ringier Axel Springer Media AG. Na povolení fúze se ještě čeká v Maďarsku. „V České republice budou aktivity vydavatelství Axel Springer Praha integrovány do stávající struktury vydavatelství Ringier ČR,“ oznámil český Ringier, aktivitami nepoměrně větší než tuzemský Axel Springer. V čelé nové společnosti v Česku stane dosavadní generální ředitelka Ringieru Libuše Šmuclerová, Ivan Ševčík, generální ředitel vydavatelství Axel Springer Praha, dostal nižší pozici ředitele digitálních médií.

Nový podnik n Axel Springer do nové společnosti vkládá své aktivity v Polsku, České republice a Maďarsku, Ringier aktivity v Srbsku, Slovensku, České republice a Maďarsku. Vedení nové firmy bude sídlit ve švýcarském Curychu. n S obratem přibližně 414 milionů eur, ukazatelem EBITDA 62 milionů eur a 4 800 zaměstnanci bude Ringier Axel Springer Media AG jednou z největších mediální společností ve střední a vý-

chodní Evropě. Do tří až pěti let chce na burzu. nN ovou společnost bude řídit Florian Fels (43), stávající generální ředitel divize Střední Evropa v Ringieru AG, který předtím zastával řadu let post generálního ředitele společnosti Axel Springer v Polsku. nN a pozici finančního ředitele byl jmenován Mark Dekan (33), který předtím působil od roku 2008 jako ředitel finanční a služeb v Axel Springer AG.

FUTUROOM, PPF Media a. s. Na Pankráci 1658/121 140 00 Praha 4, Česká republika

FUTUROOM a Café Naše adresa vás zvou na semináře:

Facebook mobilní marketing Interaktivní dvoudílný seminář je vhodný pro marketingové manažery, specialisty a jednatele firem, kteří svoji pozornost ubírají ke stále sílícímu trendu sociálních sítí a mobilního marketingu. Cíl seminářů: Ukázat sociální síť Facebook a mobilní marketing jako efektivní nástroje marketingové komunikace a součásti mediálního mixu.

Program 1. části

13. 7. 2010

Program 2. části

14. 7. 2010

Facebook

Mobilní marketing

1500 1900

n Sociální sítě a možnosti prezentace značek – Facebook, Twitter a LinkedIn n Možnosti a hrozby využití sociálních sítí, rozdíly oproti klasické on-line prezentaci n Reklama v sociálních sítích – typy, cílení a využití n Úspěšné kampaně na sociálních sítích a klíčové faktory jejich úspěchu

n Úvod do mobilního marketingu n Mobilní marketing, jeho formy, jeho úloha v komunikaci n Mobilní marketing očima zákazníka (aneb co říká výzkum) – Mobilního marketingu se nemusíte bát – Mobilní marketing není spam – Jaké formy sdělení zákazníka zaujmou, která ho naopak odradí n Role kreativy v mobilním marketingu n Data a jejich vytěžování – databáze a práce s nimi jako nedílná součást mobilního marketingu Vše prezentováno na případových studiích

Přednáší: Miloš Čermák, analytik, ve svých textech často analyzuje právě Facebook, sociální sítě a jejich vliv na společnost.

Místo konání: Lidické náměstí 3 400 01 Ústí nad Labem Zaváděcí cena: Jedna část: 650 Kč + DPH / osoba Obě části: 950 Kč + DPH / osoba V ceně jsou studijní materiály, káva, voda a drobné občerstvení.

Přednáší: Jana Vyhlídalová, ředitelka pro informační a reklamní služby společnosti Telefónica O2 Czech Republic

Přihlaste se on-line na www.futuroom.cz do 9. 7. 2010! Informace na info@futuroom.cz nebo +420 775 320 224

sloupek

Ještě jednou o budou

Pozorovatelna Milana Šmída 6. 7. 2010

tephan Russ-Mohl, jehož názory na přežití tradičních médií a kvalitní žurnalistiky jsem citoval minu-

lý týden, byl jenom jedním z diskutujících k tématu, které německý deník Süddeutsche Zeitung nastolil otázkou „Je žurnalistika ještě k něčemu?“. Zatímco Russ-Mohl předložil šest návrhů, jak dosáhnout toho, aby lidé byli ochotni za obsah na internetu platit, velká část diskutujících se zaměřila na proměny žurnalistiky jako profese. Větší část diskutujících její budoucnost nezpochybnila ani v internetové éře, ve které se každý může stát novinářem i vydavatelem v jedné osobě. Ovšem pouze za předpokladu, že ti, kteří žurnalistickou činnost vykonávají, budou dodržovat jisté profesionální standardy. Ernst Elitz, univerzitní profesor FU Berlín, bývalý ředitel Radio Deut-

Dvanáct postřehů o současné (německé) žurnalistice

Lež o distanci. Každá generace novinářů se od svých předchůdců učí o ideálech svobody. Žurnalista budiž nezávislý a objektivní, pouze pravda budiž jeho touhou, kontrola moci jediným snažením. Ochrana zdrojů a redakční statut ho ubrání. Je distancovaným ochráncem demokracie a lidskosti. Zlo ztělesňují ti ostatní, kteří se mají pranýřovat: chamtivci po penězích, moci a slávě.

Tato samolibá představa je jen fatou morganou. Ten, kdo se ve světě plném závislostí prohlásí za jediného, který udržuje distanc, se dostává na půdu nedůvěryhodnosti. Vyjasnění si nezávislosti. Žurnalisté sledují zájmy. Každý, kdo tvoří média, je zapleten do loajalit a rolí. Žurnalisté plní povinnosti, naplňují očekávání a sledují nějaké cíle. Jedno, zda pracují na

volné noze nebo mají pevný úvazek, zda jsou soukromokomerční či veřejnoprávní – žurnalisté zastupují kromě jiného zájmy svých zaměstnavatelů. Žurnalisté jsou také plátci daní, fandové sportovního klubu, příznivci politických stran, členové Greenpeace, mají obavy o své zaměstnání, chtějí vydělávat peníze, chtějí ty nejlepší školy pro své děti, chtějí dosáhnout uznání nebo alespoň

www.mediar.cz

ucnosti žurnalistiky schland, který diskusi zahajoval, napsal: „K čemu žurnalistika? Protože je nejlepším vysvětlovačem světa, který znám… Protože žurnalistika může stanovit standardy do světa anarchie webu. Digitální svět potřebuje kotvu spolehlivosti…. Žurnalistika je zapotřebí k tomu, aby náhodné komunikace se staly spolehlivými komunikacemi. Aby množství informačních bitů, dojmů a pověstí, prožitých či vymyšlených, se stalo spolehlivou zprávou, k tomu je třeba žurnalistické odbornosti.“ V podobném duchu odpovídal Manfred Bissinger, novinář a publicista z Hamburku: „Občané žijící ve stále komplexnějším světě jsou odkázáni na existenci dobře vyško-

lených reportérů a redaktorů, kteří mu prosekávají stezku v informační džungli. K povolání žurnalisty patří zkrotit záplavu informací, jejich proud odborně roztřídit a zpracovat. Bez reportérů a redaktorů není žádná žurnalistika, bez žurnalistiky není osvěta, bez osvěty není demokracie.“ Stefan Niggermeier, novinář a bloger, který upozornil na nové možnosti internetu, se postavil se na stranu často kritizovaných amatérských online žurnalistů – blogerů – nicméně i on přiznal profesionálním žurnalistům budoucnost: „Na nezbytnosti existence žurnalistiky se nic nezměnilo. Změnilo se jen to, že se tak děje už nikoli ve světě informačního nedostatku, nýbrž ve svě-

(Hajo Schumacher, novinář a mediální publicista) mobilu zdarma. Ten, koho svazuje množství očekávání a cílů, nemůže být zcela nezávislý. Individuum a objektivita jsou protikladem. Kravál jako samoúčel. Média a veřejnost nedávají přednost chytrým, ale hlasitým. Vyvolání pozornosti jako takové, tedy kraválu, je největším výkonem. Tam, kde se dychtí po rámusu, klesá síla kontroly. Vzrušivé rituály nahrazu-

jí věcné debaty. A všichni se toho účastní. Stres ze změn. Povolání žurnalisty se dramaticky proměňuje, jsou zde neustálé technické novinky, striktně ziskově orientované úkoly, snižování stavů redakcí. Nikoli žurnalistická kvalita, ale ekonomické přežití je králem. Ke změnám patří také stále horší mzdy a honoráře. Mnozí novináři na volné noze jsou nuceni přivy-

dělávat si v reklamě, marketingu nebo PR. Tento „patchworkový“ způsob vydělávání peněz není žádnou výjimkou, nýbrž běžným případem, zatímco pevná smlouva s penzijním pojištěním a podílem na zisku je výběhovým modelem. Žurnalistika a treningový zápas o přežití nyní jedno jsou. Celý text najdete na www.mediar.cz

sloupek tě informačního nadbytku. Úkol žurnalistů se dá popsat zcela jednoduše: oddělit důležité od nedůležitého, správné od falešného. Změnilo se „jak“ nikoli však „k čemu „ (wozu)“. Naproti tomu Maybrit Illnerová, moderátorka veřejnoprávní ZDF se k žurnalistickým kvalitám četných online žurnalistů vyslovila skepticky a svoji profesi hájila touto metaforou: „Ano, informace a orientaci lze získat nejen od novinářů, ale i od blogerů a ze sociálních sítí. Mnozí lidé kopou v zemi, a mnohým amatérským archeologům se podaří mimořádné nálezy. Ale to přece nemůže nahradit archeologii jako vědu.“ Wolfgang Blau, šéfredaktor Zeit Online naopak implicitně přiznal statut žurnalisty četným autorům na síti, kteří podle něj představují výzvu tradiční žurnalistice: „Žurnalistika už není žádnou výlučnou profesí… Zda je některý žurnalista profesionál, o tom nerozhoduje, zda si tím vydělává peníze, ale jestli dodržuje profesionální standardy, například při pečlivosti a nestrannosti rešerší nebo v kvalitě používaného jazyka…. Podle Wolfganga Blaua žurnalisté budou existovat i v budoucnosti, bude jich ale méně, a budou muset přehodnotit svoji profesi a doučit se některé další zručnosti, aby obstáli v souboji se svými konkurenty na síti. V této souvislosti připomněl, že v některých britských redakcích patří mezi povinnosti redaktora přihlásit se do sociálních sítí Facebook a Twitter. Twitter jako zdroj informací analyzoval Jörg Sadrozinski, vedoucí re-

daktor tagesschau.de. Na jedné straně citoval příklad zpochybňující jeho spolehlivost. Připomněl experiment pěti francouzských novinářů, kteří se zavřeli na farmě na jihu Francie a nechali se informovat pouze sociálními sítěmi. Když došlo k události, která je zajímala, protože zaslechli třesk letadla překonávajícího zvukovou bariéru, z facebooku a twitteru dostávali rozporné zprávy (letadlo havarovalo, mělo na palubě jaderné zbraně apod.) a na pravou míru je uvedl teprve twitterový odkaz na online vydání místního deníku. Na straně druhé Sadrozinski význam sociálních sítí pro žurnalistiku uznává. Při prezidentské volbě v Iránu bychom bez twitteru a obrazových šotů na YouTube nevěděli, co se v zemi děje. Poučení z těchto dvou příkladů? Žurnalisté musí dnes i v budoucnu internet využívat – jako zdroj, jako distribuční kanál a jako prostředek dialogu s uživateli. Úvodní optimismus Ernsta Ellitze se v průběhu diskuse často měnil v kritiku žurnalistického cechu, který v Německu zaměstnává 50 000 novinářů na plný úvazek. Mnoho z nich by rádi pokračovali ve starém stylu, i když dosavadní obchodní modely médií a způsoby novinářské práce přestávají fungovat. Tím, že nevyužívají všechny možnosti internetu, se podle dvojice mediálních teoretiků Weichert/Kramp chovají jako “digitální neandrtálci“.

Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

M U LT I M E D I Á L N Í L A BORATOŘ

Nabízíme exkluzivní sadu infografik k mistrovství světa ve fotbale. Unikátní fotografie a moderní design. Grafiky do tisku i na web.

Skupina

11. 6. JAR– Mexiko 11. 6. Urugu ay–Francie 16. 6. JAR– Uruguay 17. 6. Franc ie–Mexiko 22. 6. Mexik o–Uruguay 22. 6. Franc ie–JAR

Skupina

MS V JIŽN

Í AFRICE

12. 6. Argen tina–Nigérie 12. 6. Korea –Řecko 17. 6. Řecko –Nigérie 17. 6. Argen tina–Korea 22. 6. Nigér ie–Korea 22. 6. Řecko –Argentina

26. 6.

1.A 2.B

– HERNÍ

Skupina

SYSTÉM

12. 6. Anglie –USA 13. 6. Alžírs ko–Slovinsk o 18. 6. Slovin sko–USA 18. 6. Anglie –Alžírsko 23. 6. Slovin sko–Anglie 23. 6. USA– Alžírsko

27. 6.

1.B 2.A

Skupina

26. 6.

OSMIFINÁ

13. 6. Něme cko–Austrál ie 13. 6. Srbsk o–Ghana 18. 6. Něme cko–Srbsko 19. 6. Ghan a–Austrálie 23. 6. Ghan a–Německ o 23. 6. Austrá lie–Srbsko

1.C 2.D

27. 6.

1.D 2.C 2. 7. ČTVRTFI

NÁLE

3. 7.

FINÁLE 11. 7.

SEMIFIN

ÁLE

6. 7.

3. a 4. místo

10. 7.

7. 7.

2. 7. ČTVRTFI

NÁLE

3. 7.

1.E 2.F 28. 6.

Skupina

1.F 2.E 29. 6.

14. 6. Nizoz

emsko–Dá nsko 14. 6. Japon sko–Kameru 19. 6. Nizoz n emsko–Jap onsko 19. 6. Kame run–Dánsko 24. 6. Dánsk o–Japonsko 24. 6. Kame run–Nizozem sko

Skupina

OSMIFINÁ

1.G 2.H 28. 6.

14. 6. Nizoz emsko–Dá nsko 14. 6. Japon sko–Kameru 19. 6. Nizoz n emsko–Jap onsko 19. 6. Kame run–Dánsko 24. 6. Dánsk o–Japonsko 24. 6. Kame run–Nizozem sko

Skupina

1.H 2.G

15. 6. Pobř. slon.–Portug alsko 15. 6. Brazíl ie–KLDR 20. 6. Brazíl ie–Pobř. slon. 21. 6. Portu galsko–KLD R 25. 6. Portu galsko–Braz ílie 25. 6. KLDR –Pobř. slon.

Skupina

ZDROJ

Více informací na www.vizualne.cz

29. 6.

16. 6. Hond uras–Chile 16. 6. Španě lsko–Švýcar sko 21. 6. Chile– Švýcarsko 21. 6. Španě lsko–Hondur 25. 6. Chile– as Španělsko 25. 6. Švýca rsko–Hond uras : FIFA, GRAFI

KA: Matěj

Bošina

SEMIFIN

ÁLE

sloupek

Proč má stát finančně český film a televizi?

Proč? Milana Krumla 7. 7. 2010

dánlivě se zdá být odpověď na tuto otázku jasná. Protože, ač to někomu může připadat nadnesené, opravdu chceme, aby česká audiovizuální tvorba nepřestala existovat nebo živořila v podobě několika filmů a levných televizních programů. Tak si tedy onu základní a zjednodušenou odpověď představuji já. Ale jednoznačné to není – každý nový pokus nastavit nějaký systém financování českého filmu vyvolává znovu a znovu debatu, v níž zaznívají i argumenty typu – film je zboží jako každé jiné (třeba pečivo), měly by pro něj tedy platit tržní mechanismy, očištěné od různých podpor a dotací.

Je jistě umění udělat dobrou housku, nicméně byť na její konzumaci můžeme vzpomínat i léta, asi stěží bychom jí přisuzovali trvalé hodnoty, které jsou spojeny s audiovizuálním dílem, samozřejmě tím zdařilým. Filmová a televizní díla – od dlouhometrážních filmů přes dokumenty až po animované snímky – navíc přinášejí (a to i ta nepříliš povedená) zajímavé svědectví o společnosti doby, v níž vznikly a navíc – na rozdíl od housek – se můžeme pokoušet zaujmout jimi i diváky v zahraničí, nabídnout jim svůj pohled na svět. Předpokládám, že filmaři mé argumenty pro takovou diskusi nepotřebují, nepochybně mají víc vlastních a průkaznějších. Co mne ovšem zaráží je fakt, že narozdíl od zahraničí je u nás audiovizuální sektor stále i v myslích tvůrců rozdělen na dvě části, z nichž jedna se honosí nálepkou „umění“ a ta druhá… Pravda je, že právě teď mne žádná slušné označení, používané pro onu druhou část nenapadá. Jinak řečeno – to druhé, to je přece jenom televize, ta žádné umění či hodnoty nevytváří. Jistě někdo z čtenářů připomene, že si za to české televize mohou do značné míry samy, nicméně v po-

www.mediar.cz

ě podporovat sledních letech se vztahy i mezi komerčními stanicemi a filmaři podstatně změnily. Co se nezměnilo, je přístup těch, kteří vytvářejí zákony. Pro ně jsou televize těmi, kdo český film využívají a tudíž z něj mají prospěch. Nositelem hodnot je film, určený pro kina, nikoli snad televizní film nebo nedej bože seriál. Ostatně i název příslušného zákona obsahuje termín kinematografie, nikoli audiovizuální oblast. Jsou země, v nichž je audiovizuální sektor něčím, co se nedělí na „hodné a zlé“, ale prostě oblast, která vytváří audiovizuální díla a přispívá společnosti ještě třemi dalšími způsoby, kvůli kterým má smysl ji podporovat. Především je to udržování profesionality lidí, kteří v této branži působí. Nejde jen o režiséry, ale řadu technických profesí, u nichž schopnost je výborně zvládat znamená zúročení dlouhodobě získávaných praktických zkušeností. Řečeno srozumitelně – dobrý osvětlovač se stane dobrým (a zůstane jím) pouze tehdy, pokud má šanci svou odbornost co nejčastěji uplatnit. Další důležitou věcí (alespoň v zahraničí) je možné mezinárodní uplatnění audiovizuálních děl. Úspěšný seriál, který se prodá po celé Evropě, dokáže někdy mnohem víc přispívat k povědomí o České republice než film, který sice uspěl u domácí kriti-

ky, ale za hranicemi o něj zájem není. Tím samozřejmě nehodnotím umělecký přínos obou děl. A třetí hledisko, pro někoho možná příliš materiální, je množství pracovních míst, které jsou na audiovizuální sektor navázány. Což nejsou jen odborné profese, ale všichni, kdo díky tomu, že se točí film nebo televizní seriál či dokument, mají práci. Sledoval jsem se zájmem nedělní Otázky Václava Moravce, které byly částečně financování české kinematografie věnovány. Čekal jsem, že se bude mluvit i o smyslu státní podpory, o tom, co vlastně politická reprezentace od této podpory očekává a jak ji chápe. A zda do ní řadí jen film nebo i ostatní produkci. Zklamáním bylo, že se především rozebíraly praktické kroky – zejména, zda i nadále bude podstatná část financí získávána z reklamy ponechané ČT. Opět jsem se dozvěděl, že nebude budován systém, který by byl od začátku do konce průhledný a nezávislý na subjektivním rozhodování – nevím proč, ale zřejmě panuje neochvějná představa, že bez nějaké rady moudrých, která bude posuzovat projekty, se jednoduše nemůžeme obejít. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

sloupek

Sebrané tweety z Var aneb Čermák na filmo

Další rubrika Miloše Čermáka 4. – 10. 7. 2010

n Takze ve Varech. Pozvali me, abych psal o festivalu na Twitter. Cimz tedy oficialne zacinam. neděle 4. 7., 18:06 n Prvni dojmy: skoro jsem oddelal spojku pri couvani z kolonady do kopce (bylo to cejtit az v Mariankach) a videl Landovskyho v garazi. 4. 7., 18:09 n Druhe dojmy: prvni pivo (plzen v plastu), prvni film (Chloe). Sal A mi pomohl najit inzenyr B z deniku E15. Pismena C a D nevyuzita. 4. 7., 17:28 n Pan Skrivanek debuziruje s pani na VIP terase Vodafonu. 4. 7., 19:31

n Vstup na intelektualni scenu byl relativne bezbolestny. Prvni film na festivalu byl o prostitutce a byly v nem nahe zeny. Oukej. 4. 7., 22:48 n Pri vsech tech ruskych napisech se nemuzu zbavit pocitu, ze „kolonada“ ma lingvisticky puvod v „je potreba bicykl“. pondělí 5. 7., 09:44 n Cerny Rolls s espezetkou s peti jednickama. Tomu rikam pech. Chlapek si nasetri na slusnej autak a policajti ho vytrestaji idiotskym cislem. 5. 7., 10:52 n Jdeme na Auroru, rumunsky film ze soucasnosti. Zena tvrdi, ze bude hezkej, ale nemuzu se zbavit dojmu, ze si jen vylepsujeme karmu. 5. 7., 11:09 n Co nechcete slyset pri sledovani opravdu dlouheho filmu z rady za vami: „Jezismarja, jeste hodinu.“ 5. 7., 13:21 n Aurora neni vesely ani kratky rumunsky film. Jeste jeden nebo dva takovy a podrezu si tady ve Varech zily. 5. 7., 14:35 n Tomu rikam pekne vycurana reklama! O aplikaci Kwiff Guide pro iPhone jsem se dozvedel na zachodcich u musle. 5. 7., 15:05 n Dalsi pokus o zlepseni festivalove karmy, film iranskeho rezisera. Overena kopie. Pokud ani to nevyjde,

www.mediar.cz

rů ovém festivalu budu sledovat uz jen porno v hotelu. 5. 7., 15:53 n Ano, mozna jsem rano bezel po kolonade, ale rozhodne jsem nefunel. To se ohrazuju, teda! 5. 7., 18:37 n Overena kopie s Juliette Binocheovou je pekny film zalozeny na prekvapivem napadu. Tak trochu Falesny autostop naruby. 5. 7., 18:50 n Co kdybychom se dneska piskli? 5. 7., 22:20 n Je pekne, ze Audi na festivalu sponzoruje dopravu. Jen skoda, ze nepoprosili ridice, aby po pesi zone nejezdili jako debilove. úterý 6. 7., 00:44 n Vcera me nekdo prekvapil otazkou, jaky je muj nejoblibenejsi film vubec. Zatracene tezke. Troufnete si odpovedet? 6. 7., 07:54 n V jedenact startuje muj kamarad, ultramaratonec Milos Skorpil na kolonade Beh pro paraple. Je to sto metru, tak snad to ubehne. 6. 7., 10:56 n Korejska Poesie je krasny film, ktery zacina i konci sebevrazdou. Aneb dalsi z filmu, ktere podporuji alkoholismus. Potrebuju panaka. 6. 7., 13:48 n Videl jsem nejlepsi mozky sve generace znicene silenstvim. Kvileni je vyborny film, Zabranuv preklad Ginsberga stale senzacni. 6. 7., 17:42

n Na mediaparty je hrozne tehotnejch zenskejch. Co se v tech redakcich dneska deje, hrome? 6. 7., 19:56 n V noci se mi zdalo, ze jsem v kine. Copak to vazne nikdy neskonci?? středa 7. 7., 09:03 n V hotelu pousteji ke snidani Michala Davida. To je hrozny, dneska jsou zakony na kazdou hloupost, a tohleto je porad beztrestny. 7. 7., 09:44 n Debaty o kinematografii. „Chapes treba, proc si ve sprse prohlizi varlata?“ „Ne.“ „Tak jak muzes rict, ze to neni dobry film?“ „Aha.“ 7. 7., 11:35 n Cerny narcis. Film o jeptiskach je to posledni, co jsem potreboval. Nastesti se to v tom klastere trochu zvrtlo. 7. 7., 13:38 n „Kam byste prevedla umelce? Pod ministerstvo zdravotnictvi?“ (budouci ministr kultury). Sam patris pod zdravotnictvi, kamarade. 7. 7., 15:03 n Mam vzdycky chut dat Vecernickovi pred hotelem Thermal pesti. Znamena to, ze jsem spatny clovek? 7. 7., 16:26 Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme. Připravováno ve