Koncepce rozvoje
pr ı spevkove organizace
Me stska knihovna v Praze
na obdobı 2025 – 2030
s ohledem na me nı cı se potreby klientu knihoven
Vypracoval a p ř edkládá
RNDr. Tomáš Ř ehák, Ph.D.
jako sou č ást p ř ihlášky do výb ě rového ř ízení na funkci ř editelky / ř editele MKP
Motto:
Alenka si pak už nikdy nedovedla vybavit, jak se to stalo: jen si pamatovala, že b ě žely ruku v ruce s Královnou, pádí cí tak rychle, že Alenka jí nesta č ila, p ř esto Královna k ř i č ela: „Rychleji! Rychleji!“, jenže Alenka cítila, že už
NEM Ů ŽE b ě žet rychleji, jen jí nesta č il dech, aby to mohla ř íct.
Nejpodivn ě jší na tom bylo, že všechno kolem nich z ů stávalo na míst ě : a ť b ě žely seberychleji, nedokázaly minout ni c. „Jestlipak se ty stromy a všechno ostatní hýbá s námi?“, napadlo uboh ou a zmatenou Alenku. A Královna, jakoby jí č etla myšlenky, k ř i č ela: „Rychleji! Ne snaž se mluvit!“
Popravd ě , Alenku ani nenapadlo mluvit. M ě la pocit, že mluvit nebude už
NIKDY, tak strašn ě moc se jí nedostávalo dech u – a Královna do toho k ř i č ela: „Rychleji! Rychleji!“ a tá hla ji za sebou. „Už tam budeme?“, doká zala nakonec ze sebe Alenka vypravit.
„Tam!?“, vyk ř ikla Královna. „Tam?! Tam jsme byly p ř ed deseti minutami! Rychleji!“ A tak b ě žely v tichu, vítr svišt ě l Alence kolem uší, až si myslela, že jí vyrve všechny vlasy.
„Te ď ! Te ď !“, k ř i č ela Královna. „Rychleji! Rychleji!“ A tak b ě žely tak rychle, že se skoro prodíraly vzduchem, st ě ží se dotýkajíce nohama zem ě a najednou –když byla Alenka už úpln ě vy č erpaná – se zastavily a Alenka zjistila, že sedí bez dechu na zemi a p ř ed o č ima se jí d ě lají mžitky.
Královna ji op ř ela o strom a ř ekla vlídn ě : „Te ď si m ů žeš chvili č ku odpo č inout.“
Alenka se s úžasem rozhlížela: „Ale… já bych ř ekla, že celou dobu jsme pod tímhle stromem. Vš echno je to tak, jak to bylo p ř edtím!“
„Jist ě “, opá č ila Královna, „jak by to také m ě lo být?“
„No, tam, odkud jsem já“, vydechla Alenka, „v ě tšinou dob ě hnete n ě kam jinam – když tedy b ě žíte hodn ě rychle tak dlouho, jako jsme b ě žely my.“
„To tedy musí být pomalá zem ě “, odfrkla Královna. „Podívej, TADY musíš b ě žet ze všech sil, abys z ů stala na jednom míst ě . Pokud chceš dob ě hnout n ě kam jinam – pak musíš b ě žet aspo ň DVAKRÁT RYCHLEJI!“ 1
1 CARROLL, Lewis. Through the Looking-Glass [online]. Project Gutenberg, 2008 [cit. 2023-12-27]. Dostupné z: http://www.gutenberg.org/ebooks/12, vlastní překlad
2.4.4
1 Úvod a shrnutí celé koncepce
Když se posadím ve své pracovně za stůl a podívám se před sebe, uvidím na zdi viset obraz starého muže v životní velikosti. Je to portrét Antonína Sovy, významného českého básníka. A také prvního ředitele Veřejné obecní knihovny Královského hlavního města Prahy, tedy dnešní Městské knihovny v Praze. Když se Antonín Sova stal městským knihovníkem, bylo mu teprve 34 let; vykonával pak tuto funkci dalších 22 let. Ale portrét, na který se dívám, zobrazuje starého unaveného muže sedícího na židli, protože stát už mu zdraví podlomené t ěžkou, bolestivou a nevyléčitelnou chorobou nedovolí. Zbývá mu jen nemnoho života a věru nevypadá spokojeně.
Přiznám se, že si s tím starým pánem často v duchu povídám. Jeho chmurný pohled chápu jako otázku – děláš to dost dobře? Pokračuješ v mém díle s péčí řádného hospodáře?
Snad i tento jeho pohled je jedním z d ůvodů, proč do výběrového řízení na ředitelku či ředitele
Městské knihovny v Praze předkládám stostránkový dokument a nikoliv – jak by bylo obvyklé, patnáct či dvacet stránek. Stojím v čele knihovny již bezmála 22 let; profesně jsem s ní spjat ještě o deset let déle. Je-li dnes knihovna n ějaká, je taková nevyhnutelně i mojí zásluhou či vinou. A z těchto tří dekád vzájemného svazku skládám v této koncepci veřejně účty.
Vzhledem k tomu, že koncepce bude veřejným dokumentem a může ji otevřít kdokoliv, dovolím si přidat stručné shrnutí, které lze chápat i jako návod, jak koncepci číst. Celý materiál je rozd ělen na část analytickou a na část návrhovou – kterou lze považovat za koncepci v užším slova smyslu. Pokud tedy někdo netouží vědět, proč by měla knihovna vypadat tak, jak je navrhováno, může sedmdesát stran analytické části přeskočit a číst pouze část návrhovou.
Analytická část nejprve rozebírá klíčové normativní dokumenty, které určují poslání a účel Městské knihovny v Praze. Další kapitoly pak obsahují analýzu vnějšího prostředí, analýzu vnitřního prostředí a jejich společné shrnutí v podobě SWOT analýzy.
Analýza vnějšího prostředí je strukturována podle metodiky PEST, tedy jako analýza ve čtyřech základních oblastech:
politické a legislativní vlivy
ekonomické vlivy
společenské vlivy a
technologické vlivy.
Shrnutí analýzy vnějšího prostředí do jediné věty by mohlo znít: Praha potřebuje silnou městskou knihovnu schopnou fungovat jako kulturní, vzdělávací a komunitní instituce; knihovnu schopnou reagovat na prudce se měnící podmínky a požadavky; knihovnu robustní a odolnou.
Analýza vnitřního prostředí pak je uvedena rekapitulací posledních sedmi let vývoje MKP a dále analyzována ve struktuře podle metodiky Balanced Scorecard doporučené pro knihovny, tedy rovněž ve čtyřech oblastech:
zdroje, zpřístupnění a infrastruktura
využití služeb
hospodárnost
potenciál a rozvoj.
Shrnutí analýzy vnitřního prostředí do jediné věty by mohlo znít: Městská knihovna v Praze je v zásadě připravena naplňovat výše uvedené požadavky a čelit výzvám, které doba přináší, a má značný inovační potenciál; to vše za předpokladu, že bude mít i nadále účinnou podporu svého zřizovatele.
Celá analytická část je bohatě zdrojována, byť nikoliv s důsledností akademického kvalifikačního textu.
Základním stavebním materiálem návrhové části koncepce je strategický dokument Strategie MKP 2022+; dokument, který v MKP představuje východisko všech plánů stejně jako podporu každodenního rozhodování. Ke Strategii MKP 2022+ se plně hlásím, byl jsem součástí jejího autorského týmu a cítím se jí vázán jakožto spole čnou dohodou o směřování knihovny. Naplňování této strategie (stejně jako jejích předchůdkyň) je důvodem, proč je Městská knihovna v Praze úspěšnou institucí a dobře plní své úkoly. Proto je text strategie téměř v plném rozsahu v návrhové části citován a tato kopíruje i strukturu Strategie MKP 2022+, je tedy rozčleněna do následujících bodů:
Zaměstnanci – zaměřuje se na rozvoj lidských zdroj ů jako hlavní prioritu MKP. Klade důraz na výběr kvalifikovaných uchazečů, efektivní zaškolení a adaptační procesy. Zmiňuje význam průběžného vzdělávání, rozvoje digitálních kompetencí či sociálních a komunikačních dovedností (soft skills) a rovněž zvyšování odolnosti v ůči stresu. Poukazuje na výzvy při udržení zaměstnanců navzdory nízkým platům a nepravidelné pracovní době. Navrhuje spolupráci mezi kulturními institucemi a poskytování zam ěstnaneckých bonusů. Zmíněna je také stabilní organizační struktura MKP a princip maticového řízení s důrazem na subsidiaritu a alianční subsidiaritu pro efektivní rozhodování.
Uživatelé – připomíná, že zákon vyžaduje rovný přístup a respekt ke všem, bez ohledu na sociální status. Knihovník, s otevřeným a liberálním přístupem, pevně brání práva uživatelů na pokojné využívání knihovních služeb; při porušení pravidel knihovny je nutná náprava. Knihovna také podporuje znevýhodněné skupiny, například osvobozuje děti a seniory od poplatků a poskytuje donáškové služby.
Knihovna a její služby – soustředí se na implementaci samoobslužnosti jakožto klíčového prvku zvyšování efektivity. Tato změna, i když je pro některé uživatele kontroverzní, umožňuje přerozdělit pracovní zátěž zaměstnanců na sofistikovanější úkoly a prodloužit otvírací dobu knihovny. Dokument dále popisuje budování klientského centra pro vzdálenou asistenci, rozšiřování digitálních služeb, včetně e-knih, a zdůrazňuje potřebu propagace digitálních zdrojů. Zmiňuje se také o spolupráci s dalšími institucemi pro rozvoj služeb a zlepšení přístupu k fyzickým dokumentům prostřednictvím samoobslužných boxů a bibliobusů
Knihovna jako místo – zdůrazňuje roli MKP v posilování sociálních vazeb místních obyvatel skrze rozvoj pobytových služeb . Knihovna se transformuje v příjemné pobytové místo pro návštěvníky, stává se součástí sociální infrastruktury a podporuje vytváření komunitních vazeb. Tato přeměna knihoven podporuje koncept třetího místa. MKP upravuje své pobočky podle zásady méně knih, více lidí, čímž reaguje na současné potřeby uživatelů. Diskutuje se také o výzvách v docházkové dostupnosti knihovny pro některé oblasti Prahy a nutnosti
investic do údržby a revitalizace knihovních prostor. Zdůrazněn je význam Ústřední knihovny a potřeba její rekonstrukce pro 21. století.
Knihovna kulturní – popisuje roli MKP v kulturním sektoru. Zmiňuje se o rezidenčním programu pro zahraniční autory, který je považován za úspěšnou investici do kvalitního turismu. MKP bude spravovat závazky Prahy po vstupu do mezinárodní sítě ICORN pro azyl pronásledovaných umělců. Připomíná projekt Vltavské filharmonie, kde MKP má hrát důležitou roli v poskytování každodenních služeb. MKP hledá nové způsoby podpory čtenářství, včetně digitální platformy Beletrion pro inspiraci ke čtení.
Knihovna vzdělávací – MKP se zapojuje do meziresortní spolupráce na úrovni města i na národní úrovni, podporuje vzdělávání dospělých a spolupracuje s vysokými školami v oblasti výzkumu a vzdělávání. Zmiňuje se také o workshopu deFacto, který byl rozšířen do dalších českých knihoven a stal se významným příspěvkem k mediálnímu vzdělávání. Knihovna se také zaměřuje na rozvoj digitálních kompetencí občanů v reakci na rostoucí digitalizaci veřejné správy a prohlubující se digital divide.
Knihovní fond – popisuje, jak se knihovní fond MKP rozši řuje o nové typy informačních pramenů, zejména elektronické dokumenty a on-line zdroje, včetně využívání otevřených a nekomerčních zdrojů. MKP se zaměřuje na efektivní využívání fyzického knihovního fondu prostřednictvím systému pohybu knih mezi pobo čkami, což zvyšuje relevanci i malých poboček. Zmiňuje se o nutnosti rychlejší obměny fondu a vyřazování neaktuálních knih. Důležitou součástí fondu jsou také specializované kolekce, jako jsou hudba, divadlo, film, pragensie a výtvarné umění a dále pak historické a vzácné fondy, které knihovna uchovává trvale. MKP čelí výzvám v oblasti skladovacích kapacit a plánuje vybudování centrálního depozitáře.
Knihovna udržitelná – MKP může rozšířit svoje služby o koncept knihovny věcí, který je založen na myšlence snadno dostupné komunitní služby pro sporadické potřeby. Tento koncept podporuje trvale udržitelné spotřebitelské chování a šetrný přístup k životnímu prostředí. MKP, jako nekomerční a dobře dostupná instituce s propracovanými výpůjčními postupy, se jeví jako ideální kandidát pro poskytování takových služeb. Zároveň se knihovna aktivně hlásí k cílům trvale udržitelného rozvoje (SDGs) a zapojuje se do osvětových a informačních aktivit v této oblasti.
Knihovna komunitní – zdůrazňuje roli veřejných knihoven v podpoře demokracie, poskytováním bezplatného přístupu k informacím a vzdělání pro všechny společenské vrstvy. Knihovny jako strážci svobody projevu a informační nezávislosti zajišťují přístup k různým názorům a perspektivám, což je klíčové pro informované občanství a zdravý politický diskurz. MKP posiluje komunitní soudržnost prostřednictvím organizace vzdělávacích programů a debat, podporuje sociální infrastrukturu a usiluje o zapojení veřejnosti do designu svých služeb.
Knihovna inovativní – inovace jsou v MKP podporovány prostřednictvím bezprostředního kontaktu s uživateli a zapojením zaměstnanců do koncepční práce. Kapitola zmiňuje význam
využití zkušeností z mezinárodního prostředí, zejména ze severní Evropy, k inspiraci pro inovace. Důležitou roli v inovačním procesu hrají partnerství s kulturními, vzdělávacími a jinými institucemi, stejně jako spolupráce s vysokými školami. MKP také využívá data k rozvoji nových přístupů a inovací, přínosem může být projekt Evaluart
Knihovna efektivní – akcentuje efektivnost jako klíčovou součást fungování knihovny. Ta se nezaměřuje jen na šetření nákladů, ale také na návratnost investic a inovace. Knihovna využívá moderní technologie pro úsporu lidské práce a zvyšuje transparentnost a jednoduchost interních procesů. Příjmy z činnosti jsou důležité, avšak knihovna snižuje podíl evidenčních poplatků a odstraňuje bariéry čtenářství. Efektivnost je sledována prostřednictvím dlouhodobého zapojení do výzk umného projektu a interních hodnotících procesů.
Knihovna bezpečná – reflektuje dilema knihovny jako bezpečného a zároveň otevřeného místa. Bezpečnostní opatření v MKP jsou mírná, většina poboček nemá stálou ochranu, některé mají strážní službu a paniková tlačítka. Zaměstnanci procházejí bezpečnostními školeními a MKP má stálý Krizový štáb. MKP také funguje jako asistenční centrum pomoci v případě mimořádných událostí, poskytující podporu a koordinaci v krizových situacích, jako bylo například zřízení prvního centra pro ukrajinské uprchlíky v ČR. Bezpečnostní aspekty jsou zohledňovány ve všech rozhodnutích a změnách v knihovně
Knihovna digitální – důrazňuje snahu MKP o maximální efektivitu prostřednictvím digitální transformace, která přináší stejné nebo lepší výsledky za nižší nebo srovnatelné náklady. MKP usiluje být "bez papírovou" organizací s digitalizovanými procesy, přičemž zaměstnanci musí být vybaveni přenositelnými digitálními kompetencemi, které jim umožní pružnou adaptaci na nové technologie. MKP se také zapojuje do klíčových digitálních kooperativních iniciativ, jako jsou Knihovny.cz, CARDS a další.
V každém z výše uvedených bodů je uvedena příslušná část strategie, která je dále komentována, doplněna, vysvětlována, případně jsou formulovány další akcenty.
Návrhová část je doplněna ilustracemi, které mají za cíl zvýraznit hlavní myšlenky jednotlivých kapitol a zároveň poměrně hutný text odlehčit. Zatímco předchozí koncepci (Řehák, 2016) jsem doprovázel fotografiemi zejména ze zahraničních knihoven; tentokrát jsem sáhl po fantazijních ilustracích, které jsem generoval pomocí nástroje umělé inteligence ChatGTP, respektive pomocí sdružené služby DALL-E 3.
Důvody pro toto rozhodnutí byly dva. Jednak jsem m ěl možnost vymýšlet si imaginární scény, do kterých jsem chtěl vtisknout určitou klíčovou myšlenku. A rovněž jsem chtěl poukázat na možnosti, které začíná umělá inteligence poskytovat pro celou řadu tvůrčích a koncepčních činností – pokud bych chtěl v minulosti podobné obrázky vytvořit, zaměstnal bych tím dobrého grafika na desítky hodin. Pravda, výsledek by byl asi lepší: umělá inteligence generuje obrázky s roztodivnými chybami, kterých si pozorný divák nemůže nevšimnout. Ale pro ilustrování nějaké myšlenky či přiblížení určitého konceptu jsou zcela funk ční. A náklady na jejich vytvoření jsou nesrovnatelně menší. (To logicky povede k masové produkci textů, obrazů a audiovizuálních dokumentů. Umělá inteligence se stane pro psané slovo tím, čím je pro fotografii digitální fotoaparát v mobilním telefonu. Vyrovnat se
s touto přívalovou vlnou nových dokumentů bude v následujících letech patřit k největším výzvám pro knihovny.)
Obrázky jsou situovány do prostředí starobylých barokních knihoven a vesměs v nich vystupují dobově oblečené kočky2 a kocouři místo lidí. Tento archaizující fantazijní rámec mi snad umožnil akcentovat myšlenky, které jsou orientované na budoucnost knihovny. Nebo možná někoho alespoň pobaví…
Kdyby měla být návrhová část zestručněna do jediné věty, zněla by zhruba takto:
Městská knihovna v Praze je dnes jedním z lídrů českého knihovnictví; chce jím být i nadále a je si vědoma, že to vyžaduje nejen odhodlané pokračování v dosavadním kurzu, ale i schopnost flexibilní reakce na nové podněty a potřeby společnosti, odvahu ke změnám a podporu inovací.
S velikou pokorou předkládám tento text nejen výběrové komisi, ale celé veřejnosti. Psal jsem jej já, ale skoro všechny myšlenky v něm zformulované mají kořeny ve společném hledání – s mými kolegy z Městské knihovny v Praze, se zřizovatelem, s řediteli a zaměstnanci dalších knihoven, kulturních a vzdělávacích institucí; s mnoha moudrými lidmi z celého světa. Vám všem děkuji za to, že tento text vznikl. Jako výraz pokory již není zbytek koncepce (s výjimkou závěru) psán v první osobě jednotného čísla. Přišlo by mi to nepat řičné – tato koncepce není o Tomáši Řehákovi, ale o Městské knihovně v Praze.
Praha, leden 2024
2 Moje máma vždycky dělila lidi na „psí“ a „kočičí“. Vyrůstal jsem v „psí“ rodině, když jsem ale začal pracovat v knihovně, ocitl jsem se v dominantně „kočičím“ prostředí. Množství mých kolegyň a kolegů, kteří nejen mají kočku či kočky doma, ale angažují se také v péči o osiřelé kočky a v dalších pro-kočičích aktivitách, je obdivuhodné. A tak když jsem uvažoval nad fantazijními ilustracemi, byly kočky jasnou volbou.
2 Analytická část
Analytická část koncepce mapuje stav Městské knihovny v Praze: její vnitřní prostředí a relevantní faktory vnějšího prostředí.
V kapitole 2.1 je zmapován účel či poslání MKP, protože k němu se další analytické úvahy vztahují.
Kupříkladu posuzování příležitostí ve vnějším prostředí je uchopeno jako hledání příležitostí pro naplňování poslání organizace. Potenciální příležitosti, pokud se nevztahují k poslání organizace, jsou chápány jako irelevantní, a tudíž jsou opominuty. Účel organizace je mapován klíčovými normativními dokumenty, tedy zřizovací listinou MKP, knihovním zákonem, strategickým plánem a kulturní politikou města, vládní koncepcí rozvoje knihoven ČR, mezinárodním manifestem
IFLA/UNESCO a konečně vnitřními strategickými dokumenty MKP.
Vnější prostředí je v kapitole 2.2 jednak rekapitulováno nejdůležitějšími událostmi v posledních 7 letech, jednak je mapováno podle metody PEST3 analýzy, která vnější vlivy rozděluje do čtyř oblastí: politické a legislativní; ekonomické; společenské a technologické.
Analýza vnitřního prostředí v kapitole 2.3 je uvedena rekapitulací vývoje MKP v posledních 7 letech a následně strukturována podle struktury používané v metodě Balanced Scorecard (BSC). Tento nástroj vznikl původně v komerční sféře, jeho autoři Robert S. Kaplan a David Norton jej popsali v roce 1992 v článku v Harvard Business Review . Kaplan (2009) vysvětluje základní myšlenku takto: „BSC zachovává finanční metriku jako nejdůležitější měřítko úspěchu společnosti, ale doplňuje tuto metriku třemi dalšími pohledy: zákazníci, interní procesy, učení se a růst, které vnímáme jako zásadní pro dlouhodobý růst hodnoty firmy.“
Kaplan (2009) dále uvádí, že jakkoliv byla metoda BSC vyvinuta pro privátní sektor, brzy se rozšířila i do oblasti neziskového a veřejného sektoru, kde se před zavedením BSC posuzování organizací soustředilo na finanční měřítka, jako je například plnění rozpočtů či operační náklady. V neziskovém a veřejném sektoru se ale samozřejmě finanční metrika za nejdůležitější měřítko úspěchu považovat nedá, proto pro neziskový a veřejný sektor vznikly upravené formulace BSC, které představovaly možnost vytvořit promyšlenou soustavu nefinan čních kritérií pro hodnocení výkonu organizace.
Rovněž pro knihovny se hledaly vhodné definice klí čových oblastí, protože i zde neplatí, že finanční metrika je „nejdůležitější měřítko úspěchu“. Roswitha Poll (2009) uvádí jako vhodnou strukturu BSC pro knihovny:
1. Zdroje, zpřístupnění a infrastruktura (Jaké služby knihovna nabízí?)
2. Využití (Jak jsou služby přijímány a využívány?)
3. Hospodárnost (Jsou služby poskytovány hospodárn ě, jsou procesy dobře organizované?)
4. Potenciál a rozvoj (Je knihovna schopná se učit a rozvíjet?)
V kapitole 2.4 jsou nejdůležitější vnitřní i vnější vlivy klasifikovány na pozitivní a negativní (podle převažujícího účinku) do struktury známé jako SWOT analýza4.
3 Viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/PEST_analysis
4 Viz např https://en.wikipedia.org/wiki/SWOT_analysis
2.1 Účel a poslání MKP
2.1.1 Zřizovací listina MKP
Jelikož MKP je příspěvkovou organizací, je prvním pramenem pro zkoumání ú čelu její zřizovací listina5. Ta v čl. VI stanoví:
1. Městská knihovna v Praze, zapsaná v evidenci knihoven vedené Ministerstvem kultury, pod evidenčním číslem 0025/2002, je krajskou knihovnou hlavního m ěsta Prahy ve smyslu zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Poskytuje veřejné knihovnické, informační i další služby stanovené tímto zákonem, je veřejnou univerzální knihovnou, která poskytuje služby způsobem zaručujícím rovný přístup všem
2. Předmětem činnosti organizace je:
a) Shromažďování, zpracovávání, uchovávání a ochrana knihovního fondu, tj. souboru knihovních dokumentů, zejména literárních, vědeckých a uměleckých děl v knižní podobě i na jiných nosičích;
b) Vytváření a uchovávání specializovaných fondů v rámci univerzálního knihovního fondu, zejména literatury pro děti a mládež, fondů pragenzijních, hudebních, výtvarných, divadelních a filmových;
c) Zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovních fondů jiných knihoven;
d) Výzkum, vývoj a inovace; provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje v oblasti rozvoje a optimalizace veřejných knihovnických a informačních služeb se zřetelem na zkoumání efektivity a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií;
e) Podpůrná činnost výzkumu, vývoje a inovací, zejména:
- poskytování informačních služeb pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím knihovních fondů a elektronických zdrojů organizace, - využití knihovních fondů a elektronických zdrojů k ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a k jejich rozšiřování, - provozování systémů pořizování a uchování dat za účelem trvalého uchování výsledků výzkumu, vývoje a inovací pořízených z veřejných prostředků a publikovaných v České republice;
f) Zprostředkování informací z vnějších zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy; umožnění přístupu k síti Internet a využívání telekomunikačních zařízení;
g) Poskytování bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší;
h) Plnění regionálních funkcí krajské knihovny pro hlavní m ěsto Prahu ve smyslu knihovního zákona;
i) Tvorba a pořádání kulturních, výchovných a vzdělávacích pořadů a výstav, včetně výstav výtvarných děl;
j) Vydávání a veřejné šíření tematických publikací souvisejících s účelem, pro který je knihovna zřízena;
5 Zastupitelstvo hlavního města Prahy, 2020
k) Poskytování reprografických služeb a rozmnoženin dokumentů z knihovního fondu knihovny;
l) Tvorba a využívání databází;
m) Spolupráce s dalšími knihovnami a jinými informačními, vzdělávacími, kulturními a dalšími subjekty na poskytování a zlepšování služeb veřejnosti;
n) Spolupracuje při řízení a provozu Asistenčního centra pomoci v budovách a pobočkách knihovny;
o) Propagace činností souvisejících s plněním předmětu činnosti knihovny;
p) Zajištění rovného přístupu všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaných knihovnou; vydání knihovního řádu se stanovením podrobností o poskytování knihovnických a informačních služeb.
2.1.2 Knihovní zákon Zřizovací listina určuje, že MKP je krajskou knihovnou ve smyslu Knihovního zákona 6. Ten knihovnám obecně stanoví, že knihovnou se rozumí „ zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“. Krajským knihovnám pak speciálně ukládá v §11:
(1) Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. Krajská knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.
(2) Krajská knihovna je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též:
a) spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu, b) zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému, c) je krajským centrem meziknihovních služeb, d) spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.
(3) Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny musí mít písemnou formu. Plnění regionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu.
(4) Plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec.
Zde je třeba konstatovat, že MKP na území HMP plní i funkci základní knihovny a těm Knihovní zákon ukládá v §12:
(1) Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem.
(2) Základní knihovna je součástí systému knihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.
6 Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) (2001)
2.1.3 Strategický plán hl. m. Prahy Vedle těchto právních dokumentů existují další koncepční a strategické dokumenty, které mohou pomoci účel MKP interpretovat. V první řadě je to Strategický plán hl. m. Prahy7, který zmiňuje městskou knihovnu na řadě míst:
1.1.A38.: Využít potenciál starší populace pro aktivní zapojení do komunitního i pracovního života –podpora rozvoje univerzit třetího věku, center a programů celoživotního vzdělávání a vzdělávacích aktivit městských knihoven pro seniorskou populaci
1.2.A19.: programové zavázání lokálních kulturních institucí (školy, kulturní domy, knihovny a další) k posilování sociálních vazeb místních obyvatel
2.4.D210.: využívání institucionálních kapacit i prostor ů vzdělávacích, kulturních a vědeckých institucí, včetně městských knihoven, jako center celoživotního vzdělávání
Klíčový pak je bod 1.2.B2 (Soudržná a zdravá metropole – Komunitní život – Zázemí pro kulturní aktivity), který je MKP přímo věnován:
1.2.B2.: Koncepčně spolupracovat s Městskou knihovnou Praha a knihovnami zřizovanými městskými částmi
Uplatňovat principy spolupráce na doplnění deficitů kulturně komunitního zázemí v lokalitách. V návaznosti na titul UNESCO Praha m ěsto literatury, učinit z knihovny vlajkovou loď modernizace a progresivity kulturní infrastruktury v Praze.
analyzování potenciálu stávajícího a potenciálně nového prostorového i institucionálního zázemí Městské knihovny Praha pro dobudování kulturně komunitního zázemí, prioritně v místech, kde byly identifikovány deficity vybavenosti
nastavení systému spolupráce městských částí a Městské knihovny Praha, včetně způsobů hodnocení společných projektů
realizace architektonických soutěží (včetně interier designu) s mezinárodní účastí při realizaci nových i revitalizaci stávajících poboček ve spolupráci knihovny, hl. m. Prahy a městských částí
podpora a posilování potenciálu poboček městské knihovny a místních knihoven jako živých míst spolutvorby a participace na občanském a kulturním životě komunity – komunitních habů (community hub) – i jako zázemí pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v lokalitách
Prahy
příprava grantového programu na podporu oživení ve řejného prostoru spojeného s provozem poboček místních knihoven.
7 Brabec, et al., 2016
8 Soudržná a zdravá metropole – Soudržné město – Aktivní a důstojné stárnutí
9 Soudržná a zdravá metropole – Komunitní život – Podporovat a animovat vznik lokálních sítí (networků)
10 Prosperující a kreativní metropole – Vzdělávání – Zajistit synergii vzdělávání s oblastmi kultury, sportu a volného času
Na schválený Strategický plán hl. m. Prahy navázal dokument Realizační program [R1] 2018 Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 201611, který popisuje projekt Městská knihovna: kulturně komunitní centra v lokalitách12. V dokumentu je mimo jiné uvedeno:
Cílem projektu je posilování potenciálu poboček Městské knihovny v Praze (MKP) jako živých míst spolutvorby a participace na občanském a kulturním životě komunity – komunitních habů (community hub) – i jako zázemí pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v lokalitách Prahy. Záměrem je modernizovat technologii výpůjčního procesu MKP tak, aby odpovídala standardu knihovnické práce v 21. století. Hlavním cílem však zůstává uvolnění pracovní kapacity zaměstnanců poboček, aby se pak mohli aktivně podílet na rozvoji kulturně komunitního života v lokalitách.
Záměrem projektu v roce 2018 je rozjezd technologie RFID (Radio Frequency Identification –identifikace založená na rádiové frekvenci) v pilotním rozsahu na n ěkolika pobočkách MKP. Technologie RFID v knihovně je schopna efektivně a chytře vést záznamy o životním cyklu knihovního fondu a umožňuje snadnější, rychlejší a zároveň bezpečnou manipulaci s knihovním fondem pro přímé služby veřejnosti. Proto se technologie RFID jeví jako jedno z nejlepších řešení pro zkvalitnění práce a služeb knihoven. Její zavedení se odrazí ve zvýšení uživatelského komfortu čtenářů tím, že umožní knihovníkům více se věnovat přímé komunikaci s uživateli a rozvoji práce s komunitou.
Zavedení technologie RFID rozšíří kapacity stávajícího prostorového i institucionálního zázemí MKP pro dobudování kulturně komunitního programu a zázemí pro kulturně komunitní aktivity. V roce 2018 proběhne projektová a organizační příprava implementace technologie RFID do provozu MKP, nákup technologií, vybavení a služeb a spuštění pilotního provozu na vybraných pobočkách MKP (podzim 2018).
Projekt byl v plném rozsahu záměru realizován a jeho cíle a indikátory byly naplněny.
2.1.4 Kulturní politika hl. m. Prahy 22+
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo v dubnu 2022 dokument Kulturní politika hlavního města Prahy 22+ (Krajčovič Synková, et al., 2022), který mimo jiné říká:
[…] Praha bude […] podporovat rozvoj infrastruktury v městských částech do celoměstské sítě kulturně komunitních služeb. Praha tak bude například podporovat rozvoj sítě knihoven. Bude strategicky uvažovat o umístění významné kulturní infrastruktury mimo centrum města. Možnosti kultury bude využívat v územním rozvoji 13 .
Záměrem projektu je výstavba nového objektu na místě stávající pobočky Městské knihovny v Praze na Petřinách. Pobočka bude návštěvníkům poskytovat především klasické knihovnické služby, ale bude také rozvíjet okolí obytné čtvrti Petřiny a její lokální kulturu. Kromě vlastní knihovny bude v prvním podlaží umístěn víceúčelový sál. Součástí nabídky budou také kulturní a vzdělávací akce. Tento typ knihovní pobočky (tzv. lokálně páteřní typ) zároveň poskytne prostory pro aktivity místních občanů a organizací, které mohou vést k rozvoji lokální kultury v
11 Realizační program [R1] 2018 Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016, 2017
12 Realizační program [R1] 2018 Strategického plánu hl. m. Prahy, aktualizace 2016, 2017, str. 334 - 346
13 Krajčovič Synková, 2022, str. 32
oblasti. V prosinci 2021 projekt získal stavební povolení, v roce 2022 bude soutěžen dodavatel a měly by začít stavební práce14
SWOT analýza […] Silné stránky […] hustota fyzické infrastruktury s kulturním a komunitním obsahem (knihovny, kulturní domy, komunitní centra, DDM a ZUŠ) a její rozprostření po městě […] knihovny v necentrálních částech města jako příklady živých lokálních komunitních center15
2.1.5 Koncepce rozvoje knihoven ČR16
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 (2020) s podtitulem Knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury17 (dále zde označovaná jako
Koncepce 2021) byla vzata na vědomí Vládou ČR dne 17. srpna 2020 Usnesením Vlády České republiky č. 840 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 18. Vláda tímto usnesením zároveň uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s ministrem kultury při realizaci této koncepce a dále doporučila hejtmanům, primátoru hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí a dalším členům zastupitelských orgánů krajů a obcí, aby se s koncepcí seznámili a využili ji při zpracování svých dokumentů a naplňování záměrů v péči o rozvoj knihoven v jejich působnosti. Text koncepce tedy nemá jen deklarativní, ale i normativní dopad.
Koncepce 2021 přisuzuje knihovnám tři základní role, kdy je vidí jako:
pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit,
vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a
správce kulturního a znalostního bohatství.
2.1.5.1 Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit
Tato role zahrnuje mimo jiné funkci knihoven jakožto „demokratické platformy veřejného dialogu a participace občanů“, tedy instituce a místa, kde mají občané nebo příslušníci i různě definovaných komunit možnost vyjadřovat se k důležitým otázkám společnosti či komunity a podílet se tak na jejich demokratické správě. Zprostředkovávají přenos globálních témat na úrove ň místních komunit a naopak mohou podporovat možnost formulovat z řetelně názory a postoje ko munit a adresovat jej k decizní sféře. Tím se stávají přirozeným nástrojem integrace a inkluze.
Dále Koncepce 2021 prohlašuje knihovny za „nedílnou sou část sociální infrastruktury, která posiluje soudržnost komunit“ 19. Napomáhají rozvoji sociálního kapitálu, jsou místem, kde se upevňuje sociální soudržnost a důvěra.
14 Krajčovič Synková, 2022, str. 46
15 Krajčovič Synková, 2022, str. 51 - 52
16 Zpracováno s využitím a částečným převzetím textu z disertační práce autora (Řehák, 2022).
17 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030, 2020
18 Dostupné z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/uv-c840-12370.pdf
19 V této souvislosti je vhodné zmínit práce Erica Klinenberga (2018), který knihovny považuje za jednu z nejzásadnějších forem sociální infrastruktury, což je pojem, který používá pro fyzická místa a organizace, které formují to, jak lidé spolu interagují. Citovaná kniha „Paláce pro lid“ pak dokládá zásadní dopad sociální infrastruktury nejen na kvalitu, ale dokonce i na délku života lidí. Konkrétně ve vztahu ke knihovnám mimo jiné cituje výzkum Pew Research Center z roku 2016, podle kterého dvě třetiny obyvatel USA starších šestnácti let
Dále Koncepce 2021 zdůrazňuje skutečnost, že díky knihovnám má společnost svobodný přístup „k relevantním informacím a zdrojům, které pomáhají rozhodovat v přítomnosti o budoucnosti na základě znalosti minulosti.“
2.1.5.2 Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce Tato role předpokládá, že knihovny jsou institucemi, které „motivují širokou ve řejnost k všestrannému osobnímu rozvoji,“ a dále že „Klí čová a zcela přirozená role připadá knihovnám v rozvoji čtenářské, informační, mediální a digitální gramotnosti a v podpoře čtenářství.“ Koncepce 2021 tyto úkoly vztahuje k potřebě každého jedince udržovat svoje kompetence v neustále se proměňujícím světě. Akcentuje význam celoživotního učení, pro které knihovny představují zcela jedinečnou infrastrukturu. Koncepce 2021 poukazuje ale i na důležitost knihoven v procesu formálního vzdělávání a urguje co nejužší spolupráci mezi školami a knihovnami20.
2.1.5.3 Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství
V této roli představují knihovny „…jeden z pilířů naší kulturní kontinuity a identity. Jsou nepostradatelným základem pro výzkum, vývoj a vzdělání všech forem. Díky své otevřenosti a znalostnímu a informačnímu bohatství podporují široké spektrum dalších aktivit, které obohacují každodenní život a naplňují volnočasové a intelektuální potřeby občanů.“
V této části Koncepce 2021 zdůrazňuje, že knihovny musejí zajistit trvalé uchovávání a zp řístupňování dokumentů, a to nejen papírových (což je tradiční činnost knihoven), ale i dokumentů digitálních původem21, tedy dokumentů, které originálně nelze uchovávat v analogové podobě
Koncepce 2021 rovněž upozorňuje na důležitost knihoven při podpoře nové tvorby – nových poznatků, inovací i kulturních hodnot.
2.1.6 Manifest IFLA/UNESCO
Je důležité zvážit také to, jak je postavení knihoven coby veřejné služby vnímáno na vrcholné mezinárodní úrovni. UNESCO22 je agenturou Organizace spojených národů, které problematika knihoven náleží. UNESCO proto společně s IFLA23 vypracovalo Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994 (UNESCO, 2016). Tento manifest charakterizuje veřejnou knihovnu takto:
Veřejná knihovna je místním informačním střediskem, zabývajícím se zpřístupňováním všech druhů vědomostí a informací svým uživatelům. Služby veřejné knihovny se poskytují bez rozdílu všem, nezávisle na věku, rasovém původu, pohlaví, víře, národnosti, jazyku či sociálním postavení.
udávají, že zavření jejich lokální pobočky knihovny by mělo zásadní dopad na komunitu. Výzkum dále uvádí, že 90 % respondentů vnímá svoji knihovnu jako „velmi důležitou“ nebo „částečně důležitou“ pro svoji komunitu. Rovněž udává, že za posledních deset let všechny významné instituce (veřejná správa, církve, banky, korporace) ztrácely v očích veřejnosti kredit právě s výjimkou knihoven, armády a složek záchranného systému.
20 Tuto potřebu reflektuje i následné Memorandum o spolupráci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podepsané na úrovni ministrů v září 2021 (Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2021)
21 Born digital nebo e-born, viz též CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Dokument digitální původem. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-01-13]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014624&local_base=KTD
22 United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization; česky Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu
23 International Federation of Library Associations and Institutions, mezinárodní střešní organizace
Uživatelům, kteří nemohou, ať již z jakýchkoli důvodů, používat běžně nabízené služby a fondy, musí knihovna nabídnout služby a fondy speciální. Týká se to např. jazykových menšin, tělesně či duševně postižených lidí, nemocničních pacientů či uvězněných. Knihovna musí zpřístupňovat fondy odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Knihovní fondy musí obsahovat a služby využívat jak tradiční materiály, tak všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií. Základním požadavkem je vysoká kvalita fondů knihovny a jejich souvislost s místními potřebami.
Fondy musí odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti a být pamětí tvořivého úsilí lidstva.
Fondy ani služby by neměly být ideologicky, politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány a neměly by být pod komerčním tlakem. (UNESCO, 2016).
Dále pak manifest stanoví klíčové činnosti vztahující se k informacím, gramotnosti, vzdělávání a kultuře:
1. vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;
2. podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;
3. poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;
4. povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;
5. podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám um ění a pokroku vědy;
6. zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;
7. podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;
8. podpora tradice lidové slovesnosti;
9. zpřístupňování všech druhů obecních informací;
10. poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;
11. podpora rozvoje informa ční a počítačové gramotnosti; podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. – je-li to třeba – podněcování takových aktivit. (UNESCO, 2016).
2.1.7 Strategie MKP
MKP již od roku 1995 formuluje své poslání ve strategických dokumentech. Prvním byla Strategie Městské knihovny v Praze do roku 2005 (přijatá roku 1995), která stanovila:
Městská knihovna v Praze je veřejná univerzální knihovna, jejímž posláním je získávat, zpracovávat, uchovávat a poskytovat informace, literaturu a další kulturní hodnoty, aby zabezpečila Pražanům naplnění jejich práva na informace, na trvalé vzd ělávání a poznávání, na přístup ke kulturnímu dědictví národa a ke sv ětové kultuře a umění, na rekreaci. Poskytuje služby co nejširší pražské veřejnosti v přiměřeném rozsahu, kvalitně, levně, rychle a efektivně. Zvláštní důraz při tom musí být kladen na služby pro d ěti, mládež a studenty. Nesmí být pominuta role sociální: tj. služby důchodcům, lidem sociálně slabým a zdravotně handicapovaným.
Městská knihovna je knihovnou pro každého, kdo chce porozumět světu i sám sobě, bez ohledu na své společenské postavení a věk.
Knihovna všemi prostředky podporuje zájem čtenářů o četbu, současně je místem spočinutí a hledání inspirace.
Poskytuje všeobecné, praktické a komunální informace, je místem přístupu do světa počítačových bází a posléze i multimédií.
Obdobně formulovaly poslání MKP i další strategické dokumenty, které postupně – nejprve s desetiletou periodou, později s kratším rozestupem – knihovna připravila. Současný strategický dokument nazvaný Strategie MKP 2022+ (viz příloha) říká:
Knihovna... to jsou lidé, fond a služby. Knihovnu tvo ří prostor, myšlenky a zážitky. Knihovna uchovává, zpracovává a zpřístupňuje kulturní dědictví, podílí se na kulturním a komunitním životě hlavního města, pomáhá vzdělávat společnost a přispívá k podpoře její soudržnosti, jejích demokratických principů a zásad. Je důvěryhodným garantem poskytovaných informací a rozvíjí kritické myšlení. Knihovna poskytuje své služby všem bez ohledu na jejich spole čenské postavení či jiné rozdíly a pomáhá jim žít dobrý, svobodný a tvo řivý život.
2.2 Analýza vnějšího prostředí organizace
2.2.1 Klíčové události let 2017 až 2023
V letech 2017 až 2023 došlo k mnoha významným událostem, které měly zásadní dopady na život v České republice a v Praze. Tyto události ovlivnily kulturu, vzdělávání a občanskou společnost24:
1. České parlamentní volby (2017, 2021) a pražské komunální volby (2018, 2022): V roce 2017 zvítězilo v parlamentních volbách hnutí ANO, ale v roce 2021 došlo ke změně, kdy koalice Spolu a Pirátů a STAN vytvořily vládu. V Praze v roce 2018 zvítězili Piráti, kteří získali primátorský úřad pro Zdeňka Hřiba, zatímco v roce 2022 se nejlépe umístila koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou.
2. Pandemie COVID-19 (2020): Pandemie koronaviru měla globální dopad a významně ovlivnila Českou republiku, vedla k uzavření hranic, omezení společenského a kulturního života a přechodu na online vzdělávání.
3. Vzestup umělé inteligence: Vzestup a rozvoj umělé inteligence v letech 2017 až 2023 měly významný dopad na průmysl, technologii a společnost, včetně vzdělávání a práce v České republice.
4. Brexit (2020): Odchod Velké Británie z EU měl významné důsledky pro Evropu, včetně České republiky, což ovlivnilo obchodní vztahy, práva ob čanů a mezinárodní spolupráci.
5. Klimatické změny a ekologická opatření: Globální klimatické změny vyvolávaly diskusi a vedly k přijímání ekologických opatření, což mělo dopad na politiku a spole čnost v České republice, včetně posunu k udržitelnějšímu životnímu stylu.
6. Technologický pokrok a digitalizace: Rychlý technologický pokrok a digitalizace transformovaly průmysl, vzdělávání a každodenní život, což se projevilo i v České republice, například v rozvoji chytrých měst a online služeb.
24 Dále uvedených 30 bodů autor vytvořil nástrojem umělé inteligence ChatGPT 4 (https://chat.openai.com/) na základě promptu: „Vytvoř rekapitulaci nejdůležitějších politických, ekonomických, technologických, legislativních a společenských událostí v letech 2017 až 2023 ve světě, Evropě, České republice a hlavním městě Praze, které měly zásadní dopady na život v České republice a v Praze. Věnuj se zejména událostem se zvláštním dopadem na kulturu, vzdělání a občanskou společnost. Výstupem by mělo být 25 až 30 bodů, každý rozepsaný ve dvou až třech větách, ideálně doplněných dobře ověřenými příklady. V prvním bodě stručně zrekapituluj výsledky sněmovních voleb v ČR v letech 2017 a 2021 a pražských komunálních voleb v letech 2018 a 2022. Nezapomeň na nástup umělé inteligence.“
Poslední věta promptu je reakcí na to, že v předchozích verzích ChatGPT paradoxně zcela vynechával nástup nástrojů umělé inteligence, reprezentovaných kupříkladu právě ChatGPT, do širokého povědomí veřejnosti a počátek masového využívání těchto technologií. Přitom jde o trend, který nepochybně výrazně ovlivní kulturu, vzdělávání a celou společnost.
7. Ruská invaze na Ukrajinu (2022): Tento konflikt měl významný mezinárodní dopad, včetně ekonomických sankcí, energetické krize a humanitární pomoci, které ovlivnily i Českou republiku.
8. Energetická krize a zdražování energií: Zdražování energií a hledání alternativních zdrojů energie mělo dopad na ekonomiku a životní náklady v České republice.
9. Růst e-commerce a online obchodu: Pandemie COVID-19 urychlila přechod k e-commerce a online obchodování, což ovlivnilo spotřebitelské chování a mělo dopad na tradiční maloobchod v České republice.
10. Demografické změny: Stárnutí populace a migrace ovlivnily sociální a ekonomickou strukturu v České republice, což mělo dopad na trh práce, sociální služby a vzd ělávací systém. Aktivizuje se seniorská populace, projevuje zájem o větší zapojení do života společnosti, zájem o sebevzdělání, kulturní aktivity.
11. Rozvoj veřejné dopravy a infrastruktury v Praze: Investice do veřejné dopravy a infrastruktury v Praze zlepšily mobilitu, přístup k veřejným službám a podpořily udržitelný rozvoj města.
12. Sociální nerovnosti a hnutí za rovnost: Vzrůstající sociální nerovnosti a hnutí za rovnoprávnost, měly dopad na diskuse a politiku v České republice, zvyšující povědomí o genderových a sociálních otázkách.
13. Změny v zahraniční politice a vztazích s EU: Politické a geopolitické změny, včetně vztahů s EU a reakce na mezinárodní konflikty, ovlivnily zahraniční politiku České republiky.
14. Rozvoj vzdělávacích technologií a digitálního vzdělávání: Zvýšení investic do vzdělávacích technologií a rozvoj digitálního vzdělávání v reakci na pandemii COVID-19 mělo významný dopad na vzdělávací sektor v České republice.
15. Zvýšený důraz na kybernetickou bezpečnost: Rostoucí digitalizace a kybernetické hrozby vedly k zesílení opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v České republice.
16. Podpora kultury a umění: Vláda a soukromý sektor v České republice reagovaly na dopady pandemie na kulturní sektor pomocí grantů a finančních stimulů pro umělce a kulturní instituce.
17. Oživení turismu v Praze po pandemii: Postupné oživení turistického průmyslu v Praze po pandemii mělo pozitivní dopad na místní ekonomiku a kulturní instituce.
18. Růst občanské společnosti a sociálního aktivismu: Posílení občanské společnosti a růst sociálního aktivismu, včetně hnutí za klimatickou spravedlnost, měly v České republice vliv na veřejný diskurz a politiku.
19. Změny v legislativě týkající se internetu a digitálních práv: Legislativní změny v oblasti internetu a digitálních práv, jako jsou pravidla pro sociální média a ochrana osobních údajů, ovlivnily digitální svobodu a bezpečnost v České republice.
20. Růst startupové kultury a inovací: Rozvoj startupové kultury v České republice podporoval inovace a podnikání, což mělo pozitivní dopad na ekonomiku a technologický sektor.
21. Změny ve vzdělávací politice a reformy: Diskuse a reformy ve vzdělávacím systému v České republice se zaměřily na modernizaci a zlepšení kvality vzdělávání.
22. Zvýšený zájem o lokální a národní kulturu: V reakci na pandemii a omezení cestování došlo k zvýšenému zájmu o lokální a národní kulturu, což podpořilo místní umělce a kulturní instituce.
23. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a udržitelných technologií: Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a snaha o snížení emisí v České republice odrážejí globální trend směrem k udržitelnějšímu rozvoji.
24. Růst zájmu o duševní zdraví a jeho podpora: Zvýšené povědomí o duševním zdraví a jeho podpora v České republice odráží rostoucí důraz na psychickou pohodu a zdraví.
25. Změny v mediálním prostředí a informačním toku: Rozvoj digitálních a sociálních médií změnil způsob, jakým lidé v České republice přijímají a sdílejí informace, což mělo vliv na kulturu a společenský dialog.
26. Růst obliby elektrických a autonomních vozidel: Rozvoj elektrické a autonomní dopravy měl vliv na mobilitu v České republice, přinášející nové možnosti a výzvy pro urbanistické plánování a životní prostředí.
27. Zvýšená pozornost v oblasti sociální spravedlnosti a inkluzivity: V České republice došlo k posílení diskusí a iniciativ týkajících se sociální spravedlnosti a inkluzivity, což se projevilo v politice, vzdělávání a kultuře.
28. Rozvoj veřejných a zelených prostorů v Praze: Vývoj veřejných a zelených prostorů v Praze odráží snahu o vytvoření udržitelnějšího a příjemnějšího prostředí pro obyvatele.
29. Změny v oblasti práce a pracovního prostředí: Pandemie COVID-19 a technologický rozvoj vedly k změnám v pracovním prostředí, včetně vzestupu práce na dálku a flexibilních pracovních modelů v České republice.
30. Zvýšený zájem o udržitelné životní styly: Rostoucí zájem o udržitelnost a ekologické životní styly v České republice odráží globální trend směrem k větší ekologické odpovědnosti a udržitelnosti.
2.2.2 Politické vlivy25
Není cílem této koncepce pouštět se do hlubších politických úvah. Obecně lze říci, že prostředí jak v ČR, tak v Praze je pro činnost veřejné knihovny příznivé. Alespoň to lze bezpečně prohlásit ve srovnání s většinou zemí světa.
V první řadě je třeba zdůraznit fakt, že pro dobrou činnost knihoven je nezbytné prostředí svobodné a demokratické, s důrazem na svobodu projevu a fungujícím právním systémem. A to jist ě – navzdory různým excesům – v České republice je. Současnou situaci nelze ani vzdáleně přirovnat k obdobím nesvobody v letech 1939 – 1945 a 1948 – 1989, které měly na knihovnu velmi neblahý a mnohdy i devastující dopad26. Ve funkci ředitele MKP autor těchto řádků nezažil žádný případ zasahování politického vedení města do činnosti knihovny, který by bylo možné hodnotit jako pokus o ovlivňování nestranného a objektivního poskytování informací, nebo dokonce jako cenzuru.
Hl. město Praha jako zřizovatel tradičně respektuje rozhodovací autonomii MKP v odborných otázkách, a to včetně otázek personálních či tvorby a správy rozpočtu knihovny – samozřejmě při zachování stanovených limitů. To je pro rozvoj služeb knihovny příznivý faktor.
Rovněž lze říci, že napříč politickým spektrem jsou knihovny vnímány jako užite čné a potřebné organizace. Politici uvažující o dramatické redukci či likvidaci knihoven jsou dnes spíše výjimkou,
25 Částečně převzato z Řehák (2016)
26 Podrobněji kupříkladu viz: ČERMÁKOVÁ, Zdeňka a Jan LUKAVEC. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016) [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016 [cit. 2016-11-27]. ISBN 978-80-7532-343-9 (pdf). Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/04/28/16/43/mestska_knihovna_v_zrcadle_casu.pdf
i vzhledem k nastavení společnosti, které není rušení lokálních knihoven naklon ěno. Kupříkladu vedení městské části Praha 1 přinutila reakce občanů27 v roce 2013 revokovat usnesení zastupitelstva o ukončení financování pobočky MKP na Pohořelci a již zavřená knihovna byla b ěhem několika měsíců znovu slavnostně otevřena a dodnes je městskou částí financována.
Jako součást analýzy vnějšího prostředí je třeba zhodnotit i legislativní prostředí. Zde jsou vedle knihovního zákona28 významné zejména následující oblasti:
autorské právo,
soutěžní a protikorupční právo,
právní postavení příspěvkových organizací územní samosprávy,
právní aspekty ochrany osobních údajů,
pracovní právo a
otázka zabezpečení prostor knihovny.
Knihovní zákon byl přijat před 23 lety a byl celkem osmkrát novelizován – vždy se ale jednalo o novelizace minimální a povýtce technické, jako součást zákonů o …, a o změně některých zákonů Přitom vlastní zákon potřebuje hlubší novelizaci, protože knihovnictví za bezmála čtvrt století prošlo bouřlivými změnami. Zákon jen minimálně reflektuje nástup digitálních dokumentů a služeb poskytovaných online. Jeho znění je navíc velmi technicistní, nijak nedefinuje účel knihoven. Rovněž nechává řadu otázek nevyřešených a sporných. Rovněž zcela chybí otázky zpracování osobních údajů (viz dále).
Bezprostředně na knihovní zákon navazuje otázka povinného výtisku řešená v § 2 knihovního zákona a dále pak zákonem č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích29 a zákonem č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)30. V případě knih odevzdává nakladatel p ět výtisků, z toho jeden krajské knihovně podle svého sídla31, zhruba u poloviny nakladatelů je touto knihovnou MKP. V případě periodik je povinných výtisků ještě více.
Smyslem povinného výtisku je zachovat kulturní a intelektuální dědictví národa pro budoucí generace tím, že se zajistí shromáždění a uchování kopie každého publikovaného díla. Tento systém umožňuje knihovnám uchovávat a zpřístupňovat kompletní historický záznam literární a vědecké produkce, čímž podporují výzkum a vzdělávání. Navíc povinný výtisk pomáhá chránit práva autor ů a podporuje rozvoj národního vydavatelského pr ůmyslu. Jsou to ovšem právě vydavatelé, kteří často vnímají povinný výtisk, jako další naturální da ň uvalenou na jejich podnikání či nezasloužený dar knihovnám. Ty pak některé povinné výtisky mohou vnímat jako cenný p říspěvek do svého knihovního fondu, mnohdy však spíše jako zátěž skladovacích a logistických kapacit. O rozsahu a formě povinného výtisku se vedou a dále budou vést debaty hledající rovnováhu zájmů.
27 Viz např.: http://www.petice24.com/a/46326
28 Zákon č. 257/2001 Sb., zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-257
29 Viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37
30 Viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46
31 Další dva výtisky dostává Národní knihovna ČR, po jednom pak Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci.
Pro knihovny je stěžejní autorské právo, zakotvené především v autorském zákoně32. Je v mnoha ohledech dokonce důležitější než vlastní knihovní zákon. Autors ké právo historicky hledá rovnováhu mezi dvěma, v jistém smyslu protichůdnými veřejnými zájmy.
Prvním je zájem společnosti na rozvoji kultury, přičemž kulturu v této souvislosti chápeme jako soubor nejrůznějších tvůrčích lidských činností, kterými jsou například literatura, výtvarné umění, architektura, hudba a mnoho dalších. Pro účely této úvahy zahrneme do kultury i vědecké poznání, jeho užití ve vzdělávání a popularizaci. Mnoho studií prokázalo společenskou užitečnost dynamicky se rozvíjející kultury, její dopad na kvalitu života lidí, ekonomický rozvoj, soudržnost komunit a další aspekty. Společenský zájem na rozvoji kreativních odvětví se projevuje ochranou investic v této oblasti, především pak ochranou autorských práv. Ta mají zaručit, že trh bude kreativitu podporovat jako rentabilní odvětví.
Druhým zájmem společnosti je pak dostupnost výsledků lidské kreativity. Teprve dostupnost kulturního bohatství pro širokou veřejnost fakticky otevírá prostor pro všechny pozitivní společenské účinky, které kultura a vzdělanost ve společnosti může mít. To ovšem vyžaduje určité omezení autorských práv – zkušenost ukazuje, že trh sám nedokáže zajistit širokou dostupnost kulturních statků všem vrstvám spole čnosti. Proto autorský zákon do práv autora zasahuje a definuje řadu zákonných výjimek ze suverénní pravomoci autora rozhodnout o nakládání s jeho dílem.
Takzvaná knihovní licence33 představuje historicky nalezenou rovnováhu mezi těmito dvěma principy. Knihovnám (a dalším podobným institucím ) se v ní poskytuje zákonné právo půjčovat lidem rozmnoženiny autorských děl, především se tím míní půjčování vydaných knih. Tento zásah do svých práv musí autor (i nabyvatelé autorskoprávních licencí) strp ět; stát mu za to poskytuje náhradní odměnu.
Tato nalezená rovnováha funguje ve světě papírových knih už celá staletí a historicky se mění pouze některé její parametry, nikoliv však podstata. Zásadní problém ovšem do autorského práva přináší digitální svět a to především globální on-line ekonomika. Lz e konstatovat, že autorskému právu se zatím – celosvětově! – nepodařilo najít novou společenskou rovnováhu, jakýsi New Copyright Deal Důvodem je především to, že principy rovnováhy nalezené v oblasti analogově vyjádřených fyzických děl nelze na digitálně vyjádřená díla bez hmotné podstaty aplikovat. Samotný pojem „p ůjčování“ ztrácí v digitálním světě svůj původní obsah a není jasné, jestli nalézá n ějaký nový. Knihovny dnes tedy v oblasti digitální tvorby včetně digitálních forem literatury nemají obdobná privilegia, jaká historicky mají u papírových knih, a tím je jejich možnost působit v této oblasti značně limitována. Ve skutečnosti je to ještě horší, než se zdá na první pohled. Je totiž třeba si uvědomit, že autorské právo zřejmě má smutné privilegium být nejméně respektovanou oblastí práva vůbec. Porušování různých ustanovení autorského zákona je běžné u většiny lidí, pro které je internet každodenní součástí osobního nebo pracovního života. Navíc v ětšina uživatelů internetu dnes žije v zemích, kde autorské právo není reálně podporováno a vymáháno ani veřejnou mocí. A tak – paradoxně –knihovny, které jako veřejné instituce musejí zákon dodržovat, mají v oblasti digitální kultury zcela svázané ruce a úlohu šířit digitální obsah okupují nelegálně nejrůznější neformální iniciativy.
32 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), viz např.: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
33 Viz především § 37 a § 37a Autorského zákona
Na druhou stranu to rozhodně neznamená, že knihovny musejí na svou úlohu v digitálním světě rezignovat, případně jen čekat na další vývoj legislativy v této oblasti. Ten nepochybn ě nastane, je jen těžké odhadnout, kdy a jak autorské právo posune. Nicméně neudržitelnost současného stavu začíná být čím dále tím více zřejmá. Nelze vyloučit, že poslední a smrtící ranou pro dnešní chápání copyrightu bude představovat fenomén umělé inteligence. Ten mimo jiné stírá hranice toho, co vůbec je autorské dílo.
V každém případě je pro knihovny zajímavý fenomén Open Access34, tedy volně dostupných zdrojů, který je jednou z reakcí na rozpor mezi literou zákona a faktickým vnímáním spravedlnosti a užitečnosti. Více a více um ěleckých i odborných děl vzniká jako volně přístupná pod některou z volných licencí (např Creative Commons35), případně je snaha díla chráněná převést mezi díla volná vykoupením licence. Tímto způsobem kupříkladu je doplňována E-knihovna Městské knihovny v Praze.
Zvláštní zájem vyvolávají díla tzv. „nedostupná na trhu“ – tedy díla, která nejsou volná ve smyslu autorského zákona, ale zároveň nejsou dostupná obvyklými komerčními cestami, většinou proto, že jsou rozebraná a další vydání se nechystá. U těchto děl se podařilo dosáhnout průlomové dohody mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci autorských práv, konkrétně Divadelní, literární, audiovizuální agenturou, z.s. (Dilia) a Ochrannou organizací autorskou, Sdružení autor ů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, z.s. (OOA-S).
Na základě této dohody je uživatelům od roku 2019 přístupná databáze Díla nedostupná na trhu (DNNT), která je segmentem Národní digitální knihovny, provozované Národní knihovnou ČR ve spolupráci s dalšími knihovnami. DNNT nabízí plné texty dokumentů vydaných na území České republiky, a to knižních vydání až do roku 2003 v četně a periodik vydaných alespoň před 10 lety; za podmínky, že byly zařazeny do Seznamu děl nedostupných na trhu (tento seznam umožňuje opt-out pro ochranu oprávněných zájmů). Současná licenční smlouva je uzavřena až do roku 2026, náklady na ni hradí stát prostřednictvím Národní knihovny ČR. Přístup k DNNT mají registrovaní uživatelé knihoven, které jsou v programu zapojeny, a to jak vzdáleným přístupem z domova (s ur čitými omezeními), tak z terminálů v prostorách knihoven.
Co se týká soutěžního a protikorupčního práva, jde zejména o zákon o zadávání veřejných zakázek36 a zákon o registru smluv37. Cíl vybudovat komplexní a účinnou legislativu zajišťující transparentní, nediskriminační a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, je bez diskuze součástí budování demokratické společnosti a právního státu. Ovšem časté změny v této oblasti – právní úprava veřejných zakázek byla již několikrát zcela změněna – přinášejí značné komplikace. A rozsáhlá administrativa rovněž způsobuje nárůst režijních nákladů u řady procesů.
34 Viz např.: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/628.html
35 Viz např.: http://www.creativecommons.cz/
36 Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134
37 Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), viz např.: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-340
Právní postavení příspěvkových organizací je opakovaným terčem kritiky řady právních teoretiků
Proto se také už řadu let hovoří o vytvoření nové právní formy, veřejné kulturní instituce (VKI).
Legislativní práce v minulosti již byly několikrát zastaveny či přerušeny, v současnosti je však návrh zákona již po meziresortním připomínkovém řízení38, na jehož základě jej Ministerstvo kultury ČR výrazně přepracovalo39 – hlavní změnou je proti návrhu předchozímu odstranění hybridní veřejnosoukromo-právní podstaty VKI, která měla být veřejnoprávní modifikací soukromoprávní formy, tedy zapsaného ústavu.
Je třeba zdůraznit, že návrh zákona je od počátku formulován pro instituce živého umění a to především s ohledem na divadla. Od paměťových institucí (tzv. GLAM sektor, tedy galerie, knihovny, archivy a muzea) byla cestou Unie zaměstnavatelských svazů vznesena celá řada připomínek40, většina z nich formulována jako zásadní. Obecně platí, že v profesních organizacích paměťových institucí jednoznačně převládá názor, že pro tento typ organizací není nově navržená forma vhodná. V případě MKP by ani nebyl využitelný hlavní benefit navrženého zákona, který umožňuje spoluzřizování několika územně samosprávními celky – tedy kupříkladu situaci, kdy se město a kraj podílejí na řízení, provozu a financování divadla v krajském městě. Navíc lze s přijetím zákona očekávat komplikace s novou, judikáty a právní teorií neohrani čenou právní úpravou.
Fakticky je dnes hlavním problémem činnosti příspěvkových organizací jejich hospodaření. Příspěvkové organizace jen výjimečně nabývají vlastní majetek – teoreticky to je možné, ale ve většině případů se tato právní úprava nepoužívá a příspěvkové organizace nabývají majetek pro svého zřizovatele a s ním hospodaří. To nepředstavuje praktický problém ve většině aspektů s výjimkou jednoho, a tím je diskontinuita hospoda ření na přelomu účetního roku. Naprostá většina finančních prostředků příspěvkové organizace přestane být použitelná k 31. 12. a po čínaje novým rokem hospodaří organizace „od nuly“. V podmínkách HMP je tento problém částečně řešen Fondem finančního vypořádání příspěvkových organizací, pomocí kterého jsou knihovně a dalším organizacím vraceny přebytky rozpočtu z roku minulého do rozpo čtu následujícího roku. K tomuto vypo řádání ovšem dochází až několik měsíců po uzavření účetního období, a tak hektické situace s uzavíráním nákupů a smluvních vztahů patří ke koloritu předvánočních týdnů většiny příspěvkových organizací. To obecně nepřispívá k hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky.
V oblasti ochrany osobních údajů byly knihovny pravděpodobně méně zaskočeny nástupem GDPR41, nežli většina jiných organizací. Shodou okolností byly už na po čátku století knihovny v centru pozornosti nově vzniklého Úřadu pro ochranu údajů a tak se díky spolupráci knihovnické komunity již tehdy začala otázce ochrany osobních údajů uživatelů knihoven v ěnovat patřičná pozornost.
A jakkoliv GDPR v tomto směru přineslo další povinnosti, podařilo se je ve vzájemné spolupráci 42 knihoven dobře zvládnout.
38 Viz https://apps.odok.cz/portal/veklep/material/KORNCRJHWF8O/
39 Informace z jednání Rady hospodářské a sociální dohody – tripartity (oblast Kultura), které se uskutečnilo v pátek 8. 12. 2023 na půdě MK ČR.
40 Viz https://apps.odok.cz/portal/services/download/attachment/ALBSCSEB49R4/
41 General Data Protection Regulation - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), viz: https://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32016R0679
42 Klíčovou roli v tomto procesu sehrála JUDr. Tereza Danielisová, právnička MKP, která je autorkou příručky Ochrana osobních údajů v knihovnách (viz např.: https://ipk.nkp.cz/docs/gdpr/prirucka-gdpr) a intenzivně se věnovala školení a osvětě v této oblasti. Její přínos byl oceněn v roce 2019 Medailí Z. V. Tobolky
Knihovna jako veřejná instituce také musí striktně dodržovat ustanovení zákoníku práce. Ten jednak prochází neustálými změnami (během roku 2023 prošel zásadní novelizací), jednak zohledňuje praxi, že v podnikatelské i neziskové sféře není jeho dodržování ani zdaleka rigidní. A tak je řada jeho ustanovení nadsazená, což při jejich poctivém dodržování vytvá ří řadu komplikací a administrativní zátěže – jednou z největších agend vedoucích zaměstnanců je kupříkladu vykazování docházky svých podřízených, což při velmi různorodém rozvržení jejich pracovní doby (r ůzné pobočky mají různé otvírací hodiny) téměř vylučuje nasazení rozumného docházkového systému – již několik pokusů ztroskotalo. Nejnovější změny zákoníku práce také přinášejí velký nárůst administrativy v souvislosti s dohodami konanými mimo pracovní poměr. To výrazně komplikuje pořádání stovek akcí v rámci jednoho roku, jejichž protagonisté jsou právě takto zaměstnáváni.
Pozitivními změnami v pracovním právu naopak prochází fenomén home office, přesněji práce na dálku, která se pro řadu profesí – nevyjímaje mnohých uplatněných v knihovně – stává běžným standardem. Nabídka možnosti pracovat z domova je dnes v řadě případů nezbytnou podmínkou pro nalezení vhodného uchazeče.
Významný dopad na činnost knihovny má také bezpečnostní situace. Knihovna musí být bezpečným veřejným prostorem, což je v jistém smyslu oxymoron. Na jedné straně se – právem – očekává, že knihovna bude snadno dostupná pro kohokoliv (viz kapitola 2.1 - Účel a poslání MKP). Na druhé straně je ale třeba zajistit, aby se v knihovně podařilo minimalizovat negativní jevy, které omezují ostatní uživatele v právu na pokojné využívání služeb knihovny. Na základě Knihovního zákona se pravidla pro využívání knihovny upravují knihovním řádem. Úkol vynutit jeho dodržování pak dopadá na zaměstnance té které pobočky, případně na přivolané orgány veřejné moci (Městská policie Praha, Policie ČR). V Ústřední knihovně na Mariánském náměstí byla již před lety zajištěna strážní služba soukromou agenturou, postupně se tato praxe rozšiřuje i na některé větší pobočky.
Lepšímu řešení situace brání dvě hlavní překážky. Jednak by knihovna potřebovala finanční prostředky na pokrytí většiny poboček ostrahou; v ideálním případě pak zajistit denní ostrahu nejexponovanějších pracovišť (Ústřední knihovna, Smíchov, …) přímo uniformovanými strážníky Městské policie, což je model běžný třeba v USA.
Druhá překážka je ryze legislativní – podle výkladu MK ČR nelze uživateli knihovny, který opakovaně nebo zvláště hrubě porušil ustanovení knihovního řádu43 nebo právních předpisů, odepřít na nějakou dobu do knihovny vstup. Je možné jej nechat vyvést ve chvíli, kdy páchá delikt. Pokud ovšem přijde do knihovny den poté, co knihovníkům vyhrožoval násilím, jsou mu ti to povinni poskytnout službu jako komukoliv jinému.
MKP se v uplynulých letech aktivně zapojila do přípravy komplexní novely knihovního zákona, která by (mimo jiné) umožnila uživatele, kteří dlouhodobě opakovaně a hrubým způsobem porušují pravidla knihovního řádu, vyloučit na dobu určitou z užívání služeb knihovny. Dnes takový postup není možný, zákaz užívat knihovnu lze uložit pouze v trestním nebo výjimečně i přestupkovém řízení.
MKP dlouhodobě řeší případy několika pravidelných uživatelů knihovny, kteří opakovaně verbálně vulgárně napadají zaměstnance MKP, vyhrožují jim a omezují i ostatní uživatele. MKP opakovaně podávala trestní oznámení, většinou byla odložena pro nedostatek přímých důkazů. V jednom
43 K vydání knihovního řádu, který upravuje pravidla pro používání knihovny, je MKP zmocněna Knihovním zákonem a svoji zřizovací listinou.
případě se podařilo dosáhnout zákazu vstupu do knih ovny, odvolací orgán ale rozhodnutí prvoinstančního orgánu zrušil pro formální nedostatky.
MKP byla rovněž zařazena do programu ochrany měkkých cílů – byly vypracovány postupy ochrany života a zdraví zaměstnanců a návštěvníků knihovny a řada zaměstnanců prošla školeními různé intenzity. Z těchto zkušeností MKP čerpala i v případě extrémní situace způsobené hromadnou vraždou v objektu FF UK na Palachově náměstí, tedy jen 150 metrů od Ústřední knihovny. Součinností s Policí ČR se podařilo zabránit panice a zhoršení situace v okolních ulicích.
2.2.3 Ekonomické vlivy44
Skotský osvícenec Adam Smith, který bývá považován za zakladatele moderní ekonomie, uvádí ve svém stěžejním díle An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations , poprvé vydaném v roce 1776 v části věnované výdajům panovníka či státu (kniha pátá), že mezi tyto výdaje patří „povinnost vybudovat a udržovat takové veřejné instituce a takové veřejné stavby, které jsou sice společnosti jako celku nejvýš prospěšné, ale jsou takové povahy, že užitek z nich by jednotlivci nebo malé skupince lidí nikdy nemohl nahradit výdaje na n ě vynaložené, a proto se ani nedá očekávat, že by je vybudoval a udržoval některý jednotlivec nebo skupina jednotlivců.“ (Citováno z českého vydání Smith, 2001, str. 743). Mezi takové stavby pak Smith řadí kupříkladu dobré cesty, mosty, splavné průplavy, přístavy apod.
K podobným závěrům už v přímé souvislosti s knihovnami dochází o dvě století poději Marcy Murphy (1990). Ta konstatuje, že za veřejný statek lze zpravidla považovat takovou komoditu nebo službu, která má sama o sobě bytostný společenský přínos – například veřejné vzdělání. Nicméně v případě knihoven dovozuje Murphy jako žádoucí považovat za veřejný statek, který si zaslouží veřejnou podporu, jen takovou službu, jejíž hodnota zároveň není komerčně provozovatelná se ziskem. Jestliže veřejná služba má komerční ziskový potenciál, měla by být provozována soukromým sektorem jako komerční služba.
Murphy (1990) připouští, že takto akceptovaná definice veřejného statku vede nutně k paradoxní situaci, kdy knihovna na jednu stranu (jak bylo disk utováno v úvodu) musí dokazovat, že její služby jsou hodnotné; zároveň však musí prokazovat, že tato hodnota nemá komerční potenciál, který by umožnil předat provozování služby do soukromých rukou.
Za veřejný statek je v ekonomické teorii (viz např. Mikušová Meričková, 2013) považován takový statek, který je nevylučitelný a nerivalitní.
Nevylučitelný je takový statek, u kterého nelze (v uvažovaném rámci) náhodnému subjektu zabránit v jeho spotřebě – jako příklad takových statků bývá označována národní obrana, rozhlasové vysílání apod. Protipólem pak jsou statky, jejichž spotřebu lze adresovat pouze omezenému okruhu spotřebitelů a ostatní tak ze spotřeby vyloučit. Příkladem takových statků je typicky komerční zboží, ale také komerčně poskytované služby – holič ostříhá jen toho, kdo mu zaplatí.
Termín nerivalitní spotřeby pak označuje takové statky, kdy spotřeba jedním subjektem nijak neomezuje spotřebu ostatních. Příkladem takového statku (v literatuře často citovaným) je třeba pouliční osvětlení (viz např. Návělek, 2013). Oproti tomu opět komerční zboží fyzické povahy je dobrým příkladem spotřeby rivalitní – pokud si bochník chleba koupí jeden spotřebitel, nikdo jiný už si tentýž bochník pořídit nemůže.
44 Částečně zpracováno s využitím textu disertační práce autora (Řehák, 2022)
Zde lze poznamenat, že digitální šíření informací způsobilo významný průlom v hranicích rivalitní a nerivalitní spotřeby statků. Jestliže digitální kopie informace je zcela zaměnitelná s digitálním originálem, je okruh nerivalitní spotřeby velmi rozšířen. Na to mimo jiné narážejí diskuse o právu duševního vlastnictví.
Výzkum nerivalitní spotřeby bývá spojován s ekonomem Paulem A. Samuelsonem, který v článku The Pure Theory of Public Expenditure (Samuelson, 1954) zavádí pojem kolektivně spotřebovávaných statků (collective consumption goods), který popisuje výše uvedeným způsobem. Konstatuje, že zatímco hodnotu [veřejného] statku chtějí všichni maximalizovat, tak společné náklady na něj chtějí všichni minimalizovat. Otázka optimalizace veřejných výdajů pak podle Samuelsona nemůže být vyřešena pouze ekonomicky, odvíjí se totiž od oso bních preferencí toho, jak moc si kdo ten který veřejný statek považuje, či je na něm závislý, a od toho, jak jsou preference jednotlivých osob či skupin váženy - jde tedy i o otázku etickou, kterou nelze vyřešit prostým výpočtem. Samuelson dále dokládá, proč ani při přijatém konzistentním pohledu na d ůležitost jednotlivých preferencí nemůže být otázka dosažení optima delegována na decentralizované spontánn ě dosažené řešení – kupříkladu tržními mechanismy.
Analýzou dokumentů, které definují účel MKP (viz kapitola 2.1) dojdeme k tomu, že činnost knihoven jako celek je veřejnou službou, která má zpravidla charakter veřejného statku. Veřejný zájem popisující o čekávané dopady činnosti knihoven jsou zakotveny v koncepčních autoritativních dokumentech jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Výzkumy nazna čují, že přinejmenším v některých případech jsou tato očekávání i naplňována. To ovšem neznamená, že jakákoliv aktivita knihovny tyto podmínky splňuje. Klíčovým testem se jeví především splnění čtyř podmínek:
1. Služba je nevylučitelná, je přístupná všem bez rozdílu;
2. Služba je v zásadě nerivalitní, tedy konzumace služby jedním uživatelem neomezuje podstatně ostatní uživatele;
3. Služba nemá komerční ziskový potenciál, tudíž nemůže být provozována soukromým sektorem jako komerční služba;
4. Služba je efektivní alokací veřejných zdrojů, tedy blahobyt, který přináší společnosti je větší, než náklady služby (újma na blahobytu spole čnosti).
Na úvahy o legislativním a politickém prostředí činnosti knihoven je dále možné navázat konstatováním, že knihovny u nás – a ve většině zemí je to stejné – nemají svoji existenci zaručenu zákonem: to, zda knihovna bude či nebude existovat, je ryzí politické rozhodnutí. V tom se jejich situace liší kupříkladu od veřejných základních škol. Obec je povinna zajistit podmínky pro pln ění povinné školní docházky d ětí tím, že zřizuje základní školu, nebo zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí 45. Žádnou takovou povinnost obec nemá v případě knihovny. Co se týká krajských knihoven, tam lze vyložit Knihovní zákon tak, že existence krajské knihovny je mandatorní46, nikoliv ovšem její „veřejná“ funkce, tedy funkce základní knihovny v místě svého sídla.
Samozřejmě, že ani jiné veřejné instituce nemají svoji existenci zaručenu zákonem. Ve většině případů je ale míra jejich závislosti na veřejných zdrojích podstatně menší, než v případě knihoven. Řada kulturních institucí (například některá divadla) je schopna významnou část svých nákladů pokrýt z příjmů z vlastní činnosti. Tedy z prostředků inkasovaných za poskytované služby – typicky t řeba
45 §178, odst. 1. Zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.
46 §3, odst. 1., pís. b) a §11 Knihovního zákona
z prodeje vstupenek. Oproti tomu knihovny podle knihovního zákona musejí bezplatn ě poskytovat základní knihovní služby, které pak tvoří výraznou většinu jejich nákladů. Za některé další služby může knihovna přijímat platby, ale zákon stanoví47, že tyto příjmy mohou být pouze částečnou či celou úhradou skutečně vynaložených nákladů. Je tedy zřejmé, že naprostou většinu svých nákladů knihovna nemůže pokrýt vlastními příjmy za poskytnuté služby.
Část svých nákladů by mohla taková knihovna pokrýt podnikatelskou komerční činností – kupříkladu pronájmem prostor. To jí zákon, kterým se řídí hospodaření příspěvkových organizací, umožňuje ve formě tzv. doplňkové činnosti. Zákon ovšem rozsah takové podnikatelské činnosti omezuje48 na využití disponibilních zdrojů (např. prostor), které knihovna nemůže využít pro hlavní činnost – tedy provozování knihovních služeb. Vzhledem k tomu, že p říspěvková organizace nemá mít svěřeno více majetku, než kolik potřebuje k naplňování svého účelu, nemůže zisk z takové podnikatelské činnosti nikdy pokrýt náklady na hlavní činnost knihovny.
Jestliže tedy výše uvedené úvahy shrneme, je zřejmé, že MKP je stejně jako další knihovny zcela závislá na veřejných rozpočtech, v tomto případě se jedná téměř výhradně o příspěvek zřizovatele49 Veřejná knihovna je ovšem jen jednou z veřejných služeb – v tomto smyslu si s ostatními konkuruje v ucházení se o veřejné zdroje.
Financování MKP je ve střednědobém výhledu jen částečně stabilní. Následující graf ukazuje vývoj neinvestičního příspěvku zřizovatele se započtenou inflací (v cenách roku 2023, v mil. K č) v čase:
20032005200720092011201320152017201920212023
K významně pozitivnímu posunu (z pohledu knihovny) došlo v letech 2013 až 2019, kdy příspěvek zřizovatele setrvale stoupal. Násled ující turbulence – propad roku 2020 a 2022 souvisejí s krizovými událostmi, kterými byl v roce 2020 Covid-19 a v roce 2022 ekonomická krize zapříčiněná především ruskou agresí na Ukrajině a následnou energetickou krizí.
Nedílnou součástí analýzy vnějšího ekonomického prostředí MKP musí být i úvaha o trhu práce v hlavním městě. Průměrná mzda v hl. m. Praze během roku 2022 činila 49 782 Kč50, zatímco
47 §4, odst. 4. Knihovního zákona
48 §27 odst. 2., pís. g Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
49 § 28 Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
50 Viz: https://www.czso.cz/csu/xa/prumerna-hruba-mzda-v-praze-4-ctvrtleti-2022
průměrný hrubý příjem zaměstnanců MKP činil ve stejném roce 38 529 Kč51, tj. jen 77 % průměrné mzdy. U mladých, začínajících pracovníků je ovšem situace ještě daleko horší: nástupní plat absolventa bez praxe přijímaného ve třídě 9 (nejčastější třída knihovníků MKP) byl v témže roce 21 710 Kč, respektive po dorovnání na zaručený plat 24 100 Kč. Toto dorovnání ovšem znamená, že případné přidělení osobního příplatku po skončení zkušební doby ve výši menší než 11 % tarifu se na výplatní pásce projeví pouze přesunem položek, nikoliv na výši výplaty. Taková situace je pravděpodobná, protože průměrná výše osobního příplatku činí v MKP 15 % tarifu, kde vyšší příplatky dostávají špičkoví zaměstnanci, za čínající mají naopak příplatky podprůměrné. Pokud tedy nebude dostávat žádné mimořádné odměny, tak mladý vysokoškolák (případně absolvent VOŠ, která je předepsaným vzděláním pro tuto třídu) bude po nástupu několik let pracovat za plat rovnající se necelé polovině průměrné mzdy v Praze!
Celkově lze v této chvíli jen obtížně prognózovat další vývoj veřejných rozpočtů jak na státní, tak na pražské úrovni. Pozorujeme turbulentní ekonomické vlivy způsobené především pandemií Covid-19 a ruskou agresí na Ukrajině a celkově nestabilní politickou situací ve světě, která se naposledy markantně projevila krizí v Izraeli a Gaze. Financování MKP, které je – jak výše doloženo – zcela závislé na příspěvku zřizovatele tedy zůstává těžko předvídatelné, což neusnadňuje racionální ekonomickou strategii organizace.
Bytostně je knihovna propojena s knižní kulturou a potažmo i s knižním průmyslem. Od roku 2008 lze pozorovat vytrvalý trend poklesu ročně vydaných knižních titulů. Zatímco v roce 2008 bylo do České národní bibliografie za řazeno přes 18 tisíc titulů, v roce 2022 pak už jen zhruba 14,5 tisíce titulů (Auer, et al., 2022). Obdobně Český statistický úřad, Odbor statistik rozvoje společnosti (2021) uvádí v publikaci Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor pokles příjmů subjektů s převažující ekonomickou činností v oblasti knih z 15 mld. Kč v roce 2007 přes 10,3 mld. Kč v roce 2013 až k 11,4 mld. Kč v roce 2019 s tím, že tato čísla nejsou očištěna o inflaci. Relativně dobře se v knižním odvětví drží beletristická literatura, která dlouhodobě zaznamenává mírný růst titulů, jak ukazuje následující graf porovnávající celkové počty titulů předaných jako povinný výtisk Národní knihovně ČR a podíl beletrie v tomto objemu (převzato z: Český statistický úřad, Odbor statistik rozvoje společnosti, 2021):
51 Viz Vávra, et al., 2023
(Zde je třeba upozornit, že metrika počtu předaných titulů povinného výtisku a metrika titulů vložených do České národní bibliografie se dlouhodob ě odlišuje, za důvěryhodnější lze považovat tu druhou, protože pracuje s reálným vročením titulu a není závislá na tom, kdy nakladatel tituly předá.)
Dochází rovněž k poklesu finančního obratu knižního průmyslu: zatímco v roce 2018 byl celkový objem knižního trhu 8,3 mld. K č, tak v roce 2022 to bylo 8,4 mld. Kč (Auer, et al., 2022). To sice na první pohled nevypadá jako pokles, naopak, je ale třeba si uvědomit, že se jedná o částky nominální bez započtené inflace. Pokud objem roku 2018 přepočteme na ceny roku 2022, dostaneme částku 10,5 mld. Kč. To znamená, že hodnota 8,4 mld. Kč v roce 2022 představuje pokles o 20 % za čtyři roky neboli průměrný meziroční pokles o 5 %. Tato čísla ukazují na složitou situaci knižního pr ůmyslu, který je pro knihovny životně důležitý. Je v tuto chvíli otevřenou otázkou, do jaké míry pomůže změna DPH od 1. 1. 2024 na nulovou sazbu.
Proměňuje se také uživatelské chování čtenářů – roli papíru stále více přebírají digitální média. A to nejen v oblasti periodik, kde tento posun lze sledovat již dlouho, ale i v oblasti knižní kultury. Zpráva o českém knižním trhu 2022/2023 (Auer, et al., 2022) uvádí, že z celkového objemu knižního trhu v roce 2022 ve výši 8,4 mld. (viz výše) představovaly elektronický obsah (e-knihy a audioknihy) 485 mil. Kč., tedy zhruba 5,8 %. To není velký objem, je ale třeba si uvědomit, že velká část konzumovaných elektronických knih není v tomto objemu započtena. Jednak jsou to díla dostupná legálně zdarma, tedy díla volná, díla licencovaná v režimu Creative Commons, nebo na základě hromadných smluv, jako například databáze děl nedostupných na trhu zpřístupňovaná na základě licenčních smluv uzavřených Národní knihovnou ČR.
Ještě podstatně větší objem mohou (byť to lze těžko potvrdit) mít díla šířená ilegálně. V tomto směru bude zajímavé sledovat dopad faktického uzav ření serveru uloz.to, který dlouhodobě představoval široce a snadno dostupný zdroj nelegálně šířeného obsahu, a to včetně knih. Těsně před jeho uzavřením bylo na něm možné nalézt soubory obsahující v souhrnu řádově 15 tis. titulů, tedy ekvivalent celoroční produkce knižního trhu v ČR a objem podstatně přesahující počet knih, které průměrný čtenář stihne za život přečíst. Lze téměř s jistotou očekávat, že se tyto soubory objeví na jiných serverech mimo jurisdikci EU, lze ale také o čekávat, že přinejmenším ve střednědobém výhledu dojde k omezení jejich dostupnosti, což je další faktor, který by českému knižnímu průmyslu mohl pomoci. Zároveň to může znamenat zvýšenou poptávku po legálním bezplatném obsahu.
Extrémně obtížné je v tuto chvíli předvídat dopad generativní umělé inteligence na knižní průmysl. Již v této chvíli vznikají literární díla, nebo „literární díla“ – podle úhlu pohledu, vygenerovaná modely umělé inteligence. Otázkou je, do jaké míry nahradí a vytlačí díla „human made“…
2.2.4 Společenské vlivy Veřejná knihovna je institucí zasahující do mnoha oblastí lidského počínání. Je součástí sítě institucí kulturních – to je ve střední Evropě často primární zakotvení veřejné knihovny. Je součástí systému veřejných služeb (to je především skandinávské pojetí). Je sou částí systému vzdělávacích institucí (stále významnější trend kupříkladu v USA, Německu či Rakousku). Vstupuje však také do konkurence s byznysem trávení volného času.
Zejména veřejná knihovna v užším slova smyslu (taková, která se v angličtině označuje jako public library) je silně ovlivňována vývojem v zábavním průmyslu. Ten je ovšem jedním z nejturbulentnějších
odvětví a prochází rychlými a špatně předvídatelnými změnami. Razantní nástup on-line služeb proměňuje celé tradiční oblasti.
Jednoznačný je tento trend v oblasti gramofonového a filmového/televizního průmyslu, kde odklon od distribuce fyzických nosičů zvuku ve prospěch on-line distribuce již proběhl a je pravděpodobně nevratný. Digitální nosiče zvuku a obrazu ve formě CD a DVD jsou dnes již raritou; blu ray se téměř ani nestihnul na trhu etablovat. Trochu překvapivý může být návrat vinylových desek, objemem ale představují zlomek proti audiálním streamovacím službám, jako jsou Spotify, Apple Music, Amazon Music, YouTube Music, SoundCloud a další. Klasické terestriální vysílání ustupuje digitální distribuci v síti internetu, klasický televizní formát ustupuje formátu video-on-demand, tedy platformám typu Netflix, YouTube, HBO Max, Apple TV, Disney+, Amazon Prime Video, YouTube Premium a dalším. Tyto služby také významně konkurují kinoprojekci – zatímco v 80. letech v Praze fungovalo 88 kin 52 , dnes je to 18 artových kin (jedním z nich je kino Městské knihovny v Praze) a 10 multiplexů53 .
Postupně se stále významnějším hráčem na poli trávení volného času stává průmysl počítačových her a dalších druhů interaktivní elektronické zábavy. Celosvětově celkový obrat průmyslu počítačových her už překonává souhrnný obrat filmového a hudebního průmyslu a předpokládá se, že do roku 2026 přesáhne částku 300 mld. dolarů (což je velmi přibližně celkové HDP České republiky).
Tyto proměny dále akcelerovala pandemie Covid-19. Ta se však ještě výrazněji podepsala na úvahách o vzdělávání. Covidová distanční výuka (která převažovala na 96 % základních škol a nižších stupních víceletých gymnázií54), otevření a využívání dalších informačních zdrojů pro vzdělávání a masivní rozšíření videokomunikačních technologií otevřely hlubokou diskusi o další budoucnosti formálního, tedy školního vzdělávání na všech stupních. A to jak co do obsahu vzdělávacího procesu (v současné době probíhá hluboká revize rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání55, revize RVP pro střední vzdělávání se připravuje56), tak co do forem a metod vzdělávání. I v době postpandemické se ukazuje, že pro některé účely je vhodné distanční vzdělávání – tyto úvahy jsou podpořeny i skutečností, že školy během pandemie zakoupily 74 tisíc mobilních digitálních zařízení a odpovídající software57
Dalším z fenoménů posledních let se staly nepravdivé informace – ať už záměrně šířené, tedy dezinformace, nebo šířené neúmyslně, v dobré víře, tedy mizinformace. Na jejich vzniku a rozšiřování se podílely služby států, které ČR považují za nepřátelskou nebo ne-přátelskou zemi, kterým se tak účinně daří podrývat důvěru řady občanů ČR v demokratické instituce58. Jak konstatuje Výroční zpráva BIS za rok 2022, tak nejnebezpečnější jsou v tomto směru aktivity Ruska59. Po vlně dez/mizinformací souvisejících s uprchlickou vlnou ze Sýrie následovala další vlna zaměřená na Covid-
52 Viz https://www.idnes.cz/praha/zpravy/30-let-svobody-kino-biograf-alfa-letka-jalta-blanik-pasaz-vaclvaskenamesti.A190606_480671_praha-zpravy_rsr
53 Viz https://www.informuji.cz/kina/kraj-praha.html
54 Viz https://www.msmt.cz/msmt-vydalo-zpravu-z-mimoradneho-setreni-k-distancni-vyuce
55 Viz např.: https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/revidovany-rvp-zv-predstavime-verejnosti-zacatkemroku-2024#:~:text=Praha%2C%203.,roku%202027%2F28%20pak%20povinn%C4%9B
56 Tamtéž
57 Viz https://www.msmt.cz/msmt-vydalo-zpravu-z-mimoradneho-setreni-k-distancni-vyuce
58 Viz např https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spolecnost-neduvery-serial-rusko-dezinformacekonspirace-vyzkum-weby-telegram_2306140500_pik
59 Bezpečnostní informační služba (2023); str. 12 a 18 – viz např.: https://www.bis.cz/public/site/bis.cz/content/vyrocni-zpravy/2022-vz-cj.pdf
19, od roku 2022 vystřídaná vlnou zaměřenou na válku na Ukrajině. Paralelně s tím lze v kyberprostoru pozorovat permanentní snahu podrývat vliv veřejnoprávních médií, především pak České televize. Tato snaha je úsp ěšná jen částečně – zatímco v době uprchlické krize v roce 2017 skutečně důvěra v ČT klesla na 63 %60, po zahájení ruské agrese významně stoupla – v roce 2022 se vrátila na 73 % (jiné výzkumy však uvádějí odlišné hodnoty61), což je hodnota srovnatelná s britskou BBC nebo francouzskou France TV 62. Dlouhodobě si pak pozici nejdůvěryhodnějšího českého média udržuje Český rozhlas. Celkově však důvěra v česká tradiční média dlouhodobě klesá, tento trend není pouze český, vztahuje se na většinu Evropy s výjimkou Skandinávie. Pro srovnání: zatímco celková důvěra v média je v Česku, Francii, USA a UK přibližně stejná, a to kolem 30 %, tak ve Finsku je to 69 %, tedy více než dvojnásobek63
Umělá inteligence (viz kapitola 2.2.5) umí vytvá řet nebo měnit videa. Pro společenskou situaci zřejmě bude zásadní fenomén tzv. Deep Fake videí, která dokáží realisticky zpodobnit události a situace, které nikdy nenastaly. Jedním z nejzávažnějších příkladů zneužití této technologie je minutové video, které se na sociálních sítích objevilo 16. 3. 2022 a které zobrazovalo ukrajinského prezidenta
Volodymyra Zelenského, jak vyzývá ukrajinské vojáky ke složení zbraní a kapitulaci před ruskou agresí. Facebook a YouTube video záhy odstranily, Twitter omezil jeho šíření. Dále jej však ší řila ruská sociální média. Faktický dopad na průběh války toto video nemělo, jednalo se zřejmě spíše o amatérský počin s diskutabilní technickou kvalitou. Destruktivní potenciál této technologie na soudržnost společnosti však nelze podcenit.
Pandemie Covid-19 ve spojení s technologiemi videokonferencí, technologiemi práce v cloudu a dalšími významně proměnily přístup k práci. Fenomén home office se stal b ěžnou normou i v organizacích, kde dříve bylo něco podobného zcela nemyslitelné a ve spojení se společenským tlakem na lepší skloubení osobní ho a pracovního života významn ě proměnil trh práce.
Tempo technologického rozvoje především v oblasti digitálních technologií je skutečně enormní – viz následující kapitola 2.2.5. Tento rychlý pokrok ale způsobuje i čím dál větší závislost společnosti na technologiích. Tato narůstající závislost také prohlubuje tzv. digital divide, tedy propast oddělující od většinové společnosti marginalizovanou populaci, která – z nejrůznějších důvodů – nemá dostatečný přístup ke službám digitální společnosti, což má pro ni čím dál tvrdší dopady.
Konečně je nezbytné vzít v potaz environmentální krizi, především klimatickou krizi64. Zejména mezi mladými lidmi je vnímání kritického ohrožení životního prostředí velmi výrazné a mladé generace jsou všeobecně ochotny tomuto fenoménu významně přizpůsobit svůj životní styl. Zdaleka se však nejedná pouze o mladé lidi, environmentální téma je permanentně přítomno ve společenském diskursu. Pro knihovny pak je důležité si uvědomit, že kupříkladu dnes stále populárnější cirkulární
60 Viz např https://www.lidovky.cz/domov/duveryhodnost-ct-klesla-na-62-procent-reporteri-by-mozna-meliubrat-radi-expert.A180405_102118_ln_domov_jho
61 Viz např.: https://www.lupa.cz/aktuality/digital-news-report-duvera-v-ceska-media-je-rekordne-nizka/
62 Viz např.: https://www.lupa.cz/aktuality/ceske-televizi-duveruje-73-lidi-je-to-nejvice-od-roku-2015/
63 Viz https://cz.ejo-online.eu/7337/nova-media-a-web-2-0/duvera-v-media-je-v-cesku-rekordne-nizka-ukazujedigital-news-report-2023 s odkazem na https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/sites/default/files/202306/Digital_News_Report_2023.pdf
64 Některé novější verze PEST analýzy už dokonce pro environmentální vlivy vyčleňují samostatnou kapitolu, příkladem mohou být metodiky STEEP, STEPE, PESTLE aj. Viz též https://en.wikipedia.org/wiki/PEST_analysis
ekonomika je přímo součástí jejich DNA – knihovny jsou po celá staletí institucemi cirkulární ekonomiky.
Nejen environmentální otázky jsou sou částí globální strategie OSN zformulované v Cílech udržitelného rozvoje65 Česká republika se k těmto cílům aktivně hlásí, jak například dokládá Strategický rámec Česká republika 203066 , a proto se k němu aktivně hlásí i knihovny, jak je například uvedeno v koncepci rozvoje knihoven ČR67. Skutečně lze říci, že většina ze 17 cílů trvale udržitelného rozvoje představuje pro české knihovny relevantní výzvy.
2.2.5 Technologické vlivy
„Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se každý rok zdvojnásobí.“ Tak zní původní formulace slavného Moorova zákona68. Ten vyslovil Gordon Moore (bývalý generální ředitel Intelu) v roce 1965, tedy před více než půl stoletím. Jakkoliv zní tento zákon velmi technicistně a počet tranzistorů na integrovaném obvodu nevypadá jako n ěco, co by významně ovlivňovalo naše životy, opak je pravdou. Moore se původně odvážil prognózovat vývoj zhruba jen na desetiletku, ve skutečnosti se jeho předpověď – s mírnými odchylkami – naplňuje dodnes a zdá se, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k rychlému konci.
Počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zhruba znamená měřítko výkonu této sou částky. Jinak řečeno, co Moore předpověděl a čeho jsme svědky, je skutečnost, že se výkon výpočetní techniky zhruba zdvojnásobí každý rok. A všichni si m ůžeme vzpomenout na slavnou pov ěst o vynálezci šachové hry, který jako odměnu za svůj vynález chtěl jen pár zrnek rýže. Přesněji řečeno: jedno zrnko na první políčko šachovnice, dvě zrnka na druhé políčko, čtyři zrnka na třetí a tak dále. Indický král se zasmál a přikázal splnit vynálezcovo přání. Jenže to se ukázalo jako zhola nemožné. Na posledním, 64. políčku šachovnice (která má rozměry 8x8 polí) by totiž muselo ležet 2^63 zrnek, celkově pak na celé šachovnici 2^64-1 = 18 446 744 073 709 551 615 zrnek, což představuje 381 mld. tun rýže, neboli (dnešní) celosvětová produkce rýže zhruba za 500 let69.
Tak vypadá exponenciální vývoj (jak nás ostatně trpce vyškolil Covid-19). A zatímco v naprosté většině reálných aplikací je dlouhodobý exponenciální vývoj vylou čený, v oblasti digitálních technologií již přes půl století probíhá. Pravděpodobně každý už někdy zaslechl tvrzení, že dnešní smartphony jsou mnohonásobně výkonnější, než veškerá výpočetní technika použitá v programu letů na Měsíc Apollo. Toto tvrzení je ovšem už dv ě desetiletí staré. Ve skute čnosti jsou dnešní rozdíly jen těžko představitelné: zatímco navigační počítač Apollo Guidance Computer 70 vážil 32 kg a měl operační paměť RAM 4096 bytů, tak BlackBerry 7230 uvedený na trh před dvaceti lety měl RAM 2 MB, tedy 500 krát více; zatímco dnes populární iPhone 15 má opera ční paměť 8 GB, tedy 2 000 000 krát více. Podstatné je ovšem to, že obdobný rozdíl ve výkonu, který dělí počítače včerejška od počítačů dneška, bude dělit dnešní počítače od těch zítřejších. To je právě praktická aplikace
65 Viz např.: https://osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs/
66 Viz např.: https://www.cr2030.cz/strategie/dokumenty-ke-stazeni/
67 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030: knihovny - pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury, viz např.: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-20212027/koncepce-rozvoje-knihoven-2021-2027/view
68 Viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/Moore%27s_law
69 Viz např.: https://vtm.zive.cz/clanky/pohadka-o-vzniku-sachu-kolik-bylo-vlastne-te-ryze-na-poslednimpolicku/sc-870-a-206414/default.aspx
70 Viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer
Moorova zákona. Vývoj digitálních technologií popírá to, co nám říká „selský rozum“, který se představě exponenciálního vývoje brání, protože je historicky unikátní. Deset let staré auto není tisíckrát pomalejší než dnešní, ale deset let starý počítač ano. A počítače roku 2035 budou nejspíš tisíckrát výkonnější, než ty, které používáme dnes. Tuto představu asi nejlépe shrnuje známý výrok spisovatele A. C. Clarka: „Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie 71.“
Jednou z aplikací, která tento masivní nárůst výpočetního výkonu dokáže plně využít, je umělá inteligence. První oficiální použití tohoto pojmu zřejmě najdeme na workshopu Dartmouth Summer Research Project on Artificial Intelligence72, který pořádal John McCarthy a který je považován za začátek tohoto vědního oboru.
Velmi dlouho byl tento fenomén předmětem výzkumu relativně úzkých akademických skupin a samozřejmě také námětem a kulisou knih z oblasti science-fiction. Do reálného všedního života se začal promítat spíše nenápadně. Mezi první aplikace (zhruba od 70. let minulého století) patřily expertní systémy, šachové programy, zpracování přirozeného jazyka či průmyslová robotika.
Většina populace si ale ani neuvědomovala, že používá výsledky modelů umělé inteligence. Větší pozornost vyvolaly až systémy rozpoznávání obrazu, zejména v souvislosti s úvahami o samořiditelných vozidlech – i když v ětšina lidí, kteří zaškrtávali obrázky, na kterých je semafor či autobus, v programu reCAPTCHA, si neuvědomovala, že právě trénuje umělou inteligenci k orientaci v silničním provozu.
Prvními masově nasazenými aplikacemi umělé inteligence se staly aplikace strojového jazykového překladu, (kupříkladu Google Translate a později Deepl), aplikace rozpoznávání mluvené řeči a na ně navazující osobní asistenti (jako jsou Apple Siri, Google Assistant a Amazon Alexa). A většina populace využívala masivní umělou inteligenci ve vyhledávačích – aniž by si to ovšem uvědomovala.
Zásadní průlom ve vnímání fenoménu umělé inteligence nastal na přelomu let 2022 a 2023, kdy společnost OpenAI uvedla na trh ChatGPT, který se stal softwarovým produktem s nejrychlejším růstem počtu uživatelů v historii73. Paralelně s ním ovšem byly vyvíjeny další, konkurenční systémy tzv. generativní umělé inteligence, které byly záhy po úspěchu ChatGTP představeny veřejnosti –kupříkladu Bard, Ernie Bot, LLaMA a jiné. Dalším impulsem pak bylo uvedení nového modelu OpenAI GPT-4, díky kterému se stal ChatGPT skutečně široce rozšířeným nástrojem pro profesionální práci. Začaly vznikat rozsáhlé a sofistikované texty generované umělou inteligencí, vyšly první povídky, profesionálové začali běžně používat tento nástroj pro tvorbu žurnalistických či odborných textů74
Generativní umělá inteligence umožňuje již dnes produkci obsahu podobného jako je ten, který historicky shromažďují knihovny, ovšem v objemech řádově větších. Není daleko doba, kdy úkolem na týden bude napsání novely o rozsahu několika set stránek – a to v kvalitě nevymykající se nižším hladinám dnešní „human made“ produkce čtiva, tedy v kvalitě tržně prodejné. Jak k takovým dokumentům budou přistupovat knihovny?
71 Viz např.: https://cs.wikiquote.org/wiki/Arthur_Charles_Clarke#:~:text=V%C3%BDroky,fiction%2C%20ne%20detektivky% 20a%20westerny
72 Viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/Dartmouth_workshop
73 Viz např.: https://en.wikipedia.org/wiki/ChatGPT
74 Ostatně autor této koncepce využil ChatGPT pro vygenerování kapitoly 2.2.1.
Skutečně, u řady textů je již dnes velmi obtížné rozpoznat, jestli byly vygenerovány pomocí AI, nebo jsou „human made“. Pro rozlišení vznikly nové nástroje – využívající um ělou inteligenci! – ale jejich spolehlivost je diskutabilní. A autor této koncepce byl nedávno vystaven testu: byly mu p ředloženy dva podobné časopisecké články (každý na jiné téma), jeden z nich napsal člověk (historik, zkušený spisovatel) a druhý umělá inteligence. Úkolem bylo rozhodnout, který je „human made“ a který ne. Verdikt vynesený po pečlivém prostudování obou článků a zvážení řady okolností byl – nesprávný.
Generativní umělá inteligence umí generovat nejen texty, umí také vytvářet obrázky. O této schopnosti AI už se asi přesvědčil leckdo, v mnoha komerčních prezentacích vytlačily „human made“ grafiku a ilustrační fotografie – především proto, že je to lacinější, rychlejší a není třeba řešit souhlas s uveřejněním. Ostatně autor tohoto textu také využil možnosti vygenerovat si ilustrační obrázky pro návrhovou část koncepce – viz Úvod koncepce a kapitola 3.
Umělá inteligence rovněž může do budoucna výrazně zefektivnit či dokonce nahradit některé procesy v knihovnách. Kupříkladu Think-Tank semináře CASLIN 202375 předpověděl, že v období 2025 až 2030 mimo jiné:
Většina knihoven nasadí AI poháněné personalizované služby na základě profilu nebo chování uživatele;
Systémy strojového překladu umožní uživatelům konzumovat v jejich mateřském jazyce většinu fondů knihoven v reálném čase;
Většina knihoven bude mít implementováno sémantické vyhledávání, které umožní uživatelům hledat kontextově relevantní obsah pomocí dotaz ů v přirozeném jazyce;
Většina objemu digitálních textů bude s využitím AI upravována nebo zpracovávána (sumarizace, zjednodušení, přeformulování,…) podle úrovně či požadavku uživatele;
Na dotazy návštěvníků ke službám knihovny odpovídají virtuální asistenti zvládající oboustrannou komunikaci;
Plánování procesů (PR, akvizice, katalogizace služby) ve velkých knihovnách bude řízeno daty zpracovávanými AI;
Katalogizaci bude provádět centrálně AI pro všechny knihovny;
Knihovny budou systematicky pracovat s big daty a demografickými daty od AI a získávat tak nové skupiny uživatelů;
Převážná část dnešních knihovnických činností v klasických službách bude nahrazena automatizací a robotizací.
Na druhou stranu – a tím se CASLIN 2023 rovněž intenzivně zbýval – povede pravděpodobně masové nasazení umělé inteligence ve společnosti k obavám z přetechnizovaného světa, k větší poptávce po mezilidských vztazích, empatii. Proto nelze očekávat, že by AI nahradila knihovníky – spíše jim na jedné straně sebere řadu dnešních činností a na druhé straně jim přibyde práce při budování oázy vlídné mezilidské komunikace a při podpoře „human made“ literatury.
Dramatické zásahy způsobí umělá inteligence na trhu práce. Podle Sv ětového ekonomického fóra76 očekávají zaměstnavatelé, že 44 % pracovních dovedností se stane během následujících pěti let nevyhovujícími. Šest z deseti zaměstnanců pak bude muset zvýšit svou kvalifikaci, přičemž 42 %
75 Viz např.: https://caslin2023.kkpce.cz/
76 Future of Jobs Report 2023: Insight Report (World Economic Forum, 2023)
zaměstnavatelů považuje schopnost zaměstnanců ovládat nástroje um ělé inteligence za jednu z priorit. Vzhledem k tomu, že veřejné knihovny představují klíčovou (ne-li zcela dominantní) infrastrukturu celoživotního učení v České republice, představují tyto změny na trhu práce pro knihovny zásadní výzvu.
Zajímavým technologickým fenoménem se staly nástroje pro videokonference. Obecn ě se jedná o technologii dlouho známou a komer čně dostupnou, nicméně až do roku 2020 nabízela jen relativně omezenou kvalitu služeb, nebo vyžadovala velké po řizovací náklady. Tento stav dramaticky změnila pandemie Covid-19, která přinesla nikdy předtím netušený tlak na využití těchto nástrojů. Vzhledem k širokému nasazení v komerční sféře, online výuce, kulturních aktivitách, politických jednáních a dalších aplikacích, narostly rychle po žadavky na robustnost a spolehlivost řešení, na kvalitu přenosu i přes málo kvalitní datové linky, na bezpečné (šifrované) připojení, na po čet souběžně propojených osob (v řádu desítek, stovek i tisíců), na archivaci, na streamování v reálném čase pro neomezený počet diváků a tak dále. A to vše za minimální, širo ce dostupné náklady. Vzhledem ke konkurenčnímu boji v této oblasti (Zoom, Google Meet, Microsoft Teams, Cisco Webex, Skype, Slack, Discord,…) a zároveň enormní poptávce se skutečně staly tyto nástroje dobře použitelné a široce dostupné. Analogicky se vyvíjel trh s potřebným hardware, jako jsou kamery, mikrofony, sluchátka apod. Tyto technologie výrazně proměnily způsob, jakým dnes lidé komunikují a mají zásadní dopad i na trh práce (viz kapitola 2.2.2 a 2.2.4).
Covid-19 také urychlil rozší ření nástrojů virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR). Čím dál více se tyto nástroje vymykají pouhému zábavnímu užití a stávají se nástrojem výuky a vzdělávání. Umožňují realistický prožitek prostředí, kam není možné nebo bezpečné se dostat fyzicky, umožňují trénink situací, který je nevhodné dělat „naživo“ apod. V architektuře nabízí možnost participace, kdy si lze „procházet“ objekt, který zatím existuje pouze v plánech apod.
Městská knihovna v Praze získala grant z Fondů EHP a Norska s podporou Ministerstva financí ČR na projekt Virtuální model ústřední budovy Městské knihovny v Praze: online prostor pro zážitky a poznání, jehož cílem je převést aktuální podobu knihovny do podoby virtuální a vytvo řit tak prostor pro virtuální zážitky a program.
Technologií, která je již dlouho vyspělá a masově nasazovaná, je technologie radiofrekvenční identifikace (RFID), která nahrazuje starší systémy opírající se o čárové kódy. Technologie RFID má v knihovnách mimořádný potenciál úspory málo kvalifikované práce, protože umožňuje zavedení tzv. selfchecků, tedy samoobslužných strojů pro vypůjčování a vracení knihovních jednotek, automatických výdejních a příjmových boxů, nasazení třídících linek a dalších robotických systémů Zároveň mohou samoobslužné postupy využívající RFID zp řístupnit alespoň některé služby knihovny i v čase, kdy není přítomen knihovník. To nabízí potenciál k rozší ření provozních hodin o čas samoobslužného provozu.
2.3 Analýza vnitřního prostředí organizace
2.3.1 Vývoj MKP v letech 2017 až 2023
2.3.1.1 Rok 2017
Zpracováno podle Vávra a Matyášová, 2018:
MKP poskytuje služby nejen v ústřední budově na Mariánském náměstí v Praze 1 (Ústřední knihovna MKP), ale i v dalších knihovnách (pobočkách) na území hlavního města. Pobočky jsou v 16 z 57 městských částí (v MČ Praha 1 až 15 a v MČ Velká Chuchle). Síť stálých pobo ček doplňovaly ještě stanice pojízdné knihovny, tj. místa, kam pravidelně každý týden zajíždí jeden ze tří bibliobusů MKP.
MKP je také krajskou knihovnou § 11 knihovního zákona. Z toho vyplývá pro MKP úkol zajišťovat regionální metodické a servisní služby pro ostatní ve řejné knihovny v Praze. V rámci plnění svých regionálních funkcí obsluhovala Městská knihovna v Praze v roce 2017 celkem 40 pražských veřejných knihoven. Pokra čuje projekt Metropolitní knihovna, který kromě poboček MKP zahrnuje i některé regionální veřejné knihovny zřizované pražskými městskými částmi. Nyní umožňuje kromě vracení fondu MKP v regionálních knihovnách i jeho půjčování.
Od 1. 10. 2017 byla modifikována regionální struktura knihovny. Jednak šlo o změny terminologické (tzv. „obvodní knihovny“ coby řídící článek se nyní nazývají „oblastmi“), jednak došlo i ke změnám faktickým, když dosavadních 6 obvodních knihoven bylo nahrazeno 5 oblastmi (Středozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jih a Jihozápad). K řadě změn došlo v síti stanic pojízdných knihoven (bibliobusů), počet stálých stanic se zvýšil z 32 na 37 (z toho je 16 stanic situováno do základních škol), vzrostl i po čet účastí pojízdné knihovny na jednorázových akcích (zejména se to týká minibusu Oskar).
MKP byla v roce 2017 zapsána na seznam výzkumných organizací s ohledem na její opakovanou a kvalitní aktivitu především v oblasti měření efektivity a návratnosti veřejných financí do knihoven (projekt ROI – Return on Investment, řešený ve spolupráci s Univerzitou Pardubice). MKP se také podílí na výuce vysokoškolských studentů FF UK.
Pro E-knihovnu MKP bylo vydáno 207 nových titulů a její stav tak dosáhl 1 031 titulů. Do edičního plánu jsou mj. zařazována autorsky volná díla, díla nedostupná na trhu a pokračovala i spolupráce s některými současnými autory a nakladateli. K vydání v elektronické podobě byla připravena nová edice Bratři Čapkové, která obsahuje více než sedmdesát titulů. Jde o 2. opravené vydání díla Karla Čapka, souborné dílo Josefa Čapka a tituly se společným autorstvím obou bratrů. Počet stažení e-knih dostupných v E-knihovně
MKP v roce 2017 dosáhl 1 326 619, tj. o 33 % více, než v roce předchozím.
MKP zpřístupňovala svým registrovaným čtenářům 13 on-line databází zaměřených na odborné informace z humanitních věd, muzikologie, přírodních věd a také přehled české mediální produkce.
Praha je členem sítě kreativních měst literatury UNESCO (The Creative Cities Network). Členství a lokální aktivity knihovna koordinuje v rámci projektu Praha město literatury. Mimo jiné realizuje rezidenční pobyty, kterých se v roce 2017 účastnilo 6 zahraničních autorů: britský autor James Hopkin, slovinská překladatelka Nives Vidrih, portugalský autor José Peixoto, argentinský autor Juan Pablo Bertazza, irský autor Michael O´Loughlin a ukrajinský básník Oleh Kotsarev. V rámci jejich pobytů se uskutečnila (ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a dalšími partnery) řada autorských čtení pro veřejnost, byla také natočena krátká propagační videa. V létě 2017 byla vyhlášena výzva pro rezidenční pobyty v roce 2018. Z téměř 300 přihlášek porota vybrala 6 rezidentů a také 2 náhradníky.
V rámci mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy byli do Prahy pozváni zástupci členských měst sítě UNESCO měst literatury, aby zde v rámci veřejných debat prezentovali aktivity měst literatury. Součástí této propagace byla expozice kreativních měst literatury UNESCO, která byla hlavním hostem veletrhu.
MKP rozvíjí spolupráci s neziskovým sektorem a je partnerem kulturních a vzdělávacích subjektů, podporujících inkluzi a rozvoj komunit (Slovo 21, Nová škola, InBáze Praha, Institut pro sociální inkluzi). Dlouhodobě se věnuje službám a aktivitám na podporu občanů se specifickými potřebami, seniorů nebo osob ohrožených sociálním vyloučením a to formou vzdělávacích aktivit, vybavováním knihoven specializovanými pomůckami (kompenzační pomůcky pro nevidomé a slabozraké i neslyšící), nákupem vhodných dokumentů a šetřením dalších potřeb občanů se specifickými potřebami.
MKP pořádala již 3. ročník konference Do černého věnované kreativitě v knihovnách. Součástí konference jsou také praktické kreativní workshopy s velkým tematickým záběrem od aktivit pro děti až po zavádění nových služeb do knihoven.
Říjen s Týdnem knihoven přinesl mimo jiné CodeWeek (ve spolupráci s CZECHitas), festival kódování, který kombinuje nové technologie (roboti) a čtenářskou gramotnost. Úspěchem bylo také představení originální karetní hry s názvem Pohádkové karty, která je kompletně dílem zaměstnanců Městské knihovny v Praze. Hra je založena na motivech z klasických českých pohádek a úkolem hráčů je podle odkrytých motivů vyprávět vlastní pohádku. Karty tak přispívají k rozvoji dětské imaginace a mluveného projevu.
Velká pozornost je věnována novým druhům služeb:
o Provoz tzv. Dílny v budově Ústřední knihovny (prostor pro coworking, setkávání a pořádání menších neformálních akcí) se ukázal jako velmi nosným, proto byla z řízena další takováto „dílna“ a to u pobo čky Záhřebská v Praze 2;
o Čtení až do domu je nová služba umožňující lepší dostupnost knih seniorům a handicapovaným prostřednictvím donášky knih do bytu, v pilotním provozu ji nabízela pobočka Smíchov a nyní i Břevnov a Opatov;
o Služba Rezervace studijního místa se zkouší v Ústřední knihovně - čtenáři s platným čtenářským průkazem mohou využít rezervaci studijních míst v klidnější části knihovny na galerii (6 samostatných stolů a 2 stoly pro dvojice);
o Úsek služeb dětem a mládeži nově zavedl v ÚK tzv. Rodinné soboty, při nichž je vyhrazen prostor pro děti a jejich rodiče;
o V ÚK se také zkouší zpřístupňování e-dokumentů ve volném výběru pomocí QR kódů;
o V rámci spolupráce s Galerií hlavního města Prahy se pravidelně instalují v atriu ÚK některé její exponáty, nejčastěji jedna velká socha z galerijních sbírek.
Díky projektu Dejme knihám další šanci (knižní dary veřejnosti do fondu MKP) bylo získáno 6,1 tis. svazků beletrie a naučné literatury, dalších darovaných 4,2 tis. svazk ů bylo získáno jiným způsobem (dary institucí, zahraničních partnerů apod.).
Z celého fondu bylo odepsáno 110 tis. opot řebovaných a nepotřebných knihovních jednotek, přičemž 54 tis. vyřazených knih se podařilo prodat (přednostně jiným knihovnám).
Na základě čtenářské ankety byla optimalizována titulová nabídka periodik v pobo čkách, v ní jsou preferovány zejména volnočasové časopisy a zároveň dochází k co nejekonomičtější kombinaci nákupu časopisů s jejich získáváním z remitendy.
Pro přístup k OPACu (elektronickému katalogu v prostorách knihovny) jsou již n ěkolik let nasazeny minipočítače Banana PI s operačním systémem Android (jejich kryty jsou zhotoveny svépomocí na 3D tiskárně knihovny). Minipočítače se vyznačují příznivou pořizovací cenou i malou spotřebou elektrické energie.
Mobilní obslužná aplikace MKP si našla mezi čtenáři své četné příznivce.
Důležitým komunikačním kanálem jsou sociální sít ě; hlavním profilem na Facebooku je Městská knihovna v Praze (již byl překročen počet 30 tis. fanoušků); aktivně jsou udržovány tři další tematické profily: Kultura v MKP (pozvánky na akce Kulturního a vzdělávacího centra), K4U (aktivity pro mládež, zejména hry) a CONiáš (sci-fi a fantasy); dva účty na Twitteru (@KnihovnaPraha a @KoniasUR); profil na Instagramu a kanál pro zveřejňování videí na YouTube.
V r. 2017 bylo odesláno 1 492 předžalobních výzev čtenářům, kteří nevrátili knihovní jednotky nebo je vrátili opožděně (počet od roku 2013 stabilně klesá, aniž se změnily podmínky, za nichž jsou výzvy odesílány, lze tedy předpokládat, že čtenáři jsou nyní zodpovědnější). Na 158 z nich byla později podána žaloba, ve 45 případech došlo i k podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí či na exekuci. Vymoženy tak byly pohledávky ve výši 966 tis. Kč, přičemž přímé náklady na vymáhání činily 155 tis. Kč. Pokračovalo odborné vzdělávání zaměstnanců MKP i pracovníků dalších pražských veřejných knihoven: celkem 555 vzdělávacích akcí s 1 388 vyučovacími hodinami pro 5 052 účastníků, z toho 102 vyučovacích hodin bylo věnováno programu VISK2 (grant Ministerstva kultury) určenému výuce informačních technologií, absolvovalo je 309 ú častníků z MKP i dalších pražských knihoven.
Pokračovala práce na kompetenčních modelech pro jednotlivé pozice a na metodice řízení pracovního výkonu a hodnocení zaměstnanců
MKP je v rámci plnění Koncepce rozvoje knihoven ČR zodpovědná za Prioritu 6 zaměřenou na hodnocení činnosti knihoven a jejich komunikaci; ve spolupráci s MZK se řeší komunikace nových služeb portálu Knihovny.cz zejména směrem k odborné veřejnosti a připravuje se metodika školení pro veřejnost. Byla též distribuována brožura Knihovny 2020 shrnující globální i lokální trendy v rozvoji knihoven.
Průběžně v MKP pracovala řada specializovaných odborných týmů, které řešily jednotlivé úkoly související s rozvojem služeb a obohacením činností knihovny (např. dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb, nabídka služeb pro nové skupiny uživatelů, digitalizace a E-knihovna, využití nových technologií, práce dobrovolníků v knihovně aj.).
2.3.1.2 Rok 2018
Zpracováno podle Vávra a Matyášová, 2019:
Nejpůjčovanějším beletristickým knižním titulem pro dospělé byly Okamžiky štěstí Patrika Hartla, děti mají již čtvrtým rokem nejraději knihu Simpsonovi od Matta Groeninga. V naučné literatuře vítězí Minecraft před titulem Postel, hospoda, kostel Markéty Zahradníkové a publikací Lidské tělo.
Pokračuje rozsáhlá nabídka pořadů a akcí Kulturního a vzdělávacího centra MKP na Mariánském náměstí, navštívilo je 84 tisíc návštěvníků, obsazenost sálů byla 3 673 provozních hodin, hlavní činnosti se týkalo 94 %, doplňkové 6 %.
Novou aktivitou, která se v knihovně objevila, je booktubing (natáčení videí o knihách) a to v souvislosti s otevřením BookTube koutku v Ústřední knihovně.
Na podzim 2018 byla knihovní sí ť díky spolupráci s MČ Praha 7 a MČ Praha 10 rozšířena o dvě nové pobočky na Letné a v Malešicích. Díky spolupráci MKP a MČ Praha 15 vznikla také nová knihobudka v Hostivaři.
Několik městských částí také pravidelně přispívá na provoz poboček MKP, působících na jejich teritoriu: jde o MČ Praha 1 (125 tis. Kč pro kn. Hradčany), MČ Praha 5 (200 tis. Kč pro kn. Ostrovského a 70 tis. Kč pro kn. Cibulka), MČ Praha 6 (300 tis. Kč pro kn. Dejvice), MČ Praha 7 (371 tis. Kč pro kn. Letná), MČ Praha 10 (471 tis. Kč pro kn. Malešice) a MČ PrahaVelká Chuchle (50 tis. Kč pro kn. Velká Chuchle).
Dvě pobočky byly uzavřeny dlouhodobě z důvodu stavební rekonstrukce objektu, šlo o kn. Zahradní Město v Praze 10 (po celý rok) a kn. Černý Most v Praze 14 (od začátku února).
Automatizovaný knihovnický systém Koniáš, vyvinutý MKP, slouží největší pobočkové knihovní síti v Česku již více než 20 let a je v on-line provozu na 43 místech na území hl. m. Prahy a ve 3 bibliobusech. Od dubna 1998 se jeho prost řednictvím uskutečnilo takřka 110 mil. výpůjček. Stálá pozornost je v něm věnována realokačním algoritmům pro efektivnější využívání knihovního fondu při jeho průběžné redistribuci v síti poboček; v algoritmu je mj. zapracována hodnota kapacit úložných prostor jednotlivých knihoven, takže přesun fondu probíhá i s ohledem na jejich aktuální stav.
Oddělení vzácných tisků připravilo celkem 6 výstav ze svého fondu, které byly věnované významným osobnostem, historickým výročím či unikátním sbírkám tohoto oddělení, mj.
i výstava legionářských tisků nazvaná Za republiku!, která připomněla výročí vzniku Československa.
Osmičky jako komunikační téma provázely rokem 2018 i knihovnu: 90 let od otevření budovy knihovny na Mariánském náměstí, 20 let od její poslední rekonstrukce (Den otevřených dveří, e-kniha Knihovna pro Prahu a republiku); v programové skladbě se objevila i reflexe srpnové okupace 1968 (debaty, setkání pamětníků, vydání e-knihy Hostům z hlubin mrazu) a také vznik samostatného Československa.
V první polovině roku 2018 se MKP intenzivně zabývala novým Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a jeho implementací do procesů knihovny. Bylo proto také třeba zpracovat nové znění knihovního řádu. Právní oddělení MKP se též výrazně zapojilo do metodické pomoci dalším knihovnám v ČR, což je velmi oceňováno a to i v celostátním měřítku.
Vedoucí hudebního úseku Ústřední knihovny Jana Navrátilová se stala v r. 2018 nositelkou
Medaile Z. V. Tobolky udělované Sdružením knihoven ČR a Nadací knihoven za celoživotní službu českému knihovnictví.
Interní program Vnitřní granty nabízí zaměstnancům MKP cestu k realizaci jejich nápadů a malonákladových inovací, které mohou oživit, doplnit nebo obohatit služby veřejnosti či vnitřní agendy. V roce 2018 proběhly 2 kola vnitřních grantů (přihlášeno do nich bylo 13 projektů). Úspěšně byla realizována například Malá kvízová posezení nebo Literární hrátky v pohybu
V červnu 2018 proběhl v 18 pobočkách sítě MKP průzkum kvality poskytovaných služeb metodou mystery shopping a mystery calling. Průzkum byl zadán profesionální firmě, knihovny navštěvovali lidé, kteří v MKP mnohdy byli poprvé a nebyli registrovanými čtenáři. Zjišťována byla celková úroveň poskytovaných služeb, hodnocen byl první dojem, vstřícnost knihovníků, jejich ochota pomoci, správnost a úplnost základních informací o knihovně i vzhled poboček. Většina zúčastněných mystery shopperů ocenila lidský, vstřícný přístup, velmi vysoko bylo hodnoceno naladění pro práci a téměř všichni průzkumníci by návštěvu knihovny doporučili svým známým (to je mimochodem unikátní výsledek v porovnání se službami v jiných odvětvích).
Sedm pracovních týmů zaměstnanců MKP prošlo Inkubátorem sociálních inovací, který nabízí v rámci projektu Sociální inovace v knihovnách KISK FF MU. Účastníci zpracovávají určité téma metodou Human centered design tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal očekávání těch, pro které je služba určena. Úspěšně byl kupříkladu realizován projekt týmu z Ústřední knihovny s názvem A jak se vidíme my..., zaměřený na spolupráci knihovny a Dětského domova Dolní Počernice – výsledkem byla výstava představující sny a plány do budoucna dětí z tohoto dětského domova a stejnojmenné video.
2.3.1.3 Rok 2019
Zpracováno podle Vávra, et al., 2020:
Proběhlo zavedení technologie RFID do služeb knihovny. Živý fond byl během tří měsíců vybaven štítky (čipy) RFID – k tomuto kroku byla nutná mimořádná prázdninová uzavírka v délce sedmi týdnů. Pracovní místa byla vybavena novou technikou, která významně zrychluje práci s knihovním fondem, do služeb byla nasazena zařízení na samoobslužné p ůjčování.
Byl realizován projekt Zvýšení bezpečnosti zaměstnanců a návštěvníků měkkého cíle MKP –jeho cílem je zvýšit odolnost instituce a její schopnosti čelit hrozbám násilných útoků. V rámci projektu byla zpracována analýza bezpečnostních rizik a uskutečnilo se součinnostní cvičení s Policií ČR v objektu pobočky Dům čtení.
Bylo zahájeno dodávání záznamů do Souborného katalogu ČR v rámci projektu CENTRAL, který nabízí českým knihovnám rychle a kvalitně katalogizační záznamy titulů beletrie.
Vznikla iniciativa Moje Mariánské!, do které se zapojily všechny instituce a organizace sídlící na Mariánském náměstí, a vyústila v proměnu náměstí na veřejný prostor, kde nechybí městský mobiliář ani příležitostný program.
Vyvíjela se řešení vedoucí ke zvýšení kompetencí vybraných cílových skupin v oblasti mediální a informační gramotnosti v rámci projektu Ověřeno; konkrétním výsledkem jsou volně dostupné metodiky vzdělávacích workshopů pro mládež a seniory s názvem deFacto.
Pokračovalo měření efektivity prostředků vynaložených na služby knihoven se zaměřením na digitální služby; výstupem projektu Efektivní knihovna v digitálním prostředí I a II je materiál pro knihovny, který přináší přehled dostupných možností zpřístupnění e-knih v knihovnách, včetně nákladů a přínosů této služby.
Došlo k postupné proměně skladby akcí na pobočkách se zaměřením na potřeby místních obyvatel a na aktuální společenská témata.
Byly zařazeny nové typy koncertů v programové nabídce Kulturního a vzdělávacího centra: akustický koncert kapely Olson Wolfe, koncert vokálního sdružení Skety, série koncertů vážné hudby Prague Cello Quartet a Zemlinského kvarteta.
Otevřely se rekonstruované pobočky Černý Most, Dittrichova a Zahradní Město.
Místní knihovny, které se přihlásily do projektu Implementace regionálního systému pro místní veřejné knihovny v Praze, byly vybaveny knihovním systémem Tritius. To umožnilo i další rozvoj regionálních služeb, jako například spuštění sdíleného katalogu pro výměnné soubory.
Vznikla novela Knihovního řádu – úpravy souvisejí se samoobslužností a rozšířením skupiny lidí s výhodami (držitelé průkazů TP, ZTP, ZTP-P, lidé do 15 let a nad 70 let).
Nejpůjčovanějším titulem beletrie pro dospělé byly Bábovky Radky Třeštíkové; z E-knihovny se nejvíce stahoval titul Chemistry; nejvyužívanějším e-zdrojem se stala novinka Library PressDisplay, který prostřednictvím služby PressReader zpřístupňuje český i světový tisk.
Velký zájem vzbudily ukázky prací restaurátorů z Oddělení vzácných tisků v rámci programu
Pražské muzejní noci v Ústřední knihovně. Návštěvníci akce mohli zhlédnout práci s japonským papírem, šití vazby i ukázky hotových prací.
V E-knihovně bylo zpřístupněno 334 titulů; čtenářům je nyní dostupné například dílo Bohumila Hrabala, Jáchyma Topola, I. M. Jirouse, Ireny Douskové, Petra Krále nebo Radky Denemarkové.
Roční komunikační téma reprezentovalo motto S knihovnou nejste sami, které odkazovalo na aktuální pojetí knihoven jako míst s potenciále m rozvoje komunit a míst setkávání lidí s lidmi.
Kontaktní adresu knihovna@mlp.cz využilo více než 11 000 tazatelů.
Vzdělávání zaměstnanců se řídilo novou Koncepcí vzdělávání zaměstnanců, která zavádí kreditní systém navázaný na plán vzdělávání a stanovuje minimální úroveň účasti na vzdělávacích aktivitách.
Zaměstnanci získávají zkušenosti i prostřednictvím cest do zahrani čí; nejvyužívanějšími formami jsou exkurze (Helsinky, Mnichov), účast na konferencích (Public!, Next Library) nebo veletrzích (Frankfurt, Lipsko); sdílení zkušeností se zahraničím je podpořeno programem Erasmus+.
Proběhl průzkum mezi zaměstnanci s cílem zjistit jejich názor na měření výkonu a úspěšnosti činnosti knihovny.
Medaili Z. V. Tobolky za přínos českému knihovnictví obdržela od Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven právnička MKP JUDr. Tereza Danielisová za významný přínos v oblasti metodiky implementace nařízení GDPR do činnosti českých knihoven a za dlouhodobé úsilí na poli právního prostředí knihoven.
Praha se zařadila k městům, která mají svou básnířku/básníka; první Básnířkou města Prahy se stala Sylva Fischerová.
Rezidenční program pro zahraniční autory byl obeslán rekordním po čtem 428 přihlášek. V českém překladu vyšel debut jednoho z rezidentů J. B. Bertazzy, román s názvem Pražský syndrom (Novela Bohemica).
Knihovna je partnerem a součástí programu celostátních i regionálních aktivit: Svět knihy, Březen měsíc čtenářů, Týden knihoven, Noc s Andersenem, Pražská muzejní noc, Letní Letná, Knihex, Děti, čtete?, Čteme pro Kuře, CodeWeek, Frame Festival, NGO Market, Zažít město jinak, PragoFFest, Den poezie, Noc divadel a dalších.
Knihovna pořádá letní festival literatury, divadla a hudby Knihovna na vlnách, festival pro fanoušky fantastiky CONiáš, oslavu narozenin slovutného detektiva Čaj se Sherlockem Holmesem, přehlídku amatérských krátkých filmů Book the Film a odborné konference Do černého a Knihovny současnosti (v rámci činnosti SDRUK a ve spolupráci s Vědeckou knihovnou Olomouc).
2.3.1.4 Rok 2020
Zpracováno podle Vávra, et al., 2021:
Celosvětová pandemie koronaviru a vládou přijatá opatření proti šíření nemoci COVID-19 měly vliv na činnost a služby knihovny. Knihovna byla více než dva měsíce zcela uzavřena a po zbylou část roku nabízela služby ve fyzickém prostoru v omezeném režimu. O to více byla pozornost soustředěna na služby online: obsah, komunikační platformy, technologie pro živé přenosy do online prostředí. Kromě e-knih a dalších e-zdrojů začala knihovna produkovat vlastní obsah ve formě přednášek, čtení, setkání s autory i workshopů, a to jak v podobě krátkých videí, tak audia. Online proběhlo několik festivalů pořádaných knihovnou (CoronaCon, Book the Film , Básníci online) nebo ve spolupráci s partnery (3KinoFest, Knihex, Čteme pro Kuře).
V reakci na globální pandemii onemocn ění covidu-19 bylo za použití metody Scenario Workshop Planning připraveno několik scénářů budoucího vývoje situace v České republice do konce roku 2021. Cílem bylo nastartovat p řemýšlení o inovacích stávajících služeb a připravit půdu pro služby nové.
Pražská kniha je název pro akci na podporu pražských nakladatelů, u kterých knihovna nakoupila tituly za 10 milionů korun. Nakoupeny byly tištěné knihy a audioknihy v hodnotě sedmi milionů korun, za zbývající tři miliony byly pořízeny licence k e-knihám.
Otevřela se tři kreativní centra: kutilská sousedská dílna DOK16, šicí dílna Atelier a kreativnětechnologická dílna Suterén
Workshop deFacto pomáhá žákům 2. stupně a studentům středních škol vyznat se ve změti informací, nabízí i nástroje k jejich ov ěřování. Metodika workshopu je voln ě dostupná. Vzbuzuje zájem u pedagogů a knihovníků po celé České republice. Je připravena a otestována také online verze pro školy i seniory. Metodika workshopu byla ocen ěna v celoevropské soutěži Public Libraries 2030 a cenou MARK SKIP.
Konference Do černého na téma Knihovna spojuje přinesla nový formát a obsahové zaměření. Byla vedena diskuze o tzv. rozdělené společnosti a dále byly mapovány možnosti, které v současné době knihovny mají.
Konferenci Re-use centra knihovna pořádala ve spolupráci s iniciativou Praha cirkulární a tematicky reagovala na vzestup podobných iniciativ napříč republikou; hosté na konferenci debatovali například o potenciálu re-use center jako efektivního nástroje rodinné a sociální politiky města.
Zásadní změna a nové možnosti realizace akcí Kulturního a vzd ělávacího centra spojené s přechodem do online prostoru, přineslo vytvoření profesionálního streamovacího studia ve velkém sále MKP. Jeho funkčnost prověřily větší akce: 3KinoFest, streamy koncertů
Zemlinského kvarteta či knižní veletrh Knihex.
Otevřeny byly dvě nové pobočky: Jezerka (Praha 4) byla slavnostně otevřena 2. března. Součástí knihovny je rukodělný Atelier, ve kterém se odehrálo několik workshopů, při jarní pandemické vlně byl Atelier hlavním centrem pro šití roušek. Pobo čka Hloubětín (Praha 14) byla otevřena 9. března v novostavbě volnočasového centra H55, které provozuje organizace Praha 14 kulturní.
Pracovalo se na proměně studijního sálu u ulice Žatecká v Ústřední knihovně na multifunkční prostor. V roce 2020 se ve spolupráci s architekty a dalšími specialisty z UCEEB ČVUT podařilo dokončit finální návrh interiéru a spustit nákup mobiliáře.
Pokračoval projekt Městská knihovna: kulturně-komunitní centra v lokalitách, který je součástí Realizačního programu Strategického plánu hl. m. Prahy , v podobě zavedení samoobslužného vracení v Ústřední knihovně a ve třech pilotních pobočkách: Dittrichova, Dejvice a Sedmička. Proběhla instalace třídicí linky do pracoviště expedice.
Byla poskytnuta metodická pomoc místním knihovnám. Třicet z celkového počtu čtyřiceti používá regionální knihovní systém Tritius, jehož implementace byla dokon čena na počátku roku 2020. Kromě provozu systému poskytuje MKP také uživatelskou podporu přes servisní portál, koordinuje katalogizaci, spravuje databáze autorit v kraji a podílí se na vývoji nových funkcí regionálního systému dle požadavků zapojených knihoven. Další metodická podpora se odehrávala v prostředí online komunikačních nástrojů: vzdělávání, metodické návštěvy, metodická pomoc a orientace v pandemické situaci a organizace provozu knihoven.
Mimořádné pracovní nasazení katalogizátor ů a akvizitérů při realizaci sdílené katalogizace pro knihovny České republiky přineslo ocenění Knihovna roku za významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, udělované Ministerstvem kultury ČR. Projekt CENTRAL byl vyhodnocen jako rychlá centrální katalogizační služba, šetřící knihovníkům čas, který tak mohou věnovat svým čtenářům. Na hladkém chodu centrální katalogizace beletrie se podílí 40 zaměstnanců Českým knihovnám jsme zpracovali a dodali celkem 3 876 kompletních katalogizačních záznamů beletrie, které si mohly stáhnout z báze České národní bibliografie nebo Souborného katalogu ČR.
Nejpůjčovanějším titulem pro dospělé čtenáře se stal román Aleny Mornštajnové Tiché roky, z oblasti naučné literatury si čtenáři nejvíce půjčovali titul s názvem Raději zešílet v divočině od Aleše Palána. Nejstahovanější beletristickou e-knihou byly Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala.
E-knihovna zaznamenala enormní nárůst stahování e-knih – v době uzavření knihovny činil stovky procent. E-dokumenty a e-knihy knihovna poskytuje prostřednictvím www.eknihovna.cz , platformy BOOKPORT, přístupu k databázím (EBSCO, Music Online) a Digitální knihovny Kramerius.
Roční komunikační téma Vzdělávání v knihovně a role knihovny v systému vzdělávání se snažilo ukázat knihovny jako sou část systému neformálního vzdělávání, dostupného doslova každému, zároveň připomnělo významná jubilea učitele národů Jana Amose Komenského.
Dokument Koncepce rozvoje knihoven 2021–2027 byl schválen vládou ČR. Na informování knihoven o nové koncepci byl zaměřen projekt s názvem Nová koncepce rozvoje knihoven: do knihoven a pro knihovny. Proběhly online i offline workshopy, novou podobu dostala stránka koncepce.knihovna.cz a vytištěna byla informační brožura.
Byla zpracována strategie komunikace knihovny se čtenáři a uživateli na sociálních sítích, inovován účet na Instagramu, vznikly nové účty na Instagramu a Facebooku, byl využit potenciál sítě SoundCloud a oživen profil YouTube.
Práce z domova se stala tématem nejen v oblasti informačních technologií, ale i v personalistice. Pro zefektivnění této formy práce byla zakoupena a vzápětí úspěšně nastavena a distribuována příslušná technika, zvýšila se technologická podpora vzdáleného přístupu, byla aktualizována a průběžně doplňována vnitřní legislativa umožňující práci z domova a upravující její podmínky.
Třináct poboček bylo vybaveno automatickými externími defibrilátory (AED).
Byla získána nová, prestižní adresa pro realizaci pobytů autorů na rezidenci v rámci projektu Praha město literatury. Nově je možné autory ubytovat ve dvou bytech v Kafkově domě na Kafkově náměstí.
MKP organizovala online mezinárodní konference UNESCO měst literatury.
Městská knihovna v Praze je členem Asociace českých filmových klubů, Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, Asociace provozovatelů kin, České asociace orální historie, České sekce IBBY, International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres, International Federation of Library Associations and Institutions –Metropo-litan Libraries Section, Regionální Klubko Praha – Klub dětských knihoven, Sdružení knihoven ČR, SIBMAS – International Association of Libraries, Museums, Archives and Documentation Centres of the Performing Arts, Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, UNESCO Creative Cities Network. Dále je partnerskou knihovnou portálu Knihovny.cz a má svého zástupce v redak ční radě časopisu Čtenář.
2.3.1.5 Rok 2021 Zpracováno podle Vávra, et al., 2022:
Pokračující pandemie nemoci covid-19 ovlivnila činnost celé knihovny, včetně služeb pro veřejnost. Dobře nastavené provozní doby poboček a důsledné dodržování všech hygienických doporučení a nařízení (včetně zajištění povinného testování zaměstnanců a
poskytování hygienických pomůcek) i interních provozních opatření umožnily poskytovat služby bezpečně a v co největším možném rozsahu. Současně byly dále rozšiřovány služby umožňující vzdálené využívání knihovny (donášková služba, E-knihovna, e-zápis).
Celá knihovní síť byla v návaznosti na vládní opatření uzavřena od začátku roku do 10. února 2021. V únoru byly umožn ěny výpůjční služby prostřednictvím Knihoken (výdejové okno); od 11. února 2021 pouze bezkontaktně v Ústřední knihovně. Běžný kontaktní provoz Knihoken v síti byl zaváděn postupně od 16. února 2021. V průběhu roku bylo z karanténních důvodů nutné uzavřít pobočky v 22 případech (nejčastěji po dobu jednoho týdne).
Další rozšíření samoobslužného provozu pomocí technologie RFID – samoobslužná zařízení (selfchecky) umožňují nejen půjčování, ale nově i vracení knih. Probíhala příprava projektové dokumentace a technologií na otevření zcela samoobslužného provozu Kiosku v Centru Černý Most (Praha 14), otevření se předpokládá v roce 2022.
Donášková služba, která v knihovně funguje od roku 2017 v pobočkách Opatov a Smíchov, byla v reakci na pandemii rozšířena na dalších 29 poboček, aktuálně službu nabízí 16 poboček.
Projekt KnihDoKaps (Knihy do kapsy) zpřístupňuje e-čtení seniorům; při zápůjčce čtečky je poskytována aktivní asistence knihovníků, připraveny jsou i tematické soubory e-knih z fondu knihovny a návody na obsluhu čtečky, aktuálně službu nabízejí tři pobočky.
Spolupráce knihovny se školami byla rozšířena o vstupy knihovníků do online vyučování a přípravu krátkých tematických videí na základě požadavků konkrétních pedagogů. S tím souvisí zapojení do celonárodního projektu Co nebylo v učebnici a vznik projektu Naučit se učit.
Během léta a podzimu jako hlavní sezóny kulturních akcí pořádaných venku se knihovna zúčastnila festivalů s celopražským dosahem (Letní Letná), lokálních aktivit (Prosekneme), programu na Mariánském náměstí v rámci projektu Moje Mariánské (letní kino, divadla, koncerty, výstavy, vizuální instalace). Proběhl další ročník literárně-hudebního festivalu Knihovna na vlnách
Udržitelný rozvoj se stal d ůležitým tématem pro knihovnu nejen v roce 2021. Byla realizována řada vzdělávacích akcí pro zaměstnance i aktivit pro širokou veřejnost, např. swapy, konference na téma re-use nebo cyklus Zdravý, bezpečný a spravedlivý svět pro všechny obsahující přednášky předních českých odborníků na jednotlivé aspekty udržitelného rozvoje, probíhala spolupráce s Informačním centrem OSN v Praze.
Rozvíjelo se partnerství a spolupráce mezi knihovnou a neziskovými organizacemi, spolky a sdruženími, což vede k výraznější participaci knihovny na životě a proměně metropole. Pandemie sice rozvoj komunitní práce výrazně zbrzdila, ale zároveň ji obohatila o nové formy a aktuální témata. Knihovna se stala dalším partnerem města v oblasti integrace cizinců.
Prostor Říše loutek v budově Ústřední knihovny byl navrácen pod správu knihovny. Byla uzavřena dlouhodobá programová spolupráce se spolkem Divadlo Říše loutek a dalšími partnery (soubor Loutky v nemocnici, Centrum českého loutkářství, Spolek pro vydávání časopisu Loutkář).
Knihovna online zpřístupňuje kulturní a vzdělávací obsah: videopřednášky, záznamy vystoupení, podcasty. Tematicky jsou příspěvky zaměřeny na osvětu v oblasti ekologie a udržitelnosti, na ochranu proti šíření dezinformací a proti manipulaci. Součástí veřejně přístupného obsahu jsou i záznamy konferencí a festivalů proběhlých online (Re-use centra, Do černého, Udržitelná knihovna, CONiáš).
Probíhala spolupráce s Národní knihovnou ČR na přípravě novely knihovního zákona a jeho přizpůsobení novým výzvám současnosti v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027.
Městská knihovna se zapojila do celostátní akce Milostivé léto.
Ukončen byl provoz sedmnáct let sloužícího bibliobusu Iveco. Dosloužil jako d ějiště únikové hry Zakletý knihovník.
Úspěchem bylo splnění limitu zpracovaných titulů pro projekt centrální katalogizace beletrie Central, do Souborného katalogu ČR tak bylo přidáno přes 4 000 zpracovaných záznamů
Pokračovala výběrová digitalizace fondu z Pragensií, Oddělení vzácných tisků a Hudebního oddělení Ústřední knihovny. Přitom byla překročena hranice 10 000 dokumentů dostupných v digitalizované podobě a hranice 2 500 e-knih dostupných prostřednictvím E-knihovna.cz.
Vojtěch Vojtíšek se stal držitelem medaile Z. V. Tobolky, ocen ění, které uděluje Sdružení knihoven ČR, za celonárodní přínos na poli rozvoje nabídky e-knih v knihovnách a za podíl na projektech Central a Return on Investment (ROI).
Připomněli jsme si 130 let od založení knihovny (1891). Výro čí bylo navázáno na celoroční téma udržitelnosti. Knihovny jsou totiž jedno u z nejstarších sdílených služeb a dokážou naplňovat širokou škálu témat definovaných v Cílech udržitelného rozvoje (SDGs).
Zpracována byla aktualizovaná verze základního koncepčního materiálu knihovny Strategie MKP 2022+, jedním z důležitých strategických témat a úkolů je proces digitální transformace.
2.3.1.6 Rok 2022
Zpracováno podle Vávra, et al., 2023:
Událostí, která zásadně ovlivnila veřejný život, životy lidí i činnost knihovny, byla eskalace ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Knihovna v první fázi uprchlické vlny sloužila jako Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině a aktivity na podporu ukrajinských uprchlíků se staly stabilní součástí její činnosti (zápis do knihovny zdarma, doplňování nabídky titulů, kurzy češtiny, doučování do školy, nabídka prostor). Podepsáno bylo Memorandum o vzájemném porozumění a spolupráci mezi Městskou knihovnou v Praze a Státní knihovnou Ukrajiny pro mládež. Na národní úrovni vznikla podp ůrná webová stránka Ukrajina.knihovny.cz pro české knihovny s nabídkou metodik, materiálů, tipů a rad.
Webová služba Beletrion nabízí emočně silné a zapamatovatelné pasáže ze současné i starší české a slovenské tvorby a také z klasické světové literatury. Cílem služby je zprostředkovat čtenářům (nejen z MKP) prózu a poezii přístupnou digitálnı formou.
Kiosek je experimentální samoobslužná pobo čka v Centru Černý Most, která má otevřeno 7 dnů v týdnu a 12 hodin denně. Umožňuje samoobslužné půjčování, vyzvedávání objednaných rezervací a také vracení půjčených knihovních jednotek.
Zahájen byl projekt Virtuální model ústřední budovy Městské knihovny v Praze: online prostor pro zážitky a poznání, jehož cílem je převést aktuální podobu knihovny do podoby virtuální a vytvořit tak prostor pro virtuální zážitky a program. Projekt bude ukončen v roce 2024. Je financován z Fondů EHP a Norska s podporou Ministerstva financí ČR.
Doučování s Novou školou je úspěšný projekt poskytující první pomoc d ětem, které mají problémy s osvojením školního u čiva, ale vhod přijde i těm, které si chtějí své znalosti upevnit. Služba je poskytována bezplatně a je určena i dětem s odlišným mateřským jazykem. Aktuálně služba probíhá v šesti pobo čkách MKP, v dalších pěti je program v přípravě
Vyšla unikátní antologie pražské poezie s názvem Každý ji zná tak bude maskovaná. Kniha představuje 66 básní o Praze od 56 současných českých básníků a básnířek a připravena byla u příležitosti 100 let od vzniku Velké Prahy. Vydána byla ve spolupráci Městské knihovny v Praze s iniciativou Praha město literatury a nakladatelství Malvern. Uspořádal ji náš kolega, básník Jakub Řehák.
Spokojenost čtenářek a čtenářů se službami knihovny zjiš ťoval reprezentativní online průzkum. Návratnost činila 12 %, spokojeno s knihovnou je 92 % respondent ů, velký potenciál pro další rozvoj komunitních aktivit je v zapojení veřejnosti do činnosti knihovny. V přípravě je návazný průzkum zaměřený na obyvatele Prahy, který bude zjišťovat názor na knihovnu i od lidí, kteří její služby nevyužívají.
Kreativní centra – sousedská dílna na smíchovské náplavce DOK16, šicí dílna Atelier na pobočce Jezerka a makerspace Ústřední knihovny Suterén – oslovují stále větší skupiny uživatelů, zájem je o vlastní kutilskou tvorbu i o specializované workshopy.
80 let své existence oslavil Divadelní a filmový úsek Ústřední knihovny. Oslavy probíhaly v rámci celoevropské akce Noc divadel (přednáška o historii oddělení, divadelní představení, workshop).
Sály Ústřední knihovny opět nabídly pestrou škálu kulturních akcí. Zájem byl p ředevším o filmové projekce Kina MKP, filmové festivaly (Jeden svět, ASEAN+3, 3KinoFest a Festival krátkých nezávislých filmů), koncerty a přednášky, kde hvězdou je stále cyklus prof. Hilského Shakespeare a jeho doba. Kromě koncertů stálic, jako jsou Radůza, Ondřej Havelka, Asonance, bratři Ebenové, Hradišťan, byli osloveni i další interpreti, skupiny Jablkoň a Druhá tráva. Loutková divadelní představení plánovaná do sálu Říše loutek (Žatecká ul.) byla z důvodu nevyhovujícího technického stavu prostor přesunuta do Malého sálu Ústřední knihovny.
Vybrané přednášky jsou nahrávány na YouTube kanál Městské knihovny v Praze a v audio formě na SoundCloud. Obliba online obsahu stále stoupá, velmi úsp ěšné byly např. přednášky politického geografa Michaela Roma ncova nebo ukrajinistky Lenky Víchové.
Otevírací doby poboček byly do 13. 3. 2022 částečně omezeny z důvodu platných proticovidových opatření, od 14. 3. 2022 byla síť knihoven provozována ve standardním režimu.
Byla vypsána veřejná zakázka na nákup nové pojízdné knihovny se zaměřením na posílení komunitních aktivit. Nepřihlásil se žádný dodavatel.
Praha uzavřela mezinárodní soutěž na stavbu budovy Vltavské filharmonie (Praha 7), jejíž plánovanou součástí jsou i služby hudebního oddělení knihovny. Vítězem architektonické soutěže je dánský ateliér BIG.
Hitem turistických Vánoc v Praze se stal IDIOM, umělecké dílo Mateje Kréna, které od roku 1998 stojí ve foyer Ústřední knihovny. Většinu odpolední se před dílem tvořila hodinová fronta, která vedla ke vstupním dveřím knihovny a dále na roh budovy.
Nejpůjčovanějším titulem z oblasti beletrie se stala románová kronika Karin Lednické Šikmý kostel; z oblasti naučné literatury si čtenáři nejvíce půjčovali titul Niny Špitálníkové Sv ědectví o životě v KLDR. Nejstahovanější e-knihou z naší produkce byla Kytice od K. J. Erbena.
Nákup nových titulů byl ovlivněn možnostmi rozpočtu a nárůstem cen knih. Nakupoval se menší počet svazků jednotlivých titulů se snahou zachovat co nejpestřejší výběr a případně nejžádanější tituly dokupovat. Zvýšená pozornost byla v ěnována akvizici a zpracování knih v ukrajinštině
Pokračovala katalogizace beletrie pro české knihovny v rámci projektu CENTRAL, do Souborného katalogu ČR bylo dodáno přes 4 500 záznamů s úplným jmenným a věcným zpracováním.
Online výstava s názvem Příběhy knih představuje veřejnosti činnost a historii Oddělení vzácných tisků. Přibližuje proces restaurování knih poškozených povodní, nechybí ani pozoruhodné příběhy některých knih a ukázky toho nejzajímavějšího z depozitářů.
Dokončena byla první etapa projektu digitalizace šelakových gramofonových desek z pozůstalosti českého dirigenta, muzikologa, pedagoga, hobojisty, sbormistra a skladatele PhDr. Václava Smetáčka.
Vzdělávání zaměstnanců se zaměřilo na kyberbezpečnost, sebeobranu a moderní přístupy v technologiích. Kurzy BOZP a PO probíhaly naživo s reálnými situacemi – první pomoc školená pomocí reálných modelových situací a požární bezpečnost s opravdovým ohněm.
Úspěšně byl zakončen program Erasmus+ 2019–2022. Do zahrani čí díky němu vyjelo 21 zaměstnanců na 14 služebních cest. Navštívili Finsko, Nizozemsko, Německo, Norsko, Polsko, Řecko a Slovensko. Od roku 2022 je akredito ván program Erasmus+ do roku 2027. Zájem o cesty mezi zaměstnanci stoupá. Knihovna hostila návšt ěvy ze Slovenska a Polska, navázána byla česko-německá knihovnická spolupráce. MKP se účastnila mezinárodních konferencí
MetLib a CASLIN.
Mezinárodní kongres hudebních knihoven IAML se odehrál již podruhé v Praze. Setkání hudebních knihovníků organizovala Česká národní skupina IAML, spoluorganizátory byly Městská knihovna v Praze a Národní knihovna ČR. Hlavní konferenční program probíhal v sálech Ústřední knihovny.
Na výzvu rezidenčních pobytů na rok 2023 se přihlásilo 512 autorů z 84 zemí světa.
Novým Básníkem města Prahy se stal Petr Borkovec.
Byly spuštěny virtuální čtenářské průkazy. Virtuální čtenářský průkaz může zcela nahradit plastový čtenářský průkaz, výhodou je nejen jeho snadné použití např. v telefonu, ale i možnost sdílení s blízkými osobami.
Hledání úspor nejen v oblasti energií se stalo běžnou součástí přemýšlení zaměstnanců. Energetická situace a kolísavé ceny energií zavazují všechny zaměstnance sledovat spotřebu na svých pracovištích a řídit se principy 3E (účelnost, efektivnost, hospodárnost). Aktivně jsou hledány možnosti, jak ušetřit např. při osvětlování pracovišť, a to při zachování světelného komfortu a dodržování norem.
Náměstkyně ředitele a vedoucí Odboru knihovních fondů Zuzana Kopencová se stala držitelkou medaile Z. V. Tobolky, kterou uděluje Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.
Vojtěch Vacek, básník a knihovník z Domu čtení, získal Cenu Jiřího Ortena za svou sbírku Měňagon (Pavel Mervart, 2021). Cenu uděluje talentovaným autorům do 30 let Svaz českých knihkupců a nakladatelů.
Městská knihovna v Praze získala cenu Bibliotheca inspirans 2022, určenou pro knihovny, které svým návštěvníkům nápaditým způsobem pomáhají s lepší orientací ve spleti rozporuplných informací. Udělují ji Nadace OSF a Česká spořitelna. Oceněn byl workshop deFacto.
2.3.1.7 Rok 2023
Zpracováno podle interních pracovních dokumentů:
V pondělí 24. července 2023 zahájila zkušební provoz knihovna a kavárna Velký mlýn vybudovaná ve spolupráci se stejnojmenným spolkem v prostorách barokního Löwitova mlýna v Libni. Jde o nový koncept pobočky propojené s kavárnou (provozovanou spolkem), s rozsáhlou otvírací dobou (7 dní v týdnu od rána do ve čera) umožněnou samoobslužným provozem a s důrazem na pobytové a komunitní služby. Knihovna má výměru 250 m2 a nabízí 3800 svazků ve volném výběru. Slavnostní otevření knihovny a uvedení do ostrého provozu proběhlo v pondělí 4. září 2023.
Klíčovou událostí roku 2023 bylo otev ření pobočky Petřiny. Samotná stavba trvala o něco déle než jeden rok, předcházelo jí ale deset let příprav. Nová pobo čka Městské knihovny v Praze stojí na Petřinách (Praha 6) a byla otevřena ve středu 1. 11. 2023. Nabízí světlý, moderní prostor pro kulturu a kreativitu, volný výběr z 9000 svazků a příjemné prostředí pro čtení uvnitř knihovny i v zahradě. Prostor k naplnění těchto funkcí zajišťuje několik multifunkčních kluboven pro různě velké skupiny. Menší akce v klubovnách doplní program v multifunkčním sále pro 60 diváků. Nechybí možnost využití malé kuchyňky, která je umístěna v každém patře. Lidé ji mohou využít k ohřátí svačinky pro děti, uvaření kávy pro zpříjemnění společného posezení nebo čaje na osvěžení při učení. Novinkou je také služba Kniha do boxu, která umožní nechat si splněné rezervace v pobočce Petřiny přesunout do výdejního boxu. V něm si pak lidé mohou knihy vyzvednout od brzkého rána až do pozdní noci. Mimo otevírací dobu knihovny je možné knihy také vrátit, a to vhozem umíst ěným vedle vstupních dveří. Investiční náklady: 226 mil. Kč; z toho 90 mil. Národní plán obnovy (komponenta 4.5.3 na podporu kreativních center Ministerstva kultury ČR). Náklady na vybavení interiéru: 8,5 mil Kč
Výbor pro kulturu HMP, Rada HMP a Zastupitelstvo HMP schválili na svých jednáních v průběhu podzimu 2023 záměr Městské knihovny v Praze, aby Praha vstoupila do sítě měst International Cities of Refuge Network (ICORN). V té se sdružují m ěsta, která chtějí pomáhat spisovatelům a umělcům, jež jsou pronásledováni za vyjadřování svých názorů nebo nápadů prostřednictvím své práce nebo umění, často v zemích s nedemokratickým režimem. MKP byla pověřena realizací tohoto záměru.
Městská knihovna v Praze spolupracuje s Magistrátem hl. m. Prahy na přípravě rekonstrukce prostor Sálu Žatecká, který je mimo jiné domovskou scénou ochotnického spolku Divadlo Říše loutek.
Pokračovalo zapojení MKP do projektové přípravy Vltavské filharmonie. Projekt počítá se třemi stálými rezidenty objektu – vedle dvou orchestrů (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Česká filharmonie) to bude práv ě Městská knihovna v Praze, která zde bude provozovat hudební knihovnu a kreativní hub zajiš ťující celodenní nízkoprahové využití objektu.
Od 18. ledna 2023 je zpřístupněn konzervační fond povinných výtisků z depozitních skladů v Domě čtení (naučná literatura) a na Spořilově (beletrie) k prezenčnímu studiu. Čtenáři MKP si objednávají povinné výtisky přes webový formulář a studovat je mohou buď přímo v Domě čtení či na Spořilově, anebo jim je dovezeme do Ústřední knihovny (obdobně jako fond z depozitních skladů v Jenči).
MKP poskytuje v rámci své regionální funkce metodickou pomoc 40 místním veřejným knihovnám v regionu Praha. V roce 2023 jsme se zaměřili na rozvoj tří klíčových projektů: regionálního systému pro místní veřejné knihovny v Praze, webu Portál pražských knihoven a kooperativního projektu Metropolitní knihovna.
I v roce 2023 pokračovala vydavatelská činnost, záchranná digitalizace historického fondu i digitalizace na zakázku. Zmínit lze např. nová vydání šesti titulů Jana Křesadla a zpřístupnění dalších děl Karla Šiktance. Čtenářům bylo zpřístupněno 270 nových titulů e-knih prostřednictvím E-knihovny.cz, nabídka e-knih je doplněna pro registrované čtenáře knihovny o zhruba 1 200 titulů e-knih na platformě BOOKPORT.cz. Digitální knihovna Městské knihovny v Praze čítá 3 476 titulů.
Knihovní systém Koniáš byl upraven tak, že nadále se může každý čtenář prokazovat libovolným počtem průkazů a to včetně virtuálních průkazů, které mimo jiné usnadňují pověření osoby blízké k provedení výpůjčky či vyzvednutí rezervace a umožňují i sdílení jedné společné registrace celou rodinou.
Mobilní aplikace MKP umožňuje mimo jiné vyzvedávat rezervace z boxu na Pet řinách (viz výše).
V rámci snahy MKP o soulad mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců úspěšně zahájila svůj provoz 2. 1. 2023 dětská skupina Kolibříci. Má za sebou první rok činnosti při naplněné kapacitě.
Knihovna se zapojila do Národního plánu obnovy v rámci výzvy Status umělce, s projektem Kultura vzdělává a spojuje. V rámci tohoto projektu začala MKP poskytovat vzdělávací kurzy širokému okruhu kulturních pracovníků v Praze, tedy zdaleka nejen pracovníkům v knihovnách či příspěvkových organizacích města. Projekt pokračuje i v roce 2024.
Rezidenčního pobytu v Praze se během roku 2023 zúčastnilo 12 autorů z celého světa.
Rok 2023 byl mimo jiné věnován mediální gramotnosti v knihovnách. Uspořádána byla čtyři Mediální setkání pro knihovníky, vznikly tematické vizuály, byla vytvořena hra Dreamlike a proběhla akce Mediálka hrou. Aktualizovaly se weby udrzitelna.knihovna.cz, Koncepce.knihovna.cz a byla spuštěna kampaň na překlad vybraných článků z Codokaze.knihovna.cz do angličtiny.
Hudební úsek MKP oslavil 130 let svého trvání – jde o nejstarší a největší českou hudební knihovnu.
Hlavní knihovnice MKP, Jaroslava Štěrbová obdržela od Svazu knihovníků a informačních pracovníků titul Pražská knihovnice
Metodik Miloslav Linc převzal Medaili Z. V. Tobolky za inovativní přístup k rozvoji služeb knihoven a zpřístupňování technologií široké odborné veřejnosti.
Knihovník Ústřední knihovny Viktor Špaček zvítězil v soutěži Magnesia Litera v kategorii Litera za prózu s povídkovou sbírkou Čistý, skromný život.
Knihovna obdržela cenu Knihovna roku udělovanou Ministerstvem kultury ČR za otevření a provoz samoobslužného Kiosku v Centru Černý Most.
2.3.1.8 Základní čísla let 2017 až 2023
Poboček včetně Ústřední knihovny
Výměra všech objektů
Knihovních jednotek ve fondu (k 31.12.)
ční přírůstky77
Čtenářů registrovaných ke
31. 12.
Nově zaregistrovaných
řů
Obsloužených registrovaných návštěvníků při fyzické č
Celkový počet návštěv fyzických i virtuálních79
Celkové náklady (v tis. Kč)
77 Přírůstky knihovního fondu, tj. počet nově získaných knihovních jednotek
78 Počet všech registrovaných fyzických návštěv souvisejících jak s adresnými knihovnickými službami, tak s pořádanými kulturními a vzdělávacími akcemi
79 Podle výkazu MK ČR Kult 12-01, položka 22: Návštěvník knihovny Pro potřeby evidence a statistky je to každý, kdo toho dne osobně navštívil knihovnu a využil některou z jejích služeb, kulturních nebo vzdělávacích akcí (fyzická návštěva), a každý vstup do oblasti elektronických služeb poskytovaných knihovnou a jejich online využití, z prostoru mimo knihovnu (virtuální návštěva).
80 Absenčních vč. prolongací, prezenčních a výpůjček z výměnných souborů RF
81 Významný nárůst nákladů mezi lety 2017 a 2018 vyvolalo rozhodnutí zřizovatele, který na žádost vedení MKP navýšil prostředky na platy ze 138 553 tis. Kč na 167 217.7 tis. Kč a umožnil tak navýšit průměrný měsíční plat zaměstnanců MKP z 26 770 Kč na 32 207 Kč
82 Nárůst mezi lety 2018 a 2019 souvisel především s projektem zavádění RFID implementací komunitních funkcí knihovny.
2.3.2 Zdroje, zpřístupnění a infrastruktura
Městská knihovna v Praze je významnou kulturní a vzdělávací institucí, která hraje klíčovou roli v poskytování knihovních služeb obyvatel ům Prahy. Založena v roce 1891, je dnes jednou z největších a nejdůležitějších veřejných knihoven v České republice.
2.3.2.1 Knihovní fondy
Knihovní fond MKP zahrnuje více než 1,75 milionu knihovních jednotek – p ředevším knih, ale také časopisů, zvukových a obrazových nosičů, notových záznamů, map, uměleckých grafik, reprodukcí světových malířů, deskových her atd. Knihovna dále zpřístupňuje elektronické informační zdroje.
Dětská literatura je zastoupena bohatou nabídkou knih, které podporují vzdělání a rozvoj dětských čtenářů. Tato sekce nabízí pohádky, příběhy, vzdělávací knihy a interaktivní materiály, které pomáhají rozvíjet čtenářské dovednosti a kreativitu.
Literatura pro mládež je zastoupena jak beletrií zaměřenou na věkovou skupinu teenagerů (s bohatým zastoupením žánrů jako je sci-fi, fantasy a dívčí četba), tak naučnou literaturou pro podporu školního i mimoškolního vzdělávání.
Beletrie pro dospělé nabízí široký výběr literárních děl českých i zahraničních autorů. Od klasických děl světové literatury až po současnou beletrii, čtenáři zde naleznou romány, povídky, poezii a drama, které reflektují širokou paletu lidských zkušeností a kultur.
Odborná literatura pokrývá širokou škálu témat, nikoliv ovšem rovnoměrně. Fond je budován s přihlédnutím k existenci dalších významných knihoven na území hlavního města Prahy; proto jsou kupříkladu témata technická a přírodovědná, která pokrývá Národní technická knihovna, zastoupena do podstatně menší hloubky, než témata humanitní a uměnovědná. Speciální pozornost je v ěnována literatuře specializovaných úseků (viz dále), která je doplňována až po úroveň potřeb špičkových specialistů.
Městská knihovna v Praze je také krajskou knihovno u pro Kraj Praha, to mimo jiné znamená, že je podle § 3 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích 83 příjemcem povinného výtisku knih od všech nakladatelů, kteří mají sídlo v Praze, což činí zhruba polovinu celostátní produkce. Tyto povinné výtisky pak v souladu s §2 a §11 zákona č. 257/2001 Sb., zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)84 zařazuje do trvale uchovávaného konzervačního fondu. Dokumenty z konzervačního fondu jsou zpřístupňovány dnes již pouze prezenčně, dříve byly půjčovány i domů – k této změně přistoupila knihovna z důvodu lepší ochrany tohoto fondu.
Cizojazyčná literatura zahrnuje knihy v mnoha světových jazycích, což umožňuje čtenářům rozšiřovat své jazykové dovednosti a poznávat literaturu v jejím originálním znění. Tato sekce je neocenitelným zdrojem pro studenty jazyků, expatriaty i milovníky cizích jazyků. Největší zastoupení má literatura v anglickém jazyce, dalšími významně zastoupenými jazyky jsou němčina, francouzština, španělština
83 Viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-37
84 Viz např.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-257
a ruština. Od roku 2022 se knihovna snaží dopl ňovat fondy v ukrajinštině, reaguje tak na pobyt značného počtu ukrajinských uprchlíků v Praze.
Městská knihovna v Praze také věnuje značnou pozornost digitalizaci svých sbírek a poskytování elektronických zdrojů. E-knihy, audioknihy, databáze, elektronické časopisy a další online zdroje jsou dostupné jak v prostorách knihovny, tak i prostřednictvím jejího webového portálu. Tím se knihovna snaží vyhovět měnícím se potřebám a zvyklostem čtenářů v digitálním věku.
Knihovna poskytuje svým registrovaným čtenářům vzdálený přístup (z pohodlí domova) do n ěkolika databází. Především se jedná o85:
EBSCO: Academic Search Complete
o Plné texty vědeckých článků ke stažení;
o Časopisy a revue v rozsáhlém archivu, monografie, noviny;
o Přírodní a humanitní vědy, ekonomie atd.
PressReader
o Přístup k plným textům z novin a časopisů;
o Přes 2000 titulů ze 100 zemí v 60 jazycích;
o V češtině deníky Lidové noviny, pražské vydání MF Dnes a časopis Kult.
Oxford Music Online
o Elektronické verze prestižních hudebních encyklopedií;
o Biografie a diskografie hudebních osobností jazzu, rocku a popu.
Alexander Street Press: Music Online
o Největší kolekce jazzu online;
o World music, vážná hudba;
o Encyklopedie tradiční a regionální hudby;
o Přes 50 000 partitur;
o Referenční literatura;
o Mluvené slovo v češtině;
o Nahrávky českých interpretů klasické i populární hudby.
Naxos Music Library
o Kolekce vážné hudby, folku, world music;
o Čínská a historická hudba;
o Jazz, blues a R&B;
o Analýzy, hudební termíny;
o Libreta;
o Biografie umělců.
Naxos Music Library – Jazz
o Nejrozsáhlejší on-line sbírka jazzové hudby;
o Přes 65 000 skladeb k poslechu.
Musicbase
o Partitury a nahrávky české hudby;
o Autorizované výběry a komentáře.
85 Viz např.: https://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/sluzby/e-zdroje/?KNIHOVNA=0
RISM online
o Mezinárodní databáze hudebních pramenů;
o Okolo 700 000 záznamů ze stovek světových knihoven a archivů;
o Na zpracování dle požadovaných vědeckých pravidel se podílí 30 národních redakcí.
RILM Abstracts of Music Literature
o Nástroj pro badatele, studenty, umělce i učitele;
o Databáze zahrnuje všechny typy dokumentů: články, knihy, bibliografie, katalogy, disertační práce, sborníky, ikonografie, kritické soubory k jednotlivým pracem, etnografické záznamy, záznamy z konferencí, recenze aj.;
o Přes 260 časopisů z více než 45 zemí ve 140 jazycích publikovaných od počátku 20. století do současnosti je zpřístupněno plnotextově.
V prostorách knihovny jsou dále přístupné databáze:
NewtonOne (od ledna 2024 Anopress)
o Mediální archiv společnosti Newton Group od roku 1996.
Beck-online
o Denně aktualizovaná kompletní sbírka právních předpisů a judikatury;
o Součástí jsou rovněž věstníky orgánů státní správy, právnický slovník a archiv časopisu Právní zpravodaj.
Naxos Video Library
o Rozsáhlá sbírka záznamů z oboru divadelního umění;
o více než 1 300 videozáznamů oper, baletu, živých představení a dokumentů
Naxos Spoken Word Library
o Audioknihy – od Ilias a Odyssey po příběhy Sherlocka Holmese;
o Tituly anglicky a německy, možnost využít dostupné titulky jako nástroj pro studium jazyků;
o Divadelní hry, poezie, fikce, historie, příběhy pro děti a teenagery, svaté texty, životopisy a mnoho dalších žánr ů.
Výše uvedené databáze jsou z velké části licencovány ve spolupráci s Národní technickou knihovnou v rámci programu CzechElib s podporou MŠMT.
Zvláštní postavení v digitálních fondech pak mají e-knihy, které knihovna vydává. Jde jak o díla volná, tak o díla vydávaná na základě individuální licen ční smlouvy s vlastníky autorských majetkových práv. Městská knihovna se zařadila mezi největší vydavatele e-knih v České republice, vydává přibližně jednu e-knihu každý pracovní den. Všechny její e-knihy jsou vydávány v licenci Creative Commons a jsou dostupné bez jakýchkoliv omezení i bez registrace.
2.3.2.2 Technologie
Městská knihovna v Praze je jedinou knihovnou v ČR, která si vyvíjí a udržuje svůj vlastní „home made“ knihovnický systém nazvaný Koniáš. Příčina této anomálie tkví v po čátcích automatizace knihoven v 90. letech minulého století. Na trhu tehdy bylo jen n ěkolik málo systémů, z nichž ani jeden nebyl pro MKP při nejlepší vůli použitelný. Hlavním d ůvodem pro to byl objem transakcí, které systém musel zvládnout ve spojení s rozložením služeb do několika desítek lokací v Praze. Knihovna tedy stála před dvěma možnostmi – buď proces zavedení výpočetní techniky do výpůjčního procesu odložit (dnes zpětně víme, že by to byl odklad zhruba o deset let), nebo vyvinout systém vlastní.
Tehdejší ředitelka MKP Mgr. Anna Bimková statečně rozhodla o druhé variantě a knihovna vybudovala svoje vlastní oddělení ICT a začala vyvíjet Koniáše
Dlužno říci, že Koniáš se ve své době stal jedním z technologicky nejpokročilejších knihovnických systémů v českém prostředí – důsledně využíval průmyslové standardy, byl prvním knihovnickým systémem u nás budovaným na technologii SQL, počítal s vícevrstvou architekturou atd. Díky tomu je i dnes při pravidelné strategické evaluaci vždy znovu potvrzeno rozhodnutí ve vývoji systému pokračovat, byť dnes již teoreticky přechod na jiný systém možný je. Takový přechod by ale znamenal vzdát se celé řady služeb a jejich aspektů, protože Koniáš je budovaný na míru koncepčním rozhodnutím v oblastech poskytování služeb a umožňuje jejich optimální podporu.
Je třeba přiznat, že se sice nejedná o nejdražší možné řešení, ale není ani nejlacinější. Především je však jeho pokračování potenciálně ohroženo v případě, že by se nedařilo udržet odborné kapacity oddělení ICT – což při srovnání platů jeho zaměstnanců s platy obvyklými v oboru je velmi nesamozřejmé. V situaci, kdy programátoři dostávají plat ve výši třetiny až pětiny hladiny obvyklé v komerční sféře, je toto řešení velmi křehké a zranitelné.
Nezpochybnitelným přínosem vlastního vývoje je vedle již zmíněného designu „na míru“ MKP také flexibilita umožňující reagovat na požadavky služeb velmi rychle a v neposlední řadě také budování odborného potenciálu. Činnost knihoven je s výpo četní a komunikační technikou spjata čím dál úžeji a expertní zázemí vlastního odborného útvaru je v tomto směru velkou výhodou.
Za zmínku možná stojí to, jak Koniáš přišel ke svému jménu. Původně to byl vtip – programátoři říkali během vývoje tomu balíku po čítačových programů Koniáš, protože řada knihovníků v něm viděla ohrožení své práce skoro tak hrozivé, jak známého jezuitu zpodobnil Alois Jirásek. Bylo to období, kdy počítače „vtrhly“ do knihoven a nahradily tradi ční pracovní nástroje. Pro řadu knihovníků skutečně představovaly šok a byly i případy, kdy kolegové raději změnili zaměstnání, než aby se s počítačem učili zacházet. Jméno nakonec systému zůstalo, protože žádný jiný návrh se neujal, a Koniáš v MKP slouží dodnes.
Významnou technologickou inovací se stalo nasazení technologie RFID (viz kapitola 2.2.5), která nahradila dříve používaný systém identifikace knihovních jednotek prostřednictvím čárových kódů Využití RFID je od roku 2019 postupn ě prohlubováno a knihovna zkoumá další možnosti využití. V tuto chvíli jsou na pobo čkách v provozu selfchecky umožňující samoobslužné půjčování a vracení, samoobslužný Kiosek na Černém Mostě využívá RFID i ke kontrole vstupu a knihovna provozuje dvě třídící linky: v Ústřední knihovně a v expedici. Zavedení RFID rovněž zvedlo efektivnost periodických revizí knihovního fondu, které MKP ukládá zákon 86
2.3.2.3 Prostory pro činnost
Dlouhodobě se daří zajistit slušnou dostupnost veřejných knihoven na většině území hl. města. V okrajových městských částech (vesměs v těch, které byly připojeny k městu v šedesátých a sedmdesátých letech) většinou zajišťují knihovní služby místní knihovny zřizované těmito městskými částmi; ve vnitřní Praze pak Městská knihovna v Praze (s výjimkou dvou knihoven z řizovaných městskými částmi – Vinohrady a Modřany).
86 § 16 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Tuto síť se podařilo rozprostřít po většině území města. Jak uvádí Marianovská (2023) v publikaci Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze v roce 2022, sekce 6/ Kultura:
Síť základních knihoven pro docházkovou vzdálenost do 800 a 1 500 m je pom ěrně hustá. Velmi dobře pokryté je zejména centrum města a pás směřující na jih a západ Prahy, kvalitně pokrytý je také shluk v severní části Prahy a v jihovýchodním cípu m ěsta. Celkem žije v dostupné vzdálenosti 800 m od základní knihovny více než 570 tis. obyvatel. Ve vzdálenosti 1 500 m od knihovny žije dalších téměř 500 tis. obyvatel Prahy. To znamená, že celkem bydlí více než 1 mil. obyvatel Prahy, tj. přibližně 80 %, v pěší vzdálenosti 1 500 m od některé ze základních knihoven.
Marianovská (2023) však zároveň upozorňuje na některé oblasti, kde obyvatelé veřejnou knihovnu v docházkové vzdálenosti nemají, mimo jiné se jedná o Libuš, Dolní Měcholupy, Křeslice, Nebušice, Zbraslav a některé části Prahy 4, Prahy 10 (Bohdalec_Slatiny), Prahy 8 a Prahy 6 (zde zejména Ruzyně, Šárecké údolí, Vokovice a Veleslavín.
Marianovská (2023) pracuje (v souladu s metodickými doporučeními Ministerstva kultury ČR) s ryze docházkovou vzdáleností bez použití hromadné dopravy – za oblast dobré dostupnosti tedy považuje vzdálenost 800 metrů a za akceptovatelnou vzdálenost 1500 metrů. Ze zkušeností MKP však vyplývá, že pokrýt území města sítí v takové hustotě by bylo neekonomické a rozhodně neodpovídající praxi jiných evropských metropolí. MKP ve svých analýzách zohledňuje využití hromadné dopravy, což vede k podstatně složitější, ale realističtější metrice vzdáleností.
Oproti tomu Marianovská (2023) nebere v úvahu velikost a vybavenost knihoven. Počítá s každou z nich jako s bodem, ko lem kterého analyzuje okruh 800, respektive 1500 metrů. Takový pohled ale nereflektuje skutečnou dostupnost služeb – služby, které je schopná zajistit velká knihovna, nejsou souměřitelné se službami pobočky o výměře 33 metrů čtverečních (pobočka MKP Cibulka). Rovněž nijak nezohledňuje stavební a technický stav objektů, ve kterých jsou pobočky umístěny. V několika případech se totiž pobočky nacházejí v situaci, kdy bez významného přispění vlastníka či správce objektu nebude možné pobočky dále provozovat.
Městská knihovna v Praze jako příspěvková organizace nevlastní žádný nemovitý majetek. Z majetku svého zřizovatele má svěřeny tři objekty (včetně příslušných pozemků):
Pobočka Korunní – Korunní 68, Praha 10
Pobočka Dům čtení – Ruská 192, Praha 10
Pobočka Petřiny – U Petřin 1, Praha 6
Ve všech ostatních 49 objektech, ve kterých MKP působí, je v nájmu. Z toho 16 majitelů je soukromoprávního charakteru a MKP zpravidla platí nájemné v místě obvyklé (významnými výjimkami jsou Kiosek v nákupním centru Černý Most a oddělení vzácných tisků na Brusnici, kde MKP platí pouze symbolické nájemné); 32 majitelů je veřejnoprávních – nejčastěji městské části, dále také hl. město Praha, Národní technická knihovna, Knihovna Akademie věd ČR a další.
Pobočky umístěné v soukromých objektech nemají zaručenu dlouhodobou stabilitu, protože komerční pronajímatelé zpravidla nejsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu ur čitou na deset a více let. Investice do takových prostor jsou pak velmi problematické jak z hlediska právního a účetního, tak z hlediska hospodárnosti vynakládaných prostředků
Postupně se naopak objevují iniciativy městských částí – zpravidla ve spolupráci s HMP – zaměřující se na hledání nových objektů ve veřejném vlastnictví, ve kterých by mohla knihovna působit. Takto došlo k sestěhování dvou poboček na Praze 7 do nově rekonstruovaných třípodlažních prostor v objektu ve vlastnictví MČ na rohu ulic Tusarova a Komunardů, k umístění pobo čky Vozovna na Praze 3 do nově rekonstruovaných prostor MČ na adrese Za Žižkovskou vozovnou 18, p řesunutí hloubětínské pobočky do nově zbudovaného kulturního a komunitního centra H55, otevření nové pobočky v nově zrekonstruovaném bytovém domě v Malešicích a naposledy ke zřízení nové pobočky Jezerka po velkorysé rekonstrukci prostor bývalé banky na adrese Nuselská 603/94. V případě pobočky Malešice a znovuotevřené pobočky Letná hradí příslušná městská část i převážnou část nákladů na provoz. Podobně je tomu již dlouhou dobu v případě pobočky Hradčany, i na provoz
dalších poboček přispívají městské části. Knihovna tak nad rámec udržování a provozu základní páteřní sítě může provozovat rozšířenou síť, která vychází vstříc potřebám místních obyvatel, jejichž zájmy tak reprezentace městské části hájí.
Klíčovým je pro služby MKP objekt nové pobočky Petřiny. Její otev ření v listopadu 2023 uvedlo do provozu knihovnu, která je pojatá jako prototyp moderní středně velké pobočky87 evropského typu pro 21. století. Součástí objektu je i nové pracoviště akvizice, které alespoň částečně uvolní prostory na Mariánském náměstí pro další využití.
Unikátní postavení má v síti MKP budova Ústřední knihovny na Mariánském náměstí 1 – je nejen sídlem instituce, je i její zdaleka největší provozovnou. Tato budova předaná Pražanům 28. října 1928 prošla ve své historii několika rekonstrukcemi, poslední v roce 1998, díky čemuž může plnit funkci moderní veřejné knihovny na slušné úrovni. Řada omezení ale zůstává – největším je celková plocha prostor využitelných pro veřejné služby, která je hluboko pod průměrem centrálních knihoven ve srovnatelných evropských metropolích. Přitom část stávajících veřejných prostor není bezbariérově přístupná. Rovněž interiér knihovny už po čtvrt století potřebuje výraznou obměnu. MKP připravila stavební program pro rekonstrukci, který bude sloužit jako zadání architektonické soutěže. Její vypsání však závisí na rozpočtových možnostech města.
Revitalizaci však potřebuje řada poboček MKP – interiér mnohých již zastaral a nevypadá adekvátně, v mnoha případech není třeba jen obměna nábytku, ale i drobnější či méně drobné stavební zásahy. Zde se projevuje vnitřní dluh zahájený krizí veřejných rozpočtů na konci první dekády století, který se již nikdy nepodařilo dohnat. A je nutno říci, že stávající rozpočtové prostředky neumožňují jeho překonání, naopak, pozvolně se prohlubuje.
Dlouhodobým problémem MKP je otázka skladovac ích kapacit. Jednotlivé sklady pro uchování konzervačního fondu, vzácných a historických fond ů, depozitního fondu jsou naprosto nedostatečné a nesplňují parametry vhodného uložení. Tyto prostory jsou navíc rozmístěny po celé Praze a jsou odloučeny od jednotlivých pracovišť, která mají za úkol zabezpečovat příslušnou agendu. Tato situace významně ztěžuje a prodražuje správu, zpracování i uložení fondu a celkovou logistiku p říslušných návazných agend. Řada z nich je navíc pronajímána od soukromých pronajímatelů za komerční nájemné.
87 Na pražské i české poměry se jedná o velkou pobočku – největší v síti MKP. V kontextu architektury evropských poboček veřejných knihoven je to však skutečně pobočka střední velikosti, kdybychom ji porovnávali s pobočkami amerických knihoven, patřila by mezi ty menší až malé.
2.3.2.4 Služby
Nejdůležitější službou, a to jak z hlediska objemu náklad ů, tak z hlediska vnímání veřejností, jsou klasické výpůjční služby, především pak půjčování dokumentů domů, tedy absenční výpůjčky. Jak je ukázáno v kapitole 2.3.3.1, význam této služby postupně slábne, v období, které pokrývá tato koncepce, však velmi pravděpodobně zůstane službou dominantní.
I klasické výpůjční služby jsou proměňovány digitálními technologiemi zajišťujícími jednak logistiku těchto služeb, jednak uživatelské rozhraní k nim. V ětšina transakcí, které dříve vyžadovaly přítomnost čtenáře v knihovně, je dostupná on-line. Čtenář se může zaregistrovat, vyrobit si virtuální průkaz do knihovny, zaplatit roční poplatek, vyhledat si knížky v katalogu, zadat si na ně rezervaci s dovozem na pobočku, která mu umístěním a otvírací dobou vyhovuje a vyčkat na oznámení o splnění rezervace.
To vše může vyřídit z pohodlí svého domova nebo kanceláře. Anebo – přeje-li si – z lavičky v parku s použitím mobilního zařízení. Přítomnost v knihovně vyžaduje až převzetí výpůjčky – pokud to ovšem čtenář nenechá za sebe udělat někoho jiného. Obdobně musí čtenář knihu při vrácení do knihovny doručit, ať už osobně, nebo kýmkoliv jiným. A vrátit ji může v kterékoliv pobočce MKP bez ohledu na to, kde si ji vypůjčil.
Zásadní technologickou inovaci v procesu klasických výpůjčních služeb pak přineslo nasazení technologie RFID od roku 2019. Umožnilo p řesun části agend, které dříve byly plně závislé na přítomnosti knihovníka do samoobslužného provozu, instalací tzv. selfchecků, tedy zařízení umožňujících samoobslužné vypůjčování a vracení knihovních jednotek.
Zatím vrcholnou realizací této technologie pak je samoobslužná minipobo čka zvaná Kiosek umístěná v nákupním centru Černý Most. Kiosek je po většinu své provozní doby (která v zásadě kopíruje otvírací dobu nákupního centra) plně samoobslužný, bez přítomnosti knihovníka. Čtenář si sám otevře dveře čtenářským průkazem, vybere si z vystaveného fondu nebo si vyzvedne připravenou rezervaci, kterou si do Kiosku objednal, na selfchecku si ji vyp ůjčí a odchází. Pokud chce knížky naopak vrátit, udělá to rovněž prostřednictvím selfchecku. Pokud potřebuje asistenci, je mu po většinu otvírací doby k dispozici hovor s knihovníkem (který fakticky pracuje v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí).
Otevření Kiosku bylo v roce 2023 oceněno cenou ministra kultury Knihovna roku. Pro MKP pak představuje experimentální laboratoř, ve které si ověřuje postupy zavádění samoobslužnosti na dalších pobočkách. Samozřejmě, že tento trend není prost kontroverzí, pro některé čtenáře představuje odosobnění provozu a několik stížností přímo zmínilo film Vratné láhve. Na druhou stranu – jakkoliv lze připustit, že vlastní výpůjčka může být pro někoho méně komfortní, o celkový nárůst komfortu se nepochybně jedná, mimo jiné proto, že pobo čka má tak rozsáhlou provozní dobu, jakou by nebylo možné klasickým přístupem ani vzdáleně pokrýt. A to je i součást plánu zavádění samoobslužnosti do dalších pobo ček: hlavním cílem je rozšiřování provozní doby a přesun pracovních kapacit knihovníků na sofistikovanější činnosti, než je obsluha přes pult: zejména na pořádání kulturních, vzdělávacích a komunitních aktivit.
Hlavním důvodem poklesu objemu klasických výpůjčních služeb jsou služby elektronické, digitální – a to jak ty poskytované komerčně či jinými subjekty mimo knihovnu (viz kapitola 2.2.4), tak knihovnami samými. MKP v tomto směru poskytuje služby nad rozsáhlým elektronickým fondem popsaným v kapitole 2.3.2.1.
MKP reflektuje úkol, který jí ukládá strategický plán hl. města (Brabec, et al., 2016), tedy „posilování sociálních vazeb místních obyvatel“ 88, respektive podpora a posilování potenciálu pobo ček městské knihovny a místních knihoven jako živý ch míst spolutvorby a participace na občanském a kulturním životě komunity – komunitních habů (community hub) – i jako zázemí pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví v lokalitách Prahy“89. Proto výrazně vzrostl objem komunitních aktivit, které mají obvykle i kulturní nebo vzd ělávací rozměr, jejich hlavním účelem je ale setkávání příslušníků jednotlivých komunit a posilování vazeb uvnitř těchto komunit. Zatímco v letech 2017 či 2018 MKP pořádala zhruba 4,4 tis. akcí vykazovaných jako kulturní či vzdělávací, v roce 2022 to bylo již 7,1 tis. akcí, tedy nárůst o 60 %.
Podporou komunitní role MKP je také důraz na pobytové služby – tedy na služby, jejichž t ěžištěm je to, že návštěvník může v knihovně trávit svůj čas. Knihovna je v této roli kupříkladu místem, kam si studenti přinášejí vlastní studijní materiály a od knihovny potřebují pohodlné sezení u stolu, přístup na internet, elektrický proud pro napájení laptopu, kávu a čisté toalety. Zároveň ale jsou vystavováni přítomnosti dalších uživatelů, navazují nové kontakty a možná si dohodnou první rande. Knihovna je místem, kde mohou v bezpečí trávit děti čas mezi vyučováním a návratem domů, místem, kde si mohou udělat domácí úkoly a zahrát deskové hry. Knihovna je místem, kam si osamělý senior chodí číst časopisy – nejen proto, aby si je nemusel kupovat, ale také (a možná hlavn ě) proto, aby doma neseděl sám. Podrobněji o tom v návrhové části v kapitolách 3.4 a 3.9.
2.3.3 Využití služeb
2.3.3.1 Klasické výpůjční služby Objem poskytovaných klasických výpůjčních služeb dlouhodobě klesá. Následující graf uvádí celkový počet absenčních výpůjček včetně prolongací90 za celou historii existence knihovny:
Absenční výpůjčky v MKP včetně prolongací
8 000 000
7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
Z grafu je patrné, že absolutního vrcholu dosáhl po čet absenčních výpůjček v roce 2004, kdy jen těsně nepřekročil počet 7 milionů. Od té doby je patrný sestup, který má charakter setrvalého trendu. Viz výsek z grafu zahrnující jen data od roku 2004:
88 Brabec, et al., 2016: Soudržná a zdravá metropole – Komunitní život – Podporovat a animovat vznik lokálních sítí (networků), bod 1.2.A1
89 Brabec, et al., 2016: Soudržná a zdravá metropole – Komunitní život – Zázemí pro kulturní aktivity, bod 1.2.B2
90 Tedy výpůjček domů včetně prodloužení výpůjčky. Moderní statistiky již primární absenční výpůjčky nesčítají s prolongacemi a MKP dnes prolongace nepovažuje za službu jako takovou, ale historická data jsou takto uváděna. 0
Absenční výpůjčky v MKP včetně prolongací
8 000 000
7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
2004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pokud pomineme „covidový“ propad let 2020 a 2021, kdy byl provoz po významnou dobu úpln ě vyloučen nebo výrazně omezen, vidíme v podstatě lineární trend s drobnými výkyvy většinou způsobenými zavíráním či rekonstrukcemi poboček.
Samozřejmě, že tento trend není nijak ojedinělý a není výsadou MKP. Když porovnáme po čty výpůjček v MKP s celkovým počtem výpůjček v českých knihovnách, jak je uvádí Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, státní příspěvková organizace centrum informací a statistik kultury (2023), uvidíme následující graf:
Podíl MKP na výpůjčkách v ČR
20092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Vynecháme-li nestandardní covidové roky, je vidět, že dlouhodob ě se MKP podílí na celkovém počtu výpůjček v knihovnách stabilními 10 %, pokles poptávky je tedy v Praze identický se zbytkem republiky.
Co se týká počtu registrovaných čtenářů, tedy „lidí, kteří mají průkazku do knihovny“ uvidíme opět s výjimkou „covidových“ let více méně konstantní číslo:
Počet registrovaných čtenářů MKP
200 000
150 000
100 000
50 000
20092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pokud ovšem porovnáme tento po čet s celostátní statistikou registrovaných čtenářů, pak uvidíme, že podíl MKP na celostátní statistice setrvale roste:
Podíl MKP na počtu registrovaných čtenářů v ČR
20092010201120122013201420152016201720182019202020212022
2.3.3.2 Elektronické služby
Svůj podíl na trendu nárůstu počtu registrovaných čtenářů ve srovnání s celostátní statistikou mohou hrát některé elektronické služby, které jsou dostupné jen registrovaným čtenářům. Klíčovou službou v této oblasti jsou ale e-knihy vydávané přímo MKP (viz kapitola 2.3.2.1) a ty jsou dostupné všem, bez omezení.
Zájem o tuto službu dramaticky vzrostl b ěhem pandemie Covid-19, po ní mírně klesl, ale zůstává nadále masivní. Pro srovnání lze využít údaje ze Zprávy o českém knižním trhu 2022/2023 (Auer, et al., 2022). Ta sice neuvádí počet „prodaných“ e-knih (ve skutečnosti se nejedná o prodej, ale o licenci k osobnímu využití), lze z ní ale zjistit, že obrat e-knih byl přibližně91 217 mil. Kč. U beletrie (která pravděpodobně převažuje) je pak uváděna průměrná cena e-knihy ve výši 69 % tištěné knihy v eshopech92, která je uvedena jako 255 Kč93. Pro naučnou literaturu pak je cena e-knihy zhruba 85 % ceny tištěné knihy. Budeme-li počítat 69 % z 255 Kč, docházíme k ceně jedné e-knihy ve výši 176 Kč, celkový objem 217 mil. Kč tedy představuje 1,2 mil. prodaných e-knih. Dále zpráva uvádí, že prostřednictvím nabídky Palmknih českým knihovnám (MKP tuto službu nevyužívá) bylo uskute čněno 167 tis. e-výpůjček.
Srovnáme-li tato čísla s údajem 2,8 mil. e-knih stažených z E-knihovny MKP, lze říci, že tato služba je skutečně významná. Postupný nárůst její popularity (s patrným „covidovým výkyvem“, tentokrát v obráceném směru) ukazuje následující graf:
4 000 000
3 000 000
2 000 000
0 1 000 000
Počet e-knih stažených z e-knihovny MKP
5 000 000 20122013201420152016201720182019202020212022
91 Uveden je ve 3. kapitola obrat e-knih a audioknih dohromady ve výši 485 mil. Kč, dále pak v kapitole 9 obrat audioknih 268 mil. Kč; rozdíl činí 217 mil. Kč
92 Auer, et al., 2022, kapitola 8
93 Auer, et al., 2022, kapitola 3 10,00% 10,50% 11,00% 11,50% 12,00% 12,50% 13,00% 13,50%
Zajímavý je graf, který spojuje klasické primární absenční výpůjčky a stažené e-knihy, protože v obou případech se vlastně jedná konceptuálně o stejnou službu: zpřístupnění knižního titulu čtenáři:
MKP: stažené e-knihy a primární absenční výpůjčky
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
7 000 000 20122013201420152016201720182019202020212022
Horní (modrá) část sloupců představuje stažené e-knihy, spodní (červená) část pak klasické primární absenční výpůjčky (kolik si toho čtenáři odnesli domů). V úhrnu pak paradoxně covidový rok 2020 představuje nejúspěšnější rok sledovaného období. Ale i při vynechání této anomálie je vidět, že počet knih, které knihovna každoročně čtenářům zpřístupní, je více méně setrvalý, s výrazným nárůstem elektronických služeb.
2.3.3.3 Kulturní a vzdělávací služby
Počet kulturních a vzdělávacích akcí v MKP
8 000
6 000
4 000
2 000
20092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Jak je vidět z předcházejícího grafu, MKP pořádá několik tisíc akcí za rok. Jde o akce velmi rozmanité svým obsahem, rozsahem i počtem návštěvníků. Do statistiky jsou zahrnuty jak vyprodané koncerty ve velkém sále na Mariánském náměstí (bezmála 400 návštěvníků), tak drobné komunitní akce pro pět dětí s maminkami. Významný pokles počtu těchto akcí v letech 2011 a 2012 byl zaviněn drastickými úspornými opatřeními, která vedla k omezování aktivit ve všech směrech. Po následujícím setrvalém mírném růstu následoval covidový propad. Naopak v roce 2022 byl vystřídán prudkým růstem v souladu s dříve zmíněnými úkoly vyplývajícími ze strategického plánu Prahy a návazného implementačního projektu (viz kapitola 2.1.3).
2.3.3.4 Pobytové služby Pobytové služby (tak, jak jsou popsány v kapitole 2.3.2.4) se MKP zatím nedaří dobře kvantifikovat.
S určitou mírou přesnosti lze zjistit, kolik lidí celkem vstoupilo do knihovny (a ani to není v některých případech jednoduché), nedaří se ale dobře zmapovat, kolik času a proč tam tráví. Tomu by napomohly systematické průzkumy mezi čtenáři, ty jsou ale značně nákladné, pokud mají být
reprezentativní a časté, aby mohly zmapovat trendy. Knihovna se tedy v této chvíli spoléhá jen na nahodilé statistiky obsazenosti míst a nestrukturovanou verbální zpětnou vazbu uživatelů, která je vesměs pozitivní – návštěvníci oceňují možnost trávit v příjemném prostředí svůj čas.
2.3.3.5 Národní a mezinárodní rozměr Praha je městem literatury. O tom celkem nemůže být sporu a platí to již dávno. 1. prosince 2014 se ale tato skutečnost stala oficiální: UNESCO udělilo Praze prestižní titul kreativní město literatury, který uděluje městům s mimořádným významem na poli literatury. Vyvrcholilo tak pětileté úsilí tří desítek pražských literárních organizací a institucí ve spolupráci s hlavním městem.
Zapojení Prahy do sítě kreativních měst literatury je významným počinem, který umožňuje efektivní mezinárodní propagaci Prahy, kterou představuje jako město bohaté kultury a literární tradice, stejně tak jako město žijící bohatým literárním životem, otevřené a zajímavé pro zahraniční návštěvníky i zahraniční autory.
Usnesením RHMP byla Městská knihovna v Praze jmenována oficiálním koordinátorem aktivit spojených se zapojením do sítě kreativních měst. Z tohoto titulu také MKP reprezentuje Prahu při jednáních partnerů UCCN94. Jednou z priorit projektu se stalo vybudování reziden čního programu pro zahraniční autory. Program zahájený v říjnu 2015 umožní každý rok pobyt v Praze pro deset až dvanáct zahraničních autorů. Jednou z důležitých podmínek pro výběr autorů na rezidenční pobyt je i projekt, který chtějí během rezidence realizovat a který by měl být zaměřen právě na Prahu. Autor by měl pracovat na knize, která se v Praze odehrává, je spjata s určitou pražskou historickou událostí nebo osobností.
Cílem pražského rezidenčního programu je propagovat Prahu jako inspirativní město, které si váží své literární minulosti, podporuje současnou literaturu a je místem, kde se daří kreativitě. Významným posílením rezidenčního programu bylo zapojení dvou bytů v Kafkově domě, které byly knihovně za tím účelem poskytnuty a které dále zvýšily mezinárodní prestiž a atraktivitu rezidenčního programu. Dnes se na každé z volných míst hlásí zhruba čtyři desítky zájemců
Zvláštní pozornost věnuje MKP od roku 2022 ukrajinsko-české spolupráci. V Ústřední knihovně bylo na počátku března 2022 otevřeno první centrum pomoci ukrajinským uprchlíkům v celé ČR. MKP také záhy zaměstnala ukrajinskou právničku, uprchlici z první vlny, jako programovou pracovnici a koordinátorku aktivit na podporu ukrajinských uprchlíků a spolupráce s ukrajinskou komunitou v Praze. MKP mimo jiné organizuje pro ukrajinské občany – děti i dospělé – kurzy češtiny, výtvarné a rukodělné aktivity, kluby deskových her, tematické vycházky po Praze a další aktivity.
MKP podepsala memorandum o spolupráci se Státní knihovnou Ukrajiny pro mládež95, v návazné spolupráci mimo jiné vystoupila pracovnice této knihovny jako keynote speaker na konferenci Do černého 2024. V prostorách MKP se také uskutečnila výstava Studenti v boji za svobodu – medailony studentů, kteří padli v boji.
94 The UNESCO Creative Cities Network, viz např.: http://www.unesco.org/culture/culture-for-sustainableurban-development/pdf-open/global-Report_en.pdf
95 Viz např.: http://4uth.gov.ua/index.htm
MKP je členem důležitých národních (SKIP96, SDRUK97 aj.) i mezinárodních (IFLA98, IAML99, SIBMAS100) asociací. MKP je také zakládajícím partnerem portálu Knihovny.cz, klíčového a zásadního projektu kooperace českých knihoven. Konečně také je knihovna pořadatelem odborných konferencí – tradiční se již stala každoroční konference na podporu kreativity a sociálních inovací v knihovnách nazvaná Do černého!, V lednu 2024 se konal již desátý, jubilejní ročník této celostátní konference101. U řady dalších odborných akcí figuruje MKP jako spolupo řadatel či partner, výjimkou není ani největší knihovnická konference v ČR nazvaná Knihovny současnosti, jejímž hlavním pořadatelem je SDRUK.
2.3.4 Hospodárnost102 V kapitole 2.2.3 je uveden požadavek, že veřejná služba musí být efektivní alokací veřejných zdrojů; tedy blahobyt, který přináší společnosti, musí být větší, než náklady služby (újma na blahobytu společnosti). Problémem není ani tak zjištění nákladů na služby, které lze v zásadě vyčíst z účetnictví veřejných subjektů (i když existují skryté náklady, které věc komplikují), zásadním problémem je stanovení hodnoty služby, tedy kvantifikace blahobytu, který služba společnosti přináší.
Otázka ekonomické hodnoty v kultuře představuje samostatnou v ědní disciplínu. A platí, že řada kulturních statků má nejen užitnou hodnotu pro ty, kteří je přímo čerpají (kupříkladu uživatelé knihovny), ale má i neužitnou hodnotu103, kdy kulturní statek oceňují i ti, kteří jej nijak nekonzumují, například proto, že oceňují:
• Hodnotu existence – už samotná existence nějaké kulturní hodnoty (kup říkladu památky) je pro ně důležitá, jakkoliv ji přímo nevyužívají;
• Hodnotu dostupnosti – jakkoliv v danou chvíli kulturní hodnotu nekonzumují, p řejí si zachovat tuto možnost do budoucnosti k případnému využití;
• Hodnotu odkazu – přejí si zachování té které kulturní hodnoty i pro příští generace.
Kdyby knihovna neměla i neužitnou hodnotu, vzepřeli by se pravděpodobně daňoví poplatníci tomu, aby byla financována z veřejných rozpočtů. Nicméně platí, že měření neužitné hodnoty je extrémně obtížné. Rovněž ale ani měření užitné hodnoty není snadná záležitost.
Měření hodnoty a efektivnosti služeb je pro MKP i autora tohoto textu dlouhodobým odborným tématem. Každá ekonomická krize – u nás naposledy ekonomická krize vyvolaná souběhem covidových výdajů a následnou ruskou agresí na Ukrajinu s vyvoláním evropské energetické krize –nastoluje naléhavou výzvu: veřejné služby musí daňovým poplatníkům a správcům veřejných rozpočtů obhajovat svoji užite čnost a prokazovat svoji efektivnost. Obecná tvrzení o tom, že „knihovny jsou nepostradatelnou sou částí kulturní a vzdělané společnosti“ jsou čím dál častěji
96 Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky – viz např.: www.skipcr.cz
97 Sdružení knihoven ČR – viz např.: www.sdruk.cz
98 The International Federation of Library Associations and Institutions – viz např.: www.ifla.org
99 The International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres – viz např.: www.iaml.info
100 La Société Internationale des Bibliothèques et des Musées des Arts du Spectacle – viz např.: http://sibmas.idu.cz/cs/
101 https://www.mlp.cz/cz/novinky/26 15-do-cerneho-2024/?KNIHOVNA=0
102 Zpracováno s vyžitím textu z disertační práce autora (Řehák, 2022)
103 Viz např. Mason (2002)
považována za prázdné floskule, pokud nejsou vyargumentována a podložena „tvrdými daty“ a odbornou kalkulací, jejíž metoda je verifikovatelná 104 .
To se stalo bezprostředním impulzem k dohodě mezi Městskou knihovnou v Praze a Fakultou ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, na jejímž základě vznikl interdisciplinární tým pod společným vedením Jana Stejskala z FES UP a ředitele MKP, Tomáše Řeháka. Knihovna podala projekt na Ministerstvo kultury ČR, čímž se podařilo zajistit 70 % z potřebných prostředků na plánovaný výzkum, který pak skutečně proběhl v letech 2011 až 2013.
Výsledky z výzkumu byly rozebrány ve dvou publikacích. První je monografie (Stejskal, et al., 2013), která je především výsledkem práce ekonomů a která poskytla našemu výzkumu fundament, o který se výzkum mohl lege artis opřít.
Výstupy z průzkumů společně s ekonomickou teorií se pak staly východiskem pro metodickou příručku (Řehák, et al., 2013). Ta měla poskytnout knihovnám praktický návod, jakým způsobem si efektivnost spočítat. Příručka byla odbornou veřejností přijata s vřelým zájmem, ukázalo se ale, že problematika je natolik složitá, že pro v ětšinu knihoven bylo samostatné zpracování analýzy efektivnosti příliš náročné. Proto výzkumný tým v letech 2015 až 2017 navázal sérií výukových seminářů, kde problematiku zájemcům zevrubně vysvětloval, a návaznou sérií workshopů, kde si zúčastněné knihovny svoji ROI 105 vypočítaly. Dnes již má základní anal ýzu efektivnosti (pro kterou se vžilo označení ROI 1.0) hotovou šest desítek knihoven.
Z řady důvodů pokračovaly výzkumné práce i po vydání obou publikací. Jedním z cílů byla snaha zachytit trendy ve vývoji ekonomické efektivnosti. Ke sledování klasických služeb byla v roce 2019 přidána otázka digitálních služeb. Tím výzkum významně pokročil jednak v otázce inovace původní metodiky výpočtu efektivnosti knihovny jako celku, protože ta je nijak nezahrnovala. P ředevším se ale otevřela možnost poměřovat hodnotu a tím i efektivnost dvou potenciálně zaměnitelných služeb – klasické výpůjčky papírové knihy a zpřístupnění stejného titulu ve formě e-knihy (viz kapitola 2.3.3.2).
Tato komparace představuje jeden z nejdůležitějších příkladů toho, co výzkumný tým nazývá ROI 2.0106, tedy měření efektivnosti jednotlivé služby nebo skupiny služeb. Dlužno říci, že výpočet ROI 2.0 představuje mimořádný objem práce a uspokojivé a věrohodné metody zatím známe pouze pro některé služby.
Konkrétní porovnání efektivnosti klasické absen ční výpůjčky v MKP v roce 2019 (nad těmito daty byl výzkum proveden, viz Řehák, 2022) ukazuje následující tabulka:
104 Jak říká Paula Kaufman (2008): „Pro knihovníky ve veřejných službách není těžké najít svědectví o hodnotě své práce. Uživatelé všech typů knihoven se obvykle pochvalně vyjadřují o hodnotě služeb, kterých se jim dostává. Slova chvály však nejsou smysluplně kvantifikovatelná. Přestože údaje z průzkumů poskytují další důkazy o hodnotě [služeb], nejsou dostatečně přesvědčivé nebo rigorózní […] ani proto, aby ukázaly kvantifikovatelnou návratnost investic, ani aby předvídaly výnosy, jaké by mohly přinést další investice.“
105 Return On Investment, v daném kontextu veličina popisující efektivnost
106 Tato část původně interního pracovního žargonu postupně pronikla – zejména prostřednictvím našich seminářů – i do odborné veřejnosti
Hodnota benefitu primární absenční výpůjčky či stažené e-knihy
Náklady MKP v roce 2019 celkem
Podíl primárních absenčních výpůjček na nákladech
Náklady MKP na všechny primární absenční výpůjčky
čet primárních absenčních výpůjček v MKP 3
Náklady na jednu primární absenční výpůjčku
primárních absenčních výpůjček (=benefit/náklady)
Náklady MKP na vydávání a zpřístupňování e-knih 7 638
čet stažení e-knih
na jedno stažení
e-knih
ěr ROI e-knihy a ROI primární absenční výpůjčky
Kč
Kč
Jestliže oprávněně považujeme výpůjčku papírové knihy a stažení e-knihy za stejně hodnotnou službu zpřístupnění dokumentu (v tabulce je oceněna částkou 104,60 Kč, podrobněji viz Řehák, 2022), lze porovnáním nákladů na jednu klasickou primární absenční výpůjčku (69,35 Kč) a nákladů na jedno stažení e-knihy (3,54 Kč) dojít k závěru, že poskytování e-knih je v MKP téměř dvacetkrát (19,59) efektivnější službou.
Samozřejmě takový závěr nelze interpretovat jako pokyn k ukončení klasické výpůjční činnosti. Jednak e-knihy vydané knihovnou (na které je analýza zaměřena) představují jen nepatrný výsek z titulové skladby, kterou knihovna poskytuje, jednak cílová skupina e-knih je relativn ě omezená, mezi čtenáři MKP podle výzkumů používá e-knihy jen asi třetina. Nicméně tam, kde substituce klasické výpůjčky poskytnutím e-knihy funguje, představuje dramatickou úsporu veřejných prostředků.
Dalším příkladem snahy dosáhnout větší efektivnosti služeb knihovny bylo zavedení služby vracení všude v roce 2010. Jádrem úvahy bylo vyhovět dlouhodobému požadavku čtenářů nemuset vracet knížku tam, kde si ji vypůjčili. Vesměs v anketách uváděli, že jsou ochotni dojet „na druhý konec města“, aby získali titul, který potřebují, ale už se jim nechce tam jet znovu, aby jej vraceli. Knihovna vykalkulovala náklady na takovou službu ve výši zhruba 1,5 mil. Kč. Při kalkulaci společenského benefitu vyšla (z realistického) odhadu, že „jinde“ se vrátí zhruba 20 % výpůjček107. Knihovna dále odhadla (velmi konzervativně), že každá jedna takto ušetřená cesta obnáší 15 minut a po vynásobení celkového času tehdejší průměrnou hodinovou mzdou dospěla ke konzervativnímu odhadu úspory, tedy společenského blahobytu, ve výši 16,5 mil. Kč, tedy více než desetinásobek vynaložených nákladů. Tato úvaha i vyvrací často vnímanou představu, že vyšší efektivnosti je t řeba dosahovat úsporami. V našem případě vyšší efektivnost naopak přinesla nová investice108. Příklad ilustruje obecný princip, jak se počítá efektivnost veřejné služby:
Hodnota společenského blaha,které služba způsobí Náklady na službu
107 V roce 2022 bylo převezeno 20,3 % vrácených primárních absenčních výpůjček, byť skladba je mírně jiná (viz dále)
108 A dlužno poznamenat, že to velmi dobře přijal i zřizovatel, který na zavedení služby uvolnil zvláštní navýšení neinvestičního příspěvku.
V případě vracení všude tedy došlo ke zvýšení efektivnosti nikoliv snížením nákladů, ale naopak jejich zvýšením – ovšem ve prospěch mnohonásobně vyššího benefitu.
Úvahy MKP o efektivnosti této služby však pokračovaly. Po několika letech provedla hlubokou změnu v chápání knihovního fondu MKP, který byl do té doby vnímán jako soubor knihovních fondů jednotlivých poboček, a nově byl spojen do jednoho fluidního, „t ěkavého“ fondu, kdy se knihovní jednotka může objevit v libovolné pobočce a sloužit tam jako nástroj služeb.
Realizace tohoto konceptu vedla k masivní úspoře počtu převážených jednotek, který mezitím narůstal do neúnosných rozměrů, jak si služba získala na popularitě. Stále ještě bylo třeba převážet knihy mezi pobočkami, protože některé (typicky ty na dopravních uzlech) vykazovaly podstatně větší počet vrácených jednotek než vypůjčených, zatímco na jiných pobočkách tomu bylo právě obráceně. Rovněž docházelo k nerovnoměrnému rozložení fondu, kdy daný titul byl na jedné pobočce ve třech multiplikátech, na jiné nebyl v ůbec. To vedlo k vývoji realokačních algoritmů, na základě kterých je fond přemísťován, tento vývoj probíhá i nadále.
Konečně třetí inovaci představovalo zavedení služby rezervace s dovozem, kdy si čtenář může objednat titul na libovolnou pobo čku. Tato služba byla zpoplatněna (původně částkou 10 Kč, dnes již 25), ale platba kryla (a kryje) náklady služby jen částečně. Část nákladů byla tedy dotována knihovnou. Jenomže fakticky nastal pravý opak. Rezervace převáželo stejné auto, které do té doby vozilo jen vracenky, a přestože došlo k mírnému nárůstu nákladů na logistiku, tento nárůst byl nižší, než příjmy za rezervace. Došlo tedy nejen k navýšení společenského benefitu (o rozdíl mezi úsporou času při využití rezervace s dovozem a poplatkem za tuto službu), ale i ke snížení nákladů na provoz služby vracení všude, které se nyní podělily s rezervacemi.
Konečně třetím příkladem je projekt CENTRAL, za který MKP obdržela v roce 2020 cenu Knihovna roku v kategorii významný počin v oblasti poskytování knihovnických a informačních služeb. Již mnoho let před realizací tohoto projektu byla v českém knihovnictví patrná snaha o zefektivnění procesu katalogizace cestou sdílení katalogiza čních záznamů. Tyto snahy ale narážely na řadu potíží. Relativně lepší byla situace v oblasti naučné literatury, kde cluster „alephovských knihoven109“ dokázal řadu titulů zpracovat a cestou Národní knihovny ČR sdílet dostatečně rychle pro to, aby další knihovny mohly záznamy přejímat a nemusely vytvářet vlastní. V oblasti beletrie byla však situace podstatně horší a tak nebylo výjimkou, že stejný titul obdobným zp ůsobem podle stejných standardů zpracovávalo paralelně několik desítek katalogizátorů v různých knihovnách. Taková situace představovala plýtvání veřejnými prostředky.
Městská knihovna tedy připravila projekt CENTRAL, v jehož rámci se zavázala, že bude zpracovávat katalogizační záznamy beletrie ve standardu Národní knihovny ČR (to vyžadovalo poměrně hluboké zásahy do knihovnického systému Koniáš), a to tak rychle, aby je ostatní knihovny mohly přebírat v plném rozsahu – prakticky to znamená, že každý titul musí být zpracován v řádu hodin od chvíle, kdy se objeví poprvé na trhu. (Obvykle to MKP zvládá za jeden až dva dny, jen výjimečně za týden.) Takový závazek představoval pro MKP dodatečné náklady, o jejichž krytí požádala (a dále každý rok žádá) v rámci grantového programu VISK 1110. Z pohledu zřizovatele se tak jedná o rozpočtově
109 Tedy knihoven provádějících katalogizaci v knihovnickém systému Aleph společnosti ExLibris
110 Dotační program Ministerstva kultury ČR Veřejné informační služby knihoven, podprogram č. 1: Koordinační centrum programu a implementace Koncepce rozvoje knihoven v České republice
neutrální aktivitu, která však významně šetří finanční prostředky z rozpočtů dalších samospráv v ČR. Jedná se tedy o službu, kterou Praha poskytuje za peníze státu ostatním samosprávám s významnou celkovou úsporou pro daňové poplatníky.
Tyto příklady ukazují, jakým způsobem Městská knihovna v Praze přemýšlí o efektivnosti a hospodárnosti svých služeb. V mnoha případech není ani třeba sofistikovaných výpočtů, mnohdy stačí mantra, kterou se učí znovu a znovu opakovat všichni vedoucí zaměstnanci:
„Dělal bych to takhle za svoje peníze?“
2.3.5 Potenciál a rozvoj
Cena Knihovna roku je udělována každoročně od roku 2003 ministrem kultury České republiky (na základě nařízení vlády č.5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury) ve dvou kategoriích – základní knihovna (kde jsou knihovny nominovány v návaznosti na sout ěž Vesnice roku) a významný počin v oblasti poskytování knihovnických a informačních služeb. Městská knihovna v Praze získala toto ocenění třikrát:
V roce 2009 za zpřístupnění díla Karla Čapka v elektronické podobě - projekt Knihy Karla Čapka on-line: tento počin se stal počátkem budování vlastní vydavatelské činnosti v oblasti e-knih;
V roce 2020 za projekt CENTRAL jako rychlou centrální katalogiza ční službu, šetřící knihovnicím a knihovníkům čas, který mohou věnovat více svým čtenářům a čtenářkám;
V roce 2023 za Kiosek – první samoobslužnou pobo čku v síti Městské knihovny v Praze (a ČR).
Městská knihovna v Praze se tak stala první a dosud jedinou knihovnou v České republice, která toto ocenění ministra kultury získala třikrát. Byla také mezi prvními knihovnami, které získaly ocenění
Bibliotheca Inspirans udělované Nadací OSF a Českou spořitelnou.
Pokud hledáme příčiny tohoto úspěchu, nelze si nevzpomenout na poněkud cynicky formulovanou poučku, kterou autoru této koncepce kdysi řekl jeden manažer z komerční sféry: „Nejdůležitějším aktivem každé firmy je její know-how. A tohle know-how se každé odpoledne sebere a jde dom ů. Tak si hlídej, aby druhý den ráno zase přišlo…“
Lze snad polemizovat s dikcí tohoto výroku, ale těžko s jeho poselstvím. Schopnost rozvoje, inovací a růstu stojí a padá se schopnostmi a motivací zaměstnanců. Jen zaměstnanci, kteří rozumí své práci a mají chuť a schopnost ji nejen vykonávat, ale i posouvat dál, tvo ří inovační potenciál organizace.
Knihovna má to štěstí, že má ve svých řadách nemálo takových lidí. Kupříkladu medaili Z. V. Tobolky za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, kterou uděluje Nadace knihoven a Sdružení knihoven ČR získají v každém roce tři lidé. V posledních čtyřech ročnících111 byl mezi oceněnými vždy jeden zaměstnanec MKP: JUDr. Tereza Danielisová (2019), Vojtěch Vojtíšek (2021), PhDr. Zuzana Kopencová (2022), Miloslav Linc (2023). A hlavní knihovnice MKP, Mgr. Jaroslava Štěrbová (která je nositelkou medaile Z. V. Tobolky již od roku 2015) obdržela v roce 2023 od Svazu knihovníků a informačních pracovníků titul Pražská knihovnice.
111 V roce 2020 nebyla medaile udělena z důvodu covidových opatření
Městská knihovna v Praze se snaží i procesně podpořit inovační potenciál a schopnost dalšího rozvoje. Mezi nástroje používané v tomto směru patří:
Intranet budovaný na principu Wiki – umožňuje každému zaměstnanci reagovat k jakémukoliv tématu, či napsat vlastní článek. Jednou z rubrik intranetu je rubrika nazvaná Oddělení kritické komunikace, která je přímo určena k publikování disentních a polemických stanovisek112. Jakkoliv nejsou příspěvky v této rubrice pro vedení knihovny zpravidla radostným čtením, jsou příležitostí k reflexi a rozvoji. Celý intranet je také maximálně transparentní – každý zaměstnanec má možnost podívat se, co je na programu p říští porady grémia ředitele, a může jednotlivé body i komentovat. A hned po poradě, respektive i v jejím průběhu, si může přečíst přijaté závěry.
Kreatorium je další speciální rubrikou intranetu, kde se scházejí nápady a inspirace od zaměstnanců, co by knihovna mohla dělat, či jak by mohla inovovat své služby. Ke každému námětu se pak zpravidla rozvine na stránkách Kreatoria diskuse, ve které se mají další zaměstnanci možnost vyjádřit, zda nápad považují za dobrý; diskutují se náklady a realizovatelnost atd.
Vzdělávání zaměstnanců je jednou z personálních priorit. V zásad ě by každý zaměstnanec měl strávit vlastním vzděláváním a rozvojem nejméně třicet hodin ročně – mnozí zaměstnanci ale tuto hodnotu překračují několikanásobně113. Samozřejmou součástí vzdělávání je také strukturovaný adaptační proces pro nové zaměstnance a systém mandatorních (převážně bezpečnostních) školení. Velký zájem je o jazykové kurzy, zaměstnancům se také nabízí paleta e-learningových kurzů. Knihovna je také pořadatelem či spolupořadatelem odborných konferencí, které představují pro zaměstnance další možnosti rozšiřování a prohlubování znalostí. Na zkušenosti ze vzdělávání zaměstnanců také navazuje projekt MKP Kultura vzdělává a spojuje financovaný v rámci Národního plánu obnovy, komponenta Status umělce. Tento projekt nabízí kulturním pracovníkům (zdaleka tedy nejen knihovníkům) rozšiřování jejich znalostí a dovednosti v managementu, informačních technologiích a ekonomii.
Erasmus+ – knihovna je akreditovanou organizací evropského programu Erasmus+, díky kterému umožňuje (za peníze EU) zaměstnancům studijní pobyty v zahrani čí.
Odborné týmy jsou ustavovány na omezenou dobu k řešení inovačních a rozvojových úkolů. Setkávají se v nich zaměstnanci napříč organizační strukturou, řadoví zaměstnanci s manažery z jiných útvarů. Týmů zpravidla funguje současně celá řada, v některých letech překročil počet zároveň pracujících týmů dvě desítky. Jsou nejen nástrojem faktických inovací, kdy týmy připravují podklady pro manažerské rozhodování, jsou i nástrojem propojování útvarů či příležitostí k „horizontální kariéře“, tedy možností vyzkoušet si něco nového. Zároveň jsou nástrojem budování „kádrových rezerv“ – možností vytipovat schopné a motivované pracovníky k budoucímu kariérnímu postupu.
Řízení pracovního výkonu – Vlastní sebevzdělávání zaměstnanců je také jedním z témat každoročního Řízení pracovního výkonu, tedy hodnotícího a plánovacího pohovoru, který
112 Právě ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, probíhá v rubrice ostrá polemika o vnitřní komunikaci v souvislosti s hromadnou vraždou na FF UK 21. 12. 2023. Zaměstnanci polemizují, zda měli během událostí a po nich včas dostatek relevantních informací od vedení knihovny.
113 Knihovna má vypracovaný kreditní systém, který různé vzdělávací aktivity přepočítává různými koeficienty. Kupříkladu aktivní vystupování na konferencích, prezentování apod. jsou hodnoceny výše, než samostudium.
každý zaměstnanec MKP (s výjimkou ředitele) absolvuje se svým přímým nadřízeným. Součástí pohovoru je strukturované sebehodnocení zaměstnance a zároveň hodnocení vedoucím ve stejné struktuře, rekapitulace úkolů a splněných cílů uplynulého roku a stanovení cílů nových – zde se používá technika Management by objectives (MBO), při které základní návrh svých cílů pro další období přináší sám zaměstnanec a vede o nich se svým nadřízeným diskusi.
Vnitřní granty jsou jednou z rozpočtových položek MKP a jsou příležitostí pro nápady, návrhy a projekty, jejichž náklady nejsou velké a jež mohou zajímavě ozvláštnit, doplnit nebo obohatit služby knihovny. Neboli: „Vymys lete a zpracujte zlepšovák a zkuste při tom nepřekročit hranici deseti tisíc.“ O vnitřní grant se může ucházet jakýkoliv zaměstnanec (s výjimkou vedení), projekty posuzuje šestičlenná komise složená z řadových zaměstnanců (tedy nikoliv vedoucích).
Young & Punk – V MKP pracuje řada kolegů skoro celý profesní život; u některých to znamená několik dekád. Tito dlouhodobí zaměstnanci vnášejí do činnosti knihovny stabilitu a zkušenost. Vedle nich ale dostávají příležitost mladí začínající pracovníci, kteří přinášejí dynamiku a neotřelé nápady. Výše uvedené mechanismy jim k tomu dávají prostor –zapojování do týmů, možnost vnitřních grantů či komunikace prostřednictvím Kreatoria a dalších rubrik intranetu by měly vést k tomu, aby jejich iniciativa nezapadla.
Quick & Dirty – Knihovny jsou obecn ě konzervativní a opatrné instituce. Z dlouhodobého hlediska je většina problémů v knihovnách způsobena nikoliv tím, že se udělalo něco, co se udělat nemělo, ale tím, že se neudělalo, co se udělat mělo. MKP se snaží tuto určitou těžkopádnost rozvolnit principem Quick & Dirty, tedy uplatnění přístupu Pojďme to zkusit a uvidíme, jak to dopadne. Z dlouhodobého hlediska pak tento přístup jen zřídka vede k větším problémům (knihovníci jsou po řád opatrní), ale velmi často urychluje žádoucí změny v procesech a službách. Sofistikovanější verzí přístupu Quick & Dirty je technika Designového myšlení114
Věda a výzkum – Městská knihovna v Praze je (jako jedna z mála českých knihoven) zapsána na seznam výzkumných organizací. To se jí poda řilo zejména díky dlouhodobé výzkumné práci (zejména výzkum na poli měření efektivnosti veřejných knihoven zmíněný v kapitole 2.3.4). Spolupracuje ale i na řadě dalších výzkumných projektů zejména s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou v Brně. S těmito univerzitami také spolupracuje v oblasti výuky studentů.
Jakkoliv má MKP skvělý rozvojový potenciál, který i dobře využívá, je ohrožena neschopností konkurovat platy nabídce na pracovním trhu v Praze (viz kapitola 2.2.3).
114 Viz např.: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/30/26/83/designove_mysleni_pro_knihovny.pdf
2.4 SWOT analýza
SWOT analýza115 představuje strategický plánovací nástroj používaný pro hodnocení silných stránek (Strengths), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) organizace. Jejím cílem je identifikovat klíčové vnitřní a vnější faktory, které jsou důležité pro optimální naplňování poslání organizace. Silné a slabé stránky jsou přitom interní faktory organizace, zatímco příležitosti a hrozby jsou vnější.
SWOT analýza umožňuje předchozí výsledky analýzy vnějšího prostředí (jak byla provedena v kapitole 2.2) a analýzy vnitřního prostředí (jak byla provedena v kapitole 2.3) uvést do vzájemné relace.
Nejdůležitější jsou pak tzv. signifikantní vazby, tedy situace, kdy buď nějaká vnější příležitost přímo koresponduje s nějakou vnitřní silnou stránkou, nebo naopak situace, kdy n ějaká vnější hrozba přímo koresponduje s vnitřní slabinou. Zatímco v prvním případě se jedná o konkurenční výhodu, na které je možné tvořit ofenzivní strategické záměry; v druhém případě se jedná o strategické ohrožení, které vyžaduje formulaci defenzivní strategie či ochranných opatření.
2.4.1 Strengths – silné stránky MKP
Podpora ze strany města: MKP má podporu městského vedení a její činnost je zakotvena ve strategických dokumentech města.
Široké spektrum služeb: MKP nabízí širokou škálu služeb, od základního půjčování knih až po specializované informační služby, což z ní činí důležitou vzdělávací a kulturní instituci pro obyvatele Prahy.
Přizpůsobivost a flexibilita: MKP prokázala schopnost přizpůsobovat se měnícím se potřebám a trendům, což je klíčové pro její dlouhodobý úspěch a relevanci. Opírá se při tom o propracované systémy vnitřní participace (vnitřní granty, týmová práce, transparentní wiki intranet a další).
Rozsáhlý knihovní fond: MKP vlastní bohatý a rozmanitý knihovní fond, včetně specializovaných fondů (pragensijní, hudební, divadelní a filmový, artotéka, vzácné tisky), který je zásadní pro poskytování kvalitních služeb. Fond obsahuje dokumenty různých žánrů a formátů, což umožňuje knihovně uspokojit široký rozsah informa čních a vzdělávacích potřeb uživatelů. MKP pravidelně aktualizuje své fondy, aby zajistila, že zůstávají relevantní a odpovídají současným trendům a potřebám uživatelů
Strategické umístění poboček: Pobočky knihovny jsou strategicky rozmístěny po celém městě (s výjimkou okrajových částí), což zvyšuje její dostupnost a působnost. Toto umístění napomáhá integraci komunit a poskytuje pohodlný p řístup ke knihovním službám pro většinu obyvatel města.
Osobnosti: MKP má klíčové pozice vesměs obsazeny vysoko kvalifikovanými a motivovanými knihovníky a specialisty; včetně celostátně i mezinárodně respektovaných osobností, které jsou zásadní pro poskytování kvalitních služeb a rozvoj inovativních programů
Moderní technologie a inovace: MKP implementuje moderní technologie, jako je RFID, což zefektivňuje její provoz a zvyšuje pohodlí uživatelů. Tato technologická vyspělost umožňuje knihovně lépe reagovat na současné a budoucí potřeby uživatelů. Zásadní roli hraje samoobslužnost jako koncept, kterému se MKP intenzivně věnuje.
115 Viz např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT
Kulturní a vzdělávací programy: Knihovna pořádá různé kulturní a vzdělávací programy, které přispívají k rozvoji místních komunit a zvyšují kulturní pov ědomí. Tyto aktivity přitahují různé skupiny uživatelů a podporují celoživotní vzd ělávání.
Spolupráce a partnerství: MKP spolupracuje s různými organizacemi a institucemi, což rozšiřuje její služby a posiluje její postavení v komunit ě. Tato partnerství přispívají k inovacím a umožňují knihovně lépe reagovat na potřeby a zájmy uživatelů
Prokazatelná efektivita činnosti MKP: dlouhodobý důraz na efektivnost procesů včetně teoretického výzkumu v této oblasti dávají daňovým poplatníkům záruku účelného, hospodárného a efektivního zacházení s jejich prostředky.
Rozsáhlá online přítomnost: Knihovna má silnou online přítomnost, včetně digitálních kolekcí a služeb, které umožňují uživatelům přístup ke knihovním zdrojům i na dálku. Klíčová je v tomto směru především E-knihovna, její fond, související zkušenosti a know-how, a fungující digitalizační pracoviště
Vlastní knihovní systém Koniáš: Koniáš vyvíjený na půdě MKP představuje flexibilní nástroj designovaný přímo na míru specifickým knihovnickým procesům.
Důraz na udržitelnost a ekologii: Knihovna klade velký důraz na ekologické a udržitelné praktiky, což zlepšuje její image a odpovídá současným společenským trendům. Dlouholeté zkušenosti s cirkulární ekonomikou a efektivní výpůjční logistika vytvářejí další potenciál v této oblasti.
Inovativní přístupy v edukaci: MKP přijímá inovativní metody a přístupy ve vzdělávání, což zvyšuje její atraktivitu a efektivitu v oblasti vzdělávacích služeb v četně programů pro děti a mládež, což zvyšuje její hodnotu a přitažlivost pro různé skupiny uživatelů
Síťové a komunitní zapojení: Knihovna má silné vazby na místní komunitu a aktivně spolupracuje s různými komunitními skupinami, což posiluje její sociální dopad.
Efektivní management a organizace: Efektivní organizační struktura a management umožňují MKP účinně spravovat své zdroje a operace.
Rozvoj digitální gramotnosti: MKP klade důraz na rozvoj digitální gramotnosti uživatelů, což je stále více důležité v digitálním věku.
Podpora výzkumu a vzdělání: Knihovna podporuje výzkumné a vzdělávací aktivity a spolupracuje s univerzitami a výzkumnými institucemi, což rozšiřuje její edukační a výzkumné možnosti a přispívá k rozvoji vědomostní společnosti a odborné komunity.
Podpora lokálních umělců a autorů: Knihovna podporuje místní umělce a autory, což přispívá k rozvoji lokální kulturní scény.
Účast na mezinárodních projektech: MKP se účastní mezinárodních projektů a partnerství, což zvyšuje její viditelnost a umožňuje výměnu znalostí a zkušeností.
2.4.2 Weaknesses – slabé stránky MKP
Omezené finanční zdroje: MKP čelí výzvám spojeným s omezenými finančními zdroji, což může omezovat její schopnost aktualizovat a rozši řovat služby, investovat do nových technologií a udržovat a rozvíjet infrastrukturu.
Omezené personální kapacity: Existují omezení ve smyslu personálních kapacit, což m ůže mít dopad na kvalitu a rozsah nabízených služeb. V řadě případů je klíčovým problémem
nemožnost udržet motivované a kvalifikované zaměstnance z důvodu zcela neadekvátního platového ohodnocení.
Nízké platy: Nespokojenost zaměstnanců s platovým ohodnocením, které v mnoha případech neumožňuje důstojný život v Praze, přímo ohrožuje budoucí fungování knihovny.
Stárnutí infrastruktury: Některé budovy a zařízení knihovny vykazují známky stárnutí a potřebují renovaci nebo modernizaci, což může omezovat jejich funkčnost a atraktivitu pro veřejnost.
Nedostatečné prostory Ústřední knihovny: Historická sto let stará budova vyžaduje čtvrt století od poslední renovace hlubší stavební zásah, aby mohla plně sloužit svému účelu.
Závislost na veřejném financování: Silná závislost na veřejném financování společně s meziroční finanční diskontinuitou příspěvkové organizace činí MKP zranitelnou vůči změnám v rozpočtových prioritách a politických rozhodnutích.
Potřeba rozvoje digitální gramotnosti zaměstnanců: MKP se musí vyrovnávat s výzvou rozvíjet digitální gramotnost všech svých zam ěstnanců, což je nezbytné pro efektivní poskytování digitálních služeb a zdrojů
Problémy s údržbou a provozem objektů: Existují problémy s údržbou a provozem objektů, ve kterých knihovna působí, což může mít negativní dopad na uživatelský komfort a bezpečnost. Část těchto problémů je ovšem zcela nebo částečně mimo dosah MKP, neboť je zaviněna přístupem vlastníků či správců objektů
Omezený dosah v některých částech města: MKP může mít omezený dosah a přítomnost v některých oblastech města (např. Praha 12 a Praha 14), což omezuje její schopnost sloužit širší komunitě
Obtížná vnitřní komunikace: Vnitřní komunikace je komplikována velikostí organizace (bezmála 500 fyzických zaměstnanců) a její územní roztříštěností (52 oddělených lokací).
Vlastní knihovní systém Koniáš: Další vývoj Koniáše je potenciáln ě ohrožen v případě personálního oslabení ICT.
Knihovna jako měkký cíl: Knihovna je z bezpečnostního hlediska tzv. m ěkkým cílem, což znamená větší riziko násilného útoku na životy a zdraví.
Nedostatečné skladové kapacity: Knihovna nemá dostatečné skladové kapacity pro efektivní uložení a využití knihovního fondu.
2.4.3 Opportunities – příležitosti
Stabilní podpora města: Dlouhodobá podpora pro činnost MKP jak ze strany politické reprezentace (napříč politickým spektrem) tak ze strany úřadu a respekt k autonomii rozhodování knihovny v odborných věcech vytváří pro činnost knihovny bezpečné zázemí.
Zvýšený důraz na komunitní služby: Rostoucí potřeba komunitních služeb poskytuje příležitost pro knihovnu stát se centrem komunitního života.
Inovace v technologii a digitálních médiích: Pokrok v technologiích a digitálních médiích může poskytnout nové nástroje pro zlepšení knihovních služeb a zkušeností uživatelů.
Zvýšení vzdělávacích potřeb: Rozšiřující se potřeba celoživotního vzdělávání představuje příležitost pro rozvoj vzdělávacích programů. Celosvětový posun k digitálnímu vzdělávání může knihovně poskytnout nové možnosti pro online kurzy a workshopy.
Sociální a kulturní aktivity: Růst zájmu o lokální kulturu a komunitní akce může posílit roli knihovny jako centra komunitního života.
Digitální inkluze: Snahy o překlenutí digitální propasti mohou vytvo řit poptávku po vzdělávacích a technologických službách knihovny.
Rozvoj partnerství: Spolupráce s místními organizacemi a institucemi m ůže rozšířit dosah a dopad knihovních služeb.
Růst online vzdělávání: Rozšíření online vzdělávání představuje příležitost pro MKP nabízet doplňkové zdroje a vzdělávací služby.
Zvýšení kulturního zájmu: Rostoucí zájem o kulturu a historii může vést k většímu využívání knihovních služeb a materiálů
Expanze městské infrastruktury: Rozvoj městské infrastruktury, jako je veřejná doprava, může zvýšit přístupnost knihovny.
Podpora udržitelných iniciativ: Zvýšený důraz na udržitelnost a ekologii – mimo jiné poptávka po službách cirkulární ekonomiky – může vést k novým programům a partnerstvím.
Rozvoj nových formátů obsahu: Rozvoj audioknih a e-knih nabízí nové možnosti pro rozší ření knihovních fondů
Globální vzájemná spolupráce: Možnosti pro mezinárodní spolupráci v oblasti kultury a vzdělávání se mohou rozší řit, což umožní knihovně nabídnout různorodější obsah.
Podpora ze strany města a státu: Možné zvýšení finanční podpory od města nebo státu může přinést nové příležitosti pro rozvoj a inovace.
Podpora ze strany komunitních grantů a fondů: Možnosti získávání finanční podpory z komunitních grantů a fondů mohou umožnit realizaci inovativních projektů.
Zvýšený zájem o místní historii: Rostoucí zájem o místní historii a kulturní dědictví nabízí příležitosti pro speciální výstavy a projekty.
Společenský důraz na duševní zdraví: Zvýšené povědomí o duševním zdraví může vést k větší poptávce po knihovních programech zaměřených na wellness a relaxaci.
Rozvoj chytrých městských technologií: Integrace s městskými chytrými technologiemi může zlepšit přístupnost a viditelnost knihovny.
Rozvoj domácího umění a řemesel: Zvýšený zájem o volnočasové umění a řemesla může vést k novým programům, aktivitám a partnerstvím.
Globální iniciativy pro podporu knihoven: Účast na mezinárodních projektech a iniciativách může podpořit rozvoj knihovny a její služeb.
Praha – město literatury: Prestižní titul UNESCO představuje dlouhodobý komunikační kapitál pro prezentaci Prahy v oblasti literatury a potažmo i knihovních služeb.
Výstavba Vltavské filharmonie: začlenění hudební knihovny do provozu prestižních prostor Vltavské filharmonie nabízí širší využití hudebních fond ů MKP a podporu nízkoprahových i vysoce odborných hudebních aktivit.
2.4.4 Threats – hrozby
Konkurence digitálních médií: Narůstající popularita digitálních médií a online zdrojů představuje přímou konkurenci pro tradiční využití knihovny a jejích fyzických fondů
Konkurence na trhu práce: Mzdová úroveň v Praze tlačená nahoru vysokými životními náklady (především na bydlení) představuje pro kulturní sektor čím dál větší problém.
Kvalifikační požadavky na knihovníky neodpovídají jejich platovému za řazení.
Změny v kulturních trendech: Posuny v kulturních trendech a zájmech mohou vést k poklesu zájmu o tradiční knihovní služby. Pokles zájmu o tradiční četbu může ovlivnit využití knihovny a jejích fondů.
Změny ve vzdělávacím systému: Inovace a reformy ve vzdělávacím systému mohou zm ěnit způsob, jakým se lidé učí a přistupují k informacím, rostoucí popularita online vzdělávacích platforem může snižovat tradiční využití knihoven. Rostoucí důraz na digitální formy vzdělávání omezí potřebu fyzických knihovních zdrojů, studenti a další uživatelé mohou upřednostňovat online zdroje pro pohodlný přístup k informacím.
Narůstající napětí ve společnosti: Společnost se čím dál více polarizuje, vytrácí se shoda na byť základních hodnotách. MKP může čelit výzvám spojeným se ztrátou d ůvěry veřejnosti v tradiční instituce. Šíření dezinformací a fake news může podkopat důvěru veřejnosti v informační zdroje, včetně knihoven, které musí aktivně bojovat proti těmto trendům.
Nedostatek vhodných nemovitostí v Praze: MKP má velmi omezené možnosti při restrukturalizaci své sítě, protože vyhovujících prostor vlastněných městem je minimum; v soukromých prostorách je pak nájemné neudržitelně vysoké.
Špatná ekonomická situace ČR způsobená globálními krizemi, obecn ě nedobrá situace veřejných rozpočtů
Rozvoj technologických inovací: Rychlý rozvoj technologických inovací může představovat výzvu pro MKP v udržování aktuálnosti svých služeb a infrastruktury v oblasti digitálních technologií.
Výzvy v oblasti udržitelnosti: Globální ekologické výzvy a tlak na udržitelnost mohou ovlivnit provoz MKP.
Nárůst alternativních informačních zdrojů: Rozšíření alternativních informačních platforem může snížit důležitost knihoven jako primárního zdroje informací.
Výzvy v oblasti inkluze: S rostoucím důrazem na inkluzi a přístupnost se MKP musí vyrovnávat s výzvami spojenými s poskytováním bezbariérového přístupu pro všechny uživatele. Růst digitální propasti m ůže ztížit přístup některých skupin obyvatelstva k digitálním knihovním službám. V multikulturní společnosti se MKP musí vyrovnávat s výzvami spojenými s poskytováním služeb pro různé jazykové a kulturní skupiny.
Obavy z ochrany osobních údajů: S rostoucím důrazem na digitální služby se zvyšují také obavy o ochranu osobních údaj ů. MKP musí zajistit silnou ochranu dat a soukromí svých uživatelů a být schopna o tom své uživatele přesvědčit.
Výzvy pandemií a zdravotních krizí: Pandemie a zdravotní krize mohou významně omezit přístup veřejnosti do fyzických prostor knihoven a nutí je k rychlé adaptaci a poskytování online služeb.
Změny v autorském právu: Změny v autorských právech a přístupu k informacím mohou omezit možnosti knihoven poskytovat určité materiály a zdroje.
Nástup AI, která může řadu služeb knihovny učinit obsoletními.
2.4.5 Shrnutí SWOT analýzy Pozitivní vlivy
Strengths:
Podpora ze strany města
Široké spektrum služeb
Přizpůsobivost a flexibilita
Rozsáhlý knihovní fond
Strategické umístění poboček
Osobnosti
Moderní technologie a inovace
Kulturní a vzdělávací programy
Spolupráce a partnerství
Prokazatelná efektivita činnosti MKP
Rozsáhlá online přítomnost
Vlastní knihovní systém Koniáš
Důraz na udržitelnost a ekologii
Inovativní přístupy v edukaci
Síťové a komunitní zapojení
Efektivní management a organizace
Rozvoj digitální gramotnosti
Podpora výzkumu a vzdělání
Podpora lokálních umělců a autorů
Účast na mezinárodních projektech
Opportunities:
Stabilní podpora města
Zvýšený důraz na komunitní služby
Inovace v technologii a digitálních médiích
Zvýšení vzdělávacích potřeb
Sociální a kulturní aktivity
Digitální inkluze
Rozvoj partnerství
