• PODLE LEGENDY UJDE ZAKLADATEL ROSENKRUC!ANO VE 106 LETECH 50 KM DENNE
nejmocnejsich Kdo tajnych spolecnosti:
USI-IUJ-e
7 o ovladnuti sveta? Na slolicku pokleka mUI, klerV ma kolem krku provaz. Ma odhalenou levou pali, levou manu prsou a prave koleno a je bez leve bOlY. Pravou ruku poklada na Bibli, levou ruku na srdce a pevnym hlasem pronasi pied miSb'em slova prisahy: "Nevvjevim na veiejnosti nic z praci, klere se konaji v hili. Neprozradim jmena jinych zednaru. "
O
bfad zasveceni do tajne l6ze zednaru je u konce. Proc je tak pnsne utajovany? Vetsinou jde clenurn podobnych spolku 0 rnoc a vliv, a proto se uchyluji do podzernL Casto doslova. Dokonale plarmji sve ciny a snati se zrnenit dejiny. A nekdy se jim to dan. EPOCHA yarn pfedstavi sedm tajnych spolecnosti, rnezi nimiZj e fada rnocnych clenu. I proto je nejrliznejsi konspiracni teorie obviiiuji ze snahy ovladnout svet!
Zakladal spolek
i Jan
• Kdo:
Amos Komenskj? rosenkruciani
.Zaloieni: pocatek 17. stoletf • Kde: Nemecko latYmvekern fadu, jeilZ si dal do znaku zlatYkffi, na kterern je polozena mda ruze, je 17. stoleti. vyklad tohoto symbolu je nejasny.
Z
Podle jedne verze rna symbolizovat proces duchovni ocisty. Mezi pfedni rosenkruciany paW vYznarnni vedci, filozofove a umelci, jako napi'iklad astronorn Johannes Kepler (1571-1630). ~ . K jejich zakla-..A k';'" 1m h • R osen ruclanSnJ cram 'd' da t~1urn u, aJne na ryline z roku 1618 pam I Jan Amos KomenskY (1592-1670). Rosenkrucicini jejich prosti'ednictvfm ovladali v teto doM vedu i umeni a rozsii'ovali tak sve idecily. 0
v
•
Zemlel zakladalel ve 106 lelech? Podle legendy je zakladatelern tajneho stfedovekeho i'adu Ruze a Kiize Christian Rosenkreutz. Udajne se narodi v Nernecku v roce 1378. Od detstvl je vychovavan v klastefe v KoHne nad RYnern. Kdyz je plnoletY, vyda se do Orientu, kde se v rnarockern Fezu od arabskych rnagli vyuci lekai'stvi, levitaci, astralnirnu putovani a rnnoha jinYm urnenfm stfedoveke rnagie. Po navratu v roce 1410 zalozi s ti'erni nekdejsirni spoluzaky v KoHne nad Rynern bratrstvo Ruzoveho ki'ize. Zpocatku se venuje pouze uzdravovani nernajetnych. "jeSte ve 100 fetech ma 28 zubU a dokdie ujit behem jednoho dne vice nei 50 kilometru!" popisuji legendy. Kdyz v roce 1484 urnira ve veku 106 let, vypada v rakvi sotva na petactyi'icatnika. Srnutecni hoste se nestaci divit!
trstva) a Chymickd svatba Christiana Rosenkreutze. Po roce 1614 je v Nernecku vydava anonymni autor. Za nirn se nejspfS skrYva luteranskY teolog Johann Valentin Andreae (1586-1654). Prave tyto spisy jsou irnpulsern k zalozeni tajne spolecnosti, ktera vychcizi ze zapadni rnysticke a ezotericke tradice. Dnes se na jeho tradici odvolavaji svobodni zednari a nekolik dalsfch rnystickYch tajnych spolecnostL
Na poC3tku hyli stayjtelB chr3mU • Kdo:
svobodnf zednari
• Zaloieni: 1717 • Kde: Anglie VObOdnizednm sami sebe nove oznacuji za spolecenstvi bratn svobodnych a zvolenych zednaru. Nevefejne volne sdruZeni lidf rna fadu ritualu a tajernstvi. "Clenove nesmi
S
mfuvit 0 tom, co ve sviJch f6iich defaji, ani odhalit identitu dalsich clenu pod trestem smrti!" zni jedno z pravidel tohoto tajneho hnuti. To nahrava dodnes mnoha konspiracnim teorifm o zido-zednarskem spiknuti, ktere chce ovladnout svet. Pravdou ovsern je, ze svobodni zednm nejsou pouze vedci, umelci, podnikatele, ale i fada rnocnych lidf. Sill prY u zrodu USA a fada americkYch prezidentu k nirn pati'ila. )
Anonymni spiSYoiivuii Iradice
• Jednim z rosenkrucianu pry byl i nemeckY malemalik.aslrolog a aslronom Johannes Kepler, klery pusobil nekolik lei v Praze.
Rosenkreutz vsak ve skutecnosti nikdy nezil. Jeho postava, putovani a cely zivot jsou pouhou alegoriL Objevi se ve tfech rosenkrucianskYch rnanifestech Fama Fratemitatis Rosae Crucis (Povest bratrstva Ruzoveho ki'ize), Confessio Fraternitatis (Vyznani bra-
• Mezi svobodne zednafe palfila fada americ· kych prezidenlu. Zde je v zednafskem uboru zachycen Theodore Roosevelt (1858-1919).
Epoeha
31
a na Pentagon 11. zm 2001. Dokonce pry vymYvajilidem mozky prostrednictvim hudebni stanice MTV! Nebylo tomu vsak tak vzdy.
Nazev se pouiiva od 14. sloleli
• Svobodnf zednai'i slali u zrodu Spojenych slatU. Jednfm z nich byl i prvnf prezidenl George Washinglon (1732-1799). SlavnYmizedn.ili bylinapi'iklad Fran~ois- Marie Arouet de Voltaire (1694-1778), George Washington (1732-1799), Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832), Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) a Winston Churchill (1874-1965).
Poprve se nazev iluminati objevuje ve 14. stoleti, kdy ho pouzivaji bratn svobodneho ducha. V 15. stoleti se tak jmenuji i dalSi skupiny. Podle jejich uceni dospeje clovek k prozreni diky povznesenemu vedomi osviceni. A nepotrebu- haupl (1748-183D) je k tomu komunikovat s nejakou vyssi nebo tajnou autoritou. Nejcasteji se vsak oznaceni iluminati pouziva pro osvicenou tajnou spolecnost bavorsti iluminati.
Pocet loii rychle stoupa
Pretahuii svobodne zednare
Pocatky moderniho zednarstvi muzeme vystopovat ai v roce 1717, kdy se v LondYnena den sv. Jana Ki'titele, 24. cervna, spoji ctyi'i 10ndYnske loZe, tedy skupiny zednaru, do Velke loze 10ndYnske.Za pet let stoupne pocet lon, ktere jsou soucasti Velke loze, na 30. V roce 1750 uZ jich bylo 270. V te dobe uZto nenfjen sdruZenf zednfkU a stavitehl chramu (z francouzskeho oznaceni zednaru malfonnerie, coz znamena puvodne zdivo, vzniklo i anglicke masonry). Jeho cleny se stavaji lide na hony vzdalenf stavitelskemu umenf. Dnes existuji svobodni zedmill v mnoha formach a hlasi se k nim po celem svete kolem sesti milionu clenu.
Hnuti volnomyslenMru zaklada 1. kvetna 1776 v Ingolstadtu jezuitsk)' ucednik Johann Adam Weishaupt (1748-1830). Je prvnim svetskym profesorem kanonickeho prava na univerzite v Ingolstadtu. Mezi cleny pam mnoho vlivnych intelektualu a pokrokoyYch politiku. Bavorsti ilumin8.ti je ziskavaji nejspiS i mezi soucasnYmi a bYvalYmizednan. V roce 1784 vsak bavorska vlada zakazuje vsechny tajne spolecnosti vcetne iluminatu a svobodnych zednaru. Nedlouho pote se
Pochazi od slavitele chramu, nebo od lemplaru? Sami svobodni zednili datuji svlij puvod daleko pred rok 1717. V takzvane Chnimove legende se pravi, ze puvod zednaru pochazi od Hirama Abiffa, stavitele Salamounova chramu. Podle jine verze se svobodni zednili snaii navazat na odkaz radu templaru. Ten je zmsen v roce 1307 na pi'ikaz francouzskeho krale Filipa Iv. Slicneho (1268-1314) a papeze Klementa V. (1264-1314). VUdce templaru Jacques de Molay (asi 1243-1314) je upalen na hranici 11. brezna 1314.
Vymyvajf mozky. pomocf budebnj stanjce? • Kdo:
struktura bavorskych iluminatu rozpada. Nyni se k ilumin8.tum hlasi rada sku pin a organizaci. Patn k nim napi'iklad nabozensko-magick)' rad Ordo Templi Orientis.
i1uminati
• Zaloieni: oznaceni se pouzivaod 14. stoletf, bavorstfiluminatijsou zalozeniv roce 1776 , • Kde: Bavorsko nes je za iluminaty oznacovana spiklenecM organizace, ktera Udajne tajne ndi svetove udalosti. Muze to bYt i moderni podoba bavorsk)'ch ilumin8.tu. Podle konspiracnich teorii jsou casto spojovani s NovYm svetovYm radem (NWO), v nemz bude cely svet nzen jedinou fasistickou vladou. Ta pry odstrani mnoho lidi. Zastanci techto teorii iluminaty mimo jine obviiiuji, ze stoji za utoky na Svetove obchodni centrum v New Yorku
O
• Takto si zaslanci konspiracnfch leorif pi'edslavuj[ lajnou schiizku iluminalii.
Studeotsk~ spolek taba za oj ky amerjcke politjky • Co: spolek Skull and Bones • Zaloien: 1832 • Kde: USA
ednim z nejelitnejsich a nejtajuplnejsich studentsk)'ch spolku na americkYch univerzitach je Skull and Bones (Lebka a kosti) na univerzite v Yale. Spolek uz Mvno prekrocil zdi univerzity. Jeho clenove pronikaji do vsech oblasti byznysu a vysoke americke politiky. Mezi cleny pam napi'iklad 27. prezident William Howard Taft (1857-1930), mi-
nistr zahranici Henry Stimson (1867-1950), zakladatel UNESCO Archibald MacLeish (1892-1982), vydavatel casopisu TimelLife Henry Luce (1898-1967) nebo 41. prezident George H. W. Bush (*1924). • Skull and Bones Priznivci konspiracma_~log.ule~ku nich teorii vsak Skull a zknzene hnaly. and Bones neobviiiuji pouze z toho, ze ovladaji americkou politiku, ale pnmo vytvareji tajnou vladu pod plastikem operaci zpravodajske sluzby. Organizace by podle nich mela mit prsty v zavrazdeni Johna Fitzgeralda Kennedyho (1917-1963) i v afei'e Watergate.
• Na folografii clenii Skull and Bones z roku 1947 slojf nalevo od hodin George H. W. Bush.
SVymclenum zajist'uie vyhody a privilegia Spolek v roce 1832 zakladaji podnikatel, ucitel a politik William Huntington Russell (1809-1885) a budouci ministr valky a spravedlnosti, americkY velvyslanec Alphonso Taft (1810-1891). At do soucasnosti je kaidy rok vybrano za cleny 15 mladYch. Jsou to takzvani rytii'i. Po promoci uz maji titul patriarchove radu. Od zalozenf spolku je iniciovano vice nez 2500 absolventu Yale, kten j sou prezdivani "Bonesmani". Po ukonceni studia ma spolek svYm clenum zajistit privilegia a yYhody. Podobne jako svobodni zednili sdileji stejne idealy, maji spolecne flnancnf zajmy a pomahaji si. Tato organizace se stane cernou lozi svobodneho zednarstvi.
Letnj tabory pro zasyeceoe • Co:
spolek Bohemian Grove
• Zaloien: 1872 • Kde: USA
ezi zasvecence sanfranciskeho spolku Bohemia Grove pam nebo pati'ili napi'iklad prosluli podnikatele Henry Ford (1863-1947) a William Randolph Hearst (1863-1951),
M
prezidenti George W. Bush (*1946), Jimmy Carter (*1924) nebo herec Clint Eastwood (*1930). Jejich prosti'ednictvim tahaji za nitky americkeho prfunyslu i vrcholne politiky.Bohemia Groveje pfitom v roce 1872 zalozen jako pansky-klub, kde by se mohli setk.ivat umiHci a podnikatele ze San Franciska, kten se zajimaji o umeni a literaturu. Za symbol si vyberou sovu. Sidlo klubu je v hotelu Astor na ulici Sacramento Street. 0 dva roky pozdeji uZ ma klub 182 elenii. Na klubovYchoznamenich se objevi logo Skajid pavouci sem nechodi" ze Shakespearovy komedie Sen nod Svatojdnske. A zaene tradice tabofeni behem eervence a srpna v sekvojovYchlesich v Sonoma County v Kalifornii. Patronem klubu se stane svatYJanNepomucky-. V roce 1899 si klub kupuje 160 akni pudy v oblasti Sequoia Valley,kteraje dnes znama jako Bohemian Grove.Behem nasledujicich let zvetsi Bohemian Grove svilj pozemek na dnesnich 1100 hektarU.
vznika v Nemeeku na zaeatku 20. stoleti. Sym· bolem fadu je svastika. Ma bratrskou hierarehiekou strukturu podobne jako svobodni zednan. Novaeky uei naeionalistickYm ideologiim nadfazenosti nordieke rasy a antisemitismu, stejne jako okultismu a magiekYm filozofiim. V roee 1918 dava skupine nazev spoleenost Thule Rudolf von Sebottendorff (1875-1945), okultista a nove zvolenyvildcebavorske odnoze zname jako Germanenorden Walvater.
Germanska Allanlida Nazev Thule je odvozen od bajneho ostrova Thule (nekdy take Tile), kterY popsali uZ stan Rekove. Z Thule meli mimo jine poehazet mjd zvani hyperboreani. Podle nemeeky-eh okultistU byl ostrov Thule germanskou Atlantidou, mystickYm prehistoricky-m ostrovem.
• Kde:
Nemecko
o spoleenosti Thule, ktera stala v pozaD di tfeti nse, vstupovali pfedevsim lide z vyssich kruhU. Patfili mezi ne slechtici, podnikatele, pravnici, soudci, lekafi a politici, kten se pozdeji stali vysoky-mifunkcionan NSDAP a nacistiekeho Nemeeka. Cleny byli napfiklad Heinrich Himmler (1900-1945), Joseph Goebbels (1897-1945), Hermann Goring (1893-1946) a Rudolf Hess (1894-1987). Dodnes se spekuluje, jestIi byl ofieialnim elenem i Adolf Hitler (1889-1945). S padem naeistiekeho rezimu
mizi i spoleenost Thule.
Oddillila se od germanskeho radu PUvodne se pfitom jedna 0 studijni skupinu, ktera spada pod Germanenorden, teutonskyneboli germansky- fad. Tato tajna spoleenost
stojiv jeho cele a ehranijej. • Jako sldlo si nechaji postavit kapli Bozihotela na Dobytcimtrhu (dnesnim KarlovenamestQ.Dochovala se zakladaci listina kaple, datovana 1. dubna 1381. Stavela se 11 let
• Bratrstvozaniklov 15. stoleti po smrti Vaclava IV. behem husitskYehbouff. • eleny spolecnosli Thule byli take nejvyssi pi'edstavitele ti'etf i'ise.
• Co: klub Bilderberg Group • zaloien: 1954
"Iedap' arjjski! praylastj
Bratrstvo sdruiuje tehdejiii elitu dvora krcile Vaclava IV. (1361-1419), kter-y
dyky, jlmii se Vaclav IV. na svem dvore obklopoval.
Tajne konference mocpjch a bohatjch
• Co: spolecnost Thule • zaloiena: 1918
• Vroce 1381 vznika v Praze ryze ceska tajna spolecnost, ktera si fika bratrstvo Obruce a kladiva.Veznaku ma obruc, v nizvisikladivo.
• Kaplebyla ehramem pro pfislusniky nizsislechty - rytii'e, zemany, vla-
Stoupenci spoleenosti vei'ili, ze moderni veda Thule prezila eela staleti. Predavaji ji vybrani zasvecenei do tohoto tajemstvi a ezoterieke moudrosti. Thuliste neustale hledaji tuto moudrost pomoci ritualu, diky kterYm navazuji spojeni s vyssimi bytostmi.
boha Molocha ze staroveky-ch kultur Blizkeho vYchodu. A sveruji mu lidajne i lidske obeti! Bohemian Grove funguje dodnes.
BRATRSTVO OBRUCE A KLADIVA
a v race 1791 byla do zakladu zbofena.
UClivaii boha Molocha? Z puvodniho klubu umenimilovnych muZu se postupne stava pohanskou skupinou, ktera kaZdoroene behem prvniho eervencoveho vikendu provadi pfed dvanactimetrovou sochou sovy ritual, takzvanou kremaci starosti. Odpilrci je ale obviiiuji, ze v podobe sovy uctivaji
•
• Kde:
Nizozemi
ilderberg Group ma mezi tajnymi spoleenostmi zvlastni postavenL Zadne riB tualy neprovozuji. Je to vYhradne elitni klub nejbohatSich svetovYeh finanenikU a vysoee postavenyeh politikU. Jejieh setk.3.nise konaji kaZdy rok na rilznyeh castech sveta a lokalita je vZdy utajena. Ueast je vYhradne na pozv.3.nia kaZdy rok se sjiZdiv prfuneru 120 aZ 140 hostU ze Severni Ameriky a zapadni Evropy.Novinai'i'unje vstup pnsne zakizan, eoz vyvolava nejrilznejSi spekulace. Podle konspiraenieh teom je eilem skupiny ovladnout svet.
Prvni selkani se osvildci Puvodni konferenee se kona 29.-31. kvetna 1954 v hotelu de Bilderberg nedaleko Arnhemu v Nizozemsku. Setk.3.nitehdy iniciuje skupina lidi v eele s polskYm politikem J6zefem Retingerem (1888-1960). Obavaji se narUstani antiamerikanismu v zapadni Evrope, a navrhuji proto mezinarodni konferenei, na ktere by se setkali pfedstavitele evropsky-ehzemi a Spojenych statU. Cilemje podpofit lepsi porozumeni mezi kulturami zapadni Evropya USA. Bavi se 0 hospodarske a politieke spolupraci, veetne
Od 18. stoleti se k nemu jako ke svemu pfedchudcl hlasi cesti svobodni zednari.
obrany. Po lispechu konferenee je zalozen staly ndici yYbor.Krome pofad.3.nikonferenci udrfuje neformalni sifjednotliveu, kten se mohou soukrome kontaktovat. Mezi hlavni pfedstavitele skupiny pam nizozemsky-prine Bernhard (1911-2004), britsq premier Alec Douglas-Home (1903-1995), britsq ekonom a bankef Eric Roll (1907-2005) a kralovna AlZMta II. (*1926).. PavelSkopek