Význam mediální gramotnosti v dnešní době Kateřina Šafářová katerina.safarova@jsns.cz
Článek se zabývá problematikou mediální gramotnosti, zamýšlí se nad tím, proč je důležité tuto kompetenci rozvíjet a nabízí knihovníkům materiály vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS), které mohou využít v rámci mediálně vzdělávacích aktivit cílených na mládež či širokou veřejnost.
Význam mediální gramotnosti v dnešní době Mediální krajina se v posledních 30 letech změnila naprosto zásadním způsobem. Internet je nesrovnatelně dostupnější, digitální technologie prostupují našimi životy, sociální sítě se staly opravdovým fenoménem, nemalá část naší každodennosti se odehrává v kyberprostoru. V souvislosti s těmito změnami se čím dál tím častěji hovoří o mediálním vzdělávání a potřebě rozvíjet mediální gramotnost. Pojmy „mediální výchova“ a „mediální vzdělávání“ označují vzdělávací proces, jehož cílem je posílit mediální gramotnost. „Mediální gramotnost“ je souhrn vědomostí, dovedností i postojů týkajících se tradičních i digitálních médií, mezi nimi například: • znalost mediální logiky (jak vznikají mediální sdělení, jak funguje mediální průmysl) • dovednost analyzovat různé typy mediálních sdělení (zpráva, reklama, příspěvky na sociálních sítích apod.) a dokázat posoudit relevanci a důvěryhodnost nalezených informací • umět se pohybovat na internetu bezpečně – předcházet zneužití osobních dat, vědět, jak se bránit kyberšikaně, nenávistným projevům apod. • uvědomovat si roli médií v širším společenském dění a jejich význam pro demokracii Mediální gramotnost je úzce propojená s dalšími koncepty, jako je informační gramotnost,
10 studie, články
digitální gramotnost nebo audiovizuální gramotnost.
Data k mediální gramotnost v ČR Výzkumy ukazují, že mediální gramotnost středoškoláků, ale i dospělých není vysoká. Z dotazníkového šetření Mediální gramotnost českých středoškoláků, který jsme publikovali v září 2018, vyplynulo, že čeští středoškoláci nemají dostatek znalostí o médiích a mediální krajině (neznají mediální legislativu, nejsou si jisti, která média jsou veřejnoprávní, neznají příliš vlastníky soukromých médií, některé mediální žánry) a bojují s analýzou konkrétních mediálních sdělení. K podobným závěrům dospěla v tematické zprávě Mediální výchova na základních i středních školách také Česká školní inspekce. Dospělí získali v „testu mediální gramotnosti“ ve výzkumu, který si objednala Česká televize u agentury STEM/MARK v průměru pouze 39 bodů ze 100 možných.
Důsledky nízké mediální gramotnosti Lidé s nízkou mediální gramotností čelí mnoha rizikům – je pro ně obtížnější vyhledat si potřebné informace a posoudit důvěryhodnost těch nalezených, rozpoznat přesvědčovací techniky reklam, zabezpečit své účty na digitálních médiích. Krajními důsledky uvěření fake news
