Komunitní knihovnou krok po kroku: e-learningový kurz – Barbora Buchtová

Přílohy tvoří definice pojmů, příklad SWOT analýzy, Výtah z dotazníku IFLA při plánování rekonstrukce a otázkám pro uživatele ke zjištění potřeb komunity, prostor knihovny, zaměstnanců, služeb. Doporučená literatura uvádí základní příručky k tématu výstavby, rekonstrukce a modernizace interiérů knihoven. Publikace je proložena bohatou fotodokumentací, nechybí dispoziční návrhy a studie konkrétních knihoven, náhledy obálek odborných publikací se vztahem k architektuře knihoven a proměně jejich funkcí.

Standard zpracovalo a připravilo k vydání Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukce knihoven, zastoupené Mgr. Lenkou Dostálovou, pro kterou je to další z řady úspěšných publikačních počinů při podpoře rekonstrukcí a modernizací veřejných knihoven.

Registrace do knihovny několika kliknutími – realita nebo vzdálená budoucnost?

Martina Šmídtová Martina.Smidtova@mzk.cz

Knihovny poskytují online služby již řadu let: stahování eknih, přístup do licencovaných elektronických informačních zdrojů (dále EIZ), přístup k digitalizovaným dokumentům. Uzavření knihoven v časech pandemie však postavilo tyto služby do centra pozornosti, přispělo k jejich větší popularizaci a v případě tzv. databáze děl nedostupných na trhu akcelerovalo i její vývoj. S rozvojem online služeb však úzce souvisí i možnosti online (či vzdálené) registrace do knihovny. Jaké máme možnosti v ČR? Máme výhled na nějaké jednoduché centrální řešení?

Co knihovna, to originální postup

Je to jednoduché: aby uživatel mohl využívat kompletní služby knihoven, potřebuje knihovna mít jeho ověřené osobní údaje. Je tedy třeba najít virtuální variantu pro klasické předložení občanky na přepážce. Knihovnami nabízené možnosti lze rozdělit na dva typy: první vyžaduje ze strany zájemce a někdy i knihovny další úkony mimo virtuální svět. Pro zjednodušení tomu říkejme korespondenční registrace. Uživatel sice vyplní online své osobní údaje, ale následuje mezikrok, jako je fyzické zaslání vytištěné přihlášky s ověřovací doložkou od Czech POINTu či notáře (př. Národní lékařská knihovna) nebo zaslání podepsané smlouvy, poštou či datovou schránkou (př. Národní technická knihovna). Platba registračního poplatku pak obvykle probíhá klasickým převodem, ale registrace je plnohodnotná.

Některé knihovny však nabízejí variantu, která probíhá zcela online – uživatel registraci zvládne, aniž by musel odejít od počítače. Knihovna Akademie věd vyžaduje při online registraci zaslání digitální kopie obou stran občanky (či jiného úředního dokladu), dále ověřuje pravost online registrace zasláním potvrzovacího mailu i sms. Ve finále je registrace uznána za platnou, jen pokud platba přijde z konta na jméno, které se shoduje se jménem v online formuláři. O něco méně kroků vyžaduje Krajská vědecká knihovna v Liberci, stačí jí zaslání podepsané přihlášky i s kopií dokladu mailem.

Poplatek platí uživatel převodem, u obou knihoven však ale taková registrace opravňuje uživatele pouze k přístupu k online zdrojům (eknihy, EIZ). Ojedinělý postup nabízí Městská knihovna v Praze, přístup k online zdrojům nabízí uživatelům zdarma po vyplnění osobních údajů do online formuláře bez nutnosti ověření. Plnohodnotným čtenářem i s možností absenčních výpůjček se může ečtenář stát ověřením totožnosti, což lze učinit prostřednictvím videokonference na platformě zoom, která je otevřená každý všední den odpoledne. I průkaz však může být v Městské knihovně v Praze virtuální.

Využití prostředníka, který již uživatele ověřil

Již od roku 2010 existuje služba mojeID, provozovaná sdružení CZ.NIC. V zásadě nabízí každému zájemci eidentitu (s ověřením totožnosti přes validační místa či Czech POINTy), se kterou se mohl přihlašovat k různým službám. Možnost mohli využít i knihovny a v počátcích to byla opravdu zajímavá varianta. U nás v MZK jsme mojeID využívali od roku 2012, ovšem do současnosti se tímto způsobem registrovala necelá tisícovka čtenářů, při objemu 20 tisíc nových i obnovených registrací ročně. Hledali jsme tedy jiné řešení, jednoduché a rychlé – inspirace přišla s Národní digitální knihovnou Covid, do níž se studenti i pedagogové hlásili prostřednictvím tzv. eduID, tedy identity České akademické federace identit eduID.cz koordinované sdružením CESNET. Jelikož okolo padesáti procent našich čtenářů tvoří vysokoškolští studenti a v Brně působí pět veřejných a jedna státní univerzita, rozhodli jsme to vyzkoušet. Pilotně jsme se propojili s Masarykovou univerzitou, byl nutný zásah programátorů z naší i z jejich strany a také písemná dohoda o poskytování osobních údajů. Studenti i zaměstnanci MUNI se registrují zadáním stejných přihlašovacích údajů jako do informačního systému univerzity, odtud se následně do našeho knihovního systému stáhnou data o uživateli, které potřebujeme. Nový čtenář jen musí potvrdit jejich poskytnutí. Systém je napojen na platební bránu, každý tak může rovnou zaplatit poplatek kartou. Vývoj nového registračního formuláře trval několik měsíců, byl testován zaměstnanci i dobrovolníky, přesto jsme některé chyby odhalili až se spuštěním v září 2021. Ovšem cesta je prošlapaná, jsme připraveni rozšířit dohody i na ostatní brněnské univerzity. Dalším rozpracovaným krokem je uznání eidentity prostřednictvím městské služby BrnoID, hojně využívané nejen Brňany, především protože si pomocí tohoto účtu lze zařídit elektronické předplatní jízdenky MHD. A mimochodem ji mohou k online registraci využívat čtenáři Knihovny Jiřího Mahena, zřízené statutárním městem Brnem.