21. - 27. 8. 2010 by Médiář

NEWSLETTER

www.mediar.cz 21. - 27. 8. 2010

Google poprvé inzeruje v českých televizích iPhonů je v ČR přes 200 tisíc. Nejčastěji se surfuje právě z nich Původní analýza multimediální laboratoře FUTUROOM Zdeněk Tůma zase rozhalil sako Předvolební kampaň TOP 09 v Praze začala, opět na ni dělá LAVMI

+ 4 sloupky: Ondřej Aust n Milan Šmíd n Milan Kruml n Dan Růžička

aktuality

Google má poprvé v Č televizní reklamu, běž Na kreativní koncept Googlu navázalo lokální kreativu studio Symblaze, mediální agenturou je Mindshare. Ondřej Aust 25. 8. 2010

okračování kampaně, v níž americký internetový gigant Google propaguje své lokální verze hlavní ze svých služeb – vyhledávání -, si tu našel cestu i na televizní obrazovky. Poprvé se tak Google v Česku bude propagovat v televizi, obecně nejdražším médiu, pokud jde o cenu reklamního prostoru. Na několika tuzemských televizích včetně těch největších celoplošných si česká pobočka Googlu zaplatila od 22. srpna na měsíc a půl umístění celkem tří reklamních spotů: minutové Lásky z Paříže (Zamilovat se můžete kdekoliv) a dvou půlminutových nazvaných Maturita (Jak uspět v první zkoušce dospělosti) a Přírůstek do rodiny (Co hledají rodiče na internetu). Představit má nejrůznější možnosti vyhledávání a dalších lokalizovaných služeb Googlu na českém internetu. Na kreativní koncept

Googlu navázalo lokální kreativu studio Symblaze, mediální agenturou je Mindshare. „Vzhledem k tomu, že chceme oslovit i nové uživatele internetu, rozhodli jsme se kromě internetu využít i nová média včetně televize, která nám umožní zasáhnout i segmenty, které jsou pro online komunikaci těžko přístupné,“ přiblížil marketingový ředitel Google Česká republika Luděk Motyčka. „Reklama běží na stanicích Nova, Prima, Nova Cinema, Prima Cool, Barrandov a stanicích z balíčku AT media Max,“ sdělila na dotaz Médiář.cz Libuše Langová z agentury Grayling, která tu Google mediálně zastupuje. „Kampaň je plánovaná na následujících 6 týdnů,“ doplnila. Už třetí vlna kampaně Uvedení televizního spotu je součástí už třetí fáze kampaně Googlu nazvané Život je hledání. „Kromě online reklamy a PR nově využívá i reklamu v televizi a tištěných médiích,“ potvrdila Langová. V rámci kampaně si teď uživatelé mohou na její domovské stránce vytvořit vlastní videospot. Celkem 15 klipů

www.mediar.cz

Česku ží na Nově i Primě z kampaně lze zhlédnout na speciálním kanálu na YouTube. První vlna kampaně začala loni v listopadu a kombinovala offline a online komunikaci. Cílem bylo bylo

ukázat lidem, jak Google usnadňuje vyhledávat různorodé informace potřebné pro každodenní život, a to mnoha způsoby a hlavně česky. Pro offline komunikaci Google využil JCDecaux nosiče a plakáty v pražském metru. Druhý cyklus kampaně navázal na první vlnu a celá kampaň se skládala z komunikace v kinech po celé ČR, propagace na internetu, promotion a PR projektů. Externě byla kampaň zahájena 3. března vyhlášením literární soutěže s Festivalem spisovatelů Praha (PWF) na téma Život je hledání. Do literární soutěže se zapojilo více než 300 studentů z celé České republiky. Vyvrcholením spolupráce s Festivalem spisovatelů Praha bylo vyhlášení 20 nejlepších povídek, ze kterých vznikla první elektronická knížka pod názvem Život je hledání. Publikaci si lze zdarma stáhnout ve formátu PDF na Knihách Google.

aktuality

iPhonů je v ČR přes 2 Pro mobilní surfování Měření společnosti Gemius přiřklo iPhone zhruba 21 % ze všech mobilních přístupů k tuzemským webům, druhý je iPad s 6 %, třetí Nokia 5800 s 3,3 %. Jiří Vítek 26. 8. 2010

očet mobilních telefonů Apple iPhone u nás nezajímá jen jejich uživatele, ale především analytiky, vývojáře a marketingové experty. Přesná data nejsou veřejně k dispozici, proto jsme se na základě dostupných informací pokusili o kvalifikovaný odhad. Podle něj počet iPhonů všech generací překroči hranici 200 tisíc kusů a se zahájením prodeje nejnovějšího modelu iPhone 4 se nejspíš brzy vyšplhá přes čtvrt milionu. Přesná čísla o počtu aktivních telefonů jednotlivých typů mají k dispozici jen mobilní operátoři. Ti však konkrétní počty sdělit nechtějí. „Přesná čísla bohužel neposkytujeme, ale v naší síti je registrováno několik desítek tisíc telefonů iPhone,“ říká Martin Žabka, mluvčí Telefónica O2. Prakticky stejnou písničku

zpívá i Martina Kemrová z T-Mobile: „Konkrétní čísla nedáváme – jednalo se o desítky tisíc.“ Vodafone raději žádné počty oficiálně nezveřejňuje. Chytřejší není ani zdejší zastoupení Apple. „Taková čísla nemáme k dispozici,“ říká mediální zástupce firmy Michal Houdek. Nezbývá proto, než se spolehnout na informace od lidí pracujících u jednotlivých operátorů, kteří si pochopitelně přejí zůstat v anonymitě. Podle nich Telefónica O2 prodala kolem 40 až 50 tisíc iPhonů všech typů a podobně je na tom také T-Mobile. Nejúspěšnější z trojlístku českých operátorů je Vodafone s prodejem kolem 70 tisíc kusů. Velkou neznámou zůstává individuální dovoz iPhonů ze zahraničí, zejména z USA, kde prodej všech generací startuje a předchází český trh vždy o několik měsíců. Zástupci Celní správy ČR na dotaz ohledně počtu dovezených telefonů nereagovali, nicméně konzervativní odhad, založený na neoficiálních datech firem přeposílajících zásilky z USA a vyjádřeních analytiků, hovoří nejméně o 10 tisících, ale spíše o 40 tisících takto dovezených přístrojů. Vezmeme-li v úvahu všechna zmíněná data, vychází počet mobilů

www.mediar.cz

200 tisíc. í jsou nejpoužívanější Apple používaných v Česku někde mezi 160 a 210 tisíci kusy. Při porovnání s interními odhady, které si nechali vypracovat samotní operátoři, se zdá být blíže realitě spíše vyšší hodnota. iPhone + iPad = víc než čtvrtina mobilních připojení Náše čísla potvrzují také měření společnosti Gemius (v Česku zajišťuje také měření internetové návštěvnosti NetMonitor) ukazující, že z iPhone pochází zhruba 21 % mobilních přístupů k tuzemským webům. Podle zveřejněných statistik a údajů operátorů přitom mobilní internet u nás loni využívalo zhruba 2,2 milionu lidí. Z toho zhruba 40 % používá nejrůznější karty a modemy pro mobilní připojení počítačů a zbylých 60 % pracuje s internetem přímo z mobilního telefonu. To by znamenalo, že je v Česku přes 277 tisíc iPhonů. Právě zahájený prodej nového iPhonu 4 nejspíš během několika měsíců zvedne počet mobilních telefonů Apple někam mezi čtvrt milionu a 300 tisíc. Svou roli nepochybně

Foto: Apple

sehraje fakt, že mnoha majitelům iPhonu 3G vyprší dvouletý kontrakt a budou mít nárok na koupi nového telefonu za zvýhodněných podmínek. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

aktuality

Zdeněk Tůma zase oblékl tričko, teď pro billboard TOP 09 Ondřej Aust 24. 8. 2010

mage uvolněného a zároveň seriózního úspěšného muže zvolila nedávno vzniklá politická strana TOP 09 pro Zdeňka Tůmu, svého kandidáta na primátora Prahy do říjnových komunálních voleb. Billboardy, kterými ho v těchto dnech začala v metropoli propagovat (viz foto z prostředí pražské MHD), přitom navazují na výrazný okamžik

z tiskové konference letos v červnu, kdy Tůma naposledy vystoupil ve své bývalé funkci guvernéra České národní banky. Manažer zakládající si na seriózní image prosté emocí se tehdy uvolnil ukázat se v tričku od kolegů, které ukazovalo vývoj základních úrokových sazeb za dobu, co byl ve funkci. Fotografie jindy nenápadně vystupujícího Tůmy, jak rozhaluje sako, aby bylo na potisk trička vidět, byla výrazným momentem v historii jeho veřejných vystoupení. Dá se proto předpokládat, že v této póze si jej řada lidí zapamatovala. Možná i proto pracuje billboard TOP 09 s týmž motivem. Tůma opět rozhaluje sako, na tričku pod ním má „I love Praha“ a vedle toho se píše “Prahu si beru na triko“. Vše podtrhuje slogan TOP 09 „Víc, než si myslíte“. Kreativitu v kampani má na triku studio LAVMI. Zdeněk Tůma na poslední tiskové konferenci jako guvernér ČNB (nahoře, repro: ČTK via iDNES) a na

billboardu TOP 09 (repro: profil Zdeňka Tůmy na Facebooku)

www.mediar.cz

Radiožurnál odlehčí odpolední program, chce víc posluchačů jako ráno Ondřej Aust 27. 8. 2010

lajková loď veřejnoprávního rozhlasu Radiožurnál má problém s odpoledním vysíláním. Zatímco ráno mezi sedmou a devátou hodinou si stanice drží maximální poslechovost, konkrétně kolem 220 tisíc posluchačů, odpoledne postupně spadne až na zhruba 130 tisíc. Rok od roku je přitom zájem posluchačů menší. „V čase mezi 15. a 18. hodinu chceme získat o 50 tisíc posluchačů víc,“ plánuje proto ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hana Hikelová. Programové změny zaváděné od 1. září představila na dnešním pražském setkání s novináři. „Potřebujeme posílit zpravodajské prvky a zpřehlednit vysílání,“ plánuje Hikelová. Pomoci mají tzv. záchytné body, pevné pravidelně se opakující prvky v programu, na něž si posluchači mohou snadno zvyknout. Počínaje 1. zářím to budou:  16.00 Zprávy o čtvrté – zhruba osmiminutová relace, údajně hodně postavená na reportérech v terénu. Snaha přitom bude mluvit co nejsrozumitelnějším jazykem.  17.00 Dvacet minut Radiožurnálu se přesouvá o půlhodiny dřív

z půl šesté. Vedle Martina Veselovského začala místo Heleny Šulcové, která odjíždí na stipendium na univerzitu v Bonnu, moderovat Štěpánka Čechová  18.00 Zprávy o šesté – desetiminutový zpravodajský souhrn dne, později se pokračuje v duchu dosavadních Ozvěn dne Cílem je zároveň odlehčit odpolední proud od těžkých zpráv, které mají mít místo už jen v blocích po celé. Do odpoledním proudu mají patřit lehčí aspekty aktuálního dění. „Program okolo nebudou tvořit jen těžká témata, například politická, ale více zajímavostí, informací o cestování a podobně,“ oznámil rozhlas. V důsledku změn bude i hlavní zpravodajská relace Polední Ozvěny dne přejmenovaná na Zprávy o dvanácté. Na úspěchu zaváděných změn přitom závisí tržní pozice celého veřejnoprávního rádia. „Když se dostane do problému Radiožurnál, dostane se do problémů celý Český rozhlas,“ interpretovala Hikelová výsledky nedávných průzkumů mezi posluchači. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

sloupek

Dokumentární Febio k domem v čase digital

Co týden dal ondřeje austa 23. 8. 2010

ejvětší naděje na občerstvení programové nabídky se v počátcích televizní digitalizace v Česku vkládaly do projektu Febio TV Fera Feniče. Fenič, uznávaný producent i režisér dokumentů, plánoval televizi pro nejproduktivnější a ekonomicky nejsilnější populaci ve věku od 15 do 55 let. Stanice chtěla nabízet všechny typy pořadů a plánovala se vklínit mezi Novu a Primu, jedničku a dvojku televizního trhu. Že se to mohlo povést, napovídaly předchozí zakázky Feniče a jeho týmu pro veřejnoprávní Českou televizi (OKO, satirická Česká soda,

cyklus dokumentů GEN – Galerie elity národa, později GENUS, Jak se žije…), Novu (Cestománie původně vysílaná na ČT), Primu (Dvanáct odvážných) či naposled televizi Barrandov (v těchto týdnech uvádí aktuální díly cyklu České milování). Nešlo přitom o sporadickou tvorbu. Studio vzniklo roku 1992 a v roce 2006, kdy dostalo s pěti dalšími novými projekty digitální vysílací licenci, spočítalo, že za uplynulých 14 let vyrobilo průměrně každý týden dva pořady. Než ale Feničovo dokumentární Febio stihlo spustit stejnojmenný televizní kanál, jehož mělo být produkčním i kreativním zázemím, muselo ohlásit, že svou výrobu postupně brzy omezí na nulu. V první řadě to značí, že žádné převratné zkvalitnění programové nabídky díky digitalizaci éteru (technologická změna přinesla možnost šířit z pozemních vysílačů několikanásobně víc kanálů než v analogu) se v Česku nekoná, aspoň zatím. Regulátor Český telekomunikační úřad sice mohl před pár týdny konstatovat, že proces digitalizace, nacházející se ve své polovině, „probíhá v podstatě bez závažných technických i sociálních problé-

www.mediar.cz

končí. Azylovým lizace je Prima mů“, to však mínil čistě technickou stránku věci. Se vstupem nové kvality to totiž rozhodně není tak růžové:  Hudební televize Óčko, sama sebe označující za nízkonákladovou, vysílala v kabelech a na satelitu už před startem prvních digitálních sítí z pozemních vysílačů. V nich navíc jen „hostuje“, řádnou digitální licenci si totiž pořád ještě nevyzvedla (vůbec ji nezačaly využívat ani tři další projekty, dětská TV Pohoda, regionální zpravodajská RTA a právě Febio).  O žádných velkých investicích do původních pořadů se nedá mluvit ani v případě soukromé zpravodajské stanice Z1: její první management v čele s bývalým reportérem Novy Martinem Mrnkou musel rok po startu vystřídat Zdeněk Šámal se zkušenostmi z rozjezdu TA3 či ČT24 a ihned začít drasticky šetřit. Stanice se dnes prezentuje levně nakoupenými (byť zajímavými) dokumenty a proudem převážně čtených zpráv.  Digitální televize Barrandov, nejdražší projekt polykající stamiliony korun, zatím slaví největší úspěchy s normalizačními seriály a starými československými filmy,

čímž si sice postupně dobývá větší a větší podíl na trhu, ale jen tím kopíruje taktiku Novy v letních měsících, případně náplň jejího „ještě méně premiérového“ digitálního kanálu Nova Cinema.  Public TV, která od velkorysého projektu „soukromé veřejnoprávní televize“ přešla k úspornému lifestylu protkanému reklamu, i křesťanská Noe TV nejsou z těch, které by uměly oslovit širší publikum jak dopadem, tak inovativností programu.  Jediným milým překvapením digitalizace tak je Prima Cool, se zajímavým mixem v Česku dosud neuvedených čerstvých seriálů, najmě amerických, a filmů. Konec Febia je mimo jiné také zprávou o tom, že ani nejrenomovanější výrobní jednotka na tuzemském televizním trhu nemá v čase digitalizace existenci jistou. Nástup nových televizí byl totiž také nadějí pro malé produkční společnosti, že o jejich služby projeví zájem víc odběratelůvysílatelů, kteří tak umožní vyrůst a žít řadě kreativců nezávislých na jediné televizi. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

sloupek

Když Ivan Hodač dělal p Jak se v Česku před pa

Pozorovatelna Milana Šmída 24. 8. 2010

u historii jsem si připomněl minulý týden, když jsem se dočetl v novinách, že premiér Nečas si vybral tajemníka pro EU Ivana Hodače (v článku uváděn s dlouhým „á“ Hodáč). Je stará patnáct let a váže se k době, kdy Ivan Hodač ještě nelobboval pro automobilový průmysl, ale pracoval pro evropskou pobočku mediálního koncernu Time Warner. Psal se rok 1995 a do konce tohoto roku se muselo rozhodnout, co se stane s vysílacím okruhem OK3 „svěřeným ČT do správy, a to do 31. prosince 1995“, jak pravil zákon č. 36/1993, kterým poslanci při dělení Československa určili k privatizaci

jeden ze dvou celoplošných programů veřejnoprávní televize, namísto původně zamýšlené nekompletní „ókátrojky“. Koalice ODS/ODA/KDU-ČSL, která ještě v roce 1992 chtěla ponechat ČT jen jeden program a vše ostatní privatizovat, došla o tři roky později, po zkušenostech s televizí Nova, k názoru, že někdejší program OK3, pozdější ČT2, by bylo dobré v zájmu rovnováhy České televizi ponechat. Poslanecký návrh zákona, který jejich názor převáděl do řeči paragrafů, tehdy využili provozovatelé kabelového vysílání, nespokojení s dosavadním právní normou z roku 1991. Popravdě řečeno, měli k tomu důvod, protože vysílací zákon 468/1991 nerozlišoval mezi původním vysíláním a pouhou retranslací programů, takže všechny kabelovky, včetně těch malých lokálních nad 200 účastníků, musely žádat o licenci. Kabeláři požadovali, aby udělování licencí se nahradilo prostou registrací. Byl tu však ještě jeden problém. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve svém svatém nadšení konat dobro ukládala v licencích kabelovkám licenční podmínky, z nichž

www.mediar.cz

pro Time Warner aneb atnácti lety lobbovalo ne všechny vycházely z reality. Například na kabel se měly umisťovat jen takové programy, které vysílají alespoň 30 procent českých či slovenských pořadů/filmů. Není divu, že taková podmínka se vůbec nelíbila společnosti Time Warner, která v roce 1994 založila v Praze firmu HBO Česká republika, a která na nově vznikajícím trhu kabelové televize chtěla zhodnotit své archivy, a ne utrácet peníze za nákupy českých produkcí. Byl to údajně Ivan Hodač, který přijel do Prahy a najal si lobbistu schopného ovlivnit legislativní proces. Stal se jím James de Candole, britský politolog, novinář, který jako jeden z prvních v Česku provozoval řemeslo profesionálního lobbisty s prokazatelnými výsledky – například při prolomení tabákového monopolu firmy Philip Morris. Jeho firma CEC Government Relations se sídlem ve Sněmovní ulici se dala do práce, na jejímž konci stál paragraf zákona 301/1995 o rušení licenčních podmínek, pokud o to držitel licence požádá (viz box). Marně jsem se pokoušel zjistit, který z poslanců tento paragraf do zákona dodal. Jisté je jen to,

že vznikl na půdě hospodářského výboru a v následné diskusi se proti němu nikdo nepostavil. Rušení nerealistických licenčních podmínek u lokálních kabelových operátorů se bohužel poslaneckým kutilstvím rozšířilo i na celostátní terestrické televizní programy, což později způsobilo nemalé problémy a stálo také u počátků známých obchodních sporů o televizi Nova. Když jsem kdysi ještě na Britských listech napsal, že deregulace naší vysílací scény byla koupená Hollywoodem a kabeláři prostřednictvím CEC Government Relations, byl jsem kontaktován pracovnicí této agentury Danou J. V duchu nejlepších metod public relations se mi snažila vysvětlit, že v aktivitě CEC Government Relations žádné peníze nebyly a že poskytování odborných konzultací poslancům patří mezi zcela legální a legitimní nástroje parlamentního lobbingu. Tím jsem získal nepřímý důkaz, že moje hypotéza o spojení Ivan Hodač – CEC Government Relations – Sněmovna byla pravdivá. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

sloupek

Proč se vracejí VyVol

Proč? Milana Krumla 25. 8. 2010

ožná si na ně vzpomínáte. To byla reality show, díky níž se poprvé Primě podařilo porazit Novu a posléze dalšími dvěma řadami vysílanými krátce po sobě na dlouho pohřbít žánr takzvané kontejnerové reality show v České republice. Vyvolení (v Maďarsku, odkud pocházejí, známí jako Való Világ) byli pozoruhodní už od samého vzniku. Především, a to je třeba říci hned na úvod, šlo o kopii mnohem známějšího a rozšířenějšího formátu Big Brother, a to kopii nepříliš odlišnou. Však to také vyvolalo velké nepříjemnosti a stížnosti společnosti Endemol, která práva na Velkého bratra vlastní. Vyvolení nicméně na maďarské RTL Klub v letech 2002 až 2004 uspěli a v konkurenční

TV2 kvůli nim nejprve odsunuli Big Brothera do nočních hodin a později zcela zrušili. A teď jsou tedy Vyvolení zpátky. Od podzimu poběží na RTL Klub jejich čtvrtá řada. Co je na tom zajímavého? Jde přece o u nás vyhořelý projekt a maďarská televizní scéna rozhodně není z hlediska zbytku Evropy nějakým „trend-setterem“. Je i není. Už pět se mluví o tom, že tyto velké kontejnerové reality show (říká se jim tak, protože obydlí kandidátů v Big Brotherovi neslo původně název „obytný kontejner“) jsou v podstatě mrtvé, nijak se nevyvíjí a zájem o ně mezi diváky rapidně upadá. Před dvěma lety by si na jejich zmrtvýchvstání nevsadil nikdo z televizní branže, včetně autora těchto řádek, ani korunu. Zdálo se, že jde o uzavřenou a v mnoha ohledech kontroverzní kapitolu v dějinách televizní zábavy. Big Brother v podstatě přežíval na dvou teritoriích – v Británii a Německu, s novými nápady nikdo nepřicházel. Ale pak přišla krize. Jinak řečeno – nastal odliv reklamy, a aby televize udržely své příjmy a akcionáři dostali své dividendy, bylo nutné začít šetřit na nákladech. Reality show, ať už kontejnerová nebo třeba castingová (například SuperStar a X-factor) sice představuje velkou investici, ale když se posléze podíváme, jak často se vysílá, jakou má

www.mediar.cz

lení?

sledovanost, jak se s ní dá pracovat z hlediska sponzorů a product placementu, zjistíme, že jednotlivé hodinové epizody jsou podstatně levnější než hraná tvorba se stejnou stopáží. Navíc – třeba televizní seriál se musí napsat, natočit, poté probíhá postprodukce, musí se na něj najít adekvátní vysílací čas a navíc, je-li příliš drahý, je to i otázka, zda jej nasazovat v době, kdy výtěžky z reklamy jsou nízké. Reality show se dá připravit ve srovnání s hranou tvorbou velmi rychle, její nasazení do programu probíhá podle logiky, kterou diváci znají, nepřekvapuje je, a i když není takové množství reklamy jako obvykle, reality show představuje přece jen jiný obchodní model než třeba hraný seriál. To všechno stratégové komerčních televizí ve světě nyní znovu zvažují. V první fázi návratu Big Brothera a spol. se objevilo několik nových nápadů – například The Colony, v níž skupina lidí obývá opuštěnou halu staré továrny a jejich úkolem je přežít a bojovat o jídlo a zdroje – ve velkoměstě zničeném přírodní katastrofou. Nicméně novinky nejsou zárukou úspěchu. Teprve výsledky amerického Big Brothera (již dvanáctá řada), nasazeného na CBS počátkem července, naznačují, že jeho návrat je definitivní. CBS jej nasadila do letního schématu, tedy sice nikoli

do hlavní sezóny, která začíná až od poloviny září, ale i tak se většina pořadů, věnovaných dění ve vile izolované od vnějšího světa, zařadila do žebříčku dvaceti nejsledovanějších pořadů společnosti Nielsen – což znamená, že se na ně dívalo přes 6 milionů diváků –, na vylučovací díly pak kolem osmi. Britský Channel 4 sice loni tvrdil, že po odvysílání letošní jedenácté řady toto léto show končí, ale kdoví. Zvláště, když se dostalo stanici po loňské kritice letos příznivého ohlasu – například Guardian pochválil výběr kandidátů i nové nápady jako je třeba takzvaný Strom pokušení. Pokud přijdou odpovídající výsledky, nepochybně bude Channel 4 v pokušení své rozhodnutí revidovat. V Německu si už zvykli na model vysílání téměř non stop – RTL II má Big Brothera tradičně v nabídce už řadu let. Zatím poslední, desátá řada, skončila letos v srpnu. I tady může dojít k podstatné změně: úspěch může podnítit zájem větší sestry – RTL, která kdysi show také vysílala. Pokud někdo nepřijde s jiným, výrazně pozměněným modelem show, při níž je skupina lidí izolovaná od okolního světa nucena naplňovat nějaké vzorce chování, které od ní diváci očekávají, dá se předpokládat, že Big Brother a příbuzné formáty zažijí druhou etapu celosvětové slávy. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

sloupek

Nastala snad tvůrčí krize?

Reklamní blok Dana RůžičkY 26. 8. 2010

mne určitě. Toto je můj čtvrtý reklamní blok a mé rozpoložení, tváří v tvář monitoru, mi pomohlo alespoň s názvem článku. Ale už je to dobré. Cítím, že jsem chytil slinu, cítím, jak se mi trhá literární střevo pod nátlakem dobře zvoleného laxativa inspirace… A vůbec – o krizích se píše samo. Finanční krizi překvapivě doplňuje krize tvůrčí. A to i přesto, že si od té finanční mnozí slibovali, že nás naučí být kreativnější, vynalézavější a tedy konečně efektivnější. Jeden můj bývalý kolega mi radil: Napiš o tom, že jsme si navzájem (rozuměj agentury klientům) na začátku krize dočasně pomohli a jak se na to teď jaksi zapomnělo a ceny se už asi nikdy nevrátí tam, co byly „před krizí“. Po chvilce soucitného váhání jsem mu odpověděl, jestli to ná-

hodou není teď tak, jak by to mělo být, a jestli ten stav „před“ náhodou nebyl nenormální? Mimochodem – já osobně na léčbu krizí stále věřím a doufám, že se tak snad brzy stane a snažím se o to ostošest. Nicméně tvůrčímu rozletu a hledání nových cestiček, zarostlých v našem českém marketingovém pralese, stále cosi brání. Setrvačnost? Strach? Vyčkávání? Záměrně nezmiňuji, zda klientů či agentur. Na vině jsou totiž asi všichni. Dejte nám – kreativcům – mačety do rukou a uvidíte. Proklestíme si cestu z tvůrčí krize! Proč si hrát na kreativitu a efektivitu jen na EFFIE a na Louskáčku? Všichni víme, že je to čím dál více o vyplňování přihlášek a jejich kvalitě. Hrajme si více ve skutečném reklamním světě. Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je vymýšlet snad posté, jak kreativně dramatizovat například neomezenost – oblíbené zaklínadlo mobilních operátorů. A jak je těžké formulovat stále stejné nabídky jako něco nového – revolučního. Nejlépe opět neomezeného. Nikdy jsem si nemyslel, jak může neomezenost působit omezeně. A co takhle začít u produktů a služeb? Vymyslet takové, na kterých se tvůrčí krize neobjeví, protože již samotný produkt bude něčím nový. Celý sloupek čtěte na www.mediar.cz

Interaktivní webové infografiky využívající 3D animaci

Infografiky pro tištěná média a firmy

Vyvíjíme aplikace pro iPhone a iPad

Multimediální speciály spojující video, audio, grafiku a text

Našimi klienty jsou např. ČT, iHNed.cz, Sme.sk, El mundo (Španělsko) , Alyaum (Saudská Arábie) , NWZ online (Německo)

Více na www.vizualne.cz

Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme. Připravováno ve