Historie znojemské knihovny Eva Šrámková sramkova@knihovnazn.cz
Historie českého knihovnictví ve Znojmě sahá již do roku 1877, kdy ve městě vznikla první česká knihovna, a to díky spolku Beseda Znojemská, který byl založen na popud notáře Jana Vlka v roce 1870. Od r. 1883 převzal knihovnu notář Jaroslav Palliardi, pozdější významný archeolog, a z tohoto období známe i počet knih: 416. V tu dobu byla už Beseda i s knihovnou přestěhována do budovy „U bílého lva“ na Dolním náměstí. Knihovníci se často střídali, protože teprve po 20 letech existence knihovny výbor Besedy rozhodl, aby knihovník dostával odměnu 50 krejcarů za jeden půjčovní večer (50 korun ročně). Teprve těsně před válkou začala do besední knihovny chodit i širší veřejnost. První světová válka znamenala zánik kulturního života české menšiny v německém Znojmě. Po zklidnění situace se ujal role knihovníka obchodník Rudolf Stloukal, který přestěhoval knihovnu do svého obchodu v Kovářské ulici a od podzimu 1915 tam už půjčoval. Pod jeho vedením se začala rychle rozrůstat, v r. 1918 to bylo přes 3 000 svazků. Počet výpůjček hovoří ještě výrazněji:
Znojemská knihovna v roce 1977
52 z historie knihoven
v r. 1916 zhruba 5 000, za 10 měsíců r. 1918 více než 13 000! Po vzniku Československé republiky dochází ke sloučení besední, nyní městské knihovny, s knihovnou sokolskou. Knihovna i čítárna byly umístěny v Obrokové ulici pod radniční věží v bývalých úřadovnách krajského soudu. V r. 1925 již knihovní fond dosáhl počtu 4 797 svazků, podchyceno je 1 137 pravidelných čtenářů, výpůjčky dosáhly počtu 33 000. V r. 1926 vyšel knižně první katalog, který měl 120 hustě potištěných stran. Dne 9. října 1938 obsadila město německá vojska. Česká knihovna byla uzavřena, knihovník uvězněn, část fondu byla spálena, zbytek knižního fondu odkoupil od znojemské městské správy knihkupec Antonín Oliva, odvezl jej do Brna, kde jej bezpečně uložil. Budova knihovny byla na konci 2. světové války zničena při náletu. Městská knihovna obnovuje svou činnost až 3. září 1946 v nových prostorách na Zámečnické ulici, kde sídlí dodnes. Čtenářům bylo