Malé kvízové posezení
Městské knihovny v Praze
autor: Michael Borovička
2023
Proč kvíz v knihovně?
Spíš proč ne? Pokud v dnešní době již není výlučným posláním knihoven pouze poskytovat knihovní a informační služby, ale podílet se také na kulturně-vzdělávací činnosti a podporovat soudržnost komunit, může být vědomostní kvíz jednou z cest.
Jak to u nás začalo? Asi nepřekvapí, že skupinku kolegyň jednoduše napadlo, proč v knihovně neudělat třeba kvíz. Leckdo zná tzv. pub quiz anebo byl i přímo jeho účastníkem, takže předobraz podoby fungování celé záležitosti byl již na světě.
Dílky skládačky
Základní idea je prostá, jde o hru jednotlivých týmů proti sobě, kdy účastníci v rámci různých tematických okruhů zodpovídají bodované otázky, a tým s nejvyšším skóre se stává vítězem.
Konkrétní podoba soutěže jako je délka, počet témat, počet otázek v tématech, bodové hodnocení, nemá nějakou vstupní ideální formu a vzniká dílem odhadem a dílem zjišťováním přes zpětnou vazbu od účastníků. Následující řádky pojednávání o našich zkušenostech. O tom, co se osvědčilo nám, ale v zásadě je na každém organizátorovi, aby navrhl skladbu hry podle sebe a následně ji případně přizpůsobil.
Délka trvání
Na začátku jsme vlastně nevěděli, jak by měl být kvíz dlouhý. Pokud jde někdo na hospodský kvíz, buď má již představu anebo zkrátka posedí s přáteli bez ohledu na to, že mu soutěž už připadá dlouhá.
Do knihovny však zájemci přijdou spíše čistě na kvíz, možná si někdo něco půjčí a podobně, ale v zásadě nepřijdou jen tak posedět a při té příležitosti si i třeba zasoutěžit ve vědomostním kvízu. Raději jsme tedy volili kratší dobu trvání, cca hodinu a půl, aby to zase nebyl příliš kraťas, no a uvidí se. Ukázalo se, že časové rozpětí bylo přijato dobře, někomu vyloženě sedí, jiní by raději ještě o něco delší hru. Zůstáváme tedy u časového rozsahu 1,5 – 2 hodiny.
Ono se to může zdát dost, ale třeba si uvědomit, že součástí průběhu je i určitý čas pro týmy si rozmyslet odpovědi, vybrání odpovědních archů a jejich vyhodnocení po každém kole. Poté co jsou od všech skupin odpovědi vybrány, správná znění také i přečteme. Je to dobré kvůli přehledu pro týmy, že bodové hodnocení odpovídá a nestala se chyba, ale také to rozvíjí vědomostně-zvědavostní aspekt hry, o čemž bude řeč ještě dále. Aby to mohlo vše proběhnout a zároveň lidé získali i slušnou porci toho, pro co vlastně přišli, na nějaký čas to vydá.
Témata, bodování otázek a jejich obtížnost
Jedna hra vyžaduje přípravu šesti témat, která jsou od začátku vypsána na flipchart/tabuli, aby je moli všichni vidět. Jedno téma obsahuje pět otázek. V jedné hře jsou však hrána témata jen čtyři z prezentovaných šesti.
Menší odbočka k tomu, jakým způsobem a proč. Důvod je spíše subjektivní, přišlo nám, že do soutěže tak zavedeme malý prvek „napětí“ nebo naopak očekávání. Pokud týmu určitá oblast vyhovuje lépe, tak se těší, že na řadu přijde, na druhé straně, pokud má za to, že to není jeho silná stránka, bude raději, aby se na něj nedostalo.
Kromě témat má ve hře své místo i specifický typ otázek, kterým říkáme tipovačky. Jak název napovídá, jedná se o dotaz na něco, co soutěžící mohou jen stěží vědět, jako například kolik bublinek se průměrně nachází ve sklenici šampaňského, nebo co vědět ani nemohou, kupříkladu kolik krabiček od čokolády je vyfoceno na hromádce na obrázku. Vítězem tipovací mezihry je tým, který je svým odhadem nejblíže správné odpovědi.
Tipovačkami jsme do hry chtěli vložit otázky, respektive informace, které mohou být řekněme kuriózní a obodovali je dvěma body namísto obvyklého jednoho, aby mohl i prvek náhody (pokud možno zajímavý či zábavný), případně (ale jen malinko), pohnout misky vah při vyrovnaném konečném skóre týmů na jednu či druhou stranu.
Tipovačky mají ještě jednu úlohu a to tu, že tým, který je nejblíže správné odpovědi, hází kostkou, kterou volí jedno ze šesti témat.
Témata mohou být svou náplní všelijaká. Z oblasti kultury, vědy, sportu, místopisu, z domova i ze světa. Někdy používáme luštění jazykových přesmyček, přísloví vyjádřená piktogramy nebo i mechanické rébusy. No a někdy bylo téma třeba „zelená“. Zahrnovalo různé otázky, jejichž společným jmenovatelem byla… zelená.
Pořádali jsme též kvízy k různým příležitostem jako Noc divadel, Noc muzeí či fantasy-cony anebo komiks-cony. Podle toho jsme pak upravovali i znění témat.
K obtížnosti otázek. Snažíme se držet pravidla, že v jednom tématu máme jednu otázku lehkou, dvě středně obtížné a jednu těžkou. Ale ve skutečnosti je takové posuzování alchymie, na kterou stěží platí nějaká pravidla. Asi by nebyl takový problém přijít s lehkými otázkami nebo naopak těžkými. Ale najít něco mezi… Všichni inklinujeme k nějaké oblasti zájmu, máme o tom či o onom různě podrobné anebo povšechné znalosti, něco je mám bližší než něco jiného.
Jak to tedy řešíme? Soutěž probíhá v celkem dost neformálním duchu, takže není problém mít zpětnou vazbu i přímo v reálném čase. Zpětná vazba pro nás mimochodem byla, zvláště v počátcích, důležitá. Ptali jsme se na všechno počínaje délkou hry, přes podobu témat, po obtížnost otázek, na názory na tipovačky. Nyní už nějakou dobu lze říci, že provozujeme hru v určité ustálené formě…
V poslední době se však začal objevovat nový prvek a sice, že účastníci, zejména ti dlouhodobí, mají zájem o zpracování tématu nebo dokonce celé soutěže. Tuto možnost jsme hráčům nabízeli již v minulosti, tehdy však nikoho neoslovila, nyní se tyto nabídky začaly spontánně objevovat a my je vítáme.
Zpracovatelé otázek dodají materiál, sami ho přednesou, včetně správných odpovědí, které často obohatí o nějakou zajímavost či kontext a tím tak dávají do pléna něco, k čemu sami mají nějaký osobní vztah. Druzí jsou naopak zvědavi, s čím zajímavým či s jakou výzvou přijde jejich kolega, kterého obvykle z kvízu již dlouho znají. Hra tím tak získává určitý komunitní rozměr.
Vybavení, pomůcky, propagace a ceny pro vítěze
Ohledně pomůcek či techniky jen stručné shrnutí toho co používáme. Je jasné, že žádné sofistikované vybavení potřeba není.
V knihovně obvykle kvíz pořádáme v klubovně, což je místnost, která pojme maximum 40 lidí. To je z hlediska zájmu účastníků dostatečné, i když v poslední době jsou náznaky, že by kapacita možná nemusela stačit. Dáváme zájemcům možnost zarezervovat si místo po telefonu, emailu nebo osobně, ale zatím to byla spíše formalita, protože návštěvnost nepřesahovala možnosti. Pokud by se ukázalo rezervování míst jako nutnost, kromě výše uvedených možností, bychom pravděpodobně ještě zavedli rezervaci pomocí Google formulářů.
Témata jsme si navykli zpracovávat MS PowerPointu a promítat na plátno, potřeba je tedy notebook a projektor. Určitě to však není podmínka. Otázky čteme pro lepší efekt i nahlas. Několikrát jsme pořádali kvíz bez projekce například na přilehlém náměstí, kde probíhají různé kulturní akce. Mimochodem, ohlasy na venkovní posezení, kdy to počasí dovoluje, byly jednoznačně dobré, což je také možnost, jak udělat soutěž atraktivnější.
Co se týká dalšího vybavení, tak pak asi jen zbývají odpovědní archy pro soutěžící ke každému kolu a papírky na odpovědi tipovacích otázek.
Ceny pro vítěze jsou dvojí. Jednak jsou to knihy, které jsme měli od
nakladatelství Grada a nyní máme od knihkupectví Kosmas. Získali jsme je dohodou v rámci reciprocity, kdy organizace poskytly knihy a my je na oplátku zmíníme při soutěži nebo na některých našich propagačních kanálech. Nejsou to samozřejmě poslední bestselery, jsou starší, ale vypadají jako nové a z různých oblastí, jako příjemná pozornost pro vítězný tým zcela postačují. Účastnící jsou obvykle více či méně čtenáři, takže si pokaždé nějaké rádi vyberou.
Cena, kterou obvykle odměňujeme místo druhé, vzešla z kooperace s naším Kulturně vzdělávacím centrem, což je oddělení knihovny, jež se věnuje stejnojmenné činnosti. Kromě filmových projekcí a koncertů, pořádá vzdělávací přednášky na různá témata. Po dohodě s nimi každý měsíc vybereme nějaký přednáškový pořad, který je jinak placený, a na který pak naši soutěžící obdrží poukázku.
K propagačním nástrojům. Primárně používáme webové stránky knihovny a letáky, které umisťujeme v prostorách knihovny a na elektronické nástěnky. Kvízy v knihovně mají vlastní FB skupinu, kam jsou pozvánky také umisťovány –https://www.facebook.com/groups/2117809041608748.
V počátcích jsme roznášeli letáky na různá místa po Praze, včetně některých podniků, kde se pub quizy konají. Nyní už používáme jen zmíněné informační kanály, protože jednak máme pevné návštěvnické jádro a také, když se ptáme nových příchozích, odkud se o nás dozvěděli, zjišťujeme, že především z webových stránek a možná ještě častěji z propagačních letáků v prostorách knihovny.
Význam pro účastníky: zábava/vzdělání
Co vlastně vnímáme jako význam celého tohoto počínání? V podstatě je to zejména svého druhu zábava. Setkání nejsou taková, že lidé sedí, pekelně se soustředí a zapisují odpovědi. V mezičasech, kdy vyhodnocujeme, panuje čilý hovor a nějaké ty vtípky či pobavené reakce nejsou neobvyklé v jakémkoli úseku hry.
A pak je tady vzdělávací složka, kdy se soutěžící cítí obohacení o informace. Jsou i tací, kteří si odpovědi na některé otázky sami pro sebe zapisují a v rámci oblastí, které je zajímají, takto činí systematicky a pravidelně. Jiným vyhovuje strávit příjemný čas s přáteli či známými s tím, že přitom i trochu protočí své mozkové závity a třeba se i něco zajímavého dozví.
Městská knihovna v Praze, Ústřední knihovna
michael.borovicka@mlp.cz
Michael Borovička