investice veřejných prostředků do zpřístupnění DNNT mají smysl, není vyloučeno, že po roce 2023 o tento informační zdroj přijdeme. Ing. Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR) ve svém technicky laděném příspěvku Kramerius, ProArc, ARCLib – aktuální stav a plánovaný rozvoj představil softwarové pozadí digitálních knihoven. Michal Indrák (Moravská zemská knihovna v Brně) se zaměřil na virtuální sbírky, které by se mohly stát také efektivním marketingovým nástrojem. Nově by se mělo jednat o strukturované sbírky, které budou mít stejnou funkcionalitu jako samostatné dokumenty a bude je možné mj. opatřit popisky. Indrák zdůraznil, že digitální knihovny jsou jedinečným produktem, který však nedokážeme „prodat“. Protože většina jejich návštěvníků přichází z Googlu, je třeba pracovat např. se SEO optimalizací, nejlépe s využitím Konspektu. Nakonec i v tomto příspěvku zazněl požadavek na centralizaci – sjednocení digitálních sbírek představuje mimořádnou přidanou hodnotu, které bychom se rozhodně neměli vzdávat. Ing. Jiří Nechvátal ( Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) ukázal, co vše již dnes umí obalkyknih.cz. Nejde zdaleka jen o obálky a obsahy (TOC), tato služba nově umožňuje také např. jednoduchou integraci odkazů do DNNT v online katalozích knihoven. Nechvátal informoval také o tom, že období lockdownu využili kolegové z různých knihoven k čištění báze (130 knihovníků zkontrolovalo 340 tis. záznamů, nahrálo 140 tis. kvalitnějších obálek, doplnilo nebo upravilo 37 tis. anotací, propojilo 1986 dílů). S digitálními knihovnami souvisel také příspěvek Ing. Petra Žabičky (Moravská zemská knihovna v Brně) o strojovém učení. Jeho možné využití v knihovnách zahrnuje automatickou klasifikaci dat, tvorbu nebo obohacování metadat, zefektivnění a zjednodušení vyhledávání, doporučovací systémy či analýzu obrazu (anotace, OCR, přepisy textů digitalizátů). Žabička uvedl, že portál Knihovny.cz díky strojovému učení
obohatil 300 tis. záznamů o údaj konspektu. Představil také projekt PERO, který umožňuje přepis i ručně psaného textu (vyzkoušet si můžete zde: https://pero-ocr.fit.vutbr.cz/).
Inovace a online služby Druhou samostatnou oblast tvořily prezentace na téma inovace a design služeb v knihovnách. Doslova dechberoucí byl příspěvek Jukky Montonena (Helsinki Central Library Oodi), ve kterém se věnoval helsinské ústřední knihovně Oodi.2 Tato vlajková loď světového knihovnictví mj. pracuje s roboty, kteří se podílejí nejen na třídění vrácených knih, ale dokonce i na následném rozvozu knih po knihovně. Představen byl koncept celé budovy knihovny, různé funkce jejích jednotlivých částí. Nevěřícně jsme poté sledovali představení různých nahrávacích studií, vybavených špičkovou technikou. Čtenáři si mohou tato studia včetně vybavení zapůjčit zdarma a navíc zde mají podporu profesionálů z oboru. Kromě toho knihovna nabízí úžasné prostory pro studium, odpočinek i setkávání. Nejednoho z účastníků konference jistě napadlo, zda se finské realitě někdy alespoň částečně přiblížíme, třeba novou budovou Národní knihovny. Mgr. Martin Krčál (Moravská zemská knihovna v Brně) představil aktivity portálu Knihovny. cz – tvůrci na samostatných stránkách prezentovali nejen služby samotného portálu, ale i výstavy, které se nemohly uskutečnit ve fyzickém prostoru (viz např. online.knihovny.cz, poznejte.knihovny.cz, Čtení dětem, Komenský, Akce K, 1989). Portál plánuje více prezentovat služby a aktivity knihoven, zapojovat další knihovny i nové zdroje a rozvíjet kurátorství. Funkčním posunem by mělo být také chystané rozšíření služby Získej o elektronické dodávání dokumentů (EDD). Konkrétní aktivity v době pandemie představil Mgr. Michal Denár z Městské knihovny 2 Příspěvek, který byl účastníky vyhodnocen jako nejzajímavější, bohužel není součástí záznamu a dostupná není ani prezentace. Místo toho doporučuji navštívit https://www.oodihelsinki.fi/en/ what-is-oodi/.
konference, akce 27
