Veřejné knihovny v Dolních Rakousích – Ursula Liebmann, Kateřina Bartošová

Jana Nejezchlebová v Knihovně Židovské obce Brno

republiky i ze Slovenska. Je třeba také připomenout, že Jana Nejezchlebová se podílela již od roku 1995 na vzdělávání knihovníků studujících na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde přednášela na téma Teorie selekčních jazyků nebo Věcné pořádání informací.

V posledních letech znali knihovníci Janu Nejezchlebovou především v souvislosti s naším časopisem Duha, ve kterém byla od roku 2009 vedoucí redaktorkou a od roku 2017 úspěšně plnila roli výkonné redaktorky při koncipování jednotlivých čísel. Své znalosti uplatňovala zvláště v rubrice rozhovorů s osobnostmi literatury a vzdělávání. Ona sama se svou organizační a publikační činností takovou osobností českého knihovnictví stala a to nejen převzetím ocenění – medaile Z. V. Tobolky v roce 2009 a plaketou Velkomoravský knihovník v roce 2013, které ji po zásluze byly uděleny.

Bude vás zajímat, že…

byla vydána příručka s názvem Interkulturní knihovnictví

Věda vám! : Michal Černý popularizuje informační vědu v pátém svazku edice Munice

Lenka Brodecká lenka.brodecka@email.cz

ČERNÝ, Michal. Život onlife: lekce z informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2020. Munice. ISBN 978-80-210-9586-1.

Základním posláním každé univerzity je vytvářet a šířit vědění. Pokud by univerzity chtěly brát závazek šíření skutečně vážně, neměly by rezignovat na vydávání populárně naučných knih. Brněnská Masarykova univerzita nerezignuje, naopak, ve svém nakladatelství Munipress rozvíjí od roku 2018 dokonce celou edici s názvem Munice, která na knižní trh přináší elegantně vypravené publikace nevelkého formátu, určené širokému okruhu zájemců o celoživotní vzdělávání. Jednotlivé svazky – dosud jich vyšlo šest – jsou koncipovány jako „lekce“ z konkrétního vědního oboru. Autoři se přitom nesnaží představit „vědu v kostce“, ale spíše upozorňují na zajímavá a aktuální oborová témata, která jsou blízká životní praxi čtenářů. Munice zatím nabídla například lekci z teorie her, filozofie či genetiky a v neposlední řadě i úspěšnou lekci z informační vědy Život onlife, jejímž autorem je Michal Černý z Katedry informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MUNI. Autorovu osobnost netřeba odborné veřejnosti nijak zvlášť představovat. Přestože Černý patří k nejmladší generaci vědců, publikoval již více než dvacítku knih a stovky recenzovaných článků, v KISKu působí také jako didaktik a nadšený inovátor v oblasti technologií ve vzdělávání. A právě pedagogický akcent je v knize Život onlife přítomný a oživuje ji. Černý se především snaží podnítit čtenáře k tomu, aby vylepšili své schopnosti nacházet, hodnotit a zpracovávat informace, neboť jen tak budou schopni žít v kyberprostoru aktivně a bezpečně. Tomuto cíli podřizuje strukturu knihy: po úvodní kapitole, v níž nastiňuje vývoj společnosti od průmyslové po znalostní a představuje koncept života „onlife“ (termín L. Floridiho), následují tři další kapitoly s názvy „Jak hledat a najít“, „Hodnocení informací“ a „Jak strukturujeme své poznání?“. Černý přirozeně a ústrojně včleňuje do výkladu myšlenky autorit oboru i příbuzných disciplín, jako jsou Peter Jarvis, zmiňovaný Luciano Floridi, Robert Reich, George Siemens, José van Dijcková a jiní, a navíc klade spoustu dráždivých otázek: Bude vaše profese existovat za deset let? Přizpůsobuje se web uživatelům, nebo vyhledávačům? Dá se dnes věřit vlastním