Věda vám! : Michal Černý popularizuje informační vědu v pátém svazku edice Munice – Lenka Brodecká

Za Janou Nejezchlebovou (1947–2021)

Jaromír Kubíček Kubicek.jaromir@gmail.com

Knihovnictví si vybrala za své životní poslání. Věnovala tomu svou odbornou přípravu, když po gymnaziálním vzdělání ve svém rodném městě Třebíči se rozhodla k dvouleté nástavbě na Střední knihovnické škole v Brně a pokračovala studiem knihovnictví a vědeckých informací na Filozofické fakultě UK. Do zaměstnání nastoupila v roce 1967 v třebíčské městské knihovně, která jako Okresní knihovna byla známá svou tvůrčí a přátelskou atmosférou. S rodinou odešla v roce 1979 do Brna, kde pracovala až do konce svého života v dnešní Moravské zemské knihovně a prostřednictvím oddělení metodiky ji poznali knihovníci z celé republiky.

Doménou práce Jany Nejezchlebové byl dětský čtenář. Bylo strhující sledovat, s jakým zápalem organizovala semináře nebo vedla besedy s dětmi. Dnes již můžeme jen nahlédnout do metodických listů, které knihovny k pořádání besed vydávaly. Jeden z nich napsala také Jana Nejezchlebová a vyšel v roce 1984 s názvem A přece věřím v dobro, které je v člověku. Vybrala si pro téma světových válek novely Romaina Rollanda Petr a Lucie a od Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma a zpracovala z nich přesvědčivé pásmo, vhodné k použití i dnes. Zajímavým je rovněž sborník námětů z práce s dětským čtenářem nazvaný Komenský nebyl žádný suchar aneb Dramatická hra s dětmi v knihovně jako příspěvek k rozvoji dětského čtenářství, jenž Jana Nejezchlebová sestavila a vyšel v roce 2001.

V letech 1990–2010 byla vedoucí oddělení knihovnictví, jehož prvořadým úkolem bylo zajišťování regionálních funkcí v Jihomoravském kraji prostřednictvím pověřených knihoven, které byly od roku 2005 financovány z rozpočtu kraje a od roku 2006 se staly mandatorními výdaji Krajského úřadu. Náplní činnosti oddělení na přelomu století bylo zejména organizování připojení knihoven na internet v souladu s celostátním projektem, mimoškolní vzdělávání knihovníků včetně pořádání akreditovaných rekvalifikačních kurzů, pořádání odborných seminářů a konferencí, zpracování statistických výkazů o knihovnách za kraj. Práce je to rozmanitá, stále přináší něco nového, vyžaduje lidi zaujaté a přesvědčivé a k takovým Jana Nejezchlebová patřila.

Zajímavým projektem se staly konference nazvané Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život, které Jana Nejezchlebová organizovala společně s Pedagogickým centrem v Brně a dalšími instituty pro vzdělávání. Konaly se v Moravské zemské knihovně od roku 2002 s určením pro knihovníky a učitele. Z vydaných šesti sborníků můžeme sledovat, s jakou šíří se jí podařilo zapojit do spolupráce velké spektrum odborníků z vysokých škol, pedagogických pracovišť a knihoven z České