V
ČERNÉ VĚTVE
ršovci, rod v Čechách mocný, knížete Jaromíra v nenávisti měli, jakož odedávna Přemyslovcům Vršův rod byl nepřítelem. Za časů Jaromírových starostou rodu Vršovců byl Kochan, a ten sám zamýšlel se knížetem stát. A proto Přemyslovců záhubu hledal a zvláště Jaromíru knížeti o život ukládal. Na oko oddaní knížeti Vršovci při dvoře jeho na Vyšehradě prodlévali, aby potajmu pro zrádné úmysly své mohli pracovat. A tak vyzvali jednou v létě za časného jitra knížete Jaromíra na hon. Ještě v údolí mlha ležela a šero, ale nebe bylo čisté, a nad lesy stála jitřenka jasná a skvoucí, na pěkný den ukazovala. Kníže ochotně pobídku přijal a koňmo vydal se s Vršovci na hon. Vzal s sebou jen dva z lovecké družiny své: Hovoru a Hřivce. Do lesů jeli, kterými řeka Mže k Vltavě pospíchá. Kníže byl dobré mysli, na lov se těšil, smál se a žertoval. Tou dobou manželka Jaromírova ještě na loži dlela a k ránu usnuvši měla sen podivný. Zdálo se jí, že svatý Jan Křtitel k loži jejímu přistoupil a řekl jí: „Vstaň honem a hleď, abys manžela svého zachránila. K zá5