STRUCˇNY´ PRU˚VODCE ˇ NI´ ISLA ´ MU K POROZUME I.A. Ibrahim
1
Prˇedmluva k cˇeske´mu vyda´nı´ Tato kniha ve sve´ prvnı´ cˇa´sti na neˇkolika prˇ´ıkladech ilustruje vy´jimecˇnost textu Kora´nu. Kora´n, zjeveny´ proroku Muh.ammadovi (necht’ mu Bu˚h zˇehna´ a da´ mu mı´r) v letech 610 azˇ 632 n. l., je kniha urcˇena´ pro vsˇechny lidi. Jeho jazykem je arabsˇtina. Spisovna´ arabsˇtina, jazyk pevny´ch pravidel, nedoznala dı´ky Kora´nu za 14 stoletı´ zˇa´dny´ch zmeˇn. Ani v Kora´nu samotne´m nebylo od jeho zjevenı´ zmeˇneˇno jedine´ slovo. Text Kora´nu je vy´jimecˇny´ a nenapodobitelny´ nejen svy´m obsahem, ale i formou. Proto se zˇa´dny´ z prˇekladu˚ nemu˚zˇe vyrovnat origina´lu. Ani versˇe v cˇeske´m prˇekladu nevystihujı´ hloubku a mnohoznacˇnost mysˇlenek arabske´ho textu. A ty´ka´ se to i teˇch versˇu˚, ktere´ v sobeˇ zahrnujı´ poznatky objevene´ modernı´ veˇdou teprve v poslednı´ch desetiletı´ch. U neˇktery´ch z nich (23:12-14 a 96:15-16), pouzˇity´ch v te´to publikaci, jsme v jejich prˇekladu ucˇinili malou u´pravu, aby byl le´pe vystihnut jejich vy´znam. Prˇesneˇji rˇecˇeno u teˇch slov, ktere´ v cˇesˇtineˇ nemajı´ jednoduchy´ ekvivalent, byl
ponecha´n take´ pu˚vodnı´ vy´raz v arabsˇtineˇ, ktery´ byl potom v textu vysveˇtlen v plne´m vy´znamu slova. Druha´ pozna´mka se ty´ka´ pouzˇ´ıva´nı´ slova Bu˚h. Spra´vny´ vy´raz pro oznacˇenı´ Stvorˇitele je totizˇ Alla´h, cozˇ je Jeho vlastnı´ jme´no majı´cı´ vy´znam „ten jediny´, ktery´ ma´ by´t uctı´va´n“. Ru˚zna´ na´bozˇenstvı´ majı´ sve´ Bohy, da´vajı´ jim ru˚zna´ jme´na, pı´sˇ´ı je s maly´m cˇi s velky´m pı´smenem a zna´zornˇujı´ je v ru˚zny´ch podoba´ch. Uctı´vajı´ lidske´ bytosti, vesmı´rna´ teˇlesa, ohenˇ, zvı´rˇata nebo dokonce sochy. Je-li tedy v te´to knize pouzˇ´ıva´no slovo Bu˚h, je tı´m mı´neˇn Alla´h, jediny´, veˇcˇny´ Stvorˇitel vesmı´ru a Pa´n vsˇech sveˇtu˚, ktery´ poslal proroky, Noa, Abraha´ma, a mnoho Mojzˇ´ısˇe, Jezˇ´ısˇe, Muh.ammada dalsˇ´ıch, necht’ je s nimi mı´r. Neˇktery´m ze Svy´ch proroku˚ dal take´ pı´sma, z nichzˇ nejzna´meˇjsˇ´ı jsou To´ra, Evangelia a Kora´n. Take´ v hebrejsˇtineˇ, pu˚vodnı´m jazyku Bible, se tento Stvorˇitel jmenuje Eloah.
Isla´mska´ nadace v Praze leden 2004
2
Prˇedmluva autora Tato kniha je strucˇny´m pru˚vodcem po Isla´mu. Tvorˇ´ı ji trˇi kapitoly. Prvnı´ kapitola „Du˚kazy pravdivosti Isla´mu“ odpovı´da´ na neˇktere´ du˚lezˇite´ ota´zky: Je Kora´n opravdu Slovo Bozˇ´ı, zjevene´ Bo1 opravdu prorok hem? Je Muh.ammad seslany´ Bohem? Je Isla´m opravdu na´bozˇenstvı´ od Boha? V te´to kapitole zminˇujeme sˇest ru˚zny´ch argumentu˚: 1) Veˇdecke´ za´zraky v Kora´nu: Tato cˇa´st ilustruje, zˇe Kora´n, zjeveny´ prˇed cˇtrna´cti stoletı´mi, obsahuje neˇktera´ veˇdecka´ fakta, ktera´ byla modernı´mi vy´zkumy potvrzena teprve neda´vno. 2) Vy´zva vytvorˇit jednu kapitolu podobnou kora´nsky´m su´ra´m: Bu˚h v Kora´nu vyzval vsˇechny lidi, aby zkusili napsat jednu kapitolu, ktera´ by se podobala svou dokonalostı´ kora´nsky´m su´ra´m. Od doby, kdy byl Kora´n zjeven, azˇ do dnesˇka, se to ale nikomu nepodarˇilo, acˇkoliv nejkratsˇ´ı su´ra v Kora´nu (cˇ. 108) ma´ jen deset slov. 3) Biblicka´ proroctvı´ o prˇ´ıchodu Muh.am, proroka Isla´mu: V te´to cˇa´sti mada uva´dı´me neˇktere´ biblicke´ prˇedpoveˇdi o prˇ´ıchodu proroka Muh.ammada . 4) Versˇe v Kora´nu prˇedpovı´dajı´cı´ budoucı´ uda´losti, ktere´ se pozdeˇji staly: Kora´n zmı´nil neˇktere´ uda´losti, ktere´ se v budoucnu opravdu odehra´ly, tak, jak byly prˇedˇ ´ımanu˚ nad poveˇzeny, jako naprˇ. vı´teˇzstvı´ R Persˇany. 5) Za´zraky vykonane´ prorokem Muh.ammadem: prorok Muh.ammad vykonal
mnoho za´zraku˚, jejichzˇ sveˇdky se staly tisı´ce lidı´. 6) Prosty´ zˇivot Muh.ammada : Tato cˇa´st nebyl jasneˇ dokazuje, zˇe Muh.ammad zˇa´dny´ podvodnı´k, ktery´ by sve´ proroctvı´ vyhlasˇoval kvu˚li materia´lnı´m vy´hoda´m, sla´veˇ nebo moci. Z teˇchto sˇesti argumentu˚ lze vyvodit, zˇe Kora´n je Slovo Bozˇ´ı, Muh.ammad pravy´m prorokem, ktere´ho poslal Bu˚h a Isla´m pravy´m na´bozˇenstvı´m seslany´m Bohem. Pokud chceme zjistit, jestli je neˇjake´ na´bozˇenstvı´ prave´ nebo falesˇne´, nemeˇlo by to za´lezˇet pouze na nasˇich pocitech nebo neˇjaky´ch tradicı´ch. Prˇi rozhodova´nı´ bychom se meˇli spolehnout na na´sˇ rozum a inteligenci. Kdyzˇ Bu˚h vyslal k lidem Sve´ proroky, podporˇil je za´zraky a du˚kazy, zˇe jejich poselstvı´ je prave´ a seslane´ od Boha. Druha´ kapitola te´to knihy „Prˇ´ınos Isla´mu“ vysveˇtluje, jaky´ uzˇitek mu˚zˇe mı´t Isla´m pro jednotlivce, naprˇ.: Bra´na k veˇcˇne´mu Ra´ji Spasenı´ od Pekla Opravdove´ sˇteˇstı´ a vnitrˇnı´ klid Odpusˇteˇnı´ vsˇech prˇedchozı´ch hrˇ´ıchu˚
Trˇetı´ kapitola, nazvana´ „Obecne´ informace o Isla´mu“, prˇina´sˇ´ı za´kladnı´ fakta o Isla´mu, opravuje neˇktere´ chybne´ na´zory a odpovı´da´ na neˇktere´ cˇaste´ ota´zky, jako naprˇ.: Co rˇ´ıka´ Isla´m o terorismu? Jake´ je postavenı´ zˇen v Isla´mu?
???
1 V oznacˇenı´ jsou arabska´ slova: „s.alla ’l-la´hu ‘alajhi wa sallam“, v cˇeske´m vy´znamu „at’mu Bu˚h (Alla´h) pozˇehna´ a da´ mı´r“.
3
Kapitola 1
Neˇktere´ du˚kazy o pravdivosti Isla´mu Bu˚h podporˇil Sve´ho poslednı´ho proroka Muh.ammada mnoha za´zraky a du˚kazy, zˇe je skutecˇny´m prorokem vyslany´m od Boha. Bu˚h rovneˇzˇ podporˇil Sve´ poslednı´ zjevene´ pı´smo, Kora´n, mnohy´mi za´zraky, ktere´ dokazujı´, zˇe Kora´n je Bozˇ´ı Slovo seslane´ Jı´m, a zˇe jeho autorem nenı´ zˇa´dna´ lidska´ bytost. Tato kapitola popisuje neˇktere´ z teˇchto du˚kazu˚.
1.1
Veˇdecke´ za´zraky v Kora´nu
Kora´n je Bozˇ´ı Slovo, ktere´ zjevil Bu˚h Sve´mu proroku Muh.ammadovi skrze andeˇla Gabriela. Muh.ammad toto Slovo Bozˇ´ı prˇedna´sˇel zpameˇti svy´m druhu˚m. Oni se take´ snazˇili naucˇit se ho nazpameˇt’, zapisovali ho a opakovali. Prorok Muh.ammad opakoval Kora´n kazˇdy´ rok andeˇlu Gabrielovi a v poslednı´m roce sve´ho zˇivota dvakra´t. V te´ dobeˇ uzˇ mnoho muslimu˚ znalo Kora´n nazpameˇt’, pı´smeno po pı´smenu. Neˇkterˇ´ı z nich ho byli schopnı´ prˇedna´sˇet zpameˇti uzˇ v deseti letech. Po staletı´ azˇ dodnes nebylo v Kora´nu zmeˇneˇno ani jedine´ pı´smenko. Kora´n, ktery´ byl zjeven prˇed cˇtrna´cti sty lety, obsahuje fakta, ktera´ byla teprve neda´vno objevena a doka´za´na veˇdci. Toto dokazuje nade vsˇ´ı pochybnost, zˇe Kora´n musı´ by´t Slovo Bozˇ´ı, zjevene´ Bohem proroku Muh.ammadovi . Take´ to dokazuje, zˇe Muh.ammad je skutecˇneˇ Prorokem poslany´m Bohem. Nikdo prˇed cˇtrna´cti sty lety nemohl zna´t fakta, ktera´ byla objevena nebo doka´za´na teprve neda´vno s pomocı´ noveˇ vyvinuty´ch prˇ´ıstroju˚ a veˇdecky´ch metod.
4
1)
Kora´n o vy´voji lidske´ho embrya
V Kora´nu Bu˚h hovorˇ´ı o vy´voji lidske´ho embrya:
A veˇru jsme cˇloveˇka nejdrˇ´ıve z cˇa´sti nejcˇistsˇ´ı hlı´ny stvorˇili a pak jsme jej kapkou semene v prˇ´ıbytku jiste´m ucˇinili. Potom jsme z kapky semene hmotu prˇilnavou (‘alaqa) stvorˇili a z hmoty prˇilnave´ (‘alaqa) jsme kousek masa (mud.g˙ a) ucˇinili; a z kousku masa (mud.g˙ a) jsme kosti stvorˇili a kosti jsme masem obalili. A potom jsme mu v druhe´m stvorˇenı´ vzniknout dali. Pozˇehna´n bud’ Bu˚h, nejlepsˇ´ı ze stvorˇitelu˚!1 (Kora´n, 23:12-14) Arabske´ slovo ‘alaqa ma´ trˇi vy´znamy: 1. pijavice 2. zaveˇsˇena´ hmota 3. krevnı´ srazˇenina
Obr. 1.1: Kresba zna´zornˇuje podobnost mezi pijavicı´ a lidsky´m embryem ve sta´diu ‘alaqa. (Kresba pijavice je prˇevzata z knihy Human Development as Described in the Qur’an and Sunnah, Moore a kol., str. 37, podle Integrated Principles of Zoology, Hickman a kol. Obra´zek embrya je z knihy The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 73)
1) Prˇi porovna´nı´ se embryo ve sta´diu ‘alaqa podoba´ pijavici,2 jak to mu˚zˇeme videˇt na obra´zku 1.1. Embryo se v tomto sta´diu vy´voje vyzˇivuje z krve matky podobneˇ jako pijavice, ktera´ se zˇivı´ krvı´ druhy´ch.3 2) Druhy´ vy´znam slova ‘alaqa je „zaveˇsˇena´ veˇc“. Toto mu˚zˇeme videˇt na obra´zku 1.2 a 1.3, ktere´ zna´zornˇujı´ zaveˇsˇenı´ embrya v deˇloze matky. 3) Trˇetı´ vy´znam slova ‘alaqa je „krevnı´ srazˇenina“. Ve sta´diu ‘alaqa se embryo svy´m vneˇjsˇ´ım vzhledem podoba´ krevnı´ srazˇenineˇ. Je to zpu˚sobene´ prˇ´ıtomnostı´ relativneˇ velke´ho mnozˇstvı´ krve v embryu v tomto sta´diu,4 (viz obr. 1.4). Podobnost 1
Citace kora´nsky´ch versˇu˚ uvedene´ v teˇchto zvla´sˇtnı´ch za´vorka´ch jsou pouhy´m prˇekladem vy´znamu Kora´nu. Pouze origina´lnı´ Kora´n v arabsˇtineˇ je Bozˇ´ım Slovem. 2 The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 8. 3 Human Development as Described in the Qur’an and Sunnah, Moore a kol., str. 36. 4 Human Development as Described in the Qur’an and Sunnah, Moore a kol., str. 37-38.
5
Obr. 1.2: Na tomto diagramu mu˚zˇeme videˇt zaveˇsˇenı´ embrya v deˇloze matky. (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 66)
Obr. 1.3: Na tomto fotomikrografu mu˚zˇeme videˇt zaveˇsˇenı´ embrya (B) v pru˚beˇhu sta´dia ‘alaqa (asi 15 dnı´ stare´) v deˇloze matky. Skutecˇna´ velikost embrya je prˇiblizˇneˇ 0,6 mm. (The Developing Human, Moore, 3. vyda´nı´, str. 66, podle knihy Histology, Leeson a Leeson, str. 479)
s krevnı´ srazˇeninou je take´ v tom, zˇe do konce trˇetı´ho ty´dne krev jesˇteˇ v embryu necirkuluje.5 Jak vidı´me, tyto trˇi vy´znamy slova ‘alaqa korespondujı´ prˇesneˇ s popisem embrya ve sta´diu ‘alaqa. Dalsˇ´ı sta´dium vy´voje zmı´neˇne´ ve versˇi je sta´dium mud.g˙ a. V arabsˇtineˇ toto slovo znamena´ „zˇvy´kana´ hmota“. Pokud zˇvy´kacˇku rozzˇvy´ka´me v u´stech a potom porovna´me s embryem ve sta´diu mud.g˙ a, zjistı´me, zˇe embryo v tomto sta´diu vypada´ prˇesneˇ jako rozzˇvy´kana´ zˇvy´kacˇka. Na hrˇbetu embrya jsou viditelne´ znaky podobne´ teˇm na zˇvy´kacˇce6 (viz bra´zky 1.5 a 1.6). Jak by mohl Muh.ammad veˇdeˇt toto vsˇechno lizˇ prˇed 1400 lety, kdyzˇ veˇdci tento vy´voj prostudovali teprve neda´vno za pouzˇitı´ kvalitnı´ch prˇ´ıstroju˚ a silny´ch 5 6
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 65. The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 8.
6
Obr. 1.4: Diagram primitivnı´ho kardiovaskula´rnı´ho syste´mu embrya v pru˚beˇhu sta´dia ‘alaqa. Vneˇjsˇ´ı vzhled embrya a jeho vaku˚ se podoba´ krevnı´ srazˇenineˇ. Je to zpu˚sobene´ prˇ´ıtomnostı´ velke´ho mnozˇstvı´ krve v embryu. (The Developing Human, Moore, 5. vyda´nı´, str. 65)
mikroskopu˚, ktere´ v te´ dobeˇ neexistovaly? Hamm a Leeuwenhoek byli prvnı´ veˇdci, kterˇ´ı pozorovali lidske´ spermaticke´ bunˇky zdokonaleny´m mikroskopem v r. 1677, tedy vı´ce nezˇ 1000 let po Muh.ammadovi . Chybneˇ si mysleli, zˇe spermaticka´ bunˇka obsahuje miniaturu lidske´ bytosti, ktera´ vyroste pote´, co se usadı´ v zˇenske´m pohlavnı´m u´strojı´.7 Profesor Keith Moore je jednı´m ze sveˇtovy´ch prominentnı´ch veˇdcu˚ na poli anatomie a embryologie a je autorem knihy The Developing Human (Vy´voj cˇloveˇka), ktera´ byla prˇelozˇena´ do osmi jazyku˚. Tato kniha je veˇdeckou pracı´ a byla zvolena zvla´sˇtnı´ komisı´ nejlepsˇ´ı knihou v USA napsanou jednı´m autorem. Dr. Keith Moore je profesorem anatomie a bunˇkove´ biologie na Torontske´ Universiteˇ v Kanadeˇ. 7
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 9.
˙ (28 dnı´ Obr. 1.5: Fotografie embrya ve sta´diu mud.ga stare´). V tomto sta´diu se embryo podoba´ rozzˇvy´kane´ hmoteˇ, protozˇe vy´stupky na hrˇbeteˇ za´rodku prˇipomı´najı´ otisk zubu˚ na zˇvy´kacˇce. Skutecˇna´ velikost embrya je 4 mm. (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 82, od profesora Hideo Nisˇimury, Universita v Kjo´to, Japonsko)
7
˙ s kouskem zˇvy´kacˇky, zjistı´me, jak se Obr. 1.6: Kdyzˇ porovna´me embryo ve sta´diu mud.ga ˙ Vy´stupky na hrˇbeteˇ za´rodku prˇipomı´najı´ podobajı´. A. Obra´zek embrya ve sta´diu mud.ga. otisk zubu˚. (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vyda´nı´, str. 79) B. Fotografie kousku rozzˇvy´kane´ zˇvy´kacˇky.
V roce 1984 zı´skal od Kanadske´ asociace anatomu˚ nejprestizˇneˇjsˇ´ı cenu na poli anatomie v Kanadeˇ, Cenu J.C.B. Granta. Byl v cˇele mnoha mezina´rodnı´ch asociacı´ jako je Kanadska´ a Americka´ asociace anatomu˚ a Rada Unie biologicky´ch veˇd. Beˇhem 7. le´karˇske´ konference v Damma´mu v Sau´dske´ Ara´bii v roce 1981 prof. Moore rˇekl: „Bylo pro mne velke´ poteˇsˇenı´ pomoci objasnit fakta v Kora´nu o vy´voji embrya. Je zrˇejme´, zˇe tato fakta Muh.ammad zı´skal od Boha, protozˇe veˇtsˇina z teˇchto poznatku˚ byla objevena azˇ o mnoho stoletı´ pozdeˇji. Jsou to du˚kazy, zˇe Muh.ammad byl Bozˇ´ım poslem.“8 Pote´ se profesora Moora zeptali: „Znamena´ to, zˇe veˇrˇ´ıte, zˇe Kora´n je Slovo Bozˇ´ı?“ Odpoveˇdeˇl: „To nenı´ teˇzˇke´ akceptovat.“ Beˇhem jedne´ konference prof. Moore rˇekl: „Protozˇe je vy´voj embrya slozˇity´ kvu˚li neusta´ly´m zmeˇna´m v pru˚beˇhu vy´voje, navrhujeme zave´st novy´ syste´m klasifikace, ktery´ by zahrnoval termı´ny zjevene´ v Kora´nu a sunneˇ. Tento syste´m je jednoduchy´, srozumitelny´, a vyhovuje soucˇasny´m embryologicky´m poznatku˚m. Intenzivnı´ studium Kora´nu a h.adı´tu´ (spolehliveˇ tradovany´ch za´znamu˚ o tom, co ¯ prorok Muh.ammad rˇekl, udeˇlal, nebo povolil) v poslednı´ch cˇtyrˇech letech prˇineslo syste´m klasifikace vy´voje lidske´ho za´rodku, ktery´ je obdivuhodneˇ prˇesny´ na to, zˇe byl zaznamena´n uzˇ v 7. stoletı´ n.l. Acˇkoliv uzˇ ve 4. stoletı´ prˇ.n.l. si Aristoteles, zakladatel embryologie, beˇhem studia slepicˇ´ıch vajec uveˇdomoval, zˇe kurˇecı´ embryo se vyvı´jı´ ve sta´diı´ch, nezjistil zˇa´dne´ detaily o teˇchto sta´diı´ch. Azˇ do 20. stoletı´ bylo zna´mo jen velmi ma´lo o vy´voji a klasifikaci lidske´ho embrya. Z toho du˚vodu popis lidske´ho embrya v Kora´nu nemu˚zˇe by´t zalozˇeny´ na veˇdecky´ch poznatcı´ch ze 7. stoletı´. Jediny´m vyvozenı´m je, zˇe tento popis byl zjeven Muh.ammadovi Bohem. Muh.ammad nemohl zna´t takove´ detaily, protozˇe byl negramotny´ a 8
Referencı´ pro tento vy´rok je videokazeta This is the Truth.
8
nemeˇl absolutneˇ zˇa´dne´ veˇdecke´ zkusˇenosti.“9
2)
Kora´n o hora´ch
Kniha nazvana´ Earth (Zemeˇ) je povazˇovana´ za za´kladnı´ ucˇebnı´ text na mnohy´ch univerzita´ch ve sveˇteˇ. Jednı´m z autoru˚ te´to knihy je Frank Press, ktery´ byl po dvana´ct let prezidentem Akademie veˇd v USA a take´ veˇdecky´m poradcem prezidenta Jimma Cartera. V te´to knize se rˇ´ıka´, zˇe hory majı´ pod sebou korˇeny,10 ktere´ zasahujı´ hluboko do zemeˇ. Hory tak prˇipomı´najı´ svy´m tvarem ku˚ly (viz obra´zky1.7, 1.8 a 1.9).
Obr. 1.7: Hory majı´ hluboke´ korˇeny pod povrchem zemeˇ. (Earth, Press a Siever, str. 413)
Obr. 1.8: Schematicky´ rˇez. Hory jako ku˚ly majı´ hluboke´ korˇeny zakotvene´ v zemi. (Anatomy of the Earth, Cailleux, str. 220))
A takto popisuje hory Kora´n. Bu˚h na´m sdeˇluje:
Cozˇ zemi jsme jak lozˇe nerozprostrˇeli a hory jejı´mi podpeˇrami (ku˚ly) neucˇinili? (Kora´n, 78:6-7) 9 10
Videokazeta This is the Truth. Earth, Press a Siever, str. 435. Viz take´ Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 157.
9
Obr. 1.9: Tato ilustrace ukazuje, zˇe tvar hor je podobny´ ku˚lu a to dı´ky jejich hluboky´m korˇenu˚m. (Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 158))
Modernı´ geologie dokazuje, zˇe hory majı´ hluboke´ korˇeny pod povrchem zemeˇ (viz obr. 1.9) a tyto korˇeny prˇesahujı´ azˇ neˇkolikana´sobneˇ jejich vy´sˇku nad povrchem zemeˇ11 . Slovo „ku˚ly“ je vhodny´m prˇirovna´nı´m pro hory, protozˇe spra´vneˇ upevneˇny´ ku˚l je take´ z veˇtsˇ´ı cˇa´sti ukryt pod povrchem zemeˇ. Z historie veˇdy vı´me, zˇe teorie o korˇenech hor je zna´ma teprve od druhe´ poloviny 19. stoletı´.12 Hory da´le hrajı´ du˚lezˇitou u´lohu prˇi stabilizaci zemske´ ku˚ry,13 nebot’tlumı´ otrˇesy zemeˇ. V Kora´nu se rˇ´ıka´:
A
On rozhodil po zemi hory pevneˇ zakotvene´, aby se s va´mi nekyma´cela; (Kora´n, 16:15) To je ve shodeˇ s modernı´ teoriı´ deskove´ tektoniky zna´me´ teprve od 60. let 20. stoletı´, ktera´ povazˇuje hory za prvek stability na te´to zemi.14 Mohl neˇkdo za zˇivota proroka Muh.ammada veˇdeˇt pravdu o tvaru hor? Mohl si neˇkdo v te´ dobeˇ prˇedstavit, zˇe horsky´ masiv, na ktery´ se dı´va´, zasahuje hluboko do zemeˇ jako korˇen? Mnoho geologicky´ch knih popisuje jen tu cˇa´st hor, ktera´ je nad zemsky´m povrchem. Tyto knihy totizˇ nebyly napsa´ny opravdovy´mi specialisty v oboru geologie. Dnes ale vy´zkumy modernı´ veˇdy potvrdily pravdu zjevenou v Kora´nu.
3)
Kora´n o pu˚vodu vesmı´ru
Modernı´ kosmologie, experimenta´lnı´ a teoreticka´, jasneˇ rˇ´ıka´, zˇe vesmı´r byl v jednom okamzˇiku jen mrakem dy´mu, nepru˚hledny´m, velmi husty´m shlukem horky´ch plynu˚.15 Tento fakt je jednı´m ze za´kladnı´ch principu˚ standardnı´ modernı´ kosmologie. Veˇdci dnes mohou pozorovat nove´ hveˇzdy, ktere´ se formujı´ ze zbytku˚ tohoto dy´mu, (viz obra´zky 1.10 a 1.11). Hveˇzdy, ktere´ vidı´me za´rˇit na obloze, vznikly pra´veˇ z tohoto materia´lu. A co o tom rˇ´ıka´ Kora´n: 11
The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, El-Naggar, str. 5. The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 5. 13 The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 44-45. 14 The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 5. 15 The First Three Minutes a Modern View of the Origin of the Universe, Weinberg, str. 94-105.
12
10
Obr. 1.10: Nova´ hveˇzda formujı´cı´ se z mracˇna plynu a prachu (mlhoviny), ktere´ je zbytkem „dy´mu“, ze ktere´ho vznikl cely´ vesmı´r. (The Space Atlas, Heather a Henbest, str. 50)
Potom se k nebi vztycˇil, jezˇ dy´mem jenom bylo . . . (Kora´n, 41:11) Protozˇe Zemeˇ a nebesa (Slunce, Meˇsı´c, hveˇzdy, planety, galaxie, atd.) byly zformovane´ z tohoto „dy´mu“, vyvozujeme, zˇe Zemeˇ a nebesa byly jedna spojena´ entita. Potom se z tohoto homogennı´ho dy´mu zformovala Zemeˇ a nebesa zvla´sˇt’. Bu˚h v Kora´nu rˇ´ıka´:
Cozˇ ti, kdozˇ neveˇrˇ´ı, nevidı´, zˇe nebesa a zemeˇ byly pevneˇ spojeny a zˇe jsme je od sebe odtrhli a zˇe z vody jsme vsˇe zˇive´ ucˇinili? Cozˇ neuveˇrˇ´ı? (Kora´n, 21:30) Profesor Alfred Kroner je jednı´m ze sveˇtoveˇ zna´my´ch geologu˚. Je profesorem geologie a vedoucı´m oddeˇlenı´ geologicky´ch veˇd na univerziteˇ Johannese Gutenberga v Mainzu v Neˇmecku. Rˇ´ıka´: „Vezmeme-li v u´vahu odkud Muh.ammad pocha´zel . . . myslı´m, zˇe je nemozˇne´, aby mohl veˇdeˇt veˇci jako je spolecˇny´ pu˚vod vesmı´ru, protozˇe veˇdci na tento poznatek prˇisˇli teprve prˇed neˇkolika lety pomocı´ velmi slozˇite´ a vyspeˇle´ technologie.“ Take´ rˇekl: „Neˇkdo prˇed cˇtrna´cti sty lety, kdo neveˇdeˇl nic o nuklea´rnı´ fyzice, nemohl sa´m prˇijı´t na to, zˇe Zemeˇ a nebesa majı´ stejny´ pu˚vod.“16
4)
Kora´n o mozku
Bu˚h rˇekl v Kora´nu o jednom ze zly´ch neveˇrˇ´ıcı´ch, ktery´ zaka´zal Prorokovi pomodlit se u svatyneˇ Ka‘aby:
Vsˇak pozor, neprˇestane-li, tedy jej veˇru chytı´me za jeho ksˇtici (na´s.ija), tu ksˇtici (na´s.ija) prolhanou a hrˇ´ısˇnou! (Kora´n, 96:15-16) 16
Referencı´ pro tyto dva vy´roky je videokazeta This is the Truth.
11
Obr. 1.11: „Lagunova´ mlhovina“ je mrak plynu a prachu, o pru˚meˇru asi 60 sveˇtelny´ch let. Je stimulovany´ ultrafialovy´m za´rˇenı´m zˇhavy´ch hveˇzd, ktere´ se v neˇm neda´vno vytvorˇily. (Horizons, Exploring the Universe, Seeds, tab. 9, Asociace univerzit pro vy´zkumy v astronomii, Inc.)
Slovo na´s.ija v arabsˇtineˇ znamena´ cˇelo hlavy, nebo prˇednı´ cˇa´st hlavy nebo mozku. Procˇ Kora´n popisuje cˇelo hlavy jako prolhane´ a hrˇ´ısˇne´? Procˇ se v Kora´nu nerˇ´ıka´, zˇe osoba lhala a byla hrˇ´ısˇna´? Jaky´ je vztah mezi prˇednı´ cˇa´stı´ hlavy a lhanı´m a hrˇ´ısˇnostı´? Kdyzˇ se podı´va´me do lebky, najdeme v cˇelnı´ cˇa´sti tzv. prefronta´lnı´ cˇa´st mozku, (viz obr. 1.12). Co se dozvı´me z fyziologie o funkci te´to oblasti? Kniha nazvana´ Essentials of Anatomy & Physiology (Za´klady anatomie a fyziologie) rˇ´ıka´: „Motivace a prˇedvı´davost pla´novat a zacˇ´ıt pohyb se objevuje v prˇednı´ cˇa´sti fronta´lnı´ch (cˇelnı´ch) laloku˚, prefronta´lnı´ oblasti. Toto je oblast asociacı´ . . . “17 Da´le se v knize pı´sˇe: „Vzhledem k tomu, zˇe motivace se odehra´va´ v prefronta´lnı´ oblasti, tato cˇa´st mozku se pokla´da´ za funkcˇnı´ centrum agresivity . . . “18 Takzˇe tato cˇa´st mozku je zodpoveˇdna´ za pla´nova´nı´, motivaci a iniciaci dobre´ho nebo hrˇ´ısˇne´ho kona´nı´ a je zodpoveˇdna´ za rˇ´ıka´nı´ lzˇ´ı nebo pravdy. To je du˚kazem, zˇe popis cˇelnı´ oblasti hlavy jako oblasti zodpoveˇdne´ za lhanı´ a hrˇ´ıchy je pravdivy´, 17
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211, take´ viz The Human Nervous System, Noback a kol., str. 410-411. 18 Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211.
12
Obr. 1.12: Funkcˇnı´ oblasti leve´ hemisfe´ry mozkove´ ku˚ry. Prefronta´lnı´ cˇa´st je ulozˇena´ v prˇednı´ cˇa´sti mozku. (Essentials of Anatomy & Physiology, Seeley a kol., str. 210)
jak je rˇecˇeno v Kora´nu: „ . . . tu ksˇtici (na´s.ija) prolhanou a hrˇ´ısˇnou!“ Podle prof. K. Moora veˇdci zjistili tyto funkce prefronta´lnı´ oblasti teprve beˇhem poslednı´ch sˇedesa´ti let.19
5)
Kora´n o morˇ´ıch a rˇeka´ch
Modernı´ veˇda zjistila, zˇe v mı´stech, kde se setka´vajı´ dveˇ ru˚zna´ morˇe, existuje deˇlı´ barie´ra, ktera´ je rozdeˇluje na dveˇ morˇe na morˇe s ru˚znou teplotou, hustotou a obsahem solı´.20 Naprˇ´ıklad Strˇedozemnı´ morˇe je teple´, slane´ a me´neˇ huste´ nezˇ vody Atlanticke´ho ocea´nu. V mı´stech, kde se strˇeta´va´ Strˇedozemnı´ morˇe s Atlantikem u Gibraltaru, se vody Strˇedozemnı´ho morˇe pohybujı´ v hloubce okolo 1 km a uchova´vajı´ si sve´ vlastnosti. Vody Strˇedozemnı´ho morˇe se v te´to hloubce stabilizujı´21 (viz obr. 1.13). I kdyzˇ jsou v tomto mı´steˇ velke´ vlny, silne´ proudy a prˇ´ılivy a odlivy, tyto vody se nemı´chajı´ a neprˇekracˇujı´ barie´ru, ktera´ je rozdeˇluje. Fakt, zˇe mezi dveˇma morˇi, v mı´steˇ kde se setka´vajı´, je barie´ra, a morˇe ji neprˇekracˇujı´, je popsa´n v Kora´nu. Je tam rˇecˇeno:
A
volneˇ dal te´ci obeˇma morˇ´ım, jezˇ se setkajı´, vsˇak mezi nimi prˇeka´zˇka stojı´, jizˇ nezdolajı´. (Kora´n, 55:19-20) 19
’al-’I‘dzˇa´zu ’l-‘ilmı´ fi ’n-na´s.ija (The Scientific Miracles in the Front of the Head), Moore a kol., str. 41. 20 Principles of Oceanography, Davis, str. 92-93. 21 Principles of Oceanography, Davis, str. 93.
13
Obr. 1.13: Voda Strˇedozemnı´ho morˇe, pronikajı´cı´ prˇes Gibraltarsky´ podmorˇsky´ hrˇbet do Atlantiku, je teplejsˇ´ı, rˇidsˇ´ı a ma´ vysˇsˇ´ı obsah solı´ dı´ky barie´rˇe, ktera´ obeˇ morˇe rozdeˇluje. Uvedene´ teploty jsou ve stupnı´ch Celsia. (Upravene´ podle Marine Geology, Kuenen, str. 43)
Pokud Kora´n mluvı´ o rozdeˇlenı´ mezi sladkou a slanou vodou, zminˇuje existenci barie´ry spolu s tzv. „zaka´zanou prˇehradou“:
A On je ten, jenzˇ volneˇ dal te´ci obeˇma morˇ´ım: jedno sladke´ a pitne´ je, druhe´ slane´ a horˇke´. A mezi obeˇma umı´stil prˇeka´zˇku a prˇehradu zahrazujı´cı´. (Kora´n, 25:53) Mu˚zˇeme se pta´t, procˇ Kora´n mluvı´ o prˇehradeˇ jen kdyzˇ jde o rozdeˇlenı´ mezi sladkou a slanou vodou a nezminˇuje ji, kdyzˇ se hovorˇ´ı o rozdeˇlenı´ dvou morˇ´ı? Modernı´ veˇda zjistila, zˇe v u´stı´ rˇeky do morˇe je situace odlisˇna´. Uka´zalo se, zˇe v u´stı´ rozdeˇluje sladkou vodu od slane´ tzv. „pyknoklinna´ zo´na“ s odlisˇnou hustotou, nezˇ je hustota obou vod, ktere´ oddeˇluje.22 Tato prˇechodna´ oblast (deˇlı´cı´ zo´na) ma´ ru˚znou slanost,23 (viz obr. 1.14).
Obr. 1.14: Pode´lny´ rˇez u´stı´m rˇeky s vyznacˇeny´mi hodnotami slanosti (v promile) ilustruje prˇechod mezi sladkou a slanou vodou (deˇlı´cı´ zo´na). (Upravene´ podle Introductory Oceanography, Thurman, str. 301)
Tato informace byla zjisˇteˇna teprve neda´vno pomocı´ vyspeˇle´ techniky na meˇrˇenı´ teploty, slanosti, hustoty a rozpustnosti kyslı´ku. Lidske´ oko nemu˚zˇe videˇt rozdı´l 22 23
Oceanography, Gross, str. 242. Take´ viz Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301. Oceanography, Gross, str. 244, a Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
14
mezi dveˇma morˇi, kdyzˇ se setka´vajı´, spı´sˇe se na´m zdajı´ homogennı´. Stejneˇ tak nemu˚zˇeme rozeznat ani rozdeˇlenı´ vod v u´stı´ rˇeky na trˇi druhy: sladkou, slanou a prˇehradu (deˇlı´cı´ zo´nu).
6)
Kora´n o hluboky´ch morˇ´ıch a vnitrˇnı´ch vlna´ch
. . . Anebo jsou jako temnota v hlubineˇ morˇe: pokry´va´ je vlna, nad nı´zˇ jde vlna jina´, a nad nimi jest mracˇno – temnota, nad nı´zˇ je dalsˇ´ı temnota. Kdyzˇ cˇloveˇk vzta´hne ruku svou, ma´lem ji nevidı´ . . . (Kora´n, 24:40) Tento versˇ mluvı´ o temnoteˇ v hloubce morˇ´ı a ocea´nu˚, kde cˇloveˇk nevidı´ ani na dosah ruky. V hloubce 200 m pod morˇskou hladinou uzˇ nenı´ te´meˇrˇ zˇa´dne´ sveˇtlo (viz obr. 1.15). V hloubce vı´ce nezˇ 1000 m uzˇ nenı´ vu˚bec zˇa´dne´ sveˇtlo.24 Lidske´ bytosti nejsou schopne´ potopit se do veˇtsˇ´ı hloubky nezˇ 40 m bez ponorky nebo jiny´ch specia´lnı´ch prˇ´ıstroju˚. Cˇloveˇk nemu˚zˇe prˇezˇ´ıt bez pomoci v hloubce 200 m pod hladinou morˇe.
Obr. 1.15: 3 azˇ 30% slunecˇnı´ho sveˇtla se odra´zˇ´ı od hladiny morˇe. Potom jsou te´meˇrˇ vsˇechny ze sedmi barev spektra absorbova´ny jedna po druhe´ v prvnı´ch 200 m, s vy´jimkou modre´ho sveˇtla. (Oceans, Elder a Pernetta, str. 27)
Pohlcova´nı´ sveˇtla ve voda´ch morˇe bylo objeveno veˇdci teprve neda´vno s pomocı´ specia´lnı´ho vybavenı´ a ponorek, ktere´ jim umozˇnily se ponorˇit do hloubky ocea´nu˚. Vy´sˇe citovany´ versˇ rˇ´ıka´, zˇe v hloubce morˇ´ı jsou vlny, nad ktery´mi jsou dalsˇ´ı vlny a nad teˇmi jsou mraky. Druhe´ zminˇovane´ vlny jsou zrˇejmeˇ povrchove´ vlny, 24
Oceans, Elder a Pernetta, str. 27.
15
ktere´ mu˚zˇeme pozorovat. Ale co ty prvnı´ vlny? Veˇdci neda´vno objevili prˇ´ıtomnost tzv. vnitrˇnı´ch vln, ktere´ „se vyskytujı´ na rozhranı´ vrstev vody s ru˚znou hustotou“25 (obr. 1.16).
Obr. 1.16: Vnitrˇnı´ vlny mezi dveˇma vrstvami vody s rozdı´lnou hustotou. Spodnı´ vrstva je hustsˇ´ı nezˇ hornı´. (Oceanography, Gross, str. 204)
Vnitrˇnı´ vlny pokry´vajı´ vrstvu hluboky´ch vod ocea´nu˚, protozˇe ta ma´ veˇtsˇ´ı hustotu nezˇ vrstva povrchovy´ch vod nad nı´. Vnitrˇnı´ vlny se chovajı´ stejneˇ jako povrchove´ vlny, nemohou by´t viditelne´ lidsky´m okem, ale jsou zjistitelne´ studiem jejich vlastnostı´ – zmeˇn teplot a obsahu solı´ v dane´m mı´steˇ.26
7)
Kora´n o oblacı´ch
Veˇdci studovali typy mraku˚ a zjistili, zˇe formova´nı´ desˇt’ovy´ch mraku˚ se rˇ´ıdı´ urcˇity´mi pravidly a souvisı´ s urcˇity´m typem veˇtru a oblak. Jeden druh desˇt’ove´ho mraku je cumulonimbus (bourˇkovy´ mrak). Veˇdci studovali jak se cumulonimbus formuje a jak produkuje de´sˇt’, kroupy a blesk. Zjistili, zˇe proces probı´ha´ v na´sledujı´cı´ch krocı´ch: 1) Mraky jsou hna´ny veˇtrem: Cumulonimbus se zacˇne formovat, jsou-li mensˇ´ı mraky (kupy) hna´ny veˇtrem do jedne´ oblasti, kde se hromadı´ (viz obr. 1.17, 1.18). 2) Spojova´nı´: Potom se male´ mraky spojujı´ a vytva´rˇ´ı jeden veˇtsˇ´ı mrak27 (viz obra´zky1.18, 1.19). 3) Naru˚sta´nı´ (tvorba cumulonimbu): Kdyzˇ se male´ kupovite´ mraky spojı´, uvnitrˇ vznikle´ho mracˇna proudı´ rychle´ proudy smeˇrˇujı´cı´ nahoru. Tyto proudy ve strˇedu 25
Oceanography, Gross, str. 205. Oceanography, Gross, str. 205. 27 Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 268-269, a Elemets of Meteorology, Miller a Thompson, str. 141. 26
16
Obr. 1.17: Satelitnı´ fotografie ukazuje mraky pohybujı´cı´ se smeˇrem k mı´stu˚m hromadeˇnı´ B, C a D. Sˇipky oznacˇujı´ smeˇr veˇtru. (The Use of Satellite Pictures in Weather Analysis and Forecasting, Anderson a kol., str. 188)
Obr. 1.18: Male´ kupovite´ mraky pohybujı´cı´ se smeˇrem k zo´neˇ hromadeˇnı´ blı´zko obzoru, kde se jizˇ vytvorˇil velky´ kupovity´ mrak (cumulonimbus) (Clouds and Storms, Ludlam, tab. 7. 4.).
Obr. 1.19: (A) Izolovane´ male´ mraky (kupovite´ mraky). (B) Male´ mraky stoupajı´ smeˇrem nahoru, azˇ vytvorˇ´ı velke´ mracˇno. Tecˇky naznacˇujı´ kapky desˇteˇ. (The Atmosphere, Anthes a kol. str. 269).
17
mracˇna jsou silneˇjsˇ´ı nezˇ proudy na okraji.28 Tı´m jsou vyna´sˇeny vzhu˚ru dalsˇ´ı kupy, cozˇ zpu˚sobuje vertika´lnı´ na´ru˚st mracˇna a tvorbu cumulonimbu. Tento vertika´lnı´ na´ru˚st (viz obra´zky 1.19 (B), ?? a 1.21) natahuje mracˇno do chladneˇjsˇ´ıch oblastı´ atmosfe´ry ve veˇtsˇ´ı vy´sˇce, kde se vytva´rˇejı´ kapky vody a kroupy, ktere´ se postupneˇ zveˇtsˇujı´. Kdyzˇ jsou natolik teˇzˇke´, zˇe je vztlak proudu˚ smeˇrˇujı´cı´ch nahoru nemu˚zˇe udrzˇet, zacˇnou padat z mraku v podobeˇ desˇteˇ nebo krup.29 Bu˚h rˇekl v Kora´nu:
Cozˇ jsi nevideˇl, jak Bu˚h zˇene oblaka, potom je spojuje a posle´ze z nich ucˇinı´ shluk? A pak vidı´sˇ z jeho strˇedu vycha´zet de´sˇt’. . . (Kora´n, 24:43) Meteorologove´ teprve neda´vno zjistili detaily vzniku, struktury a funkce mraku˚ pomocı´ letadel, satelitu˚, pocˇ´ıtacˇu˚, balo´nu˚ a dalsˇ´ıch modernı´ch prˇ´ıstroju˚ urcˇeny´ch ke studiu veˇtru˚ a jejich smeˇru˚, na meˇrˇenı´ vlhkosti a atmosfe´ricke´ho tlaku a jejich zmeˇn.30 Na´sledujı´cı´ cˇa´st versˇe, pote´ co byly zmı´neˇny mraky a de´sˇt’, hovorˇ´ı o kroupa´ch a blesku:
. . . A On sesı´la´ (mraky) podobne´ hora´m, z nichzˇ padajı´ kroupy, a zasahuje jimi koho chce a odvracı´ je od koho chce. A zablesknutı´ ma´lem zbavı´ lidi zraku. (Kora´n, 24:43) Obr. 1.20: Velky´ mrak (cumulonimbus). Po nahromadeˇnı´ cumulonimbu zacˇı´na´ padat de´sˇt’. (Weather and Climate, Bodin, str. 123).
Meteorologove´ objevili, zˇe cumulonimby, ze ktery´ch padajı´ kroupy, dosahujı´ vy´sˇek zhruba 7,5 azˇ 9 km,31 jako hory, jak o tom mluvı´ Kora´n: „ . . . a On sesı´la´ (mraky) podobne´ hora´m, z nichzˇ padajı´ kroupy . . . “, (viz obr. 1.21). Tento versˇ mu˚zˇe vyvolat ota´zku. Procˇ versˇ mluvı´ o blesku v souvislosti s kroupami? Znamena´ to, zˇe kroupy jsou hlavnı´m faktorem prˇi tvorbeˇ blesku? Podı´vejme se, co se rˇ´ıka´ v knize Meteorology Today (Meteorologie dnes): V mraku vznika´ elektricke´ napeˇtı´, kdyzˇ kroupy padajı´ skrz tu cˇa´st mraku, ve ktere´ 28 Vzestupne´ proudy v blı´zkosti strˇedu jsou silneˇjsˇ´ı, protozˇe jsou chra´neˇny prˇed ochlazujı´cı´mi u´cˇinky pu˚sobı´cı´mi ve vneˇjsˇ´ı cˇa´sti mraku. 29 Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 269, a Elements of Meteororlogy, Miller a Thompson, str. 141-142. 30 Viz ’I‘dzˇa´zu ’l-qur’a´ni ’l-karı´mi fı´ was.fi ’anwa´‘i ’r-rija´h., ’as-suh.ub, ’al-mat.ar, Makky a kol., str. 55. 31 Elements of Meteorology, Miller a Thompson, str. 141.
18
Obr. 1.21: Velky´ mrak (cumulonimbus). (A Colour Guide to Clouds, Scorer a Wexler, str. 23)
se nacha´zejı´ superchladne´ kapky a ledove´ krystalky. Kdyzˇ se kapka vody setka´ s kroupou, prˇimrzne k jejı´mu povrchu. Prˇi zmeˇneˇ skupenstvı´ se ale uvolnˇuje skupenske´ teplo, cozˇ udrzˇuje povrch kroupy teplejsˇ´ı, nezˇ jsou okolnı´ ledove´ krystalky. Kdyzˇ se pak takova´ kroupa dostane do kontaktu s neˇjaky´m ledovy´m krystalkem, vznika´ du˚lezˇity´ jev: elektrony se prˇesouvajı´ z chladneˇjsˇ´ıho objektu k teplejsˇ´ımu. Kroupy takto zı´skajı´ za´porny´ elektricky´ na´boj. Stejny´ efekt nastane prˇi styku krup se superchladny´mi kapkami vody a od kroupy se odsˇteˇpujı´ drobne´ cˇa´stecˇky ledu nabite´ kladneˇ. Tyto kladneˇ nabite´ cˇa´stecˇky jsou lehcˇ´ı, a proto se prˇesunujı´ vztlakem do vysˇsˇ´ıch sfe´r mraku. Kroupy, za´porneˇ nabite´, padajı´ ke spodnı´ hranici mraku, ktera´ je proto nabita´ za´porneˇ. K vybitı´ docha´zı´ pra´veˇ tvorbou blesku˚ smeˇrˇujı´cı´ch k zemi.32 Mu˚zˇeme tedy konstatovat, zˇe kroupy jsou hlavnı´m faktorem prˇi vzniku blesku. Veˇdci objevili tato fakta teprve neda´vno. Do r. 1600 prˇevla´daly v meteorologii mysˇlenky Aristotela, ktery´ naprˇ´ıklad prohla´sil, zˇe atmosfe´ra se skla´da´ ze dvou typu˚ par, vlhky´ch a suchy´ch. Rovneˇzˇ rˇekl, zˇe hrom je zvuk vznikly´ strˇetem suchy´ch par se sousednı´mi mraky a blesk je vzplanutı´ a horˇenı´ suchy´ch par v podobeˇ slabe´ho ohneˇ.33 Toto jsou neˇktere´ na´zory na meteorologii, jenzˇ panovaly v dobeˇ zjevenı´ 32 33
Meteorology Today, Ahrens, str. 437. Aristotelova dı´la prˇelozˇena´ do anglicˇtiny: Meteorologica, dı´l 3, Ross a kol., str. 369a-369b.
19
Kora´nu prˇed cˇtrna´cti sty lety.
8)
Komenta´rˇe veˇdcu˚ k za´zraku˚m v Kora´nu
Nynı´ uvedeme neˇkolik komenta´rˇu˚ zna´my´ch veˇdcu˚ k veˇdecky´m za´zraku˚m v Kora´nu. Vsˇechny byly prˇevzaty z videokazety nazvane´ This is the Truth (Toto je pravda). Na te´to kazeteˇ mu˚zˇete videˇt a slysˇet vyja´drˇenı´ neˇkolika veˇdcu˚. 1) Dr. T. V. N. Persaud je profesorem a vedoucı´m katedry anatomie a profesorem a vedoucı´m katedry pediatrie a deˇtske´ho le´karˇstvı´ na Manitobske´ univerziteˇ ve Winnipegu, v kanadske´ provincii Manitoba. Ve sve´m oboru je uzna´vany´m odbornı´kem. Je autorem nebo editorem 25 knih a publikoval vı´ce nezˇ 181 veˇdecky´ch statı´. V r. 1991 obdrzˇel od Kanadske´ anatomicke´ spolecˇnosti nejprestizˇneˇjsˇ´ı kanadskou cenu v oboru anatomie, Cenu J. C. B. Granta. K ota´zce veˇdecky´ch za´zraku˚ v Kora´nu se vyja´drˇil takto: „Podle vsˇeho byl Muh.ammad docela obycˇejny´ cˇloveˇk, ktery´ neumeˇl cˇ´ıst ani psa´t. V dobeˇ prˇed cˇtrna´cti sty lety, cˇloveˇk, ktery´ neumı´ cˇ´ıst a psa´t vyslovuje hluboka´ tvrzenı´, ktera´ jsou u´zˇasneˇ prˇesna´ co do veˇdecke´ podstaty. Ja´ si osobneˇ nedovedu prˇedstavit, zˇe by to byla pouha´ na´hoda, na to jsou jeho tvrzenı´ prˇ´ılisˇ prˇesna´. Stejneˇ jako Dr. Moore nema´m potı´zˇe uveˇrˇit, zˇe se jedna´ o bozˇ´ı inspiraci, cˇi zjevenı´.“ Profesor Persaud vlozˇil do svy´ch knih neˇktere´ kora´nske´ versˇe a vy´roky proroka Muh.ammada . Prezentoval je take´ na neˇkolika konferencı´ch. 2) Dr. Joe Leigh Simpson je profesorem a vedoucı´m katedry gynekologie a porodnictvı´ na Bayloroveˇ le´karˇske´ sˇkole v Houstonu, v americke´m sta´teˇ Texas. Byl profesorem a vedoucı´m katedry gynekologie a porodnictvı´ take´ na Teneseeske´ univerziteˇ v Memphisu ve sta´teˇ Tenesee. Je prezidentem Americke´ spolecˇnosti pro plodnost. Obdrzˇel mnoho oceneˇnı´, vcˇetneˇ Ceny za verˇejnou cˇinnost, ktera´ mu byla udeˇlena Asociacı´ profesoru˚ gynekologie a porodnictvı´ v r. 1992. Profesor Simpson se zaby´val na´sledujı´cı´mi vy´roky proroka Muh.ammada : • {U kazˇde´ho z va´s jsou vsˇechny cˇa´sti teˇla stvorˇeny v matcˇineˇ deˇloze za cˇtyrˇicet dnı´.}34 • {Kdyzˇ nad za´rodkem ubeˇhne cˇtyrˇicet dva nocı´, Bu˚h k neˇmu vysˇle andeˇla, ktery´ mu da´ tvar a utvorˇ´ı sluch, zrak, ku˚zˇi, maso a kosti. Potom rˇekne: ´ Pane, bude to chlapecˇek nebo holcˇicˇka?“ a tvu˚j Pa´n rozhodne, jak se „O mu lı´bı´. }35 Profesor Simpson studoval detailneˇ tyto dva vy´roky proroka Muh.ammada , ktere´ uda´vajı´, zˇe prvnı´ch 40 dnı´ tvorˇ´ı zrˇetelneˇ rozlisˇitelne´ obdobı´ ve vy´voji za´rodku. Byl obzvla´sˇteˇ prˇekvapen absolutnı´ prˇesnostı´ teˇchto vy´roku˚. Beˇhem jedne´ konference prˇednesl tento na´zor: 34
S.ah.´ıh.u Muslim, #2643, a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3208. Pozn.: To, co se nacha´zı´ mezi teˇmito za´vorkami „{ . . . }“ v te´to knize je prˇeklad toho, co prorok Muh.ammad rˇekl. Da´le tento symbol „#“ pouzˇity´ ve vysveˇtlivka´ch oznacˇuje cˇ´ıslo h.adı´t.u. H.adı´t. je zpra´va prˇeda´vana´ du˚veˇryhodny´mi spolecˇnı´ky proroka Muh.ammada o tom co rˇekl, udeˇlal, nebo co povolil. 35 S.ah.´ıh.u Muslim, #2645.
20
„Tyto dva h.adı´ty (vy´roky proroka Muh.ammada ) na´m tudı´zˇ mohou poskyt¯ nout konkre´tnı´ cˇasovy´ rozvrh embryologicke´ho vy´voje v obdobı´ do 40 dnu˚. Stejneˇ jako ostatnı´ prˇedna´sˇejı´cı´ dnes ra´no konstatuji, zˇe tyto h.adı´ty nemohly by´t zı´ska´ny ¯ na za´kladeˇ veˇdecky´ch poznatku˚ dostupny´ch v dobeˇ jejich za´znamu . . . Odtud, myslı´m, plyne, zˇe nejen zˇe nenı´ rozpor mezi genetikou a na´bozˇenstvı´m, ale na´bozˇenstvı´ mu˚zˇe dokonce obohatit a inspirovat veˇdu tı´m, zˇe prˇipojı´ zjevenı´ k tradicˇnı´m veˇdecky´m postupu˚m. Kora´n obsahuje fakta prokazatelna´ modernı´ veˇdou, cozˇ podporuje tvrzenı´, zˇe moudrost v Kora´nu pocha´zı´ od Boha.“ 3) Dr. E. Marshall Johnson je profesorem a vedoucı´m katedry anatomie a vy´vojove´ biologie na Univerziteˇ Thomase Jeffersona ve Philadelphii v americke´m sta´teˇ ´ stavu Daniela Baugha. Je autorem vı´ce nezˇ dvou set Pensylvania a rˇeditelem U publikacı´. Byl prezidentem Teratologicke´ spolecˇnosti. V r. 1981 beˇhem 7. le´karˇske´ konference v sau´dskoarabske´m Damma´mu profesor Johnson rˇekl: „Strucˇneˇ rˇecˇeno Kora´n popisuje nejen vy´voj vneˇjsˇ´ı formy, ale take´ vnitrˇnı´ sta´dia embrya, jeho stvorˇenı´ a vy´voje. Kora´n vyznacˇuje hlavnı´ uda´losti embryona´lnı´ho vy´voje, ktere´ jsou potvrzeny modernı´ veˇdou . . . Jako veˇdec mohu pracovat pouze s veˇcmi, ktere´ mohu videˇt. Mohu rozumeˇt embryologii a vy´vojove´ biologii. Mohu rozumeˇt slovu˚m, ktera´ jsou mi prˇelozˇena z Kora´nu. Kdybych se sa´m ocitl v te´ dobeˇ i se vsˇemi znalostmi, co dnes ma´m, neumeˇl bych tak popsat skutecˇnosti, ktere´ byly tehdy zaznamena´ny. Nevidı´m nic, co by vyvracelo na´zor, zˇe Muh.ammad odvozoval svoje informace odneˇkud zvneˇjsˇku. Nevidı´m proto ani rozpor s na´zorem, zˇe to, co Muh.ammad zapsal,36 bylo ovlivneˇno Bozˇ´ım za´sahem.“ 4) Dr. William W. Hay je profesorem geologicky´ch veˇd na Coloradske´ univerziteˇ v Boulderu v americke´m sta´teˇ Colorado. Je uzna´vany´m odbornı´kem v oboru ocea´nografie. Kdyzˇ jsme s nı´m diskutovali o kora´nsky´ch versˇ´ıch zminˇujı´cı´ch veˇdecka´ fakta o morˇ´ıch, ktera´ byla objevena teprve neda´vno, rˇekl: „Prˇekvapuje meˇ, zˇe podobne´ informace se nacha´zejı´ ve stary´ch pı´smech Kora´nu. Nema´m tusˇenı´, odkud by se mohly vzı´t, ale myslı´m, zˇe je velice zajı´mave´, zˇe tam jsou a zˇe se pracuje na objasneˇnı´ smyslu neˇktery´ch teˇchto pasa´zˇ´ı.“ Kdyzˇ byl profesor Hay ta´za´n na mozˇny´ zdroj teˇchto informacı´ v Kora´nu, odpoveˇdeˇl: „Myslı´m, zˇe to musela by´t bozˇska´ bytost.“ 5) Dr. Gerald C. Goeringer je profesorem a koordina´torem le´karˇske´ embryologie na katedrˇe buneˇcˇne´ biologie na le´karˇske´ fakulteˇ Georgetownske´ univerzity ve Washingstonu D.C. Na 8. sau´dske´ le´karˇske´ konferenci v Rija´du profesor Goeringer uvedl ve sve´m prˇ´ıspeˇvku: „V pomeˇrneˇ male´m pocˇtu a´ja (kora´nsky´ch versˇu˚) je zcela srozumitelneˇ obsazˇen popis lidske´ho vy´voje od smı´senı´ gamet azˇ po vy´voj jednotlivy´ch orga´nu˚. Zˇa´dny´ za´znam o vy´voji lidske´ho za´rodku podobneˇ detailnı´ a u´plny´ co do klasifikace, terminologie a popisnosti do te´ doby neexistoval. V mnoha, ne-li ve vsˇech prˇ´ıpadech tento za´znam prˇedbeˇhl svou dobu o mnoho staletı´ v kvaliteˇ popisu ru˚zny´ch sta´diı´ vy´voje lidske´ho za´rodku a plodu zaznamenany´ch v tradicˇnı´ odborne´ literaturˇe.“
36 Prorok Muh.ammad neumeˇl cˇ´ıst ani psa´t, ale diktoval Kora´n svy´m spolecˇnı´ku˚m a poveˇrˇil neˇktere´ z nich, aby jej zapsali.
21
6) Dr. Josˇihide Kozaj je profesorem na Tokijske´ univerziteˇ a rˇeditelem Na´rodnı´ ˇ ekl: „Ohromilo meˇ, zˇe se v Kora´nu astronomicke´ observatorˇe v Tokiu, Japonsko. R nacha´zejı´ pravdiva´ astronomicka´ fakta. Modernı´ astronomove´ studujı´ jen velmi maly´ kousek vesmı´ru. Soustrˇed’ujı´ svoje u´silı´, aby pochopili jen tu velmi malou cˇa´st vesmı´ru, kterou doka´zˇeme zachytit pomocı´ teleskopu˚, anizˇ by prˇemy´sˇleli o vesmı´ru jako celku. Myslı´m, zˇe cˇtenı´ Kora´nu a odpovı´da´nı´ na ota´zky mu˚zˇe by´t inspiracı´ pro moje budoucı´ studium vesmı´ru.“ 7) Dr. Tejatat Tejasen je v soucˇasne´ dobeˇ vedoucı´m katedry anatomie a by´valy´m deˇkanem Fakulty le´karˇstvı´ University v Chiang Mai v Thajsku. Beˇhem 8. Saudske´ le´karˇske´ konference v Rija´du Dr. Tejasen vystoupil a rˇekl: „V poslednı´ch trˇech letech jsem se zacˇal velmi zajı´mat o Kora´n . . . Z me´ho vlastnı´ho vy´zkumu a z toho, co jsem se dozveˇdeˇl beˇhem te´to konference, jsem nabyl prˇesveˇdcˇenı´, zˇe vsˇe, co bylo zaznamena´no v Kora´nu prˇed cˇtrna´cti sty lety je jisteˇ pravda prokazatelna´ veˇdecky´mi prostrˇedky. Protozˇe prorok Muh.ammad neumeˇl cˇ´ıst ani psa´t, musel by´t jen poslem, ktery´ pouze prˇedal pravdu, ktera´ mu byla zjevena tı´m, kdo na´s stvorˇil. Tento stvorˇitel je jisteˇ Bu˚h, nebo Alla´h, chcete-li. Myslı´m, zˇe je cˇas rˇ´ıci la´ ’ila´ha ’illa ’l-la´h, tj. nenı´ boha kromeˇ Boha, Muh.ammad rasu´lu ’l-la´h, Muh.ammad je posel Bozˇ´ı. Na za´veˇr musı´m pogratulovat organiza´toru˚m te´to skveˇle´ a velmi u´speˇsˇne´ konference. Byla to pro meˇ skveˇla´ prˇ´ılezˇitost nejen dozveˇdeˇt se mnoho zajı´mavy´ch veˇdecky´ch poznatku˚, ale take´ setkat se s mnoha veˇdci a najı´t mezi nimi mnoho novy´ch prˇa´tel. Nejvza´cneˇjsˇ´ı, co jsem na te´to konferenci zı´skal, je ale rˇ´ıci la´ ’ila´ha ’illa ’l-la´h, Muh.ammad rasu´lu ’l-la´h, totizˇ to, zˇe jsem se stal muslimem.“ Po vsˇech teˇchto prˇ´ıkladech veˇdecky´ch za´zraku˚ v Kora´nu a na´zorech odbornı´ku˚ si mu˚zˇeme polozˇit na´sledujı´cı´ ota´zky: • Mu˚zˇe by´t pouha´ na´hoda, zˇe vsˇechna tato teprve neda´vno objevena´ veˇdecka´ fakta z ru˚zny´ch oboru˚ byla zmı´neˇna v Kora´nu, ktery´ byl zjeven prˇed cˇtrna´cti sty lety? • Mu˚zˇe autorem tohoto Kora´nu by´t Muh.ammad nebo neˇjaka´ jina´ lidska´ bytost? Jedina´ mozˇna´ odpoveˇd’ na tyto ota´zky je, zˇe Kora´n je Slovo Bozˇ´ı, zjevene´ Bohem samy´m.
1.2
Vy´zva vytvorˇit jednu kapitolu podobnou kora´nsky´m su´ra´m
Bu˚h pravil v Kora´nu:
Jste-li na pochyba´ch o tom, co jsme seslali sluzˇebnı´ku Sve´mu, tedy prˇineste su´ru podobnou te´to a prˇedvolejte si sveˇdky sve´ kromeˇ Boha, jste-li pravdomluvnı´! Vsˇak neucˇinı´te-li to – a va´m se to veˇru nepodarˇ´ı – pak strˇezte se ohneˇ, jehozˇ palivem jsou lide´ a kamenı´ a jenzˇ prˇipraven je pro neveˇrˇ´ıcı´. Oznam radostnou zveˇst teˇm, kdozˇ uveˇrˇili a zbozˇne´ skutky konali, zˇe pro neˇ jsou prˇipraveny zahrady, pod nimizˇ rˇeky tekou . . . (Kora´n, 2:23-25) 22
Obr. 1.22: Nejkratsˇ´ı kapitola Kora´nu (su´ra 108) je slozˇena z pouhy´ch deseti slov, prˇesto dosud nebyl nikdo schopen ji napodobit.
Od doby, kdy byl Kora´n zjeven, prˇed cˇtrna´cti sty lety, azˇ dodnes nebyl nikdo schopen napsat jedinou kapitolu, ktera´ by se podobala su´ra´m v Kora´nu svojı´ kra´sou, vy´mluvnostı´, na´dherou, moudrostı´, pravdivostı´, u´speˇsˇnostı´ predikcı´ nebo jiny´mi perfektnı´mi vlastnostmi Kora´nu. Nejkratsˇ´ı su´ra v Kora´nu (su´ra 108) je slozˇena z pouhy´ch deseti slov, a prˇesto nikdo nebyl schopen splnit tento u´kol, ani tehdy, ani dnes.37 Neˇkterˇ´ı neveˇrˇ´ıcı´ Arabove´ mezi neprˇa´teli proroka Muh.ammada se snazˇili takovou su´ru napodobit, aby doka´zali, zˇe Muh.ammad nenı´ pravy´m prorokem, ale nepodarˇilo se jim to.38 Nedoka´zali takovou su´ru napsat, prˇestozˇe Kora´n byl zjeven v jejich vlastnı´m jazyce a na´rˇecˇ´ı, a prˇestozˇe Arabove´ te´ doby byli proslulı´ svou vy´rˇecˇnostı´ a schopnostı´ psa´t na´dhernou poezii, ktera´ je ocenˇovana´ i dnes.
1.3
Biblicka´ proroctvı´ o prˇ´ıchodu Muh.ammada � , proroka Isla´mu
Jako du˚kaz pravdivosti Isla´mu pro lidi, kterˇ´ı veˇrˇ´ı v Bibli, mohou slouzˇit biblicka´ proroctvı´ o prˇ´ıchodu proroka Muh.ammada . V Deuteronomiu (18:18) Mojzˇ´ısˇ sdeˇluje, zˇe Pa´n mu rˇekl: „Povola´m jim proroka z jejich bratrˇ´ı, jako jsi ty. Do jeho u´st vlozˇ´ım sva´ slova a on jim bude mluvit vsˇe, co mu prˇika´zˇi. Kdo by ma´ slova, ktera´ on bude mluvit my´m jme´nem, neposlouchal, toho ja´ sa´m budu volat k odpoveˇdnosti.“ (Deuteronomium, 18:1819)39 Z teˇchto versˇu˚ mu˚zˇeme usoudit, zˇe prorok, o ktere´m je rˇecˇ a ktery´ bude Bohem sesla´n, bude: 1) pocha´zet z bratrˇ´ı izraelitu˚, tj. z rodu ismaelitu˚. Ismael, prvorozeny´ syn Abrahamu˚v, je prˇedek proroka Muh.ammada . 2) prorok jako Mojzˇ´ısˇ. Teˇzˇko bychom hledali dva proroky, kterˇ´ı meˇli tolik spolecˇne´ho jako Mojzˇ´ısˇ s Muh.ammadem . Obeˇma byl da´n srozumitelny´ za´konı´k a pravidla 37
Viz ’al-Burha´nu fı´ ‘ulu´mi ’l-qur’a´n, ’az-Zarkasˇ´ı, 2. dı´l, str. 224. Viz ’al-Burha´nu fı´ ‘ulu´mi ’l-qur’a´n, ’az-Zarkasˇ´ı, 2. dı´l, str. 226. 39 Nova´ mezina´rodnı´ verze Bible urcˇena´ ke studiu, oznacˇovana´ i jako NIV. 38
23
pro zˇivot, oba se strˇetli se svy´mi neprˇa´teli a zvı´teˇzili za´zracˇny´m zpu˚sobem. Oba byli prˇijati za proroky a sta´tnı´ky. Oba museli utı´kat prˇed spiknutı´m a u´klady o jejich zˇivot. Analogie mezi Mojzˇ´ısˇem a Jezˇ´ısˇem naopak kulha´ nejen ve vy´sˇe zmı´neˇny´ch ota´zka´ch, ale i v dalsˇ´ıch podstatny´ch rysech, vcˇetneˇ prˇirozene´ho narozenı´, rodinne´ho zˇivota, smrti Mojzˇ´ısˇe a Muh.ammada , ale nikoliv Jezˇ´ısˇe. Navı´c Jezˇ´ısˇ byl svy´mi stoupenci povazˇova´n za syna Bozˇ´ıho, na rozdı´l od Mojzˇ´ısˇe a Muh.ammada . Podoty´ka´me, zˇe muslimove´ povazˇujı´ Jezˇ´ısˇe za proroka, stejneˇ jako Mojzˇ´ısˇe a Muh.ammada . Toto biblicke´ proroctvı´ tedy mluvı´ o proroku Muh.ammadovi a nikoliv o Jezˇ´ısˇi, protozˇe Muh.ammad se Mojzˇ´ısˇovi podoba´ vı´ce nezˇ Jezˇ´ısˇ. Vsˇimneˇme si rovneˇzˇ, z Janova Evangelia, zˇe Zˇide´ ocˇeka´vali splneˇnı´ trˇ´ı ru˚zny´ch proroctvı´. Prvnı´ bylo o prˇ´ıchodu Krista, druhe´ o prˇ´ıchodu Elia´sˇe a trˇetı´ o prˇ´ıchodu Proroka. To je zrˇejme´ ze trˇ´ı ota´zek, ktere´ byly kladeny Janu Krˇtiteli: „Toto jest sveˇdectvı´ Janovo, kdyzˇ k neˇmu Zˇide´ z Jeruzale´ma poslali kneˇze a levity, aby se ho ota´zali: Kdo jsi? Nic nepoprˇel a otevrˇeneˇ vyznal: Ja´ nejsem Mesia´sˇ. ˇ ekl: Nejsem. Jsi ten Prorok? Znovu se ho zeptali: Jak to tedy je? Jsi Elia´sˇ? R Odpoveˇdeˇl: Ne.“ (Jan, 1:19-21) V Bibli opatrˇene´ odkazy zjistı´me, zˇe slovo „Prorok“ nacha´zejı´cı´ se v Janovi 1:21 odkazuje na proroctvı´ z Deuteronomia 18:15 a 18:18.40 Z toho vsˇeho usuzujeme, zˇe proroctvı´ obsazˇene´ v Deuteronomiu 18:18 nemluvı´ o Jezˇ´ısˇi, ale o proroku Muh.ammadovi . Bu˚h rˇekl ve versˇi na´sledujı´cı´m za proroctvı´m v Deuteronomiu 18:18: „Kdo by ma´ slova, ktera´ on bude mluvit my´m jme´nem, neposlouchal, toho ja´ sa´m budu volat k odpoveˇdnosti.“ (Deuteronomium, 18:19) To znamena´, zˇe kdo veˇrˇ´ı v Bibli, musı´ veˇrˇit v to, co rˇ´ıka´ tento prorok, a tı´m prorokem je prorok Muh.ammad .41
1.4
Versˇe v Kora´nu prˇedpovı´dajı´cı´ uda´losti, ktere´ se pozdeˇji staly
ˇ ´ıPrˇ´ıkladem toho, zˇe Kora´n pravdiveˇ prˇedpoveˇdeˇl budoucı´ uda´lost, je vı´teˇzstvı´ R ˇ manu˚ nad Persˇany za 3 azˇ 9 let po te´, co byli R´ımane´ Persˇany porazˇeni za doby proroka Muh.ammada . Bu˚h pravı´:
Porazˇeni byli Byzantinci v nejblizˇsˇ´ı zemi, vsˇak po pora´zˇce sve´ zase zvı´teˇzı´ v neˇkolika letech42 . . . (Kora´n, 30:2-4) Podı´vejme se, co historie rˇ´ıka´ o teˇchto va´lka´ch. V knize Historie Byzantske´ho sta´tu nalezneme, zˇe rˇ´ımska´ arma´da utrpeˇla teˇzˇkou pora´zˇku u Antiochie (meˇsto v Sy´rii) v roce 613. Na´sledneˇ Persˇane´ postoupili na vsˇech fronta´ch.43 V te´ dobeˇ bylo ˇ ´ımane´ mohli Persˇany prˇemoci, ale Kora´n prˇedpoveˇdeˇl teˇzˇko prˇedstavitelne´, zˇe by R Rˇ´ımanu˚m vı´teˇzstvı´ za 3 azˇ 9 let. A opravdu, v roce 622, deveˇt let po rˇ´ımske´ pora´zˇce, 40
Viz okrajove´ pozna´mky v nove´ mezina´rodnı´ studijnı´ verzi Bible k versˇi 1:21, str. 1594. Vı´ce detailnı´ch informacı´ o tomto te´matu najdete v brozˇurˇe s na´zvem „Biblical Prophecies on the Advent of Muhammad, the Prophet of Islam“. 42 Doslova trˇi azˇ deveˇt let. 43 History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 95. 41
24
se obeˇ vojska (rˇ´ımske´ a perske´) znovu strˇetla na arme´nske´ pu˚deˇ a vy´sledkem bylo rozhodujı´cı´ vı´teˇzstvı´ Rˇ´ımanu˚ nad Persˇany, poprve´ od pora´zˇky Rˇ´ıma v r. 613.44 Prˇedpoveˇd’ se splnila tak, jak Bu˚h pravil v Kora´nu. Mnoho dalsˇ´ıch kora´nsky´ch versˇu˚ a vy´roku˚ proroka Muh.ammada prˇedpovı´da´ uda´losti, ktere´ se pozdeˇji opravdu staly.
1.5
Za´zraky vykonane´ prorokem Muh.ammadem �
Prorok Muh.ammad s Bozˇ´ım svolenı´m vykonal mnoho za´zraku˚. Jejich sveˇdkem byli mnozı´, naprˇ´ıklad: • Kdyzˇ neveˇrˇ´ıcı´ v Mekce zˇa´dali proroka Muh.ammada neˇjaky´ za´zrak, uka´zal jim rozsˇteˇpenı´ Meˇsı´ce.45
, aby jim prˇedvedl
• Dalsˇ´ım za´zrakem byla rˇeka tekoucı´ mezi Muh.ammadovy´mi prsty, kdyzˇ jeho spolecˇnı´ci meˇli zˇ´ızenˇ a meˇli jen trosˇku vody v na´dobeˇ. Prˇisˇli k neˇmu a rˇekli, zˇe nemajı´ vodu na ocˇistu, ani k pitı´, jen to, co bylo v na´dobeˇ. Muh.ammad vlozˇil svou ruku do na´doby a voda zacˇala tryskat mezi jeho prsty. Tisı´c peˇt set lidı´ se mohlo napı´t a prove´st ocˇistu.46 Prorok Muh.ammad prˇedvedl a uskutecˇnil jesˇteˇ rˇadu jiny´ch za´zraku˚.
1.6
Prosty´ zˇivot Muh.ammada �
Srovna´me-li zˇivot Muh.ammada prˇed jeho prorocky´m posla´nı´m a pote´, co nastoupil svou prorockou cestu, zjistı´me, zˇe nenı´ du˚vod si myslet, zˇe Muh.ammad byl falesˇny´m prorokem, ktery´ se za proroka jen prohla´sil, aby zı´skal materia´lnı´ uzˇitek, sla´vu cˇi moc. Prˇed zapocˇetı´m sve´ prorocke´ dra´hy byl Muh.ammad dobrˇe financˇneˇ zajisˇteˇn. Jako u´speˇsˇny´ obchodnı´k s dobrou poveˇstı´ meˇl Muh.ammad uspokojivy´ a pohodlny´ prˇ´ıjem. Jeho materia´lnı´ situace se ale zhorsˇila po zapocˇetı´ jeho proroctvı´, ba pra´veˇ kvu˚li neˇmu. Abychom tuto skutecˇnost le´pe vysveˇtlili, podı´vejme se na neˇkolik prˇ´ıbeˇhu˚ z jeho zˇivota: ´ ’isˇa, Muh.ammadova manzˇelka rˇekla: „O ´ neterˇi, neˇkdy jsme videˇli trˇi novy • ‘A ve dvou meˇsı´cı´ch, anizˇ bychom rozdeˇlali ohenˇ (a uvarˇili jı´dlo) v domech Prorokovy´ch.“ A synovec se zeptal: „A teto, co va´s zˇivilo?“ odpoveˇdeˇla: „Dveˇ cˇerne´ veˇci, datle a voda. Ale Prorok meˇl neˇkolik ansarsky´ch47 sousedu˚, kterˇ´ı meˇli dojne´ velbloudice, a ti mu da´vali mle´ko.“48 44
History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 100-101 a History of Persia, Sykes, 1 dı´l, str. 483-484. Take´ viz The New Encyclopaedia Britannica, Micropaedia 4 dı´l, str. 1036. 45 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3637 a S.ah.´ıh.u Muslim, #2802. 46 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3576, a S.ah.´ıh.u Muslim, #1856. 47 Jeho stoupenci z rˇad medı´nske´ho obyvatelstva. 48 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2972 a #2567.
25
• Sahl ibn Sa‘ad, jeden z Muh.ammadovy´ch spolecˇnı´ku˚, vypra´veˇl: „Prorok Bozˇ´ı nevideˇl chle´b z jemne´ mouky od te´ doby, co byl povola´n k proroctvı´ azˇ do sve´ smrti.“49 ´ ’isˇa, Muh.ammadova manzˇelka vypra´veˇla: „Matrace, na ktere´ Prorok spal, • ‘A byla vyrobena z ku˚zˇe vycpane´ vla´kny z datlovnı´ku.“50 • ‘Amr ibn ’al-H.a´rit, jeden z Muh.ammadovy´ch spolecˇnı´ku˚, vypra´veˇl, zˇe kdyzˇ ¯ Prorok zemrˇel, nezanechal po sobeˇ penı´ze, ani jiny´ majetek, kromeˇ bı´le´ muly, zbranı´ a kousku pu˚dy, ktere´ dal rozdeˇlit jako almuzˇnu.51 Muh.ammad zˇil v takovy´chto tvrdy´ch podmı´nka´ch azˇ do sve´ smrti, acˇkoliv majetek muslimu˚ byl pod jeho spra´vou. Veˇtsˇ´ı cˇa´st Arabske´ho poloostrova prˇijala Isla´m jizˇ za jeho zˇivota a muslimove´ zvı´teˇzili po osmna´cti letech jeho proroctvı´. Je mozˇne´, zˇe Muh.ammad se za proroka jen vyda´val, aby zı´skal postavenı´, sla´vu a moc? Touha po vysoke´m postavenı´ a moci je obvykle spojena s dobry´m jı´dlem, kra´sny´m oblecˇenı´m, obrovsky´mi pala´ci, barevny´mi zahradami a pevnou autoritou. Je neˇktery´ z teˇchto prˇ´ıznaku˚ blı´zky´ Muh.ammadovi ? Neˇkolik nahle´dnutı´ do jeho zˇivota na´m pomu˚zˇe nale´zt odpoveˇd’ na tuto ota´zku. Prˇestozˇe na Muh.ammadovi lezˇela zodpoveˇdnost proroka, ucˇitele, sta´tnı´ka a soudce, Muh.ammad sa´m dojil svoji kozu,52 pral si sˇaty, opravoval svoje boty,53 poma´hal s doma´cı´mi pracemi54 a navsˇteˇvoval chude´ lidi, kdyzˇ onemocneˇli.55 Poma´hal svy´m spolecˇnı´ku˚m kopat prˇ´ıkop a vozil s nimi pı´sek.56 Jeho zˇivot byl ohromujı´cı´m prˇ´ıkladem prostoty a pokory. Muh.ammadovi spolecˇnı´ci ho milovali, ctili a du˚veˇrˇovali mu. Prˇesto neusta´le zdu˚raznˇoval, zˇe zbozˇnˇova´nı´ ma´ by´t smeˇrˇova´no pouze k Bohu a nikoliv k jeho osobeˇ. ’Anas, jeden z Muh.ammadovy´ch spolecˇnı´ku˚, vypra´veˇl, zˇe nikoho nemeˇli radeˇji nezˇ proroka Muh.ammada , a prˇesto, kdyzˇ prˇisˇel, nepovstali, aby mu proka´zali u´ctu, nebot’to nesna´sˇel.57 Dlouho prˇedtı´m, nezˇ meˇl Isla´m vyhlı´dky na u´speˇch, na pocˇa´tku dlouhe´ho a strastiplne´ho obdobı´ muk, utrpenı´ a prona´sledova´nı´, Muh.ammad obdrzˇel zajı´mavou nabı´dku. ‘Utba, vyslanec pohansky´ch vla´dcu˚, za nı´m prˇisˇel a rˇekl: „ . . . Jestli chcesˇ penı´ze, da´me dohromady tolik peneˇz, zˇe budesˇ mezi na´mi nejbohatsˇ´ı. Jestli chcesˇ vla´dnout, vezmeme si teˇ za sve´ho vu˚dce a nikdy o nicˇem nerozhodneme bez tve´ho souhlasu. Jestli chcesˇ kra´lovstvı´, korunujeme teˇ za sve´ho kra´le . . . “ Za to vsˇechno chteˇl od Muh.ammada jediny´ u´stupek, totizˇ aby prˇestal vyzy´vat lidi k Isla´mu a k uctı´va´nı´ jedine´ho Boha bez spolecˇnı´ku˚. Nebyla by to la´kava´ nabı´dka pro toho, ktery´ se zˇene za pozemsky´m prospeˇchem? Ale zava´hal Muh.ammad kdyzˇ obdrzˇel tuto nabı´dku? Zavrhl ji jako kupec, ktery´ chce usmlouvat lepsˇ´ı 49
S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #5413 a ’at-Tirmı´d´ı, #2364. ¯ S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2082 a #6456. 51 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2739 a Musnadu ’Ah.mad, #17990. 52 Musnadu ’Ah.mad, #25662. 53 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #676 a Musnadu ’Ah.mad, #25517. 54 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #676 a Musnadu ’Ah.mad, #23706. 55 Muwat..ta‘u Ma´lik, #531 56 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3034, S.ah.´ıh.u Muslim, #1803 a Musnadu ’Ah.mad, #18017. 57 Musnadu ’Ah.mad, #12117 a ’at-Tirmı´d´ı, #2754. ¯ 50
26
cenu? Toto byla jeho odpoveˇd’: {Ve jme´nu Boha, Milosrdne´ho, Slitovne´ho} a zarecitoval ‘Utbovi versˇe z Kora´nu 41:1-38.58 Neˇktere´ z nich uva´dı´me:
Sesla´nı´ od Milosrdne´ho, Slitovne´ho, Pı´smo, jehozˇ versˇe byly ucˇineˇny srozumitelny´mi pro lidi znale´ v podobeˇ Kora´nu arabske´ho! . . . jako zveˇstovatele a varovatele – veˇtsˇina z nich se vsˇak odvracı´ a nechce naslouchat. (Kora´n, 41:2-4) Jindy zase po stry´coveˇ nale´ha´nı´, aby prˇestal hla´sat Isla´m, meˇl tuto rozhodnou a uprˇ´ımnou odpoveˇd’: • {Ve jme´nu Boha prˇ´ısaha´m, zˇe i kdyby mi dali Slunce do prave´ ruky a Meˇsı´c do leve´, abych to vzdal, nikdy neprˇestanu, dokud Bu˚h neda´ Isla´mu zvı´teˇzit, nebo dokud nezemrˇu za jeho obranu.}59 Nejen zˇe Muh.ammad a jeho nepocˇetnı´ stoupenci trpeˇli a museli podstupovat mnohe´ obeˇti celkem po trˇina´ct let, ale neveˇrˇ´ıcı´ se dokonce snazˇili Muh.ammada zavrazˇdit. Jednou se snazˇili rozbı´t mu hlavu a zabı´t ho velky´m balvanem, ktery´ sˇel jen teˇzˇko uzvednout.60 Jindy mu dali do jı´dla jed.61 Procˇ by zˇil takovy´to zˇivot plny´ utrpenı´ a sebeobeˇtova´nı´ i pote´, co zvı´teˇzil nad svy´mi odpu˚rci? Jak lze vysveˇtlit pokoru a sˇlechetnost, kterou proka´zal, kdyzˇ trval na tom, zˇe jeho u´speˇch je jen dı´lem Bozˇ´ım a nikoliv za´sluhou jeho vlastnı´ho ge´nia? Jsou toto vy´jevy ze zˇivota mocichtive´ho a sebestrˇedne´ho cˇloveˇka?
1.7
Pozoruhodne´ rozsˇ´ırˇenı´ Isla´mu
Na za´veˇr te´to kapitoly je prˇ´ıhodna´ chvı´le zmı´nit se jesˇteˇ o jedne´ zna´mce toho, zˇe Isla´m prˇina´sˇ´ı pravdu. Je zna´ma´ veˇc, zˇe ve Spojeny´ch sta´tech je Isla´m nejrychleji rostoucı´ na´bozˇenstvı´. Uved’me neˇkolik citacı´ k tomuto jevu: „Isla´m je nejrychleji rostoucı´ na´bozˇenstvı´ v Americe, je pru˚vodcem a pilı´rˇem stability pro mnohe´ nasˇe lidi . . . “ (Hillary Rodham Clinton, Los Angeles Times).62 „Muslimove´ jsou nejrychleji rostoucı´ sveˇtovou skupinou . . . “ (Kancela´rˇ monitoringu populace, USA Today).63 „ . . . Isla´m je nejrychleji rostoucı´m na´bozˇenstvı´m v zemi.“ (Geraldine Baum; Newsday Religion Writer, Newsday).64 58
’as-Sı´ratu ’n-Nabawı´ja, Ibn Hisˇa´m, 1 dı´l, str. 293-294. ’as-Sı´ratu ’n-Nabawı´ja, Ibn Hisˇa´m, 1 dı´l, str. 265-266. 60 ’as-Sı´ratu ’n-Nabawı´ja, Ibn Hisˇa´m, 1 dı´l, str. 298-299. 61 ’ad-Da´ramı´, #68 a ’Abu´ Da´wud, #4510. 62 Larry B. Stammer, dopisovatel Times zaby´vajı´cı´ se na´bozˇenstvı´m, „First Lady Breaks Ground With Muslims“, Los Angeles Times, doma´cı´ vyda´nı´, sekce Metro, cˇa´st B, 31. kveˇten 1996, str. 3 63 Timothy Kenny, „Elsewhere in the world“, USA Today, poslednı´ vyda´nı´, sekce Novinky, 17. u´nor 1989, str. 4A 64 Geraldine Baum, „For Love of Allah“, Newsday, Vyda´nı´ pro Nassau a Suffolk, cˇa´st II., 7. brˇezen 1989, str. 4 59
27
„Isla´m, nejrychleji rostoucı´ na´bozˇenstvı´ ve Spojeny´ch sta´tech, . . . “ (Ari L. Goldman, New York Times).65 Tento jev naznacˇuje, zˇe Isla´m je pravdive´ na´bozˇenstvı´ od Boha. Nenı´ pravdeˇpodobne´, zˇe by tolik Americˇanu˚ konvertovalo k Isla´mu bez rozvahy a du˚kladne´ho uva´zˇenı´, anizˇ by prˇedem zkonstatovali, zˇe Isla´m je pravda. Tito Americˇane´ majı´ ru˚zny´ spolecˇensky´ pu˚vod, lisˇ´ı se rasou i prˇedchozı´m zˇivotnı´m stylem. Jsou mezi nimi veˇdci, profesorˇi, filosofove´ i novina´rˇi. Pozna´mky uvedene´ v te´to kapitole tvorˇ´ı jenom cˇa´st du˚kazu˚ podporujı´cı´ch teorii, zˇe Kora´n je prˇesne´ Slovo Bozˇ´ı, zˇe Muh.ammad je vskutku prorok Bohem seslany´ a zˇe tedy Isla´m je prave´ na´bozˇenstvı´ od Boha.
65 Ari L. Goldman, „Mainstream Islam Rapidly Embraced By Black Americans“, New York Times, poslednı´ vecˇernı´ vyda´nı´ pro New York, 21. u´nora 1989, str. 1
28
Kapitola 2
Prˇ´ınos Isla´mu Isla´m je prospeˇsˇny´ pro jednotlivce i pro spolecˇnost. Tato kapitola vysveˇtluje, jaky´ prˇ´ınos ma´ Isla´m pro jednotlivce:
2.1
Cesta k veˇcˇne´mu Ra´ji
Bu˚h ˇrekl v Kora´nu:
Oznam radostnou zveˇst teˇm, kdozˇ uveˇrˇili a zbozˇne´ skutky konali, zˇe pro neˇ jsou prˇipraveny zahrady, pod nimizˇ rˇeky tekou . . . (Kora´n, 2:25) Bu˚h take´ pravil:
Prˇedstihujte se tedy, abyste dosa´hli odpusˇteˇnı´ Pa´na sve´ho a zahrady, jejı´zˇ sˇ´ırˇe se rovna´ nebi i zemi, prˇipravene´ pro ty, kdozˇ v Boha a posly Jeho uveˇrˇili . . . (Kora´n, 57:21) Prorok Muh.ammad rˇekl, zˇe ti nejnizˇsˇ´ı mezi obyvateli Ra´je budou mı´t desetkra´t vı´ce nezˇ na tomto sveˇteˇ,1 a on cˇi ona bude mı´t, cokoliv si bude prˇa´t a jesˇteˇ desetkra´t tolik.2 Prorok Muh.ammad take´ rˇekl: {Mı´sto v Ra´ji velikosti chodidla bude lepsˇ´ı nezˇ cely´ sveˇt a co je v neˇm.}3 Take´ pravil: {V Ra´ji jsou veˇci, ktere´ oko nespatrˇilo, ucho neslysˇelo a zˇa´dny´ cˇloveˇk na neˇ nepomyslel.}4 Rovneˇzˇ rˇekl: {Nejubozˇejsˇ´ı na tomto sveˇteˇ, ktere´mu se ma´ dostat Ra´je, bude jednou do Ra´je ´ synu Adama, zazˇil jsi neˇkdy bı´du a utrpenı´?“ A prˇiveden a zeptajı´ se ho: „O on odpovı´: „Ne, prˇi Bohu! Nikdy jsem nezazˇil bı´du ani netrpeˇl.“}5 Kdyzˇ vstoupı´te do Ra´je, budete zˇ´ıt velmi sˇt’astny´ zˇivot, bez u´navy, nemoci i smrti, a budete tam zˇ´ıt veˇcˇneˇ. Bu˚h v Kora´nu pravil:
Ty vsˇak, kdozˇ uveˇrˇili a dobre´ skutky konali, uvedeme do zahrad, pod nimizˇ rˇeky tekou, a tam, nesmrtelnı´, . . . (Kora´n, 4:57) 1
S.ah.´ıh.u Muslim, #186 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6571. S.ah.´ıh.u Muslim, #188 a Musnadu ’Ah.mad, #10832. 3 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6568 a Musnadu ’Ah.mad, #13368. 4 S.ah.´ıh.u Muslim, #2825 a Musnadu ’Ah.mad, #8609. 5 S.ah.´ıh.u Muslim, #2807 a Musnadu ’Ah.mad, #12699.
2
29
2.2
Spasenı´ od Pekla
Bu˚h pravil v Kora´nu:
Od zˇa´dne´ho z teˇch, kdozˇ neuveˇrˇili a jako neveˇrˇ´ıcı´ zemrˇou, nebude prˇijata ani zemeˇ zlatem naplneˇna´, kdyby se tı´m chteˇli vykoupit. Pro ty je urcˇen trest bolestny´ a nebudou mı´t pomocnı´ky zˇa´dne´. (Kora´n, 3:91) Tento zˇivot je nasˇe jedina´ sˇance zajistit si Ra´j a uniknout pekelne´mu ohni, protozˇe kdyzˇ neˇkdo zemrˇe jako neveˇrˇ´ıcı´, nedostane uzˇ dalsˇ´ı mozˇnost vra´tit se do tohoto zˇivota, aby uveˇrˇil. Bu˚h pravı´ v Kora´nu o tom, co se stane s neveˇrˇ´ıcı´mi v Soudny´ den:
Ke´zˇ bys je mohl videˇt, azˇ postaveni budou prˇed ohenˇ pekelny´ a zvolajı´: „Kdybychom se mohli vra´tit, veˇru bychom pak jizˇ neprohlasˇovali znamenı´ Pa´na sve´ho za lezˇ a stali bychom se veˇru jedneˇmi z veˇrˇ´ıcı´ch!“ (Kora´n, 6:27) Ale nikdo uzˇ nebude mı´t tuto druhou prˇ´ılezˇitost. Prorok Muh.ammad rˇekl: {Nejsˇt’astneˇjsˇ´ı na tomto sveˇteˇ mezi teˇmi, kdozˇ jsou odsouzeni do Pekla, bude jednou uvrzˇen do pekelne´ho ohneˇ a zeptajı´ se ´ synu Adama, videˇl jsi neˇkdy dobro? Zazˇil jsi neˇkdy pozˇehna´nı´?“ A on ho: „O odpovı´: „Prˇi Bohu, ne, o´ Pane!“}6
2.3
Opravdove´ sˇteˇstı´ a vnitrˇnı´ klid
V odevzdanosti a podrobenı´ se prˇika´za´nı´ Stvorˇitele a Zˇivitele tohoto sveˇta lze nale´zt opravdove´ sˇteˇstı´ a mı´r. Bu˚h pravil v Kora´nu:
. . . – Jak jinak nezˇ vzpomı´nkou na Boha se mohou srdce uklidnit? – (Kora´n, 13:28) Naopak ten, kdo se odvracı´ od Kora´nu bude zˇ´ıt v utrpenı´. Bu˚h rˇekl:
Zatı´mco ten, jenzˇ odvra´tı´ se od prˇipomenutı´ Me´ho7 , zˇivot povede stı´sneˇny´ a v den zmrtvy´chvsta´nı´ vzkrˇ´ısˇen bude Na´mi jako slepy´. (Kora´n, 20:124) Toto mu˚zˇe vysveˇtlit, procˇ neˇkterˇ´ı lide´ pa´chajı´ sebevrazˇdu, i kdyzˇ zˇijı´ v pohodlı´ a luxusu, ktery´ lze jen za penı´ze koupit. Podı´vejme se na prˇ´ıklad Cata Stevense (nynı´ Yusuf Islam), slavne´ho pop zpeˇva´ka, ktery´ neˇkdy vydeˇla´val i vı´ce nezˇ 150 tisı´c 6 7
S.ah.´ıh.u Muslim, #2807 a Musnadu ’Ah.mad, #12699. Naprˇ´ıklad, zˇe neveˇrˇ´ı v Kora´n a ani nejedna´ podle jeho pokynu˚.
30
dolaru˚ za vecˇer. Pote´, co prˇijal Isla´m, nalezl opravdove´ sˇteˇstı´ a mı´r, ktery´ nenacha´zel v materia´lnı´m u´speˇchu.8 Prˇecˇteˇte si leta´k „Mecˇ Isla´mu“. Tento leta´k rozebı´ra´, jak se Isla´m sˇ´ırˇil mecˇem pravdy, nikoliv mecˇem z oceli (tj. silou). V tomto leta´ku se mu˚zˇete docˇ´ıst o pocitech a mysˇlenka´ch lidı´, kterˇ´ı prˇijali Isla´m. Pocha´zejı´ z ru˚zny´ch zemı´ a majı´ ru˚zne´ za´zemı´ a ru˚znou u´rovenˇ vzdeˇla´nı´.
2.4
Odpusˇteˇnı´ vsˇech prˇedchozı´ch hrˇ´ıchu˚
Bu˚h odpousˇtı´ prˇedchozı´ hrˇ´ıchy a zle´ skutky komukoliv, kdo prˇijme Isla´m. {Muzˇ jme´nem ‘Amr jednou prˇisˇel za prorokem Muh.ammadem a rˇekl: „Podej mi svou pravou ruku, at’ti mu˚zˇu da´t slib veˇrnosti.“ Prorok nata´hl ruku, ale ‘Amr svou ruku sta´hl. Prorok se zeptal: „Co se ti stalo?“ A ‘Amr odpoveˇdeˇl: „Ma´m jednu podmı´nku.“ Prorok se zeptal: „A jakou ma´sˇ podmı´nku?“ ‘Amr rˇekl: „Aby Bu˚h odpustil moje hrˇ´ıchy.“ Nato Prorok pravil: „Cozˇpak nevı´sˇ, zˇe prˇijetı´ Isla´mu smazˇe tve´ prˇedchozı´ hrˇ´ıchy?“}9 Po prˇijetı´ Isla´mu bude cˇloveˇk odmeˇneˇn za sve´ dobre´ a sˇpatne´ skutky podle na´sledujı´cı´ho vy´roku proroka Muh.ammada : {Tvu˚j Pa´n, On Pozˇehnany´ je a Vznesˇeny´, je Milosrdny´. Kdyzˇ ma´ neˇkdo v u´myslu vykonat dobry´ skutek, ale nevykona´ ho, bude mu prˇesto zapsa´n dobry´ skutek. Kdyzˇ ho vykona´, bude mu zapsa´na odmeˇna deseti azˇ sedmisetna´sobna´, cˇi mnohem veˇtsˇ´ı. A kdyzˇ ma´ neˇkdo v u´myslu vykonat sˇpatny´ skutek, ale nevykona´ ho, bude mu to zapsa´no jako dobry´ skutek. A kdyzˇ ho vykona´, bude zaznamena´n jen jediny´ sˇpatny´ skutek, nebo mu ho Bu˚h odpustı´.}10
8
Soucˇasna´ posˇtovnı´ adresa Cata Stevense (Yusuf Islam), v prˇ´ıpadeˇ, zˇe byste se ho ra´di zeptali na jeho pocity pote´ co prˇijal Isla´m, je: 2 Digswell Street, London N7 8JX, Velka´ Brita´nie. 9 S.ah.´ıh.u Muslim, #121 a Musnadu ’Ah.mad, #17357. 10 Musnadu ’Ah.mad, #2515 a S.ah.´ıh.u Muslim, #131.
31
Kapitola 3
Obecne´ informace o Isla´mu
3.1
Co je Isla´m?
Isla´m je u´plne´ prˇijetı´ a podrˇ´ızenı´ se Bozˇ´ımu ucˇenı´, ktere´ Bu˚h zjevil sve´mu proroku Muh.ammadovi .
3.2 1)
Za´kladnı´ pilı´rˇe vı´ry Vı´ra v Boha
Muslimove´ veˇrˇ´ı v Jednoho, Jedine´ho, Nesrovnatelne´ho Boha, ktery´ nema´ syna, ani spolecˇnı´ka, a nikdo jiny´ nema´ pra´vo by´t uctı´va´n, nezˇ On. Jedineˇ On je pravy´ Bu˚h a kazˇde´ jine´ bozˇstvo je falesˇne´. Ma´ nejvznesˇeneˇjsˇ´ı jme´na a nejusˇlechtilejsˇ´ı vlastnosti. V Kora´nu Bu˚h sa´m Sebe popisuje:
Rci: „On Bu˚h je jedinecˇny´, Bu˚h sa´m o sobeˇ veˇcˇny´. Neplodil a nebyl zplozen a nenı´ nikoho, kdo je mu roven.“ (Kora´n, 112:1-4) Nikdo jiny´ nema´ pra´vo, aby byl vzy´va´n, cˇi aby se k neˇmu lide´ modlili, nebo jinak ho uctı´vali, jen Bu˚h. Obr. 3.1: 112. su´ra (kapitola) z Kora´nu psana´ arabskou kaligrafiı´.
Bu˚h je jediny´, Vsˇemocny´, Stvorˇitel, Vla´dce a Zˇivitel vesˇkerenstva v cele´m vesmı´ru. Rˇ´ıdı´ vsˇechny za´lezˇitosti. Nepotrˇebuje nic od teˇch, co stvorˇil a vsˇechna Jeho stvorˇenı´ za´visı´ svy´mi potrˇebami na Neˇm. Je Vsˇeslysˇ´ıcı´, Vsˇevidoucı´ a Vsˇeveˇdoucı´. Jeho veˇdeˇnı´ je dokonale´ a zahrnuje vsˇechno, otevrˇene´ i skryte´, verˇejne´ i soukrome´. Vı´, co se stalo v minulosti, co se stane v budoucnosti i jak se to stane. Zˇa´dna´ veˇc v cele´m vesmı´ru se neprˇihodı´, nezˇ z Jeho vu˚le. Cokoliv si On prˇeje, je, a cokoliv si neprˇeje, nenı´ a nikdy nebude. Jeho vu˚le je nad vu˚le vsˇeho stvorˇenı´. Ma´ moc nade vsˇ´ım a doka´zˇe cokoliv. Je Nejmilosrdneˇjsˇ´ı a Nejslitovneˇjsˇ´ı a Nejprospeˇsˇneˇjsˇ´ı. V jednom vy´roku proroka Muh.ammada se pravı´, zˇe Bu˚h je slitovneˇjsˇ´ı ke svy´m stvorˇenı´m, nezˇ je matka ke sve´mu dı´teˇti.1 Bu˚h je dalek nespravedlnosti a tyranie. Je Moudry´ 1
S.ah.´ıh.u Muslim, #2754 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #5999.
32
ve vsˇech svy´ch cˇinech a rozhodnutĹ´ch. Pokud neˇkdo chce Boha o neˇco pozˇa´dat, meˇl by zˇa´dat prˇ´Ĺmo Jedine´ho Boha, anizˇ by zˇa´dal jine´ho o prˇ´Ĺmluvu. Mezi Bohem a teˇmi, kdozˇ zˇa´dajĹ´ o Jeho pomoc, nenĹ´ prostrˇednĹ´ku˚. Bu˚h nenĹ´ Jezˇ´Ĺsˇ a Jezˇ´Ĺsˇ nenĹ´ Bu˚h.2 Dokonce Jezˇ´Ĺsˇ sa´m to popĹ´ra´. Bu˚h rˇekl v Kora´nu:
A
veˇru jsou nevdeˇcˇnĹ´ ti, kdozˇ rˇ´ĹkajĹ´: „Mesia´sˇ, syn Mariin, je BuËšh!“ A pravil Mesia´sˇ: „DĹ´tka Izraele, uctĹ´vejte Boha, Pa´na me´ho i Pa´na vasˇeho! Kdo bude prˇidruzˇovat k Bohu, tomu BuËšh zaka´zˇe vstup do Ra´je a bude mu prˇ´Ĺbytkem Ohenˇ pekelny´; a nespravedlivĹ´3 nebudou mĹ´t pomocnĹ´ky.“  (Kora´n, 5:72) BuËšh nenĹ´ trojice. BuËšh rˇekl v Kora´nu:
A jsou veˇru nevdeˇcˇnĹ´ ti, kdozˇ prohlasˇujĹ´: „BuËšh je trˇetĹ´ z trojice“ – zatĹ´mco nenĹ´ bozˇstva kromeˇ Boha jedine´ho. A neprˇestanou-li s tĹ´m, co rˇ´ĹkajĹ´, veˇru se dotkne teˇch, kdozˇ z nich jsou nevdeˇcˇnĹ´, trest bolestny´. Procˇ se tedy kajĹ´cneˇ neobra´tĹ´ k Bohu a neprosĹ´ jej za odpusˇteˇnĹ´, kdyzˇ BuËšh zajiste´ je odpousˇteˇjĹ´cĹ´ a slitovny´? Mesia´sˇ, syn Mariin, nenĹ´ lecˇ posel, prˇed nĹ´mzˇ byli jizˇ poslove´ jinĹ´ . . .  (Kora´n, 5:73-75) Isla´m popĹ´ra´, zˇe BuËšh odpocˇ´Ĺval sedme´ho dne po stvorˇenĹ´ sveˇta, zˇe bojoval s jednĹ´m ze svy´ch andeˇluËš, zˇe je za´vistivcem, ktery´ kuje pikle proti lidstvu, nebo zˇe se vteˇlil do neˇjake´ lidske´ bytosti. Isla´m take´ odmĹ´ta´ prˇipsat Bohu jakoukoliv lidskou podobu. Vsˇechna tato prohla´sˇenĹ´ jsou povazˇova´na za rouha´nĹ´. BuËšh je Vznesˇeny´, je dalek jake´koliv nedokonalosti. Nikdy se neunavĹ´, nenĹ´ ospaly´ a nikdy nespĹ´.
Arabske´ slovo Alla´h ( ĂŠ<Ă&#x2039; @) znamena´ BuË&#x161;h (jediny´ pravy´ BuË&#x161;h, stvorË&#x2021;itel sveË&#x2021;ta). Toto slovo Alla´h je pojmenova´nĹ´ pro Boha, ktere´ pouzË&#x2021;´ĹvajĹ´ arabsË&#x2021;tĹ´ mluvcË&#x2021;´Ĺ, arabsË&#x2021;tĹ´ muslimove´ i arabsË&#x2021;tĹ´ krË&#x2021;estâ&#x20AC;&#x2122;ane´. Toto slovo nema´ ani zË&#x2021;enskou formu ani mnozË&#x2021;ne´ cË&#x2021;´Ĺslo, nelze pouzË&#x2021;´Ĺt k oznacË&#x2021;enĹ´ nicË&#x2021;eho jine´ho nezË&#x2021; jedine´ho prave´ho Boha. Arabske´ slovo Alla´h se objevuje v Kora´nu vĹ´ce nezË&#x2021; 2 150 kra´t. V aramejsË&#x2021;tineË&#x2021;, jezË&#x2021; je arabsË&#x2021;tineË&#x2021; blĹ´zka´ a pouzË&#x2021;´Ĺval ji JezË&#x2021;´ĹsË&#x2021;, se BuË&#x161;h rË&#x2021;ekne rovneË&#x2021;zË&#x2021; Alla´h.
2)
VĹ´ra v andeË&#x2021;ly
Muslimove´ veË&#x2021;rË&#x2021;´Ĺ v existenci andeË&#x2021;luË&#x161; a v to, zË&#x2021;e majĹ´ cË&#x2021;estne´ mĹ´sto mezi ostatnĹ´mi stvorË&#x2021;enĹ´mi. AndeË&#x2021;le´ uctĹ´vajĹ´ Jedine´ho Boha, poslouchajĹ´ Ho a jednajĹ´ pouze podle Jeho prË&#x2021;´ĹkazuË&#x161;. JednĹ´m z andeË&#x2021;luË&#x161; je i Gabriel, ktery´ prË&#x2021;inesl Muh.ammadovi ď ˛ Kora´n. 2 Associated Press, Londy´n, uvedl 25. cË&#x2021;ervna 1984, zË&#x2021;e veË&#x2021;tsË&#x2021;ina anglika´nsky´ch biskupuË&#x161;, dota´zany´ch v televiznĹ´m programu, rË&#x2021;ekla, â&#x20AC;&#x17E;KrË&#x2021;estâ&#x20AC;&#x2122;ane´ nejsou povinni veË&#x2021;rË&#x2021;it, zË&#x2021;e JezË&#x2021;´ĹsË&#x2021; Kristus byl BuË&#x161;h.â&#x20AC;&#x153; Takto odpoveË&#x2021;deË&#x2021;lo 31 z 39 biskupuË&#x161; Anglie. Zpra´va da´le uvedla, zË&#x2021;e 19 z 39 biskupuË&#x161; rË&#x2021;eklo, zË&#x2021;e je zcela dostacË&#x2021;ujĹ´cĹ´ uctĹ´vat JezË&#x2021;´ĹsË&#x2021;e jako â&#x20AC;&#x17E;NejvysË&#x2021;sË&#x2021;´Ĺho vyslance Boha.â&#x20AC;&#x153; PruË&#x161;zkum byl proveden London Weekend Television v ty´dennĹ´m porË&#x2021;adu zaby´vajĹ´cĹ´m se nabozË&#x2021;enstvĹ´m, s na´zvem â&#x20AC;&#x17E;Credoâ&#x20AC;&#x153;. 3 NespravedlivĹ´ â&#x20AC;&#x201C; tento pojem zahrnuje polyteisty.
33
3)
Vı´ra ve zjevene´ Knihy
Muslimove´ veˇrˇ´ı, zˇe Bu˚h zjevil Knihy svy´m poslu˚m jako du˚kaz pro lidstvo a pro jeho spra´vne´ vedenı´. Jednou z Knih je Kora´n, ktery´ Bu˚h zjevil proroku Muh.ammadovi . Bu˚h se zarucˇil, zˇe bude Kora´n ochranˇovat prˇed jaky´mkoliv prˇekroucenı´m a zkreslenı´m. Bu˚h pravil:
My zajiste´ prˇipomenutı´ jsme seslali a dobrˇe je umı´me ochra´nit. (Kora´n, 15:9) 4)
Vı´ra v proroky a Bozˇ´ı posly
Muslimove´ veˇrˇ´ı v Bozˇ´ı proroky a posly, pocˇ´ınaje Adamem, vcˇetneˇ Noa, Abrahama, Ismaela, Iza´ka, Ja´koba, Mojzˇ´ısˇe a Jezˇ´ısˇe (budizˇ s nimi mı´r). Ovsˇem konecˇne´ Bozˇ´ı poselstvı´ lidstvu, potvrzenı´ veˇcˇne´ho poselstvı´, bylo zjeveno proroku Muh.ammadovi . Muslimove´ veˇrˇ´ı, zˇe prorok Muh.ammad je poslednı´ v rˇadeˇ proroku˚ seslany´ch Bohem. Bu˚h pravil:
A
Muh.ammad nenı´ otcem zˇa´dne´ho muzˇe z va´s, ale je poslem Bozˇ´ım a pecˇetı´ proroku˚ . . . (Kora´n, 33:40)
Muslimove´ veˇrˇ´ı, zˇe vsˇichni proroci a poslove´ byli lidsky´mi stvorˇenı´mi a zˇa´dny´ z nich nemeˇl Bozˇ´ı vlastnosti.
5)
Vı´ra v Soudny´ den
Muslimove´ veˇrˇ´ı v Soudny´ den (Den zmrtvy´chvsta´nı´), kdy vsˇichni lide´ budou vzkrˇ´ısˇeni a souzeni Bohem podle jejich vı´ry a skutku˚.
6)
Vı´ra v ’al-Qadar
Vı´ra v ’al-Qadar zahrnuje cˇtyrˇi veˇci: 1) Zˇe Bu˚h zna´ vsˇechno. Vı´, co se stalo a co se stane. 2) Zˇe Bu˚h zaznamenal vsˇechno, co se stalo a co se stane azˇ do Soudne´ho dne. 3) To, zˇe kdyzˇ Bu˚h chce, aby se neˇco stalo, stane se to a cokoliv Bu˚h nechce, aby se stalo, nestane se. 4) A to, zˇe Bu˚h je stvorˇitelem vsˇech veˇcı´. Muslimove´ veˇrˇ´ı, zˇe Bu˚h dal lidem svobodnou vu˚li, aby si mohli vybrat mezi dobrem a zlem. Kazˇdy´ cˇloveˇk je pak zodpoveˇdny´ za svou volbu.
3.3
Jsou jesˇteˇ jine´ svate´ zdroje kromeˇ Kora´nu?
Ano. Je to sunna, cˇili cokoliv, co prorok Muh.ammad rˇekl, udeˇlal nebo povolil. Sunna je druhy´m zdrojem v Isla´mu. Sunna je obsazˇena v h.adı´tech, spolehliveˇ ¯ dochovany´ch zpra´va´ch od prorokovy´ch spolecˇnı´ku˚ o tom, co prorok Muh.ammad rˇekl, udeˇlal nebo povolil. Veˇrˇit v sunnu je za´kladem Isla´mu. 34
3.4
Prˇ´ıklady vy´roku˚ proroka Muh.ammada �
• {Veˇrˇ´ıcı´ jsou si ve vza´jemne´ la´sce, soucitu a laskavosti jako jedno teˇlo: kdyzˇ je neˇjaka´ jeho cˇa´st nemocna´, cele´ teˇlo sdı´lı´ nespavost a horecˇku.}4 • {Nejdokonalejsˇ´ı ve vı´rˇe mezi veˇrˇ´ıcı´mi jsou ti, kterˇ´ı majı´ nejlepsˇ´ı chova´nı´. A nejlepsˇ´ı mezi nimi jsou ti, kterˇ´ı jsou nejlepsˇ´ı ke svy´m manzˇelka´m.}5 • {Zˇa´dny´ z va´s nenı´ u´plneˇ veˇrˇ´ıcı´, pokud neprˇeje sve´mu bratru to, co si prˇeje pro sebe.}6 • {Slitovny´m se dostane slitova´nı´ od Nejslitovneˇjsˇ´ıho. Meˇjte slitova´nı´ s teˇmi, co zˇijı´ na Zemi, a Bu˚h bude mı´t slitova´nı´ s va´mi.}7 • { . . . usma´t se na sve´ho bratra je dobrocˇinnost.}8 • {Dobre´ slovo je dobrocˇinnost.}9 • {Kdokoliv veˇrˇ´ı v Boha a v Poslednı´ den (Soudny´ den) by meˇl by´t dobry´ ke sve´mu sousedu.}10 • {Bu˚h nesoudı´ podle vasˇeho vzhledu ani podle bohatstvı´, ale dı´va´ se do vasˇich srdcı´ a na vasˇe skutky.}11 • {Zaplat’deˇlnı´kovi mzdu drˇ´ıv, nezˇ oschne jeho pot.}12 • {Po cesteˇ kra´cˇel muzˇ a meˇl velkou zˇ´ızenˇ. Narazil na studnu, sestoupil do nı´, dosyta se napil a vylezl ven. Pak spatrˇil psa s vyplazeny´m jazykem, jak se snazˇ´ı lı´zat bla´to, aby utisˇil zˇ´ızenˇ. Muzˇ si rˇekl: „Ten pes ma´ takovou zˇ´ızenˇ, jako jsem meˇl ja´.“ Sesˇel znovu do studneˇ, naplnil strˇevı´c vodou a dal psovi pı´t. A tak mu Bu˚h podeˇkoval a odpustil mu jeho hrˇ´ıchy. Zeptali se Proroka : „Posle Bozˇ´ı, jsme odmeˇneˇni za laskavost ke zvı´rˇatu˚m?“ Odpoveˇdeˇl: „Za laskavost k jake´mukoliv zˇive´mu stvorˇenı´ je odmeˇna.“}13
3.5
Co rˇ´ıka´ Isla´m o Soudne´m dni?
Stejneˇ tak jako krˇest’ane´, i muslimove´ veˇrˇ´ı, zˇe soucˇasny´ zˇivot je jen prˇ´ıpravou pro prˇ´ısˇtı´ existenci. Tento zˇivot je zkousˇkou pro kazˇde´ho jednotlivce pro jeho zˇivot po smrti. Prˇijde den, kdy cely´ vesmı´r bude znicˇen a mrtvı´ budou vzkrˇ´ısˇeni pro Bozˇ´ı soud. Tento den bude zacˇa´tkem zˇivota bez konce. Je to Soudny´ den. V tento den Bu˚h odmeˇnı´ vsˇechny lidi podle jejich vı´ry a skutku˚. Ti, kterˇ´ı zemrˇou jako muslimove´, 4
S.ah.´ıh.u Muslim, #2586 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6011. Musnadu ’Ah.mad, #7354 a ’at-Tirmı´d´ı, #1162. ¯ 6 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #13 a S.ah.´ıh.u Muslim, #45. 7 ’at-Tirmı´d´ı, #1924 ’Abu´ Da´wud, #4941. ¯ 8 ’at-Tirmı´d´ı, #1956. ¯ 9 S.ah.´ıh.u Muslim, #1009 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2989. 10 S.ah.´ıh.u Muslim, #48 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6019. 11 S.ah.´ıh.u Muslim, #2564. 12 ’Ibn Ma´dzˇa, #2443. 13 S.ah.´ıh.u Muslim, #2244 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2466. 5
35
tedy ve vı´rˇe zˇe „Nenı´ boha kromeˇ Boha a Muh.ammad je Posel (Prorok) Bozˇ´ı“, budou odmeˇneˇni a uvedeni do Ra´je navzˇdy, nebot’Bu˚h pravil:
Ti vsˇak, kdozˇ uveˇrˇili a zbozˇne´ skutky konali, ti budou ra´je obyvateli a budou tam nesmrtelnı´. (Kora´n, 2:82) Avsˇak ti, kterˇ´ı zemrˇeli, anizˇ veˇrˇili, zˇe „Nenı´ boha kromeˇ Boha a Muh.ammad je Posel (Prorok) Bozˇ´ı“, ztratı´ Ra´j provzˇdy a budou posla´ni do Pekla, jak Bu˚h rˇekl:
Kdo touzˇ´ı po jine´m na´bozˇenstvı´ nezˇ po Isla´mu, nebude to od neˇho prˇijato a v zˇivoteˇ budoucı´m bude mezi teˇmi, kdozˇ ztra´tu utrpı´. (Kora´n, 3:85)
Od zˇa´dne´ho z teˇch, kdozˇ neuveˇrˇili a jako neveˇrˇ´ıcı´ zemrˇou, nebude prˇijata ani zemeˇ zlatem naplneˇna´, kdyby se tı´m chteˇli vykoupit. Pro ty je urcˇen trest bolestny´ a nebudou mı´t pomocnı´ky zˇa´dne´. (Kora´n, 3:91) Cˇloveˇk se mu˚zˇe pta´t: „Myslı´m, zˇe Isla´m je dobre´ na´bozˇenstvı´, ale kdybych konvertoval, moje rodina, prˇa´tele´ a jinı´ lide´ meˇ budou prona´sledovat a budou se mi vysmı´vat. Kdyzˇ tedy Isla´m neprˇijmu, vstoupı´m do Ra´je a budu zachra´neˇn od pekelne´ho ohneˇ?“ Odpoveˇd’ na´m Bu˚h dal ve vy´sˇe uvedene´m versˇi: „Kdo touzˇ´ı po jine´m na´bozˇenstvı´ nezˇ po Isla´mu, nebude to od neˇho prˇijato a v zˇivoteˇ budoucı´m bude mezi teˇmi, kdozˇ ztra´tu utrpı´.“ Potom, co poslal proroka Muh.ammada , aby vyzy´val lidi k Isla´mu, Bu˚h neprˇijme prˇ´ıslusˇnost k zˇa´dne´mu jine´mu na´bozˇenstvı´. Kdokoliv zemrˇe jako nemuslim, ztra´cı´ Ra´j navzˇdy a bude uvrzˇen do Pekla. Bu˚h je na´sˇ Stvorˇitel a Zˇivitel. Stvorˇil pro na´s vsˇe, co je na Zemi. Vsˇechno pozˇehna´nı´ a dobre´ veˇci, co ma´me, jsou od Boha. Kdyzˇ prˇesto neˇkdo odmı´tne vı´ru v Boha, Jeho proroka Muh.ammada nebo Jeho na´bozˇenstvı´ Isla´m, je jen spravedlive´, aby byl v prˇ´ısˇtı´m zˇivoteˇ potresta´n. Hlavnı´m smyslem nasˇeho stvorˇenı´ je uctı´vat Boha a podrˇ´ıdit se Mu, jak Bu˚h rˇekl v Kora´nu (51:56). Zˇivot, ktery´ dnes zˇijeme, je velmi kra´tky´. Neveˇrˇ´ıcı´m se v Soudny´ den bude zda´t, zˇe zˇivot, ktery´ zˇili na Zemi, byl dlouhy´ jen den nebo cˇa´st dne, jak Bu˚h pravil:
A
pak se Bu˚h ota´zˇe: „Jaky´ pocˇet let jste na zemi setrvali?“ Odpoveˇdı´: „Setrvali jsme tam den cˇi jeho cˇa´st . . . “ (Kora´n, 23:112113) Bu˚h take´ rˇekl:
Domnı´va´te se snad, zˇe jsme va´s stvorˇili jen bezu´cˇelneˇ a zˇe k Na´m nebudete navra´ceni? Necht’ je povznesen Bu˚h, vla´dce skutecˇny´! Nenı´ bozˇstva kromeˇ Neˇho, Pa´na tru˚nu vznesˇene´ho! (Kora´n, 23:115116) 36
Pro srovna´nı´ tohoto sveˇta s prˇ´ısˇtı´m prorok Muh.ammad rˇekl: {Cena tohoto sveˇta ve srovna´nı´ s hodnotou onoho sveˇta je jako to, co va´m zbude na prstu, kdyzˇ ho strcˇ´ıte do morˇe a pak ho vyta´hnete ven.}14 To znamena´, zˇe cena tohoto sveˇta ve srovna´nı´ s hodnotou Onoho sveˇta je jako pa´r kapek ve srovna´nı´ s morˇem.
3.6
Jak se sta´t muslimem?
Obr. 3.2: Vyzna´nı´ „Nenı´ boha kromeˇ Boha a Muh.ammad je Posel (Prorok) Bozˇ´ı“ nadepsane´ nad vchodem do budovy.
Cˇloveˇk konvertuje k Isla´mu tı´m, zˇe vyslovı´ s prˇesveˇdcˇenı´m: La´ ’ila´ha ’illa ’l-la´h, Muh.ammad rasu´lu ’l-la´h. Tato veˇta znamena´: „Nenı´ boha kromeˇ Boha (Alla´ha)15 a Muh.ammad je Posel (Prorok) Bozˇ´ı“. Prvnı´ cˇa´st: „Nenı´ boha kromeˇ Boha“ znamena´, zˇe nikdo nema´ pra´vo by´t uctı´va´n, jen Bu˚h jediny´, a zˇe Bu˚h nema´ spolecˇnı´ka ani syna. Aby se cˇloveˇk stal muslimem, meˇl by take´: • Veˇrˇit, zˇe Kora´n je Slovo Bozˇ´ı. • Veˇrˇit, zˇe Soudny´ den (Den vzkrˇ´ısˇenı´) je pravdivy´ a prˇijde, jak Bu˚h slı´bil v Kora´nu. • Prˇijmout Isla´m za sve´ na´bozˇenstvı´. • Neuctı´vat nic a nikoho, kromeˇ Boha (Alla´ha). 14
S.ah.´ıh.u Muslim, #2858 a Musnadu ’Ah.mad, #17560. Jak bylo zmı´neˇno na straneˇ 40, arabske´ slovo Alla´h znamena´ Bu˚h (jediny´ a jediny´ pravy´ Bu˚h, ktery´ stvorˇil vesmı´r). Slovo Alla´h je pojmenova´nı´m Boha, uzˇ´ıvany´m arabsky mluvı´cı´mi muslimy a krˇest’any. Vı´ce informacı´ mu˚zˇete nale´zt na str. 40. 15
37
3.7
O cˇem je Kora´n?
Kora´n, poslednı´ zjevene´ Slovo Bozˇ´ı, je prvnı´m zdrojem kazˇde´ho muslima, jeho vı´ry a praxe. Pı´sˇe se v neˇm o vsˇech soucˇa´stech lidske´ho zˇivota: o moudrosti, dogmatu, uctı´va´nı´, obchodnı´ch jedna´nı´ch, za´konech atd. Za´kladnı´m te´matem Kora´nu je ale vztah mezi Bohem a Jeho stvorˇenı´mi. Za´rovenˇ Kora´n poskytuje detailnı´ pravidla pro chod spravedlive´ spolecˇnosti, pro spra´vne´ chova´nı´ a spravedlivy´ ekonomicky´ syste´m. Kora´n byl zjeven Muh.ammadovi v arabske´m jazyce. Kazˇdy´ prˇeklad Kora´nu, at’ do cˇesˇtiny cˇi do jine´ho jazyka, nenı´ ani Kora´nem, ani neˇjakou jeho verzı´. Je pouhy´m prˇekladem vy´znamu Kora´nu. Kora´n existuje pouze v arabsˇtineˇ, v jazyce, ve ktere´m byl zjeven.
3.8
Kdo byl prorok Muh.ammad � ?
Muh.ammad se narodil v Mekce v r. 570. Protozˇe jeho otec zemrˇel, jesˇteˇ nezˇ se Muh.ammad narodil, a jeho matka zemrˇela kra´tce po porodu, vychova´val Muh.ammada jeho stry´c z vy´znamne´ho kmene Qurajsˇ. Byl analfabet, neumeˇl cˇ´ıst ani psa´t, a tak to zu˚stalo azˇ do jeho smrti. Jak vyru˚stal, stal se zna´my´m svou pravdomluvnostı´, poctivostı´ a sˇteˇdrou a uprˇ´ımnou povahou. Byl tak spolehlivy´, zˇe si zı´skal prˇezdı´vku ’al-’Amı´n (du˚veˇryhodny´).16 Muh.ammad byl hluboce na´bozˇensky zalozˇen a odjakzˇiva cı´til odpor k u´padku a modlosluzˇebnictvı´, ktere´ se rozmohly ve spolecˇnosti. Ve veˇku 40-ti let Bu˚h seslal Muh.ammadovi prvnı´ zjevenı´ po andeˇlu Gabrielovi. Zjevenı´ pak pokracˇovala po cely´ch 23 let a jsou zna´ma jako Kora´n. Od doby, kdy Muh.ammad zacˇal prˇedna´sˇet Kora´n a hla´sat pravdu, kterou mu Bu˚h zjevil, on a mala´ skupina jeho stoupencu˚ byli prona´sledova´ni neveˇrˇ´ıcı´mi. Prˇ´ıkorˇ´ı, ktera´ museli vytrpeˇt se vyostrˇila natolik, zˇe jim v r. 622 Bu˚h dal pokyn k odchodu. Tato emigrace z Mekky do Medı´ny, asi 420 km na sever, byla pozdeˇji vybra´na za pocˇa´tek muslimske´ho kalenda´rˇe. Za neˇkolik let se Muh.ammad a jeho prˇ´ıvrzˇenci mohli vra´tit do Mekky, kde odpustili svy´m neprˇa´telu˚m. Nezˇ Muh.ammad ve veˇku 63 let zemrˇel, velka´ cˇa´st Arabske´ho poloostrova se stala muslimsky´m u´zemı´m. Beˇhem jednoho stoletı´ od Muh.ammadovy smrti se Isla´m rozsˇ´ırˇil od Sˇpaneˇlska na za´padeˇ azˇ po Cˇ´ınu na vy´chodeˇ. Du˚vodem pro tak rychle´ mı´rove´ rozsˇ´ırˇenı´ tohoto na´bozˇenstvı´ byla pravdivost a jasnost isla´mske´ho ucˇenı´. Isla´m hla´sa´ vı´ru v jednoho Boha, ktery´ jediny´ je hoden uctı´va´nı´. Prorok Muh.ammad byl skveˇly´m prˇ´ıkladem cˇestne´ho, spravedlive´ho, milosrdne´ho, soucitne´ho, pravdomluvne´ho a statecˇne´ho cˇloveˇka. Byl dalek vsˇech sˇpatny´ch lidsky´ch vlastnostı´ a vsˇechno sve´ u´silı´ vynakla´dal jen pro Boha a pro Jeho odmeˇnu na Onom sveˇteˇ. Ve vsˇech svy´ch jedna´nı´ch a cˇinech byl vzˇdy bohabojny´. 16
Musnadu ’Ah.mad, #15078.
38
Obr. 3.3: Mesˇita proroka Muh.ammada
3.9
� v Medı´neˇ.
Jak rozsˇ´ırˇenı´ Isla´mu ovlivnilo rozvoj veˇdy?
Isla´m naba´da´ cˇloveˇka, aby vyuzˇ´ıval svy´ch schopnostı´ pozorova´nı´ a rozumu. Beˇhem neˇkolika let po rozsˇ´ırˇenı´ Isla´mu se zacˇala rozvı´jet velka´ civilizace, vzkve´taly univerzity. Spojenı´ vy´chodnı´ho a za´padnı´ho mysˇlenı´ a novy´ na´hled na zna´ma´ fakta prˇinesly vy´razny´ Obr. 3.4: Astrola´b: Jeden z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch veˇdecky´ch na´stroju˚ vyvinuty´ch muslimy, ktery´ se rozsˇ´ırˇil i na za´padeˇ a pouzˇ´ıval se zde azˇ do modernı´ch dob.
pokrok v medicı´neˇ, matematice, fyzice, astronomii, geografii, architekturˇe, umeˇnı´, literaturˇe i historii. Mnoho klı´cˇovy´ch matematicky´ch konceptu˚, jako naprˇ. algebra, arabske´ cˇ´ıslice cˇi pouzˇitı´ nuly, do strˇedoveˇke´ Evropy proniklo pra´veˇ z muslimske´ho sveˇta. Muslimove´ rovneˇzˇ vyvinuli sofistikovane´ prˇ´ıstroje jako naprˇ. astrola´b, kvadrant a dobre´ navigacˇnı´ mapy, ktere´ pozdeˇji umozˇnily Evropanu˚m u´speˇsˇne´ objevitelske´ cesty.
3.10
Co rˇ´ıka´ Isla´m o Jezˇ´ısˇovi?
Muslimove´ chovajı´ Jezˇ´ısˇe (budizˇ s nı´m mı´r) ve velke´ u´cteˇ. Povazˇujı´ ho za jednoho z nejveˇtsˇ´ıch Bozˇ´ıch poslu˚ k lidstvu. Kora´n potvrzuje jeho zrozenı´ z panny. Bu˚h ocˇistil Jezˇ´ısˇovu matku Marii, podle ktere´ se jmenuje i jedna su´ra v Kora´nu – „Mariam“. Kora´n popisuje Jezˇ´ısˇovo narozenı´ takto: 39
Obr. 3.5: Muslimsˇtı´ le´karˇi veˇnovali velkou pozornost chirurgii a vyvinuli mnoho chirurgicky´ch na´stroju˚, jak dokla´da´ tento stary´ rukopis.
A hle, pravili andeˇle´: „Marie, Bu˚h ti oznamuje zveˇst radostnou o Slovu, jezˇ od Neˇho prˇicha´zı´, jehozˇ jme´no je Mesia´sˇ, Jezˇ´ısˇ syn Mariin, a bude blahoslaveny´ na tomto i onom sveˇteˇ a te´zˇ jednı´m z teˇch, kdozˇ k Bohu budou prˇiblı´zˇeni. A bude mluvit s lidmi jizˇ v kole´bce i jako dospeˇly´ a bude patrˇit mezi bezu´honne´.“ Pravila: „Pane mu˚j, jak bych mohla mı´t syna, kdyzˇ se mne smrtelnı´k zˇa´dny´ dosud nedotkl?“ pravil: „Takto Bu˚h tvorˇ´ı to, co chce; kdyzˇ o veˇci neˇjake´ rozhodne, rˇekne toliko Stanizˇ se!‘ , a stane se.“ ’ (Kora´n, 3:45-47) Jezˇ´ısˇ se narodil z rozkazu Bozˇ´ıho pouhy´m Slovem, podobneˇ jako Bu˚h stvorˇil Adama bez otce. Bu˚h v Kora´nu pravil:
A podoba´ se Jezˇ´ısˇ prˇed Bohem Adamovi: On stvorˇil jej z prachu a potom mu rˇekl „Budizˇ!“ a on byl! (Kora´n, 3:59) Beˇhem sve´ prorocke´ dra´hy Jezˇ´ısˇ provedl mnoho za´zraku˚. Bu˚h popisuje, zˇe Jezˇ´ısˇ rˇekl:
. . . „Prˇisˇel jsem k va´m se znamenı´m Pa´na vasˇeho. Utvorˇ´ım pro va´s z hlı´ny neˇco podobne´ho pta´ku a vdechnu tomu zˇivot, a stane se to skutecˇny´m pta´kem z dovolenı´ Bozˇ´ıho. A vyle´cˇ´ım slepe´ho i malomocne´ho a vzkrˇ´ısı´m mrtve´ z dovolenı´ Bozˇ´ıho. A sdeˇlı´m va´m, co jı´te a co shromazˇd’ujete v prˇ´ıbytcı´ch svy´ch . . . “ (Kora´n, 3:49) 40
Muslimove´ take´ neveˇrˇ´ı, zˇe byl Jezˇ´ısˇ ukrˇizˇova´n. To byl pouze pla´n jeho neprˇa´tel, ale Bu˚h Jezˇ´ısˇe zachra´nil a vyzvedl ho k Sobeˇ. Jezˇ´ısˇova podoba byla vtisˇteˇna jine´mu muzˇi, ktere´ho neprˇa´tele´ neveˇdouce ukrˇizˇovali namı´sto Jezˇ´ısˇe. Bu˚h pravil:
A za slova jejich: „Veˇru jsme zabili Mesia´sˇe Jezˇ´ısˇe, syna Mariina, posla Bozˇ´ıho!“ Vsˇak nikoliv, oni jej nezabili ani neukrˇizˇovali, ale jen se jim tak zda´lo . . . (Kora´n, 4:157) Ani Muh.ammad , ani Jezˇ´ısˇ neprˇisˇli, aby zmeˇnili za´kladnı´ ucˇenı´, totizˇ vı´ru v Jedine´ho Boha, ktere´ hla´sali uzˇ drˇ´ıveˇjsˇ´ı proroci. Oba byli posla´ni, aby toto ucˇenı´ potvrdili a obnovili.17
Obr. 3.6: Mesˇita ’al-’Aqs.a´ v Jeruzale´meˇ
3.11
Co rˇ´ıka´ Isla´m o terorismu?
Isla´m, na´bozˇenstvı´ milosrdenstvı´, nepovoluje terorismus. V Kora´nu Bu˚h pravil: 17
Muslimove´ take´ veˇrˇ´ı, zˇe Bu˚h zjevil Jezˇ´ısˇi svatou knihu nazy´vanou ’al-’Indzˇ´ıl (Evangelium), jejı´zˇ neˇktere´ cˇa´sti jsou mozˇna´ sta´le patrne´ v ucˇenı´ Boha Jezˇ´ısˇi v Nove´m Za´koneˇ v Bibli. To vsˇak neznamena´, zˇe by muslimove´ veˇrˇili v Bibli jakou ma´me k dispozici dnes, protozˇe to nenı´ pu˚vodnı´ pı´smo zjevene´ Bohem. Bible prosˇla u´pravami, dodatky a bylo z nı´ mnoho vypusˇteˇno. To bylo take´ konstatova´no Komisı´ poveˇrˇenou revizı´ Bible Svate´ (The Holy Bible, Containing the Old and New Testament (Revised Standard Version), 1971 New York). Komise sesta´vala z 32 ucˇencu˚. Ti zajisˇt’ovali prˇehled a poradenstvı´ dalsˇ´ıho Poradnı´ho vy´boru o 50-ti cˇlenech, kterˇ´ı na revizi spolupracovali. V prˇedmluveˇ k te´to Bibli Svate´ na str. iv, komise uvedla: „Neˇkdy je evidentnı´, zˇe text utrpeˇl zmeˇnami, ale zˇa´dna´ z verzı´ neumozˇnˇuje jeho uspokojivou obnovu. Mu˚zˇeme zde pouze na´sledovat nejlepsˇ´ı posudky kompetentnı´ch vzdeˇlancu˚ pro co mozˇna´ nejpravdeˇpodobneˇjsˇ´ı rekonstrukci pu˚vodnı´ho textu.“ Komise da´le v „Prˇedmluveˇ“ na str. vii uva´dı´: „Jsou vlozˇeny pozna´mky, ktere´ oznacˇujı´ vy´znamne´ odchylky, dodatky nebo text vynechany´ da´vny´mi autoritami (Mt 9.34, Mk 3.16, 7.4, Lk 24.32, 51 atd.)“
41
Bu˚h va´m nezakazuje, abyste byli dobrˇ´ı a spravedlivı´ vu˚cˇi teˇm, kdozˇ nebojovali proti va´m kvu˚li na´bozˇenstvı´ a nevyhnali va´s z prˇ´ıbytku˚ vasˇich, nebot’Bu˚h veˇru miluje poctive´. (Kora´n, 60:8) Prorok Muh.ammad zakazoval voja´ku˚m zabı´jet zˇeny a deˇti18 a naba´dal je: { . . . Nezrazujte, neprˇeha´neˇjte, nezabı´jejte novorozeneˇ.}19 Take´ rˇekl: {Kdokoliv zabije cˇloveˇka, ktery´ meˇl smlouvu s muslimy, neucı´tı´ vu˚ni Ra´je, prˇestozˇe tato vu˚neˇ dosahuje okruhu cˇtyrˇiceti let.}20 Prorok Muh.ammad take´ zaka´zal trest ohneˇm.21 Jednou jmenoval vrazˇdu jako druhy´ z velky´ch hrˇ´ıchu˚22 a dokonce varoval: {V Soudny´ den budou nejprve souzeny prˇ´ıpady krveprolitı´.23 }24 Muslimove´ jsou naba´da´ni, aby byli laskavı´ ke zvı´rˇatu˚m a je jim zaka´za´no zvı´rˇatu˚m ublizˇovat. Jednou prorok Muh.ammad rˇekl: {Jedna zˇena byla potresta´na za to, zˇe uveˇznila kocˇku a nechala ji zemrˇ´ıt. Proto byla odsouzena do Pekla. Kdyzˇ kocˇku uveˇznila, nedala jı´ jı´st a pı´t, ani jı´ nedala volnost, aby mohla sama zˇra´t hmyz z pu˚dy.}25 Prorok Muh.ammad take´ rˇekl, zˇe Bu˚h odpustil hrˇ´ıchy cˇloveˇku, ktery´ dal vodu zˇ´ıznive´mu psu. Zeptali se Proroka : „Posle Bozˇ´ı, jsme odmeˇneˇni za laskavost ke zvı´rˇatu˚m?“ Odpoveˇdeˇl: {Za laskavost k jake´mukoliv zˇive´mu stvorˇenı´ je odmeˇna.}26 Navı´c pokud muslim zabı´jı´ zvı´rˇe pro vlastnı´ obzˇivu, ma´ tak ucˇinit zpu˚sobem, ktery´ zvı´rˇeti prˇinese nejme´neˇ hru˚zy a utrpenı´. Prorok Muh.ammad rˇekl: {Kdyzˇ podrˇeza´va´te zvı´rˇe, deˇlejte to jak nejle´pe umı´te. Nabruste si nozˇe, abyste zmı´rnili utrpenı´ zvı´rˇete.}27 Ve sveˇtle teˇchto a dalsˇ´ıch isla´msky´ch textu˚ je jasne´, zˇe na´silı´ vu˚cˇi bezbranny´m civilistu˚m, hromadne´ nicˇenı´ budov a majetku, bombardova´nı´ nebo mrzacˇenı´ nevinny´ch muzˇu˚, zˇen a deˇtı´ jsou v Isla´mu zaka´za´ny a povazˇova´ny za odporne´. Muslimove´ zasta´vajı´ na´bozˇenstvı´ mı´ru, milosrdenstvı´ a odpusˇteˇnı´ a veˇtsˇina z nich nema´ nic spolecˇne´ho s na´silny´mi cˇiny, ktere´ me´dia prˇipisujı´ muslimu˚m.
3.12
Lidska´ pra´va v Isla´mu
Isla´m poskytuje jednotlivci mnoho pra´v. Zarucˇuje naprˇ´ıklad tato lidska´ pra´va: Zˇivot a majetek vsˇech obcˇanu˚ Isla´mske´ho sta´tu jsou povazˇova´ny za nedotknutelne´, at’uzˇ 18
S.ah.´ıh.u Muslim, #1744 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3015. S.ah.´ıh.u Muslim, #1731 a ’at-Tirmı´d´ı, #1408. ¯ 20 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #3166 a ’Ibn Ma´dzˇa, #2686. 21 ’Abu´ Da´wud, #2675. 22 S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6871 a S.ah.´ıh.u Muslim, #88. 23 To znamena´ zabı´jenı´ a zranˇova´nı´. 24 S.ah.´ıh.u Muslim, #1678 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #6533. 25 S.ah.´ıh.u Muslim, #2422 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2365. 26 S.ah.´ıh.u Muslim, #2244 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2466. Tento Muh.ammadu˚v vy´rok byl podrobneˇji uveden na str. 35. 27 S.ah.´ıh.u Muslim, #1955 a ’at-Tirmı´d´ı, #1409. ¯ 19
42
je obcˇan muslimem nebo ne. Isla´m ochranˇuje cˇest, takzˇe posmı´va´nı´ se a haneˇnı´ ostatnı´ch nenı´ dovoleno. Prorok Muh.ammad rˇekl: {Zajiste´ vasˇe krev, va´sˇ majetek a vasˇe cˇest jsou nedotknutelne´.}28 Rasismus nenı´ v Isla´mu povolen, protozˇe Kora´n takto hovorˇ´ı o rovnosti mezi lidmi:
Lide´, veˇru jsme va´s stvorˇili z muzˇe a zˇeny a ucˇinili jsme va´s na´rody a kmeny, abyste se vza´jemneˇ poznali. Avsˇak nejvznesˇeneˇjsˇ´ı z va´s prˇed Bohem je ten, kdo je nejbohabojneˇjsˇ´ı29 – a Bu˚h je vsˇeveˇdoucı´ ˜ a dobrˇe zpraveny´. (Kora´n,49:13) Isla´m odmı´ta´ preferovat urcˇite´ jednotlivce nebo na´rody pro jejich jmeˇnı´, moc, cˇi rasu. Bu˚h stvorˇil lidske´ bytosti navza´jem sobeˇ rovne´. Lide´ se majı´ rozlisˇovat na za´kladeˇ sve´ vı´ry a zbozˇnosti. Prorok Muh.ammad rˇekl: {Lide´! Va´sˇ Bu˚h je jeden a va´sˇ praprˇedek (Adam) je jeden. Arab nenı´ lepsˇ´ı nezˇ nearab a nearab nenı´ lepsˇ´ı nezˇ Arab. Rudy´ cˇloveˇk nenı´ lepsˇ´ı nezˇ cˇerny´, ani cˇerny´ nenı´ lepsˇ´ı nezˇ rudy´,30 kromeˇ ve zbozˇnosti.}31 Jednı´m z velky´ch proble´mu˚ lidstva je v soucˇasnosti rasismus. Dı´ky pokroku ve sveˇteˇ mu˚zˇeme vyslat cˇloveˇka na Meˇsı´c, ale nemu˚zˇeme mu zabra´nit, aby nena´videˇl jine´ lidi. Po celou dobu od dob proroka Muh.ammada poskytuje Isla´m zˇivoucı´ prˇ´ıklad, jak i rasismus mu˚zˇe by´t prˇekona´n. Kazˇdorocˇnı´ pout’ (h.adzˇdzˇ ) do Mekky, na kterou se vyda´vajı´ te´meˇrˇ dva milio´ny muslimu˚ z cele´ho sveˇta, dokazuje opravdove´ isla´mske´ bratrstvı´ vsˇech ras a na´rodu˚. Isla´m je na´bozˇenstvı´ spravedlnosti. Bu˚h rˇekl:
Bu˚h va´m prˇikazuje, abyste vraceli sveˇrˇene´ majetky jejich vlastnı´ku˚m, a kdyzˇ soudı´te mezi lidmi, abyste soudili spravedliveˇ. (Kora´n, 4:58) A take´ rˇekl:
. . . usmirˇte obeˇ strany spravedliveˇ a bud’te nestrannı´, nebot’Bu˚h veˇru miluje ty, kdozˇ jsou nestrannı´. (Kora´n, 49:9) Musı´me by´t spravedlivı´ dokonce i k teˇm, koho nena´vidı´me, jak Bu˚h rˇekl:
Necht’ nena´vist k lidu neveˇrˇ´ıcı´ch va´s neuvede do hrˇ´ıchu tı´m, zˇe budete nespravedlivı´. Bud’te spravedlivı´ - a to je blı´zˇe bohabojnosti . . . (Kora´n, 5:8) Prorok Muh.ammad rˇekl: {Lide´, vyvarujte se nespravedlnosti,32 nebot’ nespravedlnost bude temnotou v Den Soudny´.}33 A ti, kdo nedosa´hli svy´ch pra´v 28
S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #1739 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2037. Bohabojny´ cˇloveˇk je takovy´ veˇrˇ´ıcı´, ktery´ se vyhy´ba´ vsˇem hrˇ´ıchu˚m, kona´ dobre´ skutky, ktere´ na´m Bu˚h prˇikazuje, oba´va´ se a miluje Boha. 30 Barvy zmı´neˇne´ v tomto Prorokoveˇ vy´roku jsou prˇ´ıklady. Vy´znam je takovy´, zˇe v Isla´mu nenı´ nikdo lepsˇ´ı nezˇ jiny´ kvu˚li barveˇ sve´ ku˚zˇe, at’uzˇ je bı´ly´, rudy´, nebo jake´koliv jine´ barvy. 31 Musnadu ’Ah.mad, #22978. 32 Tj. utlacˇovat ostatnı´, jednat nespravedliveˇ nebo ublizˇovat druhy´m. 33 Musnadu ’Ah.mad, #5798 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #2447. 29
43
(tj. toho nacˇ meˇli spravedlivy´ na´rok) v tomto zˇivoteˇ, dosa´hnou jich v Soudny´ den, jak rˇekl Prorok : {V Soudny´ den budou pra´va da´na teˇm, komu patrˇ´ı (a krˇivdy budou odcˇineˇny) . . . }34
3.13
Jake´ je postavenı´ zˇen v Isla´mu?
Isla´m pohlı´zˇ´ı na zˇenu, at’uzˇ svobodnou nebo vdanou, jako na samostatne´ho cˇloveˇka s pra´vem vlastnit a nakla´dat se svy´m majetkem a vy´deˇlkem bez dalsˇ´ıho spra´vce (otce, manzˇela, nebo neˇkoho jine´ho). Zˇena ma´ pra´vo nakupovat a proda´vat, da´vat dary a almuzˇnu a mu˚zˇe utratit sve´ penı´ze podle sve´ vu˚le. Prˇi snˇatku zˇenich da´va´ neveˇsteˇ veˇno, ktere´ je urcˇeno jen pro jejı´ vlastnı´ u´cˇely. Zˇena si ponecha´va´ sve´ rodne´ jme´no, mı´sto aby prˇejı´mala jme´no manzˇela. Muzˇi i zˇeny by se meˇli oble´kat slusˇneˇ a du˚stojneˇ. Isla´m naba´da´ muzˇe, aby jednali se svy´mi manzˇelkami laskaveˇ. Prorok Muh.ammad ˇ r ekl: {Nejlepsˇ´ı mezi va´mi jsou ti, kterˇ´ı se chovajı´ nejle´pe ke svy´m manzˇelka´m.}35 Isla´m prˇizna´va´ velkou u´ctu matka´m a doporucˇuje, aby se s nimi nejle´pe zacha´zelo. K Proroku Muh.ammadovi prˇisˇel muzˇ a zeptal se ho: „Posle Bozˇ´ı! Ktery´ mezi lidmi si nejvı´ce zaslouzˇ´ı me´ dobre´ zacha´zenı´?“ Prorok odpoveˇdeˇl: {Tva´ matka.} Muzˇ rˇekl: „A pak kdo?“ Prorok odpoveˇdeˇl: {Pak tva´ matka.} A muzˇ se da´le zeptal: „A kdo potom?“ Prorok rˇekl: {Potom tva´ matka.} Kdyzˇ se muzˇ znovu zeptal: „A kdo pak?“, Prorok rˇekl: {Potom tvu˚j otec.}36
3.14
Rodina v Isla´mu
V soucˇasne´ dobeˇ se rodina, za´kladnı´ jednotka civilizace, rozkla´da´. Syste´m rodiny v Isla´mu uva´dı´ pra´va manzˇela, manzˇelky, deˇtı´ a ostatnı´ch prˇ´ıbuzny´ch do rovnova´hy. Isla´m podporuje nesobecke´ jedna´nı´, sˇteˇdrost a la´sku v ra´mci dobrˇe zorganizovane´ho rodinne´ho syste´mu. Mı´r a bezpecˇ´ı poskytovane´ stabilnı´ rodinou jsou vysoce ceneˇny, a jsou povazˇova´ny za nezbytne´ pro dusˇevnı´ vy´voj jejı´ch cˇlenu˚. Existence stabilnı´ch rodin a opatrova´nı´ deˇtı´ vede k harmonicke´mu spolecˇenske´mu rˇa´du.
3.15
Jak se muslimove´ chovajı´ ke stary´m lidem?
´ silı´ vynalozˇene´ V Isla´mske´m sveˇteˇ se dajı´ teˇzˇko nale´zt „domovy du˚chodcu˚“. U na opatrova´nı´ rodicˇu˚ v nejteˇzˇsˇ´ım obdobı´ jejich zˇivota je povazˇova´no za cˇest a pozˇehna´nı´ a prˇ´ılezˇitost k velke´mu duchovnı´mu ru˚stu. V Isla´mu nestacˇ´ı se za rodicˇe modlit. Muslim by meˇl s nimi zacha´zet s nekonecˇny´m soucitem a mı´t sta´le na mysli, zˇe kdyzˇ on byl jesˇteˇ bezmocne´ dı´teˇ, jeho rodicˇe ho uprˇednostnˇovali prˇed 34
S.ah.´ıh.u Muslim, #2582 a Musnadu ’Ah.mad, #7163. ’Ibn Ma´dzˇa, #1978 a ’at-Tirmı´d´ı, #3895. ¯ 36 S.ah.´ıh.u Muslim, #2548 a S.ah.´ıh.u ’l-Bucha´rı´, #5971. 35
44
sebou samy´mi. Matky se teˇsˇ´ı obzvla´sˇtnı´ u´cteˇ. Kdyzˇ muslimsˇtı´ rodicˇe zesta´rnou, zacha´zı´ se s nimi laskaveˇ a milosrdneˇ a nesobecky. Poslouzˇit rodicˇu˚m je druhou nejveˇtsˇ´ı povinnostı´ kazˇde´ho muslima, hned po dodrzˇova´nı´ modlitby. Je pra´vem rodicˇu˚ takovou sluzˇbu ocˇeka´vat. Vyjadrˇovat podra´zˇdeˇnı´, kdyzˇ zesta´rlı´ rodicˇe potrˇebujı´ pe´cˇi, je povazˇova´no za opovrzˇenı´hodne´. Bu˚h rˇekl:
Pa´n tvu˚j rozhodl, abyste nikoho kromeˇ Neˇho neuctı´vali a abyste rodicˇu˚m dobre´ prokazovali. A jestlizˇe jeden cˇi oba z nich u tebe zesta´rnou, nerˇ´ıkej jim „Pfuj!“ a neodby´vej je stroze, ny´brzˇ mluv s nimi slovem laskavy´m! Sklonˇ k nim obeˇma z milosrdenstvı´ krˇ´ıdla pokory a rˇekni: „Pane mu˚j, smiluj se nad nimi obeˇma, tak jako oni meˇ vychovali, kdyzˇ jsem byl maly´!“ (Kora´n, 17:23-24)
3.16
Peˇt pilı´rˇu˚ Isla´mu
Ra´mec muslimova zˇivota je urcˇen peˇti pilı´rˇi Isla´mu. Jsou to vyzna´nı´ vı´ry, modlitba, zaka´t (almuzˇna potrˇebny´m), pu˚st v meˇsı´ci ramada´nu a pout’ do Mekky alesponˇ jednou za zˇivot pro ty, kterˇ´ı jsou schopni ji vykonat.
1)
Vyzna´nı´ vı´ry
Vyzna´nı´ vı´ry znamena´ s prˇesveˇdcˇenı´m vyslovit: „la´ ’ila´ha ’illa ’l-la´h, Muh.ammadan rasu´lu ’l-la´h.“ Tato veˇta znamena´: „Nenı´ boha kromeˇ Boha37 a Muh.ammad je Posel (Prorok) Bozˇ´ı“. Prvnı´ cˇa´st: „Nenı´ boha kromeˇ Boha“ znamena´, zˇe nikdo jiny´ nema´ pra´vo by´t uctı´va´n, jen Jediny´ Bu˚h, a zˇe Bu˚h nema´ zˇa´dne´ho spolecˇnı´ka ani syna. Toto vyzna´nı´ vı´ry se nazy´va´ sˇaha´da a pokud je vyslovena uprˇ´ımneˇ, postacˇuje pro konverzi k Isla´mu. Vyzna´nı´ vı´ry je nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım pilı´rˇem Isla´mu.
2)
Modlitba
Muslimove´ se modlı´ peˇtkra´t denneˇ. Kazˇda´ modlitba vyzˇaduje jen neˇkolik minut. Modlitba v Isla´mu je prˇ´ıme´ spojenı´ mezi Bohem a tı´m, kdo jej uctı´va´. Mezi veˇrˇ´ıcı´m a Bohem nenı´ zˇa´dny´ prostrˇednı´k. V modlitbeˇ cˇloveˇk nale´za´ vnitrˇnı´ sˇteˇstı´, klid a u´teˇchu ´ Bila´le, pojd’me se uteˇsˇit a cı´tı´, zˇe je Bohu mily´. Prorok Muh.ammad rˇekl: {O 38 v modlitbeˇ.} Bila´l byl Muh.ammadu˚v spolecˇnı´k, ktery´ byl poveˇrˇen svola´va´nı´m lidu k modlitbeˇ. Modlitby se vykona´vajı´ za svı´ta´nı´, v poledne, uprostrˇed odpoledne, po za´padu slunce a po u´plne´m setmeˇnı´. Muslim se mu˚zˇe modlit kdekoliv na cˇiste´m mı´steˇ, naprˇ. i na poli, v kancela´rˇi, v tova´rneˇ, nebo na univerziteˇ.39 37
Vı´ce informacı´ ke slovu „Bu˚h – Alla´h“ najdete na straneˇ 33. ’Abu´ Da´wud, #4985 a Musnadu ’Ah.mad, #22578. 39 Vı´ce informacı´ o modlitbeˇ najdete v knize „Jak se modlit“ M.A.K.Saqiba, kterou mu˚zˇete zı´skat na adrese Isla´mske´ nadace uvedene´ v tira´zˇi te´to knihy. 38
45
3)
Zaka´t (almuzˇna potrˇebny´m)
Vsˇechno na zemi patrˇ´ı Bohu a vsˇechen majetek byl cˇloveˇku pouze sveˇrˇen do uzˇ´ıva´nı´. Pu˚vodnı´ vy´znam slova zaka´t je „ocˇisˇteˇnı´“ a „ru˚st“. Da´t zaka´t znamena´ „da´t urcˇene´ procento z urcˇite´ho majetku urcˇity´m skupina´m potrˇebny´ch lidı´.“ Muslim platı´ ze zlata, strˇ´ıbra a hotovosti, ktere´ dosa´hly mnozˇstvı´ zhruba 85 gramu˚ zlata, a jsou ve vlastnictvı´ po jeden luna´rnı´ rok, dveˇ a pu˚l procenta. Na´sˇ majetek je ocˇisˇteˇn tı´m, zˇe da´me stranou malou cˇa´st pro ty, kterˇ´ı jsou potrˇebnı´, a stejneˇ jako prorˇeza´va´nı´ stromu˚ toto ukra´cenı´ nastoluje rovnova´hu a podporuje novy´ ru˚st. Cˇloveˇk mu˚zˇe rovneˇzˇ da´t libovolne´ mnozˇstvı´ dobrovolny´ch almuzˇen.
4)
Pu˚st v meˇsı´ci ramada´nu
Muslimove´ se postı´ kazˇdy´ rok v meˇsı´ci ramada´nu40 . Od u´svitu azˇ do za´padu slunce se vzda´vajı´ jı´dla, pitı´ a vyhy´bajı´ se sexua´lnı´mu styku. Acˇkoliv je pu˚st velmi prospeˇsˇny´ pro zdravı´, je prˇedevsˇ´ım povazˇova´n za zpu˚sob duchovnı´ sebeocˇisty. Tı´m, zˇe se postı´cı´ vzda´ sveˇtske´ho pohodlı´, i kdyzˇ jen na kra´tkou dobu, zı´ska´ opravdovy´ soucit s teˇmi, kterˇ´ı hladoveˇjı´ a rozvı´jı´ tı´m svu˚j duchovnı´ zˇivot.
Obr. 3.7: Poutnı´ci se modlı´ ve velke´ mesˇiteˇ ’al-H . ara´m v Mekce. V te´to mesˇiteˇ se nacha´zı´ Ka‘aba (cˇerna´ stavba na obra´zku), ke ktere´ se muslimove´ obracejı´ prˇi modlitbeˇ. Ka‘abu postavili na Bozˇ´ı pokyn proroci Abraham a jeho syn Ismael.
5)
Pout’ do Mekky
Povinnostı´ kazˇde´ho muslima, ktery´ je toho fyzicky a financˇneˇ schopen, je zu´cˇastnit se alesponˇ jednou za zˇivot pouteˇ (h.adzˇdzˇe) do Mekky. Kazˇdorocˇneˇ se vy40
Meˇsı´c ramada´n je deva´ty´ meˇsı´c isla´mske´ho kalenda´rˇe (ktery´ je luna´rnı´, nikoliv sola´rnı´.)
46
da´va´ do Mekky zhruba dva milio´ny lidı´ ze vsˇech koutu˚ sveˇta. Mekka je zaplneˇna na´vsˇteˇvnı´ky po cely´ rok, ale zacˇa´tek Velke´ pouti prˇipada´ na dvana´cty´ meˇsı´c isla´mske´ho kalenda´rˇe. Muzˇi nosı´ zvla´sˇtnı´ jednoduche´ poutnicke´ oblecˇenı´, ktere´ zahlazuje trˇ´ıdnı´ a kulturnı´ rozdı´ly mezi jednotlivy´mi poutnı´ky, takzˇe vsˇichni stojı´ prˇed Bohem sobeˇ rovni. Ritua´l h.adzˇdzˇe zahrnuje sedmero obejitı´ kolem Ka‘aby, sedmero prˇebeˇhnutı´ u´dolı´m mezi kopci ’as-Safa´ a ’al-Marwa, jak to deˇlala Hagar (druha´ manzˇelka proroka Abraha´ma a matka proroka Ismaela), kdyzˇ hledala vodu. Potom na´sleduje sta´nı´ na planineˇ ‘Arafa (asi 20 km vy´chodneˇ od Mekky), kde poutnı´ci vyslovujı´ svoje prˇa´nı´ a prosı´ Boha o odpusˇteˇnı´. Tento ritua´l je povazˇova´n za zpodobneˇnı´ Soudne´ho dne. Pout’ je zavrsˇena sva´tkem ‘I´d ’al-’Adh.a´ (Sva´tek obeˇtova´nı´), ktery´ se oslavuje modlitbami. ‘I´d ’al-’Adh.a´ a ‘I´d ’al-Fitr (Sva´tek prˇerusˇenı´ pu˚stu), ktery´ se slavı´ po skoncˇenı´ postnı´ho meˇsı´ce ramada´nu, jsou dveˇ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı kazˇdorocˇnı´ uda´losti v muslimske´m kalenda´rˇi.
47
Vy´slovnost neˇktery´ch souhla´sek transkripce (Popis podle Ucˇebnice spisovne´ arabsˇtiny od Karla Petra´cˇka, Novy´ Orient, rocˇ. 1957 – prˇ´ıloha) ’ Z' – hlasivkova´ za´veˇrova´ nehlasna´ souhla´ska. Odpovı´da´ zcela tzv.cˇeske´mu ra´zu, ktery´ se vyslovuje prˇed kazˇdou samohla´skou na zacˇa´tku slova. Naprˇ.: ale (’ale), okno (’okno) aj. Pro vy´slovnost te´to hla´sky na konci slova srov. cˇeske´ du˚razove´ „ne’“! dzˇ h. – vyslovujeme jako v cˇesˇtineˇ. Naprˇ.: dzˇanna (zahrada), dzˇala´l (majesta´tnı´). ´ sta h. h – hrdelnı´ u´zˇinova´ nehlasna´ souhla´ska. Jejı´ vy´slovnost je pomeˇrneˇ obtı´zˇna´. U se mı´rneˇ otevrˇou, jazyk se sta´hne do zadu, a tak se svou zadnı´ cˇa´stı´ vyklene proti zadnı´ steˇneˇ hrdelnı´. Vznika´ tak zvuk cˇa´stecˇneˇ podobny´ nasˇemu „ch“, ale tvorˇeny´ v hrdle, nikoliv v u´stech. Tento zvuk lze napodobit mechanicky: vyslovujeme sˇeptem „h“a prˇitom prsty silneˇ tiskneme na hrdelnı´ dutinu nad ohryzkem. Naprˇ.: h.aqı´m (moudry´), rah.ma (milosrdenstvı´), S.a´lih. (vl. jm.). s. – emfaticka´ souhla´ska vyslovena´ jako pevneˇ a du˚razneˇ artikulovane´ „s“. Jazyk se pevnou artikulacı´ vyklene proti zadnı´ steˇneˇ hrdelnı´, cˇ´ımzˇ vznikne u´zˇina, ktera´ doda´ hla´sce temne´ho zabarvenı´. Naprˇ.: s.abr (trpeˇlivost), bas.´ır (vidoucı´). d. – emfaticka´ souhla´ska vyslovena´ jako pevneˇ a du˚razneˇ artikulovane´ „d“. Sˇpicˇka jazyka se oprˇe o hornı´ rˇadu zubu˚ a hrˇbet jazyka o da´sneˇ. Jeho zadnı´ cˇa´st se vyklene proti zadnı´ steˇneˇ hrdelnı´. Naprˇ.: fad.l (laskavost), ’ard. (zemeˇ). t. – emfaticka´ souhla´ska vyslovena´ jako pevneˇ a du˚razneˇ artikulovane´ „t“. Zpu˚sob artikulace je stejny´ jako u „d.“. Naprˇ.: lat.´ıf (dobrotivy´), fa´.tir (tvu˚rce), .tawl (shovı´vavost). z. – emfaticka´ souhla´ska vyslovena´ jako pevneˇ a du˚razneˇ artikulovane´ „z“. Jazyk se zlehka doty´ka´ hornı´ch zubu˚, jeho zadnı´ cˇa´st se vyklene proti zadnı´ steˇneˇ hrdelnı´. Naprˇ.: lafz. (vy´slovnost), h.a´fiz. (ochra´nce). ´ sta jsou mı´rneˇ otevrˇena, jazyk je stazˇen ‘ ¨ – hrdelnı´ u´zˇinova´ hlasna´ souhla´ska. U co nejvı´ce dozadu a vyklenut proti zadnı´ steˇneˇ hrdelnı´. Zvuk te´to souhla´sky je mozˇno napodobit mechanicky: vyslovujeme nahlas „a“a prstem tlacˇ´ıme na hrdelnı´ dutinu nad ohryzkem. Pro zacˇa´tek je mozˇno tuto souhla´sku artikulovat jako silneˇjsˇ´ı „’“ (hamzu). Naprˇ.: ‘az.´ım (velkolepy´), ma‘ru´f (zna´my´). g˙ ¨ – meˇkkopatrova´ u´zˇinova´ hlasna´ souhla´ska. Odpovı´da´ nasˇemu tvrdeˇ ra´cˇkovane´mu „r“. Naprˇ.: ma˙grib (za´pad), ma˙gfira (odpusˇteˇnı´). q – cˇ´ıpkova´ za´veˇrova´ nehlasna´ souhla´ska: jazyk je stazˇen do zadu, artikuluje proti cˇ´ıpku. Je to „k“ vyslovene´ co nejhloubeˇji v u´stech. Naprˇ.: qadı´r (mocny´), quwwa (sı´la). w ð – vyslovuje se obouretneˇ jako anglicke´ „w“ (well). Naprˇ.: huwa (on), wahha´b (da´rce).
48
I.A. Ibrahim
´ MU STRUCˇNY´ PRU˚VODCE K POROZUMEˇNI´ ISLA 2. vyda´nı´ Z anglicke´ho origina´lu prˇelozˇily: MUDr. Sylvia Reitmanova´, ing. Zuzana Masa´kova´, PhD. a ing. Helena Trojanova´ Versˇe z Kora´nu podle prˇekladu Ivana Hrbka, 1972 Vydala: Isla´mska´ nadace v Praze, Blatska´ 1491, Praha 9 ´ R-Fethi Ben Hassine Mnasria v nakladatelstvı´ NU Graficka´ u´prava: Miroslav Krakovicˇ Odpoveˇdny´ redaktor: RNDr. Vladimı´r Sa´nˇka Internetova´ verze: Muslim-inform