mentem pro jeho zřízení byla odlehlost Vsetína a nutnost si opatřovat informace vlastními silami. Pod názvem Slovanský čtenářský spolek (založen 1862) vznikl na Vsetíně první ryze český čtenářský spolek, který byl nakonec zapsán jako Občanská beseda. Nová kapitola v dějinách vsetínského knihovnictví začala založením Vzdělávacího spolku Snaha (založen 1872). U kolébky spolku se sešli vsetínští faráři, lékaři, učitelé, úředníci a také mladší občané všech stavů. Účelem spolku bylo „pěstovat řeč mateřskou, časopisy, zpěv, hudbu, přednášky o vědách, dobrých mravech, řemeslech, hospodářství, dovolené hry a společné zábavy.“2 Spolek disponoval vlastní čítárnou, do níž odebíral asi 40 českých časopisů, a od roku 1880 i vlastní knihovnou. Knihy si mohli půjčovat i nečlenové spolku, půjčovalo se za poplatek, kromě toho měla knihovna příjmy z členských příspěvků. Knihovna tehdy ve svém vrcholném období čítala úctyhodných 4 050 svazků a k orientaci ve fondu sloužily ručně psané vázané katalogy a seznamy knih. Vzdělávací spolek Snaha je právem označován za kolébku vsetínské kultury. Vsetínská knihovna začínala 2. února 1921 s 1 615 svazky a zapsalo se do ní 1 014 čtenářů, kteří si v prvním roce dohromady vypůjčili 8 615 knih. Školní děti do ní přístup neměly. Knihovna prošla represemi a totalitními režimy v době fašistické, komunistické i normalizační, ale také přerody a opětovným nalézáním hodnot demokracie, svobody, ducha kultury, vzdělanosti a transformací na platformu pro setkávání, mezigenerační dialog a otevřenost občanským a komunitním aktivitám. Za těch úctyhodných 100 let se naše knihovna proměnila. I v současné transformační době je schopna oživovat Masarykův odkaz přinejmenším tím, že na principech demokracie propojuje lidi bez jakýchkoli rozdílů, vytváří ideální místo pro rozvoj soudržné, nejen valašské společnosti a podporuje partnerství a pluralitu názorů. 2 Tamtéž, s. 114.
24 veřejné knihovny
Pro více informací nahlédněte do Sborníku 100. Dostupné z: https://www.mvk.cz/aktuality/ knihovna-slavi-100-let/
2. pilíř – Knihovna jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce Vsetínská knihovna se snaží mít stále na paměti vzdělanostní cíl zmiňovaný v prvním knihovním zákoně (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.) z roku 1919: „Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte.“ S přestěhováním knihovny do současných prostor na Dolním náměstí ve Vsetíně se zahájila i systematická práce a snaha vytvořit z naší knihovny vzdělávací kulturní organizaci, která nenásilně propojuje tradiční podporu čtenářství a čtenářskou gramotnost, práci s informacemi a digitálními technologiemi s celoživotně vzdělávajícími aktivitami, které prohlubují znalosti a kompetence široké veřejnosti. V letech 2006–2008 realizovala knihovna projekt financovaný z prostředků ESF, MMR, Zlínského kraje a města Vsetín nazvaný „Masarykova veřejná knihovna Vsetín jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“. Všeobecným cílem projektu byla integrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity, jejich pracovní uplatnění a snížení sociální izolace prostřednictvím nabídky vzdělávání v komunitní knihovně ve Vsetíně. Následovaly další dva projekty financované rovněž ze strukturálních evropských fondů: „Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín“ (2009–2011), který byl zaměřen na podporu rovných příležitostí na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života a „Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání“ (2012–2013), ve kterém knihovna ve spolupráci s partnerskými organizacemi podporovala občanské vzdělávání obyvatel a jejich schopnosti učit se v průběhu celého života. Realizace těchto projektů odstartovala stále trvající snahu naší knihovny ovlivňovat nastavení lokální komunity k celoživotnímu vzdělávání, přičemž pracujeme s širokou škálou různých skupin obyvatel bez rozdílu věku
