Monografie o katolických časopisech Jiří Poláček polacek@ped.muni.cz
KUBÍČEK, Tomáš: Řád tvaru. Tradicionalistické časopisy v období první republiky (analýzy a rekonstrukce). Brno: Host, 2020. 319 s. ISBN 978-80-275-0295-0. Profesor Tomáš Kubíček je knihovnické obci znám jako ředitel Moravské zemské knihovny, ale významné postavení má i ve sféře literární vědy; je rovněž vysokoškolským pedagogem. Mimo jiné vydal monografie Vyprávět příběh. Naratologické kapitoly k románům Milana Kundery (2001), Vypravěč. Ka t e g o r i e n a r a t i v n í analýzy (2007), Felix Vodička – názor a metoda. K dějinám českého strukturalismu (2010), Středoevropan Milan Kundera (2013) či Dvojí domov Jana Čepa (2014). Nadto se podílel na řadě kolektivních publikací, sborníků z konferencí nebo různých edic. Ve své nové monografii nazvané Řád tvaru se zaměřil na čtveřici povýtce katolických meziválečných časopisů, takže její název bychom mohli interpretovat jako hravou aluzi na dva z nich (byť časopis Řád zůstal stranou), ale hlavně pojmy „řád“ a „tvar“ patří k velmi frekventovaným pojmům v meziválečné esejistice, a tudíž i v autorových výkladech. V úvodu Kubíček připomíná relevantní práce o katolické literatuře a vymezuje cíl své knihy: chce tyto práce doplnit „o detailnější pohled na vývoj postavení české katolické literatury v české prvorepublikové společnosti
50 recenze
prostřednictvím analýzy vybraných tradicionalistických periodik a pokusit se s jejich pomocí zrekonstruovat dramatické či rozhodující momenty v utváření vztahu katolických intelektuálů k české společnosti“ (s. 11– 12). Kromě toho formuluje mnoho dílčích otázek, přičemž z časového hlediska své analýzy logicky dovádí do roku 1938. V kapitole pojmenované Na pozadí je moderna charakterizuje pozici katolické církve po roce 1918 a nastiňuje v ý voj katolické literatur y od Katolické moderny až do konce třicátých let. Tento vývoj začleňuje do širokého kulturního kontextu, v jehož rámci poukazuje na důsledky první světové války, přibližuje významné spisovatele, literární skupiny (Devětsil, Literární skupina) a směry (poetismus, surrealismus, strukturalismus), ale i dobové manifesty, proměny jazyka, žánrové spektrum, překladatelství jako most k světové literatuře či roli novin a časopisů. Následující kapitola s názvem Rozmach – proti všem představuje analýzu čtrnáctideníku Rozmach, existujícího v letech 1923–1926. Nejprve je v ní zmíněn zánik dřívějších časopisů a zrod nových, mezi nimiž byl i Rozmach, perio dikum postavené na principech katolicismu
