16. - 22. 4. 2011 by Médiář

16. – 22. 4. 2011

Šéf Reflexu Pavel Šafr povede i Blesk Na českých Young Lions triumfují ženy Česká pozice Istvána Lékó roste díky sociálním sítím Sloupky

Růžička

Šmíd

Kruml

Prchal

Fridrich

Zbiejczuk

tisk

Pavel Šafr bude krom Mužík po 10 letech o Ondřej Aust 20. 4. 2011

enerální ředitelka největšího vydavatelského domu v Česku Libuše Šmuclerová se rozhodla pro změnu v čele klíčového titulu firmy. Dosavadní šéfredaktor společenského týdeníku Reflex Pavel Šafr přebírá od 1. května vedení bulvárního deníku Blesk, v nové funkci nazvané „ředitel skupiny Blesk“. Jeho dosavadní šéf Vladimír Mužík odchází z firmy po deseti letech. „Pavel Šafr přichází do Blesku z časopisu Reflex, kde od roku 2008 zastává post šéfredaktora a který souběžně s Bleskem povede i nadále,“ uvedla společnost Ringier Axel Springer CZ, která oba tituly vydává. Podobný model Šmuclerová zvolila už před dvěma roky, kdy Šafr souběžně s Reflexem vedl čtrnáctideník pro mladé chlapce ABC – titul tehdy bylo třeba „posunout dál“. Řádného šéfa tehdy „Ábíčko“ dostalo po sedmi měsících. Vladimír Mužík podle oficiální verze „odstoupil na vlastní žádost“. „Odchází k 30. dubnu,“ sdělila na dotaz Médiáře mluvčí Ringieru.

Blesku stejně jako ostatním českým novinám setrvale klesal prodaný náklad: v roce 2005 prodával přes půl milionu výtisků denně, loni to bylo 388 tisíc. Právě horší prodeje Blesku snížily loňské tržby Ringieru. Šafrovi se naopak povedlo zvýšit po svém příchodu prodaný náklad Reflexu, z 51 tisíc v roce 2008 na 62 tisíc o rok později. Mužíkovi je 34 let, Blesk vedl od podzimu 2006, předtím šéfoval čtyři roky Novému Času na Slovensku. Šafrovi je 43, byl v minulosti šéfredaktorem už čtyř deníků, dosud ale žádného bulvárního. V roce 1993 vedl Český deník, o rok později přestoupil na post šéfredaktora Denního Telegrafu. Od roku 1997 pod jeho vedením vycházely Lidové noviny, spolu s nimiž přešel v roce 1998 z vydavatelství Ringier ČR pod vydavatelství Mafra. V letech 2001–2006 pracoval jako šéfredaktor MF Dnes, mimo jiné vedl obsahovou a grafickou modernizaci deníku. Od roku 2007 do května 2008 působil jako zástupce generálního ředitele a ředitel redakcí ve vydavatelství Economia.

mě Reflexu řídit i Blesk. opouští Ringier Pavel Šafr. Foto: Ringier

Skupina Blesk sestává z nejčtenějšího českého deníku Blesk, Nedělního Blesku, suplementů Blesk magazín (nejčtenější český titul celkově) a Blesk Reality&Bydlení a serveru Blesk.cz. Tištěné tituly skupiny Blesk mají dohromady téměř 2,5 milionu čtenářů na vydání, Blesk.cz navštíví přes 1,1 milionu uživatelů měsíčně. Online zverimex V online prostředí se chce Ringier orientovat kromě obsahu také na transakční modely. K úspěšné čtenářské soutěži o nejlepšího psa spustil minulou středu nový online obchod s širokým sortimentem pro malá domácí zvířata, na adrese shop.nejpes.cz. Nabídne široký sortiment zboží vlastníkům psů, ale také chovatelům dalších drobných domácích mazlíčků (koček, papoušků, hlodavců, rybiček atd.). Uživatelé budou moci využít cenově výhodné akční nabídky a soutěže, obchod nabízí také dovoz objednaného zboží domů nebo možnost osobního odběru v kamenných prodejnách. Už loni v prosinci Ringier zakoupil agregátor nabídek slevových serverů Sleviště.cz, které nyní mohutně podporuje v tištěných titulech.

satelitní televize 4

Skylink má nový časopis, řídí ho David Shorf Ondřej Aust 21. 4. 2011

ejvětší česko-slovenská satelitní platforma Skylink uvádí nový čtrnáctideník Skylink TV, koncipovaný jako lifestylový časopis s televizním programem. Má být bonusem pro platící, věrné zákazníky a podpořit prodej placených programových balíčků. Navazuje na magazín, který Skylink posílal svým zákazníkům dvakrát ročně. Šéfredaktorem magazínu Skylink TV je David Shorf, který byl dlouholetým zástupcem šéfredaktora Lidových novin. Vydavatelem magazínu je společnost PRAM Consulting, distributorem Česká pošta. „Dovolím si tvrdit, že jde o největší projekt firemního magazínu za několik posledních let,“ prohlásil Patrik Schober, managing partner PRAM Consulting. Jednou z píšících spoluautorek redakční části je Iva Macků, nedávno oceněná jako „best of best“ mezi kreativci. Moderátora Roberta Zárubu do prvního čísla fotografovala Jarmila Kovaříková, také ona bude pravidelnou spolupracovnicí. Celobarevný titul má formát A4 a 116 stran, z toho 12 redakčních, 8

David Shorf poskytuje rozhovor v klubu SaSaZu, kde časopis Skylink TV pokřtila Halina Pawlowská. Foto: Ondřej Aust

„navigačních“, 10 inzertních, 4 tvoří informace od Skylinku pro zákazníky a 84 je programových. Přinese program všech stanic, které Skylink vysílá, preferovat má placené. Časopis bude vycházet ve dvou mutacích, v češtině a ve slovenštině

Dočtěte si na Médiář.cz

public relations

Obrat AMI Communications loni překročil 260 milionů Kč Ondřej Aust 23. 4. 2011

brat komunikační skupiny AMI Communications loni překročil 260 milionů korun (10 milionů eur). „Největší částí se na příjmech skupiny podílí PR agentura AMI Communications se svými plně vlastněnými dceřinými společnostmi, která v roce 2010 dosáhla příjmů z honorářů (income fee) 119 milionů korun,“ sdělila společnost. PR agentura skupiny je největší svého druhu v Česku. Mezi klinety skupiny patří Česká pojišťovna, ČEZ, Dell, GlaxoSmithKline, Plzeňský Prazdroj, Raiffeisenbank, Telefónica O2, Unilever či Wrigley. Kromě České republiky AMI Communications působí i v Bulharsku, Rumunsku a Slovenské republice; na Slovensku rostla nejsilněji. Na všech těchto trzích reprezentuje Edelman, největší nezávislou PR agenturu na světě. AMI Communications vznikla v roce 1995 v Česku, zaměstnává zde 85 lidí. Na domácím trhu skupina loni investovala především do rozvoje nové společnosti Digital Communi-

cations, která se specializuje na budování a podporu značek pomocí internetu a nových médií. „Zadavatelé v České republice přestali loni o kampaních na sociálních sítích pouze mluvit a začali do nich více investovat. Online komunikace se stala důležitou součástí rozpočtů na public relations,“ tvrdí managing partner skupiny Marek Stránský. Čerstvou zakázkou jsou PR služby pro Unibail-Rodamco, společnost, jež vlastní a provozuje obchodní centra Černý Most, Chodov a většinově vlastní Arkády Pankrác. AMI zvítězila na počátku roku ve výběrovém řízení, kterého se účastnilo 6 agentur. „V současné době je naším primárním úkolem informovat o výstavbě nového regionálního nákupního centra Centrum Černý Most,“ uvedla Lenka Dvořáková, marketingová ředitelka společnosti Unibail-Rodamco. Unibail-Rodamco provozuje, investuje a staví nakupní, kancelářské, konferenční i výstavní nemovitosti. Je kótovaná na burze, působí ve 12 zemích Evropy, má 1600 zaměstnanců. Hodnota jejího portfolia činí 24,5 miliard eur.

internet 6

Českou pozici navštíví měsíčně 85 tisíc lidí Ondřej Aust 22. 4. 2011

erstvý zpravodajský a názorový server Česká pozice navštíví měsíčně 85 tisíc lidí, kteří zhlédnou na 420 tisíc stránek. Ukazují to březnová čísla měření Google Analytics, která zástupci serveru Médiáři poskytli. V prosinci 2010, prvním měsíci provozu, měl web 16 tisíc návštěvníků. Server, který založil spustil bývalý dlouholetý šéfredaktor časopisu Euro István Lékó, patří z hlediska nákladů k nemalým projektům – z Eura do něj přešly zhruba dvě desítky lidí a roční provoz má stát, jak Lékó řekl Médiáři před startem České pozice, kolem 30 milionů korun. Web žije z reklamy, jak ale zaznělo z úst otce projektu na lednové konferenci v Praze, nemusí si na sebe vydělat. Od začátku roku na České pozici inzerovaly například Raiffeisenbank, ČSOB, Veolia, Unicredit Leasing, Rezidence Královské Vinohrady či Rezidenční park Baarova. „Inzertní obraty nesdělujeme, nicméně se zájem o inzerci postupně zvyšuje,“ nechtěla být konkrétní obchodní ředitelka Klára Kortusová.

István Lékó. Foto: Richard Cortés, Česká pozice

Redakce si pochvaluje, jak jí v dubnu pomohla vládní krize. Kromě dosud nejvyšší týdenní návštěvnosti (od 11. do 17. 4. to bylo 56 tisíc lidí a 190 tisíc zobrazených stránek) a citací v mainstreamových médiích vyzdvihuje silný a pozitivní ohlas v sociálních sítích.

Dočtěte si na Médiář.cz

data

Sledovanost televizí Nejsledovanější televizní pořady od 11. do 17. 4. 2011* titul

kanál

% národa

milionů diváků

Ordinace v růžové zahradě 2 (úterý)

Nova

22,7

2,00

3 plus 1 s Miroslavem Donutilem

ČT1

14,6

1,29

Četnické humoresky

ČT1

14,5

1,28

Ulice (středa)

Nova

14,2

1,25 1,22

Česko Slovenská SuperStar II (neděle)

Nova

13,8

Zázraky přírody

ČT1

13,1

1,16

Comeback

Nova

13,1

1,15

Cesty domů (středa)

Prima

12,2

1,07

Tisíc a jedna noc (středa)

Nova

12,0

1,05

Víkend

Nova

11,5

1,02

* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let. Zdroj: ATO-Mediaresearch via ZenithOptimedia

Nejmedializovanější témata Top kauzy 15. týdne 2011 (11. – 17. dubna) Podle počtu příspěvků věnovaných jednotlivým kauzám Vládní krize v ČR

492

596

celostátní deníky TV a rozhlas týdeníky

46 50 1

Budoucnost Sazky

28 14

Klausovo chilské pero 0

200

400

600

800

1000

1200

Sledovaná média: celostátní deníky (Haló noviny, HN, LN, MF Dnes, Právo), televize a rozhlas (ČRo, ČT, TV Nova, Prima TV, Impuls, Frekvence 1), týdeníky (Respekt, Reflex, Týden).

soutěž kreativců

Na českých Young Lio

2. místo: Felipe Nunes Franc Leagas Delaney Pra

1. místo: Alexandra Štefaňáková a Zuzana Gregorová, Publicis Prague Ondřej Aust 21. 4. 2011

ategorii Media a Print, dvě ze tří v letošní národním kole soutěže Young Lions 2011, vyhrály ženy. V kategorii Media to byly v úterý Kateřina Huňová a Hana Kundrátová z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V kategorii Print pak ve středu Alexandra Štefaňáková a Zuzana Gregorová z agentury Publicis Prague.

Úkolem v této kategorii bylo navrhnout komunikační strategii, která by pomohla novinám získat nové čtenáře či navrátit zpět bývalé čtenáře. Kateřina s Hanou postavily kampaň na myšlence, že informace jsou pro člověka stejně nezbytné jako jídlo, proto se rozhodly prezentovat noviny jako jídlo, součást menu, a nabízet je na obvyklých prodejních místech. „Na bedně“ za děvčaty ze Zlína skončili druzí Zdeněk Linc a Lenka Vránová z AdMarket.

ons triumfují ženy

co a Lauren Van Aswegen, aha

3. místo: Jan Diblík a Mikoláš Karas, COMTECH cz, třetí Jan Páv a Michal Ťoupalík z Mediaedge:cia. V kategorii Print měly soutěžní páry v kampani přesvědčovat, že seriózní noviny mají pro čtenáře smysl, aby se nestali ovce v rukou ostatních, kdo drží politickou a ekonomickou moc. Národní kolo soutěže Young Lions, v níž jde o účast na světovém

reklamním festivalu v Cannes, registruje letos dosud nejvyšší zájem účastníků. Do klání mladých kreativců do 28 let se přihlásilo 45 dvojic. Soutěž, kterou pořádají FLEmedia a Asociace komunikačních agentur, probíhá ve třech kategoriích, a sice Media (12 soutěžících párů), Cyber (10) a Print (23).

Foto, video a novinky ze soutěže sledujte na Médiář.cz

sloupek

Zvědaví, zda zabere Zetko? Reklamní blok Dana Růžičky

apomeňte. Záměr zajímavý. Zhotovení zjevně zaostává. Zatuchlá zhovadilost ze zatáhlé zábavy… atd. Zero. Tečka. Dál už mě to nebaví… A koho by to taky bavilo? Možná mladé lidi, pro které je to určené a kteří, jistě jako o závod, zmanipulovaně zaměňují závěry za zištným záměrem zakoupit zásoby Zetka.

Přehrajte si na Médiář.cz

Kdo neviděl, nepochopí. I v tomto případě tak nadále rozhodne o bytí a nebytí produktu jeho kvalita. Nikoli kvalita reklamy. Že se to dá dělat i jinak, je zřejmé: Skittles tedy umí i zábavná interaktivní videa! Nejenom televizní reklamy…

Zde je ovšem jedna, která opět nemá chybu:

Přehrajte si na Médiář.cz

Rychle se vraťme ke zdařilým interaktivním počinům. Ten s Tipp-Exem patří již ke klasice. I u nás vznikla v poslední době podobná interaktivní záležitost www.wherebadideasgotodie.com, neskrývající inspiraci v současném trendu internetových videí s volitelnými konci. Propaguje reklamní festival PIAF.

Škoda, že postrádá onu lehkost, kterou nepostrádají výše uvedené ukázky. Co do řemesla a technického provedení stránek je to čistá práce. Ale je to bohužel trochu zdlouhavé a chladné. Brutalita je jen na efekt a její šokující potenciál velmi rychle pomine. Škoda. Vidím spoustu pilné práce, které schází trochu nadhledu… Mimochodem – nadhled jsem se snažil do své vlastní verze vnést i já a tak první slovo (bad idea), které mne napadlo vyplnit, bylo PIAF. Fungovalo to náramně a určitě by to mělo i virální potenciál mezi lidmi, kteří festivalu buď nevěří, nebo nefandí. (Pozor! To já rozhodně nejsem. Já jsem jen realista se sklonem k cynismu a přeji každému jen to, co si zaslouží. Nic víc, nic míň). Asi jsem nebyl sám. Dnes, když jsem si na to vzpomněl, už toto slovo nefunguje. Je cenzurováno. Neutrální image festivalu je zachráněna. A tak to má být. Možná se ale bereme moc vážně…

sloupek

Směrnice o mediální v Česku po roce Pozorovatelna Milana Šmída

inulý týden uplynul rok ode dne, kdy Sněmovna přehlasovala senátní pozměňovací návrhy a schválila tak zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (132/2010 Sb.), obsahující i rozsáhlé změny zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (231/2001 Sb.). Co se změnilo na české mediální scéně po přijetí zákona, u jehož zrodu stojí poslední verze směrnice EU „Televize bez hranic“, přejmenovaná v prosinci 2007 na Směrnici o audiovizuálních mediálních službách (AVMS)? Na jedné straně se v televizi uvolnila a zjednodušila některá přísná pravidla vysílání reklamy, přijatá před čtvrt stoletím, kdy se Evropa ještě obávala přílišné amerikanizace evropské televizní scény. Ze všech množstevních limitů dnes zůstal jediný – dvacet procent vysílacího času, tedy 12 minut v jedné hodině. Už se netrestají dělené obrazovky s reklamním sdělením. Složité počítání minut při přerušování filmů a seriálů se vtělilo do jednoduchého pravidla –

vždy jednou v časovém úseku třiceti minut. Povolil se product placement, česky: umisťování produktu, které se dříve pokládalo za skrytou, tedy nedovolenou reklamu. Tuto změny mohl zaznamenat i český divák, i když ne vždy ke své spokojenosti. Přestože už v červnu loňského roku, při vstupu nového zákona v platnost, Rada pro rozhlasové

ích službách Vladimír Brabec propaguje v seriálu Ulice pastu Corega. Repro: nova.cz

a televizní vysílání (RRTV) vydala pokyny, jak by se měl produkt do pořadu citlivě podle nové normy umísťovat, inzerenti vyzkoušeli trpělivost rady i diváků a rozhodli se části seriálů přeměnit v neskrývaný teleshopping. V prosinci si toho všiml dokonce i bulvární Blesk, když se na titulní straně palcovými titulky dotázal: „Novo, proč przníš Ordinaci?“ Očividná propagace nábytku Jamall, vychvalování léčivého prostředku Allivictus v novácké Ordinaci, či herecká etuda Vladimíra Brabce s pastou Corega na zubní protézu v seriálu Ulice, nakonec přiměly RRTV k vyslání varovného signálu směrem

k inzerentům a producentům, aby to příliš nepřeháněli. Zatím úspěšně. Na straně druhé nový zákon, který rozšířil regulaci a dohled RRTV na audiovizuální služby dostupné online, toho na českém trhu příliš nezměnil. Snad nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že obsah čtyřiasedmdesáti registrovaných služeb by byl stejný, i kdyby tady žádný zákon neexistoval, a jejich provozovatelé se nemuseli u RRTV povinně registrovat.

Dočtěte si na Médiář.cz

sloupek

Proč se v Turecku po proti romantickému Proč Milana Krumla

urecké televizní stanici Show TV se povedlo něco, o čem řada tvůrců a producentů jinde většinou jenom sní. V lednu začala vysílat třináctidílný seriál Muhteşem Yüzyıl (Velkolepé století), o kterém se píše doma i v zahraničí, zabývají se jím vláda, parlament, politické strany i náboženské organizace. A přitom to měl být pouze výpravný historický epos, jehož hlavním tahákem byla romantická láska, překonávající zdánlivě nepřekročitelné hranice, nikoli politikum, které rozdělí zemi na dva nesmiřitelné tábory. Proč k tomu došlo, je patrné už ze stručného shrnutí děje. Píše se rok 1520. Mladý princ Sulejman se na lovu dozvídá, že jeho otec sultán Selim zemřel a tudíž se stává novým osmanským vládcem. Sulejman provádí řadu reforem, nechá popravit zkorumpovaného vezíra a připravuje se na válku, která by z Osmanské říše udělal nejmocnější impérium světa. Vedle těchto státnických úvah se mu ale nedaří zbavit se myšlenek na krásnou a svůdnou ženu. Ukra-

jinská otrokyně Roxelana (Hürrem) si předsevzala, že se pomstí za smrt svých rodičů. Z obyčejné příslušnice Sulejmanova harému se stane jeho nejoblíbenější milenkou (a posléze i další ženou) a tím vzbudí nenávist Sulejmanovy manželky a matky jeho syna Mustafy. Mezi oběma ženami vzplane boj, který (jak tvrdí producent v popisu seriálu) změní budoucnost

olitici bouřili seriálu Osmanské říše. Pro středoevropského diváka tedy možná zajímavé téma, leč nijak kontroverzní. Jenže v Turecku patří Sulejman I., zvaný také Nádherný, po zakladateli moderního tureckého státu Atatürkovi k nejobdivovanějším a nejváženějším postavám historie. Mimo jiné i proto, že jeho sen o světové velmoci se naplnil – Sulejman I. ovládl velkou část jižní Evropy (neúspěšně obléhal Vídeň), Střední východ a severní Afriku. Kromě toho systemizoval právní systém, podporoval umění a filosofii. V seriálu Muhteşem Yüzyıl ale diváci spíše než sultána státníka uvidí sultána zamilovaného, sultána užívajícího poměrně velmi příjemné součásti života u osmanského dvora. Co pro jedny představuje oblíbenou zábavu (Show TV dosahovala ve středu večer, kdy seriál vysílala, třicetiprocentního podílu na trhu), je pro jiné urážkou turectví. Podle Alima Isika, předsedy frakce ultrakonzervativní strany MHP v parlamentu to je „potupa turecké historie“. Členové radikálně islámské strany FP bývalého premiéra Erbakana demonstrovali s bubny a v historických kostýmech před sídlem Show TV a skandovali: „Zlomte

ruce těm, kteří se odvažují dotýkat se Osmanů!“ Už po odvysílání první epizody (5. ledna) obdržel regulační úřad RTÜK 5 tisíc stížností (na konci března jich bylo už 80 tisíc). Pohrozil proto stanici, že pokud budou i nadále narušovány národní a morální hodnoty společnosti, bude muset přistoupit k cenzuře. Tvůrci proto některé erotické scény vystříhali, nicméně sledovanost přesto kontinuálně stoupala. Předseda vlády Erdogan dokonce pohrozil zákazem seriálu, ovšem vláda posléze své výroky zmírnila – například ministr kultury Ertugrul Günay se nechal slyšet, že k demokracii a svobodě mínění patří i to, že se natáčejí filmy o slavných osobnostech, které se nemusí slíbit všem. Někteří historici se ohradili proti nepřesnostem (což ostatně bývá u každého podobného seriálu – v současnosti se například vede podobná debata o americké sérii Kennedyové), ale někteří také připomněli, že o životě na sultánově dvoře toho příliš nevíme.

Dočtěte si na Médiář.cz

sloupek

Čtyři perfektně idiots přináší S-levouš.cz Neztrapněte se Marka Prchala

o, když začal Slevomat, to bejvávaly na koleji časy. Svět byl fajn, svět byl náš. Byť mne mnohem víc přitáhly BonyBony, nevím proč, asi proto, že lidé z jejich okolí byli tak nějak blíž na mapě sociální sítě. Ale od té doby uplynulo spoustu času a slevomat buduje nebo kupuje snad úplně každý. Z luxusní Billy se stal Lidl, z Lidlu vietnamská prodejna dovezených prošlých jedů z německé skládky. Nepočítám, kolikrát jsem věnoval jako dárek službu, která pak, jak bylo shledáno, byla naprosto příšerná. Párkrát jsem potěšil, to ano. Ale trh slevomatů už není, co býval. Už jsem psal o tom, že další a další slevomaty legalizovaly lowendovou spotřebu nekvality a obecně nesmyslů. Zaplevelily schémata volného času lidí a dokonce ani lidé z mého okolí nejsou imunní proti kampani na pozici Testovače slev. Někteří jej dokonce označují za svou práci snů. Dělalo se mi blbě, ale koukám, že někdo to měl stejně jako já. Koukněte na parodii tohohle světa, kterou

jsem objevil. Jmenuje se S-levouš a někdo si ji udělal evidentně pro radost. Přináší čtyři dokonale idiotské dealy, to je vše. Nic víc. Jasně, někdo chce spustit další slevomat, tak si dělá malý teaser. Nebo se vymezí vůči ostatním, viz též Tlampion.cz a Slevo-hmat.cz. Jak jinak ostatně odkomunikovat čtyřstého prvního?

ské dealy

S-levouš paroduje Seznam Tip a psího maskota portálu. Repro: s-levous.cz

Na totéž téma čtěte také: Tomáš Čupr jako DJ Arnoštek v parodické kampani Aukra. Šéf Slevomatu to kritizuje

sloupek

Internet noviny nezachrání V síti Milana Fridricha

řed deseti lety mi jeden přední německý novinář řekl: v roce 2010 budou možná moje noviny vycházet už jen na internetu. Měl smutek v hlase, ale rovněž naději. Měl rád papír, ale věděl, že vývoj nezastaví. Jeho slova se nenaplnila, ale k radosti v roce 2011 důvod rozhodně nemá. Ukázalo se totiž, že něco jako přesun novin na internet je chiméra. Stejně jako se nemohla zachraňovat společenská role divadla tím, že se začne natáčet na film a pouštět v kině, nejde něco tak osobitého, čím jsou papírové noviny, jednoduše přesadit jako květinu do virtuálního světa. Takhle banálně a vypočitatelně svět nefunguje. Pravou podstatu problému novin s internetem zakrývají dohady, jak zpoplatnit na webu obsah. O peníze přitom jde až ve druhé řadě. Hlavní problém pro textovou novinařinu a noviny jako takové tkví v podobě webu, v tom, čím je a čím se stává. Pokud pochopíme tento problém, budeme zpoplatňování novin na webu vnímat zcela jinak než dosud.

Internet je multimediální prostor s nekonečnými variacemi služeb a informací. Stírá hranice mezi médii a žánry. Obsah internetu je digitální, virtuální a online. Mění se i mediální forma. Na web proto nejde „naskenovat“ noviny a čekat úspěch. Stejně tak nejde na internetu prostě jen pustit televize nebo rozhlas. Každé médium musí uzpůsobit svoji

formu a obsah tomu, jak lidé chtějí média na webu konzumovat. Oni jsou pány našeho konání. S nástupem současného internetu postaveného na efektivním vyhledávání a propojení uživatelů sociálními sítěmi se zcela změnila realita. Dřívější rozdělení médií na papírové, zvukové a vizuální existuje už jen dočasně mimo online svět webu. A bude postupně odumírat. Na internetu jsou veškerá média jedním multimediálním gulášem, a je jedno, kdo ho vaří. Zpravodajský web je multimediálním mixem. Současný uživatel chce číst, slyšet a vidět, přehrávat si a sdílet informace s jinými lidmi na sociálních sítích. Nerozlišuje, jestli se něco na webu tváří jako noviny nebo televize. Loví informace a jejich forma je vedlejší. Když jej zaujme nějaká zpráva o zajímavém státnickém projevu, chce jej taky vidět a pak ho poslat přátelům. Logické a snadné. Noviny byly určené pro jiný zážitek, jinou dobu. Noviny přinášely zprávy, analýzy, fotografie a komentáře přenesené profesionály na papír. V úhledném balení dle novinářské logiky vznikl

uzavřený útvar jménem „novinové vydání“. Každé noviny byly takovým malým literárně publicistickým dílem o jednom dni. Dovedete si představit přenesení takového díla na internet? Pokud přejdete do virtuálního světa, řídíte se jinými zákony času, prostoru i konzumace. Na webu zpravodajsky poutá pozornost většinou jen to, co informuje o dění „právě teď“. Jelikož lidé, co pracují s počítačem, u něj sedí celé dny, chtějí rychlé, snadné a přehledné zprávy. Číst obsáhlou zprávu o den staré události, je nenapadne. Proč by to dělali? To viděli přece už v televizi a četli včera. Novinový komentář uživatele už zajímá víc, ale dle studií, když si má člověk vybrat mezi zhlédnutím aktuálního videa a čtením analýzy, pustí si video. Počítač nebo tablet jsou také televizor a audiovizuální zpráva má působivější efekt a navíc se konzumuje pasivně. Rychle se vstřebá a je komplexní.

Dočtěte si na Médiář.cz

sloupek

Ghostsquare – sociá pro místa, kde to ne Feed na víkend Adama Zbiejczuka

echci jen představit zajímavý projekt – ale v ideálním případě pozvat čtenáře, aby se k němu připojili se svými nápady. LBS (location based services – čili služby založené na lokaci uživatele) jsou podle mnohých ta „další velká věc“ a proto se dostává službám jako Foursquare velké pozornosti, přestože jejich rozšíření v ČR je mizivé. Potenciál kombinace sociálních sítí, chytrých telefonů a vychytralých uživatelů a marketerů se ovšem opravdu může ukázat jako dostatečný. Že je možné se k těmto službám postavit i docela jinak, ukazuje projekt Ghostsquare. Ve čtvrtek ho na vernisáži výstavy Datapolis (součást pátého ročníku velmi zajímavého mezinárodního bienále Enter) představil Josef Šlerka, šéf výzkumu a vývoje v našem Ataxo Interactive. Sociální sítě nás obvykle spojují s kamarády či známými, stále častěji také s firmami a značkami. V případě LBS služeb potom ukazují, které místo se komu líbí, kde jsou vaši

přátelé a kde to vůbec „žije“. Ghostsquare oproti tomu upozorňuje na místa, která zmizela. Je to vizualizace duchů, abyste ve všem tom shonu nezapomněli, že na daném místě bylo možná kdysi dávno něco docela jiného. Mezi prvními přidanými místy jsou zaniklé obce v Sudetech, které jsou takovým typickým reprezentantem duchů

ální síť ežije osidlujících naše luhy a háje. Ale samozřejmě: zmizelých míst existuje mnohem víc, různých druhů. Podobná sociální síť si jistě najde své příznivce ve zcela odlišných komunitách. Archeologové a zájemci o historii mohou přidávat místa bývalých sídlišť nebo bitev. Nejen v Praze by jistě stála za pozornost mapa hudebních klubů, které nevydržely tlak okolí a byly nuceny kvůli hluku ukončit svůj provoz. Ekologové by si mohli do mapy přidat obce, které spolkly rypadla při těžbě uhlí nebo přehrady. A třeba příznivci staré železnice by ocenili podobnou mapu zrušených nádraží. Duchem je ale i projekt sám svým provedením. Kde ho najdete? Na Foursquare. Místa jsou vytvářena

jako běžné venues, primárním poznávacím znamením je obsah tipu. Tento projekt nemá komerční charakter a nezíská od investorů miliony – ale může být pro mnoho lidí zajímavý a pro někoho i užitečný. Podívejte se na Ghostsquare.com a zkuste nám napsat (zde do komentářů nebo na mail), pokud byste měli chuť se zapojit nebo by vás jen napadla další možnost využití.

Server Médiář.cz podporují

Editor Ondřej Aust Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na ondrej@aust.cz Dotazy ohledně inzerce směřujte na jana@vyhlidalova.cz Vydává občanské sdružení Médiář.cz Copyright © Médiář.cz 2011