PROLOG V NEBI
Hospodin, nebeští zástupové, poté Mefistofeles. Vystoupí tré archandělů
RAFAEL Souzvučně s bratrskými světy zní slunce dávnou hudbou sfér a hřmí, jak dobíhá své mety, svůj majíc vykázaný směr. Zřít slunce, andělů je síla: ne proniknout je, vidět jen; nezbadatelně mocná díla jsou nádherná jak v prvý den. GABRIEL A rychlost nezbadatelná je, jíž krásná země kolotá; střídá se s jitřním světlem ráje hluboká, hrůzná temnota; pění se mořské vlnobití, jak stříká po útesu skal, a urván, tes i proud se řítí, kam rej se z věčna rozehnal.
MICHAL A z moře na souš, z pevnin k moři burácí bouře s vichřicí a v rozzuření řetěz tvoří, horečnou prací vířící. Vzplá mračno, bleskem rozervané, než hrom svým kyjem dopadne. Leč tvoji poslové, ó pane, ctí luzný vánek tvého dne. VŠICHNI TŘI Zřít tebe, andělů je síla. Ne proniknout tě, vidět jen. 14