Pameti parizskych katu_korektura_74_TISK_opravit obsah_Layout 1 28.8.2013 12:29 Page 9
KAPITOLA I.
Původ mé rodiny
Kdo píše paměti, píše zpověď. Hlavním principem zpovědi, i veřejné, je pokora; jako první povinnost ukládá, abychom své osobní city obětovali pravdě. Musím tedy vypravovat, že byl šlechticem, jak trpký to posměch osudu, ten, který odkázal svému synu hrozné dědictví, jež jsem pak já přejal; musím hned na začátku této knihy přiznat že to bylo provinění, jež uvrhlo šest generací mých předků na cestu hanby, na které je udrželo až do mé doby. V patnáctém století bydlila má rodina v Abbeville. Má čestné místo v dějinách toho města až do dne, kdy jeden její člen ji náhle přivedl na nejnižší stupeň společenského žebříčku. Několik Sansonů bylo konšely v tomto hlavním městě hrabství Ponthieu. Jeden člen rodiny sloužil Jindřichu IV. ve všech jeho válkách a byl těžce raněn u Fontaine-Frangaise, kde byl král málem zajat a zabit španělskou jízdou. Po uzavření míru ve Vervins se vrátil ten statečný spolubojovník velikého Jindřicha do svého rodného města a trávil tam poslední dni svého života ve vážnosti a úctě svých spoluobčanů; zemřel tam dne 31. máje 1593. Jeho vnuk byl z nejznamenitějších mužů první poloviny sedmnáctého století; jmenoval se Nicolas Sanson a byl otcem novodobého zeměpisu. Tento proslulý učenec narozený r. 1600 požíval evropské pověsti; kardinál Richelieu nechtěl nechat ve venkovském městě muže, jenž byl schopen mu pomáhati v jeho velikých plánech zámořské kolonizace, a určil mu proto slušný roční plat a poctil ho svou obzvláštní přízní. -9-