31. 7. - 6. 8. 2010 by Médiář

www.mediar.cz

NEWSLETTER Prima útočí zbraněmi Novy 31. 7. – 6. 8. 2010

Řada tvůrců se stěhuje ke konkurenci

LN restartují byznys Další vlnu změn v rubrice řídí Piskáček z E15 Budou mi volat jen ti s mandátem Rozhovor s novým šéfem zpravodajství ČT

+ 3 sloupky: Milan Šmíd n Milan Kruml n Miloš Čermák

téma

Prima vrací na obrazo Izera, Krampola, Krau „Do podzimního programu investujeme o polovinu víc peněz, než loni na podzim,“ prohlásil šéf Primy. Stanice tak startuje „nekonečný“ seriál Cesty domů, přidá třetí řadu Přešlapů a řadu menších zábavních týdeníků. Ondřej Aust 5. 8. 2010

ěkolik osvědčených tváří televizního showbyznysu najde na podzim uplatnění na obrazovce komerční stanice Prima. Některé navazují na vlastní cykly, které na Primě měly, další výrazné Prima přetáhla jiným televizím. Oproti Nově, která kromě dvou seriálů, natočených už před časem, československé show Talentmania jen pokračuje v natáčení osvědčené „nekonečné“ Ulice a Ordinace, Prima se rozhodla investice do vlastní tvorby výrazně navýšit.

„Do podzimního programu investujeme o polovinu víc, než loni na podzim,“ řekl serveru Médiář.cz generální ředitel Primy Marek Singer na čtvrteční tiskové konferenci. Půjde o stovky milionů, velkou část z toho spolkne show Česko-Slovensko má talent. Prima dále startuje nový „nekonečný“ seriál Cesty domů, přidá třetí řadu seriálu Přešlapy a řadu menších zábavních týdeníků. O vaření: Na nože!, S Italem v kuchyni, Prostřeno Očekávaná novinková reality show s šéfkuchařem Zdeňkem Pohlreichem, navazující na mírnější Ano, šéfe!, má prověřit

Populární šéfkuchař Zdeněk Pohlreich má od září na Primě novou show Na nože! Porotcovat s ním budou zanícený amatér respektovaný i kvalifikovanými odborníky z kulinářské branže Roman Vaněk (vlevo) i gurmetka Eva Filipová. Foto: TV Prima

www.mediar.cz

ovku Pohlreicha, use i Janka Kroupu kuchařské dovednosti i psychickou odolnost účastníků. Pohlreich se opět představí jako nekompromisní arbitr a coby nesmlouvavý šéf potrápí profesionální i amatérské kuchaře. Jeho pořad půjde od září od 21.15, pravděpodobně v pondělí či v úterý. Nadále budeme vařit s italským kuchařem Emanuelem Ridim v cooking show S Italem v kuchyni, ta bude mít místo v nedělním podvečeru. Všední podvečery, od pondělí

do pátku, zůstávají vyhrazeny od 18. hodiny pořadu Prostřeno!, v němž se vzájemně zvou k sobě na večeři soutěžící z lidu. Soukromá dramata Někdejší výraznou tvář Novy a v poslední době spolupracovníka deníku MF DNES, reportéra Janka Kroupu, si Prima vybrala pro nový cyklus „intimní publicistiky“, příběhů ze života, nazvaného Soukromá dramata. Vedoucím projektu je Jan Smrž, dlouholetý dramaturg Feničova studia Febio, ostatně také Soukromá dramata zřejmě budou v něčem podobná Českému milování, které Febio dodávalo televizi Barrandov. „V tomto cyklu bude univerzálním vyprávěcím prostředkem příběh člověka. V pozadí téměř všech událostí je lidský příběh, který v hlomozu kauzy často zůstane zapomenutý,“ přiblížil Kroupa. Mezi témata patří napříklady „vše pro mou lásku“, „hrdinou proti své vůli“, „oběť trestného činu“, „manželství bez sexu“ či „protiklady se přitahují“.

téma Skečbar Imitátor a bavič Zdeněk Izer naváže na své předchozí show Jen blbni, Kinobazar, PípŠou Bazar či Telebazar. Pro svůj nový pořad Skečbar si vybral stylizovanou hospodu, jako místo setkávání a výměny názorů. Vystupovat bude v roli výčepního, servírku mu bude hrát Nela Boudová. „Moje role bude, abych Zdeňka usměrňovala, aby se ten pořad dal vysílat před 22. hodinou,“ podotkla herečka, známá mimo jiné ze filmů otce a syna Svěrákových. Pořad vyrábí společnost A News bývalého reportéra Novy Marka Vítka, výkonným producentem je Tašo Adjelkovski, režisérem Antonín Vomáčka. Celkem má být natočeno 17 dílů v půlhodinové stopáži. Nikdo není dokonalý Po pár letech se do své „domovské televize“ vrací i Jiří Krampol s zábavním pořadem s vědomostními anketami Nikdo není dokonalý. Pořad začala Prima vysílat na začátku roku 1998, poslední díl uvedla v polovině února 2007. Celkem natočila 409 premiérových dílů, v nichž vystoupilo na pět set českých herců, zpěváků, umělců, malířů, spisovatelů a dalších osobností. I tentokrát Prima slibuje známé hosty. Jednotlivé díly mají být pojaty jako souboje měst, ze kterých hosté pocházejí nebo jsou s nimi nějak spojení. Vítězné město získá certifikát dokonalosti svých občanů, který na konci pořadu převezme starosta nebo jiný zástupce. Otázky bude

v ulicích pokládat moderátor Petr Vojnar, známý z chlapecké skupiny T-Boyz. Nikdo není dokonalý se tak představí ve formě speciálů, která mají podle šéfa Primy Singera vyplnit hlavně vybrané večery v první polovině září, než stanice spustí jeden z největších projektů podzimu, zmíněnou rodinnou ságu Cesty domů. „Diváci uvidí celkem šest dílů, z toho dva speciální – vánoční a silvestrovský,“ oznámila Prima. Show Jana Krause

Už dřív ohlášenou novinkou bude nová late night show s názvem Show Jana Krause. Oproti Uvolněte se, prosím na ČT1, s nímž Kraus po pěti a půl letech letos v červnu skončil, Prima slibuje „větší aktuálnost témat i atraktivitu hostů“. Jan Kraus si zas pochvaluje větší svobodu. Nemění se naopak počet hostí, v každém díle zase tři, ani doprovodná kapela, s ní bude dál vystupovat bavičův syn David Kraus. Prima splnila Krausovi, co marně žádal v České televizi – občerstvení dekorací: “Natáčet se bude nadále v divadle Ponec, pořad se ale předvede v nových kulisách.“ Čas vysílání: klasicky v pátek večer.

aktuality

www.mediar.cz

Prima startuje vlastní „Ordinaci“, novou rodinnou ságu Cesty domů „Věříme, že se nám tato taktika znovu osvědčí,“ podotkla šéfka vlastní tvorby Primy, která stála za populární Ordinací v růžové zahradě konkurenční Novy. Ondřej Aust 5. 8. 2010

rima, dvojka mezi zdejšími komerčními televizemi, vzala své největší konkurentce Nově její zbraň z nejúčinnějších a použije ji proti ní. Dvakrát za týden vždy od 20 hodin zařadí už v září do svého programu „novou moderní rodinnou ságu“ Cesty domů. Tvůrci, herci, postupy? Stejné jako u seriálů Novy Pojišťovna štěstí a Ordinace v růžové zahradě 2. Příběh dvou rodin, odehrávající se částečně v nemocnici IKEM, bude podle šéfky vlastní tvorby Primy Šárky Baborovské seriál “vztahový, ale ne profesní“. Baborovskou, dlouholetou dramaturgyni a producentku Novy, přetáhla Prima začátkem roku. Teď u konkurence uplatňuje úspěšné postupy z nejsledovanější televize. „Zvolili jsme stejnou taktiku jako v případě úspěšné Pojišťovny štěstí,“ uvedla na tiskové konferenci Primy

Šárka Baborovská Foto: TV Prima

Baborovská k výběru herců. Stejně jako v Pojišťovně bude hlavní mužskou roli mít Miroslav Etzler, hlavní hrdinkou bude Pavla Vitázková, podle Baborovské „vycházející hvězda“. „Věříme, že se nám tato taktika znovu osvědčí,“ podotkla producentka, která stála za populární Ordinací v růžové zahradě. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

aktuality

Nový ředitel zpravoda plánuje zkrátit večern Zpravodajství veřejnoprávní České televize má podle Romana Bradáče "garantovat seriózní alternativu k rozjuchané konkurenci". Ondřej Aust 6. 8. 2010

ostavit proti komerčnímu hodinovému zpravodajství televize Prima kratší a hutnější, serióznější relaci na nejsledovanějším veřejnoprávním programu ČT1, k tomu směřuje čerstvý ředitel zpravodajství České televize Roman Bradáč. „Na ČT1, hlavním kanálu, je teď něco dost masivního, co možná už ve formě a rozsahu je nechci říct přežitkem, ale drobně brzdou,“ řekl v rozhovoru pro Médiář.cz k hlavní večerní zpravodajské relaci veřejnoprávní televize, která zvláště poslední dobou, kdy Prima uvedla zpravodajsko-lifestylovou „informační hodinu“, s komerční konkurencí prohrává. Například ve středu dokázala Nova svými Televizními novinami přilákat 1,7 milionu diváků, Prima víc než 700 tisíc, ale Česká televize na svém prvním programu ani ne 600 tisíc.

Podle Bradáče je to tím, že hlavní relace začínající v 19.00 trvá dlouho, 30 až 35 minut. „Hlavní večerní zprávy procházejí výraznou změnou v celé Evropě. U nás se pořád držíme tradičního modelu, nacpat vše podstatné do jedné relace a udělat ji dost širokou. Cesta začíná být drobínek jiná,“ míní ředitel. Myslí si, že je „čas uvažovat o změnách ve schématu, aby na Jedničce zůstaly opravdu klíčové zprávy s odkazem na specializovaný kanál (ČT24 - pozn. red.)“. A v podvečer z regionů dříve Podobně uvažuje také čerstvý šéf kanálu ČT1 Radan Dolejš. „Je možné, že se dohodneme na kratší verzi Událostí speciálně pro jedničku, ty by šly od 19.00 necelou půlhodinu. Za pět minut půl osmé by pak následovalo znovu aktualizované zpravodajství z regionů,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Médiář.cz. „Jít mezi sedmou a osmou proti Nově či Primě je nesmysl, budeme ji programovat, aby byla dobrá. My nemůžeme ukazovat Ivanu Gottovou a říkat, kdo má jakého pejska,“ míní Dolejš. Zvýšit sledovanost zpráv má podle něj pomoci také zařazení repríz osvědčených seriálů (nejdřív, v lednu 2011, by šly tři řady Nemocnice

www.mediar.cz

ajství České televize ní Události na ČT1 Roman Bradáč. Foto: Česká televize

na sledovanosti. „Situace u ČT1 se velmi zkomplikovala v podvečer poté, co se zavedly Události v regionech od 18 hodin, posunul se tím nešťastně AZ kvíz a magazíny se předsunuly před regionální Události. Celý podvečer šel dolů... Mně se to výrazně nelíbilo, ale tak to chtěl Milan Fridrich a generální ředitel ho podpořil,“ tvrdí končící programová ředitelka ČT Kateřina Fričová.

na kraji města) před večerní Události. Tím by se Události z regionů na ČT1, které dnes startují v 18.00, posunuly o půl hodiny dřív. „Místo šesté půjdou už v 17.30, čtvrthodinu,“ plánuje Radan Dolejš. Právě přesunutím regionálních zpráv na šestou ČT údajně tratila

Nesoutěžit s komercí Čerstvý ředitel zpravodajství se vymezuje proti komerční konkurenci. „V určitý moment jsme tu zcela zbytečně zabředli do podivné soutěže, v které jsme ani nemohli vyhrávat - pravidla, která jsme přijali - a já jsem s nimi souhlasil -, byla značně nevýhodná. Nechali jsme se vtáhnout do souboje s komerčními stanicemi. To je dluh, který tu mám,“ připomněl Bradáč svůj návrat do čela redakce, v níž v letech 1999 až 2002 působil jako zástupce šéfredaktora.

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

aktuality Vodafone se z donucení konkurenci omluvil, zas jí ale ukázal parohy Ondřej Aust

„Omluva“ Vodafonu v Hospodářských novinách. Foto: Médiář.cz

2. 8. 2010

obilní operátor Vodafone svérázně žehlí své nekalé soutěžení, kterého se dopustil v kampani před Vánoci 2006. Využívá přitom symbolu, kvůli němuž ho soud donutil omluvit se konkurenci. Před víc než třemi roky Vodafone osazoval sobími parohy, svým tehdejším marketingovým symbolem, reklamní nosiče konkurence. Před měsícem soud nařídil, že se za to musí omluvit Telefónice 02, před týdnem přiznal omluvu i další-

mu konkurentu, operátoru T-Mobile. Nejpozději do příštího pondělí 9. srpna Vodafone musí uveřejnit ve třech po sobě jdoucích vydáních celostátních deníků MF Dnes, Hospodářské noviny a Blesk omluvu vždy v rozsahu aspoň půl strany. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

Personální změny v Omnicom Media

etr Bažant, který byl v dubnu po tragickém odchodu Vladimíra Zemana pověřen dočasným vedením skupiny Omnicom Media Group, byl začátkem srpna jmenován jejím lokálním Petr Bažant generálním ředitelem (CEO). Bude řídit jednu z největších skupin v oblasti mediální komunikace na českém trhu, do níž patří OMD Czech, PHD, Attention!Media, Media Service či nákupní sdružení Opera.

editelem mediální agentury Attention!Media ze skupiny Omnicom Media Group je od 1. srpna David Brada, který naposledy působil jako kreativní ředitel reklamní agen- David Brada tury DDB (poslední týdny se studiem LAVMI připravoval úspěšnou volební kampaň pro TOP 09.). Brada přebírá pozici po Jiřím Herianovi, který byl jmenován ředitelem sesterské agentury PHD.

www.mediar.cz

LN opět „restartují“ ekonomickou rubriku, změny řídí Piskáček Ondřej Aust 2. 8. 2010

idové noviny učinily další krok k naplnění loni vyhlášené „nové éry“. Znovu inovují jeden ze tří svých obsahových pilířů, ekonomickou rubriku. Její název se z dosavadního „Byznys“ mění od pondělního vydání na „Peníze & Byznys“. Rubrika slibuje „informace, jejichž hodnotu oceníte“, jinými slovy „původní zprávy, rozhovory s lidmi, kteří mají co říct, témata, jež uvedou, informace do souvislostí, důležitá data z trhů, sloupky expertů, šéfů firem a řadu dalšího“. „Změny se dají shrnout pod jediné slovo – restart,“ uzavírá pondělní úvodník rubriky Vladimír Piskáček,

od začátku léta její nový šéf, který předtím pracoval jako zástupce šéfredaktora bezplatného ekonomického deníku E15. „Lidové noviny vidí (…) příležitost, a to na trhu s kvalitními informacemi z ekonomiky a byznysu. Proto jsme pro vás, vážení čtenáři, obměnili část novin, která se této oblasti věnuje,“ vysvětlil. Děje se tak bez jednoho měsíce rok poté, co čerstvý výkonný ředitel LN Dalibor Balšínek vyhlásil, že „když se řekne Lidové noviny, musí se každému vybavit tři slova: politika, byznys a kultura“. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

Respekt zavádí literární přílohu Ondřej Aust 2. 8. 2010

ovou tradici literárních příloh se rozhodla zahájit redakce názorového týdeníku Respekt. Časopis, který kupuje téměř třicet tisíc lidí, vydá první takovou přílohu 9. srpna. Slibuje původní povídky, rozhovor, esej či fotografický cyklus. „Respekt má dlouholetou tradici velmi kvalitní kulturní rubriky a zejména v posledních letech klademe

důraz na knižní recenze. Přišlo nám dobré kulturní rubriku podpořit nějakým novým speciálním projektem,“ přiblížil serveru Médiář.cz okolnosti vzniku nové části Respektu šéfredaktor titulu Erik Tabery. Rozsah ani periodicita literární přílohy, která má být součástí klasického výtisku, ještě nejsou definitivně stanoveny. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

sloupek

Maďarsko: Jak si FIDE osedlal veřejnoprávní

Pozorovatelna Milana Šmída 3. 8. 2010

pochopení vlny protestů, která se zdvihla proti současným změnám v maďarské mediální legislativě, je třeba znát některé zdejší reálie. Maďarsko je zemí, v níž podíl dvou hlavních veřejnoprávních programů na publiku (cca 15%) je nejnižší v zemích střední a východní Evropy, což je způsobeno jednak tím, že první program m1 čelí v éteru sám konkurenci dvou silných komerčních stanic TV2 a RTL Klub, když druhý program m2 se v roce 1997 musel odstěhovat na kabel a satelit. Kromě toho je Maďarsko zemí s bohatou nabídkou kabelových a satelitních programů, k nimž mají

přístup tři čtvrtiny maďarských domácností (penetrace kabelu 60 %). Nízký stupeň popularity veřejnoprávních institucí je historicky dán také tím, že se často stávaly hlásnou troubou těch, kteří byli právě u vládního kormidla. Možná také proto je Maďarsko jednou z mála evropských zemí, ve které se neplatí rozhlasový a televizní poplatek, který tady zrušili v roce 2002. Stalo se tak poté, co úpadek platební morálky veřejně podporovaný stranami ocitnuvšími se právě v opozici (neplaťte televizi, která neslouží vám, ale vládě) se nedal zastavit a do veřejnoprávní kasy přispívalo jen 1,6 milionů plátců, tedy méně než polovina z 3,6 milionů maďarských domácností. Možnost přitlačit na neplatiče nějakým zákonem nebo zreorganizovat financování vysílání veřejné služby narážela na 61. článek maďarské ústavy, podle něhož veškeré zákony týkající se médií a vysílání potřebují ke schválení dvoutřetinovou většinu. Té se podařilo od roku 1996 dosáhnout jenom jednou – při schvalování zákona o digitalizaci. Není divu, že v podmínkách dlouhodobého patu nebyla mediální legislativa schopna reagovat na proměny mediální scény

www.mediar.cz

ESZ í média a stávala se beznadějně nepružnou a zastaralou. To vše se změnilo po letošních volbách, ve kterých pravicová Orbánova vláda získala dvoutřetinovou parlamentní většinu a rozhodla se jí okamžitě využít předložením balíčku několika zákonů reformujících právní rámec mediální komunikace. Zatím se jí podařilo schválit jen tu část balíčku, která se týká regulačních a kontrolních institucí. Zbytek, který tvoří kontroverzní návrh zákona o svobodě tisku a základních pravidlech médií, se zatím odsunul na podzim. Hlavní odhlasovanou změnou je vytvoření Národní mediální a komunikační autority NMHH (Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság), která podobně jako v USA, Británii, Itálii, Rakousku a dalších zemích slučuje telekomunikačního a vysílacího regulátora pod střechu jediné instituce. Někdejší vysílací rada ORTT (Országos Rádió és Televízió Testület) se v jejím rámci přemění na Mediální radu (Mediatanács), dřívější komunikační autorita NHH (Nemzeti Hírközlési Hatóság) se stává Národní telekomunikační a informační radou NHIT (Nemzeti Hírközlési éz Informatika Zanács).

Na tom by nebylo nic špatného. To, co vadí, je posílení vlivu exekutivy, které do návrhu zákona vložili vládní poslanci. Předsedu nové mediální autority NMHH bude jmenovat premiér, a to na dobu devíti let, čtyři další členy navrhne z poloviny vládnoucí koalice, z poloviny opozice, ale parlament je musí schválit dvoutřetinovou většinou, což dává výhodu současné vládě. Předseda nové autority by měl vést i Mediální radu, nástupce někdejší vysílací rady ORTT. Pro srovnání – ke jmenování předsedy ORTT byl třeba společný souhlas premiéra a prezidenta, ten však nyní vypadává ze hry. Mnohem větší poprask vyvolaly změny v organizování vysílání veřejné služby rozhlasu a televize. Dosud zde existovaly tři veřejné nadace jako zakladatelé a provozovatelé veřejnoprávního rozhlasu a televize: Magyar Televízió, Magyar Rádió a DunaTelevízió, přičemž ta poslední měla na starost satelitní vysílání pro maďarské občany v zahraničí. Každou z těchto nadací spravovalo po rakouském vzoru Kuratorium, sestávající se z politicky voleného předsednictva (polovina vládní strany, polovina opozice) a z pléna (2123 členů) sestaveného ze zástupců společensky relevantních veřejných organizací jmenovitě stanovených zákonem (církve, tvůrčí svazy, mládež, odbory, sport, místní samospráva, etnické menšiny atd.). Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

sloupek

Proč by padouši měli m

Proč? Milana Krumla 4. 8. 2010

o není nesmyslná otázka, zvláště pokud uvážíme, že z mnohého slušného člověka se „padouch“ stane až poté, co se popis jeho údajných či skutečných činů pravidelně objevuje v různých televizních pořadech – od zpravodajství až po talk show. Proč by ale proboha měl mít rád televizi a média vůbec někdo, kdo se jejich přičiněním z miláčka národa nebo alespoň úspěšného selfmademana stal otloukánkem a podvodníkem? Tedy já myslím, že hlavním důvodem je poznání, že nemusí jít jen o proces jednosměrný, tedy od slušňáka k padouchovi, ale za určitých okolností je možný i takzvaný zpětný chod. Tedy od vyvrhele ke ctihodnému občanovi.

Že to takhle fungovat bude, si myslí například třiapadesátiletý Ross Mandell. Pokud vám to jméno nic neříká – tento pán, někdejší makléř na Wall Streetu, šéf společnosti Sky Capital Holding, údajně podvedl investory o 140 milionů dolarů. Teď se bude zodpovídat před soudem – pokud jej shledá vinným, hrozí mu 25 let vězení. Co si budeme povídat, presumpce nevinny sice platí, ale informace o celém finančním skandálu, rozhovory s lidmi, kteří přišli o velké peníze, a vůbec celá nálada ve společnosti vůči finančníkům a makléřům z pana Mandella příliš populárního člověka neudělaly. A přitom, jak sám říká, rozhodně není žádnou bestií, ale milující lidskou bytostí, která se bojí božího hněvu. Podle jeho představy by si totéž měly říkat miliony Američanů, kteří shlédnout jeho reality show Facing Life. V ní se ještě před rozsudkem soudu (Mandell byl propuštěn z vězení na kauci 5 milionů dolarů) pokusí on sám, jeho manželka a přátelé – většinou vyznavači kung-fu a dalších asijských bojových sportů – prezentovat jako solidní, veselí a zábavní lidé. Mandell podle deníku Los Angeles Times doufá, že tak očistí své jméno, ale i jméno manželky a dětí.

www.mediar.cz

milovat televizi? Jak se to zdá být jednoduché. Před lety to byli Osbournovi, kteří ze svého rodinného života udělali napínavý televizní reality seriál. Od té doby se o totéž – úspěšně či za menší pozornosti diváků pokoušely desítky prominentů v řadě zemí. Mandell bude jen jedním v řadě a k jeho smůle ani ne prvním, kdo se takto pokusí o nápravu své pošramocené pověsti. Jen pár příkladů z poslední doby – bývalý guvernér státu Illinois Rod Blagojevich, který byl sesazen ze svého úřadu, se objevil v reality show NBC Celebrity Apprentice a hvězda amerického fotbalu Michael Vik, odsouzený za týrání zvířat, se pokusil rehabilitovat v reality nazvané neotřele The Michael Vick Project. Dokonce se v ní nechal zaměstnat jako pečovatel o opuštěná zvířata. Jedno oko nezůstalo suché. Jistě mnohého z čtenářů napadne, že by se tento model dal dobře aplikovat i v tuzemsku. Samozřejmě, pokud by byly místní televize přístupnější riziku. Ale jaké riziko by hrozilo v případě, že by se rozhodl natočit reality o svém životě a svých pozitivních stránkách třeba Radovan Krejčíř? Je pravda, že by se muselo točit v Jihoafrické republice, ale zapomněl jsem připomenout jeden podstatný fakt. Tyto reality financují hlavně ti, jimž

mají pomoci, nikoli televize. Proto si troufám říci, že žádné riziko nehrozí. Horší by to bylo s Viktorem Koženým, v jeho případě by byla na místě otázka, zda ještě někoho zajímá. V nejbližší době to zřejmě jen stěží stihne Tomáš Pitr. Škoda, zrovna teď by to byl zaručený hit. Ale proč se držet jen podnikatelů, kteří jsou podezřelí z různých finančních trestných činů. Máme přece u nás doma poměrně velkou skupinu lidí, kteří nestanuli před soudem, nejsou vyšetřováni, a přesto nemají dobrou pověst. Nechci být osobní – ale bez přemýšlení mne napadá stejně jako vás nejméně deset jmen lidí, kteří byli a mnohdy ještě jsou v politice. A nemají pokoj – pořád se někdo zabývá tím, co kde staví, co si koupili, a připomíná nepříjemné věci, které mohou, ale také nemusejí být pravda. Otevřená náruč v podobě reality show „o mém skutečném životě“ by pro ně jistě byla zajímavou možností, jak nás přesvědčit o tom, že jsou slušní lidé. Čím víc o tom o tom přemýšlím, tím víc mi připadá, že tohle je pro stávající televize na trhu příliš velké sousto. To by se v Česku dalo řešit jediným způsobem. Samostatnou televizní stanicí, kterou bych nazval Druhá šance TV. V některém z digitálních multiplexů by se pro ni určitě místo našlo.

sloupek

Vaření s mušlema, ska nohama… a pak taky n

Další rubrika Miloše Čermáka 6. 8. 2010

áme rádi noviny, kde si někde na zadních stránkách přečteme s chutí „blbosti“, ale přitom víme, že v týchž novinách jsou na titulní straně zároveň i věci důležité. Jak si s tímto paradoxem redakční systémy webů poradí? Jaký je rozdíl mezi publikováním tajných vládních materiálů o válce v Afghanistánu na serveru Wikileaks a svatbou dcery bývalého prezidenta a současné ministryně zahraničí Chelsea Clintonové? To první je opravdu důležitá a zajímavá zpráva, zatímco to druhé naopak zcela banální. A ještě jeden rozdíl: „prezidentské“ svatbě věnovala média

mnohonásobně větší pozornost. Připomeňme, že 75 tisíc tajných dokumentů zveřejnil server Wikileaks v pondělí 26. července. Z jejich analýzy vyplývá, že vojenské operace americké armády a jejích spojenců jsou málo efektivní a potýkají se s mnohem více problémy, než vláda dosud zveřejňovala. Dokumenty byly všechny publikovány na webu, ve stejný den o nich však informovala zároveň tři klasická média: americký deník New York Times, britský deník The Guardian a německý týdeník Der Spiegel. Ty získaly dokumenty s předstihem, ale musely se zavázat, že je zveřejní všechny najednou v daný den. Což splnily. S výjimkou zmíněných médií však věnovali novináři v Americe i jinde kauze poměrně málo pozornosti. Ukazuje se, že válka v Afghanistánu není pro lidi dostatečně „sexy“ téma. Je to oblast, o které média informují kontinuálně už celé desetiletí, přicházejí z ní permanentně spíše špatné zprávy a důvodům či kořenům tohoto konfliktu většina lidí dobře nerozumí. Z toho plyne, že je o tom ani nebaví číst. To se nejvíce projevuje na webu, kde tyto zprávy mají nízkou čtenost, a protože na ně lidé „neklikají“, mají

www.mediar.cz

auti se zlomenýma nějaká válka jak editoři, tak redakční systémy tendenci přesouvat tyto texty na méně viditelné pozice. Je to taková webová Hlava 22, protože pak pochopitelně čtenost ještě více klesá. Dříve měly zprávy tohoto typu (obecně o zahraničí politice či konfliktech ve vzdálených zemích) aspoň výrazné místo v papírových denících, kde agendu stále určuje spíše redakce než sami čtenáři. Jenže zatímco tehdy obsah novin výrazně ovlivňoval obsah webu (zprávy se publikovaly dříve na papíře než elektronicky), dnes je to opačně. Neboli že se zpravodajství objevuje průběžně na webu, a zpětně pak ovlivňuje to, jak editoři „skládají“ zprávy do papírových vydání. Logicky z toho plyne, že témata „odsunutá“ nezájmem čtenářů na webu se pak hůře „probojovávají“ na prominentní místa i v papírových novinách. Kruh se uzavírá. Paradoxní je ještě jiná věc: totiž že čtenáři si to uvědomují, a jakkoli jsou sami „viníci“ (protože na témata jako Afghánistán sami málo „klikají“), nelíbí se jim to. Ukázal to průzkum Pew Research Center (provedený 29. července až 1. srpna v USA), podle kterého si 41 % respondentů myslí, že se kauze úniku tajných

dokumentů o Afghanistánu věnovalo příliš málo prostoru, a pouze 15 %, že příliš mnoho. U svatby Chelsea Clintonové je to přesně naopak: 58 procent lidí si myslí, že zájem médií byl přehnaný, zatímco jen 8 % soudí, že se média měla této události věnovat víc. Vede to k pozoruhodnému závěru: takzvané seriózní a důležité zprávy nás sice moc nezajímají a nečteme je, ale chceme je v novinách mít. Přidává to v našich očích médiím na relevanci. Nebo se to dá říct ještě jinak: máme rádi noviny, kde si někde na zadních stránkách přečteme s chutí „blbosti“, ale přitom víme, že v těch samých novinách jsou na titulní straně zároveň i věci důležité. Otázka zní, jak si s tímto paradoxem redakční systémy webů poradí. Mimochodem, české noviny a den předtím české weby věnovaly dotyčné události opravdu málo pozornosti. Během pondělí jsem byť zmínku o úniku informací na Wikileaks marně hledal na hlavních zpravodajských serverech jako iDnes, Novinky nebo Lidovky. Napsal jsem o tom také tweet. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme. Připravováno ve