KÁVOVÁ GENERACE

Káva (pod. jméno) - nápoj, který pravidelně zachraňuje studenty noc před testem (a mě právě teď při psaní tohoto článku), velká část evropské a americké populace na něm má vybudovanou závislost a můžete si jej v dnešní době dopřát hned v několika variacích. Espresso, lungo, cappuccino, latte, flat white…

Zejména starší generace si dnes v kavárně často připadá jako ateista na mši, protože dny, kdy jste si mohli objednat pouze “rozpustnou” nebo “turka”, už jsou dávno pryč. Zato většina studentů chová k těmto místům značné sympatie. Je totiž ideální na relaxaci po náročném školním dni, na (nejen první) brigády, nebo třeba rande. Nemálo z nás už si někdy uvědomilo, že náš společenský život stojí díky těmto radostem tak nějak víc, než bychom chtěli, nebo jsme byli výrazně upozorněni některými rodinnými příslušníky, že toto tedy “za jejich mladých let” rozhodně normální nebylo. Pojďme se blíže podívat na to, co je káva vlastně zač, co dělá s lidským organismem a jaká je její funkce ve společnosti.

Víme, co vlastně pijeme a jaké to na nás má účinky?

Káva se připravuje pražením a následným rozdrcením semen kávovníku. Těch existuje hned několik druhů, z nichž nejpoužívanější jsou arabika a robusta. Nejčastějšími místy zpracování a původu jsou Brazílie, Vietnam, Kolumbie a Indonésie. Mezi hlavní složky kávy patří kofein - alkaloid, který stimuluje naši nervovou soustavu a dočasně potlačuje únavu. Jedním z jeho účinků je také zvyšování srdečního tepu, což je přínosné zejména pro lidi trpící astmatem. Při konzumaci více než pěti šálků kávy denně však dochází ke zvýšení rizika srdečních onemocnění, jako je například infarkt. Takováto spotřeba může také zapříčinit problémy s ledvinami. Podle různých zdrojů může kofein při vysokém množství způsobovat také problémy se soustředěním či zvýšenou podrážděnost.

Co je tedy ideální množství a jakými pravidly by se měl řídit běžný konzument kávy?

Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoznačná odpověď, protože účinky kávy se u každého projevují jinak, takže ideální množství se nedá přesně určit. Obecně by však neměla denní dávka kofeinu u zdravého člověka přesáhnout 400 mg kvalitního espressa - cca 5 šálků (dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin). Je také třeba mít na paměti, že působnost kofeinu úplně vymizí až 5 - 6 hodin po požití. Pokud konzumujete kávu pravidelně, váš organismus na ni začne být rezistentní a velmi snadno dochází k vytvoření závislosti.

To posléze vede k zamyšlení, zda je závislost na kávě v přiměřeném množství vůbec škodlivá? Koneckonců, tato “droga” je veřejně dostupná a naprosto legální, navíc je její užívání opravdu běžné. Je tedy nakonec na každém z nás, jak tuto problematiku vnímáme.

Měsíc bez kofeinu?

Při sbírání inspirace k napsání tohoto článku jsem narazila na několik lidí, kteří se rozhodli držet takzvaný “bezkofeinový měsíc”. Během tohoto předem určeného období vyškrtli ze svého jídelníčku většinu, nebo aspoň část nápojů a potravin s vyšším obsahem kofeinu. Cílem má údajně být sražení denní dávky kofeinu na minimum a někteří lidé drží tento kofeinový půst pravidelně jednou do roka, aby vždy po skončení začínali znova, téměř od nuly (např. ze čtyř šálků kávy denně na jeden za 2 - 3 dny/týden). Přišlo mi to jako zajímavý koncept, a protože si troufám tvrdit, že jsem na kávě sama dost závislá (ty čtyři šálky si při hektickém dni často dopřeji), rozhodla jsem se dobrovolně tuto originální mučící metodu podstoupit. Mým osudovým měsícem se stal říjen. Volba na něj padla hlavně proto, že to byl jediný měsíc, který mě dělil od uzávěrky, ale když jsem si uvědomila, že bez kávy budu celých třicet jedna dní, dost mě zatrnulo. Protože však razím heslo “Když už, tak už”, tak jsem se nevzdala a celý měsíc se mi podařilo nějak protrpět. Zde je výsledek: Podmínky při začátku testu: od 1.10. do 31.10. žádná káva, coca cola, energy drinky, černý ani zelený čaj. Dále žádná mléčná ani hořká čokoláda, nebo kakao (také obsahují určité množství kofeinu) a žádná bezkofeinová káva (placebo). 1. týden - prvních pár dní mi káva zas tak moc nechybí - je to lepší, než jsem čekala. Je víkend a mám dost času na vyvážený spánek i stravu. Poprvé po neskutečně dlouhé době se mi zdají sny, které si dokonce pamatuji. V některých figuruje i káva, na kterou mě lákají lidé okolo, ale já statečně vzdoruji. Aktualizace - ve škole to už je trochu horší. Největší problém nastává v momentě, kdy máte kamarády, které jste naučili pít kávu vy sami, ale zrovna teď vám jejich pravidelné návštěvy kavárny a “předodpoledkové kafe” příliš nepomáhají.

2. týden - pokaždé, když vidím zapnutý kávovar, mám nutkání zmáčknout tlačítko DOPPIO, nebo aspoň ESPRESSO. Jsou to snad abstinenční příznaky?! Začínám zjišťovat, že bez kávy můj organismus vůbec nezvládá jindy běžnou nálož činností. Před páteční večerní zkouškou orchestru jsem byla zvyklá kopnout do sebe aspoň ristretto (opravdu maličká kávička) a pak živě debatovat o smycích a prstokladech. Teď jsem se několikrát přistihla, že usínám v desetisekundové pauze mezi větami. Najednou už nejsem schopna studovat déle než do dvaadvaceti hodin a abych zvládla den, musela jsem začít snídat. A vůbec, celkově mě absence kofeinu nutí přeskládat svou stravu. Dostatečné a vyvážené stravování je totiž zřejmě jediný způsob, jak snížit tu nesmírnou únavu.

3. týden - je ze mě chodící zombie. Nic mě nebaví, protože jsem neustále unavená a při pohledu na kávu vyloženě slintám. Učinila jsem impulzivní rozhodnutí. V coopu měli ve slevě mléčnou čokoládu, a protože to je jediná potravina kromě kávy, která u mě prokazatelně potlačuje negativní pocity, tak nějak se stalo, že mi teď na stole leží prázdný obal. Ups. Haló, neviděl někdo moji seberegulaci?! Protože u mě momentálně převažuje silný pocit, že spáchala nežití. Začala jsem opět chodit s kamarády do kaváren a dávat si horkou čokoládu (aspoň že bílou, která kofein neobsahuje) jen kvůli pocitu, že mám něco teplého v kelímku.

4.týden - z důvodu výzkumu, ale i nesnesitelných abstinenčních příznaků, jsem se rozhodla, že celý týden zkusím pít bezkofeinovou kávu (plus mínus jeden šálek denně) a uvidím, jestli na mě účinkuje jako placebo.

Poznatek: dala jsem si po téměř měsíci bezkofeinovou KÁVU v kavárně. Mňam. Už při pouhém pohledu na elegantně vyvedený šálek bezkofeinového cappuccina se mi v hrudi rozlil pocit absolutního štěstí. Nejdříve jsem se zdráhala uvěřit, že se tohle opravdu děje. Ach, ta důvěrně známá vůně linoucí se vzduchem, kavárenský jazz rozléhající se místností a latte art bez jediné chybičky. Opatrně jsem šálek přiložila k ústům a na jazyku mi ulpěla důvěrně známá nahořklá příchuť. Připadala jsem si jako ve snu, když jsem obsah šálku opatrně překlopila do sebe, teplá tekutina mě okamžitě zahřála a rozlila se mi v těle. Kavárenská káva bez kofeinu působí jako skvělé placebo, navíc je dostupná v každé kavárně. Má také jednu obrovskou výhodu - lze si ji vychutnat v jakoukoliv denní dobu bez obav o kvalitní spánek. Zkusila jsem také domácí čekankovou verzi (rozpustnou) a Caro, které sice chuťově nejsou tak identické jako klasická káva, ale když se připraví jako latté nebo cappuccino, dá se nad tím přivřít oko. Závěr: víceméně jsem tento měsíc přežila ve zdraví a nyní si už nepotřebuji dávat tři šálky kávy denně (většinou), ale znova bych toto utrpení již nepodstoupila. Jako kladnou hodnotím zejména nově objevenou alternativu - bezkofeinová káva je opravdu super.

Co na to gypri?

Aby to bylo pestřejší, zeptala jsem se na názor také studentů a učitelů našeho gymnázia a pár svých známých prostřednictvím google dotazníku. Nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku 15 - 25 let (cca 80%), další početnější skupinou pak mladší patnácti let, ale zúčastnili se lidé napříč všemi možnými věkovými skupinami. Celkem vznikl souhrn 242 odpovědí. Z toho 24, 4% byli lidé, kteří kávu vůbec nekonzumují. Moji představu o oblíbenosti kávy mezi studenty potvrdil hlavně fakt, že 72,3% dotazovaných začalo s pitím kávy ve věku do 25 let, téměř polovina z nich dokonce do 15 let.

Skoro polovina respondentů kávu konzumuje pravidelně (na denní nebo týdenní bázi), nejběžnějším místem konzumace však není kavárna, ale domov. Někdo dokonce v otázce ohledně nejčastějšího místa konzumace uvedl čerpací stanici Mol, což bych chtěla vyzdvihnout, protože jejich Americano s mlékem je prostě nezapomenutelný chuťový zážitek. Dále mě zajímaly důvody ke konzumaci kávy - zazněly odpovědi jako “kvůli uklidnění duše” a “kvůli nízkému tlaku”, ale jednoznačně nejčastějším důvodem ke konzumaci je evidentně charakteristicky nahořklá chuť. Velmi mě potěšila otázka, ve které zjišťuji, jak by se dotazovaní vyrovnali s podobným terorem jako já minulý měsíc. Skoro polovina (bez těch, kteří kávu nepijí) si totiž myslí, že naprosto bez problémů, což je skvělý výsledek.

závěrem

Pokud bych měla nějakým způsobem shrnout, co by si čtenář měl z tohoto článku odnést, bylo by to asi takto: nic se nemá přehánět, proto je dobré si svůj příjem kávy hlídat a uvědomovat si případnou závislost, zároveň se však není třeba cítit při pití tohoto lahodného nápoje nijak provinile. Podzim a předvánoční čas je ideálním obdobím na návštěvu kavárny, zejména kvůli nasátí atmosféry a odpočinku při mnohdy hektickém shánění vánočních dárků. Proto vám doporučuji si sednout do oblíbeného podniku s šálkem výběrové kávy, s knížkou, kamarády, nebo drahou polovičkou a jen vnímat tu pohodu kolem sebe, na chvíli se zastavit a jen si užívat kouzlo okamžiku. Koneckonců, od toho kavárny přece jsou, nebo ne?

Veronika Chuchmová, Sx