Zeno Čižmář a Jindřích Rácek - Templářská legenda hradu Veveří by Mehdi Zejnulahu

PROVODCE

Zakladni kamen legendy

obeslal mnoho moravskych mest a obd s prosbou, aby mu jejich zasrupd opad';li vy:pisy z pametnich knih,' privilegii a listin

TempLirska legenda hradu Vevefi, kreri dodnes mnohym lidem neda spar, se zrodila v roce 1739, kdy neznamy autor sepsal dejiny hradu VeveH. Tento tzv. veversky rukopis' vyprivi pHbeh

rom, jak hrad v roce

puvodu mesta a jeho osudech. A tak pozadal i majite!e veverskeho'panst~i\

aby mu:

pujCili vsechny sve dosrupne archivni dokumemy k hisrorii hradu'. Ti mu vyhoy~li' ~ tf~tO zpusqbe~~e'dp Hofferovy sbirky mohl dostat i temo rukopis. Nekolik let po Hofferove sfl1l;tiv ~?ce '\747: rul~opis s cel~l\ a f:ase '~pet"

1059 zalozil knize Konrad. PH stvanici na jelena v techto konCinach zabloudil a znaven usnul. Z nadher-

sbirkou dokumemu

neho spanku, v nemz se mu zjevil vybudovany zamek, jej v korunach zdejsieh prastarych dubu probudilo

do Brna, az se dostal do sbirky moravskeho zemskeho hejtmana a pozdejsiho nejvymho,kanclere.hr~bete

tomro miste

velke hejno veverek. Uchvacen zdejsi krajinou a podporen znamenim sveho snu se rozhodlna postavit hrad a pojmenovat ho VeveHm. Rukopis pokracuje podrobnym dostal do rukou myty opredeneho s tajuplnym podzemim,

Iicenim, jak se hrad v roce 1253

rytifskeho radu temp!aI'u, ktefi jej prebudovali v mohurnou

aby v nem ukryli sve nashromHdene

pevnost

putoval jako Hofferova pozustalost z Brna do Vidne, pal< do Znoj~;"Prahy

Mitrovskeho. Informace

historii hradu VeveH z tohoro rukopisu jako prvni mezi moravskymi

Jan Petr Cerroni3 a FramisekJosefSchwoy.4

historiky

prevzali

Prvni z badatelu, hery jeho verohodnost zpochybnil, byl zna-

my archivar a falzifilGiror hisrorickych lisdn Amonin Bocek, kdyz v roce 1826 odmit! pravdivost informad

poklady.

Pred dm, neZ se hrad stal podle rukopisu majetkem Hd templM-u,Yevefi melo patfit Vracenovi z Pernstej-

o vyctu jmen prvnich purkrabi hradu Vevefi. Ale informace rukopisu

na. Ten se jeho majitelem stal tak, ze hrad s ceskym kralem Vaclavem vymenil za svoji driavu-

CiI, protoze jak spravne podotkl, se nezachovala Hdna pisemna zminka, ktera by existenci zdejsi komendy

mestecko

StrHek nedaleko Bystfice nad Pernstejnem. Rukopis dal vyprivi, jak se Vracen spolcil s rakouskym vevo-

tempWu vyvracela, a stejne tak neexisruje ani Hdny dokumem,

dou Friedrichem II. a kuli spolu politicke pikle proti krali Vaclavovi, a zejmena pak dopodrobna

nosti tempWu na VevefiS.

jak Vracennapomahal

Friedrichovi v milosrnych pletichach s krasnou Brunhildou,

popisuje,

videllskou mestankou.

spojirosti hradu s templari nevylou-

ktery by byl jasnym dllkazem

pfitom-

Moravsky hisrorik Vincenc Brandl se domnival, ze autorem veverskeho rukopisu byl hisrorik a urednik

Kral nakonec nechal Vracena uveznit na Zvikove, ale pomod jiste damy se mu pry podafilo prchnour

ve sluzbach hrabete Salma J. E. Horky, jehoz nazval prarym "filurarem hisrorickym,

a nasel azyl ve Francii, kde v roce 1252 vstoupil do Hdu templaru. Tern odkazal vsechen svuj majetek vcetne

diletamem nejskodlivejsiho dtuhu, ktery bere na sebe larvu Hormayra a jine mnoho roku salil ".G Podobne

hradu VeveH. S dm se ale nesmifil Vracenuv bratr, jisty Burian, pan hradu Pernstejna, a VeveH se svym

vojskem obsadil, a to navzdory romu, ze Vracenovo darovani bylo pry podle zemskeho prava plarne. Spor

chovni vie neZ kategoricky odmital, ze by Vevefi mohlo mit s tempLiE jakoukoliv souvislost a stejne jako

nem vyjadfil i Karel Eichler, auror uctyhodnych

druhym

Hajkem,

pamed veverskeho panstvi, hery jako katolicky du-

Buriana s templaH podle rukopisu rozhodla bitva, kteri se meIa odehrat 27. cervna roku 1253 nekde mezi

Brandl zastavalnazor, ze rukopis bylnapsan na zakazku, aby majite! panstvi mohl dodat svemu hradu punc

VeveHm a Ricany. V krute i'eZi, z niz vzeW tempWi jako vitezove, melo padnout 1 700 muzu vcerne mnoha

starobylosti a vaznost?

tempWskych

rydru, hefi pry byli pohfbeni v nedalekem lese ve dech hrobovych sachtach.

I dalSi z moravskych hisroriku 19. sroled oznacili veversky rukopis

templarske minulosti hradu za snusku

Hrad se pote stal sidlem templarske komendy diceti rydru, do jejichZ cela ve funkci komtura se nepostavil

famazie' jeho aurora, ktery se nechal unest tehdejsi skutecne vzedmurou vlnou romamizujid

nikdo jiny neZ prive Vracen z Pernstejna. Templari hrad podle svych potreb prebudovali a je!ite vice opev-

osvieenecke Evropy. Jeji pozornosti nemohlo mapovani dejiny zahadneho fad templaru uniknout.

nili a v utrobach pevnosti vybudovali podzemni chodby, sroly a klenute sklepy, aby v nich ukryli sve velike

V roce 1815 v casopisu Moravia anonymni auror publikoval danek, respektive prepsal barvity pfibeh vevel~

poklady a - podle slov rukopisu - "bohatstvi vife nepodobne ".

skeho rukopisu9• Tak templafska legenda hradu VeveH vsroupila do povedomi sirSi vefejnosti.

Na VeveH meli tempWi

konat sve tajne kapitulni schuze, a to v )et~ch 1258, 1274,"1280,

hisroriografie

1287,:1293/

Posledni, generilni kapitule v roce 1304, mel predsedat sam velmistl: Hdu ]aICubMolay. Rllkopis v soo.vis~ losti s popisem templarske hisrorie hradu obsahuje rycet mi~t!la"Mora";e; kdem~li templaH pusobit. Bajeni rukopisu pokracuje Iicenim historie hradu v nasledujidchs~aletieh,

i:toaido

roku 1739. V textu autor uvadi, ze cerpal z (dnes neznameho) pernstejnskehq

jeh6;~psani,

ar~hivq,; ja~ehosi prastarehQ

rukopisu Memorabilia Brunensia i z blize neurcenych. prado :Komenskehd·iHossn~aria.

Spar a templare

tedy

Dale'aponymni

Pocatky dejin hradu VeveH zahaluje pHslovecna mlha poznani, kteri se vznasi nad nepfiromnosti

pisem-

nych pramenll k jeho minulosti. Existence, respektive jmeno hradu je dnes znamymi listinami prukazne

autor ciruje i parou knihu Pesinova Mars Moravicus a knihu lffemorabilia Moraviae Ctibora Drnovs'keho.

poprve zmineno az v roce 1213 a pak se staroceska nebo nemecka forma jmena Vevefi vyskytuje jen ve

Rukopis na zaver informuje, ze 10. kverna 1710 udefil do blize' neurcepe hradni vez~ blesk,ktery zniCiI jeji

vztahu ke jmenllm velmozu, hefi se vetsinou povazuji za purkrabi hradu, tedy jeho sprivce. 0 majitelich

ban a s ni zniCiI i stare dokumemy

hradu z teto doby prameny mlc!. Pouze se predpoklada,

tykajid se historie hradu, ktere, byly v bani uchovavany, "

Impulz k sepsani veverskeho rukopisu dal s nejvetsi pra~dep'odqbh?sd

pisaem~;'avskych

sek, hisrorik Dismas Ignac Hoffer, hery prave v te d~be, s~i1enisestavit

d~jf~y Moravy; ~bir~1pci rPorav~·

skych panstvieh a mestech nejruznejsi mistopisne archivni doku~emy.Z~sveho

'zemsky~h de-'

dtulir sCarnil;roMe4nika.

ze hrad Vevefi byl v majetku krale ci jeho morav-

skeho mistodriitele. Tato nejasna hisrorie hradu trva az do pocatku 14. stoled. A prive rohoro obdobi se tyka i spornI' pllsobeni templaru na Vevefi. Historici, ktefi tuto spojitost odmitaji, argumemuji

dm, ze z pisemnych pramenu

whow obdobi jsou znama jen jmena veverskych purkrabL Ovsem jejich nezpochybnitelna jednoznacnou

existence nedava

odpoved' na otazku, kdo byl faktickym majitelem hradu. Prow neni vyloucena moinost, ie

jim byl i tempWsky fad a ie purkrabi v inkriminovanem

obdobi, tedy od roku 1252 ai do roku 1311, spravo-

vali hrad v jejich sluib:kh. Nelze odmfrnout ani uvahu, ie hrad mohl templarum dat do z:istavy jejich pHznivec kra] Vaclav II., pHpadne jim na VeveH dal proswr ke zffzeni sidla jejich komendy, tak jako se n.pHklad o tew moinosti spekuluje v pHpade hradu Bezdh Vznik tribunove kaple Matky boii na zapadnim

predhradi

kolem roku 1200 podle nazoru soucasnych

brnenskych hiswriku'o napovida, ie v techw mistech jii pred zaloienim gotickeho hradu v prvni polovine 13. swled exiswvala sidelni aglomerace s pravdepodobnym

velmoiskym

jii tehdy exiswvala vesnice, kteni je doloiena pisemnou zpravou husitske vojsko tahnoud

do Uher. Pci tom byla vesnice u hradu nejspiSe vyplenena a jisty Kurej, snad sprav-

ce hradu, ji pote nechal zcela rozbofie a jii nebyla nikdy obnovena." predhr.di

dvorcem. V jeho sousedsrvi snad

tom, ie 15. kvetna 1428 hrad oblehlo

PHtomnost tew vesnice na zap.dnim

mezi kapli a hradem pfi jiini mane cesty poevrdil i povrchovy archeologicky pruzkum.

Je docela moine, ie sporna komenda templ:ifu na Vevefi se nachazela prave v wmeo dvorci a jeji archieekcura nemusela mit, seejne jako i v jinych pfipadech, charakter opevneneho sidla a s blizkym hradem nemusela mit snad krome ochr.nne Nekolik pametnfku

funkce pHmou souvislost.

pocaekem sedmdesaeych let podalo osobni svedecevi12, ie nekdy ve tfidtych

letech se

v poli jiine od kaple, v mistech, kterym se Hkalo Rozbol'enaI3, vyoralo mnoistvi eerakowrych osmibokych dlaidic s morivem jakehosi dvojireho ctyWstkul4,

coi by na pfiwmnost

velmozskeho dvorce, respekeive

tempWske komendy mohlo ukazovat. Krome who se jinemu miseu nedaleko od kaple, jejii presna lokace dnes jiz neni znama, Hkalo Propadena Jouka. A w prow, ze se v tech to miseech nekdyv 19. swled zeme skutecne propadla do jakesi podzemni proswry. Karel Eichlet cuw udalose porvrdil i ve srych pameeech, kdyz se pousmal nad dm, ze nektefi blouznivci v odhalenem, do emy zejidm kraeeru, ustidm pry do vapencove jeskyne, vide!i ony legendarni eempWske chodby.t' Pro existenci templacske komendy na VeveH by mohla svedC'ie dnes neznama a blize neciwvana z roku 1278, kterou zmilluje Schwoy a v nii se udajne mluvi

listina

br.tfieh (radorych?) Johannovi a Ulrichovi

jakozw majitelich hradu. Je w jedina, bye nejista zprava, ktera vyplnuje eemer dye deseeileei mlceni pisemnych dokumemu

hiswrii hradu. Podle dalSiho bliie neupresneneho

rukopisu ze sbirky Narodniho

muzea,

na ktery odkazuje historik Schwoy, me! kral Jan v roce 1311 dat Vevefi jako dedicne leno moravskemu miswdrzieeli Janovi z Warcenberga.'6 templaru zrusen, v ddeni,

Znamena

to, ie kralovsky hrad byl .1. do whow roku, kdy byl l'ad

respektive v zastave neznamo koho, fad eemplarskych rydru z who nevyjimaje.

Prosper Sinzendorf - prvni prospektor Nad vchodem do kostelika Matky boii je umisten piskovcovytympanon s re1iefemkfiie. Ivu po jeho stranach. PochazLz puvodniho romanskeho vsrupu a n. toto mLstobyl premisten ph rozsirovani kaple nekdy v 17. srolet!. Jeho symbolika zustava dodnes neobjasnen., stejne jako vyznam piskovcovesklebici se lidske hl.vy na sdrove stene kostelika s domneJou inicialou jmena Panny Marie. Tajemsrvim kostelika je i sOllsednitelief postavicky phpominajici medveda. Tyro tzv. apottOpaidni plastiky meJynejspiSeochraIlovat kostelik pred zlymi duchy. Nektei"iv nich ale vidi templ:ifske symboly, napHklad hlaVllsv.Jana Khite1e.

Veversky rukopis vznikl v dobe, kdy VeveH jiz vice nel. thcee lee paeriJo rodu Sinzendorfu. V roce 1773 hrad as nim cele panstvi. zdedil posledni muzsky potomek whoeo rodu Prosper Sinzendorf (23. 2. 1751-18. 8. 1822).17Ten pad'il do kruhu prvnich moravskych osvicencll, jako byli napHklad jeho soucasnici - knize

Salm, hrabe Mirrovsky nebo Kounic. S nimi a dalSimi zasrupci vedecke a umelecke eliry se srYkal nejen na

pozemek. PodJe Hormayrova

VeveH, ale zejmena na svem nove vybudovanem

zamecku Ernstbrunn.

stalo. Nalezy byly udajne poslany do Vidne a pan hrabe veSkere parrani ukoncil. Rozhodne ne vsak kvuJi

mnohem vie, nd se oficialne rradovalo. Jako clen tajneho

romu, jak pozdeji legenda tradovala, ie by mu dosly penfze. Ba prave naopak jeho majetek se pohadkove

Sinzendorf

rempJaHch vedel pravdepodobne

dolnorakouskem

clanku se viee informaci

Sinzendorforych

vyzkumech na verejnost nedo-

rytifskeho brarrsrva sv. Jana Evangelisryl8 byl totii zasveceny do ezorerniho sveta okulmi filozofie, kam pat-

rozsi[iJ, patrne kdyi po svem pHbuznem zdedil v roce 1799 nekolik panstvi v Tyrolich, Dolnim Rakousku

hId napHklad ucen! magie kabaly nebo Clselne symboliky. Srym svetonazorem meIa tato elimi spolecenska

i Plananyv Cechach. V roce 1803 si mohl dokonce koupir cisar'ske povyseni na HSskeho knfiere. Jeho jmeni

o.rg~nizace velmi blizko k idejim 16i1svobodnych zednaru, zejmena pak v Brne, kde byla prave v teto dobe-

mu nemalou merou rozmnoiil vynos z prodeje Veverf a celeho pansrvf v roce 1802. Prosper Sinzendorf ze-

v roce 1782 zaloiena prvni moravska 16ie s nazvem "U vychazejiciho slunce"!9. Svobodne zednarsrvi se

mrel svobodny, bez potomku v nlerech,

zrodilo z tradice rempJarskych mysterii, a prave proto se Prosper Sinzendorf rozhodl, ie informace

na VeveH pronikly prosdednicrvim

ukry-

za podivnych okolnosti rok pore, co informace

0 jeho

rYch pokJadech prover!. Nekdy v 80. letech 18. stoled v souvislosti s provadenymi sravebnimi upravami na

neSiasmou nahodou vypadl z kocaru a smrtelne se zranil. Musel byt srrazci pokJadunasilne

hrade zacal v jeho okoli kopat, aby remplafske podzemi s ukrYrYmi poklady nasel.

jako po nem vsichni ti, her!, jak se v legende traduje, se ocitli na prahu jeho odhaleni?

patral~f na VeveH pEnes! anonymnf clanek v easopisu Taschenbuch z roku

Ubehlo vfc nd pul stoleti a tema veverskeho pokJadu znovu oiilo. A to kdyi v lidovem kaJendaE s nazvem

se, ie jeho aurorem byl Josef von Hormayr, vaieny historik, reditel vfdeI'iskeho srarni-

Posel moravskj a slezskj v roce 1877 vysla povidka "Kosrelicek na VeveH". Anonymni auror se bezesporu inspiroval informacf z Hormayrova clanku z roku 1821, kde se psalo, ie po cele Morave je rozsfrena povest

0 Sinze~dorfove

182120â&#x20AC;˘ Ptedpokladi

zasraven, srejne

Posel moravsky - treti kamen legendy

Hormayruv Taschenbuch - druhy kamen legendy VeSkere informace

vYzkumech

easopisu Taschenbuch na verejnost. Na cesre do Karlovych Varu pry

ho archivu a dvornf historiograf, krery temo casopis vydaval. V romro C1anku publikoval obsah veverskeho rukopisu a zvefejnil nove dopli1ujfci informace. Zadmco veversky rukopis mluvil

rom, ie kdyi blesk

10. kvema 1710 uhodil do bliie neurcene htadni brany a znicil tak i jeji makovici se starYmi listinami

0 hisro-

o rom, ie mocnf a loupdivf rytifi se v nejmenovanem

boharem kJaStere zmocnili dvanacti sdfbrnych soch

apostolu, here na neznamem miste zakopali a dosud je nikdo neobjevil."

rii hradu, clanek z roku 1821 upfesnil, ie ne vsechny Iisriny po uderu blesku leWy popelem. Hormayr napsal,

V povfdce auror propojil vypravenf

ie mezi nekolika milo zachranenymi zbytky Iistin se naslo i torzo listiny, z nii se podafilo vycfsr, ie na hrade

mayrova C1anku. Tak napHkJad doslo i k zamene leropocru 1710, kdy mela byr podJe veverskeho rukopisu

svem ryleru na VeveH s volne fabulovanymi

informacemi

z Hor-

je uloien remplarsky pokJad. Jeho obsahem melo byr i dvanacr soch apostolu v iivomi velikosti odlirYch ze

bleskem sraiena streSnf ban hradni veie, na rok 1782. Povfdka take do legendy vnesla informaci

stHbra, here se meJo vyteiit v nedaleke huri u Javl!rku na Bflem poroce. V listine bylo pry dale psano, ie

onou veil s Iistinami, na nfi meIa byt umistena korouhvicka v podobe kovoveho pava s dlouhym pozlace-

ukryty poklad se muze pouift ryhradne k obnove hradu, krery by byl valkou Cijinou pohromou ponicen. CJanek Hormayrova

Taschenbuchu dile tvrdi, ie objevena Iistina z veini bane rovnei obsahovala informaci

rom, ie

nym ohonem, byla ta, kterou se do hradu vjfideIo od kostelika Matky boil. DalSim zcela norym prvkem, krerym povidka legendu zasadnim zpusobem obohatila a krery dodnes zusrava jeji neoddeIitelnou

soucasd,

o tom, ie pokJad se nachizi tam, kam ukazuje ohon kovoveho pava, ktery jako korouhvicka zdobil onu

bylo pubJikovani znameho ctyfverSi, jd se meJo najit mezi listinami ze sraiene veini bane;

bleskem zasaienou vei. A prave tato skurecnosr a fakt, ie se nad bliie neurcenou hradni branou nachazel

a nekolik skJepu, z nichi jeden pry vypadal jako kaple, a v nem objevil v kovorych rakvieh uloiene balzamo-

Nyni ale chovd poklad pdv, kdyi den nejmin delkou prdv, kdyi na celempatndctd je orloji, ohon pdva na poklade stoji.

vane lidske ostatlry se zbytlry cervenych pliSiu, redy udajnych templafu. Zadne archivnf dokumenry, here

V povidce srilo, ie temo kryprogram

by ruro Hormayrem popisovanouudalost

v prave poledne stin ohonu pava ukaie na misro, kde pokJad Idf. A tak pry na svatek sv. Prospera nechal

jakysi kamenny pay s tajemnym napisem, jak C1inek rvrdf, vedly Sinzendorfa k romu, aby se pusril do Wedani rohoro pokJadu. Podle Hormayrova

memy

clanku hrabe skurecne ph kopani nedaleko hradu narazil na chodbu

porvrzovaly, nejsou znamy. Teprve ai z roku 1791 pochizeji doku-

tom, ie se Sinzendorf obraril na bfrYsskou faru se iidosd,

aby byla kaple Matky boii na zapadnim

vyloiili praiSti ucenci a hvezdah tak, ie v den lerniho slunovraru

hrabe nad zapadnf branou vzryCir korouhvicku plechoveho pava a na miste dopadajfciho sdnu zaeal kopat.

predpoli hradu zborena a htbirov ptenesen na jine misro.'! Vysvetleni duvodu hrabeef iadosti ale v lisrine chy-

Auror v povfdce stejne jako Hormayr popisuje, jak se delnici v techto mistech prokopali do klenuteho skle-

bf. Souvisel snad jeho zamer s plnenim joseffnskeho dekreru

peni, "...kterei, kdyi jej pochodnemi

ruseni polnieh a lesnieh svatyni, norabene kdyi

se od roku 1764 zaealy v hradnf kapli slouiit verejne mse? Nebo snad Prosper ph srych pruzkumech

zjistil,

a zbytek stropu prolomeneho

osyitili, podobu kostelika podzemniho

melo. Steny byly malovany

nesl jeSte st~py maleb pesrry~h, ponejvice osob reholnieh v cerveny hiv jinak

ie kapli se do podzemi skurecne vsrupuje, a rozhodl se proro, ie dmro zpusobem pfisrup do podzemi uraW

oblecenYch. Nebylo pochybnosri, ie jsou deInici na stope pokladu, a tak kdyi v same kapli podzemske nena-

Ke zruseni kostelfka ani hfbirova ale nakonec nedoslo, proroie se nepodafilo

lezeno stHbrnych apostolu, zkoumano

najfr nahradou odpovfdajici

i kopano na vsechny strany. A oper romu chteIo sresri, ie stena kaple

k severozapadu obracena dunela a byvsi rozkopana, otvorem nastalym ku dlouhe chodbe vedla. Chodba

ni pan Vikart Sinzendorf ji zde nejednou Iasku pHsahal, ale jeho matka mu vybrala urozenou manielku.

tahla se smerem ku kostelfku a z ni vybihaly posrranni nektere chodby i take klenny a sklepeni viee mene

Zde v kostelfku na techto stupnieh olrarovych byl oddavan a tamco opodal brany hradni od nevlastlliho

zachovala. V jednom sklepeni polozdenem phSlo se po odstraneni prepaini steny na nekolik zachovalych

bratraJachyma

rakvi k obyi'ejnymi kruhy kovovymi a v nich ldela tela zedela a vedle n ich v rakvieh kovovYch tela mastmi

I stareninu sesdenku

napoustena

nim hfbituvku lasku pHsahali. Ale i ten se nakonec oienil s jinou a nesrastna sestrenka skoi'ila v zoufalstvi

a balzamovana,

vesmes v i'ervena roucha reholni oblei'ena.

...a naslo se i dvanact zazdenych

v souboji proboden. tato kletba postihla, kdyi se zamilovala do hradniho

spravce, s nimi si tei na mist-

vyklenku, z nicM se vysypaly lidske 11I1aty.Po stHbrnych sochach apostolu ale ani vidu ani stopy. Pan hrabe

z hradni veze, pHmo k noham ienichovym,

vynakladal velke penize na daW kopani, ale marnym zllstal vsecken naklad, marnym vsecko hledan!. .."

kostelfku. Nebohou sesdenku pohrbili u zdi kostelika, tak jako vsechny ty, ktdi se z vlastni vlde rozhodli

£leave ve chvili, kdyi se svatebni pruvod ubiral z hradu ke

V povidce se tvrdi, ie mladd z okolf se k objevenemu podzemi sbihala a odvaznejsi chlapci se pry spous-

odejit z tohoto sveta.

teli do chodeb i kapl!. "Ale hrabeti na stopu soch nephSel nikdo." Mnohem pozdeji, pote co Sinzendorf

Do vypraveni stal'eny se dostal i osamely hl·bitov kolem kaple Matky boii, kde duchove konaji sve tajemne

VeveH proda!, se totii ukazalo, ie kryptogram

byl vyloien chybne, protoie jinyvedator pry usoudil, ie stfn

ohonu £lava ulcaie na poklad ne v poledne letniho slunovratu, nybri pfi vYchodu slunce v den slunovratu

schuzky, hned z otevrene zeme vzhuru se vztyi'ujiee, hned zas do zeme se propadajiee. Auror v povidce popisuje, jak se pfi svem vyletu na VeveH potkal se slei'nami Rudolfinou a Gabrielou, k;~re

zimniho.

se sem tez vypravily. Byly to £leaveony dye a jejich milosrne protejsky, .keere na tomto mist.e jako posleclni

Informace popsane v povidce mnozi i'tenari nekriticky prevzali jako historicka fakta a legenda tak na VeveH

v fade z predpovezenych

pfivedla daW hledai'e templafskeho pokladu.

Vypeaveni z roku 1877 take necbalo barvite rozkvest Hormayrem

Behem dvaceti let od vydani povidky se ti nejodhodlanejsi

dvakrat v noci vloupali do kaple Matky boii, aby

pokladu do pHbehu

dvanacti veverskou kletbu svym osudennozpustily.

zmineny motiv povesti

uloupenem

tempIafskem pokladu na VeveH, ktery se t;tk stal zakladem veverske legendy a kte;y

nasli vstup do tajne chodby vedouci k pokladuY Velkou nadeji na jeho objeveni vzbudilo koncem 19. stolee!

se viee mene traduje dodnes.

(pl'ed rokem 1877) to, ie na louce nedaleko kaple doslo k propadu zeme do nezname podzemni prostory,

Leta ubihala a vypraveni

a tak vznikl misrni nazev Propadena louka.24

a fantazie jineho zas neco pfidala. Nemaly podil na tom, jak hluboce se leg<;nda zapsala do povedomi siroke.

zahadnem pokladu a chodbach na ;leveH slo od ucha k uchu. Nekdo n~co ubral

Autor povidky dale napsa!, ie "...misrni lid byl brzy s usudkem svym hotov a v objevenych hnatech lidskych

vefejnosri, maji i daW aurofi, keeH se pHbehem z roku 1877 inspirovali a povest

v zazdenych vyklencich poznaval lid onech dvanact fadovYch sester z tisnovskeho klastera a v ostatllieh

VeveH poslali ve svYch sbirkach povese! na kHdlech sve fabulace dalsim generacim i'tena1'u a posh:chai'u:25

templarskem pokladu.na

hnatech ve sprostych rakvieh kosti zedniku, ktefi nebohe panny reholnice zaiiva zazdili, a aby nikomu nic neprozradili, pak tez i sami zazdeni jsou ... Lid ve svych povestech sel i dale i dokazoval, ie tela v i'ervenych rouchach jsou cizi templafi, ti ie pry z Francie na VeveH pfiW, poklady sve vyzvedli, od domacich tempW'u

Povest

templarskem pokladu na Veverf

al~ prekvapeni a pobiti jsou, nai'd ie sochy stHbrnych apostolu odstraneny jsou na misto bezpei'nejsf. Tela " , pov;raidel'fcI1cC:l'nplaru zde pry byla pohi-bena a orvor k nim navidy zazden. Avsak jii pHStfho roku vrazdy ·tyse vy~:aclily; an'to nektery z cizieh tempW'u snad iivorem vyvaz!, a tak pHsny zaveden s templafi soud ... ", ·kre,ry p~dI€vyppivenizdejsiho

lidu vyustil ke zruseni tempIafskeho fadu v roce 1312.

Byly ryto povidkou uvedene povesti pravdivym zaznamem vypraveni mistllieh obyvatelnebo ·zakladu vY;nysli"l?Kdo vi, jesrli se mezi lidmi tehdy skutei'ne mluvilo take

"v roce

1304 se na VeveH konalo obzvlasr slavne a pry take hruzne zasedani templarske kapiruly, jiZ pfed-

sedal sam velmistr Hdu, povestlly Jakub Molay. Hned pote nastaly na VeveH rozsahle stavby, staveno tisiei rukama po plna dye leta, a prece nebylo nic videti, co by bylo vystaveno, nei kostelii'ek, jeni nyni dosud

si je auror od

u sameho srromofadi stoj!. Zedniei museli rano, jdouce do prace, vejiti do kostelika, tam sescoupit otvorem

dvojitem proklee!, keere podle

do podzemi, dat si zavazat oi'i, nekolikrat sebou zatoi'it a pak dale se nechat vest. Dlouho byli sem tam vo-

povidky kdysi na Veve1'i padlo. PHi'inu mel zavdat jednak Burian, pan hradu Pernstejna, ktery se nechtel

deni, ai na neznamem cili rozvazany jim zase oi'i a mohli dal pracovati. Kamen Iaman pod zemi a staveno

smifit s ti;n, ie jeho bra.tr Vracen hrad templarum venova!, a nepravem hradobsadil

pry na mile, vesmes cesty pod zemf. Co lide vratili se z podzemi tech staveb, sklepeni, sloupll a oblouku,

a vyvolal s templafi kr-

·vavou rd. Kletbri pfivodili i sami tempIafi tfm, co vzdlo z jejich udajne hruznych schuzi v podzemi hradu a:zejmena pak l1asilnou smrtf dvanacti tisnovskych rehol nic a stavebnich delniku. "A~tor povidk~ nech~1 v kosteliku Matky boZi promluvit starenu, keera sama byla svedkem Sinzendorfovych objevu. Vypravela,ie

nositelem veverske kletby byl kostelik Matky boi!. Za hHchy tempIafu musel kostelfk

podle povestl zlomit v dalSieh staletfch srdce dvanacti pannam a dvanact mladych iivoru mIadeneckych

o zazracich mluvili; avsak vedelo se take, ie velmi i'esrni lide, co do podzemi zavedeni byli ku stavbe, poslez nikdy vie se nevratil i. V podzemi com odbJvaly se pak daW kapituly a vyptavoval si lid s ustrnurim a hruzou jak

sklepenieh tech, tak

kapirulach, jak podivne veci se v tom podzemi dely.

Jeden z templarskych komturll navstfvil jednou v tisnovskem klaStefe svoji sestru, keeta byla jeho abatysf. Pritom mu, anii by chteIa, prozradila velepamarne tajemstvi tohoto kIaStera. Tedy to, ie kdyi byl kralovnou

urratit, aby byla kletba teto svatyne rozpustena. Starena vypravela, ie po i'as kletby nepfineslo "pHsahani si

Konstancii zaloien, byl mu sveren veliky poklad sdibra s tim, ie ma byt zde v tajnosti uchovan a vydan jen

lasky" v kosteliku na VeveH jdte nikdy zamilovanym stest!. Sama pry byla toho iivoucim dukazem. Hrad-

papdi k vedeni valkyve prospech cirkve. Poklad ten pry pochazel z Polska, kde jej na valei'nem taieni ziskal

knife Bretislav. S ostatky sv. Vojtecha do Prahy dovezl i 12 stHbrnych soch apostolu. Aby si pry naklonil papde,

slibil mu, ie z teto valecne koHsti zaloii bohulibe ustavy a nadace. Tak se cast pokladu, stHbrne

sochy dostaly do tohoto klastera. Kdyi se templifi

zdejsim pokladu dovedeli, zacali osnovat plan, jak se jej

zmocnit. A tak na kapitule v roce 1304 bylo vse dojednino. donutil Vac1ava III. k templii'i zreiirovanemu

Jakub Molay pHmel zbraslavskeho opata, aby

valecnemu taieni do Polska, a na papdi vymohl, aby poklad

z tisnovskeho klasteta moW byt pouiit k financovani Vac1avova taieni. PH ceste do Polska se v roce 1306

Spravce nasli Idet mnveho u cesty s vozem bez konL Kociho, ktery pry byl nejspis komplicem lupicu, od te doby jii nikdy nikdo nespati'il.28 Nekdy pocatkem dvacatYch let se na poli pred hradem, na tzv. turnajove louce, oralo s pomod parniho stroje a doslo k tomu, ie teika na lane taiena mohurna radlice uvizla v krateru ustlclm do nezname podzemni pros tory. Mnozi si objev tohoto podzemi Opet spojili s legendarnim

templarskym podzemim.

V roce 1972

M. K. ziskal svedectvi dvou pamerniku,29 kteH jako kluci PtY v roce 1922 timto kraterem do podzemi, re-

zastavil v Olomouei, kde mu poselstvo z tisnovskeho klastera nabidlo pouiiti sveho pokladu k valecnemu

spektive chodby vlezli a posrupovali smerem k hradu, ai je ve vzdalenosti kdesi za hradbami zastavila tHka

taieni a poslove predali krali od nej klice. 4. srpna 1306 byl kril v Olomouci

dubova vrata. Jini dva muii z BitYsky M. K. vypriveli, ie jako mladici tez nekdy ve dvacitych Ietech pronik-

neznamo kym zavraiden

a klice od tisnovskeho pokladu jii nikdo nespati'il.

Ii oknem do kostelika Matky boii. Ve snaze najit tajnyvstup

Vypravuje se, ie jeSte te same noei tluceno v tisnovskem klastere na brinu a neznamy poumik brzy nato tam

narazili na klenbu udajneho podzemniho

do podzemf rozkopali jeho podlahu a pod ni

vpusten. A jii v nejbliiSi nato noci bylo v celem klaStere pozorovat yelky kvap a chvat. 0 pulnoei otevrela se

duneni ran krumpacu je pry tak polekala, ie ve strachu z kaple urekli.30 Tito pamemici take vypovedeli, ie

prostoru. Tvrdou klenbu se jim ale probourat nezdaI-ilo a ozvena

zadni brana ze dvora klasterniho a odjelo odtud 12 vozu tajemnych do Cire tmy nocni. Ubiraly se z pocatku

kdyi kostelik v letech 1950 a 1951 procMzel generilni opravou, kladla se i nova dlaiba a pri tom delnici na-

k Nuzirovu a Lipuvce, jako by k Olomouei me!y namffeno, ale pak otocily a pH vode stale se driice dorazily

sli stejne kachle s morivem pripominajicim

nedlouho pr-ed svitanim na VeveH. Stara jedna iena, jei si byla ku polni priei pl-ivstala, na vlasmi oci videla,

Pod podlahou kostelika se pry naSla i kamenna deska s templii'skym

jak se dvanact vozu u kostelika pred hradem zastavilo, z kaideho vystoupila zahalena jedna osoba ienska

koni.32 DalSi pametnici tvrdili, ie z krypty v kapli vedou dye chodby, jedna smerem k hradu a druM jiinim

v dlouhem bitem habitI', jakoby v rouse reholnim a hned po ni vynasena z tehoi vozu zas jina osoba, tez

smerem od kaple, k mistum na poli, kde se Hkalo Rozborena.33 Existenei podzemni chodby (z tzv. pHhnid-

ctyHistek, jake byly kdysi davno vykopany na nedalekem poli.3l symbolem - reliefem dvou ryrii'u na

bite zasdena a velmi tezka. Vse pak provazeli sami templii'i do kostelika, ai se konecne za posledni bilou

ku smerem ke kapli Matky boW) potvrzuje i Karel Eichler ve svych pametech, odvolavaje se na pramen

osobou dvere kostelni zavrely. Vozy vjely nato pres padad most do hradu, brina se za nimi tei zavrela

z roku 1819, kteryv te souvislosti mluvi

a mrrva nemota rozhostila se opet po vsi krajine, v niZ jii rozbr-eskoval se nory lemi den srpnory."

neda".34 Objev zasypane chodby nekde v prostorich

Puvodni verze povesti podle casopisu PoseLmoravskj z roku 1877.

pamernici.35 Na chodbu vedoud od premyslovskeho palke se narazilo v roce 1984 pod hradem pH stavbe

hradni "pi'ehluboke studni ve skale tesane, z nii se jii vody cerpati pHhradku za Casu Forestova panstvi potvrdili nekteH

cisticky odpadnich vod a dalSi chodbu, kreri smerovala k jiini brane hradu, v re souvislosti odhalil rykop pro kanalizaci pred brinou do pHhridku.

Zivot legendy

behu 19. stoleti

V obdobi mezi svetorymi valkami se neznarni pachatele neko!ikrat vloupali do hrobky Jeana Poliera Vernarda, komoHho svedskeho prince Gustava Vasy, kteri se dodnes nachazi u zdi kostelika Matky boil. Mysleli si

MysleI\ka najit templirsky

poklad provazela i svobodneho pana Vilema Mundiho,

Sinzendorfa hrad v roce 1802 koupi!. Svedci

jehoi otec od Prospera

tom inicialy jeho jmena uvedene na tajemnem planku, ktery

se objevil v roce 1968 a 0 nemz bude jeSte r-ec.0 poklad se velmi zajimal take administrator sluibkh

kneiny Ypsilanti, ktery svuj zamer objevit poklad spojil s budovanim

catku druhe poloviny 19. stoler(, jak

i Karel Eichler ve svy-ch pametech

konstatovanim,

hledal popraiene

tom mluvi duveryhodnyzapisv

velkostatku ve

parku na uboCi hradu na po-

kronice obce ChudCice. Potvrzuje to

ie tento sprivce pani knezny a pak i barona Hitsche

seznamy bleskem z bane vyhozene.26 Jeho patrini

jak ve svem bad~telskem deniku tvrdi M. K., jii ndijid

se dostalo i do lidoveho vypriveni,

zrejme, ie tudy najdou cesru do bajneho podzemL Faktem je, ie hrobku ale nekryla beina kamenna deska, ale jeji srrop rvoHla cihlova klenba, a tudii se do ni vstupovat muselo z boku, nejspiSe z podzemi kostelika.36 M. K. ve svem rukopisu tvrdi, ie ve stejnem roce 1830, kdy hrad zmenil sveho majitele, se mel konat v Basileji jakysi zaverecny snem templii'u. Vernard, pobocnlk ni tohoto snemu zmocnen, aby se postaral

noveho hradniho

preneseni templarskeho

pana, me! byt z povere-

pokladu na nove rajne misto mimo

VeveH. K tomu pry doslo v roce 1832. 0 rok pozdeji ve srych nedoiitych

padesati letech Vernard, mimo

jine Clen radu maltezskych rytiru, ve Vidni zemr-el. Muselo se tak scat, aby tajemstvi noveho mista ukryru

brnensky badarel, krery inform ace k veverske

templil-skeho pokladu zustalo opet jen mezi nekolika malo zasvecenymi, jak se M. K. domniva? Behem

legende pocatkem sedmdesatYch.let sbira!. Na Hdosr jeho pHbuzneho ponechavam jeho jmeno v anonymite.2? V te dobe mezi pamernikyz Veverske Birysky zaznamenal tradovanou zkazku, jak tento spravce,

prvniho desetileti po valee byla Vernardova hrobka s nadobami pro balzamovane casti tela opet nekolikrat vyrabovana.3? Naposledy se do ni nenechavci probourali v breznu 1974. Aby se zabrinilo dalSimu vandalis-

zbehly ve studiu starych I~~tin, pry ne~de v bitysskem archivu objevil pisemne dokumenty

mu, byl pote jeji kJenury strop zaLit betonovou deskou.

tykajid se

, tajemneho pokladu. ZjiStene informace spravce dovedly ai k prahu jeho odhaleni, a proto pry musel byt temi, ktdi toto tajemstvi sdeiili, ve svem parrani - stejne jako Sinzendorf - nasilim zastaven. Stalo se tak pH jedne ceste z Brna na Vevdi, kdy jeho kocat nedaleko myslivny na Obore pr-epadli neznami bandite.

Naciste na Vevefi - ctvrty kamen legendy Obdobi

druhe svetave valky na: Vevefi? provazene'l~aprost6u

a v jeho okoli delo, se posiupem Casu ~talo vfi.nainnY~ zu Heinricha Himmlera vZdikla v Bedine y race

:bsen~i informaci a tom, co se na hrade

prvke~ tajuplneho ducha veverske legendy. Z rozka-

1D4i Techn'icki

a policejni SS akademie s cilem skolit tech-

nicke kidry a take provadet vyzkum a vyvoj'novych zbrani: Kvfrli bezpecnostni siruaci se akademie koncem roku 1943 pt-estehovala do Brna, kde se F~jini sidlem starardl

kneiskeho seminat-e v Barvicove ulici. V jeho

sousedstvi zfidila akademie tibor pro vice nei srovku veznu z Osvetimi, kvalifikovanych

technickych spe-

cialistu, ktefi byli kaidy den pt-ivaieni na hrad Vevefi, kde pracovali ve zde zfizenych vYvojovych dilnach na vyrobe protatypu

tajnych zbrani. Pro jejich seriovou produkci mela v Brne z jedne zrusene textilky ve

spolupraci s brnenskou zbrojovkou vzniknout specialni zbrojni tovarna. Hrad Vevefi s okolim se soucasne stal skolicim sdediskem

posluchacu

teta akademie. Mela zde byt zfizena stt-elnice a vycvikory pros tar.

Planovala se i stavba osmikilometrove

ieleznicni pfipojky k trati z Veverske Bitysky do KuHmi.38

Na VeveH se pt-edpokladal pobyt nekolika stavek jak pfislusniku nemecke poHdkove policie, tak i posluChodba, kted se objevila pod hradem poblfi dneSniho parkovilri' pE stavbi' nedokoncene Cistickyodpadnich vod v roce 1984. (foto L. Konecny)

chacu teto akademie. Projekt, do nehoi se investavalo 230 tisic marek, vsak nebyl dokoncen.39 Jii v roce 1942 provadeJi Nemci na VeveH stavebni upravy, mimo jine zadali i restaurovani soch umistenych na hradnim moste, a zai'ali opravovat i severozapadni htadbu pHhridku.40 Co se vse na hrade odehravalo, neni znamo, nebor vetsina dokumenru,

tykajicich se tajne cinnosti Tech-

nicke akademie v Brne, po valee skoncila v rukou americke armady v rakouskem Bergenu. Ai sem totii z Brna dorazil evakuacni vlak dvaceti vagonu akademie, jehoi obsah museli naciste kVltli posrupu spojencu ponechat jim na pospas uskladneny v jedne zdejsi opuStene tavarne. Transporrem ptacujici na VeveH. Ti meJi byt z rozkazu vedouciho transporru

z Brna odjeli i zajatci

zastt-eleni a jen neuposlechnuri

tahota

rozkazu jim zachranilo iivor.41 Snad ai nekdy po roce 1989 se z nacisticke pHtomnosti

na VeveH zrodil navy tajuplny attibur veverske

legendy. Je jim povest a tam, ie se templat-ski minulost hradu mohla stat predmetem

zajmu okultni spo-

lecnosti Thule, jejii ideologie mela s organizaci SS uzkou souvislost42 Jisty Alois Karkan, vtchni technicky rada nekdejSiho Zemskeho lti'adu v Brne, potvrdil, ie pry v teta souvislosti si navstevu kaple Matky boii, d9mneJyvsrup

do tajneho podzemi, kratce po valee pEi sve oficialnf navsteve Brna cilene vyZidal jistY ftan-

c~uzsky diplomat. Kapli si dopodrobna i Karkan, duvod sveho mimoradneho

prohliZel, anii by komukoli ze sveho doprovodu, jehoi Clenem byl zajmu vysvedi1.43

V letech 1950 ai 1951 se provadela generalni oprava valkou ponicene kaple Matky boil. Clanky katolickeho tisku, ktere a teta tekonstrukci vysly, potvrzuji, ie pH opravich byla objevena jeji goticki vymalba i puvodni roinanska okna. Podlaha sakristie byla sniiena asi a metr na puvodni uroven, a tak byl objeven i kamenny ZvlaSrniznacku (pravdi'podobni' ne kamenickoli), kted

brok oltarni mensy, ktery prozradil zdejSi puvodni existenci goticke kaple.

se nachazela nekde v hranolove vezi u hornJ briny'hradu

Prozkouman'l

slav redaktora bylo pod staletymi nanosy nalezeno nekolik starobylych nahrobnich

Pudorys kaple Matky boil. Duni'ni podlahy v prosroru vleva od olcafni mensyv dne.snf sakristii ukazuje na

v 70. Ietech objeviJa zakteslil M.K. Podle jeho nazoru souviselse zami'fovanim pokladu. Forogqficky ji.zdokumemoval i pamatkovy ustav v Brni' (L. Konecny). Dn~s

byla i bliie neurcena hrobka (nejspiSe Poliera Vernarda?) s okolnim ht-bitavem, kde podle

pHtomnost neznameho duteho prostoru.

je jii znicena stavebnimi upravan1i.

ale I)ebyly v <':Ianku uvedeny. Jine materiily dokumenrujici

severn ( srranou kaple se pry pH rekonstrukci

kamenu s napisy. Pod

podlahy narazilo snad na Idenby hrobek. Blizsi podrobnosti opravu kostelika se nedochovaly. Je s podivem,

ze ani archiv Narodniho

pamatkoveho

ustavu, ktery me! na tyto opravy d?hlizet, neeyiduje o~.teto r,,1eon-

strukci Hdne pisemnosti. Pfitom jiz tehdy byla tato kaple, datovana pfibliine rokem 1200, jist~ vedena jako vyznamna kulrurni pamatka, na jejiZ opravu v dobe tvrdeho stalinismu pfispe! stit mil';;oHdnymj~~e!ken'; ~

941 tisici korunami.

V cervenci. roku 1967 se v posravni schrance M. K. objevil dopis s odesilacim razitkem anglicke posty n~kde ~ LondYna. Anonymni pisatel mu cesky srrojopisem47 sdeloval, ze vi 0 jeho aktivitach kolem VeveH, ; a V dopise mu oznamoval, ze do podzemi se vstupuje v prostoru pod oltafem v kapli Matky bozi, ale ze tenro .kr6k je spojen s velkym nebezpeCim, s nimz je z vlasrni zkusenosti dobre obeznamen.

Ovsem v zajmu sve

Zajimavy je i fain, ze pfi opravach kaple brigadne pomahali pfislusnici SbOru narodni bezl?~cnosti.44Skutec~.

vlasrn ibyzpecnosti nemohl sdelit bliZSipodrobnosti.48

ne jen nezistne pomahali, nebo rim dokonale maskovali svoji vlasrni tajnou pathci akci? Nelli to vyl!Jll.cene,

v~salristii) me! pisatel na mysli, neni jasne.

naopak je ve!mi pravdepodobne,

V~te ,souvislosti stoji za zminku jedna zajimava skutecnost: existenci nekdejsiho oltare v sakristii odhalilo

du zvesti

pfitomnosti

ze pfi opravach kaple proverovala v souvislosti s natistickou m~inu10s~ri,hra~路

zdejsi tajuplne chodby. Stirni bezpecnost totiz po valc~ po.cele republiee skutecne,

zaeala zkoumat vsechna misra,

nicM se rradovalo, ze nemeckym jednotkam

at jiz zbrani nebo tajnych dokumentu.

pl~ila f~nkci tajnych ukrytu,

V roce 1984 se touto specializovanou detektivni cinnosti zacala syste-

az snizeni jeji podlahy na puvodni uroven ph rekonstrukci dlafbe hlavni lodi vznikl temer metrory

z jednotlirych

dat jedine archeologicky pruzkum,

ziskane informace k jednotlirym

mistum archivovala jako soucast tajneho spisu s krycim nazvem Ukryty.

Dodnes se z nej zachovalo jen torzo informaci, a to pouze Vevefi stejne jako

takra

nekterych lokalitach. Zhnamy

parrani na

dalSich znamych moravskych lokalitach se nedochovaly, pro raze vetsinu spisu kratce po

roce 1989 pfislusnici bezpecnostnich

ze tak vzhledem

let.49 Odpoved' na otazku, co skrYva evidenrne duty pros tor pod podlahou,

pocatku sedmdesatych

pruzkum~m:Vdkere

v roce 1951. Je pozoruhodne,

rozdil. Neni znamo, zda tehdy doslo k rozkopani i tera stare

dlazby. Faktem je, ze dnes podlaha v prostoru nalevo od oltare pfi podupu silne duni, tak jako dunela i na

maticky zabyvat pro tento uce! zfizena tzv. 14. sprava Sboru narodni bezpecnosti. Informace oJ" pamernikLl lokalit proverovala vykopy pfimo v tetenu nebo geofyzikalnim

Ktery z ce!kem ctyr oltiru v kapli (vcerne nekdejsiho

muze

respektive v prvni fade radarove mereni, here dok:iZe charakter pod-

zemniho prostoru jasne rozeznat. M. K. ve svem rukopisu take popsal, jak obdde! druhy anonymni dopis, ktery jej zval na schuzku ke kapli Matky boZ!oPote, co se na schuzku nedostavil, pfiSe! dalSi dopis, v nemz mu anonym vyCital jeho neochoru spolupracovat. V duchu tradice veverske legendy dodal i M. K. svemu e!aboratu misrrovskym stylem ml-

slozek zlikvidovali45

have formulovanych vysledku sveho badani osobity punc tajuplnosti. Treba popisem, jak byl pfi svych

ry-

zkumech neznamo kym sledovan nebo jak byl pozvan na jakousi spolecenskou akci, kde mu byly predany

Legenda se opet probouzi

informace

svobodnych zednaHch, Inere tak s pokladem na Vevefi nepfimo spoji!'

Zadne konkrerni rysledky vsak badani M. K. nepfineslo, alespoii co se tyce informaci uvedenych v rukopise. V roce 1966 prevzala hrad VeveH do sve spravy, krerou od roku 1949 vykonavaly Statni lesy - zavod Rosice,

Na jeho konci ani otaznikll kolem veverske legendy neubylo. Ba prave naopale M. K. svuj elaborat uzavira

Krajska sprava pamatkove pece a ochrany pfirody v Brne. Nekdy v te dobe veverska legenda znovu medi-

informaci, ze kdyz denik vracel, Dockal mu prozradil, ze take on sam se srymi kolegy sbirali informace, Inere

alne ozila, a to kdyz se

poklad na VeveH zaeal zajimat jiZ zmineny M. K. Sve poznarky z parrani po teto

legende shrnul do nepublikovaneho

rukopislf, ktery je snuskou historickych faktu z obecne literatury nejen

by je k tajemstvi legendy pfivedly, a ze celou dobu parrani a poznatky M. K. peClive monitorovali, vcetne te!efonnich odposlechu. I kdyz

rom M. K. v texru pHmo nemluvi, jasne z konrexru i popisovanych detailu

o hradu VeveH a jeho vlasrnich spekulativnich uvah plnych fantazie, k nimz pfidalleckdy zrejme pohadkove

vyplYva, ze ee!a tato akce byla dilem tehdejsi policie. Toto tvrzeni doklada fakt, ze Kveroslav Dockal (nar.

Buh vi, pro jaky uce! tento elaborat napsal. Nenajdeme v nem Hdne odkazy

1923), byl v te dobe skutecne dustojnikem Starni bezpeenosti.50 0 tom, co pHtel M. K. se srymi kolegy

vypovedi misrnich pamerniku.

na ovefire!ne zdroje informaci a vetSinou neobsahuje ani jmena osob Cikonkrerni misra nebo data popiso-

vypatral, se ctenar spisu ale jiz bohuze! nie nedozvi.

vanych udalosri. Rukopis, datovany rokem 1982, zaCina vypravenim, jak jednoho vecera zazvonil u M. K.

Nekdy koneem roku 1967 se v brnenske skupine pHtel kolem Pavia Holecka, ]ii'iho KHZe, a dalSich je-

doma telefon a ozval se jeho stary znamy kamarad Kvetoslav Dockal. PoHdal M. K., zda by se nepodival na

jich kamaradu

denik, ktery mu do uschovy pred casem svefil jeden Clovek, ktery prave zemrel. M. K. v rukopisu uvadi, ze

ze jej nase! zalozeny v jedne vypujcene knizce. Pave! Holecek byl shodou okolnostl zamesrnancem

tento denik obsahoval jisre informace, here si blize neurceny majitel vedl kvuli svemu patrani po veverskem

sickeho zavodu Starnich lesu, Inere v te dobe mely na hrade VeveH sve uCiliSte. Dobra znalost hradu

pokladu. M. K. byl obsahem tohoto deniku, jak piSe, natolik zaujat, ze se sam hradni legendou zacal dopo-

a jeho okoli Holeckovi napomohla k tomu, ze mu kresebna dispozice pole, aleje i kaple ve!mi pfipominala

drobna zabYvat. 0 konkretnim

prosrar mezi zapadni branou hradu VeveH a kostelikem Matky bozi. Planek byl nakreslen, jak na nem bylo

obsahu tajemneho deniku, krery dostal k prosrudovani,

nic. Informace z nej M. K. snad pouZil v elaboraru svych tajnustkarsky

se ale nedozvime

formulovanych informaci, mezi nez

objevil stary kresleny planek s nemeckym

popisem, ktery pry kdosi pfinesl z domu, ro-

uvedeno, 12. 9. 1819 "Nach F.]. M.", te.dy podle (infon~aci) svobodneho pana Vilema Mundyho, Inery byl

patH i to, ze jedne zimni noci se pei silnici u VeveH objevilo mrrve telo muze s kuffikem a zlatym osmibo-

tehdejsim majite!em hradu. Pla!"ek v POCtll sahu hdav~1 ;oufadnice bodu oznaceneho pismenem Z, zakres-

kym kHZkem na krku. Byl to pry inzenyr Korecky, ktery po veverskem pokladu parral a prave ve chvili,

leneho na polim~zi kapli a l{radem:'A t,ak s~ jednoho dn~ n~ konci jara roku 1968 skupina pHte!na VeveH

kdyz se chystal k jeho vyzvednuti, byl strazci pokladu nasilne zastaven. Mohu potvrdit, ze jdte dnes zkazka

vypravila a na miste OZriac~nem pLinkel1} zacal~ kopat. V:hloubce asi pul metru narazili na mramorovou

o zavrazdenem muzi na VeveH prdiva v pameti nelnerych informatorll,

desku, obaleno~,ro~padajici~i

s nimiz jsem mluvi!.4G

se pqzllStatkJ: latky. Iieska, evidentne pouzita z nocniho stolku, byla osazena

mosaznymi rafikami, here se otacely po kruhovyeh vysecfch, vyznacenyeh ryskami na desee. Na desee byly pi'ipevneny i daW z kovu vyrobene pohyblive soucasrky, nektere jii na desee ehybi'ly. Dohromady

toto pra-

podivne zaHzenf, svym provedenfm odpovfdajfef starf nalezeneho planku, pripominalo jakysi zamerovac, hery by snad mohl podle vykladu legendy, tedy podle polohy slunee a uh.lu dopadajfefho stinu, v dany Cas urcovat misto, kde je uloieny poklad. Onen pay v kryptogramu,

nemi povfdka z roku 1877 mluvf, mI'l podle teorie M. K. oznacovat "pysnf'

hrad a jeho oeasem, tedy zamerovaefm bodem, mi'la byt vedle zapadnf briny hradu tzv. hladova vi'i, resp. jedno jejf okenko, jfmi

zimnfm slunovraru proehazi paprsek slunee smerem ke kapli Matky boil. Relief

piskovcove hlavy na jejf stitove stene, prezdivane pry "sedmibrichata

baba", s tfmto systemem pry jaksi

souvisf, ale smysluplne vysvetlenf, jak by tato deska mohla fungovat, se ztraef v ehaosu autorovyeh uvah. Ani nikomu jinemu se prineip fungovanf desky nepodaI-ilo objasnit a ze sveta zmizela nekdy po roee 1989 spolecne s muiem, u nehoi byla naposledy uloiena. NaJez planku i desky prilakal pozornost tehdejsfho tisku a podnfti! dalSf VYzkum. Veverskou legendou se take zabyval spolupraeovnfk

M. K., tehdejsf srudent dejin umeni Lubomfr Konecny. Jeho kamarid,

vedouef speleologieke skupiny oehozske jeskyne Pavel Bard, se osobne znal s tehdejsf inspektorkou Okresnfho Planek neznameho pllvodu (evidentne ne falzum) se ve skupine badatelu "nahodou" objevilnekdy v roce 1967. Zobtazuje pole mezi kapli Matky bOZl a hradem Veveii. Na miste, oznacenem "Z" se v tOce 1968 nasla tajuplna deska.

narodaiho

vyboru v Blansku, jejfi Medai doporucenf

kultury

Krajskemu stl'edisku pamatkove

pece

a oehrany pffrody v Brae z cervna roku 1971 orevrelo dvde oficialaf prospekei veverske kaple. Vladimfr Hasek, pracovnfk Geofyziky Brno, se svymi kolegy jdte tyi rok zahajil aa poli u kostelfka pruzkumne

ptaee.

Zdejsf geofyzikalni pruzkum vstoupil do historie, protoie byl prvn f sveho druhu, hery se v Ceskoslovensku ve prospeeh areheologie uskurecnil. I kdyi tehdejsf pl'istrojova reehnologie byla ptoti dndnfm

moinostem

velmi nedokonala, namel'ila aa poli pred kostelikem velmi zretelnou anomalii, signalizujief existenci podzemnmo proStoru. Nasledny vrt vsak v perimetrove hloubee zastavila neznama prekaika. Zprava vyzkumu byla tei publikovana

v odbornem

tomto

tisku.5' I zkusebne provedena merenf v kosteliku pod jeho

podlahou naznacila moinou pHtomnost krypry,

jejii existenei dosud vypravely pouze povesti. K jejimu

areheologiekemu pruzkumu ale nedoslo, Stejne se nepokracovalo ani v sondainfch vrteeh v misteeh s aeznamou podzemni anomalif. Moderni radarove pHstroje jsou dnes pi'ipraveny, aby daly odpoved' aa orazku, co se za touto anomalii skryva, stejne tak i na orazku, jak je to s kryptou kaple i to, proc duni podlaha u olrare v sakristii. Stalera zahada

Snimek mramotOve desky byl porizen Frantiskem zlate folie se zbytky jii neCitelneho rukopisneho

CackoLl 17.listopadLl 1971. Podle svedku byl soucasri desky i relikt

textLl (prouiek

vlevo). Ones je deska nezvestna.

tajemne ehodbe, do nii se pry touto kaplf vstupuje, rak stojf aa prahu odhaleaf.

V roce 1971 probehlo ryraznou

podzemni

na poli rychodne anomalii

od kaple, kde se vykopala tajemna deska, geofYzikaInf merenf, kten, zjisrilo

(oznacena na planku krouikem).

.-?O-

""~ jj

.--

Cagoulardove - paty kamen legendy

Podle romanu se ceske komrarazvedce, dHv nei zahranicnfm

Prisel rok 1987 a legenda v povedomi verejnosri oper oiila. A ra kdyi se na pulrech knihkupecrvi bezmala srarisicovj naklad derekrivniho Cagoulardove,

okulmi mezinarodni

objevil

romanu Poklad Cagoulardu. Jeho dej pojednava a ram, jak rzv.

organizace, jejii koreny pry sahaji ai k malri'zskym ryrirum Ci joha-

nirum a krera za valky uzce spolupracovala

s fasisrickym reiimem,

pi'ipravovala vyzvednuri veverskeho

respekrive Scami bezpecnosti podafilo vyzvednour nacisricky archiv

agemum. Tak pry bylo mimo jine zaiehnano

dokumenrace z vYvoje zbrani. Cagoulardove pry usilovali

nebezpeCi, ie by jim padla do rukou

archiv rei z roho duvodu, ie obsahoval osobni

spisy dokladajid spolupraci pHslusniku rera organizace s fasisrickym reiimem, resp. s brnenskou organizad gesrapa. A rak se podle romanu agenri Cagoulardu pokusili behem sve mise na VeveH sprovodir ze svera ry pamemiky, kreH by svjm svedecrvim rara spojeni mohli rozkryr.

pokladu. Timra pokladem vsak nebylo remplafske boharsrvi v podobe stfibrnych soch, ale vaJecny archiv,

Fiala svjm romanem oiivil i srarou kuJ isu remplafske legendy - podzemni chodbu vedoud z kosrelfka Mar-

krery meli nacisre na hradi' ukryr. Roman vypravi, jak se Cagoulardum

ky boil. Tenrokrar mela poslouiir ukryru rajneho nacisrickeho archivu, obsahujiciho mimo jine dokumen-

pi'iplecl do cesry inienyr Zavrel ze

zdejsiho zemedelskeho druisrva. Ten rarii zaCaI po rajemsrvi pokladu parrar ve chvili, kdyi na poli v blfz-

raci k vYvoji novjch zbranL Skupina zajarcu Rude armady mela chodbu rozSifir 0 rajny prosror, do nehoi byl

kosri hradu byla objevena podzemni chodba. Propadl se rar;i do ni zemedelsky mojo Derektivka zaCina

renra archiv uloien a prfsrup do nej byl zazdi'n a zaminovan. Do veverskeho podzemi v rradici legendy oper

vysed'ovanim jeho vraidy, kamullovane jako pracovni nehoda v druisrvu. Parrani pfivedlo vyseri'ovarele na

vsraupila smrr, krerou v rajnem ukryru spolu s archivnimi bednami dokumemu

sirSi srapu souvislosri, s nii se Cagoulardove

za nacisrickym archivem vypravili. I kdyi hrad VeveH dosral

nasli jeho budovarele - rus-

ri zajarci, zasri'eleni zde nemeckymi vojaky. Tolik z knihy Vladimira Fialy. Tvrzeni, ie Srami bezpecnosr po

jmeno Byrys, rdlny misrapis romanu nenechava znaleho crenare na pochybach, kde se odehrava.

nacisrickem archivu pan'ala, nelze pisemne doloiir, praraie vdkere dokumenry

Aurar pHbehu, Vladimir

se Srami bezpecnosti podafilo skarrovar. Ani jeden z vjse jmenovanych pHslusniku, krery me! s pHpadem

Fiala (nar. 1931), zvei-ejnil derailni informace, pochazejici evidenme ze zdroje,

krery remara legendy veverskeho poldadu podrobne srudoval. A je nanejvys pravdi'podobne,

ie Fiala sam,

jako bYvaly dusrajnik Srami bezpecnosri ryra informace ziskal od svych kolegu, kreH, jak nejen rukopis

Vevefi co do Cineni a mohl by podar svedecrvi, jii neni mezi iivjmi

rykajid se rohoro pHpadu

a je nanejvys nepravdepodobne,

ie by

se jdre podahlo najir svedecrvi nekoho dalSiho.

M. K. ukazuje, hledali informace vedouci k nalezeni veverskeho pokladu. Tvrzeni, ie badani M. K. v podsrare vyuiili ke svcmu vlasmimu parrani, aby poklad objevili dHve nei zahranicni agenri, podporuje fakr, ie Srami bezpecnosr oslovila M. K. s nabidkou spoluprace, na zaklade cehoi byl v cervnu 1973 zaveden

Legenda dodnes ziva a inspirujfcf

do regimu svazku pod krycim nazvem "archeolog". V komakru byl s majorem Srami bezpecnosri Bi'erislavem Polednou (nar. 1925), krery od roku 1964 pracoval na rzv. useku boje prori francouzske rozvedce.

Templarska minulosr hradu a jeho legenda po race 1989 oper iila a phcahla k sobe sve milovniky, vceme

Po rzv. linii Francie byl zarazen i sam Fiala, krery od roku 1967 vedl svazek na agema s krydm jmenem "TS

releviznich a rozhlasovjch

Fousek" a popisovane skurecnosri v romanu

V race 2000 Tomas Dacfk napsal knihu Hrad Vevefi - mjtus, historie a skuteenost. Aurorovo umeni belerris-

operar;vniho dusrajnika konrrarozvedky

sledovani zapadnich cizincu v Brne rura jeho zkusenosr prace

rickeho vypraveni v ni dokonale proplerlo informace a hisrorii hradu s rradovanoulegendou

jen dokresluji.

Z vjse uvedeneho se da usuzovar, ie Srami bezpecnosr pro svuj cil vyuiila krome parranf M. K. i skupinku nadsencu kolem PavIa Holecka a ie se posrarala

"nenadale objeveni se" srareho planku, krery se dosral do

rukou prave jemu, secrelemu a v hisrorii si libujidmu,

rvurcu zabavy, a tiskovych mediich a publicire na inrerneru ani nemluve.

nejvhodnejsimu

kandidaravi,

krery planek nemohl

i s bachorkami,

ktere k ni bujna lidska famazie behem Casu v usmim podani dorvofila. Navzdory romu nebo prave praro, ie v knize nelze remer oddelir fakra ad poericke licence aurora, se Dacikova kniha srala dalSim pruvodcem novodobych pHznivcu a lusrirelu veverske povesri. Srejne rak jako kdyi se legenda v roce 2003 srala name-

diky osobni zkusenosri nepoznar. Zda se, ie vykopavani desky samome i nasledna mereni a pruzkumne

rem i prvniho dilu releviznfho serialu Strdice duff, nazvaneho "Tajemsrvi remplu". Aurar scenare, zihadolog

vrry jii probihaly za pHmeho dohledu a rajne reiie Scamf bezpecnosri. 0 jeji pH me uCasri na ramra pHpadu

Arnosr Vasicek mu kniini podobu s obrazky vriskl a dva raky pozdi'ji.52

Fiala pHmo pise ve svem romanu a dosvedcuji ro i pHmi ucasmici georyzikalnich ruji, ie nejen jejich vjzkumne

pruzkumu,

kreH pama-

prace pravidelne sledovala posadka osobniho aura; na parkovisri u zapadni

brany hradu sravala vojenska pragovka snad s odposlouchavadm

zaHzenim a nad polem u kaple nekolikrar

Z doldadu cele veverske legendy zusrala jen nepHma usmi svedecrvf pamemiku,

v souvislosri s parranim po rajemsrvf legendy dos!o, jii neiijL Vdkere pisemne dukazy vceme planku i desky

krouiilo i male sporrovni leradlo. I sam M. K. ve svem deniku vyjadruje podezreni, ie diky podivnym okol-

se podi'ly buhvikam.

nos rem jakoby nahodnych serkani s nekolika cizimi lidmi byl pi'i svem badani kymsi sledovan, coi mu, jak

A rak dokud se nad veverskou legendou budou vznaser nezodpovezene

piSe, nakonec porvrdil i jeho znamy dusrojnik Dockal. Neni vylouceno, ie Srami bezpecnosr vyuzila rradice

a lakar pozornosr novjch generad. To je osratne smysl kaide legendy.

legendy a jakemsi nebezpeCi spojenem s hledanim

pokladu a sarna zaCala ryra zkazky Sirir, aby odradila

nejruznejsi badarele, a ziskala rak neruseny prosrar pro vlasmi operace. Soucasri rero zpravodajske hry byly moina i nekrere Clanky v risku, ktere hodnovemosr

parrani skupiny amareru nepokryre zlehcovaly.

krera se nezadriirelne

zrracejf v prapadlisri krarke lidske pameri. PHmi akreh nekolika dodnes nevysverlenych udalosri, ke krerym

orazky, bude dal nespourane

ifr

9.'lerfud) TeIl1a te,hpWskehoHdu.a

j~h~oIlokladp je diky sve pHlisne popularite,

co nenihodnoverne

d5tr

bit

badatelu, prevaine opomijeno serioznimi historiky. A pokud neni

~efd)u[bigullgen

pov~~tr~ wtdice na toto tema smahem odmitany, pticemi se vychazi z principu, ie

lUeld)e ~em

ky~h,ba i sitne fabLilujici~h a~~terskych opotifijeho, jso~ruzn6

ktera phJakala spoustu nekritic-

doloieno, nebylo.

Zajem 0 templare a jejich tajemstvi se rozvinul v 17. a 18. stoled. Nutno ptiznat, ie se to kolem hidu tajemgelllod)t

stvimi a zahadami opravdu jenom hemZi, u valne casti z nich vsak nelze posoudit, kteri mohou mit realny zaklad a ktera jsou konstruktem To plad

pocatdch

ruznych malo zdrienlirych

badatelll, fantastu, Ci dokonce fabuJatoru.

fadu, 0 deni, Cinnostech a soudobych famach a povestech, ktere se kolem fadu v sou-

vislosti s jeho uzavrenosd vyrojily, hlavne pak od poloviny 13. stoled. Ale take to plad 0 zihadich zruseni fadu a hypoteze

jeho pokracovanich

mc611 cincm ~1l0ollgc

kolem

tibet

tHl 6

v ruznych tajnych spolecnostech a fadech. Cerne jsou rake

kde je pobyt templaI-u doloien, ale i na mnoha mistech s nedoloienou

Q; n t (i

e{)C n

~er

povesti 0 templarskem pokladu, rozrrousene po velke casti Evropy, ktere jej hledaji nejen na mnoha mistech,

Na druhou srranu fada 05ob, silne angaiovanych

IUOlbcll,

unO 116ft

rradid.

v hledani tajemstvi ci pokladu na mistech s templarskou

rradid, pHlis casto zaiila osudove pHhody, vymykajid

se beinym nahodam.

V pHpade VeveH staCt vzpo-

menout konce hrabete Sinzendorfa. Posoudit, nakolik se jedna pouze 0 podivnou nahodu, kdy 0 jev, ktery je spojen s templiti jenom dodatecnou konsrrukd

(napt. rozrusenim z prubehu hledanf), a kdy by se mohlo Q3etlin

jednat 0 zisah utajeneho spolceni, zuscava vidy na nazoru ctenire.

unb6twill.

â&#x20AC;˘ 7 S

Tajemstvi a zihady provizeji fad od jeho pocatku ai po jeho nuceny zanik. Jii kolem nekterych ze zakladajidch deviri rydru se siH nedoloiene zvesti 0 jejich pHslusnosti k ruznym mysterioznim

fadum. S otazkou

templarske pHtomnosti na VeveH vsak tyto zvesti snad nesouviseji, muzeme je tedy nechat ponechat stranou nasich uvah a pHpadneho zajemce odkazat na dosti bohatou, byt ruzne kvalirni literaturu Rad byl obestren ruznymi povestmi a pochybnymi

dejinach fadu.

zvestmi i behem sve existence, nejvice takovych zvesd

se objevilo zhruba od poloviny 13. stoled. Svou roli v tom sehrala uzavl'enost Hdu, pravidla, ktera se vy-

Navic kaidy, kdo se pokousel tento problem rozlousknout,

mykala tehdejsimu beznemu chovini, urCite i excesy a pochybeni jednotlivych fadovych bratH. Po pravde

naznacuji, kde asi Idi pravda.

receno obdobne zvesti kolovaly v te dobe nejen

ostarnich rytiI-skych Hdech, ale i 0 vedine fadu reholnich,

o kterych ptichazelo ve znimosr, ie jejich pHslusnici iiji iivotem velice vzdilenym asketismu a sluibe Bohu.

DalSi zajimavosd je, ie prave v dobe ziniku

pracoval s velmi malou casd onech faktu, ktera

tempJarskeho

radu se meni mocenska

situace ve sdedni

Evrope a obzvliste pak v Ceskem kralovstvl. Kcatce pred zrusenim radu je zavraiden posledni Premyslovec,

Zivot tech reholnikll, kteH se zcela oddali odHkani, zustaval skryt pohledum a na posuzovini ridu mel pra-

ctyti roky se stHdaji vladcove na ceskem trune, po nastupu Lucemburk(r na cesky rrun je tad definitivne

malyvliv. Co se tyee templarll, krome znamych zvesd

likvidovan.

homosexualite,

lib ani malych ded apod. zmiiime

uslovi, beine ve Francii 13. stoled: pit jako tempWÂˇ.

Nektera narceni tempJaI-ll )sou vymyslena ci pochazeji z omylu a nep6chop~~1. K nejpopularnejsim

Rovnei kolem zaniku tadu je cela rada nejasnosd, zatimco mnoha fakta, ktera vykresluji situaci, zmiiiuji

mytus kolem povestnehd

pouze ojedinele jednotlivi autoh. To plati

absolutni neucte Filipa Slicneho VllCizastupci Krista na zemi,

bYvi zmiiiovan pouze ziomek jeh,? Ciqnosd, 'zejmepa jeho valecnJ aktivity, politika, ktera uzaviranim spoje-

bezboinosti papde, soustavnem vysavani Francie danemi, jd vedlo dokonce

nectvi s jednotlivy,mi muslimskymi vladah vyvolavala v Evrope nornou nevoli, a bohaisM, spojene s jejich

ktery zformoval jako pamflet

,~,

padi

tzv. Bafometa, resp. jeh~ hlaV)'. Rovne.~ co se tyee d~10fteneho pusobeni ridu,

k lidovym bouHm. Ph paHZskych nepokojich roku 1306 mu zachrinili iivor prave templiti, kdyi se pred

bankovnim systemem a sdalkovym obchode[l1. Jak piSe Regine Penlo'tl.d53,je deba tipresnit, ie v Evrope se

rozhnevanym lidem ukryl v paHZskem Templu, centru templaru.

templarsky tad kror;ne znaineho bankovqictvi venoval pod9bne j~ko ~i~terciaci hlavne zemedelstvi, a to ob-

Samorny utok na fad a jeho prubeh skrYva take spoustu nejasnosti a jednotliva fakta si navzajem protirecl.

zvlaste zurodiiovani nehostipnych

Z techto duvodu nelze ani posoudit opravnenost narceni tadu ani roli hlavnich akteru, obzvlaste papde.

jako jedni z prvnich v nasich zemich varili pivo, acoje 0 ~ich zc~la peznamo -'-zakladali rybniky. To ostatne

lokalit vcetne buddvaJ1i zavlah~vyc:h bn~lu.

TempJaI-i vysazovali vinice,

souvisf jednak s jii uvedenym zurodnovinfm i se snahou

maximilni

Marie Holeckovi

hospodirnost

nehostinnych

lokalit, v tomto pHpade hlavne mokradu, tak

v jim sverenem uzemi.

podle sidla. Tato uvaha nemusf byt ai natolik spravna, zname radu tech, kteH jsou znami a v pramenech jmenovini

a Karnee! Machart ve sve knize Templdfskj fdd v zemich ceskjch krdlu54 uvidejf, ie se

proslychi, ie i Jakub Krcin mel dostat od sveho tehdejsfho nadHzeneho, probosta borovanskeho kliStera,

podle sveho rodu, tj. podle rodoveho sfdla, nenf vsak znima iadni staroiima

nesla pHdomek z Brna. Brno navlc vidy bylo zemepanske,

rodina, ktera by

coi pouiitf pHdomku z Brna v te dobe zce!a

vylucovalo (auror ostame nezna iadny rod s pHdomkem z Brna ani z pozdejsf doby, kdy novostfmi nobilita

pliny rybnfku z okoli PaHie od rytfre Conde a pliny rybniku od Volurata z Carcassone, ktere me! do

dostavala pHdomky ne podle sfdla, ktera mnohdy v dobe p0vYseni do urozeneho stavu ani neme!a, ale podle

Borovan donest templaJ'sky ryrir Marvald z Valdeku. Jednou z nejduleiitejsfeh

nejake udalosti z jejich iivota). Komtut Sigfrid byl tedy zrejme predstaveny komendy nekde v Brne.

bylo totii vytviret ekonomickou financnfeh prosti'edku,

zikladnu

tak vlasmi produkd

uloh cinnosti fidu v Evrope

pro bojovou Cinnost ve Svate zemi, a to jak zfskinfm dostatku tech potreb, ktere snesly dlouhodobou

prepravu do "ychod-

DalSf radne doloienou

templirskou

driavou, kterou vsak vetSina historickych a vlastivednych prad preSla

bez povsimnurf, je Vsetin s templifskym

hradem Freudensbergem. Ac se soudoby doklad zmiiluje jii 0 tom,

nfho Stredomoff.

ie roku 1297 byla mensi cast statku na rece Becve se Vsetfnem prodina za 250 hhven Ekkovi, mistru tem-

Toto zamereni ridu vysvira i z inventaru johanitskych komend, Inere byly poHzeny pi'i jejich zabrani !<rilov-

pliJ'skeho radu v Cechich a na Morave, a k tomu vetsf cast statku venovana temui fidu na zidusi. Tento udaj

skou mod ve Francii 13. Hjna 1308. V fade komend nebyla nalezena Hdna zbroj, zato prakricky vsude bylo

uvedl jii Matous Viclavek v roce 1881 v Dijindch mesta Vsetina a okresu vsackeho59, presto tato templirska

zemedelske naradf. Rada clenu ridu take nebyla nikdy v boji a v radu pusobili jako remeslnfei nebo jako ze-

driava byla historiky Moravy i badate!i templiJ'skych dejin soustavne opomfjena ai do konce 20. stoletf.

medelci; mnozf os tame vstoupili do fidu v nome pokroCilem veku, jak vyplfyi z jejich vYpovedi pred trialy.

Ve vetsine pHpadu baroknf tradice dospfvajf auroh k opatrnemu nazotll, v principu shodne s autorem tech-

Pro otazku moineho vztahu templiru k hradu zrejme zemepanskemu hraje vsak hlavnf roli ona bojovi sloika

to fidkll, ie jejich driba templah Ci pusobeni tohoto fidu v techto mfstech ne!ze brat za doloiene, aVSak

ridu. Jednou z hlavnfeh ldoh Hdu v Palestine byla ochrana poumiku a cest, kterymi putovali Svatou zemf. Dvadf to jii soudoby kronikir Vilem z Tyru55. Jak doklida uviilivy badate! Jean Markale56 na nekterych

ne!ze je zce!a vylouCit. Vyraznou cast tvoff zemepanski Brtnice, Kyjov, ale ti'eba i Spilberk.

pHkladech hlavne z Normandie,

Jen k nekterym v pramenech

Proti beine phjimanemu

templih prenesli sve zkusenosti s ochranou cest z Pales tiny i do Evropy.

odhadu, ie templifi meli devet tisfe komend, bylo ve skurecnosti komend vceme

nedoloienym

tradidm

Vylucujf napHklad tvrzenf, ie k jamolickemu

pevna sidla - hrady Ciopevnena mesta; napr. Bitov,

se Holeckovi

templarskemu

a Machart stavejf vyrazne skepticky.

majetku

patfily i Biskoupky. Zapomina-

jejich anexi (sfde! v majetku Ci uifvanf komendy) v ce!e Evrope mnohem vfee. Markale mi za prokizane, ie

jf vsak na to, ie roku 1379 prodal Ddislav

v samome Francii bylo na 700 komend a ke kaide komende v prumeru patfilo kolem desfti dependend,

s pHslusnymi vesnicemi vceme Biskoupek60 Tato zprava sice dfky vfee nei pulstoletemu odstupu od zrusenf

cili

ze Se!mberka spolu se svYm synem Janem hrad TemplStejn

pouze pro Francii kvalifikovany a snad i stHzlivY odhad cini kolem sedmi tisfe lokalit v majetku ci sprave

radu orazku templaJ'skeho vlasmictvi nereSi, yes v tomto obdobi mohla byt zaloiena nebo pi'ikoupena ke

fidu. Francie v te dobe pi'itom byla mnohem mensf nei dnes, rada uzemf byla pi'ipojena ai po zruseni fidu

zboii po zrusenf radu. Jmeno vesnice vsak naznacuje biskupske zaloienf, a i kdyi vse mohlo behem teto

(Burgundsko,

doby probehnour,

Savojsko, Normandie,

Bretan, Avignon - abychom jmenovali jednotlive nejznamejsf anexe

bez naroku na uplnost).

s vetSi pravdepodobnostf

nazoru ani v pHpade Biskoupek templifskou

Dalsim prvkem, s ochranou cest bezprosti'edne souvisejfdm, byla bankovni a obchodni aktivita Hdu. Rad

Krome techto baroknich

s oblibou zhzoval komendy, prevorstvf i vyssf fidove urady ve vfznamnych

tradice. Jedna z nich tvrdi

obchodnfeh

cenuech. Sean

Martin dokonce tvrdi, ie "kdekoli se obchodovalo, byli i templari"57 S uvazenfm vYse uvedeneho pokrocme k legende

templiJ'skem pokladu.

majf Biskoupky deW, bye nezaznarnenanou

tradic, pfipisujfdch 0

historii. DIe meho

dribu, bye treba po kratkou dobu, ne!ze zce!a vylucovat. templirum

vlasrnictvi rady historickych sfde!, existujf dalSf

tvrzi v Blansku, ie za rararskeho vpadu roku 1241 byl u blanenskeho

Exisrujf vsak i jine uadice, na veverskem rukopisu nezavisle. Ve!kou cast nasbirali jii citovani Holeckova a Machart. V jejich knize Templdfskj fdd v zemich ceskjch krdlu se docreme

hradu Zitovnice, ie na tradici

o drienf hradu remplai'i upozornoval ji Bohuslav Balbin s odkazem na kameny s osmidpym

Otaznfky kolem templaru

Cechach a na Morave

farare

navsrevou jeho brau remplif, ktery padl pfi vYpadu z kamenne veie, kde hledali za vpadu utocisre.

kHiem. Misr,

krera pak spojujf s remplifi pouze povesti, uvideji prehrSe!; pfsecky hrad, arcibiskupsky hrad Cervena ReCice, hrad Lemberk, hrad v Mlade Boleslavi, hrad v Podebradech, zmfnka je i 0 Litomefidch.

Prvnim jablkem svaru je rozSii'eni templii'u a jejich majerku v ceskych zemich, na Morave pak obzvlaste58

Zajimavou informaci k templaI'um zapsal Dismas yon Hoffer

Soudobe uredni prameny dokladaji ve!mi spory pocer majetkll - krome Jamolic s TemplStejnem a za-

Lipnika. Pocatky mesta spojuje se zakoupenfm

He!fSryne v materialech k dejinam mesta

panstvi He!fStyn, jednoho z nejvetsfeh, Inera drie!i pani

niklymi Bohuslavicemi (u Jamolic), Cejkovic s Rakvicemi byli templah majitele Popovic, nynf Vysokych,

z Kravar. V,te dobe mel v mistech budoucihp mesi~ existovat klaster,. lldajne templifsky. KIaSteru mel pati'it

Petrovic a DobHnska (avsak usuzuje se, ie tvrz v Popovidch

svobodny dvur, ktery byl senkem u zemske testy. Vedle 路klastera stallipovy

potvrzenym

zustala v majerku panu z Popovic). K temto

sidlum se phdava Brno na zaklade listiny z roku 1302, kterou ve Vidni vydal preceptor pro

Cechy, Moravu a Rakousy Ekko a v nfi zmii'tuje komtura Sigfrida z Brna. Radovf rytfh se meli jmenovat

baj a na tom misre se rozhodl

tehdejsi pan z Kravar nechat vysravet mesto a haj pokicet. Od tohoto lipoveho baje pocbazi i jmeno mesta.61 Jak je vidno, s phhlednurim

ke znimym tradidm a k moinostem jejich vYkladu, Ize pfinejmensim pusobeni

tempLHu na hrade povaiovat za moine. I kdyi i v tomto pfipade von Hoffer eerpal z literatuty jednak nedochovanI', jednak nepovaiovane, v mnohych znamych pHpadech zjevne opravnene, za duveryhodnou.

Jistym

naznakem, ie tato povest by mohla mit histaricke jadro, je doloiena role panu z Kravar ve Vsedne. Phdejme na zaver jednu infarmaci, pro zajemce

tempJafskeho hradu u Jamolic a zahadneho

13. Hjna 1307, kdy kralovi sdelci marne hledali sebemensi spetku z povesmeho templarskeho bohatstvi TempI byl Krome lidi zcela prazdny.

templare uteite zajimavou: na Morave nebrvaly nazyvany

Templstejn jen dye zHceniny - zficenina doloieneho

Tyto vozy se pak ui nikdy nevratily. Tato zprava se dava do souvislosti s udalostmi v paHiskem Templu

hradku

nad Oslavou par kilomerru pod Velkym MezifiCim, ale jistou chvili se tohoto nazvu dostalo i zficenine

Tuto zpravu, kterou podepsal rytir Templu Jean de Chalon, mi'l Gerard de 5ede ziskat na iadost franCOllZSkeho velvyslance a kulrurniho

atase v Rime od vatikanskeho knihovnika. JakJean Markale upozornuje, byio

v dobe sepsani jeho srudie tezke posoudit autenticiru dila, i kdyi je Gerard de 5ede publikoval ve fotokopii.

hradu u Ketkovic, identifikovane v druhe polovine 20. stoled s dlouho hledanym mocnym hradem Lev-

Zprava budi pozornost mnohymi

novem. Pod dmto nazvem je zakreslen na mape lesu na katasrru Ketkovic z 18. stoled, ktera je uloiena

krale - ktery prave na nasledujici den chystal onen velky, do te doby nevidany zatah na template, kteff,

v Moravskem zemskem archivu.62 Tato mapa nese i jine zajimave nazvy, kupfikladu

phnejmensim

udol! mezi hrbetem,

cast z nich,

okolnostmi.

Za prve hrad Gisors byl v te dobe v drieni franCOllZSkeho

tomto zatahu vedeli. Prave kvuli onomu zitahu mI'l byt templarsky poklad

na kterem Levnov leif, a mezi Malou skalou, ktere dodnes neni pruchozi vefejnou komunikaci, se jmenuje

odvHen z Francie, takie ke vzteku Filipa 51icneho byl paHisky TempI, do re doby nejvyznacnejsi sidlo tem-

Drachental-

pJaru v Evrope, nalezen prazdnY. Z tohoto pohledu poklad lezl pHmo do oside!. Ale i kdyby mi'l zajistenu

DraCi udol!.

Je zajimave, ie s obdobnymi novovekymi udalosrmi se setkavame na mnoha daISieh misrech, spjatych ph-

ochranu skrytym sympatizamem,

nejmensim tradici s tempLHi, obzvliSte pak na mistech,

nicM jdou povesti

Nektere z povesti a

Pro prvni pHklad nemusime chodit pHlis daleko. Povest

templarskem pokladu na zamku Blama v jiinieh

Cechkh,

templarskem pokladu.

puvodne vodnim (blatnem) hrade, vypravi, ie v jidelne byla nastenna malba, na ktere moui'enin

kraee! s lucernou, jejiZ sverlo dopadalo na namalovanou ryznam,

skalu. Obraz budil podiveni, nikdo nechapal jeho

ai jednou jej obchazel pisar a poklepal na misto, kam dopadal paprsek. Znelo dute, pisar vyekal,

Earn,

bylo by to riziko pro nej, poklad i jeho prevozce.

ktere se kolem teto zpravy vyrojily, obsahovaly predpoklad,

ie na Gisors byli v te

dobe templari. Dokonce tam byl poklad usilovne hledan davno pred zvefejnenim teto zpravy. TempJah na hrade Gisors sice byli, ale davno pred lltokem Filipa 51icneho na jejich fad, a jejich pobyt se ukonCil za okolnosd, ktere pHlis nenasvedcuji tomu, ie by se tam mohli vyskytovat poz&ji. Jak uvadi Jean Markale, v Gisors byly poklady hledany odedavna. Ale nejen poklady. Prave zahady s pod-

ai mohl byt v jidelne nerusen a zahadi' mohl pi'ijit na kloub. Od pfisdho rana jej vsak na hrade nebylo

zemnimi prostorami phpominaji

a v miste, kam dopadal paprsek, zel etverhrannyotvor

dobu - sit'hlavni chodby se dvema kolmymi pfickami a kolem nich husta sit' skleptiich zaklemlcych P!'0s.tor,.

po prazdne schrance. Tradice chce tomu, ie tam mi'l

byt ukryt tempJarsky poklad. To se jevi jako nepravdepodobne

z vicera duvodu, s obdobnymi

uvahami se

setkavame i jinde po Evrope, i kdyi stopy po nejakem ukrytem pokladu brvaji mene hmatatelne.

Malba

silne zahady s podzemim hradu VeveH. Cast podzemi byla znama jiidelSi

slouiicich jako zasobarny pro hrad. Tato sit' spojuje hrad a farni kostel ve meste, hlayni chodQa p~cl;azi zrejme z 12. stoled, pHcky jsou mlads!.

*'<'

se vsak nedochovala a cela zaleiitost (anii by bylo znamo, zda se ji nekdo hloubeji zabyval) skonCila jako

Jednim

povest, spojena navie s templari notlle voluntaristicky. Je velmi zajimave, kolik podobnych motivu nesou

z 18. stolet!. DaISi hledaCi se zamehlj na hledani krypty kaple sv. Katehtiy: kde db,ufal!: nali'z.t po(dad

vyse uvedene analogie z mist, ktera spojuje templarska tradice. Ale pokroeme k dalSim pHkladum.

kufry s archivem tempWu,

ze zdroju hledani je planek podzemni

kaple pod donjonerii' hradu

ae tato kaple mi'la byt postavena ai dye ste-let pozaniku'fadli.

hledani se vynohla cela plejada ruznych fantastickych tenci 5ionskeho prevorsrvi, zaloieneho Goddefroyem pozdejSimi zakladateli zarodku tempWskeho

tearif, jedna se opira

docela solidne zpracovany jii

ryse citovanym

badatelem Jea~e\n M~r~al~m. M;;I~alese zilDrvill radou temat

z dejin Francie, l<tera jsou obesti'ena sid zahad a nejasnos~i a ktera.bohuiel.yzbuz~ji

z~j~~ ;-{lZrtychfa~ta:st~,

Kelent:tohoto-

neovetiteh1e dokia<;ly 0 ex,is-

de Bouillon (Boh~miJ!e~ z Bouillonu); ktetY j~-rr;ezi'

fadu. On sam mel byt pHslusnik:em j~ste star~iho- fad~;'kt~;)r

brva odvozovan dokonce ai od stavitelu pyramid a mi'l byt v komakru Pro tuto malou uvahu nad zahadami kolem hradu VeveH jsem vybral dva *prikJady z -Francie, ktere jsou

Gjsors_abbeh~'Bo(IVera

s myster;6zrrittl~

Braity .Cerven~~

ho kHie (Freres de Croix rouge). A na druhou stranu vedou hypoteticke kor;stn.ikC:~Wavne k路~ed.~~rskyln a rosenkruciansqm

16iim; Casto se opiraji

s pokladem a s tajnymi vedomostmi

rovnez fadne nedoloienou

zV6~~:Q-~4niku'~as~it~j~pW'U

do 5kotska. Aby toho nebylo malo, objevily se i tebrie

0 pokraeovani

coi vetsinu seri6znieh badatelu odrazuje a oficialni vedce vede kpau5afiiiglU ~dmitani ~eSkerych:uv'al1. Nut-

znalosti a tajemstvi keltskych druidu v templarskem radu. Cast podzemnieh

no podotknout,

ie Jean Markale ke studiu techto zahad:phstup~~al

klad v roce 1950 ph rozsirovani ulicky des Epouses byl vykopan "lomeny oblouk ve tvaru porralu a cryh

shromHdeneho

materialu dochazel k zaverum, ktere iiejsou z ~el.keeasti nero.ZUn1l1e~ Hlaviie ysak nasbiral'

shromHdil

velmi. uvHliye a:ie rtilz~kiade peClive

mnohy material jak k samomym zahadam, veeme ruz~y垄hokolnos~i,t,"!k i k p?idejsirnu d~~!.;

Jako prvni zminme hrad Gisors na pomezi historicke FraJ.1~le.a Norma~die. de 5ede zpravu

dech povozech s pokladem tempWu, ukryttl11'podslam~u,

rb'c~19,62 publik~v~I.Geratd 13: Hjna

kteryv, p~)('iz 12: l~~

1307, Cili v noci pred uveznenim vsech tempWll ve Fr;lncii, pr~~ hr~d G;isqrs mifily, na templifske. :0&.

kamenne sarkofagy", ciruje Markale noviny Paris-Normandie

prostor byla objevena, napH-

z 23. brezna. Za par dni vykopali podzemni

kfiiovatku a kolem chodeb za gotickym i parraly skJepni niky z vapence stale jeSte bileho. Ale ce!y pros tor, jeSte zajimavejsi, nei jsme zminili, byl opet zasypin bez sebemensi snahy 0 jeho zachranu. I v tom se hledaji tajemne vlivy, pusobici kolem mist s tradici templafskych pokladu a zahad, obdobne jako na VeveH, toto vsak Markale vysverluje vseobecnou nechuti, panujici po valee na francouzskych radnicich, zachranovat pamatky.

Nejvetsi rozruch ale vznikl kolem pusobeni Rogera Lhomoy, ktery byl cely svuj Zivot nadsenym hledacem pokladu v Gisors. ZaCinal mezi svetovymi valkami jako pokoumy, ilegalni archeolog, prodaval sve nalezy sberarelum, ale na zbohamud

to nebylo. Roku 1929 se mu podafilo ziskat misto zahradnika a pruvodce na

hrade Gisors, coz mu umoznilo podnikat kapli, pficemz vyhrabal primitivnim

Druhe misto je zname mnohem vice a k jeho popularite

rozsahla, ale urajena patrani. Hledal onu zminenOll podzemni

mistra Leonarda. ]de a Rennes-Ie-Chateau

zpusobem uplne cervi diry. V Cinnosti pokracoval i za okupace, kdy

u Gisors opirali prevHne

nemalou m~r.ou pfispil'B;'ownuv

v oblasti Razes, v predpol! francozskfch

a udaje, nashromazdene

roman Sifta'

Py~eneji. ']ak jsrnese

]eanem Markalem v mon.~g~afi(o Gisor~f i:, tOrmo

byl roku 1944 hrad obsazen Nemei a kdy francouzsd kolaboranri, zrejme milicionafi, mucili v Turnajovem

ptipade budeme vychizet hlavne z jeho dila a teto lokalite Rennes-Ie-Chliteau

sale (Salle du Tournoi) dvacer sedm francouzskych odbojaru. A tam je i posttileli.

Oblast Razes je konCinou osidlovanou ad praveku, jak dosvedCuji dolmeny a kromlechy i solidni'etymolo-

a tajemstvi zl~iJestneho.zlata.64

V roce 1946 se zdalo, ze nadeSel tomuto badateli velky den - v breznu oznamil, ze nasel pod donjonem

gicke vyklady misrnich nazvu. K SamOtllemU nazvu Razes uvadi Markale vyklad, podle nehoz ma pochizet

romanskou kapli, vysokou ctyfi a pul metru, zaklenurou na svornik. Uvnitr pry je kamenny oltar a taberna-

ze stareho Reddae nebo Reddhae, stejne jako jmeno Rennes.

kl, na zdech uprostred na rysku na pilitich sochy Krista a dvanacti apostolu. Podel zdi na zemi devatenict

V Razes byli usidleni templafi. Razes v te dobe stile nepatfilo k Franeii, stalo se mistem, kam smi'l'ovala

kamcnnych

z hor Corbicrcs a Termenes a z pevnosd Queribus a Peyrepertuse od roku 1239 "rekonkvista" protifran-

sarkofigu,

dlouhych dvanict metru a sirokych sedesat cenrimetru.

A v lodi ze stoji na sobe

v sloupeich po deseti tficet zeleznych kufru.

couzskeho a protipapdskeho

Po romto prohlaseni se seSlo vedeni radnice mesta Gisors na upad donjonu na miste, ktere jim Lhomoy

skym, vikomta z Carcassone a z Beziers, bojujieiho ovsem na strane kataru az do sve smrti roku 1209.

oznaciL Do onech cervich der se vsak neveSli az na kapitana hasicu, i ten se vhk daleko nedostaL Vysledkem

Templati sidlili jednak v Campagne·sur-Aude

teto akce bylo, ze Roger Lhomoy byl oznacen za mytomana,

meJi za mnohem ryznacnejsi sidlo pevnost v Bezu. Ti spadali pod svrchovanost Aragonie. Aragonsti tem-

ceta nemeckych zajatcu dostala rozkaz diry

odbojnika Trenkavela mladsiho, syna hrdiny z ktiZove vypravy proti Albigen-

a v Lavaldieu - ti uznavali svou ptislusnost k Francii, jednak

zasypat, protoze mohly byt nebezpecne pro navstevniky hradu. Roger Lhomoy si vsak obstaral povoleni

plati na pocatku ktiZove vypravy proti Albigenskym roku 1209 uzavreli zjevne fiktivni smlouvu s nejvetsim

k vykopavkim

pozemkorym

od stamiho sekretariatu pro kulturni zalditosti.

Radniei mu vsak i pres toto povoleni byly

vykopavky nadale zakizany, byl mu dokonce zakizan i pobyt ve meste s pohnHkou DalSi pokus

pokracovani

ve vykopavkich

inrernace.

probehl v roce 1952. Lhomoy se dvema obyvateli Versailles

ziskal nove povoleni, radniei mu ryslovne brineno nebylo, ale vysoki pohdovana

vlasrnikem v Razes, s rodinou d'Aniort, ktere jako kadrske hrozilo vyvlastlleni. Templafi

timto poskytli ochranu nekatolickym

heretikum

to jejich pocin dal podnet k ruznym uvahim

kauce jim v pokracovani

proti katolickym

vojskLlm a kralovske moei. Prave ten-

a spekulaeim a silnejsim a hlubUm spojeni mezi templiti

a katary. Zvlaste kdyz se na valee proti katarLlm templafi nepodileli ani v nejmensim. Pritom to nebyl prvni

akce zabranila.

natolik ve sve dobe neoeekivany

Roger Lhomoy se pak setkal s Gerardem de Sede, ktery jeho vypraveni pouzil ve sve knize63• Gerard de Sede

se nachizely v Razes.

pfitom tvrdil, ze byl ohrozovin

A nekolik roku po prvnim pronajmu, v polovine 12. stoleti, pfivadeji templati do Razes uctyhodnou

ne mu doporucovala,

To vse, aniz by se Lhomoy presvedCeni

podivnou osobou, ktera se oznacovala za "strHce Templu" a velmi duraz-

aby zastavil sve vYzkumy. ]ednoho dne mu sada kulek provrtala dvirka kabrioletu. 0

nemeckych horniku,

templarich zminiL Nakonec na popud Gerarda potvrdil nalez kaple a.sve

existenei mnoha tajemstvi na hrade Gisors v televizni debat~; cofvyvolalo

Nato byly v roce 1961 na hrade Gisors podniknutyvykopavky

z jeruzalemskeho

na ptik~~1ninistra l~ultLir:yAndre Malrauxe;

Roger Lhomoy zemrel v roce 1974 a zalditost zustala od te d~byotevrena.

ny pozdejsi templitsky

zakopanych pokladech (z Delft,

"tajnych dolech" ci a magickem zlate sddenem

poklad patiZsky TempI. Za techto okolnosti neni divu, ze vztahy rodiny d'Aniort

s templati k tomu jsou dokonalou zivnou pudou pro nejruznejsi ryklady a teorie. Udalosti, ve kterych muzeme smele hledat podobnosti

ie jeho y,yzkumy

t;te-

byly vedeny nadarmo a ze kufry skutecne naseL Bohuz,el v~,akbyl jedi~ym, kdo' celQuzale~i~()st dosvedcovat a jeden svedek, navic zaimeresovany, neni Hdny sved~k:'

se to povestmi 0

"katarskeho pokladu", ktery opustil Momsegur nekolik dnu pred tim, nd byl dobyt - obdobne jako udaj-

'z~,mu chybi jiz jen

" :. Stale tvrdil,

ci katarskem),

d'ablem jenom hemzi. Co se tyee pokladu kataru, prave role Ramona d'Aniort ve vyjednavani mezi oble-

metr padesat, aby mohl vstoupit do krypty. Ale s ohledem n;,tnebezpecf; !<te{~tyto 'dity ~redstavovill);, byly vsechny duriny v podzemf zabetonovany.

Chramu, templarskem

hateli a oblehanymi posledni katarske pevnosti, hradu Momsegur, i jeho neptima souCinnost pfi ukrYvani

Roger Lhomoy byl povolan 12. tijna 1962, aby prezemoval ~verysl~dky, za ucas~ttis~u a m~oha oso?n~sti.

a r{akb!1ec tvrdil,

kolonii

kteti zde dolovali v pocernych, byt malo vynosnych dolech na med', sttibro, olovo

citinsky, neni vubec divu, ze v okol! Rennes-Ie-Chateau

a vykopane prostory byl); na ptik~z veden£ mesta za~ypariy.

Sestoupil do svych der, nalezl sve naiadi na miste, kde je zanechal,

rozsahle Zidovske pozemky. I ty

i zlato. ]ak piSe Markale, kdyz uvazime, ze pfivedli eizozemce, kteH neumeli slovo francouzsky, natoz ok-

bo~fi pr2testu

z univerzity v Chevrons, obzvlaste pak tech, kdo meli co do cineni ~,o'~hi~nou pamate~ '{Giso,s. ktere vsak nepfinesly Hdnyvysledek,

poCin. ]iz roku 1142 vzali do pronijmu

deho abbeho Sauniera na faru v Rennes-Ie-Chateau

s denim na Veveti, vsak poCinaji ptichodem

se kostel a fara byla v takovem stavu, ze byl rid, ze ziskalubytovani '

farniho uradu naruSii konkordat

mla-

roku 1885. PtiSel do chude farnosti, dostal rozpadajiei

mezi republikou a papdem,

u jedne z farnie. ]iz na poeatku sveho

uzavreny na poeitku

stoleti Napoleonem,

kdyz v posledni den voleb jeSte pred otevrenim uren pronesl vasnive kizani, ve kterem sve oveeky nabadal, at vol! obrance eirkve a nazval republikiny

d'ablem. Nucenou prestavku v pastoraei preZiI financne pou-

ze diky pomoci biskupa z Carcassone, abbeho Billarda, ktery jej jmenoval profesorem v malem seminafi

v Narbonne

a venoval mu na tehdejsi dobu uetyhodnou

sumu dye ste franku. Nakonee mu dopomohl

k navratu na jeho fam v Rennes-Ie-Chateau.

dole v udoli, v miste jedneeh z termalnich pramenu v Razes, znamyeh a uZivanyeh nejmene od praveku, jak dosvedeuji sosky antiekyeh idolu, tam vykopanyeh. Ten jej mel nasmerovat na hledani skrytyeh ved, zeasti pokladu, uvnid kostela. Abbe Sauniere neehtel dam kon£likty s obeeni, natoi se srami mod, naopak minil obee na deni zainteresovat, respektive na pHpadnem finanene zajimavem nalezu. Nakonee na svou Cinnost ph upravaeh kostela ziskal i skrovnou dotaci. Neehal za ni i vyrobit novy, keramieky oltar. Ph rozdelavani stareho olrare, coi se melo odehrat roku 1886, objevi!, ie sloup, na kterem stala mensa, je vyepan kapradim. A uvnitr nase! dva nebo di dfevene valeeky s omotanymi

pergameny, popsanymi neCite!nym starym pis-

memo Zatimeo se 0 pfeereni pergamenu marne pokouse! abbe Boudet, pokraeoval v hledani a po nadzvednuti dlaidie v hlavni lodi nedaleko stupnu do kneZiSte (nebo sehodu na kur - ve franeouzstine obe moine) objevil sehodiste. Abbe pod zaminkou odeslal prye sve male pomocniky, at se vratl ve etyfi hodiny. Kdyi se vratili, dostali slibenou poehoutku,

eestou pres koste! ale zahledli v hloubi obrovskou nadobu, nazYvanou

tam ou/e, plnou eehosi blystiveho. Uvaiujeme-li

tradideh

tempIarskeho pokladu, zminme jeSte dye zajimave okolnosti. Povesti

dvanacti

stHbrnyeh apostoleeh je nametove pHbuzna jina povest. V 70. leteeh vyslo nove vydani sbirky povestl z Tisnovska od autora Karla Fice. Byla do nej zarazena i povest, ie na zamek v Kuhmi se sjelo v kocareeh dvanaet rytifu v brneni, veSli do zamku, kde eelou noe neco sepisovali a nikdo se do zamku neodvaiil vstoupit. Podobne jako na VeveH mela tuto povest pHmo na miste proverovat Vefejna bezpeenost. Tato sbirka zmizela i z knihoven, ktere ji melyve fondu, a ani seznam del autora reediee z 90. let tuto sbirku neuvadi. Ze tam neni tato povest zarazena, neni snad ani zapotfebi zminovat.

o spouste

mist v Evrope koluji podobne povesti v souvislosti s templafskym pokladem. Da se oeekavat, ie

radu z nieh rozsifili sami tempIaI-i, aby zamaskovali skuteene ukryty. Ohledne

zahadnyeh

vozu s pokladem,ktere

odjely z paHZskeho Templu, existlljespoustateorii

nekolika zeela bizarnich (kupf. spojuji templafe s azteekym Quetzalcoarlem).

ve,erne

Je vSi!:k'dos~ipravdepodobn<,

ie pokud vozy opravdu vyjely, a to zapadnim smerem, ie tak uCinily, aby;svedly pro~asledovate!e:a'patraGe/ z prave stopy. ..,' .::, . L' Prave to, ie

Pami zdejsi povesti nemluvi, by v pHpade opravneni teeht~"tr~dic monla \Qaznaeo~at,liie ,

templafsky majetek byl sousdeden a usehovan na nekolikt:ltz~ych

plistech r:~ropy;:a ne!ze yylOliCit, i~ i·hi

Morave, v nasem pHpade na VeveH se mohlo (CimUie) n~eo z nejfJ.aeha±e,t: i}clei' to Veliee zajimave doklady, ktere Zeno Ciimar nasbira!,

se, ;daji:riinaco\Ta~sl~oro

J~po~hi

uvaha.

s ~rCit§sti, ie Vevefi jeSte

'.7

dnes skryva leecos neznameho a navysost zajimaveho. Nedeba opoustet zdravou poehybovaenost

Fond Mitrovskeho sbirka, tzv. Hoffernalia, Archiv mesta Brna Lapacek].: Korespondence D. J. I. Hoffera s moravskymi mesty. Sbornik Statniho okresniho archivu Pferov, 2005 3 Vorel P.: Pani z Pernstejna (Ceskomoravsky rod v zrcadle staleti). Pardubice, 1993'. 4 Schwoy F.].: Die Topographie von Mahren, Brunn, 1793 ' . 5 Boczek A.: Marginalien zu Schwoy'sTopographie. Zweiter Theil, Briinner Kreis. Brunrier Wochenhlatt 1826, c. 66 6 Brandl V: Analecta ropografica. Veyeri. Casopis Matice moravske 12/1880, S. 182 7 Eichler K.: Pameri pansrvi veverskeho, Brno, 1891,s. 20, s. 305 n. 8 Napf. Wolny G.: Die Markgraffschaft Mahren ... , 2. Band Brunner Kreis, Brunn 1836, s. 502; Heber Fr. A.: Mahrens Burgen und iher Sagen. Prag, 1848, s. 133; Horky J. E.: Die Tempelherren in Mahren, Sagen, Untersuchungen, Geschichte, Znaim, 1845 9 Casopis Moravia, Brno 1815,c. 131, 133 a 135 10 Napr. Placek M.: Pocatky hradu Veveri. In: Brno v minulosti a dnes 1111993, s. 109 11 V roce 1902 publikoval]. Mencil text listiny, herounalezl ve videnske Hofbibliothek (vsouCasnostiOsterreichische Nationalbibliothek Wien. Jedna se 0 zpravu Mikulase z Cechovic, drive farare v Nezamyslidch, herou zapsal ph svem prvnim pobytuna hradu Veveri. 12 Rukopis M. K. - jeho osobni pozuscalost (dale jen rkp. M. K.) 13 cit. rkp. M. K. 14 cit. rkp. M. K. - informace p. Reimet, st., V Bityska 15 cit. Eichler, S. 307 16 Horky]. E.: Die Templehern in Mahren. Sagen, Untersuchungen, Geschichte. Znaim, 1845, s. 98 17 Wurzbach C: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 18 Kroupa].: Alchymidtestf. Brno, 1986, s. 77 19 Schramm A.: Ein Buch fur Jeder Brunner. Brunn, 1902, S. 108 20 Casopis Taschenbuch fur die vaterlandische Geschichte. Hrg. Durch die Freyherren von Hormayr und von Mednyansky. Zweiter Jahrgang, Wien, 1821,s. 110 21 cit. Eichler, s. 338 22 SouCasnypruzkum autora ale nepotvrdil, ie by v publikovanych sbirkach moravskych povesti byl rento motiv rozSifen. 23 Eichler K.: StHbrne sochy dvanacti aposrolu na VeveH.Hlas, noviny pro lid. 28. cervence 1889,27. a 29. dubna 1890 24 viz pozn. 23 25 zejmena diky sbirce povest! od Jos. Fice: Od Pernstejna k VeveH.Tisnov, 1932 nebo O. Sirovatka - M. Sramkova: Brnenske kolo a drak. Povesti z Brna. Beno, 1982 26 Eichler K.: Stfibrne sochy dvanacti apostolu na VeveH.Hlas, noviny pro lid. 24. a 27. dubna 1890 27 cit. rkp. M. K. 28 cit. rkp. M. K. 29 cit. rkp M. K. - K. Brychta (nat. 1909) z VeverskeBitysky cp. 225 se svYmkamaradem Dosoudilem a Jar. Popkem 30 cit. rkp. M. K. i Rovnost 16. 7. 1967 31 Rovnost 16. 7. 1967,a nalezech kachli s timto motivem se zminuje ve vYpovedichsvedku i M. K. na poli jiine od kaple, v trati tzv. Rozbofene 32 cit. rkp. M. K. - odvolava se na zapisy ve farnich uctech z te doby 33 cit. rkp. M. K. 34 Sartori F. Die Burgvesten und Ritterschlosser der osterreichischen Monarchie. Oil 2 a 6, 1819-1820 35 cit. rkp. M. K. 36 Informaci mi podal kpt. Kotulan, ktetyv roce 1974vloupani do tero hrobky vysetioval. 37 Spisovy archiy Narodniho pamatkoveho ustavu, pracoviSteBrno 38 Fond B35, Moravsky zemsky archiv 39 Karny M.: Brnensld pobocka koncentracniho rabora Osvetim. Vlastivednyvestnik moravsky 4111989, s. 16 40 Dopis velitele stiediska generalmajora prof dr. Gerloffa fediteli pamatkoveho usravu Brno dr. Kuhnovi, Spisoyyarchiv Narodniho pamatkoveho ustavu, pracoviste Brno I

V inspiraci abbeho Sauniera k hledani pokladll pHmo sehral hlavni roli abbe Boudet, farar v Rennes-Ie-Bains

'''.

...

a prestat zvaiovat realAost izolc5vany~b,svecI:eeiyi,pylo by vsak,

s podivem, kdyby vse bylo pouze vymySleno.

cir.

Karny

Tuto informaci piinesla napf. reportii Stanislava Moda v poradu TV Nova Na vlasrni oi'i nekdy v 90. letech 43Dopis A. Karkana L. Konei'nemu z roku 1976. (?) (osobni korespondenee L. Konei'neho)

"" Lidova obroda 16. 9. 1950,9.8. 1951 45Archiv bezpei'nostnich sloiek, pracoviste Praha - Siwiecova, k rematu tez: FrolikJ.:Nastin organizai'niho ryvoje srarobezpei'nostnich sloiek Sborn narodni bezpei'nosti v letech 1948-1989. Sbornik archivnich prad, XLI, 1991, s.447 . 46Podle jedne verze byl mui nalezen nekde u hradu s pHpichnutym

listkem s napisem ve starohebrejstine

- "zui'tova-

no". Podle jineho podani muie naSli u kaple s trojbhtou dykou v srdci, pry v roce 1953. Mezi infonnatory byl i jeden, hery se jeSte dnes obava 0 srych poznatdch 0 deni na Veveff mluvit. Jeho jiZ neiijid matka se totii coby vedoud pamatkoveho uradu 0 tema veverskeho poldadu zajimala, ale obdriela nekolik anonymnich viine minenych vyhruzek,. aby patrani v tomto smern zanechala. Na hrade Veveff zffdil Krajsky urad pamatkove

pei'e a ochrany pffrody v Brne sve restauratorske

dilny - kovaru

a pasifu. ]eden ze zamestnancu, Bohumil Florian pozdejsieh legendami provazenyeh ehodbaeh take patral. Jeho nahla a nejasna smrt 0 silvestrovske noci roku 1976 v Hesle pH rozpite sklenee vina a zapnute televizi neehala legendu rozkvesr 0 famu, kted. ji tradicne provazi, tedy pHiis daleko, musel zemiit.

tom, ie ten, kdo na sve ceste za odhalenim tajemstvi legendy zase!

V zajmu respektovani soukromi mych informatorll neuvadim jejieh jmena. Soui'asne archivy bezpei'nostnich sloiek neobsahuji jii iadne dokumenty, here by tuto skutei'nost potvrzovaly. Ani Dadkova informace, herou od mne znameho informatora prevzal, ie zpravu 0 teto ritualni vraide phnesl v 50. "letech Kriminalistickyvestnik, se nezaklada na pravde. Clanek Jiffho Severy v deniku Smer ze dne 18.7. 1975 k teto skutei'nosti bezpei'nosti Cin.

v Brne mu svym sedenim

potvrdil, ie za poslednich

uvadi, ie citovany nai'elnik Sborn narodni

30 let pry nebyl na Veveff spachan Hdny kriminalni

Odajne mel dopis budit zdani, ie byl psan na anglickem

uder klavesy pismena s hai'kem. A tak se traduje, ie si z M. K. tlekdo delal timto zpusobem cit. rkp. M. K. - prepis puvodniho dopisu cit. rkp. M. K.

psadm stroji, ale pri jeho zkoumani

byl zjisten retusovany legraci.

Archiv bezpei'nosrnich sloiek Kanice - osobni spisy piislusniku StB. 5t Bernat]., Hasek VI.: Piispevek k pruzkumu podzemnich dutin v okoli hradu Veveri. In: zpravy Csl. spolei'nosti

archeologicke 52 53 54

pri Ceskoslovenske

Z.: Pouiiti geofyzikalnich

akademii ved, 15/1973 ; Hasek VI., Mi'finsky

metod pH

pruzkumu sakralnich objektu a prvkll architektur. In: Geofyzikalni metody v archeologii na Morave. Brno, 1991 Vasii'ekA.: Sedm zahad straice dusi. OW'ava, 2005, tyi: Tajemsrvi templll, Osrrava, 2005 Pernoud R.: Les Templiers chevaliers du Christ, Decouvertes Gallimard. Histoire de la France, Gallimard, Paris, 1997 MH, Beroun, 2009. 2 dily - Morava a Cechy. ]edna se 0 dosud nejpodrobnejSf praci venovanou tematu templafll

v i'eskyeh zemich. Viz napr. Holei'kova M., Machart K.: Templafsky rid v zemlch i'eskych kralu, MH, Beroun, 2009, s. 12 50 Markale J.: Gisors et I'enigme des Templiers, ed. I:histoire de la France secrete, PygmaliO)l Gerard Watelet,.Patis,

S? 58

1986, p. 229 nn.) .' Martin S.I TemplaH: vzestup, moc, pad a mysteria templafskych rytiru, Grada, Praha, 2009, s.·43 Krome cit. Templafsky rid v zemich i'eskych kralu se pramennou zakla,l1194' pro 'pozllanizd~ji;h,? pus,?b~p{tempWll:

zabyval Skhvanek Fr.: TempJafi v i'eskych zemichNe sverle nasich arc~ivhich ~ramehp.Pr'}ha 20d5 . 59Vaclavek M.: Dejiny mesta Vsetina a okresu vsackeho, vI. n. Brno, 1881, s. 107 nn:, t.otez pak publikoval

i.ve

Vlastivede moravske, Dil2, Mistopis, sv. 13: Vsatskyokres, MuS~j~i spolek v Brne, 19PQ 60Pergamenova listina v Archivu Koruny i'eske; die Die LandtafeljM~hrisi:\l~/.II., str. 137.: HaaS, Ahtonin: Korunyi'eske, 5. Kataloglistinzlet 1378-1437. Praha, 1947, ".'4 . , ' 6t Mitrovskeho

sbirka, A.L23, Leipnik - Lipnik, If. 1, lb. Archii

meSta: Brna'

, Archiv

Fond F 177 - Velkostatek Moravsky Krumlov pod "islem mipY' It?; Mora,:sky ~erpskyarchiy 63Les Templiers sont parmi nous (Templafi jsou mezi nami) . .' '" ;. 61 Rennes-le-Chateau et l' enigme de l'or maudit (Rennes-le-Chat.eiu a 'tajemstvi zlove,stneho,zlata),Utistoire France secrete, Pygmalion Gerard Watelet, Paris, 1989 ..•.. ,. ,.±' .'. 62

, de la'